Vláda Petra Fialy na prvním jednání určila místopředsedy a jmenovala novou vedoucí Úřadu vlády a tiskového mluvčího

 Na tiskové konferenci po úvodním jednání vlády před novináři vystoupili nový premiér Petr Fiala a jeho místopředsedové, 17. prosince 2021.
Na tiskové konferenci po úvodním jednání vlády před novináři vystoupili nový premiér Petr Fiala a jeho místopředsedové, 17. prosince 2021.
V pátek 17. prosince 2021 se ve Strakově akademii uskutečnilo první jednání nově jmenované vlády premiéra Petra Fialy. Nový kabinet určil prvním místopředsedou vlády Víta Rakušana, jmenoval novou vedoucí Úřadu vlády ČR a rovněž nového tiskového mluvčího vlády.

První zasedání nového kabinetu premiéra Petra Fialy navázalo na předchozí jmenování členů vlády prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech. Vláda na své úvodní schůzi určila prvního místopředsedu vlády, který se stal ministr vnitra Vít Rakušan. Dalšími místopředsedy jsou ministr práce a sociálních věcí dočasně pověřený i vedením Ministerstva zemědělství Marian Jurečka, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, místopředsedou vlády pro digitalizaci se stal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Ministrem pro evropské záležitosti byl jmenován Mikuláš Bek, ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová a ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády Michal Šalomoun.

„Chci vás ujistit, že celá naše vláda si je vědoma složité situace, ve které se ujímáme odpovědnosti, a proto jsme začali prakticky ihned pracovat. Shodli jsme se na harmonogramu programového prohlášení vlády tak, abychom ten základní koncept měli už začátkem ledna. Dnes jsem také zadal úkol ministru financí Zbyňku Stanjurovi, aby vypracoval harmonogram projednávání rozpočtu a pravidla, ve kterých bude stát fungovat v době rozpočtového provizoria. Ustavili jsme také skupinu ministrů, která se ihned začne věnovat řešení cen energií a souvisejícím otázkám. To jsou věci, které samozřejmě nesnesou žádného odkladu. Každý den navíc by byl luxus, a proto je musíme řešit hned a jsme na to připraveni,“ shrnul první kroky nové vlády premiér Petr Fiala.

Vláda také rozhodla, že nebude žádat Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. „Situaci sledujeme. Pokud se bude zhoršovat, je vláda připravena se k debatě o nouzovém stavu vrátit. Víme, co se děje, sledujeme situaci v zahraničí a situaci kolem varianty omikron a jsme připraveni rychle jednat, bude-li to potřeba,“ prohlásil premiér Fiala.

Vláda na ustavující schůzi rozhodla také o obsazení pozice vedoucího Úřadu vlády ČR. Do funkce vedoucí Úřadu vlády byla dnešním dnem jmenována Jana Kotalíková. Ve funkci tak skončila pověřená vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha.

Kabinet odvolal z funkce stávající mluvčí vlády Janu Adamcovou a na tuto pozici jmenoval Václava Smolku, dosavadního mluvčího ODS.

Po skončení první schůze vlády následuje uvádění jednotlivých ministrů premiérem Fialou do jejich úřadů. Jako prvního uvede předseda vlády do funkce 1. místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana.

Výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-17–prosince-2021-193214/.

Premiér Petr Fiala uvedl do funkcí ministry a ministryně nové vlády

Po prvním jednání vlády v pátek 17. prosince 2021 uvedl premiér Petr Fiala do úřadu sedm členů vlády. V sobotu 18. prosince pak dalších devět, včetně tří ministrů bez portfeje, kteří budou sídlit na Úřadu vlády.

  • Jako první byl do úřadu uveden 1. místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan, který převzal ministerstvo od Jana Hamáčka.
    Předseda vlády uvedl Víta Rakušana do funkce ministra vnitra, 17. prosince 2021.
    Předseda vlády uvedl Víta Rakušana do funkce ministra vnitra, 17. prosince 2021.
  • Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka převzal úřad od Jany Maláčové. 
    Předseda vlády uvedl Mariana Jurečku do funkce ministra práce a sociálních věcí, 17. prosince 2021.
    Předseda vlády uvedl Mariana Jurečku do funkce ministra práce a sociálních věcí, 17. prosince 2021.
  • Nový místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek převzal řízení ministerstva od Adama Vojtěcha. 
    Předseda vlády uvedl Vlastimila Válka do funkce ministra zdravotnictví, 17. prosince 2021.
    Předseda vlády uvedl Vlastimila Válka do funkce ministra zdravotnictví, 17. prosince 2021.
  • Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš vystřídal v úřadu Kláru Dostálovou. 
    Předseda vlády uvedl Ivana Bartoše do funkce ministra pro místní rozvoj, 17. prosince 2021.
    Předseda vlády uvedl Ivana Bartoše do funkce ministra pro místní rozvoj, 17. prosince 2021.
  • Zbyněk Stanjura převzal úřad ministra financí od Aleny Schillerové. 
    Předseda vlády uvedl Zbyňka Stanjuru do funkce ministra financí, 17. prosince 2021.
    Předseda vlády uvedl Zbyňka Stanjuru do funkce ministra financí, 17. prosince 2021.
  • Pavel Blažek byl uveden do funkce ministra spravedlnosti. Úřad převzal po Marii Benešové. 
    Premiér uvedl do funkce nového ministra spravedlnosti Pavla Blažka, 17. prosince 2021.
    Premiér uvedl do funkce nového ministra spravedlnosti Pavla Blažka, 17. prosince 2021.
  • Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela převzal ministerstvo od Karla Havlíčka. 
    Předseda vlády uvedl Jozefa Síkelu do funkce ministra průmyslu a obchodu, 17. prosince 2021.
    Předseda vlády uvedl Jozefa Síkelu do funkce ministra průmyslu a obchodu, 17. prosince 2021.
  • Jako první byla v sobotu do úřadu uvedena ministryně obrany Jana Černochová. Vystřídala Lubomíra Metnara. 
    Předseda vlády uvedl Janu Černochovou do funkce ministryně obrany, 18. prosince 2021.
    Předseda vlády uvedl Janu Černochovou do funkce ministryně obrany, 18. prosince 2021.
  • Ministerstvo zahraničních věcí převzal Jan Lipavský od Jakuba Kulhánka. 
    Předseda vlády uvedl Jana Lipavského do funkce ministra zahraničních věcí, 18. prosince 2021.
    Předseda vlády uvedl Jana Lipavského do funkce ministra zahraničních věcí, 18. prosince 2021.
  • Do čela ministerstva dopravy byl uveden Martin Kupka. Nahradil Karla Havlíčka. 
    Předseda vlády uvedl Martina Kupku do funkce ministra dopravy, 18. prosince 2021.
    Předseda vlády uvedl Martina Kupku do funkce ministra dopravy, 18. prosince 2021.
  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík převzal úřad od Roberta Plagy. 
    Předseda vlády uvedl Petra Gazdíka do funkce ministra školství, mládeže a tělovýchovy, 18. prosince 2021.
    Předseda vlády uvedl Petra Gazdíka do funkce ministra školství, mládeže a tělovýchovy, 18. prosince 2021.
  • Martin Baxa byl uveden do funkce ministra kultury. V úřadu nahradil Lubomíra Zaorálka. 
    Předseda vlády uvedl Martina Baxu do funkce ministra kultury, 18. prosince 2021.
    Předseda vlády uvedl Martina Baxu do funkce ministra kultury, 18. prosince 2021.
  • Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková byla uvedena do úřadu. Resort převzala od Richarda Brabce. 
    Předseda vlády uvedl Annu Hubáčkovou do funkce ministryně životního prostředí, 18. prosince 2021.
    Předseda vlády uvedl Annu Hubáčkovou do funkce ministryně životního prostředí, 18. prosince 2021.
  • Do funkce ministra pro evropské záležitosti byl uveden Mikuláš Bek. 
    Předseda vlády uvedl Mikuláše Beka do funkce ministra pro evropské záležitosti, 18. prosince 2021.
    Předseda vlády uvedl Mikuláše Beka do funkce ministra pro evropské záležitosti, 18. prosince 2021.
  • Helena Langšádlová byla uvedena do funkce ministryně pro vědu, výzkum a inovace. 
    Předseda vlády uvedl Helenu Langšádlovou do funkce ministryně pro vědu, výzkum a inovace, 18. prosince 2021.
    Předseda vlády uvedl Helenu Langšádlovou do funkce ministryně pro vědu, výzkum a inovace, 18. prosince 2021.
  • Posledním ministrem uvedeným do funkce se stal ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun. 
    Předseda vlády uvedl Michala Šalomouna do do funkce ministra a předsedy Legislativní rady vlády, 18. prosince 2021.
    Předseda vlády uvedl Michala Šalomouna do do funkce ministra a předsedy Legislativní rady vlády, 18. prosince 2021.

Novou vedoucí Úřadu vlády byla jmenována Jana Kotalíková

Vláda Petra Fialy na jednání v pátek 17. prosince 2021 jmenovala novou vedoucí Úřadu vlády ČR. Funkce se ujala Jana Kotalíková.

Jana Kotalíková se narodila v Táboře, kde vystudovala dvojjazyčné francouzsko-české gymnázium Pierra de Coubertina. Ve studiu francouzštiny pokračovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v oboru francouzské filologie. V začátcích studia se věnovala výuce francouzského a anglického jazyka a působila v několika jazykových agenturách. Paralelně s francouzštinou studovala Mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Již při studiích začala pracovat na Magistrátu hl. města Prahy, nejprve jako asistentka ředitele kanceláře primátora a následně 6 let vedla oddělení protokolu pražského primátora. Podílela se na přípravách vysoce protokolárních státních návštěv, kulturních i uměleckých eventů. Organizovala přijetí papeže Benedikta XVI. V Praze, dalajlamy nebo prince Charlese. Díky svým zkušenostem nejen s diplomatickým protokolem se následně věnovala školení a kurzům etikety.

V roce 2014, po zvolení Petra Fialy předsedou Občanské demokratické strany, přijala nabídku stát se tiskovou mluvčí strany. Tou byla až do konce roku 2019, kdy odešla na mateřskou dovolenou. Na začátku kampaně pro volby do Poslanecké sněmovny se vrátila do ODS jako tajemnice volebního štábu.

Jana Kotalíková je vdaná a má jednu dceru. Mluví francouzsky a anglicky, celý život hraje basketbal.

Osobní údaje:

Mgr. et Bc. Jana Kotalíková, narozena 15. listopadu 1984

Vzdělání:

2004–2014: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Francouzská filologie
2004–2008: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Mezinárodní teritoriální studia
1998–2004: Dvojjazyčné francouzsko-české gymnázium P. de Coubertina v Táboře

Profesní a veřejná činnost:

2014 dosud: Občanská demokratická strana, tisková mluvčí, tajemnice volebního štábu
2008–2014: Magistrát hl. města Prahy, vedoucí oddělení protokolu Kanceláře primátora
2007–2008: Magistrát hl. města Prah, asistentka ředitele Kanceláře primátora

Zpráva o činnosti Úřadu vlády České republiky 2018–2021

V těchto dnech předávám svou agendu nové vedoucí Úřadu vlády. Pevně věřím, že pod jejím vedením se podaří dotáhnout do konce započaté investiční akce i projekty cílící na zlepšení procesů a pracovního i reprezentačního prostředí v rámci úřadu.

Od června 2018, kdy jsem dočasně převzala pozici vedoucí Úřadu vlády, jsme společně s kolegy ušli obrovský kus cesty a zanechali za sebou výsledky. O naší společné práci za období od nástupu vlády v prosinci 2017 se dočtete ve zprávě, kterou jsme společně dali dohromady. Přestože nezachycuje všechny výstupy naší práce, svědčí o tom, jakých úspěchů jsme dosáhli.

V roce 2022 čeká Úřad vlády obrovská výzva v podobě předsednictví České republiky v Radě EU, bude to pro úředníky jistě náročná, ale zajímavá doba šesti měsíců. Věřím, že přinese naší zemi zvýšení prestiže a Úřadu vlády pozitivní ohlas a uznání.

Tünde Bartha
pověřena řízením Úřadu vlády ČR

Zpráva o činnosti Úřadu vlády České republiky 2018–2021
pdf, 1007 kB

Vláda se zabývala pomocí nízkopříjmovým skupinám obyvatel s růstem cen energií, možnost očkovat by měli mít i zubaři a farmaceuti

Premiér Andrej Babiš přichází na jednání vlády, 13. prosince 2021.
Premiér Andrej Babiš přichází na jednání vlády, 13. prosince 2021.
Lidem, kteří kvůli své finanční situaci mají nárok na příspěvek na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře, chce vláda Andreje Babiše v demisi pomoci zvládnout současný i předpokládaný budoucí výrazný nárůst plateb za energie. Na jednání v pondělí 13. prosince 2021 proto kromě navýšení příspěvků na rok 2022 schválila i návrh novely zákona o státní sociální podpoře, kterou chce očekávaný dramatický nárůst nákladů na bydlení v příštím roce a dalších letech zohlednit.

Vláda proto jednak přijala nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2022 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení. Nařízení stanovuje nové hodnoty normativních nákladů pro výpočet příspěvku na bydlení, jež vycházejí z vývoje spotřebitelských cen v letošním roce.

Do propočtu normativních nákladů na bydlení byl zohledněn odhad meziročního nárůstu u cen nájemného, plynu, elektřiny, vodného a stočného a ostatních služeb souvisejících s bydlením. U nájemních bytů dojde k navýšení normativních nákladů v rozmezí cca +2,2 % až +2,8 %, což v absolutním vyjádření dělá nárůst o 150 až 444 korun měsíčně, u vlastního či družstevního bydlení se jedná o nárůst o zhruba +2,3 % až +2,4 %, tedy o 120 až 277 korun.

Vládní vyhláška ale podle zákona neumožňuje v předstihu zareagovat na již avizovaný nárůst cen energií v příštím roce. Proto se vláda rozhodla novelizovat zákon o státní sociální podpoře tak, aby výpočet příspěvku na bydlení aktuálně reagoval na navýšení cen energií a zároveň nebyla narušena základní filozofie výpočtu normativních nákladů na bydlení pro rok 2023 a další roky. V novele tedy navrhuje, aby se normativní náklady na bydlení pro rok 2022 a další roky zvýšily kromě valorizace dané nařízení vlády navíc o pevné částky podle typu bydlení a počtu osob. U nájemního bydlení by se tak normativní náklady na bydlení navýšily o částku 796 korun (1 osoba), 1 130 korun (2 osoby), 1 607 korun (3 osoby) a 1 974 korun (4 a více osob), u vlastnického či družstevního bydlení by se zvýšily o částky 832, 1 219, 1 733 respektive 2 147 korun. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda odsouhlasila také ministrem zdravotnictví předložený návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví, která má umožnit provádět očkování proti nemoci covid-19 všem poskytovatelům zdravotních služeb. Pokud bude novela schválena, mohli by se do očkování proti nemoci covid-19 zapojit i další zdravotnické profese, například zubní lékaři a farmaceuti. Ti by ale museli projít speciálním školením, a pokud by chtěli očkovat ve svých ordinacích či lékárnách, museli by pro tyto účely vyhradit v rámci svého zdravotnického zařízení vhodné prostory. Vláda si od této novely slibuje další rozšíření dostupnosti očkování a současně i snížení objemu práce pro praktické lékaře, pediatry a lékaře v nemocnicích. Více v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Vláda rozhodla také o prodloužení stávajícího nařízení vlády, které umožňuje výpomoc vojáků Armády ČR se zvládáním epidemie nemoci covid-19 ve zdravotnických zařízeních, zařízeních sociální péče a také v očkovacích centrech. Původní mandát daný usnesením vlády měl vypršet 31. prosince, vláda dnes kvůli přetrvávající špatné epidemické situaci rozhodla o jeho prodloužení až do 30. června 2022. Ve zdravotnictví tak bude nadále moci pomáhat až 1 050 příslušníků Armády ČR.

Vláda projednala také třináct poslaneckých, dva senátní a tři krajské návrhy změn v legislativě. Souhlasila například s návrhem novely zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, kterou předložili poslanci SPD a jež má za cíl zabránit zvýšení platů poslanců a senátorů, respektive představitelů státní moci ideálně od počátku roku 2022 do roku 2025. Naopak nesouhlas členové vlády vyslovili s hned pěti návrhy SPD na novelu zákona o daních z příjmů či s návrhem Zastupitelstva Pardubického kraje na odložení účinnosti nového stavebního zákona o jeden rok.

Ministři změnili také nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Do seznamu těchto nemocí bylo nově doplněno chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kabinet odsouhlasil rovněž několik změn v platných protiepidemických opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Od zítřka se upřesňuje pravidlo o používání ochrany dýchacích cest při používání lanovek tak, že povinnost používat respirátor se bude týkat jen uzavřených kabin. Rovněž od zítřka se upřesňují pravidla pro PCR testování žáků a zaměstnanců ve školách. Od 20. prosince se změní pravidla dalšího postupu při zjištění pozitivního případu u plošného testování zaměstnanců a OSVČ a od 3. ledna se mění pravidla, jak mají v případě zjištění pozitivního případu testu postupovat školy, jejich zaměstnanci či žáci.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/vysledky-jednani-vlady-13-prosince-2021-192921/.

Premiér Babiš se v Budapešti zúčastnil summitu předsedů vlád V4 s francouzským prezidentem

Tisková konference premiérů V4 s francouzským prezidentem, 13. prosince 2021.
Tisková konference premiérů V4 s francouzským prezidentem, 13. prosince 2021.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš se v pondělí 13. prosince 2021 v Budapešti zúčastnil summitu předsedů vlád V4 s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Hlavními tématy jednání byly priority nadcházejícího francouzského předsednictví v Radě EU, klimatická a energetická politika a migrace a ochrana vnějších hranic EU.

Summit začal jednáním ve formátu V4. Premiéři Andrej Babiš, Viktor Orbán, Eduard Heger a Mateusz Morawiecki diskutovali o dalších plánech maďarského předsednictví V4 a také o tématech nadcházející Evropské rady, na které budou evropští lídři řešit především covid-19, energetiku, migraci a vnější vztahy.

Následně se uskutečnilo setkání ve formátu V4+Francie. Francouzský prezident Emmanuel Macron stručně představil program a priority francouzského předsednictví. „Francie bude muset v příštím půlroce řešit celou řadu výzev včetně pokračující pandemie covid-19 nebo krizových situací na hranicích EU i v jejím blízkém sousedství. ČR po Francii v červenci příštího roku přebírá a pevně věřím, že bude moct navázat na její úspěchy“, uvedl premiér Babiš.

Jedním z hlavních témat společného jednání byla klimatická a energetická politika v kontextu současného navýšení cen energií. „Ceny emisních povolenek neustále rostou, je to problém, který ohrožuje nemalou část Evropanů energetickou chudobou a konkurenceschopnost částí ekonomiky. Měli bychom to tedy intenzivně řešit“, zdůraznil český předseda vlády. „Dále je pro nás v oblasti energetiky zásadní, aby byla zachována svobodná volba energetického mixu, a aby Komise do taxonomie co nejrychleji zahrnula i jádro a zemní plyn“ doplnil Andrej Babiš.

Lídři se i souvislosti se situací na hranicích EU s Běloruskem věnovali také tématu migrace a ochrany vnějších hranic. „Jsem rád, že jednou z hlavních priorit francouzského předsednictví je reforma Schengenu tak, aby EU byla schopná lépe chránit své vnější hranice. Znovu opakuji, že je naprosto nepřijatelné, aby třetí země využívaly migraci jako hybridní zbraň proti EU“ uzavřel premiér Babiš.

Poděkování předsedy vlády armádě na slavnostním nástupu na Vítkově

Premiér Andrej Babiš předal vojákům medaile Karla Kramáře, 9. prosince 2021.
Premiér Andrej Babiš předal vojákům medaile Karla Kramáře, 9. prosince 2021.
Ve čtvrtek 9. prosince 2021 se v areálu Národního památníku na Vítkově uskutečnil slavnostní nástup Armády ČR. Předseda vlády Andrej Babiš v projevu poděkoval vojákům nejen za pomoc během pandemie covid-19. Z rukou premiéra převzalo také 50 vojáků nejvyšší ocenění, které uděluje předseda vlády ČR – medaili Karla Kramáře. Mezi oceněnými byly mj. členové Integrovaného centrálního řídícího týmu plk. Petr Šnajdárek a pplk. Jan Ryšavý.

Vážené dámy, vážení pánové,

v lednu by to bylo osm let, co se hnutí ANO ujalo správy nad ministerstvem obrany. Když jsme v roce 2014 resort přebírali, nebyl v dobrém stavu. Předchozí vlády se k armádě dlouhé roky nechovaly moc vstřícně. Vždy, když vládní politici potřebovali peníze, byla armáda první na ráně. Takže zatímco do světa vytrubovali, jak dostojí našim aliančním závazkům, doma škrtali v armádním rozpočtu. Tendry ministerstva obrany měly kvůli různým lobbistům a netransparentním tendrům pověst černé díry na peníze. Státní podniky stagnovaly a z armády odcházelo víc vojáků, než kolik do ní nastupovalo. Našim ozbrojeným silám chyběly peníze, vojáci a vize, ale z velké části motivace i prestiž.

Když jsem si připravoval tento projev, narazil jsem na citát amerického generála George C. Marshalla, který se mi moc líbil. “I can’t expect loyalty from the army if I do not give it” – tedy volně přeloženo: „Nemohu očekávat oddanost od armády, pokud se tak sám nechovám“. To si myslím, že vystihovalo stav, jaký tu byl do roku 2014. Chci doufat, že za těch skoro osm let jsme vám předvedli, že se k našim vojákům chováme jinak. Myslím, že za tu dobu jsme ukázali, že to s armádou myslíme vážně, a to nejen z hlediska rozpočtu, výzbroje a výbavy, ale zejména pokud jde o investice do lidí.

Pokud jde o finance, tak výdaje na obranu rostou historicky nejvyšším tempem. Od roku 2013 stoupl armádní rozpočet o 100 procent, splnili jsme vládní slib, že do konce letošního roku rozpočet na obranu dosáhne 1,4 % HDP. Vyšlapali jsme nastupující vládě cestu, jak v dohledné době výdaje navýšit na 2 % HDP, k čemuž jsme se zavázali při vstupu do Severoatlantické aliance v roce 1999. Ke stávajícímu armádnímu majetku jsme se konečně začali chovat jako řádní hospodáři: masivně jsme investovali do rekonstrukcí a výstavby armádních nemovitostí. Ekonomicky a personálně jsme stabilizovali státní podniky spadající pod ministerstvo obrany jako LOM Praha, Vojenské lesy a statky, VOP CZ, VTÚ nebo VVÚ. A také jsme se zbavili nepotřebného majetku – od roku 2013 jsme tím získali skoro 4,5 miliardy Kč.

Pokud jde o výzbroj a výbavu, naši ministři, a hlavně ministr Metnar, v uplynulých osmi letech uzavřeli smlouvy za více než 200 miliard korun. Naši vojáci mají nové útočné pušky, pistole i balistické vesty a přilby. Opravy a modernizace se dočkaly ruské vrtulníky Mi a nové, americké vrtulníky Venom a Viper se již vyrábí – do roku 2023 je naše armáda bude mít k dispozici. Dokončili jsme nákup izraelských radiolokátorů MADR, dvou letounů CASA, francouzských děl, izraelských protiletadlových kompletů SHORAD i stovek nových terénních vozidel Hilux. Zároveň jsme dbali na to, aby armádní zakázky byly transparentní, a od ministerstva jsme odstřihli různé lobbisty. Navíc armádní tendry přinášely práci a peníze našim občanům a firmám. Za poslední čtyři roky bylo s českými subjekty uzavřeno 42 tisíc smluv za 94 miliard Kč a v případě, že se u nás daná technika nevyrábí, tak podmínkou bylo minimálně ze 30 % zapojení českého průmyslu.

Ale ani ta nejlepší technika a nejmodernější výzbroj je k ničemu, pokud schází lidi. Proto jsme ty nejzásadnější investice směřovali do našich vojáků. Není náhoda, že za posledních osm let systematicky roste zájem o práci v armádě. Dnes v našich ozbrojených složkách slouží více než 26 tisíc vojáků a vojákyň z povolání. Je nesporné, že je za tím i zásadní změna v systému odměňování. Dnes platy vojáků snesou srovnání s platy ostatních profesí na trhu práce. Průměrný služební plat vojáků z povolání vzrostl z 26 351 Kč v roce 2014 na 40 451 Kč v letošním roce. Rostoucí prestiž naší armády se odráží také ve velkém zájmu o studium na vojenských školách, který je patrný zejména v posledních letech. Celkový počet žáků a studentů vojenských škol v letech 2014 až 2021 stoupl o pětinu a počet studentů vojenského prezenčního studia na Univerzitě obrany dokonce o 47 %. Otevřeli jsme dveře i aktivním zálohám a zájem veřejnosti o službu vlasti mě osobně velice těší – rok co rok počet příslušníků aktivních záloh roste o asi 10 procent, takže dnes je záložáků asi 3,5 tisíce. Nezapomněli jsme ani na naše veterány, kterým poskytujeme komplexní zdravotní a sociální péči, máme pro ně dva domovy v Karlových Varech a při ÚVN v Praze, a tři komunitní centra.

Kromě zvyšování rozpočtu, modernizace výzbroje a investic do vojáků naše vláda také přišla s vizí, jak se má naše armáda rozvíjet. Zpracovali jsme dlouhodobý výhled pro obranu až do roku 2035 včetně strategie nákupu další techniky. Vytvořili jsme obrannou strategii ČR, která reaguje na proměňující se hrozby, ať už jde terorismus, kybernetickou bezpečnost nebo hybridní útoky a přišli jsme také s podporou obranných spolků a jejich zapojení do obrany v případě krize.

Česká armáda dnes patří mezi uznávané a spolehlivé partnery nejen v NATO, ale i EU, OSN a V4. Naši vojáci si zaslouženě vydobyli respekt působením v zahraničních misích, zejména v Afghánistánu a nyní v Mali. Působí v Pobaltí, na Sinaji, v Kosovu nebo také v Bosně a Hercegovině. A nejnověji vycházíme vstříc žádosti z Varšavy a chystáme vyslání ženistů na polsko-běloruskou hranici. Naši vojáci velí mezinárodním operacím. A spojenci dobře vědí, že na českou armádu je spolehnutí. Svoji profesionalitu naši vojáci celému světu ukázali naposledy v srpnu, kdy v naprosto chaotické situaci a neustále se měnících podmínkách perfektně zvládli evakuaci našich lidí ze zastupitelského úřadu v Kábulu a afghánských spolupracovníků do ČR. Zatímco evakuační letadla jiných zemí se teprve do Afghánistánu chystala, naši lidé už byli v bezpečí doma. Ještě jednou klobouk dolů. Moc děkujeme.

Nezastupitelnou roli hraje naše armáda ale také v Česku. Obětavost, nasazení a pracovitost našich vojáků si všichni mohli ověřit v posledních dvou letech během pandemie. Armáda pomohla s transportem a distribucí zdravotních pomůcek, bez vojáků by nevznikla Chytrá karanténa, vojáci pomáhali při zajištění voleb během covidu a vojáci i příslušníci aktivních záloh několik měsíců zajišťovali chod Národního očkovacího centra v O2 Universu, kde bylo vyočkováno přes 680 tisíc dávek vakcíny. Vojáci pomáhali v nemocnicích a sociálních zařízeních. A konečně letos v létě armáda pomáhala lidem se vypořádat s následky tornáda na jižní Moravě, kam vyslala své specialisty, především ženisty, ale i psychology, lékaře nebo vojenské policisty. Není divu, že naší armádě důvěřují asi tři čtvrtiny občanů. To je, dámy a pánové, to nejlepší vysvědčení vaší práce. K tomu není třeba cokoli dodávat.

Osm let jsme investovali do naší armády a ten výsledek je opravdu znát. Troufnu si tvrdit, že ve srovnání s rokem 2014 máme dnes úplně jinou armádu, pokud jde o finance, techniku, transparentnost, důvěru i lidský kapitál. Doby, kdy neměla armáda dobrou pověst, jsou dávno pryč. Myslím, že všichni můžeme být právem hrdí na naše vojáky, ať už jde o veřejnosti dobře známé jednotky – jako je 601. skupina speciálních sil z Prostějova, 211. taktická letka z Čáslavi, 311. a 312. prapor radiační, chemické, biologické ochrany z Liberce, nebo 41. mechanizovaný prapor ze Žatce 42. mechanizovaný prapor z Tábora – tak i ty, které se neobjevují tak často v médiích, jako jsou naši ženisté, dělostřelci, výsadkáři, zpravodajci či vojenští policisté. Myslím si, že investice do naší armády se nám už tisíckrát zúročila.

A na závěr mi dovolte osobnější hodnocení. Toto je můj poslední projev před vámi v roli předsedy vlády České republiky. Byla pro mě čest se s vámi setkávat a spolupracovat. Za ty čtyři roky jsem měl to štěstí poznat spoustu z vás, od řadových vojáků po nejvyšší vedení. Zvláštní dík patří také armádním pilotům a vojákům a vojákyním z palubního personálu, se kterými jsem se na svých cestách setkával nejčastěji. Upřímně, nemám rád létání, ale na palubách armádních speciálů jsem nikdy nervozitu nepociťoval. Přesvědčil jsem se, že vojáci, kteří slouží v našich ozbrojených silách, jsou srdcaři, armáda pro ně není práce, ale životní poslání. Jsem rád, že v této nejisté době, kdy se při obraně budeme muset v prvé řadě spoléhat sami na sebe a až pak na spojence, chráníte Českou republiku právě vy. Protože dobře vím, že když přijde na lámání chleba, tak nás a naši zemi nikdy nedáte.

Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády

Dopis Andreje Babiše velvyslancům zemí EU působícím v ČR

Vzhledem k pandemii covid-19 se předseda vlády v demisi nemohl rozloučit s velvyslanci zemí evropské sedmadvacítky osobně a proto jim zaslal dopis, ve kterém poděkoval za přínosnou spolupráci nejen na evropských tématech.

Your Excellency,

My tenure as Prime Minister is coming to an end, as well as the participation of ANO in the government of the Czech Republic. I would have liked to say goodbye to all of you in person, but given the current pandemic situation that wouldn’t be advisable. Therefore, I have decided to send   you this letter. I am pleased that I could cooperate with you on many issues, first as the Minister of Finance and later as the Prime Minister. It was a fruitful collaboration and I was glad to get to know some of you very closely. I would like to take this opportunity to thank you for this productive cooperation.

ANO will become the main opposition party and as for myself, I will not be leaving politics. I can assure you we will be a very active and very visible opposition, working very hard at Parliament, in the regions and municipalities. I strongly believe that even in our new position we will continue to cooperate, and exchange opinions. As Leader of the opposition I will be travelling abroad, visiting Brussels and meeting with our  political partners. ANO firmly established itself as a part of the family of EU political parties, we are proud and active members of ALDE and Renew Europe. Our MEPs are one of the most visible and hardworking members of the European parliament.

My government and ANO never questioned our membership in the EU and NATO. It was never a matter of discussion. On the other hand, we emphasized that we must be active, and critical when necessary, ready to defend our national interests. Being part of the EU does not mean to accept everything which large member states, progressive elites in the European Parliament or bureaucrats  in the European Commission and other institutions come up with. The Czech Republic vetoed mandatory migration quotas and we always defended our national interests as all countries do in the EU.

The EU is not a one-way street. There are funds and programmes for poorer countries and regions. However, newer member states in Central and Eastern Europe are crucial for the EU, as we represent a huge and growing market and a giant outflow of cash in the form of dividends to Western Europe. The EU is a system of equals, which is and must be mutually beneficial for everybody. For  those from East and West, North and South, for smaller and bigger countries as well.

It is not true – as some say – that this country does not have a vision for Europe. Our vision has been simple. And it is compatible with Czech national interests and traditions of our foreign policy. There is no need to constantly open new fields and chapters of integration and leave older projects unfinished. Our focus should always be on completing the EU single market and focus on the four freedoms: the freedom of movement of people and labour, the freedom of movement of goods, the freedom of movement of services and the freedom of movement of capital. We are still lagging behind in the digital single market and telecommunications, in the field of services there are obstacles like forcing  local wages for lorry and bus drivers from other countries, banking is becoming yet again more national etc. Focus on these four freedoms is a never ending task but now it is more urgent than ever.

After the United Kingdom left the EU, which I consider unfortunate, the Czech Republic must concentrate on building alliances with like-minded countries, which should focus on the free market, smaller government and less bureaucracy and regulations. The priority of the EU should be economic growth, not regulation. After the financial crisis of 2008 the average economic growth in the EU is only half of the growth in the United States, and in some countries in East Asia the growth is  often three times superior than in Europe. It is clear that we cannot continue like this.

Brussels should accelerate the accession process of all countries interested in becoming a member of the EU. The European Union should coincide with the borders of Europe. The priority of the Czech Republic should be to support all countries in Western Balkans in their endeavour. The Schengen borders should be the same as the borders of the EU. It is crucial for the survival of the EU to improve the  protection of its external borders to combat illegal migration and the smuggling of people.

The current energy crisis showed us that instead of focusing on the Green Deal only, the EU should use its  strength to negotiate long-term contracts for natural gas, as it did when negotiating for covid-19 vaccines. I believe it is in the national interest of our country to focus on nuclear energy and build more nuclear reactors. Such decision should not only be respected but also welcomed by our European partners.

The EU functions professionally and efficiently in negotiating trade agreements with other countries. On the other hand, the EU is unable to project its power internationally, which is true even in relation to its neighbours. The EU must improve in this. It must be a strong, credible  and visible player in all countries suffering from crisis and tensions such as Ukraine, Armenia, Turkey, Syria, Libya, Iraq etc. The first step is to define common EU interests. Only then can it have a functional foreign policy.

I sincerely hope and believe that the new Czech government will follow in our footsteps.

Once again let me thank you for your cooperation during these past years and wish you all Merry Christmas and Happy New Year. I am looking forward to seeing you again soon.

Please accept the assurances of my highest consideration.

Andrej Babiš, Prime Minister


pracovní překlad
V Praze, prosinec 2021

Vaše excelence,
končí mé působení ve funkci předsedy vlády i účast hnutí ANO ve vládě České republiky. Rád
bych se s Vámi všemi rozloučil osobně, ale vzhledem k současné pandemické situaci by to
nebylo vhodné. Proto jsem se rozhodl poslat Vám tento dopis. Jsem rád, že jsem s Vámi mohl
spolupracovat, nejprve jako ministr financí a později jako předseda vlády. Byla to přínosná
spolupráce a rád jsem některé z Vás poznal zblízka. Rád bych využil této příležitosti a
poděkoval Vám za tuto plodnou spolupráci.

ANO se stane hlavní opoziční stranou a pokud jde o mě, já z politiky neodcházím. Mohu Vás
ujistit, že budeme velmi aktivní a velmi viditelnou opozicí, která bude tvrdě pracovat v
Parlamentu, v krajích a obcích. Pevně věřím, že i v nové pozici budeme nadále spolupracovat
a vyměňovat si názory. Jako předseda opozice budu cestovat do zahraničí, navštívím Brusel a
setkám se s našimi politickými partnery. Hnutí ANO se pevně etablovalo jako součást rodiny
politických stran EU, jsme hrdými a aktivními členy ALDE a Renew Europe. Naši
europoslanci patří k nejviditelnějším a nejpracovitějším členům Evropského parlamentu.
Naše vláda a hnutí ANO nikdy nezpochybňovaly členství České republiky v EU a NATO.
Nikdy se o tom nediskutovalo. Na druhou stranu jsme zdůraznili, že musíme být aktivní a v
případě potřeby kritičtí a připraveni hájit naše národní zájmy. Být součástí EU neznamená
přijímat vše, s čím přijdou velké členské státy, progresivní elity v Evropském parlamentu
nebo byrokraté v Evropské komisi a dalších institucích. Česká republika povinné migrační
kvóty vetovala a vždy jsme hájili své národní zájmy, jako to dělají všechny země v EU.
EU není jednosměrná cesta. Existují fondy a programy pro chudší země a regiony. Novější
členské státy ve střední a východní Evropě jsou však pro EU klíčové, protože představujeme
obrovský a rostoucí trh a obrovský odliv peněz ve formě dividend do západní Evropy. EU je
systém rovných, který je a musí být pro všechny vzájemně výhodný. Pro ty z východu i
západu, severu i jihu, pro menší i větší země.

Není pravda, jak někteří tvrdí, že Česká republika nemá vizi pro Evropu. Naše vize je
jednoduchá. A je v souladu s českými národními zájmy a tradicemi naší zahraniční politiky.
Není třeba neustále otevírat nové oblasti a kapitoly integrace a nechávat starší projekty
nedokončené. Neustále bychom se měli zaměřovat na dokončení jednotného trhu EU a
soustředit se na čtyři svobody: volný pohyb osob a pracovních sil, volný pohyb zboží, volný
pohyb služeb a volný pohyb kapitálu. Stále zaostáváme v oblasti jednotného digitálního trhu a
telekomunikací, v oblasti služeb se objevují překážky, jako je vynucování místních mezd pro
řidiče kamionů a autobusů z jiných zemí, bankovnictví se opět stává více národním atd.
Zaměřit se na tyto čtyři svobody je úkol, který nemá konce, ale nyní je naléhavější než kdy
jindy.

Po odchodu Velké Británie z EU, který považuji za nešťastný, se Česká republika musí
soustředit na budování spojenectví s podobně smýšlejícími zeměmi, které by se měly zaměřit
na volný trh, menší vládu a méně byrokracie a regulací. Prioritou EU by měl být hospodářský
růst, nikoli regulace. Po finanční krizi v roce 2008 je průměrný hospodářský růst v EU pouze
poloviční ve srovnání s růstem ve Spojených státech a v některých zemích východní Asie je
růst často třikrát vyšší než v Evropě. Je jasné, že takto to dál nejde.
Brusel by měl urychlit přístupový proces všech zemí, které mají zájem stát se členy EU.
Evropská unie by se měla shodovat s hranicemi Evropy. Prioritou České republiky by měla
být podpora všech zemí západního Balkánu v jejich úsilí. Schengenské hranice by měly být
stejné jako hranice EU. Pro přežití EU je zásadní zlepšit ochranu vnějších hranic a bojovat tak
proti nelegální migraci a pašování lidí.

Současná energetická krize nám ukázala, že místo toho, aby se EU soustředila pouze na
Zelenou dohodu, měla by využít své síly k vyjednání dlouhodobých smluv na zemní plyn,
jako to udělala při vyjednávání o vakcínách covid-19. Domnívám se, že je v našem národním
zájmu zaměřit se na jadernou energii a postavit více jaderných reaktorů. Toto rozhodnutí by
měli evropští partneři nejen respektovat, ale také uvítat.

EU funguje při sjednávání obchodních dohod s ostatními zeměmi profesionálně a efektivně.
Na druhou stranu EU není schopna promítnout svou moc na mezinárodní úrovni, což platí i ve
vztahu k jejím sousedům. EU se musí v této oblasti zlepšit. Musí být silným, důvěryhodným a
viditelným hráčem ve všech zemích, které trpí krizí a napětím, jako je Ukrajina, Arménie,
Turecko, Sýrie, Libye, Irák a další. Prvním krokem je definovat společné zájmy EU. Jedině
tak může mít funkční zahraniční politiku.

Upřímně doufám a věřím, že nová česká vláda půjde v našich stopách.
Ještě jednou mi dovolte, abych Vám poděkoval za spolupráci v uplynulých letech a popřál
Vám všem krásné Vánoce a šťastný nový rok. Těším se, že se brzy opět uvidíme.

Přijměte prosím mé ujištění o mé nejhlubší úctě.

Andrej Babiš
předseda vlády

Vláda schválila vyslání 150 vojáků na pomoc Polsku s ochranou hranic před nelegální migrací z Běloruska

Premiér Andrej Babiš s ministrem obrany Lubomírem Metnarem během mimořádné schůze vlády, 8. prosince 2021.
Premiér Andrej Babiš s ministrem obrany Lubomírem Metnarem během mimořádné schůze vlády, 8. prosince 2021.
Česká republika vyšle na pomoc Polské republice s ochranou hranic před nelegální migrací z Běloruska 150 příslušníků Armády ČR s potřebným vybavením. Návrh na jejich vyslání na žádost polské vlády odsouhlasila na mimořádném jednání ve středu 8. prosince 2021 vláda Andreje Babiše v demisi. Definitivní souhlas s vysláním vojsk musí dát Parlament České republiky.

Pokud působení českých vojáků v Polsku schválí Poslanecká sněmovna i Senát, vyjede na pomoc Polsku se zvládáním ochrany hranic s Běloruskem před nelegální migrací 150 příslušníků ženijního vojska s potřebnou výzbrojí a výstrojí. V Polsku by měli zůstat až 180 dnů, a to ode dne schválení Parlamentem ČR do 31. července 2022.

O pomoc se zabezpečením polsko-běloruské hranice před nelegální migrací požádala polská strana českou vládu oficiálně v pátek 3. prosince. Česká vláda se rozhodla vyhovět co nejdříve i proto, že nelegální migrace přináší problémy nejen Polsku, ale může být problémem pro celou Evropskou unii, protože se současně jedná o hranici schengenského prostoru.

Čeští vojáci by měli v Polsku působit jako podpůrné jednotky pro polské pohraniční síly. Nebudou se podílet přímo na ochraně hranic. Česká republika se v případě schválení Parlamentem stane třetí evropskou zemí vedle Velké Británie a Estonska, která se bude aktivně podílet na ochraně polsko-běloruské hranice.

Výsledek mimořádného jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-8-prosince-2021-192825/.

Reakce na nesmyslnou kritiku příprav předsednictví v Radě EU

V návaznosti na časté výtky v médiích ohledně nedostatečné přípravy na předsednictví v Radě EU v roce 2022 považuji za vhodné ujistit širokou veřejnost, že Úřad vlády ČR na přípravě předsednictví intenzivně pracuje, vše probíhá dle stanoveného harmonogramu a bez prodlení.

O pokroku pravidelně informujeme veřejnost na našem webu. Poslední stav příprav českého předsednictví najdete zde. Rozpočet předsednictví na roky 2021-2023 byl schválen vládou v říjnu 2019 ve výši 1,24 miliardy korun a v srpnu 2021 byl navýšen o 200 milionů korun na celkových 1,44 miliardy korun.

Kandidát na ministra zahraničních věcí včera v České televizi kritizoval špatnou přípravu předsednictví, ale bez konkrétních návrhů, co má být jinak. Přitom by stačilo si přečíst web Úřadu vlády ČR, aby získal základní představu o přípravě předsednictví. Jako cíle předsednictví opakuje principy, na kterých staví již několik let i stávající vláda, a zároveň se proti ní vymezuje. Tím dělá z předsednictví politikum, což jeho zdárný průběh nepodpoří.

V mnoha státech, které jsou v EU úspěšné, dokonce platí nepsané pravidlo, že předsednictví se ponechává zcela mimo vnitropolitickou soutěž a vládní i opoziční strany jej jako politické téma nepoužívají, ale vzájemně spolupracují. To se v ČR nepodařilo v roce 2009 a bohužel se to nedaří ani nyní.

Pan Lipavský uvádí například, že Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu má málo lidí. Ale není to pravda. V době mimo předsednictví pracuje na Stálém zastoupení v Bruselu až 110 lidí. Je schváleno posílení o 69 osob (51 již je na místě). Do doby začátku předsednictví je plánováno zdvojnásobení. Tento tým o 179 lidech v roce 2022 dále posílí 20 zkušených sekondovaných expertů z institucí a minimálně 25 stážistů, dalších minimálně 25 expertů bude vysláno resorty, takže v období CZ PRES bude Stálé zastoupení pracovat s více než 250 lidmi. A to je nadstandardní posílení.

Pokud si kandidát na ministra myslí, že i toto je málo, měl by uvést, které oblasti jsou nedostatečně obsazeny, kolik míst navrhuje doplnit a z jakých zdrojů financovat. Stranou ponechám, že jako kandidát na ministra zahraničních věcí pracuje se špatným pojmoslovím zastupitelský úřad, což je bilaterální ambasáda ČR v Belgii, a nikoliv naše zastoupení vůči EU, které je pro předsednictví určující.

Dále ministerský kandidát uvádí, že vláda nerozhodla o jednom tématu, které chce prosazovat, ale není schopen uvést, které by to mělo být. Zmiňuje digitální agendu, ale ta mezi prioritními okruhy už je. Úřad vlády ve spolupráci s resorty provedl již dvě kola podrobného mapování projednávaných agend (poslední verze z listopadu 2021 schválená vládou je k dispozici zde) a priorit a již od podzimu, od doby schválení vládou, existují tři potenciální prioritní okruhy:
(i) Vnitřní trh (Evropa prosperující, moderní a propojená),
(ii) Bezpečnost (Evropa bezpečná), a
(iii) Zdraví a udržitelnost (Evropa zdravá a udržitelná),
které soustřeďují 24 oblastí s vysokou prioritou pro projednávání, konkrétně se prolínající do více než 90 legislativních návrhů.

Pokud se nová vláda rozhodne určit jediné prioritní téma, nic jí v tom nebrání. Finální národní priority se obvykle stanovují až těsně před začátkem předsednictví, například prezident Emmanuel Macron je oznámí 9. 12., tedy méně než měsíc před začátkem předsednictví. Slovinská vláda schválila priority svého předsednictví 3. 6. 2021, a to (i) Ekonomická obnova (ii) Posílení odolnosti, (iii) Budoucnost EU (rozšíření) a (iv) Právní stát a společné hodnoty.

Věřím, že i přes aktuální politizaci této velké výzvy, kterou české předsednictví v Radě EU nepochybně představuje, využijeme této příležitosti jak k prezentaci České republiky, tak skvělých lidí, kteří tady žijí.

Tünde Bartha, pověřena řízením Úřadu vlády ČR