
Rubrika: Odbory
Vláda podpořila návrh změn ošetřovného pro krizové situace
• o nezaopatřené děti účastnící se školní docházky závislé na péči jiné osoby (již od stupně I.) bez omezení věku,
• o osoby starší 10 let závislé na péči jiné osoby využívající služby denních, týdenních stacionářů a obdobných zařízení,
• o děti, které se nemohou účastnit výuky z důvodu nařízení karantény v rodině.
Nebude se vyžadovat potvrzení školy o uzavření, to bude nahrazeno čestným prohlášením pojištěnce, že musí o dítě pečovat z důvodu uzavření školy na základě mimořádného opatření.
Vláda se usnesla, že požádá o projednání návrhu v Parlamentu ČR ve zrychleném řízení ve stavu legislativní nouze.
Návrh státního rozpočtu neodpovídá slíbenému růstu platů ve školství
Distanční výuka v praxi aneb Panu ministru školství s láskou
Tohle jsou poznatky jedné mladé maminky o tom, jak probíhá distanční výuka na některých českých školách. Snad na úvod: maminka má dvojčata (devítileté chlapce) ve třetí třídě na jedné pražské škole. Ta škola už po dvou týdnech od zahájení školního roku měla karanténu pro celou školu po dobu dvou týdnů.
Jako teorie distanční výuka vypadá moc pěkné, jako praxe je to peklo.
Minimální požadavky pro rodinu na to, aby to fungovalo podle reklamy, jsou tyto:
- počítač, webkamera, mikrofon
- stabilní připojení k internetu
- vyšší uživatelská znalost obsluhy počítače
Nejprve si musíte na počítači dle návodu ze školy instalovat Google učebnu, což vypadá velmi jednoduše, ale už vám nikdo neřekne, že nemáte-li poslední verzi Windows, nebude se to chovat tak, jak je popsáno. Nedej bože, abyste měli jinou verzi operačního systému, pak začínáte tápat, protože ihned po přihlášení dítěte to nejde podle plánu a vy hledáte a zkoušíte.
Pokud se podaří zalogovat dítě do třídy, myslíte si, že je vyhráno. Realita je ale jiná. Tak třeba:
Diktát – dítě si přehrává nějaký soubor na YouTube nebo jako mp4 (i když tam je zase problém s přehráním, protože většině dětí z naší třídy to přehrát vůbec nešlo). Vypracuje to do sešitu.
Čtení a přepis textu – pro menší děti je naprosto nevhodné číst na počítači text. Malé dítě si nedokáže na monitoru udržet linku, kde čte. To našim pedagogům asi uniklo, i když na to mají školy a mohli by to vědět. Nemluvě o tom, že malé dítě má ten text z monitoru přepisovat do sešitu. Naprosto neschůdné.
Řešení příkladů ve formátu PDF – PDF se dle návodu otevře v novém souboru Google, který ale opět nefunguje podle návodu, text je rozformátovaný, chybí tam znaménka, celé je to fakticky nepoužitelné, prostě k ničemu.
Paní učitelka nemá absolutně představu, jak to vyřešit a rodičům neumí s problémem poradit. Takže děti řeší ty příklady do sešitu.
Doplňovačky do dokumentu Word – na první pohled skoro geniální myšlenka – opravdu super. Děti ťukají slova na klávesnici, kde jim neustále musíte s něčím pomáhat, protože např. vypsat měkké souhlásky ď, ť, ň je pro ně nadlidský úkol.
Umí si někdo z těch pedagogických odborníků představit, jak devítileté dítě samostatně ovládá klávesnici? Určitě ne. V kolika letech začali tito odborníci samostatně psát na klávesnici? Vzpomenou si na to ještě?
Nakonec rodič musí text formátovat, protože řešení, které dopsalo dítě, musí být modré, učitel bude následně psát červeně.
Takže sedáte k počítači a formátujete doplněné texty na modro. Super práce.
Další maličkost: ta vypracovaná řešení, která se nedala řešit online, musíte zase nahrát zpět do systému Google učebna.
Návod ze školy sice existuje (ve stylu toho, který dostali rodiče pro přihlášení), ale tam není dostatečně vysvětleno, jak nahrát řešení, které je v papírové formě. A učitelé to, jak se ukázalo, také neví. Takže zkoušíte a paní učitelce se stále něco nelíbí, ale poradit vám neumí.
Nejlepší řešení je to, že dítě to vypracuje do sešitu, rodič to vyfotí na svůj chytrý telefon, ten připojí k počítači, v Google učebně stáhne fotku vypracování a toto odešle učiteli.
Jenomže pozor, nesmí to odeslat na účet učitele, protože to přijde učiteli na školní e-mail a s tím není spokojen, musí to sdílet, protože to se mu zobrazí někde jinde a teprve potom je to v pořádku.
Výsledek po týdnu na distanční výuce je takový, že jako PR do médií o připravenosti MŠMT je to možná dobré, ale realita pro rodiče šílená.
V našem případě to bylo tak, že naše dvě děti musely mít dva počítače, jinak by to znamenalo, že by jeden musel školu plnit dopoledne a druhý odpoledne, protože spousta úkolů byla k řešení online a dvě děti to nemohou dělat spolu. Nehledě na to, že množství zadaných úkolů neodpovídalo tomu, co děti proberou ve škole za stejné období, ale bylo toho neúměrně více. Zároveň je nutná neustálá přítomnost rodiče, protože něco nejde, dítě kliklo vedle, neví, jak se napíše nějaké písmeno na klávesnici, jak se něco smaže atd.
U dětí na prvním stupni, které by u toho měly být doma samy, bez dozoru rodiče, je to naprosto neproveditelné. Přemýšlel o tom vůbec ten, kdo takové řešení navrhl? Určitě ne. Bez účasti rodiče, je taková výuka nemožná.
Jenomže ten rodič musí také pracovat na home office, páni pedagogové!
A zároveň pro spoustu rodičů může být problém i samotná uživatelská znalost PC procesů.
A takto funguje naše školství. Asi i páni ministři a další mají pocit, že když někdo pracuje na home office, tak že se doma dloube v nose. Moji práci (a zabere mně poctivě osm hodin) za mě nikdo neudělá.
A já zatím stejně jako mnoho jiných matek musíme dělat, co učitelé nezvládají, protože tíhu výuky přenáší na rodiče. Jen se občas dočtu, že právě učitelé musejí dostat svých průměrných 45 000 Kč. Za co? Za tuto distanční výuku?
Mimochodem, co dělají při karanténě kuchařky ve školní jídelně? Co kdyby tam vařily, abychom si do školy mohli dojít pro obědy pro naše děti a neměli jsme ještě starost s tím, co jim uvaříme.
Co dělali posledního půl roku od vypuknutí epidemie ministerští úředníci? Vymýšleli taková řešení, která bez rodičů nemohou fungovat? Na rozdíl od nich, nikdo z nás rodičů nemá definitivu jako oni – zaměstnaní ve státní službě.
A proto když potkávám stejné mámy, jako jsem já, první slova jsou: „Jen aby nám nezavřeli školu!“ Je to pro nás noční můra. Taky proto, že my (zaměstnaní v soukromém sektoru) nemáme vůbec žádnou jistotu, zda budeme mít práci i nadále. Naši učitelé ji mají, možná právě proto to tak vypadá.
A úplně na závěr: co kdyby taky někdy vystoupil premiér nebo snad i ministr školství a poděkoval rodičům, že pomáhají s výukou a řekl, že si jich za to moc váží. Když už pro ně nemůže nic jiného udělat a možná i s omluvou, že ne vždy to funguje. Za těch pár slov by to asi stálo, ne?
Distanční výuka v praxi aneb Panu ministru školství s láskou
Kolektivní smlouva Českých drah pro rok 2021 dojednána a podepsána!
· Navýšení tarifních mezd o 2 %,
· Zavedení cílové odměny při plnění hospodářských výsledků ve výši 1% ročního cílového příjmu,
· Zachování všech benefitů a nároků na dovolenou v současném rozsahu,
· Týdenní pracovní doba pro administrativní zaměstnance v délce 38,5 hodiny týdně.
V Luhačovicích se sešla a jednala první rada i revizní komise OS PHGN
Rada schválila žádost nájemce hotelů Harmonie I a Harmonie II v Luhačovicích na změnu nájemného pro letošní rok v důsledku koronavirové krize, i když členy rady potěšila plná obsazenost obou hotelů. Doplatky bude nájemce čerpat z vládních programů.
Světový den důstojné práce: Čeká nás dalších sto let platové nerovnosti mezi ženami a muži?
Rozdíl v odměňování žen a mužů v EU při současném tempu změn v tomto století nezmizí, ukazuje průzkum EOK, zatímco Evropská komise odsouvá slibovaná opatření, která by tento skandální stav zlepšila.
Údaje Eurostatu ukazují, že rozdíly v odměňování žen a mužů v EU se za posledních osm let zmenšily o 1%, což znamená, že pokud budou pokračovat současné trendy, ženy budou čekat dalších 84 let, než dostanou stejnou odměnu za práci jako muži.
Nebudou-li přijata závazná opatření pro rovné odměňování, aby se změnil současný trend, EOK došla k závěru, že:
- Rozdíl v odměňování žen a mužů by v devíti členských státech nadále rostl
- Ženy v Česku a Německu budou na stejnou mzdu čekat až do roku 2121, zatímco ve Francii se tento rozdíl zmenšuje tak pomalu (o 0,1 % od roku 2010), že rovnosti dosáhne více než 1000 let
- Ženy v dalších devíti zemích si budou muset počkat do druhé poloviny tohoto století
- Rozdíly v odměňování by toto desetiletí skončily bez dalších opatření pouze ve třech zemích (alespoň v jednom případě kvůli nepřijatelně nízkým mzdám pro ženy a muže)
Vzhledem k těmto skutečnostem je EOK znepokojena tím, že Evropská komise odložila zveřejnění své očekávané směrnice o platové transparentnosti ze 4. listopadu (Dne rovnosti platů) na 15. prosince a celou iniciativu zpochybnila tím, že ji označila jako „tbc“ (to be confirmed, bude upřesněno).
Kromě toho, ve zprávě o stavu Unie nebyla žádná zmínka o závazných opatřeních týkajících se transparentnosti odměňování, která předsedkyně von der Leyen slíbila předložit do 100 dnů od začátku svého mandátu.
EOK zaslala předsedkyni von der Leyen žádost o objasnění důvodu tohoto zpoždění a ujištění, že směrnice bude pokračovat i přes tlak, aby iniciativu odložila.
Zástupkyně generálního tajemníka EOK Esther Lynch uvedla:
„Velké podniky rády předstírají, že se daří úspěšně snižovat rozdíl v odměňování žen a mužů prostřednictvím dobrovolných opatření. Pokud by však změny pokračovaly současným tempem, ženy v Evropě by na rovnost v odměňování čekaly více než 100 let. Ženy, které během koronakrize v první linii pracovaly v systematicky podhodnocované pečovatelské a úklidové práci, ty nyní potřebují spravedlnost.
„Ursula von der Leyen vzbudila naděje na skutečnou změnu svým příslibem do 100 dnů předložit závazná opatření pro transparentnost odměňování, ale zdá se, že se to z agendy vytrácí pod tlakem těch, kteří nepřejí ani ženám ani rovnosti, a kvůli zaujatosti, s kterou se ženy tak často setkávají, když se domáhají rovnosti v odměňování.
„Naléhavě žádáme předsedskyni Komise, aby podpořila komisařku Dalli a upřednostnila opatření týkající se transparentnosti odměňování, která jsou naléhavě nutná k dosažení skutečného pokroku směrem k rovnosti a nabízíme jí plnou podporu odborů při obraně žen.“
| Země | rozdíl v odměňování 2010 (v %) | rozdíl v odměňování 2018 (nebo poslední údaj, v %) | Kdy by při současném tempu rozdíl zmizel |
| EU | 15.8 | 14.8 | 2104 |
| Belgie | 10.1 | 6 | 2028 |
| Bulharsko | 13 | 13.5 | Rozdíl se zvyšuje |
| Česko | 21.6 | 20.1 | 2121 |
| Dánsko | 17.1 | 14.5 | 2061 |
| Německo | 22.3 | 20.9 | 2121 |
| Estonsko | 27.7 | 22.7 | 2058 |
| Irsko | 13.9 | 14.4 | Rozdíl se zvyšuje |
| Řecko | 15 | 12.5 (2014) | 2034 |
| Španělsko | 16.2 | 14 | 2046 |
| Francie | 15.6 | 15.5 | Více než 1000 let |
| Chorvatsko | 5.7 | 10.5 | Rozdíl se zvyšuje |
| Itálie | 5.3 | 5 (2017) | 2074 |
| Kypr | 16.8 | 13.7 | 2051 |
| Lotyšsko | 15.5 | 14.1 | Rozdíl se zvyšuje |
| Litva | 11.9 | 14 | Rozdíl se zvyšuje |
| Lucembursko | 8.7 | 4.6 | 2027 |
| Maďarsko | 17.6 | 11.2 | 2031 |
| Malta | 7.2 | 11.7 | Rozdíl se zvyšuje |
| Holandsko | 17.8 | 14.8 | 2051 |
| Rakousko | 24 | 19.6 | 2052 |
| Polsko | 4.5 | 8.8 | Rozdíl se zvyšuje |
| Portugalsko | 12.8 | 16.2 | Rozdíl se zvyšuje |
| Rumunsko | 8.8 | 3 | 2022 |
| Slovinsko | 0.9 | 8.7 | Rozdíl se zvyšuje |
| Slovensko | 19.6 | 19.4 | 2097 |
| Finsko | 20.3 | 16.3 | 2046 |
| Švédsko | 15.4 | 12.2 | 2050 |

Část evropských peněz na zaměstnávání půjde do dopravy, plánuje Česko
Česko plánuje zhruba dvě pětiny evropských peněz, které by mělo mít v příštích sedmi letech na zaměstnávání, celoživotní vzdělávání a sociální projekty, přesměrovat do dopravy a přeměny uhelných regionů. V Evropském sociálním fondu (ESF) by tak mělo zůstat asi 1,7 miliardy eur z přidělených 2,7 miliardy eur (asi 46 ze 73 miliard korun). Vyplývá to z návrhu rozdělení evropských peněz v letech 2021 až 2027, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Materiál má ČTK k dispozici.
Návrh se týká tří evropských fondů – pro regionální rozvoj, sociálního a soudržnosti. Celkem v nich má být na příštích sedm let zhruba 19,5 miliardy eur, tedy kolem 529 miliard korun. Evropskému sociálnímu fondu (ESF+) mělo připadnout asi 14 procent této sumy. MMR navrhuje podíl snížit na 9,4 procenta. Z původní sumy 2,7 miliardy eur by se měla miliarda eur převést do dopravy, technické podpory a uhelných regionů. O částku 1,7 miliardy eur, která v sociálním fondu zůstane, se pak mají podělit ministerstva školství a práce. Resortu práce má tak v příštích letech v operačním programu Zaměstnanost zůstat miliarda eur, tedy 27 miliard korun. V tomto období bylo v programu jednou tolik.
Z programu Zaměstnanost se platí projekty ke zlepšení zaměstnávání, péče o děti a další potřebné, na podporu zdravého stárnutí a dlouhodobé péče či začleňování a také pomoc nejchudším. Podle dřívějšího záměru by ministerstvo práce peníze chtělo v dalších letech využít třeba na rozšíření sociální ekonomiky, uplatnění mladých či dlouhodobě nezaměstnaných, jesle, další vzdělávání, technologie do sociálních služeb i podporu rodin s více dětmi.
Odborníkům se krok nezamlouvá
Experti na sociální problematiku přesměrování části peněz z Evropského sociálního fondu kritizují. Poukazují na to, že se trh práce změní a pracovníky na to bude třeba připravit. Česko má být jednou ze zemí, kde po nástupu robotizace a digitalizace ubude nejvíc dosavadních pracovních míst. O potřebě mít vzdělanější pracovní sílu a ekonomiku s přidanou hodnotou mluví i odbory a zaměstnavatelé. Česká společnost navíc také stárne. Pracovníků bude ubývat, přibude seniorů. Péče a sociálních služeb je už nyní nedostatek, upozorňují odborníci.
MMR navrhuje přesměrovat ze sociálního fondu 589 milionů eur do fondu soudržnosti, z něhož se platí projekty v dopravě a životním prostředí zemím s HDP na obyvatele pod 90 procenty průměru EU. Přesunout by se tak mělo v přepočtu 16 miliard korun. Dalších 71 milionů eur se má převést do technické podpory.
Do nového fondu pro spravedlivou transformaci má putovat ze sociálního fondu 354 milionů eur, tedy asi 9,6 miliardy korun. Peníze se mají využít na přechod uhelných regionů na klimatickou neutralitu. Podporu mohou získat Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj.
Pro uhelné regiony by ČR mohla z EU dostat navíc přes půl miliardy eur, tedy přes 14 miliard korun. Ke každému přidělenému euru musí ale Česko přidat z fondu regionálního rozvoje (EFRR) a ze sociálního fondu 1,5 až tři eura.
Původně MMR počítalo s tím, že by se o čtyři pětiny takto dokládané částky postaral regionální fond a o pětinu sociální fond. Z něj se má ale nakonec vzít třetina sumy. „Tedy mnohonásobně méně prostředků se vyvádí z EFRR a významně více z ESF+,“ uvedlo MMR.
Podle něj není navrhované rozdělení peněz ještě konečné. Autoři uvedli, že Evropská komise konkrétní postup a převody upřesňuje a parametry se zohlední při dopracování Dohody o partnerství.
Podle stránek Evropské komise mělo Česko od roku 2014 do letoška k dispozici v Evropském sociálním fondu celkem 3,4 miliardy eur (asi 92,2 miliardy korun). Se spolufinancováním z českého státního rozpočtu suma činí dohromady 4,2 miliardy eur (nyní asi 113,8 miliardy korun).
http://api.traq.li/story/viewall3/22082/150674117:302554413,302605488,302538903,302531888,302605553?sig=65f9897ee1e58045e6b43671723d2ed064f4d0638e1b34fbcc53bacceba755cd&order=0
