
Němečtí kováci demonstrovali za sociální a demokratický charakter očekávané transformace



V nemocnicích chybí zdravotničtí pracovníci všech profesí
Situace ve zdravotnictví je stále vážná a jeho hlavní problémy související s nedostatkem financí nejsou řešené. Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) a poskytovatelé domácí péče odmítli podepsat návrh zdravotních pojišťoven na úhrady péče v příštím roce, protože výše těchto úhrad by neumožnila poskytování péče v dosavadním rozsahu a kvalitě.
Odbory (Odborový svaz zdravotní a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – svaz českých lékařů) k současné situaci sdělují:
V nemocnicích stále chybí zdravotničtí pracovníci všech profesí a jejich nedostatek ohrožuje pacienty.
Odbory vyzývají Ministerstvo zdravotnictví, aby zajistilo dostatek financí na úhradu zdravotní péče, včetně zvýšení platových tarifů a mezd, zvýšení počtu zaměstnanců a potřebných investic.
Pro rok odbory 2020 požadují:
1. Rozdělit do všech segmentů 45 mld. (25 z účtů ZP)
2. Zvýšit úhrady nemocnicím minimálně o 12 %, racionální zvýšení je o 15 % (srovnávání úhrad).
3. Zvýšit úhrady za následnou péči o 1000 Kč na lůžko a den.
4. Zvýšit úhrady za domácí péči o 40 %.
5. Zvýšit úhrady za zdravotní péči poskytovanou v sociálních službách o 40 %.
6. Ostatním segmentům zvýšit úhrady proporcionálně
Navýšení úhrad je základním předpokladem pro udržení kvality poskytované zdravotní péče. Není důvod pro hromadění peněz na účtech zdravotních pojišťoven a to v rozporu se zákonem.
Vyzýváme ministra, aby přestal situaci bagatelizovat a aby konal. Požadujeme, aby v úhradové vyhlášce, kterou bude vydávat MZ, akceptoval požadavky poskytovatelů a odborů.

Začátek prázdnin přináší zaměstnancům velmi optimistickou zprávu – vrací se jim právo na vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Prvního července tak po dlouhých jedenácti letech končí trestání nemocných. Díky dlouhodobému úsilí a tlaku odborů se podařilo zrušit tzv. karenční dobu.
„O tom, zda je člověk nemocný nebo ne, má rozhodovat lékař, nikoli zaměstnanec nebo zaměstnavatel. Dlouhodobě jsem odmítal princip, že skutečně nemocní lidé by měli doplácet na pár nepoctivců. Celá řada praktických lékařů v médiích opakovaně potvrdila, že přecházení nemocí má neblahý vliv na další šíření nemocí, zejména v době epidemie. Mělo by být i v zájmu zaměstnavatelů, aby se jejich zaměstnanci včas a řádně léčili.
Pro mnoho lidí byl doposud výpadek příjmu za tři dny nemoci velkým problémem. Jsem proto rád, že se vracíme ke spravedlivějšímu systému. Úvahy některých politiků, že kvůli tomuto kroku bude nutné nabírat nové lidi, jsou liché. Neexistují přesná čísla o nemocnosti, jsou jen údaje o lidech, kteří nastoupili nemocenskou,“ uvedl Josef Středula, předseda ČMKOS.
„Nikdo zaměstnavatelům neupírá jejich zákonnou možnost kontrolovat práceneschopného zaměstnance, zda skutečně dodržuje klidový režim. Kontroly provádějí samozřejmě také správy sociálního zabezpečení, a ty mají povinnost reagovat na podnět ze strany zaměstnavatele, pokud má podezření, že někdo nemoc předstírá.
Za tak přísných kontrolních mechanismů vůbec není důvod se obávat zneužívání zrušené karenční doby,“ zdůrazňuje Josef Středula.



Oslav 100. výročí Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization) se nezúčastní žádný člen české vlády. Právě v těchto dnech si celý svět v Ženevě připomíná toto významné historické výročí Mezinárodní organizace práce (MOP).
MOP vznikla v roce 1919 v důsledku destruktivní války. Byla založena na poznání, že nepřijatelné pracovní podmínky jsou trvalou příčinou destabilizace a trvalý mír je uskutečnitelný, je-li založen na sociální spravedlnosti.
Dnes je MOP jedinou tripartitní agenturou OSN, která sdružuje vlády, zaměstnavatele a zaměstnance 187 států světa. Přijímá úmluvy, které garantují minimální standardy důstojné práce, a jsou pro země, které je ratifikují, závazné. Přínos mezinárodního sociálního dialogu pro svět přijeli do Ženevy ocenit například Angela Merkelová, Emmanuel Macron, Dmitrij Medveděv, Stefan Löfven, belgický král Phillipe a desítky dalších předních evropských i světových státníků.
„To bohužel nemohu říci o České republice. Je to chyba celé naší vlády, její členy jsem o mezinárodním významu akce osobně informoval,“ uvedl Josef Středula.
„Je to o to smutnější, že Československo bylo nejen zakládající zemí, ale také jedním z devíti států, které se v roce 1919 podílely na vzniku Ústavy této organizace. Tehdy jsme hráli první diplomatickou ligu.
Pokládám proto za ostudu zahraniční politiky naší vlády, že takto důležitá akce byla zcela ignorována. Je to mimo jiné důkaz, že práva zaměstnanců stále nepatří mezi priority našich politiků. Ve vyspělých státech je tomu zjevně jinak,“ zdůraznil Středula.