V 1. čtvrtletí letošního roku českou ekonomiku ovlivňoval prudký růst cenové hladiny i projevy narušení globálních dodavatelských řetězců. Domácnosti na reálný pokles svých příjmů reagovaly dalším utlumením spotřeby. Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků reálně meziročně rostla.

Celkové příjmy domácností byly meziročně vyšší o 76,9 mld. korun. Prudký růst cenové hladiny ale silný nominální přírůstek zcela smazal a příjmy tak reálně meziročně klesly o 2,3 %. Silný cenový růst také srážel náladu a očekávání spotřebitelů ohledně dalšího ekonomického vývoje. To se projevilo především mezičtvrtletním reálným poklesem spotřeby domácností o 1,2 %. Klesly i jejich hrubé úspory. Investiční aktivita domácností ale sílila a jejich míra investic se zvýšila na 10,0 %, což bylo nejvíce za více než 10 let.

Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků v 1. čtvrtletí 2022 meziročně vzrostla o 76,5 mld. korun a reálně se zvýšila o 4,1 %. Ve srovnání se 4. kvartálem 2021 byla vyšší o 33,2 mld. korun. Jejich míra zisku mírně mezičtvrtletně vzrostla na 44,8 %, ale meziročně byla výrazně nižší. „Míra zisku nefinančních podniků se vrátila zpět na úroveň, kterou měla před pandemií. Podnikům silně meziročně rostly mzdové náklady a oproti loňskému roku klesly přijaté dotace, které měly stabilizovat jejich finanční situaci a pracovní trh v průběhu krize,“ upřesňuje Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu. Oživila se investiční aktivita nefinančních podniků. To se projevilo i výrazným zvýšením míry investic na 29,4 %.

Deficit hospodaření vládních institucí v 1. čtvrtletí dosáhl 75,3 mld. korun a meziročně se zmírnil o 66,5 mld. Posílení daňových příjmů díky ekonomickému oživení a zčásti i růstu cenové hladiny napomohlo k silnému meziročnímu navýšení příjmů vládního sektoru o 74,4 mld. korun. Meziroční růst výdajů vládních institucí zvolnil na 8,0 mld. korun. K tomu přispěl pokles vyplacených dotací. Naopak rostly vyplacené sociální dávky a naturální sociální transfery. Dluh vládních institucí dosáhl 2 683,5 mld. korun a byl meziročně vyšší o 171,0 mld.

V úterý 19. 7. 2022 se zástupci odborových svazů veřejných služeb a veřejné správy spolu s místopředsedou ČMKOS Vítem Samkem opět sešli s předsedy koaličních stran a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou kvůli řešení dopadů vysoké inflace na zaměstnance veřejných služeb formou úpravy platů. Jednání velmi krátce zahájil premiér Petr Fiala, který požádal ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, aby odborářům prezentoval vládní názor.

Předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zrekapituloval dosavadní průběh jednání a sdělil, že platí, co na čem byla shoda už minule.

• Vláda od 1. 9. 2022 upraví platové tabulky pro zaměstnance, kteří jsou uvedeni v příloze č. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., a to zvýšením tarifů o 10 %.
• Státní zaměstnanci neobdrží plošné zvýšení, ale podle dohod ve vládě a zásluhovosti jednotlivých skupin obdrží mimořádné odměny.
• Žádná jiná skupina zaměstnanců v letošním roce kompenzaci neobdrží.

Další návrhy vlády byly následující:

• Příslušníci bezpečnostních složek budou mít zvýšené platové tarify od 1. 1. 2023 o 10 %.
• U všech ostatních zaměstnanců (mimo pedagogických pracovníků) se vláda kloní k variantě navýšení platů o 5 % od 1. 1. 2023.
• Zvýšení o 5 % se ovšem váže na ekonomickou situaci státu a růst HDP, takže další jednání a upřesnění ze strany vlády by mohlo proběhnout v srpnu po zveřejnění makroekonomické prognózy.
• Vláda bude samostatně řešit platy pedagogických pracovníků, a to v návaznosti na vládní závazek, že plat učitelů bude ve výši 140 % průměrné mzdy.

Premiér následně sdělil, že k informacím ministra nemá žádné doplnění a to, co jsme si vyslechli, prezentuje názor vlády jako celku a odráží ekonomické možnosti státního rozpočtu. Místopředseda ČMKOS Vít Samek v úvodu svého vystoupení připomněl čtyři varianty návrhu na zvýšení platů, které odbory obdržely, a návrh odborů na minulém jednání, aby se zvýšily také platy státních zaměstnanců o 10 % a dalších skupin pevnou částkou ve výši 700 až 1000 Kč. Vše do tarifů. Připomněl, že vláda nemůže říkat, že stát je ve špatné ekonomické situaci, když nepodnikla žádné kroky ke zvýšení příjmů státního rozpočtu. Vláda naopak paradoxně podniká kroky, které příjmy snižují a v některých oblastech vrací ekonomiku do šedé zóny – zrušení EET. Není správné, že na vládní postupy doplatí zaměstnanci.

Závěrem požádal vládu o přehodnocení jejího postoje, a to také s odkazem na záměr vlády plošně zvýšit platy ústavním činitelům a soudcům.

Ministr financí Zbyněk Stanjura za vládu kontroval, že oni jako vrcholní státní manažeři mají platy nižší než manažeři v soukromých firmách a navýšení jejich platů je v porovnání s objemy zvýšení platů státních zaměstnanců nicotné. Připomněl vládní opatření, která mají pomoci lidem vyrovnat se s rostoucími cenami energií a zdražováním. Vláda pomáhá části obyvatel plošně – příspěvek na energie a části cíleně – sociální dávky a jejich zvýšení. Zanedbatelná není ani částka určená na pomoc rodinám s dětmi. Daně zvyšovat nebudou, toto podpořil také premiér.

Předseda OS státních orgánů a organizací Pavel Bednář se znovu vrátil k tématu zvýšení tarifů pro státní úředníky. Připomněl náročnost jejich práce, a to na základě příkladů z praxe. Závěrem i on požádal vládu o přehodnocení sděleného stanoviska.

Předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková zdůraznila, že by za současné ekonomické situace zaměstnanců neměla zvítězit ideologie nad realitou. Koupěschopnost zaměstnanců klesá, vysoké náklady na energie platí už teď. Připomněla nízkou platovou úroveň zaměstnanců v sociálních službách a vyjádření zaměstnavatelů ze sociálních služeb, že nejsou na trhu práce konkurenceschopní. Zaměstnanci jsou přetížení, frustrovaní, po pandemii nemoci COVID-19 má mnoho z nich zdravotní problémy, čísla o zvyšující se nemocnosti to dokládají. Připomněla také nezastupitelnou práci pracovníků hygienické služby, jejich pracovní přetížení a omezování financí pro hygienické stanice. Vznesla také dotaz, jak se bude řešit růst nákladů ve zdravotnictví. Závěrem poděkovala vládě za shodu na zvýšení platů pro zaměstnance v příloze č. 1.

Premiér Petr Fiala sdělil, že hodnocení odborů není spravedlivé, vláda problémy neřeší ideologicky. Vláda souhlasí s názorem, že práce se má zaplatit, ale má jen omezené zdroje. Finanční prostředky nedají do platů, ale zaměstnancům pomohou například úsporným tarifem na energie. Někde řeší mzdy, někde řeší sociálně potřebné. Uvedl, že objem státní pomoci je srovnatelný s pomocí, kterou dávají svým občanům vlády okolních zemí.

Předseda Pavel Bednář se zeptal, jaké jiné rozhodnutí než ideologické je rozhodnutí nezvýšit platy státním zaměstnancům. Celkové náklady na zvýšení platů státních úředníků o 10 % představují částku okolo 1,3 mld. Kč, což je v bilionovém státním rozpočtu zanedbatelný výdaj.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová sdělila, že není možné přilévat olej do ohně, inflace je vysoká a další zvýšení platů bude mít proinflační důsledky. Je nutné, aby se lidé krátkodobě uskromnili, krátkodobější strádaní zamezí dlouhodobému. Připomněla, že jsme ve válce. Vláda pomůže lidem, kteří jsou v nouzi. Odbory mají připomínat potřebným, aby si požádali o sociální dávky.

Místopředseda ČMKOS Vít Samek reagoval, že proinflačním prvkem nejsou mzdy a platy. Lidem se má vyplatit pracovat, dávky nejsou řešení.

Předseda STAN Vít Rakušan znovu připomněl energetický tarif, přes který obdrží podporu každá domácnost. Tato forma podpory je dle jeho názoru stejně důležitá jako platy. Vláda pomáhá plošně.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka sdělil, že se už dál asi neposuneme, vláda již své stanovisko sdělila.

Předseda Odborového svazu hasičů Jiří Jílek sdělil nesouhlasné stanovisko k postupu vlády. Také hasiči očekávali valorizaci platů ještě v letošním roce.

Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík vyjádřil znepokojení nad postojem vlády vůči pedagogům a sdělil, že postojům vlády nerozumí. Připomněl, že minulá schůzka skončila s tím, že se bude dál jednat, ale to, co bylo odborům představeno, není o dohodě, ale o jednostranném vyjádření vlády. Trpělivost má své meze, vláda určitě viděla protesty na Slovensku a ví, jak budou podpořeni zaměstnanci veřejných služeb u našich sousedů. Obrovské demonstrace vedly ke skokové podpoře zaměstnanců.

Premiér Petr Fiala závěrem připomněl, že k platům pro rok 2023 se vládní koalice s odbory sejde po makroekonomické predikci ve druhé polovině srpna.

Nebojte se chodit pro dávky?

Vláda nebere naše argumenty, že platy se reálně prudce znehodnocují vlivem pádivé inflace, která se má podle některých odhadů dokonce vyšplhat až ke dvaceti procentům. Naše odborné zdůvodnění, že přidání, které navrhujeme rozhodně nevyvolá další růst inflace, přechází mlčením, zdůraznil F. Dobšík. Místo toho jsme se dočkali pro mě šokujícího apelu: odbory by měly vládě naopak pomáhat, „aby se lidé naučili nebát se chodit si pro sociální dávky“! Takové jsou představy některých lídrů koalice! Zatímco minulé jednání v nás vyvolalo naději, že s nějakým přijatelným návrhem vláda přijde, nyní místo toho přišla jen studená sprcha ve formě jednostranného  sdělení, že pro letošní rok kvůli špatnému stavu státního rozpočtu není pro přidání žádný prostor.

Nepedagogové se dočkali

Jediným konkrétním výsledkem (a úspěchem i díky  tlaku a soustavné argumentaci školských odborů) je navýšení platů nepedagogů o deset procent od letošního září. Týká se to zaměstnanců odměňovaných podle nejnižší platové tabulky č. 1, ocenil František Dobšík. 

Další navyšování tarifů připadá podle vlády v úvahu až od ledna 2023 a to o 5 %. To by mělo být předmětem dalších jednání. Pokud jde o budoucí platy učitelů, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl, že  ve druhé polovině srpna, po zveřejnění makroekonomické predikce, chce koalice debatovat hlavně o odměňování učitelů, jak jejich výdělek udržet na 130 procentech průměrné mzdy v souvislosti s připravovanou novelou zákona o pedagogických pracovnících.

Není na co čekat

ČMOS pracovníků školství spolu s dalšími osmi odborovými svazy veřejné sféry zůstávají ve stávkové pohotovosti, kterou vyhlásily začátkem června. Slib navýšení o pět procent v lednu příštího roku považují za nedostatečný. Argumenty na toto téma by měly zaznít i na protestním mítinku ČMKOS, který odborová centrála svolala na 5. září do Prahy. Školské odbory  očekávají i vyhodnocení  celonárodní petice čtyř odborových svazů včetně ČMOS PŠ, kterou už podepsalo kolem 8 tisíc lidí a její podpora dále pokračuje, zdůraznil F. Dobšík.

Poprvé pod vedením ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) včera jednali ministři zemědělství Evropské unie na pravidelném jednání Rady pro zemědělství a rybolov v Bruselu (Agrifish). Požadovali především rychlé schválení strategických plánů společné zemědělské politiky (SZP) a schválili také závěry k akvakultuře.

V návaznosti na vystoupení pana ministra Zdeňka Nekuly v úterním (12. 7. 2022) pořadu Události, komentáře, kde zaznělo, že „všechny zemědělské nevládní organizace souhlasí se zákonem o významné tržní síle“, je třeba tuto informaci uvést na pravou míru. Agrární komora ČR, jak o tom informovala na svých webových stránkách, s vládním návrhem novely nikdy nesouhlasila a několikrát panu ministrovi Z. Nekulovi tento nesouhlas předala písemnou formou, a to mimo jiné i jako součást tzv. Desatera, které bylo jedním ze závěru posledního Sněmu Agrární komory ČR v Brně.

V tomto dokumentu, jak dále Agrární komora ČR uvádí, stálo mimo jiné, že je třeba „přistoupit k regulaci nadnárodních obchodních řetězců a co nejrychleji zavést výraznější omezení nekalých praktik obchodních řetězců s cílem nastavit pro všechny obchodní partnery přijatelné obchodní přirážky, které budou spravedlivě rozdělené do celé výrobní vertikály potravin. Není možné, aby kvůli nepřiměřeným obchodním přirážkám byli zákazníci nuceni platit za potraviny nedostupné ceny a zároveň zemědělci a potravináři neměli jistotu udržení výroby potravin s alespoň minimální rentabilitou“. Vzhledem k dalšímu ohrožení speciální rostlinné výroby, jako je produkce ovoce a zeleniny a brambor a živočišné výroby, rostoucími náklady a stagnací či dokonce poklesem výkupních cen u těchto komodit, Agrární komora ČR naopak považuje ambicióznější novelizaci tohoto zákona za zcela zásadní rozhodnutí pro další existenci těchto oborů. Minimální transpozice směrnice v podobě novely zákona o významné tržní síle, kterou schválila vláda, podle Agrární komory ČR, neobsahuje dostatečnou redukci nekalých praktik obchodních řetězců a neodráží specifickou situaci nerovného postavení prvovýrobců a zpracovatelů v dodavatelsko-odběratelských vztazích na tuzemském trhu.

Ke stanovisku Agrární komory ČR můžeme jenom dodat, že jsme v našich článcích či rozhovorech se zástupci Agrární komory ČR, a jejích dvou členských organizací, tj. Potravinářské komory ČR a Zemědělského svazu ČR, několikráte v našem zpravodajství vyjádřili jejich názor, že s vládním návrhem novely zákona o významné tržní síle, jak ho předkládá vláda premiéra Petra Fily, nesouhlasí. Tyto organizace ho totiž považují za „bezzubý“, to je, že ve skutečnosti tato navrhovaná vládní novelizace tohoto zákona nijak zvlášť neomezí nekalé praktiky obchodních řetězců, které, vůči dodavatelům zemědělských produktů a potravin, uplatňují. Stejný názor zastává i Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR.