Velkou brzdou rozvoje české ekonomiky je stavební právo, problémem je i nedostatek pracovníků. Podle zpravodajství České televize to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák na probíhajícím on-line sněmu svazu. A nedaří se podle něj digitalizace státní správy. Sněm hodnotí uplynulý rok poznamenaný pandemií koronaviru a zabývá se tím, jak dál. Jaroslav Hanák také kritizoval přijatou formu kurzarbeitu. Rovněž premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že se návrh nových pravidel kurzarbeitu nepovedl, nikdo není spokojený. V Poslanecké sněmovně proto o něm očekává dlouhou debatu.

„Nejvíce mě trápí trh práce a nedostatek pracovníků, to je po digitalizaci a nutnosti šikovně a dobře investovat největší problém naší ekonomiky,“ uvedl Jaroslav Hanák. Proto také vyzval vládu, aby se znova zabývala možností příchodu zahraničních pracovníků na český trh. „Potřebujeme vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. A je mi jedno, jestli bude z Moravy, Čech, Srí Lanky či Běloruska,“ řekl Jaroslav Hanák. Podle něho šéfové firem upozorňují na špatnou situaci na trhu práce. „Podívejte se na příchod zahraničních pracovníků, ti lidé musí přijít,“ požádal Jaroslav Hanák premiéra Andreje Babiše.

Jaroslav Hanák dále kritizoval to, že ministerstvo práce a sociálních věcí nepředkládá vládě vývoj demografické křivky do dalších let. „Ten vývoj není dobrý, je špatný,“ poznamenal.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák také kritizoval přístup ke kurzarbeitu. „Zmastili jste kurzarbeit. Pustili jste se do politických her místo toho, abyste mysleli na firmy a zaměstnance,“ prohlásil Jaroslav Hanák. Načež vyzval premiéra k obnovení sociálního dialogu. „Ty jsi ho, předsedo vlády, zrušil, týdny nefunguje a je doba, kdy bychom měli diskutovat,“ řekl premiérovi Andreji Babišovi.

Předseda vlády Andrej Babiš na to následně reagoval, že návrh nových pravidel takzvaného kurzarbeitu se opravdu nepovedl. Ve sněmovně očekává na toto téma ještě dlouhou debatu.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj v následné diskusi vyzval vládu, aby nezavírala jako součást opatření proti šíření koronaviru mateřské školy a první stupeň základních škol a nezvedala ošetřovné, protože by to odčerpávalo pracovní sílu z trhu práce. Věří tomu, že se výsledná podoba kurzarbeitu ve sněmovně změní tak, aby nediskvalifikovala kvalifikovanou pracovní sílu.

„Budeme chtít vyjednávat o změně parametrů tak, aby kurzarbeit pomohl těm, co má. Nikdo nechce konzervovat mrtvá pracovní místa,“ reagovala na to ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Prioritou Svazu průmyslu a dopravy ČR ve vztahu k vládě je, podle Jaroslav Hanáka, například podpora investic, digitalizace a podpora vzdělávání. „Školství není v dobrém stavu, je třeba reforma základního a středního školství,“ dodal Jaroslav Hanák.

Vláda splnila jen dvě z 15 výzev, které jí Svaz průmyslu a dopravy ČR předal na loňském sněmu, řekl prezident svazu Jaroslav Hanák. Jde podle něj o zajištění všech podmínek nutných k zahájení výběru dodavatele nových jaderných bloků a zajištění dostatku peněz ve Státním fondu dopravní infrastruktury.

V pěti případech ale vláda neudělala žádný pokrok, doplnil. U osmi výzev vláda alespoň začala s jejich naplňováním. Nesplnila požadavek zjednodušit stavební právo ještě v tomto volebním období a stanovení pevného termínu přijetí eura. Vláda také nesmí zrušit povinnou maturitu z matematiky. Musí naopak převést směrnici o autorském právu tak, aby nebrzdila rozvoj umělé inteligence, podotkl.

Vláda na svém pondělním jednání projednala a schválila materiál, podle kterého začnou přípravy první části vodního koridoru Dunaj–⁠Odra–⁠Labe. Ministerstvo dopravy navrhlo zahájit přípravu úseku na Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi zhruba za 15 miliard korun. Opozice i ekologické organizace záměr ostře kritizují.

Podle zpravodajství České televize o schválení příprav první části vodního koridoru Dunaj–⁠Odra–⁠Labe informoval na Twitteru ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). „Projekt se nám zdá realizovatelný a proveditelný. Studie potvrdila, že to dává smysl a pomůže to regionu,“ uvedl poté na tiskové konferenci po jednání vlády Havlíček. Podle ministerstva by zesplavnění Odry usnadnilo přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.

Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Zde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle. Stavba by měla na české straně zahrnovat rekonstrukci sedmi silničních a jednoho železničního mostu, dále dvou plavebních komor a vybudování přístavu ve Svinově. Podle ministerského dokumentu by pro co nejefektivnější využití vodní cesty měla být hloubka pět metrů a šířka plavební dráhy okolo 40 metrů.

Stavba úseku ze Svinova k polským hranicím podle odhadů vyjde na 15 miliard korun, dalších 29 miliard pak bude stát polská část koridoru do Koźle. Obě země o projektu a vlastním postupu průběžně jednají.

Úsek z Ostravy do Polska se tak stal první části zvažovaného vodního koridoru, který podle původních předpokladů měl spojit Odru s Dunajem a Labem. Podle studie proveditelnosti by měl celý projekt vyjít na téměř 586 miliard korun. Ministerstvo však loni rozhodlo, že další analýzy se zaměří na propojení Odry s Dunajem, které vycházelo ze studie jako ekonomicky nejefektivnější. Naopak napojení labské části za více než 300 miliard korun vyhodnotilo jako nevýhodné a technicky nejnáročnější.

Projekt, který dlouhodobě prosazuje prezident ČR Miloš Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou.

Opoziční politici schválené přípravy první části koridoru kritizují. Podle většiny opozičních stran jde o nesmyslný a megalomanský projekt, který je finančně náročný. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka k tomu dodala, že preferuje budování vysokorychlostních železnic a také budování dálnic a rychlostních komunikací, které přinesou na větším území zlepšení dopravy pro všechny občany a také hospodářský rozvoj regionů.

Ekologové prohlašují, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi. Proti přípravě a stavbě vodního koridoru D-OL se vyjádřila organizace Greenpeace, dále hnutí Duha Arnika.

Vláda se zabývala i příspěvkem pro končící horníky těžební společnosti OKD. Horníci, kteří přijdou o zaměstnání kvůli utlumování těžby, dostanou kromě jedenáctinásobku mzdy v rámci kolektivní smlouvy i příspěvek ze státního rozpočtu. Podle zpravodajství České televize pracovníkům nad povrchem vyplatí 5300 korun, příspěvek tak klesl z původních sedmi tisíc korun. Horníci, kteří pracují pod zemí, mají i nadále dostávat osm tisíc korun měsíčně.

Doba vyplácení příspěvku pak, podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, bude záviset na věku a době odpracované v OKD. Může jít o dobu od tří měsíců do pěti let. Náklady státu s propouštěním ve firmě, podle Karla Havlíčka, mají od letošního roku do roku 2031 činit až 820 milionů korun. Ministr Karel Havlíček v září oznámil, že OKD na konci února ukončí těžbu v dolech Darkov a ČSA a propustí zhruba 2000 lidí.

Předseda Sdružení hornických odborů Jiří Waloszek řekl, že odboráři s novelou nařízení souhlasí. Vláda nařízení původně vytvořila na míru OKD, nyní se firma dostane na úroveň společností, jako jsou Severočeské doly nebo Diamo. Předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková již dříve uvedla, že společnost OKD tuto změnu MPO i ministerstvu financí už před časem sama navrhovala a že odstraní dlouhodobě nevyvážený stav mezi zaměstnanci OKD a zaměstnanci jiných těžebních společností.