KOLEKTIVNÍ SMLOUVA V ČD Cargo byla podepsána

Vedení ČD Cargo a zástupci odborových organizací včera dokončili kolektivní vyjednávání. Výsledkem jednání je nová, resp. upravená podniková kolektivní smlouva. Nově bude smlouva ukončena ke dni 31.12.2023. Došlo ke shodě, že stávající růst cen nebude zaměstnavatel kompenzovat zaměstnancům jednorázovou odměnou, ale úpravou tarifních stupňů.

Proti původnímu znění smlouvy tak dochází k dvouprocentnímu nárůstu mezd již od posledního kvartálu letošního roku a dalšímu nárůstu mezd počínaje rokem 2023.

V souladu s úpravou vyhlášky č. 511/2021 Sb. ministerstva práce a sociálních věcí dochází také k úpravě stravného a nárůstu nominální hodnoty stravenek. Upravena byla také odměna za čerpání náhradního volna.

Dohodnutá podniková kolektivní smlouva ČD Cargo, a.s. dává našim zaměstnancům jistotu nárůstu mezd ve stávajícím velmi těžkém období a zároveň prostor společnosti se rozvíjet na plně liberalizovaném trhu železniční nákladní dopravy v Evropě.

  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ

Oldřich Sobol, předseda Výboru OSŽ OHLA ŽS: „Začal jsem jako učeň…“

Je běžné, že se vracíme k závěrům VIII. sjezdu Odborového sdružení železničářů, neboť jsou nejdůležitějším dokumentem pro kvalitní působení OSŽ. Ale je třeba si rovněž připomenout, že zde byli také oceněni významní funkcionáři. Mezi nimi byl i Oldřich Sobol, předseda Výboru OSŽ společnosti OHLA ŽS, v té době končící člen Ústředí OSŽ. A že akciová společnost OHLA ŽS v letošním roce oslavila významné výročí 7ti let od svého založení.

Nastává tedy chvíle, abychom Oldřichu Sobolovi položili několik otázek o jeho pracovní činnosti v rámci neustálé obnovy a modernizace železnice a dalších s ní souvisejících pracovních činnostech, a hlavně o jeho odborových aktivitách, které vedly k funkci předsedy Výboru OSŽ OHLA ŽS a dalším funkcím ve vedení Odborového sdružení jako celku. Ptejme se tedy na to, jakými pracovními profesemi prošel, než se stal odborářem na plný pracovní úvazek.

U mě je to asi jednoduché, protože jsem se po základní škole v roce 1975 hlásil na učilišti bývalého Železničního stavitelství u nás v Moravském Krumlově na obor elektromontér rozvodných zařízení. Jelikož ale tento obor v Moravském Krumlově nebyl, tak jsem nastoupil na školu ve Valticích, kde bylo železniční učiliště, a hlavně obory elektro. Po skončení´ učňovských let jsem k 1. 7. 1978 nastoupil k firmě ŽS, kde jsem vlastně doposud. No a při nástupu do pracovního poměru jsem se hned přihlásil do odborů, kde jsem vlastně taky dodnes.

Vy jste se nejen v brněnském Železničním stavitelství vyučil elektrikářské profesi, ale jste rovněž pamětníkem stavby jeho administrativní budovy, která sloužila společnosti vlastně až do minulého roku. Je to tak?

Ano, je to tak. Dokonce mi tato otázka připomněla perličku z učňovských let, když jsem pracoval v rámci praxe druhého a třetího ročníku právě na stavbě zmíněné administrativní budovy na brněnské Burešově ulici. Chodili jsme tehdy na obědy do nedaleké restaurace Szeged a já si hrdě poručil maďarský guláš s pěti. Už při objednávce se číšník Gejza, dodnes si pamatuji jeho jméno, zarazil a zeptal se mě, zda opravdu s pěti? Tak jsem to samozřejmě potvrdil a čekal. Když mně objednané jídlo donesl, tak na jednom talíři byl gulášek s velkou koulí knedlíku a na druhém byly ty obří koule ještě čtyři. V tom okamžiku jsem pochopil nechápavý dotaz číšníka, zda opravdu s pěti? Samozřejmě ty čtyři odnesl zpátky do kuchyně.

Kdy jste začal být aktivně činný v odborech?

Pojem aktivní odborář mám chápat jako až kdy jsem začal třeba pracovat v ZV ZO OSŽ, nebo když jsem vstoupil do OSŽ?

To nechám na vás…

Tak to si už přesně nepamatuji, ale nejspíš to bylo až po transformaci firmy ze státního podniku na akciovou společnost, myslím roku 1992–3?

Jaké problematice jste se věnovali? Železniční stavitelství Brno procházelo mnoha nelehkými obdobími. Dokonce docházelo i k propouštění zaměstnanců. Našli jste i v této situaci pozitivní řešení?

Firma procházela několika různými změnami a vždy to neslo něco pozitivního, ale i negativního, jako bylo vždy hlavně propouštění zaměstnanců. Určitě jsme se vždy snažili zachraňovat prvně zaměstnance, kteří byli v řadách naší odborové organizace a potom zaměstnance. Ne vždy se nám to vše podařilo vyřešit k naší spokojenosti, ale to je už prostě úděl dnešní doby a také naší nelehké odborové práce.

Když se situace zlepšila, začali jste se v rámci firmy věnovat sportovním aktivitám. O co šlo?

Musím hned na začátku na tuto otázku sdělit, že jsme měli u nás na závodě či potom v divizi štěstí na všechny ředitele, kteří nějak neměli daleko ke sportu a naši aktivní činnost docela i podporovali. Jako jeden příklad bych chtěl vzpomenout na ředitele Ing. Petra Sláčalu, který nám hodně fandila například na podnikové sportovní hry nám umožnil třídenní soustředění pod vedením bývalého brněnského fotbalisty Mirka Stainhausera včetně domluveného zápasu s domácím mužstvem Rouchovan. No a samozřejmě jsme ty následující sportovní hry vyhráli a on nám na vyhlašování výsledků dovezl bednu šampusů a vítězných doutníků. Oslava byla velkolepá a dokázali jsme se i vžít do role profíků, co když něco vyhrají, tak umějí také oslavovat. Za jeho ředitelování jsme dokonce jako firma pořádali v červnu roku 2004 s vedením OSŽ republikové mistrovství ve fotbale u nás v Moravském Krumlově a v Rakšicích. Turnaj se všem moc líbil a dodnes, když se setkám s některým ze zúčastněných, tak opravdu na tuto celostátní akci vzpomínají jen a jen v dobrém. Podařilo se nám u vedení města zajistit všem účastněným mužstvům návštěvu výstavy velkoplošných obrazů Muchovy Slovanské epopeje. Jen výsledkově se nám to jako pořádajícímu mužstvu moc nepovedlo a konečné šesté místo nás moc netěšilo.

Vy jste se ale podstatně dlouho věnoval sportu rovněž osobně. Mám dojem, že nejvíce fotbalu. Je to tak?

Musím uznat vaši paměť, je to přesně tak, fotbal patřil a stále patří k mým nej… koníčkům, i když už ne aktivním. U nás v Petrovicích u Moravského Krumlova se fotbalový oddíl založil v roce 1979, a tam jsem taky vlastně celou kariéru odehrál, pak nějaký čas odtrénoval a dnes i vedu jako místopředseda našeho TJ a o fotbal se tam s kolegy staráme. Dokonce jsme letos už jedno kolo před koncem sezóny 21/22 vyhráli a rozhodujeme se, zda postoupit do vyšší skupiny či zůstat v naší základní IV. třídě OFS Znojmo.

Od sportu můžeme přejít ke kultuře. Železniční stavitelství Brno, ať už v jakékoliv době, kdy se postupně měnilo až na akciovou společnost vlastněnou zahraničním partnerem, dost významně sponzorovalo Městské divadlo v Brně. Přinášelo to výhody také zaměstnancům společnosti?

Kultura u naší firmy byla a je stále nějak spojená s brněnskými divadly. Pro MěDB jsme dokonce jako firma vlastně stavěli novou hudební scénu a také divadlo sponzorovali. Toto divadlo je myslím opravdovou chloubou u nás v ČR. Naše firma se podílela i na rekonstrukcích divadla pro nejmenší diváky Radost, následně i Reduty a v neposlední řadě i na rekonstrukci Janáčkova divadla. Samozřejmě z této spolupráce vyplynula a stále nějak plyne i možnost volných vstupenek pro naše zaměstnance.

Na závěr se můžeme věnovat rekreačním zařízením. Těch jste neměli málo. Jaká je situace nyní?

Jsem rád, že se i na tuto otázku dostalo a taky mohu sdělit, že většina našich rekreačních zařízení stále patří firmě, která se o ně v poslední době dobře stará a postupně se i obnovují a zvelebují jak prostory uvnitř, tak i venkovní prostory. Mezi naše zařízení s celoročním provozem patří, jak já říkám vlajková loď (kam taky pravidelně každý rok jezdíme), chata v Jeseníkách ve vesnici Ostružná. I s kapacitou 37 lůžek (tady se během nelehké doby covidu, kdy se na tuto chatu nejezdilo a během našeho stěhování z Burešovy ulice v Brně, vyměnil veškerý nábytek na všech pokojích), pak Ostružná II. Další RZ s celoročním provozem máme v Beskydech na Ostravici chatu Ostravice pro sedm osob. Mezi naše sezónní (provozujeme je od května do září) rekreační zařízení patří dvě chaty na Vranovské přehradě na Bítově – oblast Kopaninky, dále je jedna chata Rendlíček na Vysočině nedaleko obce Pokojov a další je v jižních Čechách nedaleko Jindřichova Hradce v osadě Malý Ratmírov (toto zařízení se skládá ze čtyř buněk po čtyřech postelích). Vzpomínám si, že jsem osobně pracoval ještě na stavbách „rekreačky“ v Češkovicích u Blanska, dnes hotel Panorama a Hluboká nad Vltavou-Zámostí, dnes Hotel Barborka. Tyto „rekreačky“ se prodaly, ale co vím, tak fungují. Dokonce na Barborku si občas rád zajedu, ubytuju se tam a setkáváme se s našimi bývalými zaměstnanci. Současným majitelem je vnuk našeho bývalého správce objektu Ládi Smetany.

Možná jsme stihli zachytit většinu oblastí v aktivitách společnosti OHLA ŽS, ale jedna otázka mě ještě napadá. Vaše společnost letos slaví významné kulaté výročí sedmdesáti let od svého vzniku. Co jste k této příležitosti připravili?

Tak tato záležitost je teď opravdu aktuální. Ano, uběhlo 70 roků od založení společnosti Železniční stavitelsví a firma bez přerušení fungovala a funguje až po dnešní dobu – i když pod různými názvy. Myslím, že si mimořádnou oslavu plně zaslouží. Připravili jsme na 6. říjen galavečer (o kterém budete jistě informovat), vzpomínkovou knihu či almanach, na názvu nezáleží. Osobně jsem se účastnil několikahodinových sezení v Zemském archívu v Brně, kde jsme si mohli prolistovat a ofotit dokumentaci a fotky z období, kdy ŽS byl ještě státní podnik (1952–1992) a mohu jen sdělit, že to bylo parádní zavzpomínání si na časy minulé. Koneckonců vy jako několikaletý tvůrce firemních ŽS novin na tom máte také svoji zásluhu. Věřím, že i po akcích k tomuto jubileu budeme mít opět na co vzpomínat a taky být hrdí, že jsme součástí naší společnosti OHLA ŽS, a. s.“

Děkuji za rozhovor! 

Milan Sedlák

  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ

Prohlášení odborových svazů ČMKOS přednesené na demonstraci dne 8. října 2022

Členské odborové svazy ČMKOS působící ve všech odvětvích průmyslu, výroby a těžby surovin, ve vědě a výzkumu, v obchodu a ve službách, včetně těch veřejných, a ve veřejné správě vyzývají vládu, aby urychleně řešila současnou kritickou situaci v České republice. Chceme, aby vláda přijala účinná opatření ke zkrocení inflace, a to především výraznou regulací cen energií a marží. Nechceme nic jiného než to, co dělají již půl roku i déle jiné země Evropské unie – a jejich míra inflace je ve srovnání s Českou republikou podstatně nižší.

Vyzýváme vládu, aby konala! Aby řešila skutečné problémy lidí a firem dříve, než se česká ekonomika propadne do hluboké recese. Zaměstnanci jsou oběťmi této krize, kterou ale nezavinili. Hodnota jejich mzdy dramaticky klesá, zatímco ceny zboží běžné spotřeby rostou šíleným tempem. To prohlubuje stávající nerovnosti, narušuje sociální smír a v konečném důsledku rozděluje lidi. Nejvíce postiženi jsou nejen špatně placení zaměstnanci a zranitelné osoby, ale také střední třída, která již nyní pociťuje razantní pokles životní úrovně.

Požadujeme proto okamžité zavedení přísné cenové regulace a cenové kontroly u všech základních životních potřeb – u potravin, u tepla a teplé vody, u nájemného i u pohonných hmot a ostatních paliv. U zastropovaných cen plynu a silové elektrické energie požadujeme snížit cenový strop na úroveň doporučenou Evropskou komisí na straně výrobce a nikoliv distribuce, respektive zákazníka. Jen tak totiž bude možné ceny energií udržet na uzdě, a přitom na ně nedoplácet tak ohromné sumy ze státního rozpočtu.

Požadujeme zastavení dalšího poklesu reálných mezd a platů v roce 2023 a co nejrychlejší vyrovnání propadu reálných mezd a platů za rok 2022. Odmítáme kroky vlády i ČNB, které směřují k tomu, že zaměstnanci jako jediní svými mzdami a platy, svou životní úrovní a životní úrovní svých rodin zaplatí za snížení neudržitelné inflace. Tu občané sami nezavinili, ale mají ji platit? A to v situaci, kdy enormně rostou zisky především velkých energetických, finančních a také mnohých průmyslových koncernů, pro něž jsou naši zaměstnanci stále levnou pracovní silou.

Požadujeme zásadní podporu vlády kolektivnímu vyjednávání na rok 2023 v zájmu udržení kupní síly mezd a platů, a to zejména zvýšením minimální mzdy o 2000 Kč měsíčně ještě letos, zvýšením procentní výměry nemocenské a ošetřovného o 20 % a zvýšením platů v celé rozpočtové sféře o 10 % od 1. 1. 2023. Jen tak se vyhneme dramatickému poklesu ekonomiky se všemi negativními důsledky.

Vyzýváme vládu, aby přijala bezodkladná opatření k řešení krize životních nákladů. Je nutné, aby bezodkladně navýšila nejen minimální mzdu, ale také sociální dávky, včetně příspěvku na péči a rodičovského příspěvku.

Dále vyzýváme vládu, aby zastavila rozklad veřejných financí a zajistila dostatečné rozpočtové příjmy potřebné pro pomoc podnikům i občanům zvýšením solidarity v daňovém systému. Požadujeme proto okamžitě zastavit připravované a zrušit již přijaté snížení daní v letošním roce a udržet systém elektronické evidence tržeb minimálně v současné podobě. V této době, kdy je třeba především zastavit hrozivou inflaci a kompenzovat dopady drahých energií domácnostem i firmám, nelze nezodpovědně mrhat veřejnými zdroji v rozsahu minimálně 60 mld. Kč ve prospěch omezených skupin podnikatelů.

Vládu dále žádáme, aby připravila a co nejrychleji uvedla do života za účasti sociálních partnerů národní protikrizový plán. Ten musí vedle protikrizových opatření na ochranu příjmů a pracovních míst v průmyslu, ve službách a ve veřejném sektoru a opatření vedoucích k udržení a postupnému růstu kupní síly zaměstnanců a jejich rodin, obsahovat také plán pomoci nejohroženějším skupinám obyvatelstva – lidem, kteří nezvládají hradit účty za energie, jídlo a nájemné. Právo na jídlo a teplo domova patří mezi lidská práva a je povinností vlády je ochraňovat. Od lidí žijících v chudobě nelze očekávat, že budou platit neúnosně vysoké účty a je třeba je chránit zákazem odpojování od sítí. Proto požadujeme zestátnění kritické infrastruktury státu v oblasti energetiky či vodního hospodářství – energie se musí stát veřejným statkem, a ne být nástrojem extrémních spekulací ohrožujících celé regiony a státy.

Nebudeme čekat na to, až v důsledku enormních nákladů na energie začnou krachovat firmy, které vytváří pracovní místa. Firmy musí fungovat a lidé musí mít práci, která je dobře uživí a která udrží spotřebu obyvatelstva na potřebné výši. Vždyť spotřeba představuje polovinu hrubého domácího produktu České republiky a při jejím razantním snížení by naše ekonomika měla opravdu vážné problémy. Také proto je zásadní udržet reálné mzdy a platy.

Vládo, je pět minut po dvanácté, proto konej rychle a efektivně v zájmu naší země, jejích podniků a obyvatel!

Sociální smír je jednou z nejcennějších hodnot, kterou máme. Udělej vše pro to, abychom ji neztratili!

8. října 2022

Václavské náměstí, Praha

Přílohy:

Proti drahotě! Pět minut po dvanácté! To byla dvě ústřední hesla sobotní demonstrace odborů na Václavském náměstí!

Přesně „Pět minut po dvanácté“ zahájila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) protest nespokojených a naštvaných odborářů proti naprosto nesmyslné a ekonomicky neobhajitelné politice současné vlády premiéra Petra Fialy, která, díky tomu, že razantně nebojuje proti rostoucí drahotě, energií, potravin a všech životních potřeb, přivádí většinu českých občanů do zoufalé životní situace.

Vždyť inflace, která se v důsledku energetické, a z toho vyplývající ekonomické krize, v Evropě, a tím také i u nás, rozpoutala, v České republice narostla do neskutečné výše více než 17 procent. Přičemž u potravin či jiných životních potřeb vzrostly jejich ceny o desítky procent. Výsledkem je, že mnoha našim lidem, kteří žijí jen ze své práce, nyní docházejí finanční prostředky na základní obživu a k zajištění bydlení.

Proto také, odboráři, ale i další nespokojení občané, kteří se začali na Václavském náměstí scházet zhruba hodinu před začátkem demonstrace, nesli s sebou české vlajky i transparenty, na kterých dávali najevo, co si o Fialově vládě skutečně myslí. Přirozeně, že z odborových svazů, sdružených v ČMKOS, nejvyšší účast měli právě členové OS KOVO, o čemž svědčilo obrovské množství modrých vlajek tohoto odborového svazu, které vlály nad hlavami účastníků.

V úvodu demonstrace vystoupila místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová, která prohlásila, že „cílem této demonstrace je dát vládě jasný vzkaz, že každý, kdo poctivě pracuje, má právo na důstojný život. Každý, kdo je kvůli svému zdravotnímu stavu odkázán na pomoc druhých, má právo na slušný život. A každý, kdo se stará o své děti, má taky právo na slušný život. Proto vyzýváme vládu, začněte přijímat taková opatření, která zabrání pádu lidí do chudoby.“

Odpovědí na její slova, která hřímala do mikrofonu z podia, jí byl hřmot desítek trubek a houkaček, které si demonstranti přinesli s sebou. Přičemž Radka Sokolová jedním dechem požádala všechny účastníky, aby se během akce zdržely vulgárních či agresivních projevů. Tím, dala najevo, že odbory, na rozdíl od dvou zářijových protivládních demonstrací na Václavském náměstí, které svolala inciativa „Česká republika na 1. místě“, kde se tato jevy mezi některými jejími účastníky tehdy vyskytly, jsou pro slušný, ale přitom rozhodný a důrazný protest proti tomu, aby mnoha lidem u nás špatně žilo, jak jsme nyní, za Fialovy vlády, toho svědky.

Poté se ujal slova předseda ČMKOS Josef Středula. „Ahoj všem. Přeji vám všem pěkný den, tady na Václavském náměstí v Praze. Nepřišli jsme sem proto, že bychom neměli, co na práci. Přišli jsme sem proto, protože se bojíme o naši budoucnost. A v této chvíli začala demonstrace odborových svazů v Bratislavě. Proti stejné věci. Proti chudobě,“ oznámil přítomným demonstrantům Josef Středula.

Poté z velké obrazovky zazněl Václavským náměstím pozdrav předsedkyně Konfederace odborových svazů (KOZ) Slovenské republiky Moniky Uhlerové na podporu obou těchto demonstrací, neboť v právě v tuto dobu, to je rovněž pět minut po dvanácté, se v Bratislavě uskutečnila obdobná demonstrace slovenských odborů.

Po Josefu Středulovi dostala prostor předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Dagmar Žitníková. Poděkovala všem za to, že přišli. „Máme strach z budoucnosti. Máme strach z toho, co přijde. Zda zvládneme běžný život. Vezměte si třeba máslo, které stálo před půlrokem 30 korun, a dneska stojí 80. A kolik bude stát na Vánoce olej, který dnes stojí 80, z dřívějších 30. Je to normální?“, zeptala se demonstrantů.

Dagmar Žitníková připomněla, že ve zdravotnictví fungují regulované ceny už dlouho. Proto se neplatí za léky plné ceny. „Vládo, konej! Můžeš! Můžeš zastropovat ceny. Můžeš určit za kolik, co zaplatíme,“ řekla předsedkyně zdravotnických odborů s tím, že to je běžné i ve zdravotnictví u léků. Načež dále prohlásila, že „veřejné služby, za které tady dneska stojím, se starají o vaše zdraví, o vaše bezpečí, o vaše děti a o to, až budete staří a nemocní, aby vám měl kdo pomoct.“

Poté se obrátila na vládu s tím, že, kromě zastropování cen, by vláda také měla zvýšit minimální mzdu a platy zaměstnancům ve veřejných službách. „Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. Vládo, hledej způsoby, pokud je hledat nechceš, tak to předej jiným,“ uzavřela své vystoupení ke shromážděným odborářům a dalším občanům.

Odpovědí na její proslov byl opět zvuk desítek trubek a klaksonů, což bylo ostatně slyšet po celou demonstrace, při vystoupení každého z dalších řečníků.

Poté dostal prostor ke svém oslovení demonstrujících odborářů a občanů cen předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása, který prohlásil, že „současná situace, vysoká inflace, zdražování všeho, dopadá na lidi, kteří jsou závislí na vaší pomoci, a je potřeba, abychom tento stav změnili abychom tento stav změnili.“

Dále uvedl, že se k němu donesl i jeden z příběhů, k nimž v dnešní době běžně dochází. Konkrétně citoval z dopisu jedné paní, která mu napsala, že doplatek na elektřinu je tak drahý, že ho nemůže zaplatit. V dopise paní dále uvedla, má kyslíkový přístroj, bez kterého nemůže žít. Proto ho v tomto dopise vyzývá, aby jí předseda Národní rady zdravotně postižených pomohl. Načež Václav Krása k tomu z pódia dále sdělil, že „když jsem byl za ministrem zdravotnictví, tak mi říkal: ‚O inflaci mi nepovídejte, to není moje téma‘, vyřkl ministr zdravotnictví“. Načež Václav Krása dále pokračoval s tím, že „proč máme říci, že budeme žít chudě? Přejedlo se nám to bohatství? Ne. Jsou tady chyby, které je potřeba napravit,“ zaznělo z jeho úst.

A svůj projev zakončil se slovy k válce. „My, lidé se zdravotním postižením, se strašně bojíme války. My se neumíme bránit. My se jí opravdu bojíme. A pořád kolem sebe slyšíme, že bude válka, že se chystá válka, že musíme zbrojit. My se války bojíme. My nechceme válku. My chceme, aby se politici celého světa snažili dohodnout. Aby neválčili,“ prohlásil na konci svého vystoupení Václav Krása.

Poté vystoupilo několik předsedů odborových svazů, kteří zastupovali různé oblasti života naší společnosti – od veřejné zprávy přes kulturu až po průmysl. Každý z těchto řečníků, poukazoval na složitý vývoj v té oblasti, ve které působí. Hovořili o tom, že zaměstnanci v jejich oboru jsou na tom, při současné drahotě, velmi nedobře, zvláště, když inflace je vyšší než růst mezd. V jejich vystoupeních v podstatě zazněly myšlenky, že kvůli neřešení energetické a ekonomické krize ze strany současné české vlády, hrozí krachy podniků a poté i propouštění zaměstnanců. Podle předsedy OS KOVO Romana Ďurča se to týká českého automobilového průmyslu, které hrozí, že mateřský koncern Volkswagen přesune výrobu jinam.

V závěru demonstrace se opět ujal slova předseda ČMKOS Josef Středula, který řekl: „Ještě jednou a dobré odpoledne. Vládo, uvědom si, že lidé, kteří se nebojí říci svůj názor, nebojí se demonstrovat, tak nerozdělují společnost. České lidi, rozdělujete vy, a to sice na bohaté a na chudé. Už v lednu tohoto roku jsme vládě řekli – vládo, máš tady zákon o cenách, už od roku 1990 a můžeš zastropovat ceny! Ale vláda bohužel v této věci udělala velmi málo. … Je to náhoda, je to úmysl, nebo je to neschopnost!?“, upozornil Josef Středula.

„My jsme dnes tady proto, aby vláda jednala hned, dnes a co nejrychleji. Pokud lidé začnou šetřit, přestanou nakupovat, to zpomalí výrobu, tím vzroste nezaměstnanost. To vládo nechceme!!,“ prohlásil Josef Středula.

Uvítal, že vláda pomáhá živnostníkům i středním firmám, ale jednom dechem dodal, že kabinet musí pomoct i velkým firmám. Podle něho je i těmto velkým firmám bez nejrůznějšího obelhávání zapotřebí pomoci.

Poté Josef Středula přišel ještě s jedním apelem – s apelem na ukončení války na Ukrajině. „Udělejme všechno pro to, abychom tu situaci vyřešili a vrátili se k mírovým řešením. My, jak tady stojíme, tak se snažíme hledat dohody, ale my od vás – vládo – musíme cítit, že se chcete dohodnout. My chceme důstojnou práci a důstojné mzdy. Včetně mzdy minimální. Vládo, zvedni ihned minimální mzdu na 18.200 korun,“ přišel s jednoznačným požadavkem Josef Středula.

Dotkl se také tématu důchodů. Ty mají být, podle předsedy ČMKOS, důstojné. „My bychom rozhodně chtěli, aby lidé, kteří mají těžkou práci, tak aby mohli do důchodu dříve bez hrozby snížení důchodů,“ žádal.

Poté zdůraznil, že odboráři ctí výsledky voleb, ale trvají na tom, že zvolení politici musí českým občanům pomáhat.

„My, odboráři, jsme demokraté. My respektujeme výsledek voleb,“ dodal Josef STředula.

Zároveň konstatoval, že odbory jen nečekají, s čím přijde vláda, a odbory se snaží se předkládat vlastní návrhy na řešení.

„Ale vládo – pokud to nezvládáš, tak konej jinak, nebo to předej někomu jinému! Nadcházející čtvrtek se sejdeme s prezidentem republiky a budeme řešit otázku cen energií. Vládo, konej!! My požadujeme, abyste se začali starat o Českou republiku s vážností situace, jaká nastala,“ důrazně požadoval Josef Středula.

V úplném závěru demonstrace předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo přečetl Prohlášení odborových svazů ČMKOS k řešení naléhavých problémů české ekonomiky a života našich občanů. Text prohlášení ČMKOS jsme vydali v samostatné zprávě včera.

 

Mzdy učitelů dále rostou, ale pomaleji

Učitelé v regionálním školství pobírali po započtení všech příplatků a odměn v roce 2021 průměrnou hrubou měsíční mzdu ve výši téměř 47 tisíc korun, tedy meziročně o osm procent více. Zatímco výdělky učitelů na základních a středních školách se v minulém roce výrazně přiblížily hranici 50 tisíc korun, pedagogové v mateřských školách berou stále v průměru méně než 40 tisíc.

V Česku v roce 2021 působilo podle údajů ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci regionálního školství 149 tisíc učitelů. V loňském roce pobírali průměrnou hrubou měsíční mzdu ve výši 46 843 korun. Jejich výdělky odpovídaly 115 % průměrné celorepublikové mzdy, nicméně ve srovnání se mzdou zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním šlo pouze o 76 %. „Po letech 2018 až 2020, kdy mzda učitelů rostla dvojciferným tempem, došlo v následujícím období ke zpomalení. Minulý rok si učitelé  v regionálním školství meziročně polepšili o 8,1 %, v absolutním vyjádření o 3 525 korun,“ říká Jitka Wichová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Učitelství je doménou žen. V roce 2021 zastávaly osm z deseti učitelských pozic v regionálním školství ženy. Průměrná mzda učitelek základních škol dosáhla v minulém roce 132 % průměrné mzdy všech zaměstnankyň v Česku. V případě učitelů mužů to bylo „jen“ 110 %.

Nejlépe placenou skupinou pedagogů v rámci regionálního školství byli středoškolští učitelé, kteří pobírali měsíčně v průměru 49,4 tisíce korun, výše mzdy se však značně liší mezi učiteli všeobecného, resp. odborného vzdělávání a praktického vyučování. Průměrná mzda učitelů na základních školách dosáhla v minulém roce 49,0 tisíce Kč, tj. o více než 10 tisíc korun více nežli mzda učitelů v mateřských školách (39,1 tisíce Kč). Učitelky ve veřejných mateřských školách, které dostávají plat, jsou výrazně lépe finančně ohodnoceny ve srovnání s kolegyněmi pracujícími za mzdu, zpravidla v soukromých školkách. V roce 2021 vydělávaly v průměru o 10 tisíc Kč více.

Mzda, kterou učitelé dostávají, roste úměrně s délkou jejich praxe. Pedagogové v regionálním školství mladší 35 let pobírali v roce 2021 v průměru 40,6 tisíce korun. Jejich kolegové starší 55 let vydělávali přes 50 tisíc korun.

Na základních školách dostávali nejvyšší průměrnou mzdu v roce 2021 učitelé v Libereckém kraji (50,0 tis. Kč), nejméně naopak vydělávali učitelé v kraji Vysočina (48,4 tis. Kč). V relaci k průměrné hrubé mzdě všech zaměstnanců daného kraje však pobírali nejvíce učitelé v Karlovarském a Zlínském kraji (137 % a 135 %) a nejméně učitelé v Praze (99 %).

Podrobné informace jsou dostupné na webu ČSÚ v aktuální publikaci Mzdy učitelů v regionálním školství 2012 – 2021.

  • Zdroj: Český statistický úřad

Otevřený dopis OSZP ČR a LOK-SČL premiérovi Petru Fialovi

Záměr vlády nezvýšit zaměstnancům zdravotnictví a sociálních služeb v příštím roce ani o korunu platové tarify byl hlavním tématem tiskové konference, kterou ve čtvrtek 29. září společně uspořádaly Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů.

Představitelé obou organizací zdůraznili, že chtějí, aby lidé, kteří se starají o lidi, byli dobře zaplacení, aby byla jejich péče dostupná, aby byla kvalitní a aby, když člověk onemocní nebo bude potřebovat sociální péči, mohl počítat s tím, že mu bude pomoženo.

Předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková uvedla, že zaměstnanci zdravotnictví a sociálních služeb po celou dobu covidové pandemie i za cenu ohrožení vlastního zdraví pracovali a zvládali situaci a nyní velmi negativně vnímají, jak se k nim vláda staví.

Předseda LOK-SČL Martin Engel připomněl, že covidové období přineslo velký nárůst zájmu o studium zdravotnických oborů, protože zdravotnictví bylo vnímáno jako jistota a perspektivní zaměstnání. Ale vláda svým současným krokem, který ukazuje, že si této práce neváží, všechno zkazila a způsobí, že mnozí lidé o práci ve zdravotnictví ztratí zájem. A hazarduje i s těmi, kteří tam již pracují.

Bez perspektivy zdravotníky v nemocnicích neudržíme

Předsedkyně Žitníková zdůraznila, že bez perspektivy pro budoucnost zdravotníky v nemocnicích neudržíme. Populace stárne, lidé mají mnoho zdravotních problémů, a to i po covidu. Ale poskytování péče je zcela závislé na zdravotnících. Když na to rezignujeme, tak na to doplatí celá společnost. Zaměstnanci zdravotnictví jsou unavení a přetížení a mnozí uvažují o odchodu.

Vládní slib, že místo vyšších platových tarifů dostanou odměny, problém neřeší. Zaměstnavatelé už se vyjádřili, že meziroční nárůst, který připravuje Ministerstvo zdravotnictví, víceméně pokrývá jejich zvýšené náklady, ale možnost zlepšení odměňování je tam minimální, na to už nezbyde.

V souvislosti se situací v uplynulých dvou letech, kdy zdravotníci zajišťovali péči o pacienty nemocné COVID-19 a budovali covidová oddělení, připomněla, že od března roku 2020 do června 2022 v českých nemocnicích s touto chorobou leželo 212 411 pacientů, z toho téměř 40 000 pacientů bylo na jednotkách intenzitní péče, přes 600 na ECMO, téměř 17 000 na umělé plicní ventilaci, na 41 000 pacientů zemřelo. Covid měl dopad i na zdravotníky. Onemocnělo přes 26 000 lékařů, téměř 78 000 sester a téměř 70 000 dalších zdravotníků. Asi 2500 zdravotníků skončilo na jednotkách intenzivní péče. To vše se samozřejmě projevilo na zdravotnících, jejich přetížení i jejich zdraví. Zdravotníci chybějí, další odcházejí.

Zvýšení tarifů pro všechny zaměstnance zdravotnictví

Odbory jsou přesvědčeny, že po tom, co zdravotníci prožili, a před tím, co je nejspíš ještě čeká, je třeba zdravotníky stabilizovat, proto požadují 15% zvýšení platových a mzdových tarifů. Odbory samozřejmě nechtějí přidat jenom zdravotníkům, ale všem zaměstnancům zdravotnictví.

Předsedkyně Žitníková popsala, že odbory vycházely z toho, co jim vláda opakovaně v posledních týdnech předkládala, a to z návrhu státního rozpočtu na rok 2023, který je postavený na makroekonomické predikci, jež počítá se 7% navýšením mezd. 7 % průměrných mezd je asi 10 % tarifů. Požadavek odborů tedy přesahuje to, s čím počítá vláda, o cca 2,5 %.

Zdůraznila, že odbory dlouhodobě požadují zvýšení finančních prostředků placených za státní pojištěnce. S letošním snížením o 14 miliard Kč odbory nesouhlasily, ale opakovaně slyšely argumenty, že není žádný problém, že na účtech zdravotních pojišťoven je prostředků dost. Podle odborů tedy není žádný důvod k tomu, aby se část z nich nepoužila na stabilizaci zdravotnictví. Platová motivace je jednou z motivací, která zaměstnance ve zdravotnictví drží, i když jsou unavení a přetížení. Odbory chtějí, aby se o pacienty měl kdo starat a aby lidé, kteří tuto práci dělají, tam zůstali.

Probíhá velký souboj o pracovní síly

Předseda Engel doplnil popisem situace v okolních zemích. Zdůraznil, že v našem euroregionu nyní probíhá velký souboj o pracovní síly, zvláště se Slovenskem je výrazná kompatibilita a je možné se velmi lehce nahradit. Bohužel situace u nás je nejhorší. Ostatní vlády tento problém pochopily a nějak podle toho jednaly. V Maďarsku se přidávalo o 100 %, a na příští rok plánují dalších 20 %. V Polsku to byly desítky procent. Na Slovenku dnes podávají lékaři výpověď z práce, ne z přesčasových hodin, ale opravdu z práce, protože dostali nabídku asi 400-450 eur pro mladé lékaře a 200 eur pro starší lékaře, ale oni to odmítli, protože se cítí podhodnoceni. Od 1. ledna by tedy byli mimo práci.

Je smutné, že naše Ministerstvo zdravotnictví si toto vůbec neuvědomuje. Odbory se už devět měsíců u této vlády dožadují, aby pokračovala práce komise pro personální stabilizaci, a je úplně groteskní, že se pořád nenašel žádný náměstek, který by byl ochoten si tuto agendu vzít na starost a řešit to. V předcházejícím období to také nebylo ideální, ale o určitých nápadech, námětech na benefity se jednalo. Teď nic.

Zdůraznil, že ho strašně mrzí, že se vláda tváří, jako by už nikdy zdravotníky nepotřebovala. Přitom počet případů covidu i počet lidí v nemocnicích stoupá, je velký mezitýdenní nárůst, a přesto není vidět jediné opatření. Vláda a ministr zdravotnictví mají jediné štěstí, že současná vlna covidu se obejde bez velkého množství nejtěžších případů na jednotkách intenzivní péče. Myslí si, že minimálně v dopravě a ve zdravotnictví by respirátory měly své opodstatnění.

Je přesvědčen, že ze zemí V4 jsme měli nejlepší zdravotní systém. Například ve Velké Británii je systém přátelský k zaměstnancům, ale už ne k pacientům, kteří musejí čekat dlouho na ošetření. U nás to bylo velmi vyvážené – měli jsme kvalitní systém a lidé byli ve srovnání se zeměmi V4 relativně dobře ohodnoceni. Nyní hrozí, že se hodně Slováků bude vracet zpátky a nám tady po nich zůstanou jen viset bílé pláště. Počínání vlády vůči zdravotníkům je skandální.

Platy zahrnují obrovské množství přesčasů

Předsedkyně Žitníková zdůraznila, že odbory dlouhodobě požadují vyčíslení hodinové mzdy a platu ve zdravotnictví. Průměry, které se uvádějí, v sobě zahrnují obrovské množství přesčasové pláce, příplatky za práci v noci a o víkendech a v posledních dvou letech i mimořádné odměny vyplacené za práci v době pandemie covidu. Když se platy „očistí“ od covidových příplatků a mimořádných covidových odměn, tak u sester plat činí okolo 50 000 Kč, včetně již zmíněných přesčasů a příplatků za práci v noci, o víkendech a o svátcích. Ale mzda sestry, která pracuje v nemocnici obchodní společnosti, je dnes už téměř o 10 000 Kč nižší. U sester v sociálních službách se jejich odměna za práci pohybuje na úrovni průměrné mzdy, ale zaměstnanci, kteří přímo pečují o klienty, jsou hluboko pod průměrnou mzdou a jejich průměrná odměna činí kolem 28 000 Kč.

Předseda Engel doplnil, že sumy, které se uvádějí u lékařů, jsou ve skutečnosti kvůli obrovskému množství přesčasů odměnou za dva pracovní úvazky. Lze říci, že bez přesčasů se nejzkušenější lékaři dostanou někam na 70 000 korun. Nyní požadované zvýšení tarifů v příštím roce o 15 % by stálo kolem 11 miliard korun.

Předsedkyně Žitníková zdůraznila, že obdobná je situace i v sociálních službách, kde také zaměstnanci nemají dostat zvýšené tarify. Vláda zde sice prostředky do sociálních služeb přidala, ale kraje požadovaly daleko vyšší částku.

Předseda Engel připomněl, že v roce 2011 podepsal s tehdejším ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem dokument o nápravě poměrů ve zdravotnictví, který uváděl 1,5násobek průměrné mzdy pro začínajícího lékaře a trojnásobek průměrné mzdy pro lékaře nejzkušenějšího. A na tomto požadavku odbory trvají.

Předsedkyně Žitníková apelovala, že vláda by měla přehodnotit svůj přístup a zařadit zdraví lidí jako jednu ze svých základních priorit, pokud nechce, aby se situace zhoršovala, aby pacienti migrovali mezi nemocnicemi, aby chyběly zdravotní sestry a lékaři.

Místopředseda odborového svazu Lubomír Francl přečetl otevřený dopis odborového svazu a LOK-SČL premiérovi Petru Fialovi, v němž mu popisují situaci a vyzývají vládu, aby v zájmu zachování stability systému zdravotní péče a dostupné péče o pacienty a klienty přehodnotila své rozhodnutí a ocenila práci zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách. Požadují zvýšit platové tarify pro zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách o 15 %. O adekvátní částky, které jsou potřeba k navýšení nejen platových, ale také mzdových tarifů, navrhují zvýšit úhradovou vyhlášku.

Otevřený dopis OSZP ČR a LOK-SČL premiérovi Petru Fialovi
____________________________________________

Vážený pan
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Premiér
Úřad vlády České republiky
nábřeží Eduarda Beneše 4
118 01 Praha 1
 
Na vědomí: média a veřejný prostor

 

V Praze 29. září 2022
 
Vážený pane premiére,
 
obracíme se na Vás a Vaši vládu za naše organizace otevřeným dopisem kvůli odměňování pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách.  
 
Chceme Vám sdělit, že rozhodnutí Vaší vlády nezvýšit platové tarify těchto zaměstnanců považujeme za plivnutí do tváře zdravotníkům a dalším pracovníkům, kteří se starají o pacienty a klienty a o chod zdravotnických a sociálních zařízení.
 
Váš postoj chápeme tak, že si vláda neváží práce lidí z první linie. Připomínáme, že jako opozice jste k odměňování zdravotníků přistupovali naprosto jinak než nyní, přestože situace se zásadním způsobem nezměnila.
 
Situace je kritická. V nemocnicích chybí nejen zdravotníci, ale pracovníci všech profesí. Zdravotníci jsou po více než dvou a půl letech přetížení, frustrovaní, vyhořelí, mají pocit, že nikde není naděje na změnu. A před námi jsou další vlny covidu a další uprchlická krize. 
 
Protože tvrdíte, že systém veřejného zdravotního pojištění je v dobré finanční kondici, znamená to, že odmítáte ocenit lidi, kteří poskytují péči jiným, výhradně z ideologických, nikoliv z věcných důvodů.
 
Vyzýváme Vás a Vaši vládu, abyste v zájmu zachování stability systému zdravotní péče a dostupné péče o pacienty a klienty přehodnotili své rozhodnutí a ocenili práci zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách. Požadujeme zvýšit platové tarify pro zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách o 15 %. O adekvátní částky, které jsou potřeba k navýšení nejen platových, ale také mzdových tarifů, navrhujeme zvýšit úhradovou vyhlášku. Náš návrh na její úpravu zasíláme v přiloženém dokumentu.  
 
K problematice a vysvětlení bychom se s Vámi rádi sešli.
 
S pozdravem a přáním pevného zdraví
 
Bc. Dagmar Žitníková, v. r.
předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR
 
MUDr. Martin Engel, v. r.
předseda LOK-SČL

Přílohy:
  • Zdroj: Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

Odboráři v Liberty podpořili mítink proti chudobě

První ročník Liberty Family Day před hutním areálem Liberty Ostrava v neděli 25. září nabídl přibližně dvěma tisícovkám návštěvníků hudební vystoupení známých kapel, exkurzi v huti a další zábavné či vzdělávací atrakce.

Akci Liberty navštívili také předseda OS KOVO Roman Ďurčo a předseda ČMKOS Josef Středula. Na setkání s tamními odboráři a předsedy základních organizací vyzvali oba odboroví lídři k podpoře a účasti na Demonstraci proti chudobě, která proběhne 8. října v Praze na Václavském náměstí.

Předseda OS KOVO Roman Ďurčo a jeho kolega Josef Středula vedli diskuzi nejen se svými odborářskými kolegy, ale i s vedením společnosti Liberty Ostrava. „Shoda panovala zejména v oblasti nutné větší podpory ze strany státu v oblasti průmyslu, řešili jsme rovněž téma energetické krize, která nebezpečné doléhá na český průmysl. Vidíme to velmi podobně, konstatovali jsme, že podpora průmyslu v této době je velmi malá a ohrožuje chod řady společností, zejména těch energeticky náročných,“ řekl po jednání předseda OS KOVO Roman Ďurčo.

  • Zdroj: OS KOVO

Zastřené zprostředkování zaměstnání

Zastřené zprostředkování zaměstnání bylo, s příslušným přestupkem, definováno novelou zákona o zaměstnanosti, která nabyla účinnosti dne 29. 7. 2017.
 
V legislativě se objevilo ve formě nového ustanovení § 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti, jakožto činnost fyzické nebo právnické osoby, která spočívá v pronájmu pracovní síly jiné fyzické nebo právnické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání realizované formou zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele čili jinou právnickou nebo fyzickou osobu, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení. S účinností od 2. 8. 2021 došlo k zavedení přestupku zastřeného zprostředkování zaměstnání i na zaměstnavatele, který výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání umožní.
 
Hlavním účelem nové právní úpravy je zavedení spoluodpovědnosti subjektu využívajícího zastřeného zprostředkování zaměstnání, neboť i ten má z této činnosti prospěch. Za naplnění přestupku výkonu či umožnění zastřeného zprostředkování zaměstnání podle výše uvedeného ustanovení může být fyzická osoba pokutována až do výše 5 000 000 Kč. Právnické a fyzické podnikající osobě pak hrozí pokuta v rozmezí 50 000 až 10 000 000 Kč.
 
S ohledem na závažnost a společenskou nebezpečnost výše zmíněného přestupku byla výše maximální hranice pokuty, stejně jako stanovení spodní hranice v případě právnických či fyzických podnikajících osob, které se přestupku dopustí, stanovena na stejnou úroveň jako v případě nelegálního zaměstnávání.
 
V roce 2021 provedl SÚIP celkem 197 kontrol přímo zaměřených na oblast zastřeného zprostředkování zaměstnání. Kontroly proběhly u 189 subjektů, přičemž se jednalo o 183 právnických osob a ve 6 případech o podnikající fyzické osoby. Z celkového počtu 197 kontrol byly nedostatky zjištěny ve 149 případech a celkový počet zjištěných porušení pracovněprávních předpisů dosáhl počtu 952 porušení, přičemž přímo zastřené zprostředkování zaměstnání bylo zjištěno u 75 kontrolovaných subjektů.
 
Kromě výše uvedených kontrol bylo zastřené zprostředkování zaměstnání v rámci kontrol, primárně zaměřených na jinou kontrolní oblast, zjištěno také u dalších 128 subjektů. Tyto kontroly byly nejčastěji zaměřeny na nelegální zaměstnávání. Celkově bylo zastřené zprostředkování zaměstnání v roce 2021 zjištěno u 199 subjektů. Od data účinnosti nové právní úpravy zákona o zaměstnanosti do 31. 12. 2021 bylo již také odhaleno 13 podnikatelských subjektů, které výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání umožnily. Současně bylo kontrolami zaměřenými na oblast zastřeného zprostředkování zaměstnání zjištěno 642 osob při výkonu nelegální práce. V 613 případech šlo o cizince (nejčastěji občané státní příslušnosti Ukrajina a Kazachstán), v 18 případech o občany EU a v 11 případech se jednalo o občany ČR.
 
Za přestupek zastřeného zprostředkování zaměstnání bylo v roce 2021 uloženo celkem 144 pokut v celkové výši 69 711 000 Kč, což je oproti předcházejícímu roku 2020 výrazný nárůst. Jedná se o všechny pokuty uložené v roce 2021, částečně se tedy může jednat o pokuty za zastřené zprostředkování zaměstnání zjištěné kontrolami provedenými v předchozích letech.
 
  • Zdroj: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., ZPRAVODAJ číslo 3/2022