Prohlášení Zemědělského svazu ČR k projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny!

V těchto dnech Poslanecká sněmovna PČR projednává novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Zemědělský svaz ČR nám v této souvislosti zaslal svoje stanovisko, které se bytostně dotýká jednoho vážného problému našich zemědělců, a tím je přemnožení hrabošů polních. Důsledkem této situace jsou potom značné ztráty na úrodě a tím i v ekonomice jednotlivých zemědělských podniků a družstev.

Ve stanovisku Zemědělského svazu ČR se konkrétně uvádí: V posledních dvou letech zemědělci čelili problému přemnožení hraboše polního, který za toto období zapříčinil škody na polních plodinách v řádu miliard korun. Do značné míry se dá tato situace přičítat i neschopnosti resortů zemědělství a životního prostředí efektivně a rychle rozhodovat o možnostech řešení kalamity hrabošů. Nejen, že byl účinný zákrok proti kalamitě doprovázen zmatky a dlouhými diskusemi, ale i po aplikaci tzv. mimořádných rostlinolékařských opatření se zemědělci dostávali do kleští dvou rovnocenných zákonů – rostlinolékařského zákona a zákona na ochranu přírody a krajiny.

Pro zemědělce jsou závazné oba zákony a rozhodnutí příslušných orgánů: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) a orgánů ochrany přírody. Aktuální problémy s hrabošem jsou jen příkladem, který zvýraznil tento problém. Nejen zemědělci se potýkají s nárůstem invazivních organismů, při jejichž eliminaci se dostávají do kleští zmíněných zákonů a rozhodnutí, a je předpoklad, že tlak těchto organismů poroste.

Tuto schizofrenní situaci se Zemědělský svaz ČR pokusil řešit tím, že nabídl zákonodárcům drobnou novelu zákona o ochranně přírody a krajiny, která prošla zemědělským výborem Poslanecké sněmovny a nyní má být projednána na plénu PS PČR. Podstatou této úpravy je v zásadě umožnit projednání nastavení mimořádných rostlinolékařských opatření na úrovni příslušných orgánů, a následně taková konsensuální opatření zemědělcům přikázat, aniž by hospodáři museli opětovně žádat orgán ochrany přírody o stanovisko. Ve vazbě na zkušenosti s kalamitou hrabošů, navrhl svaz tento zjednodušený proces (schvalovací proces) i pro silně ohrožené druhy (u kalamity hraboše se jednalo o křečka), kde bylo detekováno nejvíce rozporuplných názorů orgánů ochrany přírody ve srovnání s povinnostmi vyplývajícími z nařízení ÚKZÚZ v rámci mimořádných rostlinolékařských opatření.

Zemědělský svaz ČR v žádném případě neusiluje o zrušení ochrany jakýchkoliv živočišných nebo rostlinných druhů, avšak jeho snaha směřuje k úpravě procesních postupů při závažných situacích, které vyžadují mimořádná opatření. Orgány ochrany přírody by měly, a musí být, součástí rozhodování o uplatňování takových opatření, avšak žádné orgány státu či samosprávy si nesmí brát při výkonu své agendy za rukojmí ty, na které jejich stanoviska a rozhodnutí padají.

Zemědělský svaz ČR proto apeluje na Poslaneckou sněmovnu, aby zvážila rozpolcenou situaci zemědělců, kteří jsou mezi mlýnskými kameny dvou zákonů a při svých případných návrzích na úpravy našeho návrhu dali na misku vah jak ochranu přírody, tak i právo části občanů na jasné vymezení zákonných mantinelů pro jejich počínání. Samozřejmě se zemědělci nebrání jakékoli jiné úpravě zákona, která povede k zpřehlednění a ke zrychlení postupů při zásahům proti škodlivým organismům a k ochraně přírody i majetku.

  • Zdroj: Zemědělský svaz
 

HDP v roce 2020 klesl o 5,6 %

Podle zpřesněného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2020 mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně poklesl o 4,7 %. Pokles HDP za celý rok 2020 činil 5,6 %.
Česká ekonomika sice v posledním čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla, avšak v meziročním srovnání pokračoval hluboký propad. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] byl ve 4. čtvrtletí o 0,6 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím roku 2019 poklesl o 4,7 %.

Vývoj hrubého domácího produktu v %

 

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

4. čtvrtletí

Rok 2020

K předchozímu čtvrtletí

-3,1

-8,7

+7,1

+0,6

-5,6

Ke stejnému čtvrtletí 2019

-1,8

-10,8

-4,9

-4,7

Vývoj hrubé přidané hodnoty v %

 

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

4. čtvrtletí

Rok 2020

K předchozímu čtvrtletí

-2,4

-9,6

+7,5

+0,5

-5,5

Ke stejnému čtvrtletí 2019

-1,3

-11,1

-4,9

-4,7

Hrubá přidaná hodnota (HPH) vzrostla ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně klesla o 4,7 %. V mezičtvrtletním srovnání se dařilo zejména zpracovatelskému průmyslu (+2,3 %), informačním a komunikačním činnostem (+2,2 %) a peněžnictví a pojišťovnictví (+3,5 %). Pokles zaznamenalo stavebnictví (-1,2 %), skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-6,6 %) a odvětví ostatních činností (-13,9 %). Na meziročním poklesu HPH (-4,7 %) se nejvíce podílela skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství -2,7 p. b. (meziroční pokles o 14,7 %), profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti -1,0 p. b. (-12,8 %) a průmysl -0,4 p. b. (-1,4 %). Kladně přispělo zejména odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče 0,3 p. b. (+1,8 %).

Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavním faktorem poklesu HDP klesající spotřební výdaje domácností a výdaje na tvorbu fixního kapitálu. Meziroční pokles HDP (-4,7 %) nejvíce ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností -3,8 p. b.[2] a investiční výdaje -3,4 p. b. Naopak pozitivní vliv měla zahraniční poptávka (+3,4 p. b.) a výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí (+1,0 p. b.).

Spotřební výdaje domácností se mezičtvrtletně snížily o 4,2 % (meziročně o 8,3 %). Klesaly hlavně výdaje za nákup předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí a služeb.

Tvorba fixního kapitálu klesla o 0,3 % mezičtvrtletně a o rekordních 12,3 % meziročně. Velký propad zaznamenaly především investice do dopravních prostředků a strojního vybavení. Meziroční pokles ale pokračoval také u investic do obydlí a ostatních budov a staveb.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 145,5 mld. Kč, bylo tak o 69,3 mld. vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 6,6 % a meziročně o 4,7 %, přičemž vývoz zboží rostl mezičtvrtletně o 6,9 % a meziročně o 8,9 %. Tento vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu chemických látek, elektronických a optických přístrojů, elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz rostl mezičtvrtletně o 6,1 % a meziročně o 0,2 % především zásluhou růstu dovozu chemických látek a elektrických zařízení.

Z hlediska cenového vývoje ve 4. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 4,2 %.

Objem mzdových nákladů ve 4. čtvrtletí vzrostl meziročně o 2,3 %.

Celková zaměstnanost[4] se v porovnání s předchozím čtvrtletím snížila o 0,5 % a meziročně o 1,9 %. Pokles zaměstnanosti byl zaznamenán především v průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Naopak k růstu zaměstnanosti došlo zejména ve stavebnictví a informačních a komunikačních činnostech.

Tvorba a užití HDP v roce 2020

HDP za rok 2020 byl o 5,6 % nižší než v roce 2019. Hlavním faktorem celoročního poklesu byly spotřební výdaje domácností a výdaje na tvorbu kapitálu. Spotřeba domácností měla negativní vliv -1,9 p. b., tvorba kapitálu -3,1 p. b. a zahraniční poptávka -1,2 p. b. Kladně přispěly výdaje vládních institucí (+0,6 p. b.).

HPH se v roce 2020 snížila v porovnání s předchozím rokem o 5,5 %. Ekonomický pokles se projevoval ve většině odvětví národního hospodářství. K poklesu HPH nejvýrazněji přispěl vývoj ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování (-2,2 p. b.) a v průmyslu (-2,1 p. b.). Dařilo se informačním a komunikačním činnostem a skupině odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností klesly o 5,2 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu za celý rok 2020 byla o 8,5 % nižší než v roce 2019. Klesaly především investice do dopravních prostředků a strojního vybavení. Výdaje vládních institucí vzrostly o 2,9 % především zásluhou rychle rostoucích kolektivních spotřebních výdajů. Saldo zahraničního obchodu vzrostlo v běžných cenách meziročně o 42,3 mld. Kč na 390,5 mld. Kč.

Celková zaměstnanost klesla ve srovnání s předchozím rokem o 1,5 % na 5 351 tisíc osob. Celkem bylo odpracováno o 6,0 % hodin méně než v roce 2019.

______________________________

[1] Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dnů.
[2] Příspěvky k růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití, pokud není uvedeno jinak.
[3] V běžných cenách, neočištěno o sezónní vlivy.
[4] V pojetí národních účtů.
 
  • Zdroj: Český statistický úřad

Ocelářská unie nesouhlasí s plošným zavíráním průmyslu

Ocelářské firmy berou pandemii čínského koronaviru od počátku vážně, chovají se maximálně zodpovědně, protože si nemohou dovolit přijít o zaměstnance v nepřetržitých provozech, jejichž uzavření by mohlo stát miliardy korun. Přijatá opatření jdou často nad rámec zákonných povinností.

Firmy zajišťují účinné ochranné pomůcky, minimalizují kontakt osob a častým testováním včas odhalují infekce, které vesměs pocházejí z domova. Jen ve třech největších členských firmách stála tato opatření zatím desítky milionů korun, přičemž stát nijak nepřispěl. Podíl aktivních případů v našich firmách je přibližně o 50 % nižší než dostupná a jasně podhodnocená čísla pro obecnou populaci. To jednoznačně vyvrací mýtus o tom, že průmyslové firmy jsou semeništěm nákazy.

Ocelářská unie nesouhlasí s plošným uzavřením všech firem tak, jak to navrhují někteří neinformovaní jednotlivci včetně ministrů Hamáčka a Maláčové. „Firmy nelze házet do jednoho pytle. Některé se chovají zodpovědně, jiné ne. Firmy v ocelářství – kde lidé často pracují ve složitých podmínkách a mají proto speciální kvalifikaci – si nemohou dovolit o zaměstnance přijít,“ řekl Daniel Urban, předseda představenstva Ocelářské unie. Naše firmy přijaly od počátku pandemie v provozech nadstandardní a přísná opatření proti šíření koronaviru, protože jsme zvyklí chovat se vůči zaměstnancům i společnosti zodpovědně.

Zastavení provozu huti včetně sfouknutí vysokých pecí je pro hutě nemyslitelné. Třeba v Třineckých železárnách by to znamenalo dodatečné náklady ve výši stovek milionů až několika miliard korun. Nepřetržité hutní provozy nelze jen tak odstavit a za týden zase rychle nastartovat. „Oceňujeme podporu ministra Havlíčka, který si to na rozdíl od některých kolegů z vlády uvědomuje“, dodal Urban.

Členské firmy Ocelářské unie v maximální možné míře dodržují všechna preventivní hygienická i organizační opatření, což pravidelně potvrzují i kontroly hygienické služby. „Upravili jsme začátky a konce směn tak, aby se pracovní týmy nepotkávaly, máme home office, provádíme pravidelnou a důkladnou dezinfekci společných prostor, poskytujeme dostatek ochranných pomůcek, provádíme vlastní detailní trasování, zavedli jsme vlastní programy profylaktických karantén včetně nadstandardních náhrad a provádíme časté antigenní testování“, řekl Ivo Žižka, personální ředitel a člen představenstva Třineckých železáren.

Jak dokládají data Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 31. ledna 2021 zveřejněná v médiích, průmyslové firmy jsou místem, kde je na počet zaměstnanců méně nakažených než v jiných odvětvích. Stejně hovoří i interní statistiky našich členských firem: Liberty Ostrava hlásí 0,74 % aktivních případů, Vítkovice Steel 0,88 % a ArcelorMittal Tubular Products Karviná 0,77 %. Číslo pro obecnou populaci, které je jasně podhodnocené, je k dnešnímu dni 1,39 %. Průmysl jako celek je tedy pod palbou ničím nepodložené kritiky.

Ocelářské firmy v mnoha směrech suplují roli státu, aniž by je česká vláda kompenzovala. Neustálé testování a striktní dodržování hygienických opatření jsou přitom klíčem k zastavení šíření viru. „Za dobu trvání pandemie jsme za výše uvedená opatření utratili miliony korun, a to v situaci, kdy jsme v obrovské nejistotě, co se týče vývoje ekonomiky a poptávky, která klesla již během první vlny“, řekla Kateřina Nogolová, členka představenstva Vítkovice Steel. „Jen poslední faktura za PCR testy byla na více než 200 tisíc korun, takže netrpělivě čekáme na detailní informace k příspěvku státu na náklady spojené s testováním ve firmách,“ řekla Nogolová. Třinecké železárny odhadují náklady na mimořádná opatření na 4 miliony korun měsíčně.

„Pro ochranu zdraví zaměstnanců v provozech děláme maximum, protože zaměstnanci jsou to nejcennější, co máme“, řekl třinecký Žižka. Totální „lockdown“ by mohl být kontraproduktivní, jelikož nemusí omezit sociální kontakty, právě naopak: hromadná celonárodní dovolená ve firmách může vyústit v setkávání a kontaktům lidí mimo pracoviště, tedy mimo zaběhlou a fungující kontrolu. Přerušení výroby v odvětvích jako je ocelářství, jež se sotva začínají vzpamatovávat z propadu poptávky v roce 2020, a jež kontinuálně generují tolik potřebné odvody a daně do státního rozpočtu, by znamenalo jen další a další obrovské náklady a riziko vzniku škod na technologiích.

  • Zdroj: Ocelářská unie

MOP COVID-19 je možné využít i na nákup roušek a respirátorů

V souvislosti vládou vyhlášeným mimořádným opatřením k nošení ochranných prostředků dýchacích cest zpřístupnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí mimořádnou okamžitou pomoc (MOP COVID-19) na jejich zakoupení.

Nutné je, aby lidé, kteří potřebují při tomto výdaji podpořit, požádali o tuto dávku Úřad práce ČR. V rámci poskytování dávky MOP COVID-19 se uznává na náklady na ochranné prostředky dýchacích cest částka ve výši 500 Kč na osobu na jeden měsíc.

Více se dozvíte ZDE

Veškeré informace k MOP COVID -19 najdete ZDE

  • Zdroj: Úřad práce ČR

Otevřený dopis předsedovi Senátu Parlamentu ČR

Vážený pane předsedo,
s rozhořčením musím tímto otevřeným dopisem reagovat na Vaše výroky z dnešního dne týkající se zaměstnanců a zaměstnankyň pracujících z domova. Poté, co jste v televizní debatě navrhl snížení jejich výdělků, aby se solidárně mohli rozdělit s živnostníky, jste na svém twitterovém účtu specifikoval, že jste měl na mysli zaměstnance veřejného sektoru.
Jako předseda odborového svazu, který právě tyto zaměstnance a zaměstnankyně sdružuje, nemohu, lidově řečeno věřit svým uším a očím. Od jednoho z nejvyšších ústavních činitelů očekávám poněkud větší sepětí s realitou. Z tohoto důvodu mi dovolte sdělit několik následujících informací:
Zaměstnanci státní a veřejné správy již zhruba rok zpracovávají veškerou administrativu spojenou s vládními opatřeními a jejich prováděním. Zaměstnanci ČSSZ, Úřadu práce ČR, Finanční správy, zaměstnanci samosprávy a dalších úřadů státní správy vyřizují veškeré žádosti o kompenzace, ošetřovné, podporu z programu Antivirus, a další agendy. Drtivá většina těchto žádostí a kompenzací se týká především firem a živnostníků. Na úrovni obcí se často i nad rámec své práce podílejí na místních řešeních či pomoci zasaženým obyvatelům. To vše nad rámec své standardní agendy, která se vesměs (a to ani přes usnesení vlády) nijak nezmenšila.
Za celou tuto dobu nikdo z politiků a představitelů státu, včetně Vás, jejich práci neocenil ani jim nepoděkoval. Naopak, prostřednictvím podobných výroků, jako jsou ty Vaše, jsou označováni za „darmožrouty“, kteří mají placenou dovolenou v délce několika měsíců.
Je také nutné zdůraznit, že ve veřejné a státní správě působí téměř ze tří čtvrtin ženy, na které (jak víme z dosavadních výzkumů a šetření) dopadá pandemie a konkrétně česká opatření citelněji než na muže. Například v podobě domácí výuky nejmenších dětí, nutnosti zabezpečit rodinné stravování, vyšší pečovatelské povinnosti spojené s nemocnými členy rodiny. Nezřídka jde o samoživitelky s malým příjmem, které se najednou kromě své práce potýkají s řadou nových úloh. A vše musí zvládnout ku prospěchu klientů, občanské veřejnosti, ale i rodiny.
A k samotné práci na home office – již zhruba od října loňského roku náš svaz eviduje podněty od zaměstnanců a zaměstnankyň z celé řady úřadů, kterým jejich nadřízení práci z domova nechtějí umožnit, ačkoli třeba na jaře loňského roku možná byla. Bez ohledu na to, že se jedná o velmi účinné opatření ke snížení rizikových kontaktů a tím šíření nákazy, nemohou zdaleka všichni pracovat na home office, ačkoli by to bylo žádoucí. Jsou to totiž opět výroky podobné tomu Vašemu, které redukují vůli vedení jednotlivých úřadů k zajištění práce z domova!
Označit tuto skupinu osob za ty, kteří nijak nenesou náklady pandemie jen z toho důvodu, že jim zatím nebyl zkrácen příjem, ukazuje na hluboké nepochopení toho, jaké všechny dopady pandemie skutečně má. Tato neskutečná asociální a populistická dehonestace práce zaměstnanců ve veřejných službách a správě napomáhá k rozdělování společnosti a k solidaritě má hodně daleko, ba naopak!
S jednou Vaší myšlenkou se však ztotožňuji – není možné, aby dopady spojené s pandemií a náklady na její řešení nesla jen jedna skupina obyvatel. Je ale potřeba hledat ty, kterých se skutečně nijak zatím nedotkla, a to nejsou zaměstnanci, tím méně zaměstnanci veřejné a státní správy. Ve chvíli, kdy budete apelovat na solidaritu u těch, kterým plynou příjmy v odvětvích, která fungují jako by žádná pandemie nebyla, velmi rád se k Vám připojím.
Věřím, že v sobě najdete sebereflexi a veřejně se omluvíte zaměstnancům ve veřejném sektoru. Věřte mi, že si to zaslouží!
 
Bc. Pavel Bednář, v. r.
předseda odborového svazu
 
Přílohy:
 

Po likvidaci OKD přijde kraj o tisíce míst a uhlí bude dovážet, varuje předseda OS PHGN Rostislav Palička

Komplexní materiál s doporučením Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny nejdříve v roce 2038 byl 1. února nečekaně stažen z jednání vlády, nyní ho připomínkují ministerstva a vybrané instituce. Proti tomuto rozhodnutí se ohradili jak odborníci, tak i zástupci průmyslu a odbory. Odborovou centrálu ČMKOS v komisi zastupuje předseda Odborového svazu PHGN Rostislav Palička, kterému HGN položil několik otázek. 

Jak se díváte na rozhodnutí vlády a náhlý politický tlak některých ministrů na posunutí tohoto termínu o pět let dříve na rok 2033? 
Začal bych poslední tripartitou, která jednala i o této otázce. Oceňuji, že ministr průmyslu a obchodu a jeden z předsedů Uhelné komise Karel Havlíček stojí za doporučením komise a rokem 2038. Snaha některých ministrů vlády ukončit využívání uhlí již v roce 2033 je nepochopitelná a mimo realitu. Pokud by vláda Andreje Babiše tomuto tlaku podlehla, zpochybnila by víc než rok a půl práce desítek odborníků v Uhelné komisi. A k tomu doufám nedojde. 

To byl důvod zveřejnění společného prohlášení ČMKOS a OS PHGN? 
Uhlí, jeho těžba a zpracování je doménou především našeho odborového svazu. Po veřejném prohlášení ministrů za ČSSD, že budou ve vládě hlasovat proti doporučení Uhelné komise, jsme cítili potřebu se rovněž veřejně vyjádřit. Připravili jsme prohlášení, a protože v Uhelné komisi zastupuji ČMKOS, považoval jsem za důležité, aby se k němu připojila i odborová centrála. To se po domluvě s předsedou ČMKOS Josefem Středulou stalo. 

Jak vnímáte tlak ministrů zvrátit doporučení Uhelné komise? 
Ministři za ČSSD Jan Hamáček, Tomáš Petříček, Jana Maláčová, Lubomír Zaorálek a za ANO Alena Schillerová, Richard Brabec, Robert Plaga a Jan Blatný si zřejmě neuvědomují, nebo je jim to jedno, že veřejně zpochybňují práci a doporučení poradního orgánu vlády. Odborníci ve třech pracovních skupinách odváděli poctivou a náročnou práci. Na roku 2038 se shodli zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců a další organizace. Rok 2038 je pro nás kompromis a první možný termín, kdy lze uvažovat o ukončení uhlí. Ovšem s jednou základní podmínkou, že budou k dispozici náhradní zdroje za uhlí. Je jasné, že obnovitelné zdroje to nejsou a nebudou. Pokud vláda odmítne návrh Uhelné komise a schválí rok 2033, ohrozí firmy i domácnosti. Jestliže uhlí nenahradí spolehlivými zdroji, zažijeme výpadky elektrické energie a tepla a okruh lidí postižených energetickou chudobou se ještě více rozšíří. Firmy, aby to přežily, budou muset změnit formy podnikání. V každém případě, a to je prokázané mnoha studiemi, OZE nejsou a nebudou schopné spolehlivě a za dostupnou cenu nahradit uhlí při výrobě elektřiny a tepla. 

Na únorovém jednání rada svazu rozhodla, že konání sněmu přesune z března na duben do Prahy.  Je to stále reálné? 
Zhoršující se pandemická situace napovídá, že konání sněmu bude muset proběhnout elektronickou formou. Naše pracoviště v Praze připraví videokonferenci, podobně jako když pořádáme jednání rady svazu, s následným hlasováním per rollam. Delegáti dostanou zavčas všechny potřebné materiály v elektronické podobě, aby mohli kvalifikovaně rozhodovat. Uvědomujeme si, že videokonferenci pro 55 delegátů nebude jednoduché zorganizovat, přesto věřím, že to zvládneme. Videokonference nemůže plnohodnotně nahradit osobní setkání lidí v jednacím sále. Všichni si přejeme návrat k normálu, ale musíme jednat ve prospěch odborového svazu a jeho členů. 

Zúčastnil jste se vyvezení posledního vozíku uhlí z Dolu Darkov. Jak jste to prožíval jako bývalý dlouholetý předák razičského kolektivu z Dolu Paskov? 
Když se zavírá důl, je to pro každého horníka smutná událost. O to smutnější, že symbolické vyvezení posledního vozíku z Dolu Darkov muselo z důvodu vážné epidemiologické situace proběhnout pouze v úzkém kruhu. Nemohli být pozváni všichni ti, kteří by se zcela jistě rádi s Dolem Darkov rozloučili podle tradice. Také sobotní vyvezení posledního vozíku z Dolu ČSA, kterého se zúčastnil předseda SHO OKD Jiří Waloszek, proběhlo komorně. Dosažitelné uhlí z Dolu Darkov bylo již vytěženo a provoz dolu byl neekonomický, což lze pochopit. V Dole ČSA ale zůstane uhlí, které se mohlo vytěžit. Takové akce jsou ale především o lidech, kteří za těmi miliony tun, metrů, strojů a výkonů stáli, a kteří práci na šachtě obětovali někdy osobní i rodinný život, někdy zdraví, a bohužel někteří i život. O to je smutnější, že se horníci nemohli se svojí šachtou rozloučit osobně. 

Co bude dál? 
V OKD tak zůstanou v provozu pouze doly ČSM-jih a ČSM-sever, které budou dávat práci třem tisícovkám lidí. Až skončí i ony, možná už v roce 2022, skončí poslední hlubinná těžba v České republice. Černé uhlí bude ale Moravskoslezský kraj i nadále potřebovat. Ročně kraj a místní firmy spotřebují šest milionů tun černého uhlí. Region tak přijde o pracovní místa a o kvalitní černé uhlí, které bude muset dovážet za drahé peníze ze zahraničí. To je rozhodování a plánování postavené na hlavu.

  • Zdroj: OS PHGN, Článek vyšel v HGN 3/2021

V Chomutově a Veselí budou hlasovat o krajním řešení

V Železárnách Veselí nad Moravou a Válcovnách trub Chomutov se chystá hlasování o stávce. Tamní odboráři se tak rozhodli poté, co ani nedávné vyhlášení stávkové pohotovosti nezměnilo přístup vedení obou podniků k podpisu kolektivní smlouvy na letošní rok. Vyjednávacím týmům základních organizací Odborového svazu KOVO se přes opakované snahy nepodařilo přimět zaměstnavatele ke společným jednáním. Požádali už Ministerstvo práce a sociálních věcí o určení zprostředkovatele.
 
Hlasováním o stávce chtějí odboráři zmapovat mezi zaměstnanci míru podpory tohoto krajního kroku pro případ, že se ani zprostředkovateli nepodaří kolektivní jednání nastartovat a přivést obě strany
k dohodě.
 
„Po zkušenostech s činností zprostředkovatele již v roce 2017, kdy se nám také nepodařilo dohodnout se se zaměstnavatelem na kolektivní smlouvě a od určeného zprostředkovatele žádný
návrh na řešení sporu nevzešel, rozhodly výbory v ZO OS KOVO Železárny Veselí a ZO OS KOVO Válcovny trub Chomutov, že uskuteční mezi zaměstnanci hlasování o stávce,“ potvrdil rozhodnutí Stanislav Malušek, předseda odborů v Železárnách Veselí. „Ze strany zaměstnavatele jsme doposud nezaznamenali žádnou inciativu, která by odblokovala možnost dohody na sporných bodech kolektivní smlouvy, a spíše očekáváme ještě prodloužení nejistoty, a i to přispělo k našemu rozhodnutí hlasovat o stávce,“ dodal.
 
Stávkovou pohotovost vyhlásili kováci v průběhu ledna celkem ve třech podnicích, kromě Železáren Veselí nad Moravou a Válcoven trub Chomutov také v Železárnách Hrádek u Rokycan. Všechny patří do hutní skupiny Z-group Steel Holding Zdeňka Zemka. Odmítavý postoj ke sjednání kolektivní smlouvy zdůvodňuje management nejistotou způsobenou globální koronavirovou pandemií a epidemiologickou situací. Odboráři však poukazují na to, že pokud situace nebrání výkonu práce, nemůže zabránit ani jednáním o kolektivní smlouvě, pokud se dodrží všechna hygienická nařízení.
Neochota zaměstnavatele dohodnout se na podmínkách pro letošní rok a nejistota podle zástupců odborů ještě zvyšuje míru stresu, jemuž jsou kvůli koronavirové krizi zaměstnanci vystaveni.
 
„V případě neúspěšného řízení před zprostředkovatelem budeme již vědět, zda zaměstnanci podporují použití i tohoto krajního prostředku ve snaze pro ně zajistit přijatelnou odměnu za práci a udržení benefitů, které doposud plynuly z kolektivní smlouvy. Toto je z našeho pohledu důležité i pro personální stabilizaci, aby jako doposud neodcházeli kvalifikovaní zaměstnanci, kterých na trhu není dostatek,“ upozorňuje na hrozící dopady absence kolektivní smlouvy předseda ZO OS KOVO Válcovny trub Josef Maršálek. Odboráři opakovaně upozorňují na to, že se část zaměstnavatelů snaží zneužít pandemie ve svůj prospěch a brání se dohodám o mzdách i v případech, kdy k žádným významnějším propadům ve výrobě nedošlo. „Argumenty vedení společnosti, které odmítá osobní jednání, vnímám tak, že jde spíš o snahu využít mimořádné situace k tomu, aby se vedení mohlo kolektivnímu vyjednávání vyhnout,“ uvedl již dříve například Petr Horčic, předseda kováků z Železáren Hrádek u Rokycan.
 
 
  • Zdroj: OS KOVO, Kovák
 

Podmínky pro čerpání krizového ošetřovného od 1. března 2021 se nemění

Na základě usnesení vlády ze dne 26. února 2021 dojde 1. března 2021 k uzavření všech školských zařízení (mateřských a základních škol, dětských skupin) s výjimkou školských zařízení působících při zdravotnických zařízeních a pro děti členů integrovaného záchranného systému. Rodičům i nadále zůstává nárok na ošetřovné v případě uzavřeného vzdělávacího zařízení. Výše ošetřovného činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu, přičemž výše je min. 400 Kč za den.

Pro rodiče, kteří pečují o dítě z důvodu uzavření školy, se od 1. března 2021 nic nemění a stále mají nárok na tzv. krizové ošetřovné.

Nově od 1. března 2021 vzniká nárok na ošetřovné i rodičům prvňáčků, druháků a rodičům dětí v mateřských školách, které dosud mohly zařízení navštěvovat.

Kdo má nárok na krizové ošetřovné

Vzhledem k plošnému uzavření všech školských zařízení s výjimkou školských zařízení působících při zdravotnických zařízeních a pro děti členů integrovaného záchranného systému mají nárok na ošetřovné všichni rodiče, kteří musí z důvodu uzavření zařízení pečovat o dítě, a nemohou tedy vykonávat své zaměstnání. Krizové ošetřovné může čerpat zaměstnanec:

  • jehož dítě je v době uzavření školy / dětského zařízení mladší 10 let,
  • z důvodu péče o nezaopatřené děti (bez omezení věku) účastnící se školní docházky, které jsou závislé na péči jiné osoby (již od stupně I.),
  • z důvodu péče o osoby starší 10 let využívající služby denních, týdenních stacionářů a obdobných zařízení, jež jsou určeny pro péči o osoby závislé na péči jiné osoby alespoň ve stupni I.

Mají nárok na ošetřovné osoby pracující na DPP/DPČ a OSVČ?

Nárok na ošetřovné mají i osoby pracující na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, pokud je za ně odváděno sociální pojištění (je třeba účast na nemocenském pojištění v měsíci sociální události anebo po tři měsíce předcházející měsíci vzniku sociální události). Ani nyní nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění (tedy ze strany ČSSZ) OSVČ nevzniká.

Kdy a jak podat žádost o ošetřovné za měsíc březen?

Rodič nejdříve po skončení března 2021 vyplní na ePortálu ČSSZ tiskopis Žádost o ošetřovné při péči o dítě za kalendářní měsíc, ve kterém bylo uzavřeno výchovné zařízení (škola) či jeho část. Vyplněný tiskopis předá svému zaměstnavateli, který jej doplní o další údaje (stejně jako v předchozích měsících).

Je nutné vygenerovat nové číslo žádosti, nebo lze pokračovat s předchozím číslem?

V případě, že nepřetržitě pokračujete v péči o dítě z důvodu uzavření školského zařízení, vyplníte v tiskopisu stejné číslo jako v únorové žádosti. Pokud jste ošetřovné dříve z nějakého důvodu ukončili (např. školské zařízení bylo znovu otevřeno) a nyní od 1. března 2021 opět dochází k uzavření školy, je nutné vygenerovat nové číslo žádosti, jelikož se jedná o nově vzniklou potřebu péče o dítě.

Jaká je výše krizového ošetřovného?

Podle schválené právní úpravy je výše ošetřovného od prvního kalendářního dne 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Orientační výši dávky si můžete spočítat pomocí kalkulačky pro výpočet ošetřovného, kterou najdete na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Minimální denní výše dávky ošetřovného činí 400 Kč v případě plného úvazku tam, kde denní výše dávky po provedení výpočtu denní výše dávky podle stávajících pravidel bude nižší než 400 Kč.

Jak postupuje zaměstnavatel?

Zaměstnavatel standardně zašle žádost zaměstnance o dávku v elektronické podobě na místně příslušnou OSSZ. V žádosti vyplní Záznamy zaměstnavatele za příslušné období (nebo přiloží samostatný tiskopis „Záznamy zaměstnavatele k žádosti o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení“).

Veškeré informace ke krizovému ošetřovnému najdete na webu České správy sociálního zabezpečení

  • Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Asociace samostatných odborů odmítá úplný lockdown, neboť by byl kontraproduktivní, a velice by poškodil naši ekonomiku!

Jaký je názor Asociace samostatných odborů na opatření, která v rámci nouzového stavu vláda vyhlásila od 1. března, a to na nadcházející tři týdny??

Na jednání politických stran, zaměstnavatelů a odborů s vládou, které se uskutečnilo ve středu 24. března, naše Asociace samostatných odborů doporučovala vládě přijetí několika opatření. Zde musím poznamenat, že to, co vláda přijala, se do značné míry kryje s tím, co jsme navrhovali. Ale pro informaci našich čtenářů chci dodat, že za prvé jsme navrhovali, aby vláda omezila vycházení z místa bydliště na vzdálenost 15 kilometrů. Jsme totiž toho názoru, že policisté v dnešní době si mohou ve svém mobilu či notebooku najít příslušnou aplikaci a zjistit, že dotyčná kontrolovaná osoba překročila perimetr zorného pole od svého bydliště. Skutečnost, že vláda nakonec rozhodla, že občané se mohou pohybovat na území obce, nám samozřejmě nevadí.

Druhým opatřením, které jsme navrhovali, bylo, aby byly otevřeny malé obchody, jelikož by se tím rozředil nápor na obchodní centra ve městech, kam občané na nákupy dojíždějí. Navíc, ekonomicky vzato, tyto malé obchody by neměly takový propad tržeb, jako je tomu, když jsou uzavřené.

Za třetí jsme vládě navrhovali, aby zvážila možnost, aby žáci základních škol a studenti středních a vysokých škol od září a října opakovali školní rok 2020/2021. Podle našeho názoru je to potřebné z toho důvodu, aby se problémy s distanční výukou nakonec neprojevily ve snížení úrovně vzdělanosti našich dětí a mládeže. Myslíme, si, že by se nic nestalo, kdyby žáci a studenti celý ročník opakovali. Podle nás to stojí za úvahu.

Za čtvrté jsme navrhovali, aby vláda stanovila a nechala v Parlamentu odhlasovat, že všichni zaměstnanci, kteří jsou v karanténě, budou dostávat 100 procent své mzdy. Zároveň chci říci, že jsem velice nespokojen s tím, že v Poslanecké sněmovně a v Senátu bylo odhlasováno 1000 Kč pro OSVČ, zatímco navrhovaných 370 Kč zaměstnancům, jako příspěvek k 60 procentům jejich nemocenské, v Poslanecké sněmovně nakonec neprošel. Vždyť těmto zaměstnancům, když jsou v karanténě, chybí peníze z jejich mzdy. Proto jsem také v sobotu 27. února o tomto problému jednal s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, kdy jsme se oba shodli, že by zaměstnanci měli k nemocenské dostat příplatek 400 korun. Při této příležitosti jsem vicepremiérovi Karlovi Havlíčkovi rovněž navrhl, že když se od pondělí zavřou mateřské školky a žáci prvního stupně také nebudou chodit do školy, tak aby ti, kteří zůstanou doma, a budou se starat o své děti, aby měli také příplatek, a to do výše 100 procent jejich mzdy. Dnes totiž dostávají ošetřovné na člena rodiny jen do výše 70 % jejich mzdy. Myslíme si, že zaměstnanci by na těchto opatřeních neměli tratit.

Vláda vyzývá občany k dodržování těchto opatření. Co byste jim doporučil vy, osobně?

Ano, hovořím za naši odborovou centrálu. Jsme jednoznačně pro to, aby se všechna stanovená opatření u nás dodržovala. Chci k tomu poznamenat, že v případě těch podnikatelů či OSVČ, kteří tato opatření nebudou dodržovat a budou je nadále porušovat, jsme proto, aby byli přísně potrestáni. Pro řadu z nich udělované pokuty asi nic moc neznamenají. Proto by měli přijít i o svoji živnost. Byl by to příkladný způsob jejich potrestání, protože nedodržují nařízená vládní opatření. Mnozí další by to pochopili a určitě by tato nařízení již dodržovali.

Na pořadu dne je zachování zdraví a života našich spoluobčanů, ale i chodu hospodářství. Jakým způsobem by toho, podle vás, mělo být co nejdříve a nejlépe dosaženo?

Jsme toho názoru, že parametry schválených opatření by měly být velmi dobře vyvážené a efektivní. Vždyť jde o zachování zdraví a zejména života našich spoluobčanů. Máme již víc než 20.000 zemřelých. To je vysoké číslo, které je velmi varující. Na druhé straně otázka ochrany zdraví a života občanů musím být velmi dobře vyvážena s hospodářským životem naší země. Jde o to, aby hlavní hospodářská odvětví, to je průmysl, zemědělství a stavebnictví, nadále fungovala, a to za dodržování velice přísného testování zaměstnanců těchto firem a podniků.

Největším problémem, o němž se nyní nejvíce hovoří, je uzavření průmyslových podniků v rámci tzv. lockdownu. Má pravdu vláda, když zatím na to nepřistoupila?

Asociace samostatných odborů se k tvrdému lockdownu, to je úplnému zavření průmyslu, jednoznačně nekloní. Spíše ho, z ekonomických důvodů, odmítáme. Jenom chci upozornit, že nejen spousta podnikatelů, ale i mnoho zaměstnanců, se dnes dostává do existenčních problémů. V médiích neustále slyšíme, že podnikatelé trpí, ale přitom trpí i zaměstnanci. Když jsou v karanténě či když přišli o práci, tak se jim snižují jejich příjmy. Přitom někteří z nich si vzali hypotéky, aby získali byt pro svoji rodinu. Ti, ostatní, pro změnu, sice nemají hypotéky, ale na druhé straně mnozí z nich platí vysoké nájemné, které kvůli nedostatku bytů u nás, sice postupně, ale neustále roste a zvyšuje se. Řekl bych, že paradoxem dnešní doby je to, že podnikatel dostane dotaci Covid-nájemné, zatímco zaměstnanec nikoliv.

Jsme si samozřejmě vědomi, že hospodářství u nás musí fungovat, a to v souladu s opatřeními, které přijala vláda. Takže, jediným možným východiskem v dané situaci, než se obyvatelstvo proočkuje, je důsledné uplatnění testování ve firmách a podnicích. Jestliže by firmy, v důsledku lockdownu, vypadly z dodavatelsko-odběratelských vztahů, tak by se potom velice těžko vracely zpět, k původním odběratelům jejich výrobků či zboží. Mimochodem, viděli jsme to v českém zemědělství, když EU stanovila řadu sankcí na vývoz potravin, například do Ruska, neboť tyto sankce velice výrazně poškodily naše zemědělství. Pro naše zemědělce je nyní velice složité a těžké se vracet na ztracené trhy, které mezitím klidně obsadili jiní. Proto také znovu opakuji, že odmítáme úplný lockdown. Neuplatňoval se od loňského března, neměl by se uplatňovat ani nyní.

Jak to tedy vidíte s možným návratem do normálního života?

Pokud jde o řešení současné situace, zde bych rád použil slova největšího britského státníka Winstona Churchilla, volně parafrázuji: Musíme zvítězit! Myslím si, že my zvítězíme! Proto bych požádal všechny, aby nějaký čas ještě vydrželi a dokázali napnout všechny síly. Když k tomu připojíme i využití takových vědeckých metod, jako je očkování, jsme toho názoru, že za dva měsíce, a to si troufám tvrdit, bude naše republika z nejhoršího venku. Samozřejmě, že to na jaře neskončí, protože samotné očkování bude, podle různých odhadů, probíhat až do konce letošního roku. Avšak chci podotknout, když vše dodržíme, a společnost bude postupovat jednotně, dostaví se určitý úspěch, a to i v určité v ekonomické podobě. Víte, vyrovnání se s ekonomickými důsledky této pandemie se budou určitě táhnout i po celý příští rok. O tom jsem přesvědčen. Ale zároveň musím dodat, že očekávání některých lidí, že v tomto roce či v roce příštím, bude vše v normálu, tak tato jejich očekávání nejsou podložena realitou života. Vážení čtenáři, uvědomte si, že Česká republika v roce 2022 nebude tou Českou republikou, jako byla na počátku roku 2020, než vypukla pandemie covidu-19.

 

UZO UPOZORŇUJE

S novou vládní povinností nosit na vybraných místech ochranu obličeje v podobě respirátorů, nano roušek nebo zdvojených chirurgických roušek upozornilo UZO na ztížené podmínky zaměstnanců nejen v obchodě a logistice.
 
Bude nové vládní nařízení více účinné při ochraně zdraví zaměstnanců a zákazníků prodejen? Proč přichází takové nařízení až po téměř roce od začátku pandemie?
UZO jako organizace hájící oprávněné zájmy zaměstnanců řešilo ztížené pracovní podmínky zaměstnanců již v jarních měsících loňského roku.
 
„Zavedení nutné ochrany obličeje na pracovišti, nejčastěji roušek, bylo pro všechny zaměstnance velmi omezující a zaznamenali jsme u některých zaměstnanců i zdravotní komplikace způsobené nošením ochrany úst. Tím horší bude pro fyzicky pracující zaměstnance povinné nošení respirátorů, které velmi znesnadňují dýchání i při běžném sezení, natož při namáhavé práci. Snažíme se tak upozorňovat zaměstnavatele nejen v obchodě a logistice, aby dávali větší prostor svým zaměstnancům na přestávky v práci a věnovali větší pozornost celkovému zdravotnímu stavu zaměstnanců,“ říká prezidentka UZO Renáta Burianová.
 
 
  • Zdroj: Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb