Kdo bude mít na zálohované výživné nárok?
Dosáhnou na něj ti samoživitelé a samoživitelky, kteří svou situaci aktivně řeší. To znamená, že je podán návrh na exekuci a trestní oznámení na neplatiče. Druhý rodič neposílá stanovenou výši alimentů alespoň 4 měsíce. Děti samoživitelů zároveň musí plnit povinnou školní docházku.

Jak to bude fungovat?
Pokud rodič splňuje podmínky nároku, obrátí se na úřad práce. Ten mu poskytne potřebné formuláře a informace a následně celou situaci posoudí a rozhodne o zálohovaném výživném do 30 dní. Vyplacená částka je potom vymáhána státem skrze krajské úřady práce, které se připojí do již běžícího exekučního řízení s neplatičem. Po jednom roce úřad práce provede důkladný přezkum situace v rodině. Samoživitel či samoživitelka můžou zálohované výživné pobírat až 24 měsíců.

Kolik rodič dostane?
Samoživitelé budou mít nárok na vyplacení zálohovaného výživného ve stejné výši, v jaké ho stanovil druhému rodiči soud. Maximální částka zálohovaného výživného bude zastropována na 3 tisíce Kč. „Zálohované výživné tak pomůže té skupině rodin, která potřebuje pomoc nejvíce. Průměrné výživné v Česku je totiž 2 500 Kč,“ dodává ministryně práce.

Je to náhoda nebo symbol? S datem 31.12.2019 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna novela zákona o zaměstnanosti, upravující výši příspěvku pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením. Nikoli však pro rok 2020, jak by nezasvěcený očekával, ale pro rok 2019. Kompenzace zvýšení minimálních mezd formou zvýšení příspěvku dle §78a zákona 435/2004Sb. byla sociálními partnery dohodnuta již na podzim 2018, „nedopatřením“ se dostala do projednání sněmovny až v lednu 2019, jiným „nedorozuměním“ nebyla nakonec v březnu schválena. Poslaneckou iniciativou se tentýž návrh dostal do sněmovny až v září 2019 a nakonec (kupodivu téměř jednomyslně) schválen v posledním reálném listopadovém termínu. Návrh na zavedení valorizačního mechanismu, který by scénářům podobným jako v letech 2018 a 2019 zabránil, odmítlo již v zárodku MPSV ČR z rozpočtových důvodů. Kompetence k úpravě výše příspěvku však byla zmocněním přenesena na vládu, což dává prostor pro rychlejší projednání potřebné úpravy v dalších letech.

Co to znamená v praxi? Zaměstnavatelé zaměstnávající v průměru 70% osob se zdravotním postižením dopláceli v roce 2019 na zvýšení minimálních mezd „ze svého“. Řada z nich musela zapomenout na investice, rozvojové záměry, omezit zvýšení mezd klíčových zaměstnanců, lákaných lukrativnějšími nabídkami.

A co v roce 2020? Většina zaměstnavatelů OZP musela již v závěru roku 2019 uzavírat obchodní smlouvy, jednat o cenách, finančně plánovat své podnikání. Ani v lednu není jasné, kdy a zda vůbec bude vláda projednávat ono nařízení vlády a o jakém zvýšení nakonec rozhodne. A to přesto, že minimální mzda pro rok 2020 se znovu výrazně zvýšila. A to i pro ty zaměstnance, kteří jsou v důsledku svého postižení již na hranici možného výkonu, přesto mají nárok na odpovídající zaručené mzdy či tarify.

Jen pro upřesnění: příspěvky, které poskytuje stát na pracovní místa OZP, se vrací do veřejných výdajů přímo formou odvodů a pojistného a nepřímo, formou daňových povinností na straně zaměstnance i zaměstnavatele, celkem se takto vrátí státu okolo 60 % těchto výdajů.     

Bezmála polovina firem s 10 a více zaměstnanci v České republice má vlastní účet na sociálních sítích. Velkých firem jsou tři čtvrtiny. Za posledních 6 let se velmi výrazně navýšil počet subjektů s účtem na sociálních sítích, které prostřednictvím nich hledají nové zaměstnance.

V dnešní době jsou k internetu připojeny téměř všechny firmy s 10 a více zaměstnanci. Většina podniků měla v roce 2019 své webové stránky (83 %). Boom v posledních letech zažívá využívání sociálních médií (Facebook, LinkedIn, YouTube, Twitter, Instagram apod.).

V roce 2019 mělo účet na sociálních sítích 45 % firem v ČR. Prezentují se na nich hlavně cestovní agentury a kanceláře, mediální sektor či firmy poskytující ubytování. „Pro firmy je v posledních letech velmi lákavé hledat nové zaměstnance prostřednictvím sociálních sítí.
V roce 2019 tuto možnost využilo 64 % firem s vlastním účtem na sociálních sítích,“ říká Kamila Burešová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Nové pracovní síly vyhledávají tímto způsobem nejčastěji velké subjekty, v roce 2019 tak činilo téměř 90 % velkých firem s profilem na sociálních sítích.

Nově byla v roce 2019 zjišťována bezpečnosti ICT v podnikatelském sektoru. „S alespoň jedním bezpečnostním incidentem se v průběhu roku 2018 setkala více než pětina firem v Česku, z velkých firem to bylo 39 %. Nejčastěji se jednalo o nedostupnost služeb ICT, např. útok typu Denial of Service či ransomware,“ říká Eva Myšková Skarlandtová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Nejběžnějšími opatřeními k zajištění bezpečnosti ICT byly na začátku roku 2019 pravidelná aktualizace programového vybavení, používání silného hesla a zálohování firemních dat. Každé z těchto tří opatření využívá více než 80 % firem v ČR s více než 10 zaměstnanci. Velkých firem je dokonce více než 95 %. Rozpoznávání a ověřování uživatelů pomocí biometrických metod není zatím v českém podnikatelském prostředí příliš rozšířené. V roce 2019 toto opatření používalo 11 % firem celkem, nejčastěji šlo o velké subjekty (28 %).

„Stávku, pokud k ní dojde, beru spíše jako stávku solidární,“ uvedl Radek Nekola a směrem k plénu dodal: „Budeme v telefonickém spojení, musíme najít vhodnou formu, jak podpořit naše stávkující kolegy. Případná stávka není jen proti Jihomoravskému kraji, ale za budoucí udržení jízdních výhod na železnici!“ V této souvislosti zazněla od Blanky Lomnančíkové i kritika na adresu (ne)informování funkcionářů OSŽ: „Naprosto selhává komunikace, o ničem nevíme, dozvídáme se to z novin a pozdě,“ upozornila.

Pokud jde o hospodaření společnosti ČD Cargo, uvedl Radek Nekola, že zatím není známo, zda došlo k naplnění podnikatelského plánu za rok 2019: „Dozvědět bychom se to měli na jednání Dozorčí rady ČD Cargo ve čtvrtek 30. ledna.“ Na adresu kolektivního vyjednávání pak Radek Nekola uvedl, že v jednání se bude pokračovat příští týden a zopakoval základní podmínku OSŽ: „Naší snahou je, aby u všech zaměstnanců byl dodržen růst reálné mzdy.“ V diskusi k těmto tématům se například mluvilo o mimořádné změně GVD (změně pracovní doby) a jejím dopadu do rozvrhu směn. „Dochází ke změně pracovní doby, ale zaměstnavatel prý nepotřebuje náš souhlas,“ podotkl Petr Kubička. Mluvilo se také o podstavech na výkonných jednotkách.

„Někteří si holt mysleli, že doba hojnosti už bude pořád,“ zareagoval Radek Nekola. „Podnik se konečně začíná probouzet z letargie, firma si musí nacházet nové obchodní případy. Pokud to neuděláme včas, tak půjdeme šupem dolů a za rok, za dva, za tři, narazíme na problémy. Právě toto (Radek Nekola drží v ruce platnou PKS) máme proto, abychom firemní kulturu udrželi v přijatelné podobě, abychom byli schopni eliminovat excesy jednotlivců,“ dodal Nekola důrazně. „Bohužel ale to, co dnes dostáváme za informace, je chaotické, změny jsou realizovány v různých termínech a s různými dopady.“

Na další část jednání se dostavili zástupci zaměstnavatele: ředitel personálního odboru Ing. Mojmír Bakalář, vedoucí zaměstnaneckého a mzdového odděleníá Mgr. Pavla Kreischová a zaměstnanec téhož oddělení Ing. Josef Kreische. Na úvod popřál Mojmír Bakalář do nového roku vše dobré, „…aby ten rok byl klidnější, než se zatím jeví, a aby byl aspoň takový, jako ten loňský.“ Na téma mimořádné změny GVD Mojmír Bakalář poznamenal, že i on tento materiál viděl ráno poprvé a že si již vyžádal průběžné informace o tom, jaké jsou dopady do personálií v jednotlivých PJ a SOKV s tím, že u každého člověka chce vidět, kdy by mělo dojít k úpravě pracovního místa, případně kdy by měl odejít. „Jsou regiony, kde je větší potřeba personálu na dřevo (například Havlíčkův Brod) a proto apeluji, aby ředitelé využili případné aktuální nadbytečnosti zaměstnanců, aby jim nabídli v rámci mobility přesun na pracoviště v obvodu Havlíčkova Brodu, ale zatím se potýkám s tím, že zaměstnanci, kteří by přicházeli v úvahu, jsou v takové věkové kategorii, která má nárok na předčasný nebo starobní důchod.“

Radek Nekola v této souvislosti vyjádřil obavu, aby se tímto opatřením nevytvářely podmínky pro opakování let 2012 a 2013, „…kdy jsme nebyli schopni pokrývat fond pracovní doby. Byť nevzniká nadbytečnost, vznikají taková opatření, nad kterými zůstává rozum stát. Zaměstnanců například rušíme ranní a odpolední směny a nařizujeme jim práci od 4 h do 11.30 h. Taková směna je z dlouhodobého pohledu neudržitelná, koho chcete na takové místo přilákat? Chceme ten podnik udržet, nebo ho chceme zlikvidovat? Ta opatření musí mít v sobě jistou formu udržitelnosti. Ve výsledku se přitom jedná o úsporu 0,8 člověka a to na tom pracuje hafo lidí. To má být něco, co nás má pozvednout k lepším zítřkům?“ poznamenal Nekola.

„Bavme se konkrétně. Souhlasím s tím, že je to (příklady, které zmínil Radek Nekola, jako například úpravy nástupu na směny) někdy projev zoufalství,“ zareagoval Mojmír Bakalář, „…ale my musíme reagovat na to, že máme nižší tržby. Musíme reagovat i na stav na pracovním trhu. Mnozí zaměstnanci chtějí firmu opustit, cítí se vyčerpaní, a náhrada za na ně není. Fluktuace je větší, než byla před dvěma, třemi lety, a bude chvilku trvat, než bude pracovní trh poskytovat náhradu těch lidí, které potřebujeme,“ dodal Bakalář.
„Honíme se za čísly, prodlužujeme agónii, kterou jsme odstartovali opatřením číslo 6,“ namítl Radek Nekola a tajemnice PV Marta Urbancová připomněla, že pokud má organizační změna dopad do rozpisu směn na dobu delší než pět týdnů, je vždy potřeba souhlas sociálního partnera.

Mgr. Pavla Kreischová poté upozornila na pár záležitostí souvisejících s e-neschopenkami (zaměstnavatel má právo prvních 14 dní zaměstnance kontrolovat: „Důležité je, že se zaměstnanec (e-neschopenkou) nezbavuje povinnosti oznámit zaměstnavateli, že je nemocen.“), kondičními pobyty, se Sociálním fondem (a zůstatků k 31. 12. 2019), a s katalogem rekreací: „Dnes jednu minutu po půlnoci byl zveřejněn katalog rekreaci na webu ČD travel,“ dodala.

V závěrečné diskusi hovořila například Iva Malounová na téma „Změna GVD“: „Chápu potřebu zaměstnavatele reagovat, ale reagovat měsíc co měsíc mně přijde nesystémové a zbytečné. To budeme měnit rozpisy směn zaměstnanců měsíc co měsíc?“ uvedla (a Mojmír Bakalář zareagoval: „Byl bych rád, kdybychom kromě změny GVD reagovali co nejméně.“).

V závěru pak Mojmír Bakalář požádal o součinnosti při přípravě případné stávky: „Zastavení nákladní dopravy v nadbytečném rozsahu je pro nás průšvih, zvažujte opravdu ty kroky, kterými budete stávku podporovat,“ apeloval na členy PV s tím, že kdyby byly volné tratě v Jihomoravském kraji, dalo by se naložit a odvézt dvakrát více zátěže, než obvykle.

„Deklaruji tady veřejně náš zájem nepoškozovat žádného dopravce, ani ČD Cargo, ale situace se tak vyhrotila,“ uzavřel Radek Nekola.

Podíl nezaměstnaných osob v ČR k 31. 12. 2019	2,9 %
Počet uchazečů o zaměstnání	215 532
Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání	196 285
Míra nezam. podle EUROSTAT (říjen 2019)	2,2 %
Počet volných pracovních míst (VPM)	340 957
Počet VPM „bez příznaku“ pro cizince	74 547
Počet VPM vhodných pro cizince	266 410