Premiér Andrej Babiš v Ostravě jednal se zástupci společností OKD a Liberty, uctil také památku 13 horníků

Premiér Andrej Babiš v Ostravě jednal se zástupci společností OKD a Liberty, uctil také památku 13 horníků, 20. prosince 2019.
Premiér Andrej Babiš v Ostravě jednal se zástupci společností OKD a Liberty, uctil také památku 13 horníků, 20. prosince 2019.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš společně s místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem navštívili v pátek 20. prosince 2019 Ostravu. Na programu měli jednání se živnostníky, s vedením Liberty Ostrava, s odbory i s vedením OKD. V odpoledních hodinách uctili památku 13 horníků, kteří před rokem přišli o život během neštěstí v dole ČSM-Sever.

Premiér Andrej Babiš společně s místopředsedou vlády Karlem Havlíčkem se nejprve setkali s živnostníky. Hlavním bodem jednání bylo představení Živnostenského balíčku, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí a dalšími resorty a úřady. Cílem balíčku je snížení administrativní zátěže pro malé a střední podnikatele. Balíček obsahuje 10 opatření, která by měla firmám usnadnit život.

Debata byla velice užitečná. Chceme hlavně snížit byrokracii a něco pro podnikatele udělat. Vyzvali jsme podnikatele, aby nás kontaktovali, když mají problémy. Jsme připraveni je řešit,“ sdělil po setkání Andrej Babiš.

Předseda vlády s vicepremiérem poté jednali s novým generálním ředitelem Liberty Ostrava Pascalem Genestem. Firma je součástí skupiny Liberty Steel, globální ocelářské a těžební společnosti s 30 000 zaměstnanci, ve více než 200 lokalitách na šesti kontinentech. Následně Andrej Babiš hovořil s představiteli odborových organizací ocelářských firem. Mezi témata patřilo například uplatnění české stavební oceli na trhu EU či ochrana a zvýšení konkurenceschopnosti evropského ocelářství.

Setkali jsme se s novým majitelem a očekáváme, že bude plnit své sliby a firma bude investovat do nových technologií. Domluvili jsme se, že na úrovni Evropy budeme pomáhat, protože je ohrožen celý ocelářský průmysl. Odboráři na nás apelují, ať pomáháme celému průmyslu. Jsme připraveni podpořit tento region, proto jsme přijeli,“ okomentoval setkání předseda vlády.

Tématy jednání s vedením společnosti OKD byla aktuální situace ve firmě, zajištění provozních prostředků společnosti po dočerpání finanční rezervy z předcházejících období a výhledy na rok 2020. OKD je jediná černouhelná těžební společnost v České republice a z hlediska objemu těžby je jednou z pěti největších firem v Evropě. Zároveň patří mezi významné zaměstnavatele v regionu.

Jednali jsme hlavně o budoucnosti firmy. Stát jednoznačně chce, aby firma OKD těžila co nejdéle. OKD je klíčová firma regionu. Příští rok se plánuje navýšení těžby o 300 000 tun na 3,5 milionu tun. Ptali jsme se, kolik uhlí z těžby zůstává v regionu. Z 3,5 milionu tun zůstávají v regionu 2 miliony tun, je to důležité i pro další firmy v regionu. Podstatné je získat co nejvíce financí z evropských struktur. Cílem je vyjednat v Evropě peníze na podporu Moravskoslezského kraje a dalších krajů, kde stále máme těžbu uhlí,“ řekl Andrej Babiš po jednání.

Na závěr pracovní cesty premiér Andrej Babiš a vicepremiér Karel Havlíček uctili památku 13 horníků, kteří před rokem přišli o svůj život během důlního neštěstí v dole ČSM-Sever. Součástí pietního aktu ve Stonavě za účastni zástupců společnosti OKD, obce Stonava, pozůstalých, státní správy, záchranářů, široké hornické obce a dalších pozvaných hostů, bylo posvěcení žulového monumentu ve tvaru slzy od sochaře Martina Kuchaře.

Do Ostravy jsem se vydal proto, že dnes je to přesně rok od neštěstí v dole ČSM ve Stonavě. Zahynulo zde celkem 13 horníků. Pro celou naši zemi je bilance 13 obětí a dalších deseti zraněných horníků dnem největšího důlního neštěstí v novodobé historii. Velice si vážím veškeré projevené solidarity a všech dárců, kteří zasílali své dary a finanční prostředky Nadaci OKD a Spolku svaté Barbory pro nezaopatřené děti, které zůstaly po tomto neštěstí sirotky,“ uvedl předseda vlády na pietním aktu.

Země budoucnosti pro 11 milionů lidí

Země budoucnosti pro 11 milionů lidí

Vláda projednala 16. prosince 2019 Národní investiční plán, který představuje investiční potenciál ČR do roku 2050. Počítá s téměř 20 tisíci projektových záměrů v celkovém objemu cca 8 bilionů korun. Plán byl připraven tak, aby projekty v něm zahrnuté měly pozitivní společenský přínos a současně byly finančně efektivní a v neposlední řadě splňovaly strategické cíle České republiky.

Na jednom místě jsme i pro budoucí vlády shromáždili z našeho pohledu zásadní investice, které vnímáme jako potřebné. Tento plán by měl sloužit příštím premiérům, ministrům, hejtmanům, starostům, prostě všem veřejným investorům. A měl by být v budoucnu hlavním motorem růstu české ekonomiky. Prostě se už nesmí opakovat situace po roce 2009, kdy stát právě v době ekonomického ochlazení zaškrtil veřejné rozpočty, vzal lidem peníze a tím ekonomickou krizi ještě umocnil a neúměrně prodloužil,“ uvedl premiér Babiš.

Národní investiční plán tak představuje zásobník investičních projektů, ze kterých by si měli ministři, hejtmani, primátoři a starostové vybírat a realizovat je podle připravenosti a finančního krytí. Do budoucna by tyto investice měly být součástí jednotlivých státních rozpočtů, rozpočtů krajů, měst a obcí. Plán bude sloužit i jako podklad a zásadní argument při vyjednávání víceletého finančního rámce prostředků z EU pro Českou republiku na období 2021–2027.

„Je jasné, že v současné době dochází k ochlazení světových ekonomik, ale naše vláda udělá pravý opak toho, co udělala vláda v roce 2009. Nebudeme lidi strašit, a pokud by soukromý sektor méně investoval, tak právě stát bude investovat v daleko větší míře a převezme štafetu ekonomického růstu,“ dodal předseda vlády.

Plán byl připraven na základě podkladů, které poskytly jednotlivé resorty, kraje a města. Dokument zahrnuje například investice do dopravní infrastruktury v částce 6 000 miliard do roku 2050, z toho 3 000 miliard do roku 2030. Národní investiční plán počítá s investicemi ve výši 782 miliard do výstavby dálnic, 878 miliard do modernizace železnice a 769 miliard do stavby rychlotratí.  

Veřejnost může k Národnímu investičnímu plánu psát připomínky na email narodnikonzultace@vlada.cz

Vláda na posledním letošním zasedání schválila novelu zákoníku práce a představila Národní investiční plán

Vláda na posledním letošním zasedání schválila novelu zákoníku práce a představila Národní investiční plán, 16. prosince 2019.
Vláda na posledním letošním zasedání schválila novelu zákoníku práce a představila Národní investiční plán, 16. prosince 2019.
Vláda Andreje Babiše se v pondělí 16. prosince 2019 sešla ve Strakově akademii k poslednímu letošnímu zasedání. Schválila mimo jiné novelu zákoníku práce, představila Národní investiční plán do roku 2050 a rozhodla o uctění památky obětí střelce v Ostravě.

Členové vlády rozhodli o uctění památky obětí, které zahynuly dne 10. prosince 2019 v Ostravě. Uctění památky proběhne v úterý 17. prosince 2019, kdy se v 12.00 hodin rozezní sirény a zvony na celém území České republiky. Zároveň došlo ke schválení částek, které budou vyplaceny pozůstalým.

Kabinet dnes představil dlouho připravovaný Národní investiční plán do roku 2050. „Na jednom místě jsme i pro budoucí vlády shromáždili z našeho pohledu zásadní investice, které vnímáme jako potřebné. Tento plán by měl sloužit příštím premiérům, ministrům, hejtmanům, starostům, prostě všem veřejným investorům. A měl by být v budoucnu hlavním motorem růstu české ekonomiky,“ uvedl premiér Babiš.

Národní investiční plán, který představuje investiční potenciál ČR do roku 2050. Počítá s téměř 20 tisíci projektových záměrů v celkovém objemu cca 8 bilionů korun. Plán byl připraven tak, aby projekty v něm zahrnuté měly pozitivní společenský přínos a současně byly finančně efektivní a v neposlední řadě splňovaly strategické cíle České republiky. V plánu se počítá také s investicemi do dopravy, kybernetické bezpečnosti a digitalizace či zdravotnictví. Více informací v tiskové zprávě.

Novela zákoníku práce má pomoci s naplněním dalšího bodu z programového prohlášení vlády, který se konkrétně týká slaďování osobního a profesního života. Nově by mělo dojít k zavedení sdíleného pracovního místa. Díky tomu by si zaměstnanci se stejným druhem práce a sjednanou kratší pracovní dobou mohli po dohodě se zaměstnavatelem rozvrhnout pracovní dobu dle svých potřeb. Toto opatření by mělo pomoci především rodičům s malými dětmi.

Vláda chce zároveň opět umožnit převod části nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku. Zavést spravedlivější způsob výpočtu dovolené tím, že se nově nebude odvíjet od odpracovaných dnů, ale hodin odpovídajících stanovené nebo kratší pracovní době. Vláda v rámci novely schválila změnu v poskytování náhrady mzdy za dovolenou u zaměstnanců vyslaných do jiného členského státu Evropské unie. Ministři dále připravili financování prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců, a to následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání. Prevence bude hrazena státem z odvodů zaměstnavatelů v rámci zákonného pojištění. Více informací naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vládní kabinet se shodl i na odvolání ředitele Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost Dušana Navrátila. Hlavními důvody jsou dlouhodobé neplnění úkolů souvisejících s funkcí ředitele NÚKIB v požadované kvalitě a s potřebnou odborností a nedostatečné manažerské a komunikační schopnosti. V čele NÚKIB dočasně, do doby jmenování nového ředitele, stane náměstek pověřený řízením sekce bezpečnosti digitalizace, výzkumu a vzdělávání Jaroslav Šmíd. Vláda vyhlásí výběrové řízení a za tím účelem ustaví sedmičlennou komisi, jejíchž pět členů stanoví vláda a dva může navrhnout opozice. Členy komise jsou zatím ředitelé českých zpravodajských služeb či vládní zmocněnec pro digitalizaci. „NÚKIB nadále podporujeme, kybernetická bezpečnost je naše priorita,“ uvedl předseda vlády.

Vláda se dnes zabývala také celkem deseti poslaneckými návrhy. Kladné stanovisko zaujala k novele trestního řádu, týkající se možnosti omezení svobody pachatelek i v době těhotenství a mateřství, k novele zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích či k jednacím řádům Poslanecké sněmovny a Senátu.

Vláda schválila novou odpadovou legislativu a rozhodla o zvýšení minimální mzdy o 1 250 korun

Premiér Andrej Babiš se chystá zahájit další jednání vlády, která se bude zabývat například odpadovou legislativou,9. prosince 2019.
Premiér Andrej Babiš se chystá zahájit další jednání vlády, která se bude zabývat například odpadovou legislativou,9. prosince 2019.
Minimální mzda se od 1. ledna zvýší o 1 250 korun na 14 600 korun. Příslušné nařízení schválila v pondělí 9. prosince 2019 vláda Andreje Babiše. Do Poslanecké sněmovny také předloží nový zákon o odpadech a tři souvisejících zákonů či novelu zákona o státním občanství.

Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2020 z 13 350 korun na 14 600 korun, tedy o 1 250 korun, je výsledkem koaliční dohody poté, co se na konkrétní částce nedokázaly shodnout odbory se zaměstnavateli. Díky tomuto navýšení o 9,4 procenta by se minimální mzda vzhledem k předpokládanému nárůstu průměrné mzdy v národním hospodářství měla dostat na 40,5 procenta průměrné mzdy. Čistá minimální mzda se zvýší na 12 134 korun, čímž se podaří přesáhnout aktuálně známou hranici příjmové chudoby domácnosti jednotlivce.

Současně se nařízením vlády zvýší i základní hodinová sazba ze 79,80 korun na 87,30 korun, tedy o 7,50 koruny. Odpovídajícím způsobem budou valorizovány i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny prací odstupňované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Více informací naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda se zabývala také čtveřicí zákonů, kterými chce změnit pravidla v odpadovém hospodářství. Kromě zcela nového základního zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností je to i novela zákona o obalech a tzv. změnový zákon, který řeší dopady nové legislativy do souvisejících právních norem. Nová legislativa reaguje na nejnovější evropské předpisy v oblasti odpadového hospodářství a chce také již sedmnáct let starý a mnohokrát novelizovaný stávající zákon zpřehlednit a zjednodušit.

Nový zákon o odpadech klade velký důraz na ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel. Hlavním cílem je eliminovat na co nejmenší míru skládkování odpadů a naopak podpořit jejich třídění a recyklaci. V roce 2030 musí být v České republice recyklováno 60 procent komunálního odpadu, v roce 2035 pak dokonce 65 procent odpadu. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.

Vláda navrhne Parlamentu také, aby se v České republice zpřísnily podmínky pro udělování státního občanství. Podle schváleného návrhu novely zákona o státním občanství České republiky by žadatel musel nově prokazovat i přestupkovou bezúhonnost, kromě svých příjmů i veškeré finanční prostředky sloužící k zajištění jeho životních potřeb a svůj skutečný vztah k České republice. Mladí lidé, kteří tu dlouhodobě pobývají, by už také nedostávali české státní občanství automaticky, ale na žádost za mírnějších podmínek.

Kabinet také odsouhlasil nové nařízení vlády o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků. K tomuto kroku museli ministři podle předchozího nařízení vlády z roku 2017 přikročit poté, co se statistický ukazatel o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok zvýšil o více než 2,5 procenta. V roce 2018 činil tento koeficient ve srovnání s rokem 2017 dokonce 7,5 procenta. Od 1. ledna 2020 se zvýší odměny za výkon funkcí v samosprávě o 10 %.

Vláda nařídila od 1. ledna 2020 zvýšit také platy policistů, hasičů i příslušníků ostatních bezpečnostních sborů. Jedná se o důsledek předchozího rozhodnutí vlády zvýšit všem zaměstnancům ve veřejném sektoru od Nového roku platy plošně o 1 500 korun. Platy příslušníků bezpečnostních sborů se přitom řídí zvláštním předpisem. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-9–prosince-2019-178427/.

Předseda vlády Andrej Babiš vystoupil na klimatickém summitu v Madridu

Společná fotografie účastníků klimatického summitu COP25 v Madridu, 2. prosince 2019.
Společná fotografie účastníků klimatického summitu COP25 v Madridu, 2. prosince 2019.
Premiér Andrej Babiš se zúčastnil klimatického summitu v Madridu. Na 25. klimatický summit OSN, který se koná od 2. do 19. prosince 2019 odletěl premiér Andrej Babiš v doprovodu ministra životního prostředí Richarda Brabce. Oba členové vlády na summitu prezentovali cíle v oblasti klimatických aktivit. Mnozí představitelé evropských států vyjádřili přání, aby se Evropa stála prvním klimaticky neutrálním kontinentem.

Na plenárním zasedání český premiér hovořil o devastujících dopadech klimatické změny po celém světě, kdy počet extrémních přírodních úkazů v roce 2019 je alarmující. „Evropa je lídrem klimatické agendy. Ostatní státy nejen neplní své závazky, ale dokonce emise navyšují. Pokud dnes máme emise v Evropě třikrát nižší než v Číně, která oznámila, že plánuje navýšení kapacit hnědouhelných elektráren jako je v celé Evropě, tak to nikdy nemůže fungovat. Evropa má devět procent světových emisí. Snížili jsme v rámci kontinentu emise o osmdesát milionů tun CO2. Zbytek světa emise navýšil o tisíc dvacet milionů tun. To je hlavní problém. Otázkou je, jakým způsobem donutit ostatní státy mimo Evropu, aby dodržovaly závazky z pařížské klimatické konference, které si samy stanovily a které byly měkké. Jen Evropa má nástroje, jak tyto závazky vymáhat,“ řekl premiér Babiš po prvním plenárním zasedání summitu.

Tato konference předchází konferenci v roce 2020, kdy se musí stanovit nové závazky a vyhodnotí se výsledky dosažení závazků z pařížské konference v roce 2015. Český premiér na plenárním zasedání mluvil o tom, že pro Českou republiku je uhlíková neutralita možná jedině za předpokladu, že náš energetický mix bude založen zejména na jaderné energii.

„Dlouhodobé strategie některých velkých emitentů nenaznačují zlepšení, spíše naopak. To se musí změnit. Bez většího zapojení zbytku světa nemůžeme planetu zachránit,“ řekl ve svém projevu Andrej Babiš.

Česká republika plně podporuje klimatické cíle a zároveň je na dobré cestě dostát svým závazkům. V roce 2017 byly emise skleníkových plynů o 35% nižší oproti hodnotám v roce 1990 a v následujících desetiletích se mají i nadále výrazně snižovat. Zároveň česká ekonomika od roku 1990 pětinásobně vzrostla, což ukazuje, že ekonomický růst a snižování emisí mohou jít ruku v ruce.

„V posledních letech Česká republika přijala řadu ambiciózních opatření. Jsme odhodláni dodržet klimatické a energetické závazky EU do roku 2020. Dokonce je i předčíme. Očekávám snížení emisí CO2 o čtyřicet tři procent do roku 2030. Naším dlouhodobým cílem je do roku 2050 snížit emise o osmdesát procent,“ představil plány České republiky premiér Babiš.

Odbor komunikace Úřadu vlády ČR
Tiskové oddělení
e-mail: tiskove@vlada.cz
telefon: 22400 2058/2059/2316/2596/2625
www.vlada.cz | twitter.com/strakovka | facebook.com/uradvlady

RVVI projednávala postup hodnocení výzkumu v roce 2019 a skloubení vědecké profese s rodičovstvím

Rada vlády projednávala postup hodnocení výzkumu v roce 2019 a skloubení vědecké profese s rodičovstvím, 29. listopadu 2019.
Rada vlády projednávala postup hodnocení výzkumu v roce 2019 a skloubení vědecké profese s rodičovstvím, 29. listopadu 2019.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se sešla v pátek 29. listopadu ve Strakově akademii k pravidelnému zasedání. K hlavním bodům jednání patřily postupy hodnocení výsledků, agregace a interpretace hodnocení dle Metodiky 2017+, rozprava k systematizaci řízení a koordinace zaváděné Inovační strategie ČR, výchozí návrh výdajů státního rozpočtu na VaVaI 2021-2013 nebo problematika skloubení vědecké profese a rodičovství.

Před vlastním jednáním Rady proběhla tradičně schůzka garantů Inovační strategie ČR (IS2030). Na zasedání byl následně diskutován materiál Systém řízení a koordinace IS2030, průvodní dokument, který staví na konkrétních opatřeních za jednotlivé pilíře a v hlubším detailu nastiňuje, jaká opatření jsou už realizována či se budou v následujících letech realizovat. Materiál je nyní předložen Radě k připomínkování a schválen by mohl být již na příštím jednání RVVI. Následně bude materiál předložen k projednání vládě.

V dalším ze stěžejních bodů RVVI schválila postup hodnocení podle Metodiky 2017+ v roce 2019 včetně interpretace a agregace získaných informací a dat.
Slovy prvého místopředsedy RVVI Petra Dvořáka „dospělo hodnocení výzkumu v České republice do stádia, kdy je zapotřebí pojmenovat kvalitu a ukázat, které obory a které instituce jsou výborné, které dobré a které mají co dohánět. Dnes jsme schválili návod, jak interpretovat analýzy, které se v rámci modulů 1 a 2 udělaly. Je důležité si uvědomit, že s novou metodikou se poměrně dramaticky mění možnost posuzování kvality výzkumu, umíme identifikovat, který obor je v konkrétní instituci vynikající, srovnatelný nebo dokonce lepší než EU15, dosahuje světové úrovně a který prozatím ne.“

V těsné spolupráci RVVI a ministerstva školství byl připraven další z dnes schválených materiálů Mapování tematických oblastí pro příští programovací období, který definuje deset doporučených prioritních oblastí výzkumu a terciárního vzdělávání určených pro vyjednávání s Evropskou komisí směrem k nově připravovaným operačním programům financovaným ze strukturálních fondů ESIF.

Neméně významným bodem zasedání byla také otázka dosud unikající kapacity týkající se znevýhodnění postavení rodičů v českém výzkumném prostředí. Po Novém roce bude z řad členů Rady jmenován zpravodaj pro oblast skloubení vědecké profese a rodičovství. Bude mít konkrétní odpovědnost a konkrétní úkoly.

V pokračující rozpravě RVVI schválila Výchozí návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na roky 2021–2023, jakož i Postup při hodnocení návrhů programů účelové podpory a skupin grantových projektů.

V neformální diskusi členové Rady s uspokojením konstatovali, že byl v tomto týdnu Poslaneckou sněmovnou konsenzuálně projednán návrh novely zákona 130/2002 Sb., jehož zásadním segmentem je i změna a legislativní ukotvení systému hodnocení výzkumu dle Metodiky 2017+.

Andrej Babiš: Za deset let vzrostl starobní důchod o třetinu!

Spoluúčast seniorů na rozhodování věcí veřejných v České republice – to bylo ústřední téma Mezinárodní odborné konference Rady seniorů ČR Seniorská participace, které se uskutečnilo v pátek 29. listopadu v Praze.

Zúčastnil se i premiér Andrej Babiš, který přítomným delegátům odborné konference, vysvětlil, jak na tom česká ekonomika v současné době je, jaké jsou její výhledy do příštích let a jak tento další ekonomický vývoj souvisí s postavením a také i aktivní účastí důchodců v životě naší společnosti. Jeho projev v přímém přenosu přenášela Česká televize.

Ve svém projevu Andrej Babiš mj. uvedl, že stoupají mzdy lékařům, učitelům, hasičům, policistům, vojákům z povolání a spoustě dalších profesí. Průměrný plat ve veřejném sektoru je teď 37.199 Kč, to je od doby, co Andrej Babiš, jako tehdejší ministr financí v roce 2015, začal připravovat návrhy státních rozpočtů. Za tuto uplynulou dobu totiž průměrný plat ve veřejném sektoru stoupl o 10.227 Kč. Zároveň konstatoval, že však rostou i výdaje na investice. Dá se ale říci, že máme zdravější veřejné finance. Podle něho to potvrzují i mezinárodní žebříčky. Výborný výsledek našeho hospodaření byl nedávno potvrzen ratingovou agenturou Moody’s. Po 17 letech jsme se posunuli v hodnocení úvěrové spolehlivosti na úroveň Aa3, a to na základě vládních ekonomických reforem.

Česká republika je ekonomicky úspěšná a snižuje svůj dluh!

Premiér dále zdůraznil, že se České republice daří, neboť jsme dokonce nejstabilnější ekonomikou v Evropě, nejbohatší zemí bývalého východního bloku a státem s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii. Také jsme 10. nejbezpečnější a 20. nejšťastnější zemí na světě. HDP České republiky meziročně vzrostlo o 2,5 %. Přičemž se nám daří snižovat i zadlužení naší země. Od konce roku 2013 do konce roku 2018 Česká republika snížila celkový dluh v sektoru vládních institucí z 1.840.412 mil. Kč na 1.735.076 mil. Kč, tj. o více než 100 mld. Kč. Obdobně se snížil státní dluh z úrovně 1.683.338 mil. Kč na 1.622.004 mil. Kč, tj. o více než 60 mld. Kč.

Vláda ČR postupně zvyšuje důchody

Premiér Andrej Babiš se dále věnoval situaci našich důchodců. Poznamenal, že vláda samozřejmě musí myslet na nejzranitelnější část populace, kterou jsou senioři. V současnosti je u nás přibližně 2,4 mil. seniorů v roce 2050 by to mělo být podle demografických prognóz až 3 mil. obyvatel. Průměrný starobní důchod stoupnul z 11.331 korun v roce 2015 na 13.408 Kč v letošním roce 2019. Z toho muži mají 14.725 Kč a ženy 12.216 Kč. V této souvislosti prohlásil, že jeho osobním cílem je, aby na konci funkčního období této vlády, to je v roce 2021, byl průměrný důchod ve výši 15.000 Kč. Podle něho je to reálné.

Přitom je to, podle Andreje Babiše, i ten důvod, proč vláda dále přidává peníze na důchody. Premiér podotkl, že to vlastně nepovažuje ani za žádnou zásluhu, ale spíše za povinnost. Prostě se snaží napravovat dluhy a křivdy předchozích vlád, které na naše důchodce kašlaly. Čeští důchodci dostanou příští rok přidáno stejně jako letos v průměru 900 Kč, což vyjde na 32 miliard a celkově vydáme na důchody více než 460 miliard Kč. Připomněl, že novinkou od roku 2019 je i navýšení důchodu o tisíc korun pro důchodce starší 85 let. To se týká přibližně 200 tisíc z našich důchodců.

Andrej Babiš dále uvedl, že za deset let vzrostl starobní důchod o třetinu a k největšímu nárůstu došlo letos, kdy podle odhadu průměrný důchod vzrostl o více než 7,2 %. Vláda taktéž změnila valorizační mechanismus, který přihlíží nejen k růstu životních nákladů za domácnosti, ale současně i k růstu životních nákladů za domácnosti důchodců, přičemž se pro výpočet zvýšení důchodu použije výhodnější možnost z těch dvou možností. Premiér si dále vědom toho, že to stále není dostatečné, ale snaží se dělat vše, co státní rozpočet v této oblasti umožňuje.

Vláda ČR se snaží důchodcům pomoci i jinými opatřeními

Zvyšování důchodů ale není jediným opatřením, jak se tato vláda snaží seniorům pomoci, uvedl dále premiér Andrej Babiš. Vláda snížila DPH na léky, které se promítlo do nižších doplatků. Současně zavedla 75% slevu v dopravě pro studenty do 26 let a pro seniory nad 65 let, které za rok fungování přišly na 5,6 miliardy korun.

Pokud jde o snižování cen a doplatků na léky, tak vláda snížila limit doplatků na částečně hrazené léky na recept. Dětem a seniorům nad 65 let snížila limit z 2.500 Kč na 1.000 Kč a seniorům nad 70 let dokonce na 500 Kč. Od příštího roku budou mít také občané s invaliditou 3. stupně limit na doplatky ve výši 500 Kč. Pokud pacient zaplatí více, jeho zdravotní pojišťovna mu přeplatek vrátí. Loni tak zdravotní pojišťovny vrátili více než 700 tisícům občanů rekordních 656 mil. Kč, téměř šestinásobně více než v předešlém roce 2017.

Zároveň Andrej Babiš vyzdvihl, že vláda ČR zastropovala důchodový věk na 65 letech a nepočítá s jeho zvýšením. Teprve v roce 2030 bude možné provést revizi této hranice. Také se snaží vytvořit systém pro předčasný odchod do důchodu pro osoby, které vykonávají fyzicky náročné povolání. V tomto případě však vláda počítá se zvýšenými příspěvky od zaměstnavatelů.

Vláda ČR chce pomoci i v dalších oblastech života důchodců

V další části svého projevu se premiér Andrej Babiš věnoval současné ekonomické situaci našich důchodců. Prohlásil, že si uvědomuje, že život občanů starších 65 let v České republice není jednoduchý. Cena potravin, nájemného, energií nebo mobilních dat je vysoká. Proto se vláda bude věnovat čtyřem věcem, které jsou, podle jeho názoru, špatně a které by vláda měla nějakým způsobem řešit. Především jde o vysoké ceny potravin a jejich kvalitu, ceny bydlení a také cenu mobilních dat.

Andrej Babiš si neodpustil několik čísel, pokud jde o ceny potravin. Konstatoval, že meziročně (2018/2019) vzrostly spotřebitelské ceny v září o 2,7 %, cena zeleniny v září o 11,7 % (v srpnu o 34,1 %), cena nájemného z bytu o 3,8 %, cena vodného a stočného shodně o 2,6 %, cena elektřiny o 9,9 %, cena zemního plynu o 3,6 %, cena tepla a teplé vody o 5,1 %. Vzrostla i cena uzenin o 7,6 %, jogurtů o 6,0 % a brambor dokonce o 40,3 %.

Zároveň upozornil, že vliv na zvýšení celkové cenové hladiny měly také ceny v oddíle stravování a ubytování, kde se zvýšily ceny o 5,1 % (např. restaurace, ale i jídelny, kam chodí důchodci).

Regulace cen státem není možná, ceny určují obchodní řetězce!

Premiér Andrej Babiš v této souvislosti uvedl, že regulace cen v této oblasti je velice složitá záležitost, protože zahraniční obchodní řetězce si určují kvalitu potravin a jejich cenu sami. Nejsou to ani čeští výrobci, kteří by určovali složení potravin. Vždyť obchodní řetězec si sám určuje kolik masa má být v jednom špekáčku nebo párku a maximální možnou cenou, za kterou je ochoten produkt od výrobce koupit. Jakýkoliv zásah zákonem by byl určitě shozen ze stolu českým ústavním soudem nebo Evropskou unií. Ten problém vznikl někde jinde. Problém byl, že v 90. letech pravicové vlády pustily velké zahraniční obchodní řetězce na český trh a tím zlikvidovaly malé české prodejny a prodejní sítě. Českému obchodnímu trhu vládnou čím dál silněji velké řetězce. Jejich podíl přitom stále roste. Zatímco 2016 v dubnu jim patřily dvě třetiny trhu, 2017 to bylo již 80 %. Zahraniční řetězce pracují s maloobchodní přirážkou okolo 120 % a jsou o desítky procent dražší než tradiční české maloobchodní prodejny.

Vláda ČR, podle Andreje Babiše, chce nyní podporovat lokální, malé prodejce, kteří nebudou zneužívat svého dominantního postavení na trhu. Proto chce v tomto případě využít i zkušeností, jak to dělají v zahraničí. Konkrétně jde i o opatření, která jsou nastavena tak, aby regulovaly prodej zboží v supermarketech a hypermarketech obchodních řetězců, ovšem takovým způsobem, aby nedošlo ke zvýšení cen potravin.

Ceny plynu a elektřiny nemůže vláda ovlivnit napřímo

Pokud jde o ceny plynu a elektřiny, ty lze regulovat jen přes nezávislý úřad. Do toho vláda ČR bohužel nemůže mluvit napřímo. Nicméně, premiér bude apelovat na ministra průmyslu a obchodu, aby činnost úřadu dozoroval a bránil podobným excesům, jakými byl například solární tunel, který všechny daňové poplatníky u nás stojí stovky miliard korun. Zároveň upozornil, že současný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček nedávno vyměnil většinu členů Rady tohoto úřadu. Přičemž si položil otázku: Proč? Na kterou si odpověděl, že tito členové Rady upřednostňovali zájmy energetických subjektů před zájmy zákazníků. Stovky korun spotřebitelů za rok navíc totiž v celku znamenaly miliardy do kapsy energetických společnosti.

Bydlení pro seniory je u nás velmi závažným problémem!

Přirozeně, že premiér Andrej Babiš se ve svém projevu musel věnovat i velmi závažnému problému, kterým je otázka vysokých nákladů na bydlení u seniorů nad 65 let jejich věku. Je to dáno tím, že právě tyto náklady na bydlení představují značný podíl na výdajích jejich domácností. Konstatoval, že střední hodnota nákladů na bydlení je nad průměrem Evropy. U žen představuje téměř 25 %, u mužů 21 %.

Podle Andreje Babiše se český stát pravidelně snaží přispívat lidem v nouzi. Vidět to je například na částce, kterou stát poskytuje na státní dávky, konkrétně příspěvku a doplatku na bydlení, které v roce 2018 činily téměř 10 mld. Kč (7,7 + 1,9 mld. Kč).

Vláda ČR také navyšuje dotace ministerstvu pro místní rozvoj na bezbariérové bydlení na 500 mil. Kč ročně. Ministerstvo pro místní rozvoj podporu výstavby bytů a domovů pro seniory na venkově, včetně domů komunitního typu. Zdůraznil, že Česká republika potřebuje větší účast obcí na výstavbě bytů s dostupným nájemným tak, jak je to v některých zemích EU např. ve Francii.

Mobilní data jsou v České republice velmi drahá

Premiér Andrej Babiš poté přešel k problematice mobilních dat. Přičemž konstatoval, že v České republice jsou velmi drahá. Vláda, podle něho, se s tím snaží něco dělat. Přítomným delegátům konference vysvětlil, že u nás funguje tzv. oligopol, který vlastně znemožňuje klasickou soutěž a drží ceny neúměrně vysoko. Podle premiéra by měl k nápravě situace na trhu s mobilními službami zapracovat především Český telekomunikační úřad. Je potřebné uvolnit prostor pro virtuální operátory, které, jak dále Andrej Babiš podotkl, v současné době mají klasičtí operátoři úplně v hrsti. Proto také vláda ČR připravuje půdu pro vstup dalšího operátora na český trh, který by mohl ceny snížit. Uvedl, že vláda je toho názoru, že je prostě potřeba narovnat trh v této oblasti, dále zpřísnit kontrolu a zvýšit konkurenční prostředí. Jedině tak se lze dostat ke spravedlivým cenám pro naše lidi za mobilní internet.

V závěru svého vystoupení premiér Andrej Babiš poděkoval seniorům, co ve svém životě udělali pro naši zemi. Konstatoval, že si váží jejich pomoci. Zdůraznil, že důstojný život našich seniorů bude i nadále prioritou současné české vlády.

  • Zdroj: ČT, vlada ČR

Výstavba strategických dopravních, energetických a komunikačních staveb má být snazší, navrhuje vláda

Tisková konference po jednání vlády za účasti premiéra Babiše a ministrů Havlíčka a Kremlíka a ministryně Benešové, 25. listopadu 2019.
Tisková konference po jednání vlády za účasti premiéra Babiše a ministrů Havlíčka a Kremlíka a ministryně Benešové, 25. listopadu 2019.
Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 25. listopadu 2019 schválila návrh novely tzv. liniového zákona, kterým chce urychlit přípravu výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Schválila také navýšení rozpočtu na státní protidrogovou politiku v roce 2020 o 77 milionů korun.

Vládou připravená novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací má za cíl umožnit rychlejší a efektivnější přípravu tzv. liniových staveb. Povolovací procesy mají být jednodušší a s jasnými lhůtami tak, aby jejich délka nebránila včasnému zahájení realizace potřebných staveb.

Vláda proto mimo jiné navrhuje, aby bylo možné absolvovat pouze jedno schvalovací řízení, a to i s méně podrobnou dokumentací, která bude moci být doplněna až před samotným zahájením stavby. Chce také snížit množství závazných stanovisek, povolení a souhlasů, které jsou pro realizaci stavby podle tohoto zákona potřebné. Úřady by navíc měly na vyjádření u běžných případů jen 30 dnů, poté by byl použit institut fikce vydání souhlasného závazného stanoviska. Urychlit by se měl i proces vyvlastňování či vyhotovování znaleckých posudků. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.

Ministři také souhlasili s návrhem na změnu státního rozpočtu v roce 2020 na podporu vládní protidrogové politiky. Na adiktologické služby a plnění národní protidrogové koncepce půjde v příštím roce navíc dalších 77 milionů korun.

„Napsal jsem 7. listopadu dopis paní ministryni Schillerové ohledně uvolnění finančních prostředků na protidrogovou politiku. Paní ministryně v rámci rezervy Všeobecná pokladní správa uvolnila 26 milionů korun, které budou k dispozici pro zvýšení dostupnosti adiktologických služeb a programů selektivní a indikované primární prevence. To je to, co chybělo na tento rok, a také to především chybí na adiktologické služby pro děti. Navíc uvolnila i 51 milionů, které by měly být investovány do aktivit Akčního plánu realizace Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Vláda schválila také navýšení služebních platů a zvláštních příplatků pro vojáky z povolání tak, aby i jejich tarify zohlednily vládou nařízené zvýšení platů o 1 500 korun od 1. ledna 2020. Zabývala se i změnami v institucionálním uspořádání státní podpory exportu. Ze tří navržených variant, jak státní podporu exportu zefektivnit, zvolila přeměnu České exportní banky ve stoprocentní dceřinou společnost Exportní garanční a pojišťovací společnosti.

Ministři odsouhlasili také návrh na poskytnutí tří peněžních darů do zahraničí v roce 2019 v celkové výši 50 milionů korun z rozpočtu kapitoly Ministerstva zahraničních věcí v rámci zahraniční rozvojové spolupráce. Deset milionů dostane Ukrajina na zdravotnickou pomoc na východě země sužovaném útoky separatistů a po dvaceti milionech Zambie na provoz uprchlických táborů a Úřad OSN pro snižování rizika katastrof, který z těchto prostředků pomůže Bosně a Hercegovině, Etiopii, Gruzii, Kambodži, Moldavsku a Zambii.

Vláda měla na programu také projednávání stanovisek ke čtyřem poslaneckým návrhům zákonů. K návrhu na vyhlášení nového zahrádkářského zákona se postavila neutrálně, návrhy na novely zákonů o vnitrozemské plavbě (tolerance pití alkoholu u vodáků), o střetu zájmů (zahrnutí novinářů z České televize a Českého rozhlasu do působnosti zákona) a na novelu občanského zákoníku (zavedení transparentních účtů pro neziskové organizace založené na členském principu) vláda podpořit odmítla.

„V případě zákona o zahrádkářích se jedná už o čtvrtý pokus o tento zákon. Zahrádkáři se snaží od roku 2001 ho prosadit, měli už vícero příslibů. Zákon v podstatě navrhuje upravit činnost zahrádkářů tak, jako to mají v okolních státech, například v Německu, Rakousku, Polsku nebo na Slovensku,“ konstatoval předseda vlády. Podle premiéra je to veřejně prospěšná činnost, která pomáhá i životnímu prostředí, ochraně půdy, zadržování vody a boji s klimatickými změnami. „Za sebe jsem se k tomu už víckrát vyjádřil pozitivně, vláda zaujala neutrální stanovisko, protože ten zákon obsahuje řadu faktických i legislativních chyb. Ale předpokládám, že v rámci legislativního procesu to bude vyřešeno,“ dodal premiér.

Ministři rovněž rozhodli, že pomohou organizátorům dvou velkých sportovních akcí, které se v České republice chystají v roce 2021 – mistrovství Evropy basketbalistů v Praze a mistrovství Evropy volejbalistů v Ostravě. Obě mezinárodní sportovní akce by se měly stát vyvrcholením oslav 100 let od založení českého basketbalu a volejbalu.

Pořadatelům basketbalového šampionátu vláda schválila uvolnit z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy až 53 milionů korun, z dotačních prostředků Národní sportovní agentury pak dalších až 24 milionů korun. Volejbalovému svazu odsouhlasila přispět až 21,6 milionu korun z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a až 16,55 milionu korun z dotačních prostředků Národní sportovní agentury.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-25–listopadu-2019-178176/.

Premiér Babiš na Ukrajině odsoudil ruskou agresi, s prezidentem a premiérem řešil možnosti rozšíření ekonomické spolupráce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vítá českého premiéra Andreje Babiše před budovou Kanceláře prezidenta Ukrajiny, 19. listopadu 2019.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vítá českého premiéra Andreje Babiše před budovou Kanceláře prezidenta Ukrajiny, 19. listopadu 2019.
Premiér Andrej Babiš se v úterý 19. listopadu v rámci pracovní cesty na Ukrajinu setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou ukrajinské vlády Oleksijem Hončarukem. Oba politiky ujistil, že Česká republika podporuje územní celistvost Ukrajiny, její reformní proces a odsuzuje ruskou agresi na východě země a nelegální anexi Krymu.

Návštěva premiéra Babiše v Kyjevě se uskutečnila po deseti letech od poslední oficiální pracovní cesty českého předsedy vlády na Ukrajinu. Premiér Babiš ji označil za restart vzájemných vztahů. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského předseda vlády pozval do Prahy na jednání s představiteli Visegrádské čtyřky.

„Jsem moc rád, že jsem zde, že je po deseti letech na Ukrajině český premiér, a považuji to za velice důležitou návštěvu. Máme zde početnou podnikatelskou delegaci, je zde vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Havlíček a jednání byla velice příjemná, přátelská a konkrétní. Přijel jsem s jasným vzkazem, že podporujeme Ukrajinu a její lid a neschvalujeme a odsuzujeme ruskou agresi na východě země a nelegální anexi Krymu. Podporujeme teritoriální integritu, suverenitu, jednotu a nezávislost Ukrajiny v mezinárodně uznávaných hranicích,“ uvedl český premiér Andrej Babiš po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Podobná slova předseda české vlády už předtím pronesl po jednání s ukrajinským premiérem Oleksijem Hončarukem. „Skutečně nevidíme jiné řešení konfliktu na východě než obnovení plné suverenity Ukrajiny mírovou cestou a oceňuji přitom dobrou vůli Ukrajiny podniknout kroky umožňující summit v normandském formátu. Skutečně doufáme, že schůzka normandského formátu 9. prosince přinese konkrétní výsledky, a nejen politické deklarace,“ připomněl český premiér po jednání se svým ukrajinským protějškem plánované čtyřstranné jednání mezi nejvyššími představiteli Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa.

Česká republika je podle premiéra Babiše nadále připravena pomáhat Ukrajině formou rozvojové a humanitární pomoci. „Ujistil jsem pana prezidenta, že počítáme s pokračováním humanitární pomoci lidem postiženým konfliktem na východě a rozvojové spolupráce na Ukrajině ve stejném rozsahu jako doposud. Od roku 2014 jsme pro Ukrajinu vyčlenili 15 milionů eur. Podporujeme reformní úsilí pana prezidenta a vlády a sledujeme protikorupční kroky a reformu justičního systému. Opravdová vláda práva je nesmírně důležitá mimo jiné i pro podnikatelské prostředí a rozvoj ekonomiky,“ konstatoval předseda vlády.

Důležitý byl i ekonomický rozměr pracovní cesty na Ukrajinu. Premiéra na ní doprovázelo kromě vicepremiéra pro hospodářství Karla Havlíčka na devět desítek zástupců českých firem v čele s prezidentem Hospodářské komory ČR Vladimírem Dlouhým. Součástí programu v Kyjevě bylo i společné Ukrajinsko-české podnikatelské fórum, které společně zahájili premiéři Andrej Babiš a Oleksij Hončaruk.

„Naše ekonomické cíle se konkretizovaly a věříme, že dojde k navýšení ekonomického obratu mezi Ukrajinou a Českou republikou,“ poznamenal k tomu Andrej Babiš. České firmy podle něj mají velice konkrétní představy možného dalšího rozvoje hospodářské spolupráce. „Je skvělé, že znovu funguje mezivládní komise pro hospodářskou spolupráci. Pan vicepremiér Havlíček je jedním z předsedajících a máme na stole konkrétní kontrakty,“ podotkl. Obrat vzájemného obchodu mezi Českem a Ukrajinou od roku 2016 roste a v roce 2018 stoupl na rekordních 2,3 miliardy eur.

Předseda vlády také navštívil v Kyjevě několik pietních míst spojených s těžkou minulostí Ukrajiny i česko-ukrajinskými vztahy. Položil květinu k hrobu neznámého vojína u památníku Věčné slávy a uctil památku obětí hladomorů na Ukrajině v době stalinských represí. Zastavil se i u pamětní desky České družiny na Sofijském náměstí, jež připomíná slavnostní přísahu dobrovolníků z 11. října 1914, která zahájila formování československých legií, prvopočátku budoucí československé armády. Navštívil také ukrajinský parlament, Nejvyšší radu Ukrajiny, kde jej přijal její předseda Dmytro Razumkov.

Velké digitální firmy budou muset v Česku platit daň, navrhla vláda

Vláda na jednání v pondělí 18. listopadu 2019 schválila mimo jiné návrh na zavedení nové digitální daně pro velké firmy.
Vláda na jednání v pondělí 18. listopadu 2019 schválila mimo jiné návrh na zavedení nové digitální daně pro velké firmy.
Vláda Andreje Babiše rozhodla na jednání v pondělí 18. listopadu 2019, že Parlamentu navrhne schválit nový zákon zavádějící sedmiprocentní digitální daň. Schválila také návrh zákona, který zpřísňuje obchod se strategickými kovy z rizikových zemí, a novou systemizaci služebních a pracovních míst, která zeštíhluje státní správu o více než 2 000 míst.

Novou digitální daň ve výši sedmi procent by podle vládního návrhu zákona o dani z digitálních služeb měly platit velké firmy, které sice nemají v České republice sídlo či pobočku, ale prostřednictvím digitální ekonomiky tu dělají byznys. Zdaněnými digitálními službami by se od roku 2020 měly stát cílené reklamní kampaně, využití mnohostranného digitálního rozhraní a prodej dat o uživatelích. Daň budou platit firmy s globálními výnosy přesahujícími 750 milionů eur, nebo které takového výnosu dosahují samy, které současně vyinkasovaly za zdanitelné služby na území České republiky minimálně 100 milionů korun.

Ministerstvo financí předpokládá, že státní pokladna z nové daně utrží 2,4 až 6,6 miliardy korun ročně. Platnost zákona má být omezena do roku 2024, protože česká vláda předpokládá, že do té doby dojde na úrovni Evropské unie či OECD ke globální dohodě o zdanění provozovatelů digitálních služeb. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda schválila také návrh nového zákona o provádění zvláštních režimů v oblasti zahraničního obchodu. Jedná se o právní normu, která do českého právního řádu přebírá evropské předpisy v oblasti zahraničního obchodu se strategickými či drahými kovy z rizikových zemí, v nichž by výnosy z těchto transakcí mohly sloužit k podpoře terorismu, činnosti ozbrojených skupin, k porušování lidských práv například formou zneužívání dětské práce atd. Proto EU požaduje, aby každá taková riziková transakce byla vysledovatelná, a jednotlivé státy mají určit garanty, kteří budou mít tuto oblast na starosti. Vláda navrhuje, aby se v České republice stalo tímto garantem Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ministři poslali do Poslanecké sněmovny také návrh novely zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Novela reaguje na požadavky z praxe po dvou letech fungování stávajícího zákona. Usnadňuje například zaměstnávání úředníků na pozicích s přestupkovou agendou. Ti už by nemuseli splňovat podmínku vysokoškolského vzdělání, postačit by mělo absolvování zkoušky odborné způsobilosti u Ministerstva vnitra, na jejíž složení budou mít 18 měsíců.

Novela se také zabývá problémem s dealery drog, kterým by mohl být nově uložen trest zákazu pohybu na konkrétně stanovených místech, či s užíváním pyrotechniky některými fanoušky na sportovních zápasech. Podle Ministerstva vnitra patří používání pyrotechniky během sportovních zápasů k častým a zároveň rizikovým projevům sportovního fandění, které vážně ohrožují lidské zdraví a majetek. Proto má být přestupkový zákon doplněn o novou skutkovou podstatu přestupku spočívajícího v postihu používání pyrotechniky v rámci sportovní akce, při cestě na sportovní akci nebo při návratu z ní. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra.

Vláda schválila také systemizaci služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2020. Dodržela přitom slib dalšího snižování tzv. tabulkových míst v ústředních správních orgánech a jejich organizačních složkách, a tím i úspor státu na mzdových nákladech. Od 1. ledna 2020 bude na služebních úřadech celkem 75 754 služebních a pracovních míst. Ve srovnání s 1. lednem 2019 se jedná o snížení o 2 089 systemizovaných míst a ve srovnání s předpokládaným stavem k 31. prosinci 2019 je to snížení o 2 042 systemizovaných míst. Například na Úřadu vlády dochází k 1. lednu k redukci o 135 systemizovaných míst, což je o 21,13 procenta současného stavu.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/vysledky-jednani-vlady-18-listopadu-2019-177941/.