Odbory – 139. stránka

Ministerstvo práce a sociálních věcí má dvě nové sekce zaměřené na podporu rodin a podporu seniorů

V souvislosti se snížením počtu úřednických míst v rámci systemizace k 1. 1. 2020 využilo MPSV této organizační změny a zřídilo dvě nové sekce, Sekci podpory rodiny a Sekci podpory seniorů. Nové sekce lépe odpovídají prioritám MPSV v oblasti sociální politiky a svým uspořádáním pomáhají naplňovat programové prohlášení vlády.

V rámci redukce systemizovaných míst dle požadavku Ministerstva financí snížilo s účinností od 1. ledna 2020 Ministerstvo práce a sociálních věcí počet systemizovaných míst celkem o 98, což je druhá největší redukce v rámci všech rezortů. Zároveň bylo zrušeno 9 míst představených, což povede, kromě zefektivnění řízení a optimalizaci organizační struktury, i k úspoře finančních prostředků. Počet systemizovaných míst se snížil také u České správy sociálního zabezpečení (celkem o 236 míst), Úřadu práce ČR (celkem o 335 míst), Státního úřadu inspekce práce (celkem o 8 míst) a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (o 1 místo).

Organizační změny využilo MPSV i pro vytvoření dvou tematicky zaměřených sekcí, které budou uceleně pojímat aktivity v oblasti podpory rodiny a stárnutí populace. Hlavním důvodem nového uspořádání sekcí je potřeba řešit tyto oblasti více komplexně s využitím všech dostupných nástrojů, jako jsou sociální služby, sociální práce, sociální dávky, sociální pojištění nebo dotační systémy. Právě toto uspořádání nových sekcí umožní.

S touto změnou zároveň zanikají stávající Sekce sociální politiky a Sekce sociálně pojistných systémů a nepojistných dávek.

Na obsazení dvou nových pozic náměstků pro řízení sekce byla neprodleně vyhlášena výběrová řízení a na základě jejich výsledků byla od 1. 1. 2020 náměstkyní pro řízení sekce podpory seniorů jmenována Mgr. Zuzana Jentschke Stőcklová. Zuzana Jentschke Stőcklová má rozsáhlé znalosti v sociální oblasti. Vystudovala andragogiku na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze, letech 2009 až 2012 pracovala jako radní Středočeského kraje pro sociální oblast, v letech 2014 až 2015 zastávala na MPSV pozici náměstkyně ministryně, poté dva roky řídila jako náměstkyně sekci rodinné a sociální politiky a od listopadu 2018 opět působila v pozici náměstkyně ministryně.

Sekci podpory rodiny povede rovněž na základě výsledku výběrového řízení Mgr. Kateřina Jirková, která má bohaté zkušenosti ve státní správě. Po absolvování Právnické fakulty brněnské Masarykovy univerzity, kde vystudovala Veřejné a soukromé právo, nastoupila na MPSV do oddělení rodinné politiky (2004–2011), které následně vedla. V letech 2006–2008 byla pověřena zastupováním ředitelky odboru rodinné politiky a sociálně-právní ochrany dětí. Od roku 2012 až dosud působila na pozici ředitelky odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek.

Od 1. června 2019 byla jmenována náměstkyní pro řízení sekce sociálně pojistných systémů a nepojistných dávek.

MALÝ: „Jednoduše označit viníka a vzít ho útokem nelze, protože situace kolem režijek ve vlacích Jihomoravského kraje je komplikovaná.“

Situace na železnici je relativně velmi dobrá a nic na tom podle předsedy OSŽ Mgr. Martina Malého nemění ani současná krize kolem režijních jízdenek v Jihomoravském kraji. „Pořád se domnívám, že není důvod pro nějakou změnu hodnocení,“ říká v rozhovoru, který vyšel 6. ledna 2020 v čísle 1/2020 a jehož uzávěrka byla 30. 12. 2019.

V rozhovoru v čísle 1/2019 jste přesně před rokem na otázku Co nás čeká v roce 2019? odpověděl: Přes všechny potíže je celkově situace na železnici relativně velmi dobrá. Nezměnil jste názor? Nejste rozčarován například z vývoje kolem režijních jízdenek v Jihomoravském kraji? Jaký tedy byl podle vás právě uplynulý rok 2019?
Pokud se týká celkové situace na železnici, tak vás možná trochu překvapím, ale pořád se domnívám, že není důvod pro nějakou změnu hodnocení. Je sice pravdou, že se železnice aktuálně potýká s celou řadou potíží, jako jsou například nedostatečná kapacita infrastruktury i kolejových vozidel v nejzatíženějších částech sítě, provozní potíže vznikající v důsledku mnoha výluk z důvodu probíhajících oprav a modernizace, nepřiměřené meziroční kolísání objemu finančních prostředků na opravy a modernizaci, nedostatek provozních zaměstnanců, komplikace či zmatky způsobené nepříliš koordinovaným nástupem konkurence v osobní dopravě atd. Nicméně, a to je po mém soudu důležité, tohle vše je možné, byť možná trochu eufemisticky, označit jako potíže růstu.

Většina těchto potíží totiž plyne z jednoho základního faktu a to, že zájem o železnici a železniční dopravu roste. Roste zájem zákazníků i zájem investorů, a to jak veřejných, tak privátních, a to je po dlouhých letech stagnace velice důležité pozitivum. Všichni totiž ještě máme v živé paměti potíže přesně opačné, se kterými jsme se potýkali ještě před pár lety, tj. každoroční poklesy přepravních výkonů, zoufalý nedostatek peněz na opravy a modernizaci, každoroční propouštění stovek zaměstnanců a hlubokomyslné úvahy v některých médiích o tom, že železnice je jenom černá díra na peníze, kterou vlastně ani moc nepotřebujeme, a nejlepší by bylo ji co největší část zrušit a poslat do šrotu. A právě s ohledem na tyto ještě stále živé vzpomínky přijímám ty současné potíže, byť jsou samozřejmě také nepříjemné, jako přijatelnou daň za novou příležitost do budoucnosti. Ale aby to zase nevyznělo tak, že snad žiju někde na obláčku.

Samozřejmě že jako odborář vnímám velice negativně například skutečnost, že nedostatek provozních zaměstnanců vede v praxi k velkému tlaku na výkon přesčasové práce, z čehož jsou potom provozní zaměstnanci nepřiměřeně unavení a naprosto oprávněně naštvaní. A někdy už volí i cestu odchodu do jiného odvětví hospodářství, což se dříve příliš často nestávalo. Na druhé straně ale zase tento nedostatek zaměstnanců odborům usnadňuje vyjednávání o nárůstu mezd, neboť management zaměstnavatelů v současné době nemůže věrohodně argumentovat tím, že zvýšené mzdové náklady by snad mohly být nevýhodou oproti konkurenci. Konkurence je totiž pod stejným tlakem a také musí zvyšovat mzdy. Nebo pokud se třeba týká vámi zmíněné problematiky režijního jízdného v Jihomoravském kraji (JMK) tak ano, samozřejmě, že mne ta situace vytáčí, stejně jako asi většinu železničářů. Ale jak už jsem podrobněji vysvětloval v jiném článku, tady nelze jednoduše označit viníka a vzít ho útokem, protože ta situace kolem režijek ve vlacích JMK je komplikovaná a v zásadě lze říci, že hlavní příčinou všech potíží je skutečnost, že stávající právní zakotvení existence režijek je jakýmsi nedokonalým kompromisem, který už bohužel příliš nekoresponduje se současnými změnami na železnici. A v některých případech, jako například v JMK, vyžaduje jejich udržení v nějaké podobě alespoň pro většinu železničářů nutnost dohody, nebo alespoň dobré součinnosti JMK, ČD, SŽDC a odborů, což z celé řady důvodů není jednoduchá záležitost, a každá strana se cítí více či méně poškozována. A proto, bez ohledu na konečný výsledek jednání v JMK, my se prostě v nejbližších letech musíme pokusit najít a prosadit jiný model režijních výhod pro železničáře, který se bude lépe slučovat s probíhajícími změnami na železnici, jinak nám podobné potíže jako v JMK budou jenom narůstat. Ale přes všechny uvedené potíže se domnívám, že pozitiva v současné době na železnici stále převažují a určitě bych neměnil za situaci třeba ještě před deseti lety, kdy jsme sice neřešili režijky, ale zato každoročně zažívali, byť většinou s využitím prostředků doprovodného sociálního programu, propouštění stovek lidí.

A připomenu vám ještě jednu vaši odpověď ze zmiňovaného rok starého čísla, kdy jste vzpomenul určitý dluh v oblasti prezentace výhod členství v OSŽ. Tady se – naopak, myslím si, zadařilo. Připomenu například pilotní projekt Právní poradenství/pomoc v občanském (soukromém) životě, který odstartoval 1. ledna 2020 a který má určitě ambice akcentovat výhody členství v OSŽ, nemýlím-li se…
Ano, určitě. Snažíme se jednak více prezentovat stávající výhody členství v OSŽ, protože ačkoliv zejména pro aktivní funkcionáře je povědomí o jejich existenci samozřejmostí, existuje podle našich zkušeností docela významná skupina členů, kteří o nich ani nevědí, nebo mají informace nepřesné. Je proto potřeba je opakovaně připomínat ať už na různých školeních či jednáních, nebo na webových stránkách a v Obzoru. A je tady pořád co dohánět, protože i podle mé vlastní zkušenosti z rozhovorů mezi lidmi se domnívám, že minimálně polovina členů ani nezná adresu našich webových stránek www.osz.org, byť tyto provozujeme už celou řadu let. Kromě prezentace se však samozřejmě současně snažíme také o zkvalitňování stávajících benefitů, respektive o zavedení dalších. Vámi zmíněný projekt právního poradenství pro členy OSŽ v občanském (soukromém) životě je toho typickým příkladem. Myšlenka na jeho zavedení vychází z dlouhodobé zkušenosti, že značné části závažnějších právních potíží lze předejít relativně snadno vhodnými právními kroky v době, kdy tyto potíže teprve vznikají. V řadě případů však lidé z obavy z vysokých cen požadovaných advokátními kancelářemi i za základní poradenství, buďto tyto problémy odkládají a neřeší je nijak, nebo je řeší bez kvalifikované právní porady, případně na základě různých nepřesných doporučení nalezených na internetu či sociálních sítích nebo od známých a přátel. Takové počínání má však mnohdy za následek místo vyřešení problému jeho gradaci do rozměrů, kdy už žádné rozumné východisko ze špatné situace neexistuje, nebo je velice nákladné. Proto chceme našim členům nabídnout možnost zdarma a bez jakýchkoliv obav získat odbornou právní radu od spolupracujících advokátních kanceláří kdykoliv takovou potřebu pocítí a účinně tak předejít, pokud to vzhledem ke konkrétní situaci objektivně bude možné, zbytečným potížím v budoucnosti.

Co byste popřál členům OSŽ a našim čtenářům do roku 2020?
Především bych jim chtěl popřát pevné zdraví a dobré rodinné zázemí, přirozený optimismus a chuť do života, dále příjemné sousedy a kolegy v zaměstnání a samozřejmě také co nejlepší pracovní a mzdové podmínky, které jsou důležitým předpokladem pro to , aby práce člověka bavila a umožnila mu zajistit dostatek prostředků na slušné živobytí.

Zdroj: Odborové sdružení železničářů

Autor: Michael Mareš

Téma prezidentské kandidatury ve společnosti rezonuje, rozhodnu se v budoucnu, říká Středula

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula nevyloučil svou možnou kandidaturu do prezidentských voleb, které se budou konat v roce 2023. Jako možného kandidáta levice ho označil prezident Miloš Zeman, kterého by tak mohl šéf odborů nahradit. Středula v rozhovoru pro Echo24 také uvedl, že odbory se v minulých letech i přes spory daleko více shodnou se zaměstnavateli, než s vládou Andreje Babiše.

Letos se počítá s dalším ekonomickým růstem a nízkou nezaměstnaností, v důsledku které nabízejí firmy svým zaměstnancům růst platů. Potřebujeme tak nadále v roce 2020 odbory?

O konci odborů jsem v průběhu času slyšel už několikrát. Z dlouhodobého hlediska mám ovšem opačný pocit. Ročně v rámci Českomoravské konfederace odborových svazů přichází více než patnáct a půl tisíce nových členů a zakládáme více než sto nových odborových organizací každý rok. Jestliže je tak velký zájem o odbory, tak to znamená, že společnost i zaměstnanci je potřebují. Daleko hůře jsou na tom politické strany, do kterých lidé rozhodně nevstupují v takovém množství a mohou si o něm nechat zdát. Do odborů tak přichází ročně tolik lidí, jako mají politické strany maximálně členů. V tomto případě a s oblibou tvrdím, že členství v odborech ve 21. století je daleko více sexy než členství v parlamentních politických stranách.

Ptám se proto, že v minulém roce proběhla stávka učitelů, která však další navýšení platů nepřinesla. Není to spíše neúspěch odborů?

Myslíte si, že demonstrace Milionu chvilek pro demokracii byly neúspěšné nebo byly úspěšné? Není spíše otázkou proč k tomu došlo a jaký je ten důvod? Já si myslím, že když už dochází k takovému projevu, tedy k demonstracím nebo ke stávkám, tak existuje určitá příčina. Neřeším, zda je tu nějaký vítěz nebo ne. Je zde důležitý fakt, kdy na osmdesát procent všech pracovníků ve školství se stávkou souhlasilo a vyjadřovali jí sympatie a podporu.

Ukazuje se, že je zde primární problém ve školství, a společnosti to dává jasný signál. Tím bychom se měli zabývat. Proto děkuji učitelům, že tuto stávku zorganizovali a nadále učí děti, že existují nástroje, jak se domoci svého práva.

Berete to tedy jako úspěšný krok odborů?

Já bych byl nejradši, kdyby ještě před stávkou došlo k dohodě. To by bylo úplně nejlepší. Máme jedno pravidlo – nejlepší stávka je ta, která se nemusí uskutečnit.

Jak hodnotíte jednání se sociálními partnery a s vládou v minulém roce? Přišel nějaký posun?

Mohu z dlouhodobého sledování říct, že mezi odbory a zaměstnavateli je daleko větší míra shody než to bývá vůči vládě. Je to zvláštní, ale je to tak. Se zaměstnavateli se nedohodneme na minimálním mzdě, růstu mezd, karenční době nebo u některých částí zákoníku práce. Když se však bavíme o strategii, digitalizaci nebo školství, tak panuje shoda.

Ministryně financí Alena Schillerová už v minulém roce naznačila, že navrhne změnu u stravenek. Konkrétně navrhne stravenkový paušál. Vy jste se s o tom spolu už bavili?

Ne, a myslím si, že by to (jednání) paní ministryně rozhodně měla udělat. Otázka stravenek je totiž i historicky velmi široká. V devadesátých letech totiž zaměstnavatel musel zaměstnanci poskytnout teplou stravu, která byla součástí pracovní doby. Poté se teplá strava změnila na stravu, tedy aby měl zaměstnanec prostor se najíst. Další změna přišla, když se z placené doby na oběd stala neplacená, takže se zaměstnancům odebrala půl hodina denně. Firmy to však nebyly schopné zabezpečit, proto se našla forma poskytování stravenek na potraviny.

Nyní však přichází vláda s tím, že chce zaměstnancům mimo stravenky nabídnout tzv. daňový paušál, protože se jí nelíbí, že stravenky někdo distribuuje a má z toho i zisk. V tom případě by vláda měla přijít s tím, že zakáže kreditní karty. Vypadá to na selektivní způsob, který není úplně fér.

Velmi často se také probírá váš vstup do politiky, na který odpovídáte, že díky působení v odborech v politice jste. Neuvažujete však před vstupem do určité politické strany?

Nejsem v situaci, kdy bych se musel rozhodovat vstoupit do jakékoliv politické strany. Svou nezávislost na politických stranách si hájím velmi dlouho. Na straně jedné je to velice dobře, protože odborový předák může být zajímavý pro politické subjekty. Na straně druhé je možnost být kritický k různým stranám či subjektům a to je věc, která je nesmírně cenná. Pamatuji si etapu kolegů, kteří se pak rozhodli vstoupit do politiky a mnohdy byli neprávem kritizováni. I z tohoto titulu jsem rád, že nemohu být konfrontován s takovou skutečností. Přesto platí, že v politice jsme, protože se musíme zabývat důchody, pracovními podmínkami nebo směrnicemi z Evropské unie. My však respektujeme demokratické volby a rozhodování politických stran a jsem rád, že s nimi můžeme nezávisle diskutovat.

Prezident Miloš Zeman v jednom ze svých rozhovorů naznačil, že byste byl možný kandidát levice v příštích prezidentských volbách. Uvažujete nad tím?

Nikdy neříkej nikdy. V této chvíli však není důvod o čemkoliv mluvit. Předpokládám, že volby prezidenta České republiky budou v roce 2023 a z tohoto pohledu je to opravdu předčasné. ČMKOS má v roce 2022 sjezd a já bych rád se svými kolegy obhájil své pozice a pokračoval ve své práci. Jestliže prezident mé jméno takto zmínil, tak mě to velmi potěšilo. Zda to však přijmu je v této chvíli otázka budoucnosti.

Ozvali se vám poté možní podporovatelé či případní sponzoři?

Skutečně to ve společnosti rezonuje. Není to tak, že by se lidé neozývali. Jel jsem vlakem do Olomouce, kde mě při vystupování zastavil pán s tímto tématem a vyzýval mě, abych kandidoval. Uvádím to jako milý případ, který každého potěší. Stává se mi to ale čím dál častěji, a jak už jsem zmínil do budoucna kandidaturu nevylučuji. V této chvíli však nejsem v situaci, že bych řekl ano, rozhodl jsem se.

https://echo24.cz/a/S2yTD/tema-prezidentske-kandidatury-ve-spolecnosti-rezonuje-rozhodnu-se-v-budoucnu-rika-stredula

Hornické odbory stojí na pevných základech a jsou soběstačné

Nový rok 2020 bude nepochybně nabitý událostmi, ale i problémy. Z pohledu odborářů bude událostí číslo jedna konání XIII. sjezdu Odborového svazu PHGN. Určitě bude pokračovat nevybíravý tlak zelených aktivistů, klimatologů a europoslanců na likvidaci důlního průmyslu v Evropě. Společnost OKD čelí četným problémům a na další si zadělává, když blokuje uzavření dodatku odvětvové smlouvy. Ale ani na ostatních pracovištích není o problémy nouze. O některých událostech a problémech HGN hovořil s předsedou Odborového svazu PHGN Janem Sábelem.

Kterou událost považujete z hlediska odborového svazu za nejdůležitější?
Bezesporu to bude XIII. sjezd OS PHGN, který se uskuteční 12. března v Praze. Na 100 delegátů bude hodnotit činnost odborového svazu za uplynulé čtyři roky. Sjezd musí také schválit program svazu na další volební období. Odboráři ale neplánují pouze od sjezdu ke sjezdu. Připravujeme finanční analýzu k pokrytí naší činnosti do roku 2035! Budeme přitom vycházet ze skutečnosti, že odboráři budou i do budoucna platit členský příspěvek pouze jednu korunu a zbytek financí zůstane v rozpočtech základních organizací a odborových sdružení. Počítáme s tím, že z majetku, který odborový svaz má k dispozici, by určitá část prostředků mohla být použita k financování činnosti našich sdružení a základních organizací. Finanční analýzu musíme připravit do konání sjezdu.

K vypracování seriózní analýzy je nutné znát další fakta. Můžete se zmínit o těch nejdůležitějších?
Ano. Bude velice důležité, aby uhelná komise, v níž máme tři zástupce, zpracovala co nejdříve analýzu spotřeby elektrické energie pro Českou republiku na další období. Musíme vědět, jakým tempem bude stát postupovat při útlumu uhlí, na který tlačí Evropská unie. S ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem se shodujeme v názoru, že Česká republika musí být i do budoucna soběstačná ve výrobě elektrické energie. Stát musí co nejdříve rozhodnout, jakým způsobem, kdy a kdo bude stavět nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. V průběhu jejich výstavby se postupně dotěží některá uhelná ložiska.

V této souvislosti se hovoří o ukončení těžby černého uhlí v důlní společnosti OKD. Je to reálné?
Jsme si vědomi, že důlní společnost OKD je v problémech. Hledá se způsob, jak dál. Ceny koksovatelného černého uhlí na světových trzích klesají. To už jsme ale v průběhu uplynulých dekád zažili několikrát. Největší chybou, a toho by si vláda měla být vědoma, by bylo ukončení těžby černého uhlí v OKD. V prvé řadě by to ohrozilo zaměstnanost zejména v Karvinském okrese, ale i v návazných profesích v regionu. Ohrožena by byla výroba v ocelárnách v Moravskoslezském kraji, které jsou závislé na koksovatelném uhlí a spolu s OKD jsou zde největšími zaměstnavateli.

Těžební společnost OKD, kterou vlastní stát, ale loni skončila ve ztrátě několika set milionů korun. Co s tím?
To mělo objektivní příčiny. Pro nás je důležité, že premiér Andrej Babiš po jednání s vedením OKD prohlásil, že vláda chce, aby doly OKD fungovaly a těžily co nejdéle. Pro zlepšení hospodářských výsledků se počítá s úsporami i se zvýšením těžby. V roce 2020 by těžba uhlí měla vzrůst o 300 tisíc tun na celkových 3,5 milionu. To je pro nás, pro zaměstnance OKD a celý region velice důležitá informace.

Evropská komise nastolila trend útlumu těžby uhlí, který zřejmě nelze odvrátit. Je to tak?
Ano, počítá se s postupným uzavíráním uhelných dolů v Evropě, ale paradoxně několik kilometrů za naší státní hranicí staví Poláci obří uhelný důl, který bude v budoucnu možná dodávat uhlí našim hutím, ale už za jiné, podstatně dražší peníze. Na to doplatí naše firmy. Největší chybou vlády, které by se mohla dopustit, by bylo odepsání nerostného bohatství, které je možné z podzemí dobývat. Nikdy v budoucnu se stávajícími dobývacími technologiemi nebude stát schopný obnovit těžbu uhlí. Opakuji tedy, že stěžejním úkolem uhelné komise je, aby připravila pro vládu analytický materiál spotřeby elektrické energie s výhledem na několik desítek let. Jsem rád, že jsme ve shodě jak s premiérem Babišem, tak i s ministrem průmyslu Havlíčkem v tom, že nejdříve bude muset být vyřešena jaderná elektřina, a do té doby se uhlí bude muset v České republice dál těžit.

Odpůrci uhlí ale argumentují, že hlubinné dobývání je ztrátové…
V žádné evropské zemi by nebylo hlubinné dobývání ziskové bez pomoci státu. V Německu, Španělsku, Maďarsku, Polsku a dalších zemích je hlubinné dobývání uhlí dotované státem. Jedná se o nerostné bohatství státu a politici by si měli uvědomit, že otevřená ložiska je třeba dotěžit. V tohoto úhlu pohledu se naše vlády nechovají zodpovědně, protože odepsaly obrovské zásoby koksovatelného uhlí v OKD, a to na dolech Paskov a Lazy.

Budou mít tato opatření negativní dopady na moravskoslezský region?
Z Karviné odchází ročně tisíc mladých a většinou vystudovaných lidí. Stěhují se za prací do větších center, jako je Brno a Praha. V regionu zůstanou jen starší lidé a důchodci. To bude mít dopad na místní průmysl. Je tedy povinností vlády, aby se tomu snažila předejít. Uzavíráním dolů s dopadem na návazné firmy přijdou o práci desetitisíce lidí. Z tohoto hlediska nejsme spokojeni s přístupem vlády k hrozící katastrofě.

Nejvíce elektřiny se vyrábí v hnědouhelných elektrárnách, a to přes 43 procent. Jak reálný je tedy požadavek na okamžité uzavření hnědouhelných lomů?
Je jasné, že teplárny a elektrárny se bez domácího hnědého uhlí ani v budoucnu neobejdou. V místech, kde jsou dosažitelné zásoby hnědého uhlí, by těžba měla pokračovat. Bohužel, územní limity, které v devadesátých letech zavedla vláda Petra Pitharta, se za dvě dekády ukázaly jako zcela nesmyslné a škodící. Zelení fanatici by tedy místo protestů a okupování velkostrojů měli navštívit rekultivované plochy po povrchové těžbě na Sokolovsku a Mostecku. Pokud by porovnali fotografie, jak krajina vypadala před a po těžbě, seznali by, že důlní společnosti odevzdaly přírodu v lepším stavu, než byla před těžbou. Dnes jsou na místě povrchových dolů krásná velká jezera a koupaliště sloužící k rekreaci, golfová hřiště, nebo areály pro dostihové sporty. Rekultivované plochy jsou vhodné i k podnikání, například v zemědělství.

Vraťme se k odborům. Neohrozí případné uzavírání dolů a povrchových lomů činnost odborového svazu?
Nikoliv, odborový svaz bude i nadále pokračovat ve své činnosti. Neuvažujeme o žádných omezeních. Některé členské svazy v ČMKOS mají 200 i méně členů. My jsme ale v pořadí šestý největší odborový svaz. Je třeba vědět, že i po případném ukončení těžby se hlubinné a povrchové doly okamžitě neuzavřou. Určitě bude dál pokračovat v činnosti státní podnik Diamo, Ostroj Opava a další firmy. Nehrozí, že by odborový svaz postupně zaniknul.

OS PHGN se zatím nepodařilo uzavřít se zaměstnavatelským svazem dodatek kolektivní smlouvy vyššího stupně. Proč? Uzavření dodatku číslo dva kolektivní smlouvy vyššího stupně blokuje vedení OKD. Navrhujeme zvýšení tarifů kopírující navýšení minimální mzdy, konkrétně o 1250 korun. Případná dohoda by v žádném případě nezpůsobila navyšování mezd v OKD. Nechápu proto tvrzení generálního ředitele OKD, že by podpisem dodatku došlo k výraznému růstu mezd, což je důvod, proč blokuje vyšší kolektivní smlouvu. Za dvacet let, co působím v čele našeho odborového svazu, se nestalo, aby členská zaměstnavatelská organizace blokovala na základě nepravdivých čísel a argumentů podpis odvětvové smlouvy.

Zůstáváte i ve světle právě uvedených událostí i v roce 2020 optimistou?
Myslím, že není důvod k naprostému pesimismu. Já na sjezdu končím a odcházím do důchodu, ale jsem si jist, že náš hornický odborový svaz je připraven a schopen i v příštích letech plnit své poslání. Podmínkou je, aby členové, a hlavně funkcionáři před i po sjezdu vystupovali a konali v jednotě. Jedině tak může náš odborový svaz i v budoucnu dosahovat podobných úspěchů jako v minulosti. Všem členům a funkcionářům proto přeji v novém roce 2020 hlavně pevné zdraví, a aby se jim splnila novoroční přání a rok 2020 byl pro ně ještě úspěšnější než rok 2019.

Ekonomika padne, pokud mzdy neporostou dost

Není možné, aby člověk, který v Plzni prodává stejné zboží,

často za vyšší cenu, dostával třetinu toho, co člověk,

který pracuje v obchodě stejného řetězce ve Weidenu,“ říká Josef Středula.

Rozhovor předsedy ČMKOS Josefa Středuly v MF DNES

Odboráři požadují, aby mzdy letos rostly v ekonomice o šest až sedm procent. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula říká, že si to firmy navzdory očekávanému zpomalení mohou dovolit. Pokud mzdy dostatečně neporostou, může to ohrozit celou ekonomiku. „Spotřeba obyvatel dnes tvoří HDP více než z poloviny,“ říká Josef Středula.

* Porostou letos výdělky stejně rychle jako v předchozích letech?

Tempo bude odpovídat předpokládanému výkonu ekonomiky. Pro rok 2020 požadujeme růst mezd a platů ve výši šesti až sedmi procent. Už to docela předznamenalo vyjednávání o platech ve státní správě, v některých sektorech to bude dokonce i o něco víc. Podobné tempo růstu očekávám i v průmyslu, kde mzdová vyjednávání teprve probíhají, v těch složitějších případech budou uzavřena v březnu či dubnu. To vše při podobné nezaměstnanosti jako nyní, při relativně nízké inflaci a poměrně dynamickém růstu ekonomiky. Pokud to srovnáme s některými zeměmi eurozóny, poroste český HDP vůči nim dokonce násobně…

Celý rozhovor si přečtete v připojeném dokumentu pdf viz níže.

Přílohy:

Ekonomika padne, pokud mzdy neporostou dost.pdf 568 kB

Daňově nejvýhodnější stravenka pro rok 2020

Zveřejněno: 03.01.2020

Nová hodnota stravného na pracovních cestách – 103 Kč na den

„Zaměstnancům se stravenka vyplatí víc než příspěvek ke mzdě, který by musel být zdaněn,“ říká Jan Matoušek, marketingový manažer pro stravenky ze společnosti Sodexo Benefity. Hodnota nejvýhodnější stravenky meziročně vzrostla o 8 Kč. Cena průměrného oběda podle společnosti Sodexo dosahuje 127 Kč, a hodnota daňově nejvýhodnější stravenky tak víceméně kopíruje reálnou situaci na trhu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zvyšuje od 1. ledna 2020 hodnotu stravného na pracovních cestách na 103 Kč na den. To je určující pro výpočet daňově uznatelné výše příspěvku na stravování. Nejvýhodnější hodnota stravenky pro zaměstnance i zaměstnavatele tak vzroste na 131 Kč.

Stravenky jsou pro mnoho zaměstnanců stěžejním benefitem, který u nás v papírové nebo digitální formě využívá přibližně 1,3 milionu zaměstnanců. V každém případě tento benefit podléhá jak zákoníku práce, tak zákonu o dani z příjmu, a tudíž jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Optimální hodnota stravenky pro nejvýhodnější daňový odpočet pro rok 2020 je 131 korun.

Výše odečitatelné položky se vypočítává jako 70 % z hodnoty stravného na pracovních cestách, kterou MPSV pro rok 2020 ukotvilo na hodnotu 103 Kč denně. „Zaměstnancům se stravenka vyplatí víc než příspěvek ke mzdě, který by musel být zdaněn,“ říká Jan Matoušek, marketingový manažer pro stravenky ze společnosti Sodexo Benefity.

Hodnota nejvýhodnější stravenky meziročně vzrostla o 8 Kč, což potvrzují údaje za poslední roky. Cena průměrného oběda podle společnosti Sodexo dosahuje 127 Kč, a hodnota daňově nejvýhodnější stravenky tak víceméně kopíruje reálnou situaci na trhu.

Nový rok je pro mnoho zaměstnavatelů vhodnou příležitostí pro zvýšení příspěvku na stravovací benefity. „Situace na trhu s benefity zaměstnavatele nutí neustále nabídku rozšiřovat. A jedním z nejžádanějších benefitů jsou právě stravenky – někteří zaměstnavatelé jdou proto ještě dál a poskytují stravenky i ve vyšší než daňově nejvýhodnější hodnotě. Čím dál populárnější jsou elektronické stravenkové karty, které využívá téměř polovina našich klientů,“ dodává Jan Matoušek.

Projekt eNeschopenka běží naplno

Co se změní pro pacienty a co pro lékaře…

Elektronická neschopenka se od 1. 1. 2020 rozběhla naplno. Pro pacienty tak končí období, kdy museli v horečce obíhat s papírem v ruce lékaře a zaměstnavatele. Takzvaná eNeschopenka přinese ulehčení nejen lidem, ale také lékařům a zaměstnavatelům. Vyplnění formuláře je rychlé a snadné. Zaměstnavatelé budou mít přehled o pracovní neschopnosti prakticky ihned.

„S eNeschopenkou nikdo nebude tratit a všichni získají – pacienti, zaměstnavatelé, a dokonce i lékaři. Místo zdlouhavého vypisování zadají jen rodné číslo pacienta. Přitom zdravotní pojišťovna jim zaplatí totéž jako dnes. Takže stejně peněz
za méně práce,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Původní legislativní záměr z léta roku 2017 předpokládal spuštění eNeschopenek od 1. 1. 2019. Práce na tomto projektu byly však v závěru roku 2017 přerušeny, projekt nebyl v té době koncepčně připraven tak, aby ho bylo možné k 1. 1. 2019 spustit. Následně byl v průběhu roku 2018 do sněmovny předložen návrh, který měl právní úpravu eNeschopenky z léta roku 2017 zrušit. Nově nastoupivší ministryně Maláčová ale rozhodla, že eNeschopenky budou spuštěny od 1. 1. 2020.

Práce na realizaci eNeschopenky po celou dobu postupovaly podle schváleného harmonogramu, oproti původnímu plánu byl navíc projekt spuštěn v produktivním prostředí již na počátku prosince. Lékaři tak měli možnost si eNeschopenku vyzkoušet v předstihu, byť na fiktivních pacientech. Že to řada z nich učinila, bylo patrné v průběhu prosince 2019, kdy bylo zaznamenáno přes 500 tisíc volání služeb eNeschopenky v produktivním prostředí.

Na místo původně plánovaných dvou let na realizaci tak byl projekt spuštěn
za bezmála jeden rok. Do technického řešení byly úspěšně zahrnuty všechny zásadní požadavky zaměstnavatelů i poskytovatelů zdravotních služeb.

Systém tzv. eNeschopenek znamená nahrazení stávajícího několik desítek let starého pětidílného papírového formuláře elektronickou komunikací mezi lékaři, zaměstnavateli a Českou správou sociálního zabezpečení. Projekt samotný se v praxi týká téměř 22 tisíc poskytovatelů zdravotních služeb, 280 tisíc zaměstnavatelů a 4,5 miliónů pojištěnců. Česká správa sociálního zabezpečení při jeho realizaci prokázala, že je nadále na špičce v elektronizaci státní správy.

Co se změní pro pacienty?

Pacienti už nebudou muset nést papírovou neschopenku zaměstnavateli. Informace, které vyplní lékař, se odešlou ČSSZ a zaměstnavatelé je budou mít k dispozici. Pacient nebude muset řešit nic dalšího a v klidu se léčit doma.

Co změní pro lékaře?

Lékaři nebudou muset vypisovat ručně celou neschopenku. Na základě rodného čísla pacienta se jim formulář vyplní sám. Lékaři vyplní pouze diagnózu, datum začátku neschopnosti. Pacientovi jen vytisknou papír, na který napíšou termín další prohlídky.

Co se změní pro zaměstnavatele?

Zaměstnavatelé se o pracovní neschopnosti dozvědí prakticky ihned. Informovat se o ní můžou hned několika způsoby – automatizovaně prostřednictvím svého mzdového/personálního softwaru, a/nebo prostřednictvím datové schránky, kde budou mít podrobnější zprávu, případně prostřednictvím emailu, ve kterém kvůli ochraně osobních údajů budou informace stručnější, a dále též přímo na ePortálu ČSSZ s využitím k tomu vytvořených on-line služeb.

Justici čeká personální zemětřesení. „Budou vypsaná otevřená výběrová řízení,“ říká ministryně spravedlnosti Marie Benešová

Vedení justice čekají v příštím roce zásadní změny. Hledat se budou noví předsedové pěti z osmi krajských soudů, kteří mají na chod justice značný vliv. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová za hnutí ANO chystá výběrová řízení. Zároveň ví, koho by doporučila prezidentu Miloši Zemanovi do funkce předsedy Nejvyššího soudu ČR. Je totiž možné, že i tam dojde ke změně. Stávající šéf Nejvyššího soudu ČR Pavel Šámal kandiduje na ústavního soudce. Informuje o tom dnes ve svém zpravodajství Český rozhlas.

Podle zpravodajství Českého rozhlasu je předseda krajského soudu zodpovědný nejen za chod své instituce, ale má také zásadní vliv na personální obsazení okresních soudů a rozděluje mezi ně finance.

V roce 2020 se budou totiž hledat předsedové pěti z celkem osmi krajských soudů, a to v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Plzni, Ústí nad Labem a Městského soudu v Praze. Předsedům krajských soudů končí sedmiletý mandát, vzdali se ho ze zdravotních důvodů nebo se posunuli na jiné pozice. Podle Ústavního soudu ČR se mandát nesmí opakovat. Výběr nových předsedů začne v nejbližší době.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová na tuto situaci reaguje tím, že říká, že budou vypsána otevřená výběrová řízení, která bude preferovat. Zároveň bude ctít jejich vítěze.

Český rozhlas k tomu oddává, že ve výběrové komisi zasedají tři soudci a dva zástupci resortu. Předsedy krajských soudů jmenuje prezident na návrh ministryně spravedlnosti. Rovněž pouze v rukou hlavy státu je mimo jiné volba předsedy Nejvyššího soudu Čr. Ten by se také mohl měnit. Stávající předseda Pavel Šámal totiž přijal nabídku prezidenta ČR kandidovat na jedno z míst na Ústavním soudu, které je volné už skoro rok. Nejdřív ale musí tuto nominaci potvrdit Senát.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová už má jasno v tom, koho by v takovém případě prezidentovi doporučila. Chce doporučit soudce Roberta Fremra, který je soudcem Nejvyššího soudu ČR a současně bude končit misi v Haagu. Myslím si, že je to výborný kandidát, protože ho osobně zná řadu let. Mimo jiné uvedla, že již před 20 lety preferoval, aby nedocházelo k soudnímu ping-pongu. Jako průkopník si dokázal sám věci došetřit, nevracet je zpátky ke krajským soudům, a sám si ve věci rozhodoval. Konstatovala, že byla přítomna několika jeho takovýchto rozhodnutí. Přičemž dodala, že se jednalo o případy vražd a už tehdy byla jeho postupem přímo nadšena. Protože, na rozdíl od jiných soudců, takto na řešení justičních kauz tímto způsobem, soudce Robert Fremr, nazírá. Proto také doporučuje jeho kandidaturu na místo předsedy Nejvyššího soudu ČR.

Český rozhlas svoji zprávu rovněž doplnil o informaci, že soude Robert Fremr je místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Mandát mu tam končí v březnu 2021. Prezident ČR Miloš Zeman nedávno v televizi Barrandov potvrdil, že ho názor ministryně i stávajícího předsedy Nejvyššího soudu ČR Pavla Šámala bude zajímat.

Ovšem, prezident ČR k tomu již dříve uvedl, konečné slovo při výběru kandidáta do funkce předsedy Nejvyššího soudu ČR a jeho jmenování to této funkce, bude mít právě on, jako hlava státu. Český rozhlas k tomu dodal, že dalším kandidátem na tuto funkci může být i soudce Roman Fiala, který je místopředsedou Nejvyššího soudu ČR.

Podle Českého rozhlasu Nejvyšší soud ČR v naší republice do velké míry reprezentuje celou justici. Svými verdikty pak usměrňuje rozhodování všech nižších soudů. Zároveň Český rozhlas upozorňuje, že v roce 2020 čeká českou justici ještě jedna změna, kdy se funkce předsedy Vrchního soudu v Praze ujme soudce Luboš Dorfl, a to 2. ledna.

Na prodej je společnost Residomo i s byty, které dříve patřily OKD

Společnost Residomo, která vlastní více než 43 tisíc bytů v Moravskoslezském kraji dříve patřících OKD, je na prodej. Napsal to deník Hospodářské noviny (HN), kterému informaci potvrdili nynější majitelé Residoma, investiční fondy Blackstone a Round Hill Capital. Mezi zájemci o Residomo jsou podle listu výhradně zahraniční fondy. Smlouvy nájemníků, kteří bydlí v bytech společnosti Residomo, by se po případném prodeji firmy neměnily, řekla, podle zpravodajství České televize, mluvčí společnosti Residoma Kateřina Piechowicz.

Zprávodajství České televize zároveň upozornilo, že předseda Sdružení nájemníků BYTYOKD.CZ Roman Macháček, který hájí zájmy nájemníků, vidí riziko v tom, že by nový majitel mohl byty začít rozprodávat za netržní ceny.

Podle Kateřiny Piechowicz společnost Residoma zaznamenala zájem velkých evropských firem na poli nájemního bydlení. Důvodem je zvýšený zájem investorů o region střední a východní Evropy a Residomo je zajímavá firma. Více společnost nemůže komentovat, dodala Kateřina Piechowicz.

Společnost Residomo (dříve RPG Byty) je největším soukromým poskytovatelem nájemního bydlení v Česku. „Na základě zájmu od evropských investorů o nájemní bydlení jsme na podzim začali s několika z nich jednat. Vyjednávání stále pokračuje,“ řekl Hospodářským novinám ředitel společnosti Round Hill Capital pro střední Evropu Stan Kubáček.

Cena transakce se bude podle listu pohybovat v desítkách miliard korun. Ve výroční zprávě Residomo ocenilo svůj nemovitý majetek na 31,7 miliardy korun. Při loňských tržbách 3,3 miliardy korun měla firma čistý zisk 1,2 miliardy, uvedly Hospodářské noviny.

Společnost Residomo má v majetku někdejší hornické byty, které bývalá společnost RPG Byty získala od své mateřské firmy spoluvlastněné podnikatelem Zdeňkem Bakalou, jež je koupila v roce 2004 spolu s těžební společností OKD. V privatizační smlouvě se zavázala, že v případě prodeje bytů je nabídne přednostně nájemníkům za netržních podmínek. Společnost ale byty neprodávala, zato v roce 2015 změnila majitele celá firma. V roce 2017 se firma RPG Byty přejmenovala na Residomo.

Riziko spočívá v tom, že by nový majitel byty mohl začít prodávat za tržní ceny, a to i v případě, že byl bytový fond zprivatizován za velmi netržních podmínek.

Skupina, která byty zprivatizovala v roce 2004, má prý i nadále stále povinnost dodržovat závazky z privatizační smlouvy, tedy zajistit předkupní právo pro nájemníky za netržní ceny. Ovšem, otázkou je, jak je to smluvně zajištěno a jak to dodrží nový vlastník, uvedl předseda sdružení BYTYOKD.CZ Roman Macháček. Podle něho povinnost nad tím dohlížet má stát. Ministerstvo financí by mělo zjistit, jakým způsobem to je právně ošetřeno a jakým způsobem je to ošetřeno při dalším prodeji, a v případě, že to ošetřeno nebude, vymáhat sankce za porušení privatizační smlouvy. Roman Macháček k tomu dále dodal, že sdružení se snaží „rozhýbat Evropskou komisi“, aby prošetřila nedovolenou podporu při privatizaci OKD. Nyní čeká na její odpověď.

Podle Romana Macháčka parlamentní vyšetřovací komise uvedla ve svém stanovisku, že bytový fond v roce 2004 byl zprivatizován v rozporu s tehdy platnými zákony. Ministerstvo financí by nyní mělo podat určovací žalobu na vlastnictví tohoto bytového fondu a soud by měl posoudit, zda jsou majitelem současní vlastníci, nebo zda bytový fond náhodou stále nepatří státu.

Vítkovice Machinery propustí přes dvě stě lidí