Čelní představitelé české justice zásadně nesouhlasí s návrhem premiéra Andreje Babiše (ANO), který navrhuje zmrazit platy ústavních činitelů a soudců. Podle některých názorů je Babišův záměr protiústavní. Zaznívají také hlasy, že pokud by zákon prošel, stane se terčem žalob. Uvedly to ve svém zpravodajství Noviny.cz.

Premiér Andrej Babiš navrhuje pro příští rok zmrazit platy politiků i soudců na letošní úrovni, která je stejná jako loni. Pro další roky chce změnit i způsob výpočtu platů.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (z ANO) k návrhu podá neutrální stanovisko. Právu sdělila, že problém v návrhu vidí v tom, že nebyl projednán se soudci, což odporuje názoru Ústavního soudu ČR. „Ten zejména upozornil na skutečnost, že věc musí být projednána se zástupci justice, a pokud se tak nestane, nebude to tolerovat. A právě tato situace nastala,“ sdělila deníku Právo ministryně Marie Benešová s tím, že její ministerstvo se v připomínkovém řízení k zákonu postaví neutrálně.

Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry je nepochopitelné, že nová pravidla pro výpočet mezd platí šest měsíců a nyní se mají opět měnit. „Přijde mi, že tím vláda podráží sama sebe,“ řekl deníku Právo Libor Vávra.

Pokud by, podle něho, návrh prošel, očekává, že se soudci budou o ušlou výplatu soudit. „Nemám z toho radost a nebylo by to nic pěkného, kdyby se soudci museli se státem soudit o peníze,“ podotkl.

Zásadní nesouhlas v probíhajícím připomínkovém řízení k návrhu premiéra Andreje Babiše vyjádřil také předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Michal Mazanec. Podle něj nelze platové změny dělat na základě subjektivních představ některých představitelů moci zákonodárné, ale po zevrubné analýze a diskusi za účasti představitelů moci soudní. „Dosavadní systém odměňování soudců, který se ustálil po řadě změn (činěných v neprospěch soudců) a po zásazích ze strany Ústavního soudu, je systémem v podstatě vyhovujícím,“ napsal Michal Mazanec.

Podle něho je skutečným cílem návrhu zavedení platových restrikcí vůči soudcům. „Babišův plán“ je tak, podle něho, v rozporu s dosavadní judikaturou Ústavního soudu ČR, který v nálezech již stanovil jednoznačné ústavní požadavky na odměňování soudců a jeho stabilitu. Za bezdůvodný pak označil návrh na nový způsob výpočtu platů.

Nesouhlasné stanovisko k návrhu zaslal také končící nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Platy státních zástupců totiž upravuje zvláštní zákon a odvíjejí se od platové základny soudců. „Není zřejmé, jaké nové skutečnosti nastaly, že se navrhuje takto radikálně opětovně měnit koncepci výpočtu platové základny,“ napsal Pavel Zeman.

Nový způsob výpočtu platů naopak podpořila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Navržený mechanismus podle ní vždy v případě dočasných zmrazení platů ústavních činitelů zabrání skokovému nárůstu platů po jejich rozmrazení. Upozornila, že pokud by platy byly zmrazeny pouze v příštím roce, pak by v roce 2023 vzrostly o 9,5 procenta. S ohledem na makroekonomický vývoj to nepovažuje za šťastné.

Ministerstvo vnitra vedené předsedou ČSSD Janem Hamáčkem zaujalo k návrhu neutrální postoj. Ministerstvo ale podotýká, že návrh premiéra Andreje Babiše nevypořádává s principy, které již dříve k platům soudců vyslovil Ústavní soud ČR. Ústavní soud ČR v minulosti konstatoval mimo jiné, že zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce.

Zpráva dále uvádí, že nad tímto návrhem se nejprve sejde vláda, aby k němu vydala svoje stanovisko. Poté ho dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Není jisté, zda se ho do sněmovních voleb podaří projednat a schválit.

Prostřednictvím státního podniku DIAMO začal stát přispívat propuštěným horníkům na udržení jejich sociální situace poté, co ztratili zaměstnání kvůli ukončení těžby v dolech na Karvinsku. Ti, kteří pracovali v podzemí, dostávají 8.000 korun, ostatní 5.300 korun měsíčně. O příspěvek je velký zájem, požádala o něj většina propuštěných – téměř 13 set lidí. 

“Jde o rychlou a především cílenou pomoc konkrétním lidem, kteří přišli o práci v souvislosti s útlumem těžby a zpracování uhlí,” říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček s tím, že se i zde pomoc odvíjí od odpracovaných let. Dodává: „Obyvatelům Moravskoslezského kraje se snažíme pomoct i jinak, s tamní samosprávou máme dohodu o spolupráci a chystáme řadu společných projektů nejen v rámci Národního plánu obnovy.“

„Mohu potvrdit, že státní příspěvek plní svůj účel a je o něj velký zájem. Největší vlnu žádostí jsme zaznamenali během dubna v návaznosti na ukončení těžby na dolech Darkov a ČSA. Naše Sociální centrum v Ostravě se snaží žádosti vyřizovat průběžně co nejrychleji. Stovky lidí už mají peníze na účtech,“ uvedl Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO.

O sociální příspěvek požádalo dosud celkem 1.296 lidí a více než tisíc žádostí je už kladně vyřízeno. Zamítnuté žádosti jsou zatím pouze dvě. „Převažují žádosti důlních pracovníků, tedy s nárokem na vyšší příspěvek. Nejstaršímu žadateli je 63 let a nejmladšímu 23 let. Vesměs převažují padesátníci. Kromě důlních pracovníků žádali o příspěvky i povrchoví včetně úpravářů či pracovníků kancelářských profesí, mezi nimi je i 70 žen,“ doplnil Pavel Kaša, náměstek pro ekonomiku a personalistiku odštěpného závodu ODRA, který příspěvek administruje a vyplácí. 

Příspěvek pro pracovníky dolů a podmínky jeho vyplácení připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se státním podnikem DIAMO a Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Slouží jako další opatření, které pomůže zmírnit nežádoucí sociální dopady vyplývající ze ztráty zaměstnání v důsledku útlumu těžby černého uhlí v ČR. Příspěvek vychází ze stejného principu, který byl v roce 2016 použit v souvislosti s restrukturalizací OKD a útlumem Dolu Paskov. Zvýhodněni jsou věkově starší zaměstnanci, kteří budou mít pravděpodobně na trhu práce nejmenší šanci na uplatnění. Vládou schválený příspěvek propuštěným zaměstnancům dolů vyplácí stát prostřednictvím státního podniku DIAMO a jeho Sociálního centra, které působí v sídle odštěpného závodu ODRA ve správní budově bývalého Dolu Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích.

Na příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací a útlumem těžby (Nařízení vlády č. 415/2020 Sb.) mají nárok bývalí zaměstnanci OKD, kterým skončil pracovní poměr (dohodou nebo výpovědí) v důsledku snižování počtu zaměstnanců z důvodů restrukturalizace a jejich pracovní poměr trval nepřetržitě nejméně 2 roky. Výše příspěvku je diferencovaná podle převažující činnosti. V případě převažující práce v podzemí činí 8.000 Kč, při práci na povrchu 5.300 Kč měsíčně. Příspěvek se vyplácí po omezenou dobu v závislosti na počtu odpracovaných let. Nejrizikovější skupina podle daných podmínek může dostávat příspěvek až 60 měsíců, ostatní 3 až 36 měsíců. O příspěvek musí zájemci požádat do 6 měsíců od ukončení pracovního poměru.     

  Od 1. března 2021 státní podnik převzal za OKD také vyplácení tzv. zvláštního příspěvku horníkům (ZPH) zhruba sedmi stovkám pracovníků (činí 1900 nebo 1500 Kč). Zákon rozlišuje dva druhy ZPH a to zdravotní a útlumový. Nárok na něj mají například zaměstnanci, kteří byli pro dosažení nejvyšší přípustné prašné expozice nebo ohrožení z povolání převedeni z práce v podzemí na jinou méně rizikovou práci, ale s nižším platem.

DIAMO převzalo od společnosti OKD v první a druhé vlně letos celkem téměř 2.500 zaměstnanců, 700 z nich pokračuje pod závodem DARKOV státního podniku DIAMO na útlumových, likvidačních a rekultivačních pracích. Necelých 18 set lidí ukončilo pracovní poměr, část z nich využila program OKD Nová šichta.

ZLÍNSKÝ KRAJ – Vliv pandemie na trh práce ve Zlínském kraji, aktuální situace v nemocnicích a ve zdravotnictví, průběh vakcinace, výsledky příjímacího řízení na střední školy a vývoj rozpočtu Zlínského kraje s ohledem na dopady koronaviru. To byla hlavní témata, o kterých jednala ve čtvrtek 13. května Rada hospodářské a sociální dohody Zlínského kraje na 77. plenární schůzi.

Zasedání krajské tripartity, které předsedá hejtman Radim Holiš, se uskutečnilo poprvé v současném volebním období v novém složení. Přítomni byli členové rady kraje, předsedové výborů Zastupitelstva Zlínského kraje, zástupci odborových organizací a zástupci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Ředitelka Krajské pobočky Úřadu práce ve Zlíně Miriam Majdyšová informovala členy krajské tripartity o vývoji zaměstnanosti v loňském roce a dopadu vlivů pandemie na trh práce. Ke konci dubna evidoval úřad 12 942 uchazečů o zaměstnání. Nezaměstnanost se v prosinci 2020 oproti prosinci 2019 v kraji meziročně zvýšila o 28,2 %, v České republice pak o 35,5 %. Nadprůměrný nárůst nezaměstnanosti zaznamenaly Vsetínsko, Zlínsko a Bystřicko. V rámci programu Antivirus bylo od března loňského roku do března letošního roku podpořeno ve Zlínském kraji 3951 firem, 55 tisíc zaměstnanců a vyplaceno celkem 2 035 milionů korun. Nejčetnější oblastní podnikání podpořených firem bylo stravování a pohostinství, maloobchod a velkoobchod.

Náměstkyně Olga Sehnalová seznámila členy tripartity se situací ve zdravotnictví a hospodařením nemocnic. Radní zodpovědná za kulturu a školství Zuzana Fišerová přednesla výsledky příjímacího řízení 2020 ve Zlínském kraji. Náměstek hejtmana David Vychytil pak v závěru informoval o rozpočtu a investicích Zlínského kraje. Pro současné volební období jsou investice členěny do tří kategorií: obnova stávajícího majetku kraje, rozvoj území a projekty s ekonomickou návratností.

Členové krajské tripartity také schválili termíny plenárních schůzi pro rok 2021. Další zasedání se uskuteční 24. června 2021.

V roce 2020 bylo v Česku nahlášeno celkem 2 391 tis. případů pracovní neschopnosti, o čtvrtinu více než v předchozím roce. Z důvodu nemoci či úrazu denně chybělo na pracovištích v průměru 258 tis. osob, tedy o 35 tis. více než v roce 2019. Průměrná doba neschopnosti ale o tři dny klesla.

Z důvodu nemoci bylo minulý rok evidováno 2,2 milionu případů dočasné pracovní neschopnosti, tedy téměř o půl milionu více než v roce 2019. Počet těchto vydaných neschopenek u mužů meziročně vzrostl téměř o třetinu, tj. výrazněji než u žen, kde vzrostl přibližně o čtvrtinu.

U zaměstnanců působících v oblasti zdravotní a sociální péče se počet neschopenek  z důvodu nemoci meziročně zvýšil o 76 %, a to z 32 případů na 100 pojištěnců v roce 2019 na 56 v minulém roce. Celorepublikový průměr dosáhl v roce 2020 hodnoty 47 případů na 100 pojištěnců. K meziročnímu poklesu došlo pouze u zaměstnanců v oblastech informační a komunikační činnosti a peněžnictví a pojišťovnictví.

„Významným faktorem, který stojí za loňským nárůstem počtu vydaných neschopenek, je pandemie nemoci covid-19. Celkový počet nahlášených případů totiž nezahrnuje pouze pracovní neschopnosti pro nemoc jako takové, ale i karantény, při nichž mají pojištěnci rovněž nárok na nemocenské. Ty byly vůbec poprvé v historii vystavovány v nebývalém množství,“ upozorňuje Alena Hykyšová z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ. Ve 4. čtvrtletí roku 2020 bylo vydáno 237 tis. neschopenek osobám v karanténě, tj. čtvrtina všech neschopností vydaných v tomto období.

Na rozdíl od pracovní neschopnosti z důvodu nemoci se výrazně snížil počet neschopenek zapříčiněných pracovními úrazy. Meziročně ubylo 3,2 tis. pracovních úrazů na 41 tis. v roce 2020. Tento pokles se bohužel netýkal smrtelných pracovních úrazů. Oproti roku 2019 došlo k jejich nárůstu z 92 na 108, tj. o 17 %. Muži zaznamenali 105 smrtelných pracovních úrazů.

„Ačkoliv celkový počet dnů strávených v pracovní neschopnosti meziročně vzrostl o 13 milionů, průměrná délka trvání jednoho případu o 3 dny klesla. V roce 2020 trvala neschopenka v průměru 39,4 dne a jedná se tak o vůbec nejkratší dobu za posledních 10 let,“ dodává Alena Hykyšová. Ženy strávily v neschopnosti v průměru na 1 případ 40,9 dne, muži 37,8 dne.

Za rok 2020 bylo pojištěncům vyplaceno nemocenské ve výši 33 mld. Kč, což je v přepočtu na jednoho pojištěnce téměř 7 tis. Kč. Oproti roku 2019 výdaje vzrostly o 6 mld. Kč, tj. o 23 %.

Více v publikaci Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2020.

Dosáhli jste důchodového věku a chystáte se o důchod v nejbližší době zažádat? Nebo vás odchod do důchodu teprve čeká, ale chcete na něj být náležitě připraveni? Přinášíme vám návod, jak při žádosti o důchod postupovat krok za krokem. Podrobné informace ke starobním důchodům najdete v nově vydané Příručce budoucího důchodce pro rok 2021.

Stručného průvodce, jak při žádosti o důchod postupovat krok za krokem, najdete i na následujících řádcích.

 

Co dělat předtím, než si o důchod požádáte?

1. Ověřte si, jaký je váš důchodový věk a jakou dobu musíte být důchodově pojištěni, abyste důchod mohli začít pobírat. Důchodový věk lze snadno zjistit pomocí důchodové kalkulačky nebo náhledem do aktualizované Příručky budoucího důchodce pro rok 2021 na strany 6–7.
2. Sledujte pravidelně doby pojištění evidované ČSSZ. Jednou ročně si můžete nechat zpracovat informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP). Zažádat o něj lze prostřednictvím ePortálu ČSSZ, případně formou písemné žádosti zaslané na adresu: ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5. O dalších možnostech podání žádosti o IOLDP se dočtete na webu ČSSZ. Na ePortálu ČSSZ dále můžete pravidelně sledovat evidované doby pojištění prostřednictvím služby Přehled dob důchodového pojištění. Tato služba nabízí náhled na „konto pojištění“, které se průběžně aktualizuje na základě každého nově doručeného a zpracovaného dokladu. Nahlížet do svého „konta“ a mít tak údaje pod kontrolou můžete kdykoliv.
3. Pro podání žádosti o důchod budete potřebovat i další doklady, a to o dobách, které ČSSZ nemá ve své evidenci. Jde o tzv. náhradní doby pojištění. Týká se to například dob studia, vojenské a civilní služby a také péče o dítě, případně péče o osoby závislé na pomoci jiné osoby. Tyto doby je třeba dokládat prostřednictvím dokladů, které o těchto náhradních dobách pojištění svědčí. Jejich soupis najdete v Příručce budoucího důchodce pro rok 2021 na stranách 10–12.
4. Žádost o důchod lze podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Fakt, že dosáhnete důchodového věku, neznamená, že si o důchod musíte zažádat. Lze tak učinit i později. Pokud se rozhodnete dál pracovat, toto „přesluhování“ se pozitivně odrazí na výši vašeho budoucího důchodu.
5. Popřemýšlejte nad tím, zda si důchod necháte vyplácet na účet, nebo v hotovosti. Pokud si chcete zařídit zasílání důchodu na účet, je třeba, aby byl veden na vaše jméno, případně na vašeho manžela/vaši manželku. V tomto případě je potřeba doložit ještě potvrzení od banky, že k účtu máte dispoziční oprávnění. Vyplácení důchodu na účet vašeho potomka ani vnuka či vnučky možné není. Druhou možností je vyzvedávání důchodu v hotovosti na poště. Tato služba je však zpoplatněna částkou 29 Kč, která se vám bude strhávat z každé měsíční splátky důchodu.

Podání žádosti

Nezapomeňte, že samotný nárok na důchod ještě neznamená, že vám důchod začne automaticky chodit na účet nebo na poštu. Je potřeba si o něj požádat, a to osobně na OSSZ podle místa vašeho trvalého bydliště. Žádost o důchod s vámi sepíše pracovník oddělení důchodového pojištění. Tuto žádost podáváte osobně, můžete k tomu ale zmocnit i jinou osobu na základě plné moci (vzorovou plnou moc najdete na ePortálu ČSSZ).

Podat žádost o důchod je možné kterýkoliv úřední den. Doporučujeme vám však sjednat si konkrétní termín prostřednictvím online objednávání na webu ČSSZ. Počítejte s tím, že sepsání žádosti může zabrat nějaký čas. Jde o časově náročný úkon, při kterém je třeba uvést a ověřit mnoho údajů, mimo jiné i to, zda jste pracovali v zahraničí, jestli máte exekuci nebo jste v insolvenci.

 

Jaké doklady si k žádosti o důchod připravit?

1. Doklad totožnosti, tedy občanský průkaz nebo cestovní pas, případně povolení k pobytu.
2. Pokud se rozhodnete pro výplatu důchodu na účet, je třeba předložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu nebo Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice.
3. Dále budete potřebovat dokumenty dokládající doby pojištění, které ČSSZ nemá ve své evidenci. Jsou to například:
   • doklady o studiu, popřípadě učení, i nedokončeném (výuční list, maturitní vysvědčení, diplom nebo index),
   • doklady o výkonu vojenské služby,
   • doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče), pokud nelze uvedené ze strany OSSZ/PSSZ/MSSZ ověřit v agendovém systému evidence obyvatel,
   • doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách, které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění nebo o nichž víte, že je ČSSZ nemá ve své evidenci.
4. To, že některý z dokladů (kromě průkazu totožnosti) nemáte k dispozici, neznamená, že nemůžete podat žádost o důchod. Zbývající doklady, které předložíte dodatečně, budou také následně posouzeny a zohledněny.