V souvislosti s reformou péče o duševní zdraví vzniklo v České republice již 30 center duševního zdraví, které zatím poskytly službu přibližně 4 500 klientům. Jedná se například o děti, o pacienty s demencí, osoby, které se potýkají se závislostí, či lidi s nařízeným ochranným léčením. Centra duševního zdraví jim nabízejí sociální i zdravotní služby. V posledních 18 měsících probíhal zkušební provoz financovaný z fondů Evropské unie, který prokázal jednoznačnou výhodu těchto center spočívající především v propojení zdravotních a sociálních služeb, které jsou pacientovi, respektive klientovi poskytovány současně a na jednom místě.

Pro jejich zachování ale bylo potřeba nastavit systém financování. Financování zdravotní části služeb je zajištěno z veřejného zdravotního pojištění, v případě sociální části služeb bude na základě dnešního souhlasu vlády vypsán samostatný dotační program administrovaný Ministerstvem zdravotnictví.

Vláda opět prodiskutovala také otázku zajištění energií a dalších surovin v reakci na ruskou agresi na Ukrajině a v jejím důsledku přijímané restrikce vůči Rusku ze strany Evropské unie. „Jak už proběhlo v médiích, tak v Bruselu se jedná o dalším, šestém balíčku sankcí vůči Rusku. Naše vláda podporuje co nejtvrdší sankce vůči Rusku, na tomto postoji se nic nemění, ale od začátku také zastáváme pozici, že sankce nesmí české občany poškodit více než Ruskou federaci,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

„V případě návrhu, který se v šestém balíčku sankcí objevuje, na embargo na ruskou ropu, jež by platilo už od konce tohoto roku, tak Česká republika intenzivně jedná o tom, že jsme připraveni toto rozhodnutí podpořit za předpokladu, že Česká republika bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které do České republiky mohou ropu dopravit,“ uvedl předseda vlády. Podle premiéra by se mělo jednat o dva až tři roky.

Vláda se zabývala také zajištěním bezpečnosti akcí pořádaných během českého předsednictví Radě Evropské unie, které Česká republika převezme 1. července a potrvá do konce roku. Kabinet odsouhlasil návrh 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra, aby na pomoc Policii ČR s ostrahou objektů a delegací byli povoláni i vojáci a příslušníci Celní správy. Na základě přijatého nařízení bude moci Policie ČR zapojit do ochrany bezpečnosti těchto akcí ve druhé polovině roku až 120 vojáků v činné službě a 30 příslušníků Celní správy.

Ministři a ministryně také schválili návrh novely zákona o právu na informace o životním prostředí, návrh zákona o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a návrh souvisejícího změnového zákona a novelu nařízení vlády o technických požadavcích na hračky. Všechny tyto legislativní změny vycházejí z novel příslušných evropských nařízení a směrnic.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-4–kvetna-2022-196041/.

V pravidelném bodu jednání k problematice Metodiky 2017+ schválili členové RVVI materiál „Principy alokace podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj (DK RVO) na úroveň výzkumných organizací“. Rada očekává v souladu s platnou metodikou od všech poskytovatelů náběh na tzv. indexové financování.

„Klíčovým úkolem pro další období bude jednání RVVI s poskytovateli o využití hodnocení pro alokaci institucionální podpory s cílem podpořit excelenci a mezinárodní konkurenceschopnost české vědy, s úsilím, aby se finanční i personální investice vložené do prováděného hodnocení skutečně promítly v řízení a financování výzkumných organizací,“ doplnil místopředseda Rady Štěpán Jurajda.

Přehled výdajů na institucionální podporu dle jednotlivých poskytovatelů a výzkumných organizací je zároveň součástí návrhu rozpočtu na vědu a výzkum pro rok 2023.

RVVI dále projednala materiál HORIZONT 2020 – účast ČR z Technologického centra AV ČR (TC AV ČR), které vytváří zázemí pro programy Horizont v ČR. Česká republika dle zprávy nepatří k členským státům s vysokou účastí a aktivitou. Pozitivní skutečností však je vysoká účastnická spěšnost českých subjektů (až 15,84 %, tj. sedmá nejvyšší úspěšnost mezi státy EU).

„Rámcové programy podle zprávy podmínily nárůst mezinárodní spolupráce českých výzkumných pracovišť, otevřela se možnost spolupracovat s týmy z nejvýznamnějších evropských vědeckých institucí, průmysl se mohl podílet na činnosti globálně silných konsorcií. V České republice se nicméně úsilí prosadit se v mezinárodním výzkumu soustřeďuje do několika málo desítek špičkových výzkumných týmů a účast v rámcových programech je stále čímsi výjimečným,“ sdělila ministryně Helena Langšádlová.

Rada následně žádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), resp. TC AV ČR o zpracování souhrnné analýzy účasti České republiky v programu Horizont 2020.

V pravidelném bodu k přípravám operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) informovali zástupci MŠMT členy Rady o Harmonogramu výzev na rok 2022 a předpokládané alokaci finančních prostředků, s případným zohledněním aktuálních společenských výzev a prioritních témat doporučených Radou, jimiž jsou mj. výzkum dezinformačních procesů, adaptace společnosti na změny klimatu, energetická krize, výzkum v oblasti veřejného zdraví.

Významné téma současnosti, kterým se RVVI zabývá od podzimu 2021, je výzkum v oblasti energetiky. Probíhají neformální besedy členů Rady s přizvanými oborovými experty např. z ústavů Akademie věd a ČVUT.
RVVI v tomto směru prověřuje možnosti, jež má systém VaVaI pro řešení energetické krize a transformace, a dále jak mohou stávající projekty / programy pomoci mj. ke snížení závislosti na zemním plynu, s uplatněním vodíkových technologií v energetice atp. Návrhy závěrů Rady k tématu Budoucnost energetiky budou předloženy na květnové zasedání.

V další části jednání byl Radou schválen text Výzvy k podávání návrhů kandidáta na členku / člena vědecké rady Grantové agentury ČR (GA ČR), s termínem podání přihlášek do 1. června 2022. Vědeckou radu je třeba aktuálně doplnit z důvodu rezignace prof. Martina Hartla pro neslučitelnosti funkcí. Prof. Hartl byl jmenován vládou dne 23. března 2022 do předsednictva GA ČR. 

Členové RVVI dále schválili znění Výzvy k podávání návrhů kandidátů na udělení Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2022, která bude vyhlášena v průběhu května 2022 na webu www.vyzkum.cz a www.vlada.cz, s termínem uzávěrky přihlášek do 30. června t. r.

Strategický materiál počítá se třemi scénáři podle vývoje konfliktu na Ukrajině – s rychlou stabilizací, během níž nebude počet uprchlíků do ČR významněji stoupat, s postupnou eskalací konfliktu, kdy by do ČR mohlo uprchnout před válkou půl milionu až 600 000 osob, a extrémní eskalací, která by přiměla k útěku do České republiky až milion ukrajinských občanů. Krizová situace má tři fáze. Tu první, v níž jde o zajištění bezpečí a základních životních potřeb, už Česká republika skvěle zvládla. Druhá, při které se uprchlíci budou adaptovat na život v nové zemi, bude trvat až půl roku a poté by nastala třetí fáze trvající další půlrok, která kromě plné integrace počítá i s postupným návratem Ukrajinců do vlasti a s pomocí s obnovou jejich ruskou agresí zničené země.

„S tím souvisí i několik rozhodnutí. Zřízení funkce národního koordinátora, který bude pracovat na strategické koncepci a povede tu strategickou skupinu. Národním koordinátorem bude dočasně první a ministr vnitra Vít Rakušan, který už stojí v čele Ústředního krizového štábu,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. Vláda současně zřídila i pozici koordinátora pro zajištění finanční podpory z rozpočtu EU, jímž bude ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, a koordinátora strategické komunikace, kterým byl jmenován zmocněnec pro boj s dezinformacemi Michal Klíma.

„Materiál, který dnes vláda schválila, nabídneme veřejnosti k diskusi. Je to otevřený materiál. Teď se k němu budou vyjadřovat představitelé opozice, budou se k němu vyjadřovat hlavně představitelé neziskového sektoru, organizací, které se zabývají pomocí uprchlíkům, mají s tím zkušenosti, a my jsme připraveni tento materiál na základě jejich podnětů upravit a teprve potom vznikne ta skutečná, definitivní strategie, podle které budeme postupovat,“ upřesnil předseda vlády. Více o strategickém materiálu naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Se zvládnutím masivní uprchlické vlny má pomoci i IT infrastruktura pro sdílení údajů potřebných pro realizaci humanitární pomoci a dalších opatření souvisejících s ruskou agresí na Ukrajině. Vláda přijala usnesení, které má pomoci v dalším vývoji aplikace Humanitární pomoc (HumPo), jejímž prostřednictvím jsou ukládána a spravována data o uprchlících, jejich ubytování a související logistika, jako evidence uprchlíků, podklady pro žádosti o kompenzace, materiální pomoc a její přidělení a podobně. Na dalším vývoji a správě aplikace budou spolupracovat Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra.

Vláda se opět zabývala i pomocí českým občanům a firmám postiženým dopady inflace, kterou výrazně táhnou vzhůru i ceny pohonných hmot. Kabinet navázal na předchozí jednání, na němž se shodl na časově omezeném snížení spotřební daně z motorové nafty a bezolovnatého benzínu o 1,50 Kč na litr v období od 1. června 2022 do 30. září 2022. Vláda dnes schválila příslušný návrh novely zákona o spotřebních daních, který chce projednat a schválit v Poslanecké sněmovně ve zrychleném režimu hned v prvním čtení.

„To je opatření, které se určitě v ceně pohonných hmot pozitivně projeví, a naši občané to pocítí. V této souvislosti bych rád řekl, že naše vláda od počátku roku nasměrovala k českým občanům na zmírnění důsledků vzrůstajících cen energií, cen pohonných hmot a dopadů války na Ukrajině 74 miliard korun, abychom jim pomohli zvládnout dopady těchto negativních jevů,“ připomněl premiér Fiala.

Podrobnosti k novele zákona naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Kabinet se rovněž seznámil s aktuálním stavem příprav českého předsednictví Radě EU. Za přítomnosti místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové vláda prodiskutovala zprávu připravenou ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem a konstatovala, že Česká republika udělala v připravenosti výrazný pokrok napříč všemi oblastmi. Celkem se na území ČR během předsednictví uskuteční 320 akcí a 51 ministerských zasedání Rady v Bruselu či Lucemburku, rozpočet předsednictví vláda navýšila na 2,2 miliardy korun. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády.

Vláda projednala také několik dalších návrhů legislativních změn, mezi nimi i návrh novely zákona o ochraně spotřebitele a související novelu občanského zákoníku, která v reakci na nové evropské předpisy posiluje práva zákazníků v on-line prostředí. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministři a ministryně schválili také vyčlenění více než 277 milionů korun pro Policii ČR na finanční zajištění působení českých policistů v zahraničí, kteří se podílejí na zvládání uprchlických vln. Čeští policisté dlouhodobě působí v Severní Makedonii, od roku 2021 v Maďarsku a od března letošního roku i na Slovensku. Vzhledem k aktuální uprchlické krizi se předpokládá, že vlády zemí, v nichž čeští policisté pomáhají, požádají o prodloužení stávajících mandátů.

Vláda projednala a odsouhlasila také změnu mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nařizujícího nošení ochranných prostředků dýchacích cest ve vybraných veřejných prostorách. S účinností od 14. dubna se ruší povinnost nosit respirátory v prostředcích hromadné dopravy, zachována bude už jen ve zdravotnických zařízeních a pobytových zařízeních sociálních služeb. „Máme tak po dvou letech možnost užít si normální Velikonoce bez omezení a bez opatření. Přesto ale prosíme všechny, aby se i nadále chovali rozumně a zodpovědně, protože právě díky tomu, že se naše vláda mohla opřít o důvěru a odpovědnost občanů, jsme tu situaci i s variantou omikron a podvariantami, které přicházely potom, dobře zvládli,“ podotkl předseda vlády.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-13–dubna-2022-195666/.

Jedním z hlavních témat jednání tripartity byly dopady ruské agrese na Ukrajině na českou ekonomiku a českou společnost, a to především v podobě rostoucích cen pohonných hmot, energií, ale i dalšího zboží a v podobě masivní uprchlické vlny.

„Jsem rád, že se jak se zaměstnavateli, tak s reprezentací zaměstnanců shodujeme v tom, že je nutné připravovat taková opatření, abychom nenechali nikoho padnout. Nenechali nikoho, jak se říká, na holičkách. A to samozřejmě jak české občany, na které dopadá zvyšování cen a všechny ty související jevy ruské agrese na Ukrajinu, tak samozřejmě také ne ukrajinské uprchlíky, především ženy a děti, které u nás hledají bezpečí před válkou,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

Členové vlády sociální partnery informovali, jak se zatím vládě ve spolupráci s kraji, obcemi, nevládními neziskovými organizacemi a za vydatného přispění zaměstnavatelů, ale především solidarity běžných občanů daří uprchlickou vlnu zvládat. „Za to si všichni zaslouží velké poděkování,“ uvedl předseda vlády. „Informovali jsme reprezentanty zaměstnanců a zaměstnavatelů o strategickém materiálu, který zítra budeme schvalovat na vládě, o jeho základních parametrech, a domluvili jsme se na další spolupráci při jeho úpravě a precizaci,“ doplnil premiér Fiala.

Předseda vlády na jednání připomněl i kroky, které už vláda učinila ve snaze zmírnit dopady války na Ukrajině a s tím souvisejícího zvyšování cen na české domácnosti i firmy. Zmínil například zvýšení životního a existenčního minima, snížení spotřební daně na naftu a benzín a zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun či zrušení povinného přimíchávání biosložky první generace do paliv.

„Chystáme i další kroky. Zástupce zaměstnanců a zaměstnavatelů jsme ujistili, že děláme všechno proto, abychom pomohli lidem, na které dopadají bezprostředně se zvyšující ceny. Je to cíl naší vlády. Chceme pomáhat konkrétně, adresně, cíleně, ale chceme a budeme pomáhat. Naším cílem nemůže být nic jiného než sociální smír. Podle toho postupujeme, podle toho naše kroky děláme a podle toho vypadá také politika naší vlády,“ podotkl předseda vlády.

Příprava předsednictví ČR v Radě EU

Vláda sociální partnery informovala také o stavu příprav předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Aktuálně probíhá identifikace hlavních politických priorit, které bude vláda během předsednictví prosazovat. V kontextu ruské agrese proti Ukrajině se bude české předsednictví věnovat energetice, obranné kapacitě EU a otázce uprchlíků.

Tripartita se dohodla na četnějších konzultacích s hospodářskými a sociálními partnery. Finální podoba programu bude připravena až těsně před samotným startem předsednictví, tedy kolem poloviny června 2022.

Zpráva o stavu přípravy a realizace Národního plánu obnovy

Rada hospodářské a sociální dohody diskutovala také o stavu přípravy a realizace Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu a Fondu pro spravedlivou transformaci. Národní plán obnovy je programem přímo řízeným Evropskou komisí. Pro ČR představuje jedinečnou příležitost čerpat z evropských zdrojů granty ve výši až 180 miliard korun na obnovení ekonomiky a společnosti po pandemii. Základem plánu jsou reformy a investice, které vycházejí ze stávající situace českého hospodářství.

Reformy a investice zahrnuté do Národního plánu obnovy jsou rozděleny do šesti pilířů: Digitální transformace (27 854 milionů korun), fyzická infrastruktura a zelená tranzice (85,182 miliardy korun), vzdělávání a trh práce (41,006 miliardy korun), instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na covid-19 (10,895 miliardy korun), výzkum, vývoj a inovace (13,2 miliardy korun) a zdraví a odolnost obyvatel (12,441 miliardy korun).

Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR se uskuteční v úterý 21. června 2022.