Již od nového roku si firmy musí dát pozor na novinky v oblasti energetiky, exportu nebo na novou minimální mzdu.

Náhrady nákladů za administrativu exekucí u zaměstnanců

Od 1. ledna 2022 si nově mohou zaměstnavatelé uplatnit paušální náhradu nákladů za provádění srážek ze mzdy ve výši 50 korun za jednoho zaměstnance v exekuci. Počet exekucí zaměstnance přitom nehraje roli. V praxi to znamená, že firma ze mzdy za leden srazí zaměstnanci požadovanou částku podle doručeného exekučního příkazu, z té si ponechá 50 korun a zbytek pošle exekutorovi. Pokud si zaměstnavatel částku neodečte, nárok na ni za daný měsíc zaniká. Společnost nemá povinnost si paušální náhradu uplatnit. Postup ale musí být vždy stejný vůči všem zaměstnancům v exekuci.

Minimální mzda bude 16 200 korun

Minimální mzda se zvýší z 15 200 na 16 200 korun. To zhruba odpovídá růstu o míru inflace. Firmy nesmí zapomenout úměrně zvýšit i minimální zaručenou mzdu v jednotlivých skupinách prací. V dělnických a operátorských pozicích v průmyslu bude minimální zaručená mzda ve 2. skupině 17 900 korun, ve 3. skupině 19 700 korun a ve 4. skupině 21 800 korun.

Nové povinnosti pro exportéry do Británie

Od začátku roku 2022 začnou platit plné celní kontroly a další povinnosti pro zboží překračující hranice mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Od nového roku platí také povinnost předběžného oznámení při dovozu zemědělských produktů do Británie. Dosud platila řada výjimek, v platnosti zůstávají již jen některé. Od 1. července 2022 začne platit také povinnost předkládat vývozní veterinární osvědčení a fytosanitární certifikace. Úřady budou provádět fyzické sanitární a fytosanitární kontroly na hranicích. Firmy budou muset předkládat prohlášení o bezpečnosti dováženého zboží.

Zákon o elektronických komunikacích zavede Evropský kodex pro telekomunikace

Novela Zákona o elektronických komunikacích usnadní změnu poskytovatele služeb elektronických komunikací, omezí marketingová volání, ale také umožní urychlit výstavbu vysokorychlostních internetových sítí. Svaz průmyslu novelu vítá a považuje ji za klíčovou pro rozvoj Průmyslu 4.0 a digitální ekonomiky v České republice.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie

Novela zavádí s účinností od 1. ledna 2022 nástroje a opatření, které umožní Česku plnit evropské cíle pro podíl obnovitelných zdrojů energie do roku 2030. Mimo jiné definuje nová schémata provozních podpor například pro nové a modernizované výrobny elektřiny a nové výrobny tepla z obnovitelných zdrojů a nové výrobny biometanu. Dále zavádí pro fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010 sazbu odvodu z výkupní ceny nebo ze zeleného bonusu (tzv. solární daně).

Nový zákon upravuje přechod České republiky k nízkouhlíkové energetice

Nový nízkouhlíkový zákon má přispět k dekarbonizaci výroby elektřiny. Jeho cílem je zajistit energetickou bezpečnost České republiky prostřednictvím výroby elektřiny v nízkouhlíkových výrobnách na území České republiky. Stát si v něm stanovuje cíl zvýšit podíl elektřiny z nízkouhlíkových výroben na hrubé konečné spotřebě energie. Zároveň ale zohledňuje zájem minimalizovat dopady opatření na ceny energií pro zákazníky v České republice.

Energetický zákon upravuje zprostředkovatelskou činnost

Novela energetického zákona upravuje od začátku roku 2022 zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích a podmínky pro vykonávání této činnosti. Také zavádí nová opatření na ochranu zákazníka a upravuje procesy pro řešení krizových situací v plynárenství, jako je mezinárodní pomoc a vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy.

Stát spustí jednotlivé operační programy financované z evropských fondů

Pro podnikatele bude nejdůležitější program OP TAK s alokací 79,3 miliard korun, dále OP Životní prostředí, OP JAK pro vzdělávání a výzkum, OP Spravedlivá transformace na řešení odklonu od spalování uhlí, OP Doprava, IROP a další. První programy by mohly být zahájeny na přelomu května a června 2022. V minulosti se však jejich start již několikrát posunul.

Novela zákona o bankách mění zdanění eurobondů

Od začátku roku 2022 musí podniky počítat se změnou úpravy osvobození úrokových výnosů u eurobondů od zdanění kvůli novele zákona o bankách. Osvobození od daně z příjmu zůstává u dluhopisů vydávaných v zahraničí českými daňovými poplatníky, ale mění se podmínky pro jeho uplatnění. Například daňoví nerezidenti, kteří jsou kapitálově spojeni s vydavatelem dluhopisů, si úroky odečíst z daní nesmí.

Posuny v dohodách o volném obchodu

Svaz průmyslu očekává, že v roce 2022 významně pokročí vyjednávání dohod o volném obchodu mezi EU a Austrálií a EU a Novým Zélandem. Posunout by se měla také ratifikace vyjednaných dohod o volném obchodu mezi EU a Kanadou, Singapurem a Vietnamem, které zatím neratifikovaly všechny členské státy EU. EU a Čína by se měla dohodnout na textu investiční dohody, aby mohl být předložen ke schválení Radou EU a Evropským parlamentem.

 

Článek vyšel v časopise Spektrum 1Q/2022. Celé číslo čtěte zde.

„Potřebujeme do Česka dostat lidi, kteří tady budou chtít studovat, pracovat, podnikat. Budou mít hlad něco dokázat,“ říká Martin Wichterle, majitel skupiny Wikov Industry, kterého Svaz průmyslu na letošním Sněmu uvedl do Galerie osobností průmyslu.

 

Začal jste podnikat jako konzultant v oboru geologie. Ke strojírenství jste přestoupil až v roce 2002. Byl to složitý krok?

Přechod od geologie do strojírenství nebyl vůbec jednoduchý. Šel jsem ze soukromé firmy, kterou jsme budovali od píky z garáže, do tehdejšího ČKD Hronov (dnešní Wikov MGI), kde byly vztahy a způsob práce úplně jiné. S touto kulturní změnou jsem se musel vyrovnat, musel jsem ji pochopit a chvíli mi to trvalo.

Musel jste se té kultuře přizpůsobit, nebo se naopak firma začala přizpůsobovat vám?

Potkali jsme se na půl cesty. Šel jsem jí ale hodně naproti. Předtím jsem pracoval ve firmě, kde všichni práci milovali a bylo jim jedno, jestli jsou tam od rána do noci. To pochopitelně ve strojírenské fabrice neplatí. Byl to tady jiný svět.

Co jste firmě vtisknul z kultury, na kterou jste byl zvyklý?

Vůli něčeho dosáhnout. Uvědomění si, že když se o to člověk porve, tak je možné být dobrý a konkurenceschopný. Že je skvělé něco tvořit a vymýšlet. Za druhé jsme tady museli také trošku uklidit. Kulturu totiž hodně ovlivňuje prostředí, v jakém pracujete. A to myslím opravdu uklízení v tom pravém slova smyslu.

V jakém stavu bylo ČKD v Hronově, když jste ji v roce 2002 kupoval?

Firma byla v podstatě zdravá, ale chyběly jí vlastní produkty. Hodně jsme proto investovali do výzkumu a vývoje, do konstrukce, do nových technologií. Podařilo se nám na poslední chvíli a s velkým úsilím světový peloton v našem oboru dojet a teď už se občas podíváme i na jeho špičku.

Co konkrétně to dohánění pelotonu obnášelo?

Ve strojírenství je to těžké. Když máte finální produkt, což převodovky a jakýkoliv pohon jsou, tak se po vás chce nesmírná spolehlivost. Ať už jde o zařízení pro elektrárnu nebo pro zaoceánský tanker. Nestačí vám jen produkt vymyslet, vyzkoušet ho, mít špičkové technologie, ale potřebujete reference. To je na tom nejsložitější. Musíme postupně přesvědčovat zákazníky, že v těch složitých aplikacích jsme firma, která jim jistotu nabídne. To je nekončící proces.

Kdy nastal zásadní přelom při budování vaší skupiny?

Asi po nákupu britské společnosti Orbital2. Dostali jsme se k know-how, jak přenášet vysoké zátěže poměrně sofistikovaným a úsporným způsobem. To nám otevřelo dveře ke složitějším aplikacím. Dokázali jsme přesvědčit zákazníky, že toto technické řešení má cenu vyzkoušet. Tím jsme si postupně otevírali dveře dál a dál. Začali jsme například vyrábět převodovky pro větrné turbíny nebo podmořské přílivové elektrárny.

Jak se mění nároky na převodovky?

Požadavky trhu jsou čím dál náročnější. Ať už se to týká výkonu, velikosti, hmotnosti. Do budoucna se to bude týkat i takových věcí, jako je uhlíková stopa. Výzvy v konstrukci a v technologiích v podstatě nikdy nekončí. Chceme také rozšiřovat obchodní a servisní zázemí po celém světě, což potrvá nějaký čas.

U výroby převodovek také řešíte uhlíkovou stopu?

Cítíme, že zákazníka bude zajímat, jak velkou uhlíkovou stopu svým produktem a jeho výrobou vytvoříte. To už se bavíme o tom, jak daný produkt vyrobit, jaké používat materiály a technologie.

Převodovka je kus oceli, na tom se asi nic změnit nedá.

Ocel se dá vyrobit způsobem uhlíkově úsporným, nebo neúsporným, což se vše dá certifikovat a auditovat. I naše výroba může využívat více obnovitelných zdrojů. Můžeme více tlačit na hmotnost produktu. Když uspořím hmotnost, uspořím ocel. Takže způsobů, jak snížit uhlíkovou stopu může být více.

Ve Svazu průmyslu jste jedním z iniciátorů tzv. druhé ekonomické transformace, kterou musí česká ekonomika projít, aby byla do budoucna úspěšná. V čem ta transformace spočívá?

Je to dlouhá a strastiplná cesta. Definovali jsme si ji na třech hlavních pilířích, které budeme ve Svazu průmyslu detailně diskutovat. Bavili jsme se o tom s celou řadou šikovných českých podnikatelů. Základem je, že potřebujeme mít firmy s vlastními produkty, které tady budeme nejen vyvíjet a prototypovat, ale také je budeme vyrábět a prodávat. Marketing a prodej naší ekonomice hodně chybí. Na jejich straně se přitom tvoří nejvyšší přidaná hodnota jakéhokoliv produktu.

Jak se to dá podpořit, když je jen na rozhodnutí majitelů firem, jestli chtějí fungovat s menším rizikem jako subdodavatelé, nebo jestli půjdou na trh s vlastním produktem?

My chceme říct, že nemá cenu tady vyrábět iPhony. I když je to hi-tech, tak stejně dostaneme zaplaceno jen za tu dělnickou práci. Zbytek, ta skutečná přidaná hodnota, skončí někde úplně jinde. Daleko lepší je tady mít fabriku jako Kohinoor. I když tužka vypadá jako jednoduchá věc, tak ta firma má všechny pilíře, které vytvářejí přidanou hodnotu.

Druhým pilířem této transformace má být otevřená společnost. V čem spočívá?

Bez lidí žádné zázraky neuděláte. Potřebujeme dobré školství, ale také společnost, která bude otevřená příchodu lidí zvenčí. Potřebujeme lidi, kteří tady budou chtít studovat, pracovat, podnikat. Budou mít hlad něco dokázat. V české společnosti sílí určitá lenost, protože se máme dlouho docela dobře. Čechům chybí odvaha jít do vlastního rizika, do podnikání. V dětech tuto ctižádost musíme vzbudit, nebo sem takové lidi přitáhnout ze zahraničí. Jinak nemáme šanci.

Vyplývají příležitosti i z přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku?

Green Deal je obrovská průmyslová změna, která se na nás valí, probíhá všude ve světě a my ji nezměníme. Příležitosti, které jsou před námi, jsou obrovské. Budou se měnit technologie, produkty. Úplně nové se budou muset vymyslet. Lidé a firmy jsou a budou ochotné platit za věci, které budou mít nižší spotřebu. Banky nebudou chtít financovat věci, které budou „špinavé“. Pro řadu lidí, hlavně na západě, má velký význam, že žijí třeba v extrémně šetrném domě. Nemá to přitom ekonomický fundament, ale ti lidé získají dobrý pocit, že dělají něco dobrého, přínosného. Prostě změna spotřebitelského chování bude vytvářet spoustu nových podnikatelských příležitostí.

MARTIN WICHTERLE (56)

Po sametové revoluci založil se společníkem firmu zabývající se geologií, kterou v roce 2001 prodal americkým investorům. Ve stejném roce koupil strojírnu ČKD Hronov a později přidal firmu Škoda Gear, které vytvořily základ současného holdingu Wikov Industry. Ten je největším českým výrobcem průmyslových převodovek s obratem 2,5 miliardy korun ročně.

Článek vyšel v časopise Spektrum 1Q/2022. Celé číslo čtěte zde.

ArcelorMittal Tubular Products Karviná investuje v posledních třech letech do vzdělávání svých zaměstnanců zhruba 2 miliony korun ročně.

Společnost vyrábějící podélně svařované ocelové tenkostěnné trubky a profily každý rok proškolí všech svých 260 zaměstnanců. Kromě povinného vzdělávání jim nabízí také rozvojová školení. Pro každé pracovní místo si firma definuje úroveň vzdělání a kvalifikačních požadavků z oblasti výroby, technologie, kvality či dalších odborností. Někteří zaměstnanci mají na svou pozici až devět kvalifikačních požadavků.

Firma má také propracovaný systém pololetního a ročního hodnocení administrativních a vedoucích zaměstnanců. Podle jeho výsledků nastaví vedoucí zaměstnanec společně se svým podřízeným zaměstnancem osobní rozvojový plán na příští rok. Od letoška se přitom mohou opřít o katalog vzdělávání skupiny ArcelorMittal. Ten definuje požadované znalosti, dovednosti a kompetence klíčových pozic a jejich rozvojový program.

PODPORA KARIÉRNÍHO RŮSTU

Pro hodnocení zaměstnanců firma využívá vlastní elektronický nástroj vyvinutý mateřskou společností. Kromě ročních cílů, vzdělávání a kariérního růstu zaměstnanců také obsahuje plán nástupnictví na jednotlivé pozice. Pokud je zaměstnanec navržen a schválen do plánu nástupnictví, firma ho automaticky zařadí do rozvojových talentových programů. Zohledňuje přitom dobu, kterou zaměstnanec potřebuje k zaučení na novou pozici.

„Lidé, které navrhujeme na kariérní postup, musí splňovat několik podmínek. Jejich mimořádné výkony a úspěchy musí být známy všem v organizaci, jsou přínosem pro firmu a mají potenciál dalšího růstu. O jejich zařazení do plánu nástupnictví nebo rozvojového programu rozhoduje kariérní komise složená z kolegů ze všech evropských poboček, například z Francie, Polska nebo Rumunska,“ vysvětluje personální ředitelka Andrea Ševěčková.

VLASTNÍ CELOSVĚTOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Pokud mají zaměstnanci chuť se dál rozvíjet a sebevzdělávat se, mohou využít školení organizované vzdělávací institucí ArcelorMittal University. Její online platforma nabízí nepřeberné množství vzdělávacích aktivit. Zaměstnanci si mohou vybrat z online školení zaměřených například na IT, měkké i odborné dovednosti nebo mentoring. Přihlásit se mohou i na kurzy angličtiny s rodilým mluvčím. V tomto jazyce zaměstnanci absolvují všechna školení v ArcelorMittal University.

„Největší zájem je většinou o školení, díky nimž si kolegové zvýší kvalifikaci nebo svou odbornost. Často si chtějí rozšířit také IT a praktické dovednosti. Naopak nejmenší pozornost věnují teoretickým školením, z kterých si do praxe nic nevezmou,“ popisuje Ševěčková.

ŠKOLENÍ DÍKY DOTACÍM Z EU

ArcelorMittal Tubular Products Karviná už několik let využívá pro školení také dotací z fondů Evropské unie. Zajišťuje z nich rozvojové programy pro talentované zaměstnance šité na míru podle aktuálních potřeb společnosti. Spolupracuje na nich například se Slezským vzdělávacím centrem v Karviné.

 

Článek vyšel v časopise Spektrum 4Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Evropská unie by měla vyjednat novou dohodu, za jakých podmínek přenášet data zejména do Spojených států amerických. Svaz průmyslu prosazuje, aby při nastavování podmínek nebyla příliš striktní. Neměla by například prosazovat lokalizaci dat, která by znamenala zvýšení nákladů nejen pro poskytovatele dotčených služeb, ale i pro jejich zákazníky. Věnovat by měla v této oblasti pozornost i pobrexitovým vztahům, zaznělo na kulatém stole s názvem Přenosy dat mimo EU, aktuální vývoj a otázky, který pořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR společně se Spolkem pro ochranu osobních údajů. 

Soudní dvůr EU zrušil rozsudkem ve věci SCHREMS II ze dne 16. července 2020 tzv. Privacy Shield, na jehož základě bylo možné předávat osobní údaje do USA. Právě v této zemi sídlí mnoho firem, které zpracovávají velkou část evropských dat. Skoro rok a půl se tak přenos osobních dat řídí nejasnými pravidly a zatím nic nenasvědčuje tomu, že se tato praxe v dohledné době změní. 

„Data jsou stejně strategická surovina jako ropa nebo zemní plyn. Narozdíl od těchto přírodních zdrojů ale jejich objem neustále stoupá. Mnohé podniky vidí budoucnost svého podnikání ve využití cloudových služeb. Proto musíme zajistit, aby data mohla bezpečně proudit mezi Evropskou unií a jejími strategickými partnery a zároveň byla stoprocentně chráněna. Nynější situace je neúnosná, takto zásadní věc se nemůže řídit tak dlouhou dobu jen provizorními pravidly. Je nezbytné, abychom s USA našli společnou řeč a nastavili jasná pravidla pro přenos dat. Pokud se to nepodaří, důsledky v podobě snížení konkurenceschopnosti a inovací se projeví na obou stranách Atlantiku,” říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Evropská komise jednání s americkou administrativou již zahájila, shodu ale stále nenašla. Přenos dat se nyní řídí tzv. standardními smluvními doložkami. Evropská komise navíc připravuje etické kodexy. Svaz průmyslu podporuje, aby datům mimo EU byla poskytována stejná ochrana jako uvnitř Unie. Jejich sdílení by se ale nemělo nařizovat formou závazných právních předpisů. Svaz průmyslu také nesouhlasí s opatřeními pro lokalizaci dat, která by mohla bránit přístupu firem do evropské datové infrastruktury.

„Jsem přesvědčená, že nová pravidla při zachování vysoké úrovně ochrany osobních údajů lze nastavit tak, aby podporovala konkurenceschopnost evropských firem, například pokud jde o správu cloudových úložišť. Jsme proto rádi, že ministerstvo průmyslu a obchodu zařadilo přenos dat mimo EU jako jednu z priorit pro blížící se české předsednictví v Radě EU,” doplňuje Milena Jabůrková.

Ve výzkumu, vývoji a inovacích neměla vláda z počátku přílišné ambice. V programovém prohlášení této oblasti věnovala jen dva odstavce. Pak přišla s Inovační strategií.

Na začátku roku 2019 schválila vláda svůj nejambicióznější dokument, Inovační strategii ČR 2019-2030. Česko se podle ní má stát jednou z nejinovativnějších zemí EU. V té době byla ČR na 13. místě v EU podle žebříčku inovativnosti European Innovation Scoreboard. O dva roky později se Česko propadlo na 17. pozici.

V žebříčku za rok 2021 získalo Česko skóre 94,41 bodu. První Švédsko ho vede se skóre 156,45 bodu. Dlouhodobě se Česko v hodnocení pohybuje na úrovni 84 procent průměru EU, což ho řadí mezi mírné inovátory. Nejvíce ČR zaostává ve výši rizikových kapitálových investic, počtu mezinárodních patentových přihlášek nebo počtu nejcitovanějších publikací.

VÍCE PENĚZ NESTAČÍ

Na nedostatky českého inovačního ekosystému se vláda snaží reagovat. Z Národního plánu obnovy podpoří financování start-upů. Úřad průmyslového vlastnictví připravuje opatření, jak zlepšit postavení ČR v oblasti patentů.

Vláda také každoročně navyšovala objem prostředků ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj. Pokud projde aktuální návrh státního rozpočtu na rok 2022, kde se po tlaku Svazu průmyslu počítá na výzkum a vývoj s částkou 39,4 miliardy korun, šlo by o navýšení proti roku 2019 o 3,4 miliardy korun.

Svaz průmyslu prosadil zjednodušení daňových odpočtů firemních výdajů na výzkum a vývoj a pomohl organizovat osvětové semináře, jak mohou podniky tuto podporu využít. Svaz se tím snažil zastavit pokles počtu firem, které si výdaje na výzkum a vývoj z daňového základu odečítají. Svaz průmyslu dlouhodobě upozorňuje, že je nutné, aby stát podporoval větší využívání daňového odpočtu. Zejména zlepšením a sjednocením přístupu ze strany daňové správy k firmám, které tento nástroj používají nebo chtějí použít.CHYBÍ NOVÝ ZÁKON

Vláda schválila také další koncepční dokumenty jako Národní politiku VaVaI ČR 2021+ nebo Národní RIS3 strategii, která určuje oblasti podpory výzkumu a vývoje z operačních programů EU a z národních programů. Připravila nové dotační programy na podporu aplikovaného výzkumu ve firmách.

„Poslední měsíce jsme bojovali, aby se ještě letos vyhlásily soutěže v programech TREND a Národní centra kompetence, které jsou pro firemní výzkum a vývoj zásadní,“  říká Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu zodpovědný za výzkum a vývoj.

Přes všechny tyto kroky se nedá očekávat, že Česko v dohledné době zvýší celkové výdaje na výzkum a vývoj z nynějších 1,9 procenta HDP na 2,5 procenta, jak předpokládá pro rok 2025 Inovační strategie. Lídři v EU do výzkumu a vývoj přitom investují každoročně 3 procenta HDP.

Česko potřebuje výraznou modernizaci legislativy v oblasti výzkumu a vývoje. Proto by prvním krokem nových poslanců po podzimních volbách mělo být schválení již připravené zásadní novely zákona o podpoře VaVaI. Jinak český inovační ekosystém nedostane potřebný nový impuls k dalšímu rozvoji.

Článek vyšel v časopise Spektrum 4Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se jako první zaměstnavatelská organizace stane podporovatelem iniciativy NELEŽ, která bojuje proti dezinformačním webům. Mezi své členy bude svaz šířit osvětu, aby byli zodpovědnými zadavateli reklamy, nepodporovali weby šířící nepravdivý obsah a chránili svou značku.

Dezinformační weby živí převážně dary a příjmy z reklamy. Podle studie PSSI z roku 2020 si největší dezinformační weby vydělají až 190 tisíc měsíčně právě prodejem online prostoru na svých stránkách. S rozvojem tzv. RTB online reklamy zdánlivě přestalo být relevantní, na jakých webech se reklama zobrazí, protože marketingové agentury a firmy cílí přednostně na publikum a ne na reklamní plochu. To se snaží iniciativa NELEŽ změnit.

„Svaz průmyslu sdružuje tisíce firem, které zadávají reklamu online i offline. Díky spolupráci s NELEŽ firmám ukážeme, proč je dobré si hlídat a dobře řídit to, kde v online prostoru inzerují, s jakými weby a informacemi svou značku spojují. Naše zapojení vnímáme i jako podporu seriózních médií,“ říká Eva Veličková, ředitelka komunikace Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu ve spolupráci s iniciativou NELEŽ pro podniky v půlce ledna 2022 připraví webinář. Ten například vysvětlí, proč je důležité, aby firmy nefinancovaly svojí reklamou dezinformační weby, jak takové weby poznat a jak to může poškodit jejich značku.

„Monetizaci záměrně manipulativních zpráv považujeme za největší hrozbu pro společnost. Proto spolek NELEŽ usiluje, aby se neinzerování na dezinformačních webech stalo etickou normou majitelů firem, ředitelů firem, brand managerů, pracovníků v reklamních, mediálních a PR agenturách. Aby tito lidé více dbali na to, v jakém kontextu se jejich značka objevuje,“ říká Roman Číhalík, předseda a spoluzakladatel spolku NELEŽ.

V letošním roce Svaz průmyslu uspořádal pro PR manažery a tiskové mluvčí svých členských firem webinář k očkovací kampani Česko očkuje. Ukázal firmám, jak mohou využít kampaň ve své interní komunikaci a personalizovat ji. Očkování proti covid-19 Svaz průmyslu podporuje dlouhodobě a stal se oficiálním partnerem kampaně.

SPEKTRUM 1Q/2022 KE STAŽENÍ

Z obsahu

• Česko se bez pracovníků ze zahraničí neobejde
• Co firmy čeká v roce 2022
• Martin Wichterle: Je skvělé něco tvořit a vymýšlet
• Anketa: Jak vidí osobnosti průmyslu rok 2022
• Svaz průmyslu vytváří koalice na podporu digitální ekonomiky 
• Globální dohoda o zdanění nadnárodních korporací
• Svaz průmyslu chce Evropu přátelskou pro byznys
• V plánu podnikatelských misí na rok 2022 je Asie a Afrika
• SPECIÁL: Automobilový průmysl

Jaké dovednosti potřebují podniky od absolventů vysokých škol, jak by se měla vyvíjet minimální  mzda, aby nebyla každoročně předmětem politických diskuzí, jak nové trendy ovlivní budoucnost kolektivního vyjednávání a je možné zjednodušit proces zaměstnávání cizinců ze třetích zemí? To byla témata letošní závěrečné konference, kterou Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal v rámci aktivit dle § 320a písm. a) zákoníku práce dne 9. 12. 2021.

Díky přetrvávající nepříznivé situaci související s pandemií Covid-19 se konference konala stejně jako v loňském roce online formou. Na záznam konference se můžete podívat zde.

BUDOUCNOST KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ V ČR POD VLIVEM NOVÝCH TRENDŮ V OECD A EU

Kolektivní vyjednávání je součástí zaměstnavatelské agendy řady firem, a to jak při vyjednávání podnikových kolektivních smluv nebo i na rovni zaměstnavatelských svazů – kolektivních smluv vyššího stupně. Cílem analýzy bylo získat informace od zaměstnavatelů o problémech stávající právní úpravy na základě jejich praktických zkušeností (např. otázka plurality odborů, vytváření podmínek pro jejich činnost) a zachycení nových trendů v působení odborových organizací nebo kolektivním vyjednávání. Součástí analýzy jsou i obdobné zkušenosti získané ze zahraničí z vybraných evropských zemí a z USA. Na základě tuzemských a zahraničních zkušeností jsou pak v rámci výstupů navrhována jak nelegislativní, tak legislativní řešení týkající se budoucnosti kolektivního vyjednávání. Analýzu zpracoval pro Svaz průmyslu a dopravy ČR tým řešitelů ze společnosti Randl Partners, advokátní kancelář, s. r. o.

Analýzu si můžete přečíst zde.

• Příloha č. 1 k analýze.
• Příloha č. 2 k analýze.
• Příloha č. 3 k analýze.
• Příloha č. 4 k analýze.
• Příloha č. 5 k analýze.
• Příloha č. 6 k analýze.
• Příloha č. 7 k analýze.
• Příloha č. 8 k analýze.
• Příloha č. 9 k analýze.

VÝVOJ MINIMÁLNÍ MZDY A NÁVRHY ŘEŠENÍ PŘETRVÁVAJÍCÍCH PROBLÉMŮ

Jde o velmi aktuální téma, a to jak v souvislosti s připravovanou evropskou úpravou, jejímž cílem je snaha o nastavení základních parametrů pro určení minimální odměny za výkon práce, ale také s národní úpravou a diskuzemi o zavedení automatického valorizačního mechanismu. Předkládaná studie vytvořená společností TREXIMA spol. s. r. o. poskytuje řadu využitelných informací pro vyjednávání na evropské i národní úrovni, protože součástí výstupů je zachycení popisu vývoje návrhu tzv. evropské MM, včetně vývoje a nastavení minimální mzdy v okolních zemích, valorizační algoritmy v zemích EU a také analýza vývoje růstu minimální mzdy v ČR od roku 2013 a návrhy legislativního zajištění procesu vyjednávání o minimální mzdě ve srovnání s vyspělými zeměmi.

Studii si můžete přečíst zde.

UPLATNITELNOST ABSOLVENTŮ VŠ Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELŮ

Cílem této studie bylo doplnit informace k již existujícím analýzám, které se věnovaly absolventům vysokým škol. Jde o získání pohledu zaměstnavatelů na uplatnitelnost absolventů VŠ v České republice. V podstatě se jedná o pilotní projekt, který zaměřuje na problematiku shody potřeb zaměstnavatelů po absolventech vysokých škol a kvalitě absolventů vysokých škol v České republice ve třech pohledech:

• shody vystudovaného oboru s vykonávaným zaměstnáním,
• překvalifikovanosti či nedokvalifikovanosti vůči zastávané pracovní pozici,
• požadovaná vs. reálná úroveň znalostí a dovedností.

Součástí výstupů jsou i doporučení tvůrců studie z Centra pro studium vysokého školství, v. v. i ke změnám vysokoškolského systému a pro další rozvoj monitoringu potřeb zaměstnavatelů ve vztahu k vzdělávací činnosti vysokých škol.

Studii si můžete přečíst zde.

ZJEDNODUŠENÍ A ZEFEKTIVNĚNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ – NÁVRH LEGISLATIVNÍCH ŘEŠENÍ

Zaměstnavatelé z důvodu dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a převyšující poptávky po pracovní síle na trhu práce čím dál častěji musí přistupovat k zaměstnávání cizinců, aby byli schopni pokrýt své provozní potřeby. Celý proces od náboru cizince až po jeho přijetí do zaměstnání, včetně případné změny zaměstnání, je velmi komplikovaný a zdlouhavý. Cílem této studie je hledat změny v právní úpravě, které by vedly k jejímu zpružnění. Studie zpracovaná společností Squire Patton Boggs se proto zaměřila na zmapování právní úpravy ve vztahu k zaměstnávání cizinců ze třetích zemí a identifikaci důvodů, pro které je proces vyřizování příslušných povolení časově náročný a komplikovaný. Současně s tím přináší informace o právní úpravě zaměstnávání cizinců ze třetích zemí ve vybraných sousedních státech. S využitím zahraničních zkušeností jsou v rámci výstupů navržena možná právní řešení, která by měla vést ke zjednodušení a zefektivnění celého procesu zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU v České republice.

Studii si můžete přečíst zde.

Kromě studií a analýz prezentovaných na závěrečné konferenci vznikly v rámci aktivit dle §320a písm. a) zákoníku práce v letošním roce další 2 analýzy z oblasti tzv. hospodářských zájmů:

TECHNOLOGICKÁ SUVERENITA EU

Digitální transformace Evropy představuje pro Evropskou unii v příštích letech, označovaných jako „digitální dekáda“, klíčové hospodářsko-politické výzvy a příležitosti. Zásadní otázkou v této věci je přitom nalezení shody napříč zeměmi EU v postoji k technologické soběstačnosti, nezávislosti či autonomii, nejčastěji označované jako technologická suverenita. Podrobně se této problematice věnuje analýza, kterou zpracoval autorský kolektiv z VŠB-TU Ostrava.

Analýzu si můžete přečíst zde.

PODORA EXPORTU – STÁTNÍ VERSUS TRŽNÍ MODEL FINANCOVÁNÍ

Exportéři budou v nastávajícím období potřebovat efektivní a důvěryhodnou pomoc státu více, než dřív. Již nyní je zřejmé, že pandemie COVID-19 ovlivní světové hospodářství do takové míry, že na to budou muset reagovat v podstatě všechny státy a firmy. Systém bude podroben zatěžkávací zkoušce a je vhodné mít v zásobě možná řešení i pro zefektivnění systému podpory exportu. Cílem této analýzy bylo získání dat, která umožní zhodnotit vhodnost opatření pro prostředí České republiky, zejména s ohledem na systém plně řízený a financovaný státem vs. systém s významným zapojením privátního sektoru. Specifickou položkou podpory exportu je i podpora českých subjektů při získávání veřejných zakázek v zahraničí. Jde o důležitou aktivitu, která v nějaké míře probíhá a je i součástí podnikatelských misí a jiných proexportních aktivit, avšak nemá transparentní institucionální uspořádání. Analýza vytvořená týmem řešitelů ze společnosti GOVCOM, a. s. se dotýká i tohoto tématu.

Analýzu si můžete přečíst zde.

 

 

 

CO SI MYSLÍ SVAZ PRŮMYSLU O HLAVNÍCH BODECH KLIMATICKÉHO BALÍČKU FIT FOR 55

 

ENERGETICKÁ ÚČINNOST

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MIMO SYSTÉM EMISNÍCH POVOLENEK

SYSTÉM OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI (EU ETS)

OCHRANA ENERGETICKY NÁROČNÝCH ODVĚTVÍ

SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Z AUTOMOBILŮ

Podívejte se na celé stanovisko SP ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR aktualizoval oblíbenou příručku „Daňové otázky elektromobility“, po roce a půl od prvního vydání z dubna 2020. Za tuto dobu byla například definitivně do legislativy zapracována tzv. referenční cena elektřiny pro dobíjení vozů s elektrickým pohonem. Věříme, že firmy a uživatelé elektromobilů ocení přehled prověřených postupů a doporučení a usnadní jim to jejich využívání.

Čerpání elektrické energie prostřednictvím dobíječek do aut je rostoucí fenomén, na kterou v minulosti nebyl systém vykazování z pohledu evidence státu či z pohledu daní připraven. Díky aktivitě Svazu průmyslu, členským organizacím (např. AutoSAP) a členským firmám se podařila opatření zmíněná v prvním vydání příručky realizovat, a to ve spolupráci se státními institucemi, například Ministerstvem financí ČR, Finanční správou, Ministerstvem průmyslu a obchodu či Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Všem zmíněným děkujeme, protože díky jejich práci se podařilo lépe připravit českou ekonomiku, tedy výrobce a spotřebitele, na zavádění elektromobility.

V příručce firmy najdou informace o možnostech využití tzv. referenční ceny elektřiny při dobíjení soukromého i služebního bez či nízkoemisního vozu a také například návod, jak přistoupit k daňové uznatelnosti nákladů na dobíjení vozidel. Dále se příručka věnuje doporučeným daňovým režimům pro použití dobíječky (wallboxu) v různých situacích, či příkladům odepisování majetku týkajícího se dobíjení.

V příručce jsou doplněny informace o možnosti podpory, která se nabízí ze strany státu. Uvádíme také některé frekventované otázky a odpovědi související s dobíjecími místy (například rozdíly mezi veřejnou a neveřejnou dobíjecí stanicí).

Aktualizovaná příručka k prosinci 2021 je ke stažení zde.