Zavření restaurací a školních jídelen bude mít dopad i na potravinářský průmysl. Například u masa by mohlo jít o ztráty tržeb až za 600 milionů korun za měsíc. Podle sdělení Potravinářské komory ČR to dnes, po setkání s prezidentem ČR Milošem Zemanem, řekl pro ČTK ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Bude hledat finanční nástroje, jak zemědělce a potravináře podpořit. Zatím ale není jasné, zda půjde částečně o evropské peníze, například prostřednictvím evropského rozvojového programu, nebo zda bude žádat o přímé kompenzace vládu, či zda se peníze zaplatí z nějakého dotačního programu.

Výpadky tržeb, podle ministra Miroslava Tomana, bude u zpracovatelů čerstvého masa kvůli jídelnám a pro uzenáře u restaurací. Propady pak, podle něho, budou také u vinařů, zvláště menší prodávají své zboží přes gastronomická zařízení, očekává se také propad u svatomartinského vína. Dopad podobně jako na jaře by pak mohl být také u mlékárenského průmyslu. „Během týdne předložím vládě souhrnnou informaci,“ řekl ministr Miroslav Toman.

Miroslav Toman rovněž dodal, že prezidenta informoval o koronavirových opatřeních, ale že se bavili také o rozpočtu ministerstva na příští rok, o vodě a vodním hospodářství, stejně jako o kůrovci a obnově lesů.

Podle zářijových informací bude ministerstvo zemědělství v příštím roce hospodařit s 25,3 miliardy korun. Rozpočet na letošní rok měl původně činit 24,2 miliardy Kč, meziročně tak proti loňským plánům jde o zvýšení o více než miliardu Kč. Ta chyběla i v letošním plánu, v září ji ministr Miroslav Toman dojednal s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Půjde na vodní hospodářství. Včetně peněz z evropských zdrojů bude mít ministerstvo zhruba 55 miliard Kč. Očekává se ale další zvyšování podle potřeb resortu a vývoje situace.

Jak mají rodiče v tuto chvíli postupovat?
Rodiče, kteří budou muset zůstat doma se svými dětmi, musí v prvé řadě standardně informovat zaměstnavatele, např. telefonicky, e-mailem apod., o vzniku překážky v práci na straně zaměstnance, kterou je potřeba péče o dítě z důvodu uzavření škol a obdobných zařízení. Vzhledem k připravované změně zákona nebude potřeba žádat o potvrzení o uzavření školy nebo výchovného zařízení vydané a dokládat jej.

Prohlášení o uzavření školy (dětského zařízení) včetně doby uzavření bude součástí žádosti, kterou bude vyplňovat samotný zaměstnanec. Na stejném formuláři pak vyplní dny, ve kterých pečoval o dítě. Takto vyplněnou žádost předá svému zaměstnavateli, který doplní své záznamy. Zaměstnavatel poté převede žádost o ošetřovné do elektronické podoby a zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.
Stejně jako v jarních měsících se bude ošetřovné zpracovávat a vyplácet za uplynulý předchozí kalendářní měsíc.

Státy Evropské unie sjednotí barevné hodnocení regionů podle stupně šíření koronavirové nákazy, ke vzájemnému uznávání testů či sladění karanténních pravidel však nepřistoupí. Shodli se na tom dnes ministři unijních zemí, kteří pouze částečně podpořili koordinaci cestovních opatření proti covidu-19 navrhovanou Evropskou komisí.

Členské země by podle schválených doporučení měly omezení přijímat „vyváženě a nediskriminovat“ obyvatele žádných dalších států bloku.

Brusel vyzývá k lepší koordinaci cestovních zákazů a omezení již od jara ve snaze co nejlépe ochránit svobodu pohybu zaručenou unijním právem. Komise přišla s návrhem na sjednocení barevných „semaforů“ i pravidel pro testy a karantény v září. V době rychle se šířící druhé vlny nákazy podpořili částečnou koordinaci pravidel i lídři unijních zemí na summitu začátkem měsíce.

„Cestovní omezení ztížila mnoha našim občanům cesty za prací, na univerzity či návštěvy jejich nejbližších. Je naší společnou povinností zajistit koordinaci jakýchkoli opatření omezujících svobodný pohyb,“ uvedl k dnešní shodě německý ministr pro evropské záležitosti Michael Roth. Jeho země jako předsednický stát EU přišla s návrhem, který reflektoval jen část doporučení Komise.

Semafory budou jednotné

Státy budou na jeho základě společně rozlišovat čtyři barevné zóny. Zelenou budou označeny regiony, kde za poslední dva týdny přibude na 100.000 obyvatel méně než 25 nových případů covidu-19 a pozitivní budou méně než čtyři procenta testů. Oranžová bude platit tam, kde přibude mezi 25 a 150 případy a poměr pozitivních testů zůstane pod čtyřmi procenty. Pokud čtyřprocentní hranici překročí, region může být stále označen oranžově, jen když je nově nakažených méně než 50. Pokud budou čísla vyšší, na semaforu začne svítit červená.

Regiony, z nichž nebude dostatek vyhodnotitelných informací nebo budou provádět málo testů, budou označeny šedou barvou.

Podle schválených pravidel by unijní země neměly nijak omezovat vstup lidí ze zelených zón. Při případných restrikcích jako jsou povinné testy či karantény, by měly státy rozlišovat mezi oranžovými a červenými zónami, což se v mnoha případech děje již dnes.

Část zemí však dlouhodobě odmítá podpořit koordinaci v dalších bodech. Státy tak budou moci i nadále požadovat testování po příjezdu a neuznávat výsledky testů z jiných zemí. Plně na jejich rozhodnutí zůstává i délka případné karantény.

Ministři EU se nedohodli na vzájemném uznávání testů na koronavirus

Podle předsedy ZO OS KOVO DAKO Třemošnice Michala Vaňháta by nábor mohl pomoci vyřešit stávající nedostatek kvalifi kovaných zaměstnanců. „Bylo by fajn
nabrat schopné lidi, a to nejen pro rozšíření servisního střediska a montáže. Pokud chybí zkušení zaměstnanci, je obtížnější plnit plánované zakázky a řeší se to jako jinde agenturním zaměstnáváním, což podle nás není dobře,“ zdůraznil
předseda Vaňhát.

V Třemošnici pracuje okolo 500 zaměstnanců. Mezi odboráře patří asi třetina z nich. Členové výboru místní ZO se připravují na nadcházející kolektivní vyjednávání.
Kolektivní smlouvu mají sjednanou do konce roku a čeká je návrh nové na příští rok. „V KS máme řadu benefitů, které se nám daří každoročně obhájit. Zejména jde o pět týdnů dovolené, dotované stravování, 13. a 14. plat, výhodné telefonní tarify i pro členy rodiny nebo finanční bonus při odchodu do důchodu. V poslední KS se nám poprvé podařilo vyjednat celoplošné navýšení mezd formou zajímavého jednorázového bonusu, a to všem zaměstnancům stejnou částkou,“ uvedl šéf místních odborů.

Ještě před vypuknutím pandemie Covidu-19 byla v závodě rozšířena montážní hala, což umožní zvýšit výrobní kapacitu. V současnosti se v ní instaluje první automatizovaná linka. Na místě bývalé prototypové dílny vzniklo servisní centrum, které rozšíří poskytování servisních služeb zákazníkům. Zaměří se na opravy
většiny typů brzdových systémů a komponentů.

____________________
Dako CZ vloni překonalo miliardový obrat, vytvořilo zisk po zdanění 135 milionů korun a v růstu by mělo pokračovat i letos. Nové zakázky má aktuálně
pro polské, slovinské a indické dopravce. Společnost ani v jarních měsících při první vlně pandemie a omezení ekonomiky nepřerušila výrobu. Svoji produkci ze 70 procent vyváží. Většinovým vlastníkem podniku je společnost Czechoslovak Group. Druhým akcionářem je společnost Tatravagónka Poprad. Firma dodává brzdové systémy a komponenty pro nákladní a osobní vozy, příměstské jednotky, lokomotivy, vozy metra i tramvaje. Kolejová vozidla s brzdami Dako je možné vidět jak v Evropě, tak i v Číně, Indii, Malajsii, Indonésii či Alžírsku.

Koronavirová krize velmi silně zasáhla nejen stávající státní rozpočet na rok 2020, ale i celý rozpočtový proces přípravy rozpočtu na rok 2021, a to v mnoha ohledech.

Při zaměření energie vlády na opakující se úpravy státního rozpočtu na rok 2020 jí na konci května nezbyl čas na přípravu rozpočtu na rok 2021. Dokument „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2021 a střednědobého výhledu na léta 2022 a 2023“, doposud pravidelně projednávaný se sociálními partnery v prvé dekádě měsíce června, nebyl zpracován. Přesněji řečeno nebylo zpracováno východisko pro vyjednávání jednotlivých rozpočtových kapitol mezi MF a resorty a východisko pro vyjednávání o platech v rozpočtové sféře na následující rok.

To, že vzhledem ke koronavirové krizi a nejasnému dalšímu vývoji ekonomiky došlo k časovým posunům v práci na rozpočtu na rok 2021, je vcelku pochopitelné. Ovšem skutečnost, že výše uvedený zásadní dokument nebyl zpracován vůbec (a tedy ani schválen vládou jako východisko pro další rozpočtové práce), měla fatální vliv na celý rozpočtový proces letošního roku. Ten se oproti předchozím letům zásadním způsobem odlišoval.

Absence rozpočtového rámce totiž umožnila přijímat již od druhého čtvrtletí letošního roku „per partes“ narychlo další a další daňová opatření převážně trvalého rázu, která nebylo možno ani při formulaci, ani při schvalování (většinou ve zrychleném řízení) konfrontovat s celkovou rozpočtovou představou roku 2021. Obdobně bez tohoto ukotvení probíhalo i projednávání jednotlivých rozpočtových kapitol na podzim tohoto roku (odvolávání se na zastaralý rozpočtový výhled v tomto kontextu opravdu neobstojí a především přináší další problémy, viz dále). Příprava státního rozpočtu v letošním roce jasně ukázala, že těžiště rozpočtu na rok 2021 bude spočívat především v záměrném snižování vlastních rozpočtových příjmů (daní) při faktické prolongaci několika málo výdajových priorit z letošního roku – např. důchody, platy učitelů.

Výsledkem tohoto postupu ovšem bylo (a je), že výše deficitu státního rozpočtu není aktivním činitelem rozpočtových prací, ale jejich pasivním výsledkem. Deficit je to, co vznikne porovnáním fakticky autonomních opatření jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Viditelným důsledkem této poměrně zásadní změny přístupu k tvorbě státního rozpočtu není jen dnešní fakticky bezprecedentní situace, kdy je předložen návrh státního rozpočtu s nejasnou příjmovou stranou (a tím i značně nejasným schodkem) v řádu minimálně 100 mld. Kč. Je jím také to, že se již téměř nikomu nezdá nenormální, že zásadní daňové změny s poměrně fatálními rozpočtovými dopady v řádu desítek miliard korun vznikají nejen v rámci zrychleného projednávání, ale i „jaksi mimoděk“ formou poslaneckých iniciativ (tj. bez řádného projednání, bez RIA atd.). Např. rozpočtové dopady poslanecké iniciativy na zrychlení odpisů a snížení spotřební daně u nafty (které, jak se zdá, mají velkou šanci na schválení) se budou pohybovat minimálně na úrovni -23 mld. Kč. Nepřekvapí proto, že i když ještě fakticky nebylo zahájeno projednávání rozpočtu, už se začíná mluvit o jeho novele.

Druhým výrazným problémem, který budeme blíže demonstrovat v části B, je fakt, že již takto deformovaný návrh státního rozpočtu v sobě obsahuje kromě výše uvedených problémů na příjmové straně neméně závažné problémy na straně výdajové. Jde o to, že výdaje velké části především sociálních výdajů jsou rozpočtovány na úrovni výdajů prapůvodního státního rozpočtu na rok 2020 (z podzimu roku 2019), tj. bez vlivu koronaviru. Při pokračující koronavirové epidemii a jejím řešení lze i zde očekávat výrazně vyšší výdaje a tlak na deficit státního rozpočtu, tentokrát ze strany výdajů.

Třetím problémem, který ovlivnil postup rozpočtových prací na státním rozpočtu na rok 2021, byl značný časový posun ve zpracování výchozí makroekonomické prognózy. Ta byla publikována MF ČR teprve 14. září 2020, tj. o 9 týdnů později než v jiných letech. (Za normálních podmínek je tato prognóza publikována ve druhé dekádě měsíce července.) To však zároveň znamenalo, že se pro vlastní rozpočtové práce (včetně vyjednávání s resorty) velmi zúžil časový prostor – návrh státního rozpočtu byl zveřejněn 30. září. To však v souvislosti s předchozími poznámkami také znamená, že letošní projednávání, úpravy a schvalování rozpočtu na příští rok budou více než kdy jindy probíhat ve velmi značné časové tísni.

Čtvrtým zásadním problémem bylo (a je) faktické vyloučení sociálních partnerů a tripartity z jednání o rozpočtu na rok 2021. Jak již bylo řečeno, standardní červnové jednání o rozpočtu se neuskutečnilo, bylo z důvodu koronaviru zrušeno. Klíčové daňové změny se dojednávaly ve strukturách (NERV), kam neměla řada zástupců sociálních partnerů, především odborů, vůbec přístup. Jednání o vývoji platů v rozpočtové sféře (celkový nárůst objemu, změny platových tarifů) neproběhlo vůbec.

 

Souhrnné stanovisko ČMKOS:

1. ČMKOS považuje za velmi nešťastné, že vláda nepokračovala v dobré praxi předchozích let, a neinformovala sociální partnery, především odbory o vývoji rozpočtových prací ještě před předložením finální verze rozpočtu tripartitě. I když chápeme současnou složitou situaci, bohužel ne vše se dá zdůvodnit epidemií koronaviru. Zvláště když byla ČMKOS prakticky od jarních měsíců konfrontována s nezájmem decizní sféry o účast zástupců odborů v poradních strukturách vlády zabývajících se přípravou opatření ke zmírnění ekonomických a sociálních důsledků koronavirové epidemie.

2. ČMKOS považuje klíčové opatření státního rozpočtu a fakticky celé hospodářské politiky vlády spočívající ve zrušení superhrubé mzdy kombinované s výrazným snížením zdanění za opatření kontroverzní, dopadajícím v konečném důsledku negativně na středně a nízko příjmové zaměstnance. Požadujeme proto toto opatření revokovat.

3. Stejně tak ČMKOS požaduje zásadně revokovat již přijaté kontroverzní daňové zákony, především tzv. loss carryback a zrušení daně z převodu z nemovitostí. Tato opatření české ekonomice nepomáhají, pouze odčerpávají prostředky českých veřejných financí.

4. Zásadní výhrady ČMKOS má i k doposud neprojednanému „daňovému balíčku“ především k zavedení paušální daně, která dále prohloubí sklon k využívání „švarcsystému, a stravenkovému paušálu který povede k daňové optimalizaci na straně jedné a k likvidaci systému stravování zaměstnanců na straně druhé. Požaduje proto tyto dvě kontroverzní normy opatření dále neprojednávat.

5. Za klíčový prvek podpory ekonomiky považuje ČMKOS posílení kupní síly českých občanů. Proto je třeba podle ČMKOS přijmout zásadní opatření ke zvýšení disponibilního důchodu domácností, a to především prostřednictví nárůstu minimální mzdy, nárůstu podpor v nezaměstnanosti, růstu platů ve veřejné sféře a všemožně podpořit kolektivní vyjednávání v soukromé sféře.

6. V tomto ohledu ČMKOS považuje za velmi nešťastné, že dosud neproběhla jednání ani o nárůstu platů v rozpočtové sféře, ani o navýšení mininimální mzdy pro rok 2021.

7. ČMKOS se zásadně odmítá záměr některých čelných představitelů vlády zrušit minimální mzdové tarify. Takováto prohlášení nepřispívají k posilování a prohlubování spolupráce a sociálnímu partnerství. ČMKOS jasně deklaruje, že jakýkoli pokus zneužít koronavirové krize ke zrušení minimálních tarifů bude považovat za nepřátelský útok proti sociálnímu smíru v České republice. Tento hrubý útok nezůstane ze strany odborů bez odpovědi.

8. ČMKOS považuje za nezbytné znovu zopakovat, že podporuje a bude podporovat i v budoucnu všechny kroky jakékoli vlády, které budou směřovány proti daňovým únikům, korupci práci na černo, spekulacím a dalším formám rozkrádání majetku státu a veřejného sektoru. V této souvislosti považujeme pro nejbližší období za prioritu obnovit plný provoz fungování EET a to u všech subjektů. ČMKOS lituje, že v předloženém návrhu státního rozpočtu na příští rok se o tomto zásadním opatření u mlčí.

9. ČMKOS upozorňuje na neřešení celé řady problémů, které otevřela jarní pandemie v sociální oblasti. Především přetrvávající neúnosnou situaci, kdy většina OSVČ (a část zaměstnanců pracujících na dohody) není dosud povinně nemocensky pojištěna, stejně tak přetrvávají další známé, ale neřešené problémy jako je velmi nízká výše ošetřovného či velmi nízkých podpor v nezaměstnanosti a krátké podpůrčí doby.

10. ČMKOS upozorňuje na výrazná rizika spojená s s dlouhodobě udržovaným extrémním poklesem výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a doporučuje vládě znovu zvážit.