Premiéři České republiky Petr Fiala a Slovenské republiky Eduard Heger si památku českých a slovenských legionářů připomněli položením věnců u Památníku československých legionářů na náměstí Pod Emauzy. Památník nazvaný Praha svým vítězným synům je původně dílem sochaře Jana Mařatky a připomíná oběti první světové války a československé legionáře, kteří měli významný podíl na vzniku samostatného československého státu.

„Česká republika má své velmi bolestné zkušenosti s totalitními režimy, které zasáhly do životů několika generací, ale my jsme nebyli jen pasivními oběťmi. Tisíce lidí se nacistickému i komunistickému režimu postavily, riskovaly životy, zdraví a majetek za svobodu naší země, za návrat demokracie. Ať už to bylo v památných bitvách druhé světové války, při převádění lidí přes železnou oponu v padesátých letech, v nelidských podmínkách vězení či dlouhodobé persekuci,“ připomněl premiér Petr Fiala.

U příležitosti Dne válečných veteránů se každoročně koná i veřejná sbírka na podporu válečných veteránů a na zachování historické paměti o jejich činech a hrdinství. Zakoupením symbolického vlčího máku mohou zaměstnanci i návštěvníci Úřadu vlády podpořit dvě organizace – neziskovou společnost Post Bellum, která získané finanční prostředky používá na pomoc veteránům a dalším bojovníkům za svobodu prostřednictvím Centra pomoci Paměti národa a také na to, aby se na jejich příběhy nezapomnělo, a Vojenský fond solidarity, jenž podporuje profesionální vojáky a jejich blízké, kteří se ne vlastní vinou ocitnou v tíživé životní situaci.

„Naší povinností je se o veterány dávných i současných konfliktů postarat, protože oni všichni se zasadili o naši svobodu a demokracii. A to, co dnes mnozí považují za samozřejmé, to máme také díky nim. Díky jejich odhodlání, jejich obětem. Nesmíme dopustit, aby se na ně zapomnělo. Je naší povinností připomínat jejich odkaz a postarat se také o jejich důstojné stáří,“ uvedl premiér Fiala a ocenil roli Ministerstva obrany i neziskových organizací, které se péči o válečné veterány a jejich odkaz věnují.

„Chtěl bych požádat všechny, aby také podpořili veterány třeba symbolicky tím, že si zakoupí květ vlčího máku. Ukážeme tím, že nezapomínáme na uctění těch, kteří se za naši zemi obětovali, že nezapomínáme ani na potřeby těch, kteří nyní žijí mezi námi,“ vyzval premiér Fiala.

Již pátým rokem se do sbírky zapojil i Úřad vlády, zaměstnanci a návštěvníci Strakovy akademie mohou letos přispět do obou sbírkových akcí. „I tento rok je Úřad vlády vedle asi tisícovky dalších místem, kde si lidé mohou vzít červené kvítky vlčího máku a připomenout si je jako symbol úcty k našim hrdinům. Nám se již během prvních dnů podařilo vybrat několik tisíc korun a věříme, že podpora bude pokračovat po celý listopad. Chtěla bych poděkovat Mikuláši Kroupovi a organizaci Post Bellum, která už poosmé sbírku připravuje a letos zaplavila Českou republiku více než sto padesáti tisíci květů vlčích máků a kromě sbírky tato organizace také vypráví příběhy všech těch, kteří bojovali za nás a naši svobodu, ať už ve druhé světové válce, v době totality nebo v aktuálních konfliktech,“ uvedla vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková.

Připomněla také sbírku Vojenského fondu solidarity. „I s ním Úřad vlády pravidelně spolupracuje. Vojenský fond solidarity pomohl za dobu své existence více než čtyřem desítkám vojáků a jejich rodinám v těžkých životních situacích a také velmi významně podporuje děti vojáků, kteří zahynuli při plnění služebních úkolů,“ podotkla Jana Kotalíková.

Projev předsedy vlády Petra Fialy na Evropském jaderném fóru

Vážená paní komisařko, vážený pane předsedo, dámy a pánové, vítejte na patnáctém Evropském jaderném fóru! Mám velkou radost, že vás mohu přivítat v Praze a že tuto významnou akci můžeme po dvou letech uspořádat bez výrazných omezení. Přesto se však setkáváme v mimořádné době. Situace v Evropě je bez přehánění kritická. Jsme uprostřed energetické krize, která je bezprostředně spojená s geopolitickým tlakem, který Evropa desítky let nezažila.

Přímým viníkem této situace je Rusko, ale musíme si přiznat, že nepřímo si za ni můžeme sami, protože jsme až příliš dlouho podceňovali svou energetickou bezpečnost. Evropské ekonomiky ke svému přežití každý den potřebují obrovské množství elektrické energie, a její ceny letos dosáhly výše, která komplikuje život občanům i firmám. Kritický nedostatek energií na našem kontinentu ohrožuje všechno, na čem nám nejvíc záleží: především naši bezpečnost a nezávislost; naši prosperitu a hospodářský růst; ale také naše plány na přechod k udržitelnější a čistší ekonomice. To všechno je v sázce, pokud v této krizi selžeme.

Při hledání řešení nesmíme slevit ze svých principů – situace však vyžaduje, abychom významně přehodnotili svoji energetickou politiku. V prvé řadě je nutné, abychom lépe promysleli základní otázky své energetické bezpečnosti. Ani Evropská unie, ani žádný evropský stát si nemůže dovolit, aby byl do budoucna závislý na jakékoli třetí straně. Naším hlavním cílem se musí stát národní a evropská energetická suverenita. Zároveň musíme zajistit, aby zdroje naší energie byly co nejčistší, aby vytvářely nízké emise, a pomohly nám tak dosáhnout cílů v oblasti klimatu a udržitelné ekonomiky, k nimž jsme se nedávno zavázali. Skutečná výzva spočívá v tom, abychom bezpečnostní, ekonomické, sociální, ale také zahraničně-politické a klimatické rozměry naší energetické politiky dokázali sladit. Proto potřebujeme energetickou politiku, která bude maximálně odolná a udržitelná. Jak z hlediska životního prostředí, tak z hlediska ekonomiky či mezinárodní bezpečnosti. Potřebujeme stabilní energetické zdroje s nízkou uhlíkovou stopou, díky kterým budeme pokračovat v dekarbonizaci průmyslu, a které zároveň nebudou ohrožovat hospodářský růst a vývoj nejmodernějších technologií.

Osobně jsem vždy věřil v sílu vědy, inovací, lidské vynalézavosti, která nás posouvá vpřed, a jsem si naprosto jistý, že se časem dopracujeme k takové energetické účinnosti, která je zatím nedosažitelná. Prozatím však bude spotřeba elektřiny stoupat: Evropa využívá stále víc elektřiny pro vytápění. Rozvíjí se elektromobilita, elektromobily je třeba napájet z elektrické sítě. Do budoucna bude elektřina stále potřebnější pro výrobu vodíku, který bude klíčový pro ukládání energie. A už nyní stojíme před rozhodnutím, jakou vysoce náročnou průmyslovou výrobu a jaká průmyslová odvětví bude strategické udržet v Evropě, protože svět zůstává nestabilní a globální řetězce se mohou snadno přetrhat, jak jsme se přesvědčili v uplynulých dvou letech.

To všechno znamená, že nároky na elektrickou energii budou v blízké době neustále růst. A není žádným překvapením, k jaké odpovědi všechny tyto podmínky vedou: K tomu, abychom maximálně využívali obnovitelné zdroje a jadernou energii.

S vývojem obnovitelných zdrojů počítáme. Připomínám, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v letošním projevu o stavu Unie hovořila o počátku skutečné transformace energetiky na našem kontinentu – o investicích do větrné energie v Severním a Baltském moři, o rozvoji solární energie v jižní Evropě, o ekonomice budoucnosti, postavené na vodíku.

Tento vývoj bereme vážně. Když mluvím o síle technologického vývoje a inovací, mám při tom na mysli i obnovitelné zdroje, které budou do budoucna pokrývat stále větší díl našich nároků. Rychlost jejich rozvoje za poslední desítky let je obrovský a časem se mohou snadno stát významným zdrojem naší energie. To je prostě fakt. Stejně závažný fakt ovšem je, že obnovitelné zdroje zatím nejsou tak stabilní, abychom se na ně v naší situaci a s našimi stávajícími nároky mohli spolehnout – a to zvlášť v zemích, jejichž předpoklady pro solární, větrnou, vodní nebo třeba geotermální energii nejsou ani zdaleka ideální. Mezi tyto země patří i Česká republika.

Naše odhady přitom jasně ukazují, že středoevropský region bude už v příští dekádě čelit nedostatku energetických kapacit. Odolný energetický systém se tedy v našich podmínkách nemůže obejít bez stabilního nízkoemisního zdroje elektřiny, jakým je jádro. Kombinace jádra a obnovitelných zdrojů je pro nás jediným skutečně bezpečným scénářem.

Rolí českého státu je garantovat energetickou bezpečnost na svém území. Je naší povinností nastavit takový investiční rámec, abychom zamezili nedostatku energie a nestabilitě dodávek, a v současné době tohoto cíle nemůžeme dosáhnout bez investic do jaderné energie. Zemí s podobnou zkušeností je v Evropské unii několik, a já mám upřímnou radost, že se nám v poslední době podařilo dospět k významné shodě na unijní úrovni, že jádro je v současné situaci potřebné. A spolu s tím jsme dosáhli několika konkrétních úspěchů, které nám umožní jeho hladké využívání.

Při jednání o delegovaném aktu k taxonomii se nám podařilo zařadit jadernou energii mezi podporované technologie, což nám umožní rozšířit naše jaderné elektrárny a zajistit těmto životně důležitým projektům financování. Předtím probíhaly diskuse na několika expertních úrovních, které nakonec opět potvrdily přínosy jaderné energetiky a její pozitivní roli pro udržitelnou ekonomiku. Společné výzkumné středisko Evropské komise, s ohledem na vyjádření expertních skupin, technicky zhodnotilo jadernou energetiku, její přínosy a rizika s ohledem na zásadu „významně nepoškozovat“, a jeho závěr byl pozitivní. Podobný postoj zaujímá Evropská hospodářská komise OSN, která označila jadernou energii za důležitý zdroj nízkouhlíkové elektřiny a tepla, a tedy za zdroj přispívající ke klimatické neutralitě.

Mezinárodní energetická agentura dospěla k tomu, že celkové výrobní náklady na elektřinu jsou v případě jaderných zdrojů zcela srovnatelné s náklady obnovitelných zdrojů, zejména po započtení všech systémových nákladů. I tyto argumenty nakonec vedly k politickému potvrzení toho, že jaderná energie může přispět k současným cílům Evropské unie, a to včetně cíle dekarbonizovat naše ekonomiky.

Věřím, že se vždy znovu prokáže, že ohrozit status jaderné energetiky jako udržitelného zdroje by byl krok zpátky, a to zvlášť v době, kdy potřebujeme jistotu investičního rámce pro naše budoucí, životně důležité strategické projekty.

Kromě toho bych chtěl připomenout, že deset evropských ministrů pro energetiku nedávno ve společném článku v evropských médiích apelovalo na urychlení investic do jaderných zdrojů, abychom si zajistili bezpečné dodávky elektřiny. Třetina evropských ministrů pro energetiku se shoduje, že by EU měla poskytovat zřetelnější vodítka pro investice do jaderných zdrojů.

Jedním z cílů, kde se nabízí upřesnění legislativy a investičních rámců, je zvyšování výroby vodíku. To je požadavek, který vyplývá i z přijatých opatření v rámci REpower EU. Právě vodík z jaderných zdrojů se může stát levnější, bezpečnější a udržitelnější alternativou k ostatním zdrojům. Současné iniciativy v EU přitom počítají jen s vodíkem z obnovitelných zdrojů a s jeho importem ze zahraničí. Bylo by však škoda tento zdroj nevyužít, takže je pro něj třeba nastavit legislativní rámec, tak, abychom se v úsilí o dekarbonizaci řídili čistě emisní intenzitou, nikoli a priori původem suroviny.

Vláda České republiky podniká důležité kroky v zájmu naší energetické bezpečnosti a dlouhodobé energetické stability. Diverzifikujeme zdroje, nakupujeme rezervy, zjednodušujeme stavbu nových projektů. V oblasti jaderné energetiky považuji za nejdůležitější spuštění tendru na rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech, jehož součástí je nezávazná opce na stavbu dalších bloků v jaderné elektrárně Temelín.

To ale nestačí. Musíme také podpořit rychlý vývoj malých, modulárních, sériově vyráběných reaktorů, které mají potenciál zajistit stabilní a čistou energii zemím, jako je Česká republika, a dokonce se mohou stát základem celkové renesance jaderné energetiky. To proto, že mají šanci překonat nevýhody velkých elektráren, které se staví na míru každé lokalitě, což je mimořádně nákladné. Technologie modulárních reaktorů se rychle rozvíjejí, ale k tomu, aby se jejich přínos promítl do praxe a aby ve finále skutečně vedly k dostupnější energii, je potřeba ještě mnoho práce. V současné podobě totiž prakticky není jiná možnost, než je stavět v místech, kde už stojí velké elektrárny, čímž se jejich největší výhody stírají.

To je třeba změnit, aby se modulární reaktory mohly stát klíčovým zdrojem pro výrobu čisté elektřiny, tepla a vodíku. Proto se musíme zasadit o to, aby malé reaktory fungovaly podle společné legislativy, což vyžaduje harmonizaci mezinárodních standardů, bezpečnostních hodnocení, povolovacích procesů, hodnocení dopadů na životní prostředí a dalších legislativních opatření – tak, abychom je v budoucnu mohli budovat na různých místech podle skutečné poptávky. K tomu je potřeba mezinárodní shody, optimálně na co nejširší mezinárodní platformě, a Evropská unie se v této debatě může stát jedním z hlavních hlasů.

Naším cílem je, abychom výhody modulárních reaktorů mohli využívat už v průběhu třicátých let tohoto století. Proto je Česká republika připravena stát se lídrem v oblasti jaderné energie v našem regionu. Máme s ní dlouhodobé zkušenosti, máme kvalifikované odborníky, naši obyvatelé mají k jádru dlouhodobě pozitivní postoje, a v neposlední řadě je v našem národním zájmu, aby byl vývoj jaderné energetiky co nejrychlejší.

Jedním z prvních kroků na této cestě bylo založení Jihočeského jaderného parku, pilotního projektu ve výzkumu modulárních reaktorů v prostorách jaderné elektrárny Temelín, na němž se podílejí společnost ČEZ, Ústav jaderného výzkumu Řež a Jihočeský kraj. Spuštění prvního reaktoru očekáváme už začátkem příštího desetiletí.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že jaderná energetika a investice do jejího rozvoje je jednou z nejpřirozenějších odpovědí na naši současnou situaci, a proto bychom jí měli věnovat adekvátní pozornost.

Ve světle války na Ukrajině, energetické krize, nejistých dovozů; s ohledem na předpokládanou poptávku po elektrické energii i na tempo technologického vývoje; a v neposlední řadě v kontextu evropských klimatických cílů by Evropská unie měla maximálně využít výhody jaderné energetiky. Nejde o nic menšího než o naši stabilitu a energetickou suverenitu.

Přesto je před námi mnoho naléhavých úkolů: Musíme rychle vytvořit lepší pravidla pro investice do jaderné energetiky. Musíme podpořit rozvoj nové generace reaktorů. A také musíme přesvědčit ty, kteří dosud pochybují. V tomto našem úsilí musíme vytrvat. Věřím, že my, kteří jsme se tu dnes sešli, máme společný cíl. Musíme ho realizovat ve prospěch dostatku dostupné energie pro evropské občany a firmy. Přeji vám úspěšné jednání.

RVVI byla založena dne 1. července 1992 (původně jako Rada vlády České republiky pro vědeckou činnost a vývoje technologií) s cílem vytvořit poradní orgán vlády pro oblast VVI. Již 30 let je odborným a poradním orgánem vlády pro oblast výzkumu, vývoje a inovací.

„Jako bývalý rektor vysoké školy jsem vždy vnímal Radu vlády pro vědu, výzkum a inovace jako důležitý orgán, který se věnuje podpoře této oblasti v České republice. Její nesmírně důležitou roli vnímám i jako premiér, protože oblast VVI je podstatným faktorem, který pomáhá České republice posunovat se k rozvinuté ekonomice s vyšší přidanou hodnotou,“ uvedl premiér Petr Fiala při zahájení slavnostního setkání. 

Za dobu své existence se RVVI věnovala prioritám národní politiky výzkumu a vývoje, resortním programům podpory vědy a výzkumu, principům hodnocení programů a skupin grantových projektů VVI. Důležitým milníkem byl například zavedení Metodiky hodnocení výzkumných organizací a programů účelové podpory VVI. Vzhledem k tomu, že věda, výzkum a inovace jsou v dnešním světě mezioborovou a mezinárodní záležitostí, byl iniciován vznik tzv. vědeckých diplomatů, kteří dnes působí ve Washingtonu, Tel Avivu a Tchaj-peji.

„Spolupráce mezi vědeckými institucemi, firmami i státem je předpokladem pro zhodnocování a využívání výsledků vědy, výzkumu a inovací. Za podstatné považuji i otázky, jež souvisí s ochranou bezpečnostních zájmů státu v oblasti vědy a výzkumu. Zásadní je i rozvoj a podpora výzkumu a vývoje v oborech, které jsou důležité pro řešení klíčových otázek naší budoucnosti, jako je energetika, klimatická změna, stárnutí populace atd.,“ uvedla ministryně Helena Langšádlová.“

Slavnostního setkání k 30. výročí činnosti Rady vlády se účastnila také řada jejích emeritních předsedů, rektoři vysokých škol, náměstci ministerstev a řada dalších významných osobností z oblasti vědy, výzkumu a inovací. Bylo kvitováno, že v poměru k HDP dosáhly v roce 2021 výdaje na VVI rovných 2,00 % HDP. Jedná se tak o nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné České republiky. Toto číslo dokazuje stale rostoucí význam vědy, výzkumu a inovací pro rozvoj České republiky a jejího ekonomického a vědeckého potenciálu. 

RVVI v datech a číslech

• V současném složení má RVVI 17 členů a její předsedkyní je ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
•  Ve vedení Rady se vystřídalo 17 předsedů, z nichž 3 byli členové vlády pro vědu a výzkum (Petr Mareš, Pavel Bělobrádek a současná předsedkyně Helena Langšádlová).
• V jejím složení se celkem vystřídalo 124 členů (včetně předsedů).
• V říjnu proběhlo 383. zasedání RVVI. Všechna zasedání trvala v celkovém součtu přibližně 240 pracovních dnů.
• Rada projednala více než 4 000 dokumentů.
• 992–2022: Jak se měnil název? 

1. 1992-1995: Rada vlády České republiky pro vědeckou činnost a vývoje technologií
2. 1995-2002: Rada vlády České republiky pro výzkum a vývoj (1995-2002)
3. 2002-2009: Rada pro výzkum a vývoj
4. 2009 – nyní: Rada pro výzkum, vývoj a inovace
5. První jednání RVVI proběhlo 15. října 1992.

• RVVI navrhla vládě 17 laureátů Národní ceny vlády Česká hlava. Laureátem pro rok 2022 je botanik prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc.
• RVVI koordinuje činnost 3 českých vědeckých diplomatů, kteří působí v Tel Avivu, Tchaj-peji a Washingtonu.
• RVVI spolupracuje se 13 zahraničními poradními orgány v členských zemích EU i dalších zemích.
• Výdaje na výzkum a vývoj v Česku meziročně vzrostly o 7,5 % na 121,9 mld. Kč v roce 2021. V poměru k HDP dosáhly rovných 2,00 % HDP. Jedná se o nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné České republiky.  
• Ze státního rozpočtu a ze zdrojů EU bylo v roce 2021 na výzkum a vývoj v Česku vynaloženo celkem 47,8 mld. Kč, meziročně o 4 % více.
• Od roku 2015 v Česku ve výzkumu a vývoji pracuje více než 100 tisíc osob. Na konci roku 2021 to bylo již 122 tisíc osob. Méně než 1/3 z nich tvořily ženy.
• V minulém roce čtvrtinu výzkumníků na ústavech Akademie věd ČR tvořili cizinci, na vysokých školách to bylo 12 %. Nejvíce cizinců je ze Slovenska. Výzkumníků z Ukrajiny ve veřejném sektoru byly necelé tři stovky.
• V roce 2021 vynaložilo na vlastní výzkum a vývoj 2 800 firem působících v Česku rekordních 76,6 mld. Kč. Jde o trojnásobnou částku ve srovnání s výdaji za vysokoškolský výzkum.
• V podnicích bylo nejvíce peněz investováno do výzkumu v automobilovém průmyslu a v ICT oblasti.

Analýza právního řádu České republiky za účelem identifikace obsoletních právních předpisů, kterou v návaznosti na spuštění projektů e-Sbírka a e-Legislativa zpracovalo Ministerstvo vnitra, identifikovala 6 667 právních předpisů, které jsou obsoletní a měly by být zrušeny. Nalezla také dalších 3 616 právních předpisů, které byly zrušeny obecným zrušovacím ustanovením dřívějších právních předpisů, ale v právním řádu se dál objevovaly.

„Naše vláda plní, co slíbila před volbami, k čemu se zavázala v programovém prohlášení a pokračujeme s iniciativou, se kterou jsme přicházeli už v opozici. Snažíme se zjednodušit právní řád, odstranit zbytečné předpisy, které se často ani nedodržují, jsou zastaralé nebo nahrazené novější legislativou. Na právní prostředí si stěžuje řada lidí, podnikatelů, ale i právních expertů. Je nepřehledné a my se snažíme ho udělat stabilnějším, přehlednějším, a tím zvýšit i právní jistotu v České republice,“ okomentoval návrh zákona o zrušení obsoletních právních předpisů premiér Petr Fiala. „Budeme v tomto směru pokračovat až do konce volebního období,“ slíbil. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra.

Vláda se také zabývala problémem s nedostatkem míst ve školách ve městech a obcích v tzv. prstenci okolo Prahy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na podporu výstavby připravilo dotační program Podpora rozvoje infrastruktury základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí. Vláda odsouhlasila navýšení alokace programu o téměř 547 milionů korun na celkových téměř 7,36 miliardy.

„Reagovali jsme na navýšení cen stavebních prací a dalších cen, a proto jsme zvýšili maximální jednotkovou cenu na vybudované místo pro jednoho žáka z 800 000 korun na 1,1 milionu korun,“ vysvětlil premiér Petr Fiala. „I tímto plníme jednu z klíčových programových priorit vlády, kterou je vzdělání,“ připomněl. Program má podpořit vznik 9 875 nových míst pro žáky základních škol zřizovaných obcemi nebo dobrovolnými svazky obcí.

Vláda projednala také novelu energetického zákona, jejímž cílem je právně ošetřit nařízení Rady EU z 6. října o intervenci v mimořádné situaci s cílem zastropovat nepřiměřeně vysoké tržní příjmy z prodeje elektřiny. Rada stanovila jednotný výchozí strop pro tržní příjmy po celé EU, a to 180 eur na megawatthodinu, nařízení však dává členským státům možnost nastavit stropy pro jednotlivé zdroje elektřiny a neřeší ani detaily, jak ho uvést do praxe.

„Toto opatření je doplněním válečné daně, která byla schválena minulý týden ve Sněmovně. Je další reakcí na neočekávané zisky energetických společností, což jsou vlastně dopady ruské agrese na Ukrajině a ruské ekonomické války proti zbytku Evropy. Hranice pro jednotlivé zdroje jsme zvolili v adekvátní výši se samozřejmým zohledněním současného vývoje. Například u energie z jádra bude limit stanoven na 70 eur za megawatthodinu, u uhlí bude hranice kvůli emisním povolenkám vyšší, stejně tak u dalších zdrojů,“ konstatoval předseda vlády.

„Chtěl bych vyvrátit názory, které se občas objevují ve veřejném prostoru, že se jedná o dvojí zdanění stejného. Není to pravda. Tato dvě opatření se doplňují a mají naopak za úkol zajistit, aby nemohlo docházet k jejich obcházení poplatníky,“ doplnil premiér Fiala. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kabinet se zabýval rovněž problémem, jak zajistit v případě krizové situace plynulé zásobování elektráren, rafinerií, elektrických sítí a další nezbytné infrastruktury důležité pro energetický systém tak, aby byl zajištěn jejich nepřetržitý provoz. Poté, co především plyn a ropa přestaly v důsledku ruské ekonomické války a sankcí přijatých Evropskou unií po ruském vpádu na Ukrajinu proudit z Ruské federace tradičními produktovody, navrhlo Ministerstvo dopravy zařadit tyto strategické energetické suroviny mezi nejdůležitější priority v železniční dopravě. Vlaky s energetickými surovinami tak budou mít v případě potřeby na železnici přednost před ostatními soupravami včetně expresních spojů a rychlíků. Více v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.

Vláda schválila také nový program Modernizačního fondu s názvem HOUSEnerg, který se stane součástí obecného programového dokumentu pro implementaci Modernizačního fondu v České republice. Program má podpořit zlepšování energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů v rodinných a bytových domech, a to navýšením objemu finančních prostředků oblíbeného programu Ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám 2021+.

Nová zelená úsporám je zaměřena na podporu projektů zateplování budov a využívání alternativních zdrojů energie v bytových a rodinných domech. Zájem žadatelů výrazně převyšuje dosavadní finanční možnosti programu, ministerstvo odhaduje, že na uspokojení žádostí bude do roku 2030 potřeba celkem až 70 miliard korun. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.

Parlamentu vláda navrhne rovněž změnu zákona o elektronických komunikacích, která má nově vymezit okruh osob, které mají nárok na poskytnutí zvláštních cen za služby elektronických komunikací. V současnosti platí, že žadatelé prokazují svůj nárok na slevový tarif čestným prohlášením a následně se kontroluje oprávněnost jejich žádosti. Vláda navrhuje, aby byla sleva automaticky navázána na vyplácení příspěvku na živobytí. Tento krok na jednu stranu mírně rozšíří počty žadatelů, na druhou stranu stát ušetří za zásadní snížení administrativní zátěže.

Vláda odsouhlasila také návrh ministra zemědělství na převod finančních prostředků soustředěných ve fondu zakladatele národního podniku Budějovický Budvar a státního podniku Lesy České republiky do státního rozpočtu. Budějovický Budvar odvede do státního rozpočtu 550 milionů korun, Lesy ČR 3,81 miliardy korun. Více v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-9-listopadu-2022-200653/.

Smyslem konference, která potrvá do 18. listopadu, je navázat a rozvíjet klimatické cíle přijaté loni v Glasgow. Egypt jako předsednický stát vyzdvihl čtyři hlavní témata, konkrétně snižování emisí skleníkových plynů (mitigace), přizpůsobování se změně klimatu (adaptace), odvrácení, minimalizaci a řešení ztrát a škod spojených s nepříznivými účinky změny klimatu a financování opatření na ochranu klimatu v rozvojových zemích.

„Věřím, že na této konferenci v Egyptě dospějeme k dohodě na takových opatřeních, která povedou ke snížení emisí skleníkových plynů a umožní lepší adaptaci na klimatické změny. Je zásadní, aby se ke snahám EU přidali velcí znečišťovatelé a také rozvojové země. Proto je také důležité pomáhat zemím, které nemají takové možnosti. Musíme současně zajistit, aby ta pomoc směřovala tam, kde bude skutečně účinná. Na mezinárodní podpoře se podílí přímo i ČR. Vláda minulý týden schválila obnovení příspěvku do Zeleného klimatického fondu ve výši 1 milion eur ročně počínaje rokem 2024,“ řekl předseda vlády.

ČR je odhodlána splnit společný závazek EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Již v roce 2020 podařilo snížit tyto emise o 43 %.   Během konference COP27 také Česko přistoupí ke globálnímu závazku snížit kolektivně antropogenní emise metanu do roku 2030 nejméně o 30 % v porovnání s rokem 2020. ČR tímto krokem v rámci Iniciativy Global Methane Pledge chce vyjádřit podporu celosvětovému úsilí omezit emise tohoto plynu.

„EU je na cestě k tomu, aby se do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem a je snahou evropských zemí přesvědčit i další státy, aby tento směr následovaly. Evropská unie ale nesmí zůstat ve svém úsilí osamocena, nesmí nést sama náklady této politiky,“ uvedl premiér.

Premiér se v rámci summitu zúčastnil i diskuse na téma Hospodaření s vodou. „ČR je v rámci Unie jedním z nejaktivnějších států v řešení sucha a naše země jako jedna z prvních států přijala definici stavu nedostatku vody a připravují se krizové plány, které mají na tyto stavy reagovat. V ČR rovněž běží řada výzkumných projektů týkajících se sucha, které mohou ve světě pomoci. Jedním z nich je unikátní předpovědní systém sucha HAMR na kterém se podílí MŽP a Český hydrometeorologický ústav,“ uvedl Petr Fiala.

Český předseda vlády se na okraj summitu sešel s řadou státníků. S prezidentem Mongolska Chaltmágínem Battulgou jednal o vzájemném obchodu a příležitostech pro české firmy zejména v oblasti dopravy a leteckém a zbrojním průmyslu. Mezi tématy jednání s jordánským králem Abdalláhem II. patřila spolupráce v bezpečnostní oblasti či rozvoj ekonomických vztahů v oblasti zemědělství a zbrojním průmyslu. S italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou mluvil Petr Fiala především o energetice a o tom, jak snížit cenu emisních povolenek, které jsou jedním z důvodů vysokých cen elektřiny v EU. Na setkání s výkonným ředitelem norské energetické společnosti Equinor Andersem Opedalem byla hlavním tématem možnost obnovení spolupráce, která by České republice zajistila další spolehlivý zdroj zemního plynu.

Premiér se během své návštěvy Egypta setkal i s českými vojáky, kteří působí v rámci pozorovatelské mise Multinational Force and Observers (MFO) na Sinaji. „Spokojenost s českými vojáky je tady velmi vysoká,“ uvedl premiér po jednání s velením mise. Jejím úkolem je dohlížet na dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem. ČR je v misi MFO zapojena od roku 2009 třemi důstojníky ve velitelské struktuře mise. Od listopadu 2013 navíc ČR přispívá leteckou jednotkou s letounem C-295M CASA. V současnosti v misi MFO působí 18 českých vojáků.

„Tím, že dohlížíte nad bezpečím tohoto regionu, přímo přispíváte k bezpečnosti ČR a celé Evropy. Chráníte obrovské množství lidí, a zároveň pomáháte prosazovat naše životně důležité zájmy. Mírový proces postupuje velmi dobře, kdysi křehké příměří se rok od roku postupně mění ve skutečnou stabilitu – a není pochyb, že je to i vaše zásluha,“ řekl vojákům premiér.  Petr Fiala také položením věnce uctil památku štábní praporčice Michaely Tiché, která zahynula před dvěma roky při havárii vrtulníku během zásobovacího letu při plnění úkolů mise.

Pane prezidente, Excelence, dámy a pánové,

dovolte mi, abych vyjádřil své uznání vládě a lidu Egyptské arabské republiky za uspořádání této významné konference.

My, světoví lídři, kteří jsme se zde v Šarm aš-Šajchu sešli, vnímáme naléhavost naší reakce na změnu klimatu, která ovlivňuje celkový blahobyt lidstva.

Naše země v současné době předsedá Radě Evropské unie. Z této pozice bych rád zdůraznil, že čelíme bezprecedentní agresi Ruska vůči Ukrajině.

Kromě přímých dopadů má i mnoho tragických vedlejších účinků, jako je energetická a potravinová krize, která postihuje mnoho zemí, a také nedozírné negativní dopady na životní prostředí a ochranu klimatu.

Řada evropských zemí, které zůstávají věrné závazkům Pařížské dohody, je nuceno dočasně více využívat fosilních paliv, než se předpokládalo. Snaží se o to, aby měli dostatek energie. Aby svým lidem zajistili teplo.

Chápeme sociální a ekonomická hlediska této situace.

EU na válku rychle zareagovala a vytvořila revoluční balíček RePower EU. Je to cesta z krize: sníží naši závislost na ruském plynu – a také na fosilních palivech obecně.

Je to velmi důležité, protože se nesmíme přestat soustředit na probíhající změnu klimatu, která pro mnohé představuje zásadní hrozbu.

Rozsah změny klimatu vyžaduje naše společné úsilí. Ambice EU v oblasti klimatu byly vždy velmi vysoké a i dnes jsme připraveni pokračovat.

Pravidla Pařížské dohody, úspěchy předchozích konferencí, jako byly konference v Katovicích, Madridu a Glasgow, musí být přetaveny do konkrétních opatření.

Česká republika se plně hlásí ke společným klimatickým cílům EU – snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

Předsedáme Radě EU a pracujeme na dokončení balíčku Fit for 55. Jedná se o klíčový legislativní rámec pro dosažení našich cílů. A je zcela v souladu s národně stanoveným příspěvkem vyplývajícím z Pařížské dohody.

Oba balíčky – Fit for 55 a REPower EU – nám pomohou zvýšit energetickou účinnost a urychlit přechod na čistou energii.

Dalším tématem českého předsednictví je snižování rizika katastrof a adaptace na ně s cílem zvýšit bezpečnost v oblasti klimatu v nestabilních podmínkách.

Pražská výzva shrnula zásady a poznatky pro přizpůsobení a snížení ztrát a škod způsobených změnou klimatu.

Opakovaně jsme také přispěli k práci Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof v oblasti včasného varování a včasných opatření. Cíl je jednoduchý: předcházet ztrátám a škodám způsobeným změnou klimatu a minimalizovat je.

Adaptace na změnu klimatu je také základním kamenem české klimatické politiky. Zaměřujeme se na odpovídající adaptační kapacity a zároveň posilujeme naši odolnost vůči klimatu.

Naše vláda plánuje postupně ukončit využívání uhlí, zaměřit se na obnovitelné zdroje a jadernou energii a maximalizovat energetickou účinnost a úspory.

A my své sliby plníme: Do roku 2020 Česká republika snížila emise skleníkových plynů o 43 % oproti roku 1990, což je číslo, které výrazně přesahuje náš závazek.

Boj se změnou klimatu se netýká pouze domácích opatření. Musíme také pomáhat ostatním zemím a regionům.

Nejzranitelnější rozvojové země potřebují naši pomoc při posilování svých klimatických opatření a řešení škod a jsem rád, že Česká republika bude mít na mezinárodní podpoře svůj podíl. V tomto duchu se naše vláda rozhodla obnovit náš příspěvek do Zeleného klimatického fondu, do kterého budeme od roku 2024 přispívat částkou 1 milion EUR.

Excelence, dámy a pánové,

K provádění účinné politiky v oblasti klimatu je třeba i nadále budovat silná partnerství na všech úrovních a ve všech odvětvích.

Musíme spolupracovat na hledání realistických a spravedlivých řešení, která nám pomohou překonat globální klimatické výzvy prostřednictvím snižování emisí, přizpůsobování se, inovací a společných strategií.

To je náš společný úkol. Tyto otázky musíme brát všichni vážně, chceme-li zajistit lepší budoucnost pro další generace.

Děkuji Vám za pozornost.

Petr Fiala, předseda vlády