MPSV vítá vyjádření Národní rozpočtové rady k reformě důchodů

Zpráva NRR potvrzuje závěry Komise pro spravedlivé důchody, že udržitelnost důchodového systému musí být postavena i na reformě daňového systému.
 
NRR také pozitivně hodnotí navrhovanou konstrukci důchodového systému, který existuje v několika zemích OECD a podle Rady má ve srovnání se stávajícím stavem několik výhod. Za nejpodstatnější z nich považuje otevření prostoru pro snížení sazeb pojistného na sociální zabezpečení a změnu struktury daňového břemene ve prospěch snížení daňového zatížení práce.
 
„Jsem ráda, že se Národní rozpočtová rada shoduje s našimi závěry, že je změnu penzijního systému potřeba doprovodit daňovou reformou. Peníze na budoucí důchody nechceme hledat ve větším zdanění lidí, naopak bychom se měli zaměřit na zdanění kapitálu. ČSSD prosazuje zdanění bank a velkých nadnárodních korporací. Smyslem důchodové reformy je, aby lidé měli po celoživotní práci důstojné důchody, které porostou v souladu s ekonomickým vývojem,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
 
Důchodová reforma přichází s novým způsobem výpočtu penzí. Zásadně změní podobu státního pilíře. Cílem změn je nastavení takového důchodového systému, který bude poskytovat spravedlivé a důstojné důchody, ocení zásluhovost předchozí pracovní aktivity, bude široké veřejnosti srozumitelný a bude dlouhodobě udržitelný. Nový systém by také měl více ocenit pečující, zajistit minimální životní standard seniorů a zároveň myslet i na budoucí důchodce.
 
„Těší mě, že práce důchodové komise, ve které zasedají nejen politici, ale především velké množství odborníků z praxe, nepřichází vniveč. Národní rozpočtová rada potvrzuje závěry, ke kterým tato Komise na svých jednáních došla,“ dodává předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová.

 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministryně Maláčová diskutovala s předsedy odborových svazů

Evropská minimální mzda, růst minimální mzdy, superhrubá mzda, stravenkový paušál, pět týdnů dovolené, zákoník práce, podpora rodin a další témata zazněla ve velmi podnětné diskusi ministryně práce Jany Maláčové s předsedy odborových svazů na Radě ČMKOS
 
Ti vysoce ocenili úsilí ministryně v dosažení koaliční shody na předčasných důchodech pro náročné profese a roli, kterou sehrává komise pro spravedlivé důchody, ve které má zastoupení i ČMKOS.
J. Maláčová chce obnovit důvěru v důchodový systém, cestu vidí v zavedení základního nultého a zásluhového prvního pilíře. Považuje za důležité vést diskuzi o zdrojích pro důchodový systém, který je v ČR z více 80 % financován z pojištění, zatímco ve vyspělých zemích EU je v daleko větší míře zapojen daňový systém. Seznámila podrobně se záměrem vybudovat moderní proklientsky zaměřený systém úřadů práce.
S předsedkyní OS zdravotnictví Dagmar Žitníkovou si vyměňovaly názory na podmínky práce v sociálních službách i v kontextu s nedávnou tragédií ve Vejprtech. S Františkem Dobšíkem, předsedou ČMOS školství konzultovali vazbu povinné školní docházky na proplácení některých sociálních dávek. Mnoho předsedů upozornilo na potřebu řešit přetrvávající problém „přílišné plurality“ odborů, kdy malá skupina může zablokovat kolektivní vyjednávání tisícům zaměstnanců.
Pokud jde o odměňování, předseda OS KOVO Jaroslav Souček, upozornil na extrémní praxi některých firem u nás, kde management pobírá až 50 krát vyšší mzdu než je průměrná mzda jejich zaměstnanců a upozornil na seriozní pravidla, která jsou k této praxi zavedena například ve Velké Británii. Josef Středula ocenil záměry a práci ministryně práce, která má snahu a zájem zajišťovat úměrně ekonomickým výsledkům ČR odpovídající a důstojné sociální podmínky.
 

Kladenská Poldi stojí, odbory nemají zprávy o zahájení výroby

Kladenská huť Poldi stojí, odbory nemají zprávy o zahájení výroby. Nemají ani informace o novém majiteli společnosti, která před rokem Poldi vydražila, řekl v pátek 17. ledna ČTK předseda odborů ZO OS KOVO Hutě Poldi Jozef Kónya.
 
Podle obchodního rejstříku společnost Opimo Trade, která získala Poldi loni v lednu v dražbě za vyvolávací cenu 140 milionů, koupila švýcarská firma K&SC SA. Jako její jednatel je vedený Maja Zdešar ze Slovinské republiky.
 
Deník E15, který na změnu majitele upozornil, napsal s odvoláním na někdejšího jednatele Opimo Trade Pavla Filipčíka, že novým generálním ředitelem kladenských hutí se stal Jan Gajda, který figuroval v představenstvu několika firem z vítkovické skupiny Jana Světlíka. „Jsem tím, kdo má na starosti opětovné rozjetí výroby. V plánu je pokračovat v tradici a navázat na předchozí výrobu,“ sdělil Gajda E15 bez detailů.
 
Poldi se několik let potýkala s dluhy, v prosinci 2017 skončila v konkurzu, podnik více než dva roky stojí. Kromě pohledávek za energie či materiál dlužil i několikaměsíční platy zaměstnancům. Insolvenční správce musel podle zákona nejprve vypořádávat pohledávky věřitelů, ale ani ty se nepodařilo zcela pokrýt. Celkově dosahovaly několika set milionů korun. Odboráři ale zatím nevzdali boj o dlužné výplaty z období před vyhlášením konkurzu a dražbou.
 
Soud už dřív rozhodl, že vypořádání správce provedl tak, jak mu ukládá platná legislativa. „My jsme podali odvolání,“ uvedl Kónya s tím, že nyní přišla výzva, aby dodali soudům další podklady. Podle předsedy odborů není zákon nastavený vůči zaměstnancům dostatečně spravedlivě a spolu s dalšími odboráři by chtěl usilovat o to, aby zaměstnanci měli větší šanci na vymáhání dlužných platů.
 
V Poldi ještě před třemi roky pracovalo přes 200 lidí, většině se podařilo najít novou práci, pracovních příležitostí je v regionu dostatek. Někteří odešli do důchodu.
 
 
  • Zdroj: ČTK, OS KOVO

Globální ekonomika letos poroste o 3,3 procenta, předpokládá MMF

Mezinárodní měnový fond (MMF) letos čeká oproti loňsku zrychlení tempa růstu globálního hrubého domácího produktu (HDP) na 3,3 procenta. V příštím roce má tempo růstu dosáhnout 3,4 procenta. Ještě na podzim MMF očekával růst o 3,4 procenta v roce 2020 a o 3,6 procenta o rok později. Podle serveru Novinky.cz novou prognózu představila v pondělí hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová.

V loňském roce globální ekonomika vzrostla o 2,9 procenta. Podle prognózy má ekonomika USA letos vzrůst o 3,3 procenta, v roce 2021 o 3,4 procenta. To by znamenalo zrychlení růstu oproti loňským 2,9 procenta.

Méně výrazně má zrychlovat růst eurozóny z loňských 2,2 procenta na letošních 1,3 procenta. V roce 2021 pak MMF očekává růst HDP eurozóny o 1,4 procenta.

Za pozitivní zprávu pro globální ekonomiku MMF považuje současný vývoj obchodních sporů mezi USA a Čínou. Obě země dosáhly první fáze obchodní dohody a pokračují v dalších jednáních. K lepší atmosféře přispívá i snížení obav z brexitu bez dohody.

Ve druhé polovině loňského roku se podle MMF na globální ekonomické aktivitě negativně podepsala nejistota v oblasti obchodní politiky, geopolitické napětí nebo živelní katastrofy, například požáry v Austrálii nebo hurikány v Karibiku.

Zpráva o vývoji globální ekonomiky dále uvádí, že i Světová banka zhoršila výhled hospodářského růstu, loni byl nejpomalejší od krize v roce 2008.

  • Zdroj: Novinky.cz

Výrazný politik s velkým nadhledem…

…takový byl Jaroslav Kubera, jehož náhlý odchod zasáhl českou politickou scénu. ČMKOS vyjadřuje hlubokou soustrast jeho rodině a Senátu ČR.
 
„Na Jaroslava Kuberu máme dlouholetou vzpomínku, byl totiž v roce 1990 delegátem ustavujícího sjezdu Odborového svazu KOVO a dokonce mluvčím kováckých organizací za Ústecký kraj. Později se stal úspěšným komunálním politikem. Znalost a zájem o problémy lidí z něho profilovaly politika – senátora  s velkým nadhledem, empatií a osobitým smyslem pro humor, na politické scéně bude velmi chybět,“ zdůraznil Josef Středula předseda ČMKOS.

Zemědělec je prvním a skutečným ekologem!

Velká Británie opouští Evropskou unii, a tak z 28 členských států se již v krátkém čase stane Unie tvořená 27 členy. V médiích se se objevuje řada informací o blížících se problémech, které z odchodu Velké Británie z EU vyplývají. Jedním z nich je i otázka, jak se bude dále rozvíjet evropské zemědělství. Právě na toto téma na svých webových stránkách velmi často reaguje i Agrární komora (AK) ČR, která reprezentuje naše zemědělce, ať již při hájení jejich zájmů u státních orgánů ČR (vláda ČR, Ministerstvo zemědělství ČR atd.), tak i v rámci organizace COPA/COGECA, který reprezentuje nevládní agrární organizace vůči orgánům EU v Bruselu.

Z webových stránek Agrární komory ČR jsme se například dozvěděli, že v pátek 17. ledna měl Evropský parlament zahájit debatu o zákoně o zemědělství, který by měl zrušit byrokratické požadavky Společné zemědělské politiky. Zároveň má, již připravený zákon, podpořit evropské farmáře, aby zvýšili svoji produkci s ohledem na ochranu životního prostředí. Agrární komora ČR ve své zprávě uvádí, že znění nového zákona pozitivně vnímají zemědělci i veřejnost. Zároveň však poukazuje na to, že Velká Británie se, díky těmto změnám v systému, stane mnohem významnějším producentem potravin, přičemž bude zabezpečena ochrana životního prostředí, ale i budoucnost zemědělců. Zákon je považovaný za jeden z nejvýznamnějších, za poslední roky. Na základě tohoto zákona by měla být do evropského zemědělství implementována reforma ochrany životního prostředí a zároveň by měly být vytvořeny spravedlivější podmínky pro farmáře, kteří zabezpečují veřejné statky, starají se o životní prostředí, využívají moderní technologie při produkci potravin. Jak je v této zprávě AK ČR dále uvedeno, podle webových stránek EU, určených pro zemědělce, bude nová podpora farmářů v EU odlišná od té, která je poskytována v současnosti. Podporováni budou ti farmáři, kteří dobře hospodaří a vytvářejí zemědělskou produkci. Přičemž po dobu příštích sedmi let, označovaných jako „přechodné“ období, budou tito zemědělci finančně posíleni.

Ve zprávě Agrární komory ČR, na základě webových stránek EU, se dále konstatuje, že kromě změn při financování farmářů a posílení zemědělství ve Velké Británii, se z ní začíná čím dále tím více ozývat kritika některých životních stylů (mohli bychom říci až extrémních – jak je uvedeno ve zprávě AK ČR) a současně i některých environmentálních požadavků, které zaznívají v orgánech EU.

Agrární komora ČR dále upozorňuje, že na mnohých internetových stránkách různých českých organizací najdeme informace, které jsou právě převzaty z Velké Británie, o škodlivém vlivu veganských potravin převážených na dlouhé vzdálenosti a naopak o tom, že maso z domácích chovů je velmi dobré pro naše zdraví, ale i pro samotné životní prostředí. Podle Agrární komory ČR se zdá, že se postupně dostane do popředí „zdravý selský rozum“, a že nebudeme striktně dodržovat nesmyslné a neověřená pravidla. Stále platí rčení, méně je někdy více, a že nejlepší je „zlatá střední cesta“.

Ve zprávě Agrární komory ČR se dále uvádí, že pro zemědělce není novou informací, že správná starostlivost o krajinu přináší své ovoce. Proto také zemědělci chovají na pastvinách hospodářská zvířata, která do půdy vracejí zpět organickou hmotu, a s ní i jednotlivé prvky, které jsou pro různé druhy rostlin důležité. Není novinkou, že správným obhospodařováním zemědělci dokáží zachovat kvalitu půdy, ale následně zadržet i vodu, přičemž tato půda, je poté vhodným prostředím pro červy, hmyz a další živočichy. Zároveň není pro ně novou informací, že nejvhodnější pro naše zdraví, a také i pro životní prostředí, je příjem potravy, kterou jsme si vypěstovali či vyprodukovali v podmínkách, v nichž žijeme.

K tomu můžeme jen dodat, že na portálu Odbory.info a na webových stránkách Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů (OSPZV-ASO) jsme, zejména od loňského podzimu, uveřejnili řadu zpráv, článků a především rozhovorů s představiteli Agrární komory ČR, kteří v nich reagovali na některá nepřesná a odborně nesprávná tvrzení světových, ale i mnohých českých klimatologů a ekologů, kteří na loňském světovém klimatologickém kongresu začali prohlašovat, že zemědělství, a to zvláště živočišná výroba, škodí životnímu prostředí. Naši zemědělští odborníci s tím rozhodně nesouhlasí a potvrzují tu skutečnost, že rostlinná a živočišná výroba musí existovat ve vzájemné symbióze. Vždyť je to odjakživa, co člověk, jako homo sapiens, slezl ze stromu a začal obdělávat pole a chovat hospodářská zvířata.

  • Zdroj: Agrární komora ČR

Koalice se shodla na dřívější penzi pro náročné profese

Vládní koaliční strany se dohodly na tom, že by za každých deset let práce v náročném povolání měli lidé odcházet do penze o rok dřív. Zatím ale koalice nenašla shodu na tom, jakých profesí by se to mělo týkat. V pořadu Partie televize Prima to v neděli prohlásil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kompletní důchodová reforma se podle něj v tomto volebním období ale nestihne.

Jedním z hlavních témat této diskuse Jan Hamáčka s moderátorkou Terezií Tománkovou byla otázka důchodové reformy, neboť vláda ČR, tj. hnutí ANO, ČSSD s podporou KSČM, ve svém programovém prohlášení důchodovou reformu slíbila, neboť to byla jedna ze šesti hlavních priorit současné vlády. Jan Hamáček k tomu uvedl, že shoda v koalici není na podobě důchodové reformy. Přičemž důchodová komise loni souhlasila s tím, že by se nynější veřejný důchodový pilíř mohl rozdělit na dva – na nultý se solidárním základním důchodem a na první zásluhový podle odpracovaných let a výdělků. Zároveň dodal, že kompletní důchodová reforma se do konce volebního období této vlády nestihne. Rozdělení na dva pilíře by se ale stihnout mohlo.

V pořadu rovněž zaznělo, že ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už několikrát zopakovala, že je skeptická k tomu, že by tato vláda jasnou reformu přijala. „Pokud paní ministryně řekla, že to nebude, tak to nebude,“ dodal vicepremiér Jan Hamáček.

Na poznámku moderátorky televizního pořadu, že systém penzí v této podobě, není podle ekonomických expertů udržitelný, odpověděl Jan Hamáček, že až vláda ČR se dohodne na tom, co se od důchodové reformy očekává a shodne-li se na její podobě, bude vláda hledat pro tuto důchodovou reformu potřebné zdroje.

V rámci diskuse o důchodové reformě se průběh této debaty přenesl k dalšímu problému, a tím je předčasný odchod do důchodu u lidí, kteří pracují v těžkých profesích. I na tuto otázku vládní programové prohlášení totiž pamatuje, jako ne jednu z priorit této vlády. Ostatně ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a nyní i premiér Andrej Babiš (ANO) mluví o tom, že je potřeba napravit nespravedlnosti systému. Zmiňují penze těžkých profesí a rozdíly v důchodech mužů a žen.

Jan Hamáček k tomu uvedl, že těžké profese za každých deset let, které odpracují v těžké profesi, půjdou o rok do důchodu dříve. Na tomto konceptu je shoda ve vládní koalici. Jediné, co je potřeba, je dohodnout se na tom, které všechny profese to budou.

Mimochodem, o dřívějším důchodu pro náročné profese jednala v loňském roce důchodová komise. Debatovala právě o tom, že by se za každých deset let práce v rizikových podmínkách mohl věk nástupu na odpočinek snížit o rok a pobíraná penze zvednout v průměru o tisícikorunu. Zaměstnavatelé by u pracovníka platili vyšší odvody.

Vládní legislativní plán počítá s tím, že by ministerstvo práce a sociálních věcí mělo důchodovou novelu s novými pravidly předložit letos v červnu. Platit by pak měla od roku 2023. Zatím mohou chodit dřív do důchodu horníci, a to o sedm let. Opatření prosadila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců. Hlavním důvodem bylo zavírání dolů. Ostatní mohou zvolit předčasnou penzi, snižuje se jim za to ale důchod.

Pokud jde o to, jakby se mohly dorovnávat rozdíly v penzích mužů a žen, v pořadu Partie zaznělo, že koaliční strany se zatím neshodly na řešení tohoto problému. Podle původního návrhu se kompenzace měla odvíjet od počtu vychovaných dětí. „Budeme muset najít nějaký jiný koncept, který bude vyhovovat,“ prohlásil Jan Hamáček.

 

Česká republika – Švýcarsko východní Evropy

Každý osmý pracující v Česku je cizinec

Česká ekonomika se stále více spoléhá na zaměstnance s cizím státním občanstvím. Většinu celkového počtu cizinců u nás tvoří občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu, významný podíl zaujímají také občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska. V počtu usazených převyšují občané třetích zemí nad občany EU.

V České republice se více usazují tzv. třetizemci než sousedé ze stejného ekonomického prostoru. Podíl jejich trvalých pobytů je výrazně vyšší (60%) než přechodných, mají zde také více vlastní rodiny a děti. U občanů Evropské unie naopak převládají přechodné pobyty. „Masivní ekonomická migrace podpořená nedostatkem pracovních sil v posledním období narůstá zejména ze zemí EU. Díky menším administrativním překážkám tak občané především východoevropských zemí Unie vytlačují pracovníky ze třetích zemí. Výjimkou jsou v tomto ohledu Ukrajinci, jejichž počty zejména v posledním období výrazně rostou,“ upozorňuje Jarmila Marešová, expertka ČSÚ na mezinárodní migraci.

Zatímco přechodné pobyty jsou úzce spojeny se stěhováním za prací a tedy poptávkou po pracovní síle, počet trvalých pobytů roste plynule. V roce 2007 překročil hranici 150 tis. a aktuálně se blíží k počtu 300 tis. registrovaných osob. Do počtu registrovaných cizinců přitom nejsou zahrnuti turisté, ale také mnoho zahraničních pracovníků, kteří zde pracují v rámci volného pohybu osob a nepřihlásili se cizinecké policii. Občané EU tvoří již takřka dvě třetiny cizinců evidovaných úřady práce, tj. cizinců v postavení zaměstnanců. „Na ekonomický cyklus nejvýrazněji reaguje počet Ukrajinců, který mezi roky 2008 a 2011 v době krize poklesl z 81 tis. na 35 tis. osob, ale od roku 2015 opět rychle přibýval až na 121 tis. osob. Novinkou jsou také rychle rostoucí počty Rumunů, Bulharů a s odstupem i Maďarů, tedy občanů EU,“ potvrzuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

„Česko je takové Švýcarsko východní Evropy,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Cizinci do Česka zkrátka jezdí za vyšším výdělkem, který je někdy proti jejich domácím podmínkám až trojnásobný. 

Cizinci v ČR jsou většinou lidé mladšího středního věku, typicky mezi 30 a 40 lety. Menší počet žen je ještě o něco mladší než muži. Velmi nízký (5,4 %) je pak podíl osob ve věku přes 65 let. „Největší podíl cizinců, 29,5 %, je zaměstnán v průmyslu. Následují administrativní a podpůrné činnosti zahrnující také agenturní zaměstnávání se 17,6 %, dále velkoobchod a maloobchod s necelými 10 % a stavebnictví s podílem lehce nad 9 %,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

V běžných dělnických profesích nejsou ve výdělkových úrovních mezi státními občanstvími výrazné rozdíly, snad jen ty způsobené vyšším počtem přesčasových hodin u cizinců. Lze tak konstatovat, že nikdo není v Česku mzdově diskriminován v tom smyslu, že by bral kvůli cizímu občanství za stejnou práci nižší mzdu. Ve specializovaných skupinách s potřebou vysoké kvalifikace naopak dosahují cizinci i výrazně vyšších mezd, konkrétně v informačních a komunikačních činnostech dosahuje průměrná mzda malé skupiny Bulharů a Rumunů dokonce cca. 65 tis. Kč hrubého.

V diskusi v Radiožurnálu se k přílivu cizinců, pracujících v ČR, vyjadřovali také Jan RAFAJ, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy a Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Jan RAFAJ, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Tak to vidíme dlouhodobě, že samozřejmě se k nám nepřichází jenom nízko kvalifikovaná pracovní síla ale vůbec celé spektrum a řekl bych, když se podíváte na těch posledních 30 let, tak nejdříve k nám přicházela právě ta vysoce kvalifikovaná pracovní síla právě ti manažeři za západní zemí, kteří přinášeli mohli know how, které jsme třeba tady neměli, přicházeli s těmi mezinárodními firmami a teď samozřejmě díky demografické křivce, která je neúprosná, která nás čeká ještě minimálně 2 dekády před námi, tak se to projevuje ve všech oblastech a co zřejmě i v těch výrobních.

Vladimír KROC, moderátor:
Pane Samku, jak na příliv zahraničních zaměstnanců hledí odbory? Asi se nedá mluvit o tom, že by tito nově příchozí vzhledem k nízké míře nezaměstnanosti brali práci domácím?

Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
„Tak my jsme přesvědčeni, že neberou. Ta situace na trhu práce je skutečně takové jak pan Rafaj říká. To je pro nás z našeho pohledu samozřejmě potěšitelnější, než z pohledu zaměstnavatelů, kteří mají s tím praktické problémy. Pro nás je to šance, aby rostly mzdy, nabídka byla větší, aby jsme šli do robotizací, automatizací, aby se nahrazovaly především ti nízko kvalifikované a jednoduché práce tou moderní technologií, která je k dispozici. V řadě případů se tak děje, takže my samozřejmě to vnímáme s jistým porozuměním a pochopením…

S potěšením bychom brali, kdyby sem přicházeli kolegové ze západní Evropy, poněvadž mezi Evropskou unií a těmi jinými zeměmi a Českou republikou neexistují žádné bariéry, kromě jediné, a to je mzdová úroveň. Takže samozřejmě tím, že všechny ty, všechny ty země, které se vypočítávaly na začátku jsou země buď se stejnou nebo nižší velkou úrovni, takže ten důvod těch lidí, že jdou za lepším výdělkem do České republiky. My bychom rádi, kdyby za lepším výdělkem do České republiky začaly chodit i zaměstnanci ze západu…“

Cestovní mapa sociální Evropy a spravedlivá minimální mzda v EU

Svaz obecně vnímá balíček dokumentů o budování silné sociální Evropy jako snahu Komise o budoucí sociální a ekonomický pokrok v Evropě a vizi, jak by sociální politika mohla pomoci reagovat na současné klimatické, digitální a demografické výzvy a příležitosti. Cestovní mapa by pak měla být vodítkem k dosažení těchto cílů.

Svaz vítá, že Komise ustoupila ze svých ambicí, pokud jde o minimální mzdu v EU a zahájila konzultace se sociálními partnery podle článku 154 Smlouvy. Komise deklaruje respekt k národním kompetencím, autonomii sociálních partnerů a ke kolektivnímu vyjednávání. Cílem konzultace není podle Komise harmonizovat úroveň minimální mzdy napříč EU nebo zavádět jednotný mechanismu pro její zavádění.

Komise chce využít obnovený politický impuls, a přidanou hodnotou akcí na úrovni EU by měla být podpora úsilí na národních úrovních a vzestupná konvergence. Akce z úrovně EU by měly směřovat na stanovení adekvátní mzdy v souladu s národními ekonomickými a sociálními podmínkami, zapojení sociálních partnerů a statutární minimální mzdy postavené na jasných a stabilních pravidlech.

Členské státy by přesto měly zůstat obezřetné, aby v závěru nebyly tlačeny do předem nastavených parametrů minimálních mezd.

Podrobnější informace zde.

Vladimíra Drbalová

Gbelec Ondřej
kategorie Evropská komise