V letošním roce se jedná o páté zasedání tripartity. Za posledních šest měsíců se uskutečnila čtyři jednání Rady hospodářské a sociální dohody. Vláda je v pravidelném kontaktu se sociálními partnery. Pracovní týmy tripartity se aktuálně setkávají prostřednictvím videokonferencí. Intenzivní sociální dialog byl veden i v regionech a lze očekávat, že nová krajská vedení budou pokračovat ve spolupráci se zaměstnavateli a odbory.

Dopady Zelené dohody pro Evropu na ČR

Zelená dohoda pro Evropu je plán, jak zajistit udržitelnost hospodářství EU. Snahou návrhu je zakotvení cíle EU v oblasti klimatické neutrality pro rok 2050 do právních předpisů. Finanční prostředky ze Zelené dohody pro Evropu by měly směřovat do výstavby „zelené“ infrastruktury a podpory čisté mobility, zvyšování energetické účinnosti či podpory oběhového hospodářství a odpovědného zadávání veřejných zakázek. U Zelené dohody pro Evropu však zatím schází studie proveditelnosti a dopadové studie.

Národní plán obnovy

Národní plán obnovy usiluje o návrat k ekonomickému růstu a zaměstnanosti. Jednou z hlavních oblastí čerpání prostředků jsou projekty v oblasti klimatu. Další podpora je směřována do digitální transformace ekonomik. Mezi další prioritní cíle lze zařadit podporu čistých technologií a zrychlení vývoje a využívání obnovitelných zdrojů, zvýšení energetické účinnosti veřejných i soukromých budov, podpora udržitelné, dostupné a chytré dopravy nebo podpora dostupnosti vysokorychlostního připojení. Celkový rozpočet mimořádného fondu na podporu hospodářského oživení činí 750 miliard eur, z toho 390 miliard eur bude rozděleno ve formě grantů a 360 miliard eur ve formě půjček.

Přehled přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 mil. Kč

Dodržení termínů zahájení jednotlivých staveb závisí na získání pravomocného stavebního povolení a na úspěšném dokončení výběru zhotovitele. U některých staveb je vysokým rizikem dokončení majetkoprávní přípravy. Připravený rozpočet SFDI pro roky 2021 a výhled na roky 2022 a 2023 počítá se značným meziročním nárůstem národních finančních zdrojů. Vedle oprav a výstavby silnic a dálnic pokračuje budování železničních koridorů nebo rekonstrukce vlakových nádraží. Investuje se také do rozvoje lodní dopravy a vodních cest. Vliv probíhající pandemie na přípravu a realizaci staveb lze hodnotit jako vliv s nízkými dopady.

Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody se uskuteční v únoru 2021.

Návrat do druhého nejpřísnějšího stupně PES bude znamenat mimo jiné opětovné zavedení zákazu volného pohybu osob v režimu pro den do 23 hodin a v noci do 5. hodiny ranní. Budou uzavřeny bary a restaurace, zoologické zahrady, muzea či koupaliště a další vnitřní sportoviště. Zůstanou však otevřeny všechny obchody a služby, pokud zajistí, že v prodejně bude jen jeden zákazník na 15 metrů čtverečních. Na rozdíl od minule nebude také platit nedělní zákaz prodeje.

„Když jsme 3. prosince rozvolňovali, tak jsem si přál, abychom to do Vánoc vydrželi bez nějakých dalších opatření. A umím si představit to velké zklamání lidí, kteří podnikají v pohostinství, kteří podnikají v hoteliérství, kteří pracují každý den, zaměstnávají lidi, těžko shánějí úvěry, podnikají. Chápu, že to není dobrá zpráva. Mě to velice mrzí a samozřejmě se za to omlouvám, ale bylo to velmi těžké rozhodnutí, protože samozřejmě si uvědomujeme, jak obrovský dopad to má na životy lidí,“ prohlásil předseda vlády Andrej Babiš.

„My jsme to skutečně velice dlouho zvažovali, a i když je v nemocnicích stav pacientů stabilizovaný kolem 4 200, nicméně v rámci celého roku zemřelo na covid více než 9 600 lidí. A ta čísla bohužel stoupají, reprodukční číslo je 1,2 a to znamená, že my musíme okamžitě jednat. I když samozřejmě je to velice nepříjemná situace,“ vysvětlil premiér.

Vláda také upravila s platností od 15. prosince 2020 krizového opatření o zákazu konání hromadných akcí a omezení maloobchodního prodeje a služeb.

Změny budou i v českém školství. Od 21. prosince se omezuje provoz vysokých škol a ubytování studentů. 21. a 22. prosince budou mít volno všichni žáci a studenti základních a středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol, základních uměleckých škol, jazykových škol a další, o které se jim prodlouží vánoční prázdniny. Vláda současně rozhodla o úplném zrušení pracovní povinnosti pro studenty od 16. prosince 2020.

Skončí zákaz vycházení pro klienty v sociálních službách. Již od středy 16. prosince tak budou moci klienti domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem opouštět objekt či areál zařízení, ve kterém jim je poskytována sociální služba. Podmínkou bude v průběhu vycházky používání respirátoru alespoň třídy FFP2 nebo KN95. Vycházka trvající méně než 6 hodin bude umožněna bez dalších podmínek, klient bude po návratu pouze bedlivěji sledován, zda nemá příznaky onemocnění covid-19. Déletrvající opuštění zařízení už bude znamenat, že dotyčný půjde bezprostředně po návratu do oddělených prostor a do 72 hodin od ukončení vycházky mu bude proveden první antigenní POC test, který bude zopakován za další tři až čtyři dny. Umístění do oddělených prostor bude ukončeno v případě negativních výsledků obou testů.

Ministerstvo zdravotnictví rovněž rozhodlo, že urychlí spuštění antigenního testování obyvatel o dva dny. K zahájení tedy dojde už 16. prosince. K dílčím změnám došlo také v opatření omezujícím vstup cizinců na území České republiky.

Vláda řešila také kompenzace pro dalším zpřísněním nejvíce postižené segmenty ekonomiky. Odsouhlasila prodloužení programu Covid – Ubytování. V jeho pokračování Covid – Ubytování II si budou moci podnikatelé z oblasti hotelnictví a dalších ubytovacích služeb požádat Ministerstvo pro místní rozvoj o náhradu části ušlých zisků za období říjen až prosinec. Stejně jako v případě první fáze programu dostanou, pokud bude dotační program notifikován Evropskou komisí, 100 až 300 korun na lůžko v závislosti na kategorii a třídě hromadného ubytovacího zařízení s tím, že budou muset prokázat sezónní obsazenost v tomto období. Vláda na druhou fázi uvolní až 2,7 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy.

Pokračovat bude i dotační program Covid – Nájemné. Vláda odsouhlasila vypsání jeho třetí výzvy, kde budou moci podnikatelé v maloobchodu a službách s provozovnami v nájmu, kterých se dotkla protikovidová opatření, požádat o úhradu 50 procent z celkového nájemného za období říjen až prosinec 2020. Udělení dotace nebude podmíněno poskytnutím slevy ze strany pronajímatele, maximální výše může dosáhnout 10 milionů na jednoho nájemce. I tuto výzvu bude muset notifikovat Evropská komise. Ministerstvo průmyslu a obchodu dostane na program další tři miliardy korun ze státního rozpočtu.

Schválen byl nově i záměr Ministerstva průmyslu a obchodu na vypsání nového dotačního programu Covid – Gastro. Ten bude určen na pomoc sektoru gastronomie a vláda na něj ze státního rozpočtu vyčlenila celkem 2,5 miliardy korun. Podpora bude poskytována za období od 14. října 2020 do 31. prosince 2020 s tím, že jsou vyloučeny dny, kdy nebyly gastronomické provozy omezeny vládními opatřeními, tj. 3. až 18. prosince. Zároveň ale může být podle vývoje pandemie prodloužen i do nového roku. Ministerstvo očekává, že o dotaci požádá cca 22 000 gastronomických podniků.

Ministři rozhodli rovněž o prominutí DPH u dalšího vybraného zboží v souvislosti s mimořádnou událostí způsobenou šířením koronaviru. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí dostala za úkol připravit rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty u dodání diagnostických zdravotnických prostředků in vitro pro testování na onemocnění covid-19 a očkovací látky proti onemocnění covid-19, které odpovídají schváleným směrnicím a nařízením EU. Záměrem je zajištění cenově dostupnějšího přístupu k těmto komoditám.

Vláda schválila také vyčlenění finančních prostředků na nákup zdravotnického materiálu potřebného k zajištění plošného očkování obyvatel proti nemoci covid-19. Správa státního hmotných rezerv má za úkol nakoupit 6 milionů injekčních stříkaček pro aplikaci očkovací látky a stejný počet jehel, 800 000 injekčních stříkaček pro ředění očkovací látky a stejný počet jehel pro ředění a 160 000 kusů rozpustidla. Současně byla navýšena i částka ze státního rozpočtu, kterou bude mít Správa státních hmotných rezerv na nákupy pohotovostních zásob pro rezort zdravotnictví k dispozici, a to na 700 milionů korun.

Kabinet rozhodl rovněž o změně nařízení vlády o použití Armády České republiky k záchranným pracím při ochraně obyvatelstva a prevenci šíření koronaviru SARS CoV-2 v období do 31. prosince 2020. Časový úsek, v němž bude možné využívat vojáky pro potřeby Ministerstva zdravotnictví, krajských hygienických stanic či zdravotních ústavů, byl prodloužen až do 30. června 2021.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-14-prosince-2020-185630/.

Nouzový stav v České republice platí zatím do soboty 12. prosince. Podle názoru vlády se ale epidemiologická situace nelepší, stagnuje, proto je nutné prodloužit vládou zavedená krizová opatření i pro další období. Velkou část z nich totiž vláda může vyhlásit právě jen po dobu trvání nouzového stavu.

Vláda zároveň přijala několik změn v dosud platných krizových opatřeních. Od středy 9. prosince bude opět platit zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti. Současně s tím začne platit i zákaz jeho prodeje s sebou z výdejních okének či z restaurací a také na trzích a v tržnicích. Restaurace a další provozovny stravovacích služeb budou muset zavřít už ve 20 hodin a nebudou smět po této hodině provozovat ani výdejní okénko. Od čtvrtka 10. prosince vláda ruší pracovní povinnost mediků ve zdravotnických zařízeních a na hygienických stanicích. S účinností od 8. prosince pak vláda změnila své usnesení z 16. října, které se týká možnosti nahradit povinnou vstupní lékařskou prohlídku čestným prohlášením, tak, že tato možnost platí do konce roku.

Upravena budou také mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví. Vláda vzala na vědomí, že od 8. prosince bude nově upraveno nošení roušek pro amatérské sportovce uvnitř budov a pro trenéry a rozhodčí a že ministerstvo připravilo pravidla pro antigenní testování všech klientů tuzemských zdravotních pojišťoven, kteří o test projeví zájem. Testování bude probíhat proběhne mezi 18. prosincem 2020 do 15. lednem 2021.

Vláda vzala na vědomí Strategii očkování proti nemoci covid-19, kterou připravilo Ministerstvo zdravotnictví. Strategie vychází ze současných poznatků o vyvíjených očkovacích látkách proti covid-19 s vědomím, že zatím žádná z těchto vakcín dosud nebyla schválena a registrována Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), respektive Evropskou komisí. Očkování má být základním prvkem boje proti pandemii. Ministerstvo počítá v první fázi s centralizovaným nákupem vakcín, s očkováním v očkovacích centrech fakultních nemocnic a nemocnic v jednotlivých krajích, v očkovacích centrech zdravotních ústavů a v očkovacím centru Státního zdravotního ústavu. Přednostně mají být proočkovány nejrizikovější skupiny obyvatel – senioři a chronicky nemocni, zdravotnicí a hygienici, zaměstnanci ústavů sociální péče a subjektů kritické infrastruktury.

Vláda pošle do Parlamentu také novelu zákona o krizovém řízení a související návrh zákona o pravomoci Policie České republiky a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky. Právní předloha reaguje na poznatky z probíhající pandemie koronaviru. Ukázalo se, že podle stávající legislativy je obtížné postihovat právnické a podnikající fyzické osoby za porušení krizových opatření a že pokuty, které je možné uložit za tyto prohřešky fyzickým osobám, jsou ve srovnání s jinými přestupky nízké. Proto je chce vláda navýšit až na 50 000 korun. Kontrolu dodržování krizových opatření návrh svěřuje Policii ČR a obecní policii a současně umožňuje těmto orgánům ukládat za porušení krizových opatření sankce formou příkazu na místě.

Kabinet schválil také novelu nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Toto nařízení vlády upravuje systém záruk poskytovaných Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., za splacení úvěrů poskytovaných bankami proexportně orientovaným vývozcům, výrobním a obchodním podnikům, které se potýkají s nedostatkem své likvidity v důsledku nepříznivé ekonomické situace způsobené pandemií coviid-19. Novela umožní tyto záruky poskytovat až do 30. června 2021. Nově bude možné tyto záruky poskytnout i za úvěry splatné do šesti let namísto současných pěti a rozvolňuje i některá další pravidla pro jejich poskytnutí.

Zároveň vláda schválila také navýšení základního kapitálu Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., o 1,5 miliardy korun, a to formou zvýšení základního kapitálu úpisem 1 500 kusů nově emitovaných kmenových akcií na jméno v zaknihované podobě o jmenovité hodnotě a s emisním kurzem jeden milion korun bez veřejné nabídky k upisování s využitím přednostního práva jediného akcionáře k úpisu akcií. Navýšení kapitálu má EGAP umožnit i v dalším průběhu koronavirové krize poskytovat českým exportérům pojištění se státní podporou a nemusela omezovat svou činnost kvůli nedostatku finančních prostředků.

Vláda schválila také věcný záměr nového energetického zákona. Nový zákon má reagovat na vývojové trendy v oboru a umožnit třeba zjednodušení přístupu k oprávnění podnikání, zavedení institutu aktivního zákazníka či zavedení nové databáze energetických zařízení a subjektů provozujících tato zařízení. Nový energetický zákon se chce rovněž zaměřit na oblast ochrany zákazníka a vztah mezi dodavateli energií a zákazníky. Nová koncepce energetického zákona má České republice pomoci naplnit klimatické cíle, k nimž se zavázala.

Ministři se zabývali také plněním maastrichtských konvergenčních kritérií. Vláda souhlasila s doporučením Ministerstva financí a České národní banky v roce 2021 neusilovat o vstup do mechanismu směnných kurzů (ERM II). V době současné koronavirové krize splní Česká republika letos s největší pravděpodobností pouze jedno z maastrichtských konvergenčních kritérií, a to kritérium týkající se úrokových sazeb a na přijetí eura Česká republika stále není dostatečně připravena. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí a České národní banky.

Vláda schválila rovněž návrh na prodloužení možnosti orgánů právnických osob v době pandemie rozhodovat také distančním způsobem nebo per rollam. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje, aby tato možnost v zákoně zůstala až do 30. června 2021. Stávající znění zákona to umožňuje jen do konce roku. Více v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-7-prosince-2020-185476/.

V proslovu před vlastním předáním národní ceny vlády vyzdvihl premiér Andrej Babiš náročnou roli výzkumu v čase pandemie, který podobně jako léky, dýchací a další přístroje pomáhá nemocným k uzdravení. Ocenil práci českých výzkumníků v laboratořích a na vývojových pracovištích: „V této neradostné době si více než jindy vážíme vědců a chápeme, jak je podpora výzkumu potřebná. Děkuji všem odborníkům, že neustávají v úsilí získávat nové poznatky a využít je pro dobrý život našich lidí.“

Předseda vlády dále zdůraznil, že na výzkum dává vláda každý rok více peněz, v roce 2019 šlo o historicky nejvyšší částku téměř 112 mld. korun. „Máme špičkově vybavená vědecká pracoviště. Výsledky našeho výzkumu jsou stále lepší, je o nás slyšet v cizině,“ doplnil Andrej Babiš.

Ocenění za vědecký přínos k řešení problému pandemie

 „Letošní ročník je zvláštní. Je logicky poznamenán pandemií koronaviru, která našla odezvu ve vědeckém výzkumném světě. Proto se také Rada rozhodla v rámci soutěže Česká hlava udělit další dvě vědecká ocenění. Všichni víme, že pokud něco může zvítězit nad virem, tak je to věda,“ sdělil k obměněné struktuře ocenění první místopředseda RVVI Petr Dvořák na tiskové konferenci, která slavnostnímu večeru předcházela, v pátek 27. listopadu na Strakově akademii.

V rámci 19. ročníku soutěže Česká hlava udělila Rada pro výzkum, vývoj a inovace dvě čestná ocenění, a to:
– týmu vědců Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. za odborný článek zveřejněný ve špičkovém časopise Nature Communications; publikovaný výzkum připravil cestu k vývoji účinných látek, jež se mohou stát novou generací protivirových sloučenin,
– týmu vědců Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze za vytvoření produktu „ochranná polomaska CIIRC RP95-3D“.

Národní cena vlády

„Česká hlava už od prvních ročníků trochu předstihla svůj název – je to v očích vědců hlava mezinárodní, hlava světová. Václav Hořejší je bezesporu světovým vědcem. Je pokračovatelem praporu slavné imunologické školy, v tuto chvíli náš nejvýznamnější imunolog, který dosáhl obrovského mezinárodního věhlasu. Patří k nemnoha autorům, jejichž práce inspiruje největší počet zahraničních vědců. Objevil věci extrémně důležité pro zdraví, nástroje, jakými lze pohlédnout na různé subtypy bílých krvinek, což jsou objevy důležité pro léčbu řady vážných onemocnění. Česká hlava bude v těch nejlepších rukou,“ sdělil k volbě letošního laureáta Petr Dvořák. 

Národní cenu Česká hlava uděluje jedenkrát ročně vláda České republiky na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Cena je udělována od roku 2005 za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu a vývoje. S předáním národní ceny vlády je spojeno finanční ocenění ve výši 1 mil. korun.
 
„Ve vědě je třeba si zvyknout, že většina věcí spíše nefunguje. Máte nějakou hypotézu, ale experimenty ji nepotvrdí – a to je docela frustrující. Ale když se vylíhne třeba i drobnost a je to tak, jak jste si představoval, tak je to veliká radost,“ shrnuje svoji badatelskou zkušenost profesor Hořejší.

Čerstvý držitel národní ceny zároveň připomněl, že z jeho mateřského pracoviště, kterým je Ústav molekulární genetiky Akademie věd, pocházejí už dva dřívější nositelé národní ceny vlády. 

Více o oceněných

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.

Václav Hořejší je vynikající vědeckou osobností. Patří do vědecké špičky jako jeden z nejcitovanějších českých vědců, nejznámější a v zahraničí nejuznávanější badatel v oblasti molekulární imunologie. Vědecky působil mj. na Harvardově univerzitě, v letech 2003-2011 byl členem Učené společnosti České republiky. Profesor Hořejší je vedoucím vědeckým pracovníkem Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. a profesorem imunologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. 

V první dekádě vědecké kariéry vyvinul nové afinitní modely izolace a charakterizace biologicky významných proteinů lektinů. Se svým týmem se dlouhodobě věnuje identifikaci a biochemické charakterizaci povrchových molekul lidských bílých krvinek. K patrně nejvýznamnějším vědeckým výsledkům patří jeho podíl na objasnění složení a funkce tzv. membránových mikrodomén. Výsledky výzkumu Václava Hořejšího zásadním způsobem přispívají k pochopení mechanismů fungování imunitního systému na molekulární úrovni.

Tým Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i.

Tým Mgr. et Mgr. Evžena Bouři, Ph.D. se zabývá studiem replikace virů v lidských buňkách. Používá především metodu proteinové krystalografie, kde se „vypěstuje“ krystal proteinu, tedy bílkoviny, a pomocí rozptylu světla se pak zjistí, jak tato bílkovina vypadá ve 3D. Tyto informace pak používá ve spolupráci s týmem dr. Radima Nencky pro vývoj nových molekul s cílem získat protivirová léčiva.

Odborný článek: UOCHB AV ČR: KRAFCIKOVA, P., SILHAN, J., NENCKA, R. & BOURA, E. 2020. Structural analysis of the SARS-CoV-2 methyltransferase complex involved in RNA cap creation bound to sinefungin. Nature Communications, 11.  doi: 10.1038/s41467-020-17495-9.

Jedná se o práci objevného charakteru vycházející z českého pracoviště publikovanou ve špičkovém světovém časopisu. Práce otevírá cestu k vývoji virostatik nové generace, které mají potenciál stát se „širokospektrálními“ virostatiky, a vzbudila značný zájem významných farmaceutických firem.

Tým Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze 

Vývoj a následná výroba ochranné polomasky CIIRC RP95-3D je komplexním projektem realizace prvotního výzkumného nápadu až po jeho úspěšnou masovou výrobu. V českých podmínkách nemá v tomto směru obdoby. Jedná se o naprosto ojedinělý příklad technologického transferu z akademické půdy do průmyslové výroby v extrémně krátkém čase.

Na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze vznikla ve skupině PhDr. Mgr. Víta Dočkala, Ph.D. v rekordním čase jednoho týdne ochranná polomaska, která poskytuje nejvyšší stupeň ochrany (FFP3). Masku se vědcům podařilo vyvinout, certifikovat a také začít vyrábět tak, aby co nejdříve pomohla ochránit lékaře v nemocnicích i pracovníky záchranných služeb. Vyrábí se pomocí 3D tisku a díky volné licenci se dostala do celého světa – inovaci využívá 100+ institucí ze 30 zemí.

Změny v krizových opatřeních, které souvisejí se čtvrtečním přechodem České republiky do režimu 3. stupně protiepidemického systému PES, ohlásila vláda už po nedělním mimořádném jednání. Dnes schválila jejich definitivní znění. Od čtvrtka 3. prosince tak budou moci za jasně stanovených pravidel otevřít všechny obchody a služby včetně restaurací, heren, sportovišť či koupališť, návštěvníky budou moci do areálů vpustit i zoologické zahrady či muzea a galerie. Za přísných opatření a bez diváků se budou moci rozjet amatérské sportovní soutěže a nově se bude moci na jednom místě shromáždit deset osob uvnitř a padesát osob venku. Ruší se také zákazy nočního vycházení, prodeje v neděli a konzumace alkoholu na veřejnosti. Uzavřeny zůstanou pro veřejnost lanovky a lyžařské vleky.

Od pondělí 7. prosince se do školních lavic budou moci vrátit i zbylé ročníky středních škol, avšak za podmínky, že se třídy budou po týdnu střídat v běžné docházce a distanční výuce. Od soboty 5. prosince se změní návštěvní režim v zařízeních sociálních služeb. Kromě dosud platných výjimek budou moci přijít na návštěvu i ti rodinní příslušníci, kteří se při příchodu podrobí antigennímu testu na covid-19, pokud se neprokáží platným PCR testem nebo dokladem o prodělaném onemocnění covid-19 v posledních 90 dnech.

Vláda vzala na vědomí i opatření Ministerstva zdravotnictví. První ošetřuje provádění antigenních testů na covid-19 u pedagogických pracovníků, kteří o to projeví zájem, druhé upravuje nošení roušek pro sportovce – na venkovních hřištích bude výjimka z nošení pro všechny sportující, na vnitřních sportovištích jen pro profesionální sportovce. Drobných úprav doznalo i opatření pro vstup cizinců do ČR.

Vláda se zabývala také další podporou segmentů ekonomiky a společnosti, které byly postiženy dopady koronavirové krize. Schválila uvolnění až 2,3 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy ve prospěch Národní sportovní agentury na program podpory sportovních organizací Restart sportu. Finanční prostředky budou využity na zachování sportovní infrastruktury, zejména na podporu investic do sportovní infrastruktury, na opětovné nastartování českého sportu utlumeného krizovými opatřeními vlády a na minimalizaci dopadů pandemie covid-19. Program podpoří projekty jak pro profesionální, tak i pro amatérský sport včetně sportu hendikepovaných.

Další finanční prostředky dostanou i dotační programy spravované Ministerstvem průmyslu a obchodu. Až 400 milionů korun půjde na dofinancování programu Ošetřovné II pro OSVČ, až 100 milionů korun na nově spuštěný program Smart Parks for the Future určený mj. na projekty regenerace brownfieldů a podpory opatření cirkulární ekonomiky a až 200 milionů korun na program Czech Rise Up 2.0. V něm bude vyhlášena nova výzva Czech Rise Up 2.0 – Technologie na podporu vzniku nových a vysoce inovativních projektů, které pomohou především při řešení socioekonomických dopadů pandemie.

Vláda řešila také několik legislativních předloh, většina změn se rovněž vztahuje k dopadům pandemie koronaviru. Novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních umožní v nutných případech širší uplatnitelnost mediků u poskytovatelů zdravotní péče, a to i na pozicích praktických sester. Způsobilost k výkonu povolání praktické sestry by totiž nově měl mít i student studijního oboru Všeobecné lékařství po absolvování osmi semestrů a vykonání zkoušky z předmětu ošetřovatelství či péče o nemocné nebo obdobného předmětu. Dosud mohou medici vykonávat jen pomocná povolání sanitáře či ošetřovatele.

Navržená novela zákona o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze má zase umožnit v době pandemie či jiného závažného ohrožení účastnit se jednání krajských a obecních zastupitelstev a rad i distanční formou včetně možnosti distanční formou i hlasovat. Tato praxe dosud oporu v zákoně nemá, ačkoli se již využívá. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda navrhuje přijmout nový zákon o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování proti onemocnění covid-19 a o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám a související novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tato právní norma upravuje úhradu očkování proti onemocnění COVID-19 z veřejného zdravotního pojištění, a to včetně příslušné očkovací látky tak, aby mohlo být očkování pro všechny pojištěnce účastné v systému veřejného zdravotního pojištění České republiky plně hrazeno ze zdravotního pojištění, a tedy pro klienty pojišťoven zcela zdarma. Zároveň ošetří i případy, kdy by toto očkování způsobilo očkované osobě nějakou újmu na zdraví. Odškodnění by se v těchto případech řídilo stejnými pravidly jako v případě jiných povinných očkování.

Vláda také odsouhlasila Ministerstvu zdravotnictví přistoupení k dalším dvěma smlouvám mezi Evropskou komisí, zastupující členské státy Evropské unie, a výrobcem kandidátní vakcíny proti onemocnění covid-19. Konkrétně se jedná o společnost Janssen Pharmaceutica a konsorcium Pfizer Inc. a BioNTech Manufacturing GmbH., s nimiž Evropská komise uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí na dodávky vakcín. Česká republika by v případě úspěšného dokončení vývoje odebrala zatím dávky pro dva miliony osob od každého z obou producentů.

Kabinet schválil i dva návrhy novel zákonů, které kvůli pandemii mění pravidla pro české vězeňství. Novela zákona o Vězeňské službě ČR má umožnit v případě personální krize zaviněné dopady pandemie povolat ke službě do věznic i příslušníky Policie ČR. Novela zákonů o výkonu vazby, o výkonu trestu odnětí svobody a o výkonu zabezpečovací detence má zase umožnit vězněným osobám přijmout v době mimořádných opatření omezujících kontakt s příbuznými více než zákonem stanovený počet balíčků v daném období.

Vláda pošle do Parlamentu rovněž návrh novely zákona o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a zákona o zaměstnanosti, který umožní prodloužit opatření provedená předchozí mimořádnou změnou zákona o zaměstnanosti i po 31. prosinci 2020. Tato opatření umožňují v době pandemie výjimky pro doložení některých zákonem požadovaných skutečností nebo dočasně mění podmínky pro poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a příspěvků v rámci cíleného programu k řešení zaměstnanosti.

Kabinet v důsledku koronavirové krize opět změnil i nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách. Nově bude možné investiční pobídkou podpořit i menší firmy, které chtějí investovat do produkce vybraných výrobků se strategickým významem pro ochranu života a zdraví občanů v mimořádných situacích do České republiky. Pro tyto investory nebude platit povinnost splnit podmínku vyšší přidané hodnoty, podmínku minimální výše investice půl miliardy korun ani podmínku vytvoření minimálně 500 pracovních míst.

Vláda rozhodla také o zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů, a to o 7,1 procenta od 1. ledna 2021 a stejnou novelu nařízení vlády přijala i pro vojáky z povolání.

Schválila také uvolnění 3 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy na podporu projektů vodního hospodářství (1,7 miliardy) a na pozemkové úpravy (1,3 miliardy). Díky tomu bude moci Ministerstvo zemědělství navýšit rozpočet dotačních programů, které pomáhají financovat projekty na zadržování vody v krajině či zemědělských závlah. O tyto programy je velký zájem, který převyšuje jejich dosavadní finanční možnosti. Navýšení alokace umožní ministerstvu rovněž vyhlásit další výzvy u dotačních programů Podpora opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody a Podpora odkupu a scelování infrastruktury vodovodů a kanalizací. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Vláda schválila také Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro následujících pět let. Dokument popisuje hlavní principy, na kterých stojí kybernetická bezpečnost České republiky, definuje její budoucí strategické směřování v oblasti kybernetické bezpečnosti a popisuje základní vize v této čím dál důležitější oblasti. Více informací naleznete v tiskové zprávě Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost.

V úvodu jednání přivítal I. místopředseda Petr Dvořák nové členy Rady, kteří byli jmenováni vládou 16. listopadu 2020. Jsou jimi doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci a vedoucí laboratorní skupiny ministerstva zdravotnictví (řešící kapacity testování covid-19), a Ing. Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické a elektronické asociace ČR a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a Národního centra pro průmysl 4.0.
Rada zároveň vyjádřila poděkování prof. Janu Latovi a prof. Jiřímu Witzanymu, kteří dovršili své čtyřleté funkční období, za jejich činnost v Radě pro výzkum, vývoj a inovace. 

RVVI se opětovně zabývala podporou vědy a výzkumu v rámci hospodářské strategie. Členové Rady diskutovali výsledky činnosti pracovních skupin pro průmyslový aplikovaný výzkum a pro výzkum medicínský. Profesor Dvořák a zástupci MPO a MŠMT informovali členy Rady o jednání s Evropskou komisí k Národnímu plánu obnovy, které se konalo 20. listopadu 2020.

RVVI schválila Výchozí návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na roky 2022–2024, s výhledem do roku 2028, ve výši 38,0 mld. Kč pro rok 2022, 38,0 mld. Kč pro rok 2023 a 38,6 mld. Kč pro rok 2024. Tyto výdaje nezahrnují výdaje kryté příjmy z programů EU a finančních mechanismů.
Tímto je zahájen proces přípravy Návrhu výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace na roky 2022–2024, který bude pokračovat příští rok jednáními s jednotlivými poskytovateli podpory. Rada předpokládá předložení konečného návrhu vládě ve 2. čtvrtletí roku 2021. 

V dalším z hlavních bodů jednání RVVI schválila stanovisko k materiálu  Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky 2021-2027 (Národní RIS3 strategie) v gesci ministerstva průmyslu a obchodu. Existence a funkční naplňování Národní RIS3 strategie představuje základní podmínku pro uskutečňování intervencí kohezní politiky EU v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v programovém období do roku 2027. 
Pravidelným tématem zasedání RVVI je Implementace Metodiky hodnocení 2017+. Aktuálně byla Rada seznámena s vypořádáním námitek výzkumných organizací vůči hodnocení výsledků v Modulu 1. K uplatněným námitkám bude uspořádán seminář, zejména pro oblast aplikovaného výzkumu, na němž se předpokládá diskuse o detailech procesu peer review hodnocení.