Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová byla hostem vysílání Radiožurnálu Českého rozhlasu, kde hovořila na téma, jak dlouho bude Česká republika splácet dluh způsobený koronavirem, dále zda nás čekají vyšší daně a zda dojde na osekávání veřejných výdajů.

Ekonomka Eva Zamrazilová v úvodu svého rozhovoru pro Radiožurnál k otázcde, že celoroční pokles hrubého domácího produktu je po zpřesnění dat 5,6 procenta, a kde je tato situace nejhorší, uvedla, že nejhorší situace je ve službách. Protože z pohledu výdajů se propadla domácí spotřeba a investice, a jediné, co drželo ekonomiku nad vodou byl export. Ten v posledním čtvrtletí spolu s průmyslem dokonce vzrostl. Služby s výjimkou těch, které platí stát, jsou, podle ekonomky, obětí koronavirové krize.

Na další otázku, jak vidí možnost uzavření průmyslové výroby, odpověděla, že by byla mnohem raději, kdyby se tato situace dala zvládnout tak, jak je naplánovaná. Tedy kombinací testování a očkování. Sice si nemyslí, že v podnicích a závodech budou zaměstnanci v dohledné době naočkováni, ale tím, že bude naočkovaná starší populace, by se mohla zlepšit epidemická situace. Faktem je, že pokud by se na delší dobu vypnul průmysl, tak se mohou zpřetrhat dlouhodobě funkční subdodavatelsko-odběratelské řetězce. Česká republika ale není v situaci, kdyby si to mohla dovolit.

V další části svého rozhovoru přešla k tématu dluhové brzdy a ostrého a brzkého nárazu do ní, jak nedávno před tím Národní rozpočtová rada varovala. Eva Zamrazilová upřesnila, že zákon o rozpočtové odpovědnosti měl v sobě dva parametry – jednoprocentní strukturální deficit a dluhovou brzdu ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. V momentě, kdy by byla tato brzda prolomena, má dojít k tvrdé fiskální restrikci.

Zároveň dodala, že letos česká ekonomika začínala 30,2 procentech výše veřejného zadlužení a ke konci roku by mělo zadlužení stoupnout na asi 30,6 procenta. Národní rozpočtová rada v této souvislosti upozorňuje na skutečnost, že veškeré peníze, které plynuly z toho, že ekonomika rostla rychleji než svým průměrným tempem, vláda okamžitě rozpustila do sociálních opatření a mandatorních výdajů.

Načež, podle ekonomky, nastala situace, že nyní, kdy je ekonomika těžce pod svým průměrem, nejsou peníze a deficity jsou obrovské. Podle ní byly veřejné finance relativně zdravé, ale jen na první pohled. Když se ekonomika propadne, tak ani v tom průměrně dobrém roce si Česká republika, se současným ekonomickým výkonem, nevydělá na úroveň zdravotnictví, školství a sociálních jistot, na kterou jsou naši občané zvyklí.

Během následujících 20 let zanikne nebo se výrazně změní přes 45 % pracovních pozic v Česku, podle zpravodajství CNN Prima NEWS to tvrdí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Podle odborníků je potřeba začít okamžitě reformovat školství a připravit tak následující generace na zásadní proměnu pracovního trhu.

Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček nastínil, jak bude změna vypadat „Cena práce v České republice naroste a technologický pokrok zvýší efektivitu nového strojního vybavení. V důsledku toho se budou rušit nekvalifikované pracovní pozice, které nahradí stroje nebo levnější pracovníci mimo Evropu. To bude vyžadovat posun našeho hospodářství směrem ke znalostní ekonomice,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

Problémem je podle něj nízká produktivita práce v České republice ve srovnání se západní Evropou. „To však není dáno tím, že by byli občané líní. Zaostáváme kvůli tomu, že je naše ekonomika orientovaná na práce s nízkou přidanou hodnotou. Může za to přílišné zastoupení předpotopního průmyslu, který se soustředí na výrobu součástek a je vzdálen od koncových zákazníků,“ sdělil Štěpán Křeček.

Jelikož je cena práce v naší zemi výrazně nižší než na Západě, máme nižší motivaci k automatizaci výroby, myslí si ekonom. „Pořízení stroje totiž často vyjde dráž než zaměstnání několika nekvalifikovaných zaměstnanců. V západní Evropě je však díky vysokým mzdám výhodnější investovat do nového vybavení,“ řekl Štěpán Křeček.

To se však v budoucnu změní. „Význam zemědělství a průmyslu bude upadat. Stále důležitější bude sektor služeb a pravděpodobně vzroste i význam veřejného sektoru. Stárnoucí populace zhýčkaná blahobytem si bude nárokovat více jistot, a to i na úkor stále větších zásahů do ekonomiky. To může dále snižovat konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s dalšími částmi světa,“ vysvětlil ekonom Štěpán Křeček.

„Je proto nutné reformovat školství a připravit další generace na zásadní proměnu pracovního trhu. Zároveň se budeme muset zaměřit na celoživotní vzdělávání, které umožní lidem získávat nové kvalifikace i ve vyšším věku,“ pronesl Štěpán Křeček.

Konkrétní podobu profesí roku 2041 si však nelze úplně představit. „Tak jako by nás před 20 lety nenapadlo, že bude prestižní vyvíjet aplikace na telefony, stěží dokážeme odhadnout, jaké nové profese budou žádané za následujících 20 let. Je však zřejmé, že díky nové technice bude zapotřebí stále menšího počtu lidí na vyprodukování stejného množství potravin a spotřebního zboží. Stále více lidí se tedy bude muset uplatnit ve službách nebo veřejném sektoru,“ komentoval změny situace Štěpán Křeček.

„V bujných představách si dovedu modelovat ještě jednu alternativu. Část populace možná nikdy nenastoupí na pracovní trh. Zvýší se závislost lidí na sociálních systémech či různých formách nepodmíněných příjmů,“ varoval Štěpán Křeček.

Podle CNN Prima NEWS nastupující čtvrtá průmyslová revoluce, tzv. Průmysl 4.0, v sobě skrývá stále aktuálnější trend digitalizace a automatizace výroby. Jedná se o důležitý civilizační milník, neboť lidstvo přechází do vyššího vývojového stupně na základě změn vědecko-technického rozvoje. V souvislosti s revolucí v průmyslu se mění i společnost a trh práce. Vysoké školy však na rychlý vývoj podle řady odborníků nestíhají reagovat.

Vznikl proto projekt českých univerzitních výzkumníků, který si dal za cíl zvýšit připravenost studentů na nový digitální svět a jejich uplatnitelnost na trhu práce. Budoucí absolventy vysokých škol čekají jak nové studijní programy, tak i nová forma těch současných.

Projekt podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) „Při nedostatečných změnách v oblasti vzdělávání dojde k sociálním problémům s nepředvídatelnými důsledky. Nároky na znalosti či dovednosti absolventů se totiž v návaznosti na čtvrtou průmyslovou revoluci radikálně mění. Řešitelé projektu proto chtějí podat pomocnou ruku studentům vysokých škol i jejich pedagogům. K tomu dopomůže jejich inovace studijních programů,“ představil hlavní cíl výzkumného týmu Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury České republiky (TA ČR).

Povinné testování zaměstnanců by mělo platit i pro malé podniky do 50 pracovníků a malé úřady, klíčové bude fungování testování v následujících dnech, uvedl v Otázkách Václava Moravce České televize vicepremiér, ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Začít by mohlo od přespříštího týdne.

„Naší ambicí je, aby se všichni zaměstnanci v České republice testovali na týdenní bázi. Pokud vše půjde dobře, a v tom příštím týdnu to bude hodně zatěžkávací zkouška, protože pojedeme (v testování) tři segmenty, tedy střední firmy, velké firmy a státní zaměstnance, tak poté jsme připraveni udělat ho i pro firmy malé, ty do 50 zaměstnanců a malé úřady. Jinými slovy 4,3 milionu lidí by se testovalo na týdenní bázi,“ zdůraznil Karel Havlíček. 

Zároveň uvedl, že zatím nepočítá s větším příspěvkem na testování než dosud. Aktuálně stát v případě samotestování, prostřednictvím schválených sad, přispívá přes úlevy na zdravotním pojištění šedesát korun na test, což je, podle dalšího účastníka televizní debaty, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy asi čtyřicet procent současné ceny.

Firmy si v minulých dnech na růst cen testovacích sad už stěžovaly a jejich zdražení připustil i Karel Havlíček. Podle něho se však v momentě, kdy budou do Česka přicházet v následujících dnech miliony kusů testů, jak očekává, jejich cena sníží. Dodal, že kdyby se například příspěvek navýšil na devadesát korun, pak by to vedlo pouze ke zvýšení zisku těm, kteří testy do Česka dovážejí. V příštím týdnu by do České republiky mělo, podle Karla Havlíčka, tak přijít dalších patnáct milionů testů.

Karel Havlíček také připustil, že testování by mohlo probíhat i delší dobu než jen několik týdnů. Konkrétně minimálně do května, případně až do prázdnin.

Třetí účastní televizní besedy, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, zdůraznil, že celý systém testování má stále několik nedostatků a vad. Vyřešit by se tak například měl vztah k pracovní době. „Protože někde se stává i to, že někteří říkají udělejte si to (testování) po pracovní době. Nebo se začíná třeba vyhrožovat, když nebudeš testovat, vyhodíme tě z práce a podobně,“ přiblížil předseda ČMKOS.

„Zatím jsme nezaregistrovali problém, že by byly nějaké extrémní fronty, protože třeba velcí zaměstnavatelé jako Škodovka nebo Ocelárny Třinec, ti si to dokázali rozložit do jednotlivých dnů a zvládali to dobře,“ reagoval Karel Havlíček. Dodal ale, že pokud tam nějaký problém bude, tak se vyřeší. „Od toho je tripartita,“ zdůraznil vicepremiér.

Josef Středula doplnil, že už v této záležitosti poslala ČMKOS dotaz na ministerstvo práce a sociálních věcí, v němž požádala, aby se tomu věnovala pozornost, protože opravdu vzniká nebezpečný výkladový problém.

Karel Havlíček v diskusi také slíbil, že vláda bude v příštích dnech a týdnech vyhlašovat přijatá opatření s předstihem alespoň 24 hodin před jejich platností. Připustil, že vláda v této souvislosti udělala v minulých dnech chyby.

Povinné testování alespoň jednou týdně musely tento týden zahájit firmy. Velké nad 250 zaměstnanců měly s testováním začít ve středu, dokončit ho musejí do 12. března. Od pátku měly s testování začít i střední podniky, které mají od 50 do 249 pracovníků.

Od 10. března pak začne povinné testování i pro veřejný sektor, a to pro úřady s 50 a více pracovníky. V současnosti podle vicepremiéra je povinné testování pro přibližně tři miliony pracovníků.

Povinné testování se netýká lidí pracujících z domova a těch, kteří v posledních třech měsících prodělali nemoc covid-19. Nemusejí se mu podrobit ani lidé, kteří mají potvrzení o očkování nebo v posledních pěti dnech absolvovali PCR nebo antigenní test a mají o tom doklad.

Žádné rozvolňování opatření kvůli covidu po 21. březnu, do kterého vláda současná omezení nastavila, Tomáš Prouza neočekává. „Nedělejme si iluzi, že za tři týdny (od zpřísnění opatření) se něco změní. To bude trvat výrazně déle. Nepochopil jsem pana ministra (Jana) Blatného, který začal slibovat nějaké rozvolnění 21. března, bavíme se někdy o průběhu dubna nejdříve,“ uvedl Tomáš Prouza.

Podle něho tak minimálně ještě i pro část dubna budou platit víceméně stejná omezení jako dosud. „Počet lidí v nemocnicích ukazuje něco, co se dělo před třemi týdny a my se musíme dívat na počty nově nakažených, ty ale díky testování ve firmách a úřadech půjdou nahoru minimálně týden až dva. A musíme se bavit také o tom, jaká je pozitivita testů. Máme tady padesát procent PCR testů. Pokud chceme mít jistotu, že je viru v populaci málo, tak všichni epidemiologové říkají, že musí být mezi pěti až deseti procenty,“ uvedl Tomáš Prouza s tím, že i testování ve firmách musí běžet nejprve delší dobu, tedy v řádu týdnů. Jeho svaz chce tak vládě předložit návrh na postupné rozvolňování ve dvoutýdenních cyklech.

Stejný názor má i Josef Středula. „Situace se nedá předvídat, že by měla být radikálně lepší, to by musela být hodně dramatická opatření a třeba využití Velikonoc právě k tomu, abychom tam měli nějaký čas, kdy dojde k přerušení vazeb,“ uvedl s tím, že ČMKOS opět navrhl tyto svátky doplnit o další volné dny, podobně jako už navrhoval na podzim nebo v období kolem Vánoc. Rozhodnutí je ale na vládě, dodal.

Podle Tomáše Prouzy takové kroky ale měly větší smysl na podzim, teď už o tom přesvědčen není. „Pokud bude fungovat testování ve firmách, tak se z pohledu epidemiologů firmy stávají výrazně bezpečnějším prostředím, než když nechávám promíchat rodiny několik dní doma,“ vysvětlil.

Podobně to vidí i Karel Havlíček. Do Velikonoc bude ve firmách už celkově podle něho čtyřikrát protestováno. „V zásadě můžeme říci, že co zaměstnanec, to bude testován. A pak je otázka, k čemu by nám bylo to, že by šli domů, protože když je týden nebudeme testovat a stanou se pozitivní, oni v té chvíli nebudou sedět doma, ale chodit třeba po obci a budou dále vir roznášet,“ dodal. Firmy dostanou na kompenzacích tolik, co loni, uvedl Karel Havlíček

Tomáš Prouza připomněl, že je také potřeba dořešit systém firemních kompenzací. „My jsme si spočítali, že padesát šest procent firem dostalo loni méně než jednu třetinu nákladů a deset procent firem vůbec nic,“ přiblížil s tím, že podniky potřebují především mít garanci, že systém bude fungovat dlouhodobě, podobně jako testování. „Nebavíme se o programu na měsíc nebo na dva. A musíme slyšet, co vláda udělá s firmami, které v roce 2020 propadly sítem a nedostaly vůbec nic,“ zdůraznil.

Karel Havlíček uvedl, že firmy mohou počítat přibližně se stejnou výší podpor jako v loňském roce. Kdy do podniků přišlo 210 miliard korun a přibližně polovina šla přímou podporou a polovina nepřímou. „Totéž se plánuje i nyní. Tedy je to plus minus miliarda za den. Ale znova říkám, je v tom i nepřímá podpora, to znamená odpuštění daní, odklady, případně záruční schémata,“ upřesnil Havlíček. Zároveň doplnil, že co se týká aktuálních podpor, v zásadě podniky v této době na nic čekat nemusí. „Antivirus jede stále dále jako jeden pilíř (podpory). Druhý pilíř je kompenzační bonus, který jsme zdvojnásobili, a to z 500 korun na tisíc denně, tedy je to třicet tisíc korun měsíčně pro živnostníka, ten pokračuje rovněž dál. A nyní doděláváme ještě dva programy,“ konkretizoval.

Jeden z nich bude navazovat na Covid – uzavřené provozovny a, podle Karla Havlíčka, bude spuštěn až doběhne stávající. „A čtvrtý, to je ten záchytný, my mu říkáme program Covid – nepokryté náklady, který jsme si do značné míry vyjednávali v posledních týdnech, a ten bude rovněž zpětně a bude tak, že bude pokrývat část nákladů, respektive část ztráty. A tam se blížíme do finále,“ uvedl Karel Havlíček s tím, že návrhy chce v pondělí předložit vládě.

Na druhé straně doplnil, že se stále vedou jednání, zda pro vstup do tohoto kompenzačního programu bude rozhodující pokles tržeb větší než čtyřicet nebo padesát procent. Každopádně by pro porovnání tohoto propadu mělo jít o srovnání prvního kvartálu 2021 vůči kvartálu 2019, zdůraznil Tomáš Prouza. „Ale větší díra je v tom, že evropská pravidla umožňují kompenzovat až sedmdesát procent fixních nákladů klasickým firmám a až devadesát procent fixních nákladů nejmenším firmičkám. A tady se zatím bavíme o šedesáti procentech v lepším případě a nevidím důvod, proč mají mít české firmy horší podmínky než jinde v Evropě,“ zdůraznil.

Podle Karla Havlíčka je ale důvod jasný. „Protože na to prostě nebudeme mít. My dnes dáváme na mzdy, tedy na Antivirus, kompenzační bonus, který nás bude stát deset miliard korun měsíčně, přičemž OSVČ už dostaly skoro osmdesát miliard. A jestli dnes říkáme, protože tyhle programy se netýkají pouze uzavřených provozoven nebo jejich dodavatelů, ale týkají se úplně všech firem v Česku, tak jestliže bychom v tuto chvíli začali takto masivně kompenzovat všem, kteří mají propad meziroční ‚jenom‘ třicet procent, tak tam dostáváme skoro všechny firmy a neufinancujeme to,“ uvedl.

Zároveň ale dodal, že ani tak firmy nebudou tratit, protože kompenzace jim zajištuje od března pandemický zákon. Pokud tak například firma bude mít škodu milion, polovinu z ní dostane v rámci kompenzačních programů a zbývajících nepokrytých půl milionu korun si bude moci nárokovat v rámci pandemického zákona, doplnil Karel Havlíček.