Česká republika je systémově připravena reagovat prostřednictvím Národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu na opatření systému reakce na krize Severoatlantické aliance, která byla vyhlášena v reakci na stupňující se agresi ze strany Ruska vůči Ukrajině. Opatření, která je nutná připravit, schválila vláda Petra Fialy na jednání vlády ve středu 23. února 2022.
Vláda v rámci dobrovolné implementace vyhlášených opatření systému reakce na krize Severoatlantické aliance uložila ministryni obrany reagovat prostřednictvím Národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu a připravit příslušná opatření i v rámci České republiky. Jedná se o preventivní kroky, které mají připravit řízení obrany státu na situaci, kdy by se situace v rusko-ukrajinském konfliktu dále vyhrotila.
„Všichni sledujeme situaci na východě Evropy, sledujeme tu porušení mezinárodního práva, akt agrese ze strany Ruska vůči Ukrajině a bohužel, to, co se odehrává, stále více zužuje prostor pro diplomatické řešení celé krize, což bychom si všichni přáli a pro což všechny státy Evropské unie a Severoatlantické aliance dělají maximum, abychom i za této situace dosáhli mírového, diplomatického řešení. Ale ten prostor se zužuje, a i proto se dnes tím zabývala nejen vláda, ale také Bezpečnostní rada státu,“ konstatoval premiér Petr Fiala.
„Situace je vážná, Evropa je krok od války. To nejsou přehnaná slova, je to bohužel realistický popis té situace podle toho musí jednat i vláda České republiky. Proto také Bezpečnostní rada státu dnes jednala o připravenosti jednotlivých rezortů a orgánů státu na vývoj na ukrajinsko-ruské hranici a samozřejmě i na různé scénáře dalšího vývoje tohoto konfliktu. Chtěl bych české občany ubezpečit, že naše země je připravena na nejrůznější varianty vývoje a děláme všechno pro to, aby dopady případného zhoršení situace, popřípadě i vojenského konfliktu byly na české občany co nejmenší,“ ujistil premiér Fiala.
„Jsme připraveni i na možnost příchodu nějaké uprchlické vlny z Ukrajiny, jsme připraveni i na možnost, že by se dodávky energetických surovin z Ruské federace nějakým způsobem omezily,“ uvedl předseda vlády a zdůraznil jasnou a jednotnou pozici všech členských států EU v maximální podpoře Ukrajiny a nepřijatelnosti agresivní politiky ze strany Ruské federace, za kterou musí nést Rusko následky. „Jsme přesvědčeni, že pouze tento jednotný a rozhodný postoj může vzniklou situaci dovést k diplomatickému řešení,“ dodal premiér Fiala.
Vláda projednala a schválila také koncepci rozvoje schopností Policie České republiky v oblasti trestné činnosti páchané v kyberprostoru. Koncepce navazuje na předchozí dokument z roku 2016, ale je obsáhlejší a podrobnější, což je i důsledek rostoucího významu trestné činnosti páchané v kyberprostoru, jenž se projevuje zejména růstem jejího podílu na celkovém rozsahu kriminality v České republice. Nová koncepce mimo jiné počítá s další modernizací a posilováním příslušných složek Policie ČR, se zřízením pozice styčného důstojníka pro kybernetickou kriminalitu při Europolu a zabývá se i posílením kybernetické bezpečnosti České republiky, na jejímž zajištění se Policie ČR jako jeden ze základních článků chránících vnitřní bezpečnost státu podílí. K nové koncepci vydalo Ministerstvo vnitra tiskovou zprávu.
Ministři a ministryně se zabývali také konkrétní náplní dvou stěžejních humanitárních projektů Ministerstva vnitra. Rámcovými prioritami Stálého zdravotně humanitárního programu MEDEVAC pro rok 2022 zůstávají vysílání lékařských týmů a pomoc s budováním zdravotnické infrastruktury v už tradičních regionech Blízkého východu, severní Afriky a Sahelu a zemích východní Evropy, kde jsou aktivity programu zacíleny na Arménii, Ázerbájdžán, Bosnu a Hercegovinu, Gruzii a Ukrajinu. Prioritami programu Ministerstva vnitra Pomoc na místě i v letošním roce zůstává vylepšování životních podmínek obyvatel v hlavních zdrojových zemích migrace a uprchlíků v zemích na hlavních migračních trasách tak, aby tito lidé upustili od záměru migrovat do Evropy. Na program MEDEVAC bude letos k dispozici 55 milionů korun, na projekty v rámci Pomoci na místě Česká republika uvolní celkem 150 milionů korun. Podrobnosti k oběma humanitárním programům naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.
Vláda schválila rovněž návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících. Je to právní předpis, kterým se do české legislativy transponuje novela evropské směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel. Návrh zákona v souladu s předpisem EU stanovuje požadavek na dosažení určených minimálních podílů nízkoemisních vozidel a vozidel s nulovými emisemi při zadávání veřejných zakázek a při pořizování veřejných služeb v přepravě cestujících. Vláda navrhuje, aby se do těchto podílů přepravcům započítávala už i vozidla vykázaná podle pravidel podpory nízkoemisních vozidel stanovených usnesením vlády z července 2021. Dozor nad dodržováním povinností plynoucích z návrhu zákona bude vykonávat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Více v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.
Vláda projednala také čtyři žádosti o udělení investiční pobídky. S žádostí uspěla společnost Bauman Springs, která chce v Karviné investovat 351,44 milionu korun do rozšíření výroby pružin pro automobilový průmysl, a vytvořit tak 65 nových pracovních míst. Naopak žádosti firem Fibertex Nonwowen, STAMIT a ELMARCO vláda zamítla.
Do Parlamentu vláda poslala rovněž návrh novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Obsahem této novely je vládou avizované letošní zmrazení platby za státní pojištěnce na úroveň roku 2021. Díky tomu ušetří státní rozpočet zhruba 14 miliard korun, aniž by došlo k ohrožení financování zdravotní péče ze strany zdravotních pojišťoven, neboť ty v loňském roce hospodařily s výrazně lepším výsledkem, než jaký předpokládal pesimistický scénář minulé vlády.
Vláda projednala také návrhy rozpočtů Státního fondu dopravní infrastruktury a Státního fondu podpory investic na rok 2022 a jejich střednědobé výhledy na další dva roky. Státní fond dopravní infrastruktury bude mít letos k dispozici 127,6 miliardy korun. Do Státního fondu podpory investic státní pokladna přispěje 909 miliony korun, celkově bude mít tento fond na výdaje rozpočtováno 6,178 miliardy korun. O upraveném rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení čtěte v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.
Kabinet Petra Fialy také souhlasil s návrhem na další darování očkovacích látek proti nemoci covid-19 do zahraničí. Jedná se celkem o 1,95 milionu dávek vakcín od výrobců Astra Zeneca a Janssen, jimiž se v ČR už neočkuje, a o dva miliony dávek vakcíny od výrobců BioNTech/Pfizer a Moderna, kterých je v Česku nyní nadbytek a hrozí jejich postupná expirace. Český stát tyto uskladněné či objednané vakcíny daruje prostřednictvím iniciativy Evropské unie Tým Evropa a mechanismu COVAX.
Vláda odsouhlasila také jednu změnu v protiepidemických opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Od 1. března se změní systém bezplatného testování klientů tuzemských zdravotních pojišťoven tak, že bezplatně k dispozici bude jen jeden test měsíčně místo dosavadních pěti, ale na druhou stranu budou mít tento nárok nově všichni pojištěnci bez ohledu na to, jestli jsou očkovaní, nebo ne.
Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-23–unora-2022-194466/.
