Vláda podpořila návrh změn ošetřovného pro krizové situace

Na základě mimořádného opatření vlády budou pro některé děti plošně uzavřeny školy v důsledku nepříznivé epidemické situace. Délka opatření zpravidla přesáhne standardní dobu výplaty 9 dnů u ošetřovného. Proto včera vláda na svém mimořádném jednání projednala úpravu ošetřovného, která má zajistit rodičům přiměřenou náhradu příjmu po celou dobu, kdy jejich děti nemohou docházet do škol a dalších zařízení pro děti, včetně mateřských škol.
 
„Po dlouhých týdnech vyjednávání s koaličním partnerem se nám konečně podařilo protlačit na jednání vlády návrh o krizovém ošetřovném. Ten máme připravený už od léta, protože jsme počítali se všemi možnými scénáři vývoje pandemické situace. Pokud by školy měly být – nedejbože – zavřené dlouhodobě, budeme výši ošetřovného řešit stejně jako na jaře a budu chtít navýšení. Rodiče, kteří zůstanou doma s dětmi kvůli zavřené škole nebo školce, nemůžeme nechat v nejistotě,že zůstanou bez příjmu,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
 
Kromě péče o děti do 10 let bude nárok na ošetřovné také při péči:
• o nezaopatřené děti účastnící se školní docházky závislé na péči jiné osoby (již od stupně I.) bez omezení věku,
• o osoby starší 10 let závislé na péči jiné osoby využívající služby denních, týdenních stacionářů a obdobných zařízení,
• o děti, které se nemohou účastnit výuky z důvodu nařízení karantény v rodině.
 
Vládou schválená úprava ošetřovného prodlouží dobu výplaty ošetřovného po celou dobu trvání mimořádného protiepidemického opatření. Školy, jiná dětské zařízení nebo zařízení sociálních služeb nebudou muset potvrzovat uzavření, včetně důvodu a doby uzavření.
Nebude se vyžadovat potvrzení školy o uzavření, to bude nahrazeno čestným prohlášením pojištěnce, že musí o dítě pečovat z důvodu uzavření školy na základě mimořádného opatření.
 
Nárok na ošetřovné budou mít v době mimořádných opatření i osoby pracující na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, pokud je za ně odváděno sociální pojištění.
 
Navrhované změny budou platit po celou dobu platnosti mimořádných opatření, nejdéle však do 30. 6. 2021.
Vláda se usnesla, že požádá o projednání návrhu v Parlamentu ČR ve zrychleném řízení ve stavu legislativní nouze.

 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
 

Návrh státního rozpočtu neodpovídá slíbenému růstu platů ve školství

Návrh státního rozpočtu na příští rok je zřejmě v rozporu se slibovaným růstem platů ve školství. Pro učitele i nepedagogy počítá s navýšením o 9,3 miliardy korun, ačkoli ministr školství Robert Plaga po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou v září potvrdil pro samotné pedagogy růst o 11 miliard. Pro nepedagogy slíbil ministr zhruba 1,5 miliardy navíc proti letošku, návrh rozpočtu ale peníze pro ně zvlášť nezmiňuje. Nejasné zůstává také rozdělení peněz do pevné části platů a odměn. ČTK to řekl předseda školských odborů František Dobšík.
 
Podle odborářů se v současném návrhu státního rozpočtu píše o menším objemu peněz. Mají  pochybnosti, zda vláda dodrží programový závazek, že platy pedagogů v příštím roce vzrostou na 150 procent průměrného platu z roku 2017, což by mělo být zhruba 47.000 Kč. Průměrný výdělek učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku činil 38.951 Kč hrubého měsíčně. Průměrná mzda v ČR byla 34.077 Kč.
Návrh ani nezmiňuje sumu peněz pro nepedagogické pracovníky a píše se v něm o navýšení jejich výdělků o 4,3 procenta místo sedmi procent, řekl František Dobšík. Odboráři to považují za nedostatečné pro splnění vládního slibu zvednout příjmy nepedagogů v příštím roce na přibližně 26.000 korun.
 
Podle Františka Dobšíka zatím ministerstvo odborům neposkytlo  podklady k výši platů za první pololetí letoška, na základě kterých se měla vést debata o rozdělení peněz v příštím roce do tarifů a nadtarifů. Poslední školská tripartita se sešla na konci srpna. Další zatím naplánovaná není. K jednání už vyzvala vládu i Českomoravská konfederace odborových svazů.
 
Odborářům také vadí snížení peněz na asistenty pedagoga o 0,9 miliardy korun. Asistentů pro handicapované by ve školách mělo ubýt kvůli novele vyhlášky o inkluzi, která ale ještě není schválena a je k ní řada připomínek.
 
 
 
 
  • Zdroj: Českomoravský OS pracovníků školství

Distanční výuka v praxi aneb Panu ministru školství s láskou

Tohle jsou poznatky jedné mladé maminky o tom, jak probíhá distanční výuka na některých českých školách. Snad na úvod: maminka má dvojčata (devítileté chlapce) ve třetí třídě na jedné pražské škole. Ta škola už po dvou týdnech od zahájení školního roku měla karanténu pro celou školu po dobu dvou týdnů.

Jako teorie distanční výuka vypadá moc pěkné, jako praxe je to peklo.

Minimální požadavky pro rodinu na to, aby to fungovalo podle reklamy, jsou tyto:

  • počítač, webkamera, mikrofon
  • stabilní připojení k internetu
  • vyšší uživatelská znalost obsluhy počítače

Nejprve si musíte na počítači dle návodu ze školy instalovat Google učebnu, což vypadá velmi jednoduše, ale už vám nikdo neřekne, že nemáte-li poslední verzi Windows, nebude se to chovat tak, jak je popsáno. Nedej bože, abyste měli jinou verzi operačního systému, pak začínáte tápat, protože ihned po přihlášení dítěte to nejde podle plánu a vy hledáte a zkoušíte.

Pokud se podaří zalogovat dítě do třídy, myslíte si, že je vyhráno. Realita je ale jiná. Tak třeba:

Diktát – dítě si přehrává nějaký soubor na YouTube nebo jako mp4 (i když tam je zase problém s přehráním, protože většině dětí z naší třídy to přehrát vůbec nešlo). Vypracuje to do sešitu.

Čtení a přepis textu – pro menší děti je naprosto nevhodné číst na počítači text. Malé dítě si nedokáže na monitoru udržet linku, kde čte. To našim pedagogům asi uniklo, i když na to mají školy a mohli by to vědět. Nemluvě o tom, že malé dítě má ten text z monitoru přepisovat do sešitu. Naprosto neschůdné.

Řešení příkladů ve formátu PDF – PDF se dle návodu otevře v novém souboru Google, který ale opět nefunguje podle návodu, text je rozformátovaný, chybí tam znaménka, celé je to fakticky nepoužitelné, prostě k ničemu.

Paní učitelka nemá absolutně představu, jak to vyřešit a rodičům neumí s problémem poradit. Takže děti řeší ty příklady do sešitu.

Doplňovačky do dokumentu Word – na první pohled skoro geniální myšlenka – opravdu super. Děti ťukají slova na klávesnici, kde jim neustále musíte s něčím pomáhat, protože např. vypsat měkké souhlásky ď, ť, ň je pro ně nadlidský úkol.

Umí si někdo z těch pedagogických odborníků představit, jak devítileté dítě samostatně ovládá klávesnici? Určitě ne. V kolika letech začali tito odborníci samostatně psát na klávesnici? Vzpomenou si na to ještě?

Nakonec rodič musí text formátovat, protože řešení, které dopsalo dítě, musí být modré, učitel bude následně psát červeně.

Takže sedáte k počítači a formátujete doplněné texty na modro. Super práce.

Další maličkost: ta vypracovaná řešení, která se nedala řešit online, musíte zase nahrát zpět do systému Google učebna.

Návod ze školy sice existuje (ve stylu toho, který dostali rodiče pro přihlášení), ale tam není dostatečně vysvětleno, jak nahrát řešení, které je v papírové formě. A učitelé to, jak se ukázalo, také neví. Takže zkoušíte a paní učitelce se stále něco nelíbí, ale poradit vám neumí.

Nejlepší řešení je to, že dítě to vypracuje do sešitu, rodič to vyfotí na svůj chytrý telefon, ten připojí k počítači, v Google učebně stáhne fotku vypracování a toto odešle učiteli.

Jenomže pozor, nesmí to odeslat na účet učitele, protože to přijde učiteli na školní e-mail a s tím není spokojen, musí to sdílet, protože to se mu zobrazí někde jinde a teprve potom je to v pořádku.

Výsledek po týdnu na distanční výuce je takový, že jako PR do médií o připravenosti MŠMT je to možná dobré, ale realita pro rodiče šílená.

V našem případě to bylo tak, že naše dvě děti musely mít dva počítače, jinak by to znamenalo, že by jeden musel školu plnit dopoledne a druhý odpoledne, protože spousta úkolů byla k řešení online a dvě děti to nemohou dělat spolu. Nehledě na to, že množství zadaných úkolů neodpovídalo tomu, co děti proberou ve škole za stejné období, ale bylo toho neúměrně více. Zároveň je nutná neustálá přítomnost rodiče, protože něco nejde, dítě kliklo vedle, neví, jak se napíše nějaké písmeno na klávesnici, jak se něco smaže atd.

U dětí na prvním stupni, které by u toho měly být doma samy, bez dozoru rodiče, je to naprosto neproveditelné. Přemýšlel o tom vůbec ten, kdo takové řešení navrhl? Určitě ne. Bez účasti rodiče, je taková výuka nemožná.

Jenomže ten rodič musí také pracovat na home office, páni pedagogové!

A zároveň pro spoustu rodičů může být problém i samotná uživatelská znalost PC procesů.

A takto funguje naše školství. Asi i páni ministři a další mají pocit, že když někdo pracuje na home office, tak že se doma dloube v nose. Moji práci (a zabere mně poctivě osm hodin) za mě nikdo neudělá.

A já zatím stejně jako mnoho jiných matek musíme dělat, co učitelé nezvládají, protože tíhu výuky přenáší na rodiče. Jen se občas dočtu, že právě učitelé musejí dostat svých průměrných 45 000 Kč. Za co? Za tuto distanční výuku?

Mimochodem, co dělají při karanténě kuchařky ve školní jídelně? Co kdyby tam vařily, abychom si do školy mohli dojít pro obědy pro naše děti a neměli jsme ještě starost s tím, co jim uvaříme.

Co dělali posledního půl roku od vypuknutí epidemie ministerští úředníci? Vymýšleli taková řešení, která bez rodičů nemohou fungovat? Na rozdíl od nich, nikdo z nás rodičů nemá definitivu jako oni – zaměstnaní ve státní službě.

A proto když potkávám stejné mámy, jako jsem já, první slova jsou: „Jen aby nám nezavřeli školu!“ Je to pro nás noční můra. Taky proto, že my (zaměstnaní v soukromém sektoru) nemáme vůbec žádnou jistotu, zda budeme mít práci i nadále. Naši učitelé ji mají, možná právě proto to tak vypadá.

A úplně na závěr: co kdyby taky někdy vystoupil premiér nebo snad i ministr školství a poděkoval rodičům, že pomáhají s výukou a řekl, že si jich za to moc váží. Když už pro ně nemůže nic jiného udělat a možná i s omluvou, že ne vždy to funguje. Za těch pár slov by to asi stálo, ne?

Distanční výuka v praxi aneb Panu ministru školství s láskou

  • Zdroj: Casopisargument.cz
 

Kolektivní smlouva Českých drah pro rok 2021 dojednána a podepsána!

Ve středu 7. 10. 2020 došlo k dohodě mezi vedením Českých drah a zástupci všech odborových organizací nad Kolektivní smlouvou pro rok 2021. Oboustranně bylo vyvinuto maximální úsilí ke hledání kompromisů mezi stabilizací zaměstnanců a sociálním smírem na jedné straně a efektivním řízení nákladů na straně druhé.
 
Hlavní změny pro rok 2021:
· Navýšení tarifních mezd o 2 %,
· Zavedení cílové odměny při plnění hospodářských výsledků ve výši 1% ročního cílového příjmu,
· Zachování všech benefitů a nároků na dovolenou v současném rozsahu,
· Týdenní pracovní doba pro administrativní zaměstnance v délce 38,5 hodiny týdně.
 
„Podniková kolektivní smlouva pro příští rok je podepsána. Jednání nebylo vůbec jednoduché, se zástupci všech odborových organizací jsme společně nacházeli kompromisy a je dobře, že výsledkem je podpis kolektivní smlouvy. Vše pochopitelně komplikuje současná ekonomická situace způsobená pandemií koronaviru, přesto se nám podařilo najít shodu mezí ekonomikou na straně jedné a sociálním smírem na straně druhé,“ říká Václav Nebeský, předseda představenstva a generální ředitel ČD.
 
Současně došlo k dohodě nad podmínkami případné potřeby omezení kapacit při poklesu výkonů v důsledku pandemie či nouzového stavu, které mohou být uplatněny i v roce 2020.
 
Byla dojednána i dohoda ohledně pravidel a rozpočtu pro čerpání Sociálního fondu v roce 2021.
Zdroj: Informace Českých drah
  • Zdroj: České dráhy

V Luhačovicích se sešla a jednala první rada i revizní komise OS PHGN

V hornickém hotelu Harmonie se 16. září uskutečnilo výjezdní zasedání I. rady OS PHGN. Po březnovém sjezdu v Luhačovicích a v důsledku vyhlášení koronavirových opatření to bylo poprvé, kdy se členové rady mohli fyzicky setkat a rokovat, i když s rouškami na obličejích. Výjezdní zasedání bylo rozšířeno o členy revizní komise svazu.
 
Dopoledne se uskutečnil zajímavý seminář nazvaný „Jak přežít v digitálním světě“ a na přednášející Janu D. Šabatkovou měli účastníci semináře řadu konkrétních dotazů. Odpoledne pak členové rady debatovali – v rouškách – i o tom, jak přežít utlumování a zavírání uhelných dolů v České republice. Jednání řídil první místopředseda OS PHGN Josef Zelenka.
Na programu bylo čerpání svazového rozpočtu za I. pololetí a čerpání rozpočtu IX. sjezdu OS PHGN, které předložil předseda svazu Rostislav Palička.  Předsedkyně revizní komise Dita Hricová sdělila, že k předloženým materiálům nemá komise připomínky.
Svaz má víc než 13,5 tisíce členů v 58 organizacích.
Rada schválila žádost nájemce hotelů Harmonie I a Harmonie II v Luhačovicích na změnu nájemného pro letošní rok v důsledku koronavirové krize, i když členy rady potěšila plná obsazenost obou hotelů. Doplatky bude nájemce čerpat z vládních programů.
Rada svazu vzala na vědomí informaci o stavu členské základny, o zastoupení v orgánech svazu a termínovaný plán zasedání orgánů svazu v roce 2021. K 30. červnu 2020 registroval odborový svaz 13 584 členů v 58 základních organizacích. O tom, jak se plní odvětvová kolektivní smlouva, informoval šéf vyjednávacího týmu odborového svazu Josef Zelenka. Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců konstatovali, že odvětvová smlouva byla plněna.
Na závěr proběhlo tradiční kolečko, kdy členové rady informují kolegy o situaci v jednotlivých členských organizacích. V různém předseda Rostislav Palička informoval o výsledku výběrového řízení na opravu a rekonstrukci bazénové haly v hotelu Harmonie.
Svazoví právníci Antonín Těšík a Markéta Marinková hovořili o stavu legislativy, zejména o novele zákoníku práce a připomněli, že o novele zákoníku práce z pohledu odborového svazu připravili a publikují seriál ve svazovém měsíčníku HGN.
 
 
  • Zdroj: OS pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu
 

Světový den důstojné práce: Čeká nás dalších sto let platové nerovnosti mezi ženami a muži?

Rozdíl v odměňování žen a mužů v EU při současném tempu změn v tomto století nezmizí, ukazuje průzkum EOK, zatímco Evropská komise odsouvá slibovaná opatření, která by tento skandální stav zlepšila.

Údaje Eurostatu ukazují, že rozdíly v odměňování žen a mužů v EU se za posledních osm let zmenšily o 1%, což znamená, že pokud budou pokračovat současné trendy, ženy budou čekat dalších 84 let, než dostanou stejnou odměnu za práci jako muži.

Nebudou-li přijata závazná opatření pro rovné odměňování, aby se změnil současný trend, EOK došla k závěru, že:

  • Rozdíl v odměňování žen a mužů by v devíti členských státech nadále rostl
  • Ženy v Česku a Německu budou na stejnou mzdu čekat až do roku 2121, zatímco ve Francii se tento rozdíl zmenšuje tak pomalu (o 0,1 % od roku 2010), že rovnosti dosáhne více než 1000 let
  • Ženy v dalších devíti zemích si budou muset počkat do druhé poloviny tohoto století
  • Rozdíly v odměňování by toto desetiletí skončily bez dalších opatření pouze ve třech zemích (alespoň v jednom případě kvůli nepřijatelně nízkým mzdám pro ženy a muže)

Vzhledem k těmto skutečnostem je EOK znepokojena tím, že Evropská komise odložila zveřejnění své očekávané směrnice o platové transparentnosti ze 4. listopadu (Dne rovnosti platů) na 15. prosince a celou iniciativu zpochybnila tím, že ji označila jako „tbc“ (to be confirmed, bude upřesněno).

Kromě toho, ve zprávě o stavu Unie nebyla žádná zmínka o závazných opatřeních týkajících se transparentnosti odměňování, která předsedkyně von der Leyen slíbila předložit do 100 dnů od začátku svého mandátu.

EOK zaslala předsedkyni von der Leyen žádost o objasnění důvodu tohoto zpoždění a ujištění, že směrnice bude pokračovat i přes tlak, aby iniciativu odložila.

Zástupkyně generálního tajemníka EOK Esther Lynch uvedla:

„Velké podniky rády předstírají, že se daří úspěšně snižovat rozdíl v odměňování žen a mužů prostřednictvím dobrovolných opatření. Pokud by však změny pokračovaly současným tempem, ženy v Evropě by na rovnost v odměňování čekaly více než 100 let. Ženy, které během koronakrize v první linii pracovaly v systematicky podhodnocované pečovatelské a úklidové práci, ty nyní potřebují spravedlnost.

„Ursula von der Leyen vzbudila naděje na skutečnou změnu svým příslibem do 100 dnů předložit závazná opatření pro transparentnost odměňování, ale zdá se, že se to z agendy vytrácí pod tlakem těch, kteří nepřejí ani ženám ani rovnosti, a kvůli zaujatosti, s kterou se ženy tak často setkávají, když se domáhají rovnosti v odměňování.

„Naléhavě žádáme předsedskyni Komise, aby podpořila komisařku Dalli a upřednostnila opatření týkající se transparentnosti odměňování, která jsou naléhavě nutná k dosažení skutečného pokroku směrem k rovnosti a nabízíme jí plnou podporu odborů při obraně žen.“

Země rozdíl v odměňování 2010 (v %) rozdíl v odměňování 2018 (nebo poslední údaj, v %) Kdy by při současném tempu rozdíl zmizel
EU 15.8 14.8 2104
Belgie 10.1 6 2028
Bulharsko 13 13.5 Rozdíl se zvyšuje
Česko 21.6 20.1 2121
Dánsko 17.1 14.5 2061
Německo 22.3 20.9 2121
Estonsko 27.7 22.7 2058
Irsko 13.9 14.4 Rozdíl se zvyšuje
Řecko 15 12.5 (2014) 2034
Španělsko 16.2 14 2046
Francie 15.6 15.5 Více než 1000 let
Chorvatsko 5.7 10.5 Rozdíl se zvyšuje
Itálie 5.3 5 (2017) 2074
Kypr 16.8 13.7 2051
Lotyšsko 15.5 14.1 Rozdíl se zvyšuje
Litva 11.9 14 Rozdíl se zvyšuje
Lucembursko 8.7 4.6 2027
Maďarsko 17.6 11.2 2031
Malta 7.2 11.7 Rozdíl se zvyšuje
Holandsko 17.8 14.8 2051
Rakousko 24 19.6 2052
Polsko 4.5 8.8 Rozdíl se zvyšuje
Portugalsko 12.8 16.2 Rozdíl se zvyšuje
Rumunsko 8.8 3 2022
Slovinsko 0.9 8.7 Rozdíl se zvyšuje
Slovensko 19.6 19.4 2097
Finsko 20.3 16.3 2046
Švédsko 15.4 12.2 2050

 

Část evropských peněz na zaměstnávání půjde do dopravy, plánuje Česko

Česko plánuje zhruba dvě pětiny evropských peněz, které by mělo mít v příštích sedmi letech na zaměstnávání, celoživotní vzdělávání a sociální projekty, přesměrovat do dopravy a přeměny uhelných regionů. V Evropském sociálním fondu (ESF) by tak mělo zůstat asi 1,7 miliardy eur z přidělených 2,7 miliardy eur (asi 46 ze 73 miliard korun). Vyplývá to z návrhu rozdělení evropských peněz v letech 2021 až 2027, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Materiál má ČTK k dispozici.

Návrh se týká tří evropských fondů – pro regionální rozvoj, sociálního a soudržnosti. Celkem v nich má být na příštích sedm let zhruba 19,5 miliardy eur, tedy kolem 529 miliard korun. Evropskému sociálnímu fondu (ESF+) mělo připadnout asi 14 procent této sumy. MMR navrhuje podíl snížit na 9,4 procenta. Z původní sumy 2,7 miliardy eur by se měla miliarda eur převést do dopravy, technické podpory a uhelných regionů. O částku 1,7 miliardy eur, která v sociálním fondu zůstane, se pak mají podělit ministerstva školství a práce. Resortu práce má tak v příštích letech v operačním programu Zaměstnanost zůstat miliarda eur, tedy 27 miliard korun. V tomto období bylo v programu jednou tolik.

Z programu Zaměstnanost se platí projekty ke zlepšení zaměstnávání, péče o děti a další potřebné, na podporu zdravého stárnutí a dlouhodobé péče či začleňování a také pomoc nejchudším. Podle dřívějšího záměru by ministerstvo práce peníze chtělo v dalších letech využít třeba na rozšíření sociální ekonomiky, uplatnění mladých či dlouhodobě nezaměstnaných, jesle, další vzdělávání, technologie do sociálních služeb i podporu rodin s více dětmi.

Odborníkům se krok nezamlouvá

Experti na sociální problematiku přesměrování části peněz z Evropského sociálního fondu kritizují. Poukazují na to, že se trh práce změní a pracovníky na to bude třeba připravit. Česko má být jednou ze zemí, kde po nástupu robotizace a digitalizace ubude nejvíc dosavadních pracovních míst. O potřebě mít vzdělanější pracovní sílu a ekonomiku s přidanou hodnotou mluví i odbory a zaměstnavatelé. Česká společnost navíc také stárne. Pracovníků bude ubývat, přibude seniorů. Péče a sociálních služeb je už nyní nedostatek, upozorňují odborníci.

MMR navrhuje přesměrovat ze sociálního fondu 589 milionů eur do fondu soudržnosti, z něhož se platí projekty v dopravě a životním prostředí zemím s HDP na obyvatele pod 90 procenty průměru EU. Přesunout by se tak mělo v přepočtu 16 miliard korun. Dalších 71 milionů eur se má převést do technické podpory.

Do nového fondu pro spravedlivou transformaci má putovat ze sociálního fondu 354 milionů eur, tedy asi 9,6 miliardy korun. Peníze se mají využít na přechod uhelných regionů na klimatickou neutralitu. Podporu mohou získat Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj.

Pro uhelné regiony by ČR mohla z EU dostat navíc přes půl miliardy eur, tedy přes 14 miliard korun. Ke každému přidělenému euru musí ale Česko přidat z fondu regionálního rozvoje (EFRR) a ze sociálního fondu 1,5 až tři eura.

Původně MMR počítalo s tím, že by se o čtyři pětiny takto dokládané částky postaral regionální fond a o pětinu sociální fond. Z něj se má ale nakonec vzít třetina sumy. „Tedy mnohonásobně méně prostředků se vyvádí z EFRR a významně více z ESF+,“ uvedlo MMR.

Podle něj není navrhované rozdělení peněz ještě konečné. Autoři uvedli, že Evropská komise konkrétní postup a převody upřesňuje a parametry se zohlední při dopracování Dohody o partnerství.

Podle stránek Evropské komise mělo Česko od roku 2014 do letoška k dispozici v Evropském sociálním fondu celkem 3,4 miliardy eur (asi 92,2 miliardy korun). Se spolufinancováním z českého státního rozpočtu suma činí dohromady 4,2 miliardy eur (nyní asi 113,8 miliardy korun).

http://api.traq.li/story/viewall3/22082/150674117:302554413,302605488,302538903,302531888,302605553?sig=65f9897ee1e58045e6b43671723d2ed064f4d0638e1b34fbcc53bacceba755cd&order=0

  • Zdroj: Euractiv.cz

Práce z domova zažívá v reakci na epidemii koronaviru boom. Spokojení jsou zaměstnanci i vedoucí pracovníci

S nástupem epidemie koronaviru nastaly už na jaře letošního roku zásadní změny v oblasti využívání práce z domova. Na tento bezprecedentní jev zareagovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí rozsáhlým průzkumem o míře využívání tzv. home office, o postojích těch, kdo s ním mají zkušenosti, a také o hlavních výhodách a limitech tohoto fenoménu.
 
Osloveni byli zaměstnanci i vedoucí pracovníci v různých typech organizací, jejich zkušenosti jsou převážně pozitivní.
 
Průzkum realizovaný ve spolupráci s projektem DigiKatalog financovaným z Operačního programu Zaměstnanost se soustředil na situaci a možnosti práce z domova před první vlnou epidemie koronaviru i během ní. Anonymní dotazník určený zástupcům státní správy, samosprávy, soukromých firem i neziskových organizací kompletně vyplnilo téměř 6 000 respondentů.
 
Před vypuknutím epidemie panovaly zásadní rozdíly ve využívání práce z domova především mezi různými typy zaměstnavatelů. Možnost pracovat na home office měla více než polovina respondentů soukromých organizací, a naopak méně než čtvrtina zaměstnanců veřejného sektoru. Také podmínky pro využívání této formy práce byly pro zaměstnance soukromých firem jednodušší.
 
V průběhu první vlny epidemie se počet zaměstnanců pracujících z domova, především ve státní správě a samosprávě, skokově navýšil. To donutilo zaměstnavatele urychleně vyřídit potřebnou administrativu, nastavit pravidla a posílit technické vybavení.
 
Odměnou jim byla ve více než 90 % spokojenost s fungováním práce z domova i s komunikací se zaměstnanci na dálku. Zhruba polovina vedoucích pracovníků považuje home office za benefit či prostředek slaďování pracovního a rodinného života. Čtvrtina věří, že může práci dokonce zefektivnit. Každý pátý vedoucí si s umožněním práce z domova naopak spojuje organizační komplikace.
 
Pro většinu řadových zaměstnanců je práce z domova lepší než práce v kanceláři z hlediska organizace času, soustředění i výkonnosti. Nejčastěji zmiňovanými mimopracovními klady jsou pak úspora času, možnost pracovat při drobné zdravotní indispozici či možnost zajistit péči o členy rodiny. Mezi nevýhodami naopak zaznívaly nedostatek sociálního kontaktu a nižší flexibilita při řešení pracovních otázek s kolegy. Důležitým faktorem nicméně je, že čím dlouhodobější zkušenost zaměstnanci s prací z domova měli, tím lépe ji hodnotili.
 
Souhrnná zpráva z průzkumu je dostupná veřejnosti v online podobě ZDE. Získané poznatky poslouží jako podklad pro nastavení související pracovněprávní legislativy a zároveň se stanou součástí připravované Metodiky práce z domova, kterou připravuje právě tým projektu DigiKatalog.
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Při společné kontrolní a bezpečnostní akci odhalili inspektoři práce a policisté téměř 40 nelegálních zaměstnanců

V Jihočeském kraji proběhla společná bezpečnostní a kontrolní akce inspektorů Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu a policistů z Odboru cizinecké policie Jihočeského kraje zaměřená na nelegální zaměstnávání osob cizí státní příslušnosti.
 
Při kontrole provozu byly zahájeny kontroly tří různých subjektů zaměstnávajících celkem 114 osob. Výsledkem kontrolní akce je podezření na výkon nelegální práce u minimálně 39 osob cizí státní příslušnosti. Inspektoři také prověřují možné zastřené zprostředkování zaměstnání u kontrolovaných subjektů.
 
Policisté kromě toho zjistili, že uvedené osoby předložily své osobní doklady i s vylepených vízem, avšak na území České republiky vstoupily v době platnosti Ochranného opatření ministerstva zdravotnictví k ochraně před zavlečením onemocnění COVID-19, a rovněž neměly platné pracovní povolení. V této věci bude celá věc předána krajské hygienické stanici k zahájení jednání o přestupku.
 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce