Nově vznikající vláda musí zohlednit programové prohlášení Svazu průmyslu a dopravy ČR, shodla se valná hromada SP ČR. Schválila také kooptaci Martina Jahna do představenstva SP ČR.

Valná hromada Svazu průmyslu schválila Programové prohlášení Svazu průmyslu a dopravy ČR na rok 2022. V něm vyzvala novou Vládu České republiky k zajištění podmínek příznivého a předvídatelného podnikatelského prostředí a vyšší míry dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelného ekonomického růstu.

Podle SP ČR je klíčové, aby se politická reprezentace soustředila na zvládnutí hlavních změn, které českou ekonomiku čekají v následujících letech. Jde zejména o digitální a zelenou transformaci či dlouhodobé demografické trendy, které se projevují negativně na trhu práce. Firmy se už na mnohé z těchto výzev aktivně připravují. SP ČR očekává stejně aktivní přístup také od vlády. Valná hromada Svazu průmyslu proto ve svém usnesení vyzvala vládu, aby maximálně zohlednila Programové prohlášení Svazu průmyslu a dopravy ČR na rok 2022 ve svém vlastním programovém prohlášení.

Valná hromada potvrdila také kooptaci Martina Jahna do představenstva SP ČR. V představenstvu ŠKODA AUTO je zodpovědný za prodej a marketing a podílí se na vstupu automobilky do éry elektromobility a digitalizace. Ve vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR nahradil Bohdana Wojnara.

Člen představenstva Miroslav Palát získal pověření, aby s novou vládou projednal stav digitalizace zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění. Zaměstnavatelé jsou největšími plátci do veřejného zdravotního pojištění. Proto Svaz připraví prohlášení a následně s novou vládou projedná požadavky na vyhodnocení efektivnosti vynakládaných prostředků ve všeobecném zdravotním pojištění, jeho nezávislost a transparentnost. Poděkování patří společnosti T-Mobile, která zajistila konání valné hromady SP ČR za dodržení přísných hygienických opatření.

Valná hromada Svazu průmyslu a dopravy ČR schválila programové prohlášení na rok 2022. Programové prohlášení Svazu průmyslu a dopravy České republiky vymezuje prioritní požadavky SP ČR, zejména ve vztahu k vládě, k zajištění podmínek příznivého a předvídatelného podnikatelského prostředí a vyšší míry dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelného ekonomického růstu.

Svaz průmyslu a dopravy požaduje, aby se politická reprezentace soustředila na zvládnutí klíčových změn, které českou ekonomiku čekají v následujících letech. Jde zejména o digitální a zelenou transformaci či dlouhodobé demografické trendy, které se projevují negativně na trhu práce. Firmy se už na mnohé z těchto výzev aktivně připravují. SP ČR očekává stejně aktivní přístup také od vlády.

SP ČR také zdůrazňuje, že Česká republika musí být konstruktivním členem Evropské unie, kde se bude připravovat řada zásadních regulací a nových pravidel, které s výše uvedenými výzvami souvisejí. Proto je nutné, aby se vláda včas a důkladně připravila na nadcházející české předsednictví v Radě EU, kterého se ČR ujme ve druhé polovině roku 2022.

Svaz průmyslu na valné hromadě zároveň vyzval vládu, aby maximálně zohlednila Programové prohlášení Svazu průmyslu a dopravy ČR na rok 2022 ve svém programovém prohlášení.

Česká republika bude mít zástupce ve vedení evropské podnikatelské konfederace BusinessEurope. Jedním z viceprezidentů největšího evropského zaměstnavatelského svazu bude od ledna 2022 Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Do funkce ho schválila Rada prezidentů (COPRES), nejvyšší orgán BusinessEurope.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar byl zvolen viceprezidentem Konfederace evropského podnikání BusinessEurope. Funkce se Radek Špicar ujme v lednu 2022.

„Je to pro mě velká čest. Tuto pozici jsem získal díky důvěře prezidia Svazu průmyslu, které mě do ní nominovalo, a vedení BusinessEurope, organizace, kde patříme k nejaktivnějším a nejvlivnějším členům. BusinessEurope hájí zájmy byznysu vůči Evropské komisi, Radě a Parlamentu. Pozice v jeho vedení mi umožní, aby v jeho politice byly dostatečně akcentovány zájmy českých firem a české ekonomiky jako celku,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a od ledna také viceprezident BusinessEurope.

Zvolením Radka Špicara do pozice viceprezidenta tak vliv Svazu průmyslu a dopravy ČR v Konfederaci evropského podnikání ještě více posílí. Svaz průmyslu totiž od letoška také předsedá výboru pro vnitřní trh, jednomu z klíčových orgánů BusinessEurope. V jeho čele je Jana Hartman Radová, vedoucí kanceláře Svazu průmyslu v Bruselu.

Konfederace evropského podnikání BusinessEurope sdružuje podnikatelské a zaměstnavatelské svazy z 35 zemí Evropy a funguje jako přímá spojka na instituce Evropské unie i jako respektovaný sociální partner. Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem BusinessEurope od roku 1993. 

Energetický regulační úřad připravil návrh cenového rozhodnutí pro rok 2022, které velkým průmyslovým odběratelům elektřiny může navýšit platbu za podporované zdroje energie o 50 %. Tímto rozhodnutím by se firmám ještě více zvýšila cena elektřiny, což omezí potřebné investice a ještě více zvýší inflační tlaky. Podniky budou nuceny vyšší cenu elektřiny aspoň zčásti promítnout do koncových cen svých produktů. Svaz průmyslu a dopravy ČR žádá MPO a vládu, aby vyslyšely návrh Svazu průmyslu a snížily poplatek za POZE.

„Žádali jsme vládu, aby řešila růst cen energie i pro firmy. Místo snížení poplatku na POZE, které jsme navrhovali, nás čeká jeho zvýšení. Nečinnost vlády tak nyní firmám zasadí další ránu,” říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Tato situace je společně s vládním návrhem zákona o nekoncepční změně využití prostředků v Modernizačním fondu dalším problémem pro český průmysl a jeho konkurenceschopnost.

Pokud by vláda vyslyšela návrh Svazu průmyslu a dopravy ČR, který má Ministerstvo průmyslu a obchodu k dispozici, cena elektřiny by se snížila pro všechny odběratele v průmyslu i pro domácnosti. „Vyzýváme Ministerstvo průmyslu a obchodu a vládu, aby přestaly ignorovat rostoucí cenu elektřiny v průmyslu a vyslyšely návrh Svazu průmyslu,” apeluje Bohuslav Čížek. 

ROSTOUCÍ CENY ENERGIE JSOU PROBLÉMEM PRO FIRMY VŠECH VELIKOSTÍ

Skokový nárůst cen energie představuje pro některé firmy nákladový šok a společně s nedostatkem pracovních sil, problémy v logistice, násobným zdražováním, nedostatkem či značným zpožděním dodávek řady vstupů brzdí růst ekonomiky. Vyšší cena energie znamená pro nejvíce dotčená energeticky náročná průmyslová odvětví navýšení nákladů o miliardy korun ročně a ovlivnění jejich konkurenceschopnosti. Snižují se tím zdroje, které by firmy mohly investovat do svého rozvoje, nových technologií nebo projektů souvisejících se zelenou transformací.

Svaz průmyslu už na problémy spojené s růstem cen nedávno upozornil v tiskové zprávě zde.

Svaz průmyslu a dopravy vyzývá vládu a ministerstvo zdravotnictví, aby co nejrychleji upravily mimořádné opatření, kterým se firmám nařizuje povinné testování neočkovaných zaměstnanců. Jeho aktuální podoba zásadně narušuje právní jistotu a legitimní očekávání v pracovněprávních vztazích, jak u zaměstnavatelů, tak u zaměstnanců.

Do mimořádného opatření je nutné u povinného testování zaměstnanců ve firmách explicitně doplnit odkaz na paragraf 102 zákoníku práce, který zaměstnavatelům nařizuje vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky. Zároveň je nutné, aby ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí jasně vymezilo, jaká práva povinnosti má zaměstnavatel v případě, že se zaměstnanec odmítne podřídit povinně nařízenému testování.

Svaz průmyslu dlouhodobě ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že povinnosti pro firmy vyplývající z mimořádných opatření musí být upraveny tak, aby byly pro zaměstnavatele proveditelné i po právní stránce.

Aktuální podoba mimořádného opatření k povinnému plošnému testování zaměstnanců (s účinností od 22. 11. 2021) přináší řadu praktických problémů pro zaměstnavatele a zaměstnance, protože příslušná opatření nejsou navázána na pracovněprávní výklad a jasné stanovení práv a povinností zaměstnanců v souladu s paragrafem 102 zákoníku práce.

Problém v praktické aplikaci příslušných mimořádných opatření pro firmy je zejména následující:

• Nesrovnalost a protichůdná ustanovení v mimořádném opatření na ochranu dýchacích cest (které mimo jiné uznává fungování § 102 zákoníku práce a možnost zaměstnavatele si upravit další opaření dle svých příslušných hygienických, interních a dalších opatření). Naopak mimořádné opatření k povinnému testování zaměstnanců, které zcela pomíjí fungování a návaznost na pracovní právo, a to zejména na skutečnost, jak se má povinnost, uložená zaměstnavateli v praxi, za aplikace pracovněprávních předpisů, vymáhat.
• Absence jakéhokoliv výkladu MPSV, tak, jako tomu bylo při povinném plošném testování na jaře 2021, které by alespoň trochu pomohlo zaměstnavatelům i zaměstnancům v legitimním očekávání a nastavení pracovněprávních práv a povinností, které plynou z aktuálního mimořádného opatření.
• Vyřešení praktických otázek, jako jaké má zaměstnavatel možnosti, pokud zaměstnanec testování odmítne. Nahlášení zaměstnance hygienickým stanicím zaměstnavatelem je zdlouhavé a neplní ani preventivní ani represivní funkci. Není jasné, zda může zaměstnavatel testovat nadále dle svého uvážení a na své náklady i častěji než jednou týdně, a to v souladu s aplikací § 102 zákoníku práce.
• Za zcela nedostačující Svaz průmyslu považuje zejména, pokud mimořádné opatření předvídá u zaměstnanců odmítajících se testovat, že si má tento zaměstnanec jen nasadit respirátor, pokračovat v činnosti mezi ostatními zaměstnanci a zaměstnavatel, má zajistit, aby se na pracovišti nepotkával s ostatními. To je v praxi v mnoha firmách naprosto neproveditelné a zároveň je to nespravedlivé vůči zaměstnancům, kteří důkladně plní povinnosti stanovené mimořádným opatřením.

Svaz průmyslu a dopravy ČR představil členům bankovní rady České národní banky dopady rostoucích cen na firmy. Podle průzkumu mezi 86 průmyslovými firmami přibývá těch, které se za poslední půlrok setkaly s nárůstem cen hlavních surovin potřebných pro výrobu. Více než čtvrtině dotázaných přitom zdražily důležité vstupy o více než 50 %. Po loňské pauze Svaz průmyslu s dalšími zástupci zaměstnavatelů a podnikatelů navázal na pravidelná setkání a diskuze, na kterých si vyměňují s představiteli ČNB pohled na měnovou politiku a ekonomický vývoj. 

Říjnový průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi firmami potvrdil, že bariérou číslo jedna je pro firmy růst cen řady klíčových vstupů a jejich nestabilita. Za poslední půlrok zaznamenaly nárůst cen hlavních surovin a materiálů pro výrobu tři čtvrtiny firem, 27 % z dotázaných dokonce o více než 50 %. 

Většina firem se shoduje na tom, že se ceny komodit budou postupně stabilizovat, ale nevrátí se již na předkrizovou úroveň. Každá pátá dokonce nevěří ani v  korekci aktuálních vysokých cen. „Firmám nyní nejvíce brání ve větším ekonomickém rozvoji růst cen vstupních materiálů a polotovarů. Podobný vývoj bohužel očekávají i v příštím roce. Zlepšení nečekají například u cen energie pro příští rok. I přes různé fixace a úsporná opatření průzkum ukázal, že ve svých podnikatelských plánech více než dvě pětiny firem počítají s více než 20% růstem celkové ceny elektřiny. Pouze 12 % podniků uvedlo, že za ni zaplatí stejně jako v letošním roce,“ uvedl Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu.

ZDRAŽENÍ UŽ MUSELA VÍCE NEŽ POLOVINA FIREM PROMÍTNOUT DO SVÝCH CEN

Skoro dvě pětiny dotázaných v posledním půlroce prozatím své ceny neměnilo, pětina pak zdražila o méně než 5 %. „Mnoho podniků si nemůže dovolit zdražit kvůli nasmlouvaným kontraktům nebo konkurenci. Firmy se snaží na vývoj cen reagovat řadou opatření. Snižují provozní náklady, investují do energetických úspor, zvyšování produktivity a prvků digitalizace. Samozřejmě jim klesají i ziskové marže, což uvedlo 38 % podniků. Nicméně stávající situace vede k tomu, že stále více firem bude muset zdražovat,“ popisuje Bohuslav Čížek. Potvrzuje to i průzkum SP ČR, podle kterého plánuje zhruba 60 % firem zdražit o více než 5 %. Zlevňovat nehodlá nikdo z respondentů. 

ROSTOUCÍ ÚROKOVÉ SAZBY MOHOU ZPŮSOBIT PROBLÉMY ZEJMÉNA MENŠÍM FIRMÁM

Svaz vnímá nezávislost ČNB jako klíčovou podmínku pro stabilní měnovou a cenovou politiku. Svaz průmyslu již loni svým členům avizoval, že úrokové sazby bude ČNB pravděpodobně zvyšovat a musí s nimi ve svých podnikatelských plánech počítat. Zvýšení úrokových sazeb znamená vyšší náklady na financování v Česku. V době, kdy Česko potřebuje oživit ekonomiku investicemi, tak firmám rostou další náklady, upozorňuje Svaz průmyslu.

Je zřejmé, že zvýšení sazeb nepodpoří úvěrovou a investiční aktivitu, kterou potřebuje Česká republika pro dlouhodobější růst. „Zejména menším firmám mohou zvýšené náklady financování zhoršit hospodářské výsledky. To ovlivní i jejich další možnosti investování. V kontextu celé ekonomiky to ale není hlavní překážka růstu. Kromě zdražování podniky brzdí zejména nedostatek zaměstnanců a některých vstupů či zpoždění jejich dodávek,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu.

Zdroj: Průzkum SP ČR mezi 86 průmyslovými firmami, říjen 2021

Lepší práci za lepší mzdu získají jen lidé, kteří se budou celý život vzdělávat. Systém, který jim to umožní, by měl vzniknout ze spolupráce státu, firem, odborů, škol a vzdělávacích institucí.

Málokteré odvětví prochází tak velkými a rychlými změnami jako automobilový průmysl. Nástup elektromobility, digitalizace aut i samotné výroby vyžaduje od pracovníků automobilek řadu nových dovedností. Kdo se při zaměstnání dál nevzdělává, jen těžko najde v příštích letech u výrobců aut práci.

Mladoboleslavská Škoda Auto už pět let své zaměstnance na budoucnost intenzivně připravuje. V roce 2016 spustila první vzdělávací programy pro zaměstnance pod hlavičkou Škoda Academy. Jen kurzy zaměřenými na elektromobilitu prošlo 16 500 pracovníků firmy a žáků škodováckého učiliště. Kurzy se zaměřují také na práci s nejnovějšími technologiemi. „V letech 2022 až 2030 budeme investovat do vzdělávání zaměstnanců téměř půl miliardy eur. Hlavním cílem je zajistit pracovní místa i v budoucnosti,“ říká Kamila Biddle, tisková mluvčí Škoda Auto.

Každý zaměstnanec ve Škoda Auto se zúčastní v průměru čtyř kurzů za rok. Škoda Academy pomáhá pracovníkům i v kariérním růstu. „Pracujeme s konceptem kvalifikačních cest, které přesně určují jednotlivé kroky na cestě do managementu. Každý zaměstnanec je zodpovědný za své vzdělávání. Volí si dobrovolná školení a tréninky,“ dodává Kamila Biddle.

CELOŽIVOTNÍ UČENÍ JE NUTNOST

Změny na trhu práce se zdaleka netýkají jen automobilek. Digitalizace a nástup Průmyslu 4.0 mění náplň práce a požadované dovednosti pracovníků téměř ve všech sektorech ekonomiky. Nová pracovní místa s novými kvalifikacemi vytváří také zelená transformace průmyslu a energetiky. Zaměstnanci si už nevystačí jako kdysi jen se znalostmi a dovednostmi, které se naučili ve škole. Pokud chtějí obstát na trhu práce během celého aktivního života, musí v učení a vzdělávání pokračovat i po opuštění školních lavic. 

Na tuto celospolečenskou změnu se musí připravit všichni od firem, zaměstnanců až po stát. Svaz průmyslu dlouhodobě upozorňuje, že nestačí, aby se stát zaměřil pouze na změny výuky ve školách. Noví absolventi škol tvoří každý rok sotva dvě procenta pracujících. To není dost na to, aby firmy byly schopné najít pracovníky s požadovanou kvalifikací pro neustále se měnící pracovní činnosti. Česko proto potřebuje propracovaný systém vzdělávání dospělých.

Stát by měl na jedné straně motivovat zaměstnance k průběžnému vzdělávání. Na druhé straně by měl podporovat vzdělávání, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace přímo ve firmách, které nejlépe vědí, jaké dovednosti od svých zaměstnanců potřebují. Pomohou tak firmám udržet si kvalitní pracovníky a zaměstnance alespoň částečně ochrání před ztrátou práce. Zaměřovat se jako dosud pouze na rekvalifikace lidí, kteří už přišli o práci, nestačí.

VZDĚLÁVÁNÍ JE SOUČÁST FIREMNÍ KULTURY

Firmy k systematickému vzdělávání zaměstnanců tlačí dlouhodobý nedostatek dostatečně kvalifikovaných pracovníků na trhu práce. Letošní průzkum společnosti ManpowerGroup ukázal, že 62 procent firem nemůže dlouhodobě najít dostatek vhodných uchazečů. Nejhůře jsou na tom středně velké firmy.

Více než polovina firem se už snaží tomuto nedostatku kvalifikovaných lidí čelit vzděláváním zaměstnanců, takzvaným reskillingem a upskillingem. Zaměstnavatelé si začínají uvědomovat, že to co, je pracovník schopen se naučit, se stává důležitější než to, co už umí. Do vzdělávání zaměstnanců s nižší kvalifikací investuje 39 procent firem, rozvojem pracovníků s vyšší kvalifikací se zabývá 37 procent firem. 

V příštích pěti letech se až u třetiny pracovních pozic změní jejich náplň. Firmy rovněž předvídají, že budou vznikat nové pozice, které zatím neexistují. Nejčastěji odhadují, že v podniku vznikne do 15 procent nových pozic, vyplývá ze zářijového průzkumu Svazu průmyslu. „Lidé s touhou a schopností se učit, budou lépe schopní tyto profese vykonávat. Lze očekávat, že firmy, kterým se podaří vytvořit kulturu neustálého seberozvoje zaměstnanců, jednou předeženou méně zvídavou konkurenci,“ je přesvědčena Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

NOVÉ TECHNOLOGIE VYŽADUJÍ NOVOU KVALIFIKACI

Na zakotvení celoživotního vzdělávání do kultury a DNA firmy vsadila už v roce 2009 jihomoravská Fosfa, Její Fosfa Univerzita nabízí vzdělání lidem na všech pozicích, od operátorů až po vrcholový management. Systém pravidelného vzdělávání pracovníků si vytvořil i karvinský výrobce trubek ArcelorMittal Tubular Products. Ten nabízí kromě vlastních vzdělávacích programů kurzy a školení koncernové ArcelorMittal Unversity.

Letos vlastní akademii pro zaměstnance spustila také kopřivnická Tatra Trucks. Na celém konceptu pracovala více než rok. „Význam vzdělávání ve firmě roste, jak se mění používané technologie ve výrobě i v samotných vozidlech. V autech se dnes používá mnohem více elektronických či telemetrických prvků,“ vysvětluje Pavel Lazar, generální ředitel Tatra Trucks.

Tatrovácká akademie se zaměřuje jak na zvyšování kvalifikace, která je potřebná pro výkon konkrétní práce, tak na zkvalitňování manažerských dovedností řídicích pracovníků. Do budoucna by měla zajistit, že zaměstnanci budou mít adekvátní kvalifikaci pro měnící se potřeby firmy. Třeba pro práci s alternativními pohony nákladních aut. Ať už to budou baterie a elektromotory nebo vodíkové palivové články.

STÁT MŮŽE FIRMÁM I LIDEM POMOCI

Navzdory pozitivním příkladům řada firem pořád nemá propracovaný systém pro zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Zaměřují se hlavně na jednorázové kurzy na zlepšení dovedností, které pracovníci potřebují pro současnou práci. „Poměrně málo firem se dokáže na upskilling a reskilling dívat jako na investici, která se jim vrátí v lepší výkonnosti, inovacích či ve snížení fluktuace pracovníků,“ uvádí Jaromír Janoš, jednatel poradenské společnosti Trexima.

Firmy také narážejí na malou ochotu pracovníků se dál vzdělávat. Více než dvě třetiny ze 128 průmyslových podniků, které se zúčastnily zářijového průzkumu Svazu průmyslu, nabízí zaměstnancům vzdělávání nad rámec povinných školení jako benefit. Jenže jen desetina firem uvedla, že zaměstnanci tento benefit využívají.

Svaz průmyslu proto doporučuje, aby stát zaměstnance k celoživotnímu vzdělávání motivoval. Například zavedením systému individuálních vzdělávacích účtů nebo voucherů, které budou hradit celou nebo část ceny za vzdělávání. V úvahu přichází také uznávání firemních kurzů pro prokazování kvalifikace v průběhu dalšího pracovního života, například v rámci Národní soustavy kvalifikací. 

Z Národního plánu obnovy, na který Česko dostane z Evropské unie 180 miliard korun v příštích čtyřech letech, by úřady práce mohly vytvořit v jednotlivých krajích regionální vzdělávací centra. V nich by se propojily místní školy a vzdělávací instituce s firmami a vznikaly tak vzdělávací programy podle podle trendů na trhu práce. Současně by měl vzniknout Výbor pro rekvalifikace a další vzdělávání, na jehož řízení budou spolupracovat zástupci zaměstnavatelů, odborů a vlády.

K takové spolupráci státu, firem, odborů a vzdělávacích institucí při zlepšování kvalifikací lidí vyzvala členské státy EU i Evropská komise. Navrhuje, aby státy zavedly pro lidi s nízkou kvalifikací takzvanou záruku k získání dovedností. Ti, kterým chybí středoškolské vzdělání, by dostali posouzení svých dovedností a následně nabídku dalšího vzdělávání šitou na míru jejich potřebám i požadavkům místního trhu práce.

Článek vyšel v časopise Spektrum 4Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Kvůli prudkému nárustu nakažených koronavirem zpřísnilo Ministerstvo zdravotnictví ČR restrikce v oblasti testování obyvatel, testování zaměstnanců, návštěvy služeb, konání hromadných akcí aj.

Pro snadnější orientaci přinášíme aktuální přehled platných mimořádných opatření k datu 23.11.2021

AKTUÁLNÍ PLATNÁ MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ:

Použití ochrany dýchacích cest:

Mimořádné opatření s účinností od 01.11.2021 nařizuje nosit ochranný prostředek dýchacích cest s účinností alespoň 94 % ve všech vnitřních prostorech staveb, s několika výjimkami.

MO v celém znění najdete k nahlédnutí ZDE.

Změna MO 15.11.2021 k nahlédnutí ZDE.

S ÚČINNOSTÍ OD 22.11.2021

Dobrovolné testování obyvatel ČR:

Ze zdravotního pojištění jsou PCR testy propláceny osobám mladším 18 let, osobám, které nejsou očkované ze zdravotních důvodů a rozočkovaným osobám pětkrát za měsíc a plně očkovaným osobám dvakrát za měsíc.

MO v celém znění k nahlédnutí ZDE.

 Testování zaměstnanců:   

Zaměstnanci se musí testovat 1x za 7 dní antigenními testy (samotesty) a první kolo proběhne nejpozději do 29.11.2021. Z této povinnosti existují výjimky.

MO v celém znění k nahlédnutí ZDE.

Změna MO k 23.11.2021 k nahlédnutí ZDE.

Podmínky vstupu do provozoven služeb, sportovišť, kulturních akcí aj. pravidlo ON:

Pro umožnění vstupu k využití služeb je nutné mít 14 dnů po druhé dávce očkování (nebo dávce Janssenu), doložit prodělání onemocnění před max.180 dny. Pro několik výjimek lze pro vstup využít negativní výsledek PCR testu ne starší 72 hod.

Omezení konání hromadných akcí (netýká se kulturních a sportovních akcí):

Všech organizovaných akcí, soukromých či veřejných, se může zúčastnit max.1000 osob uvnitř nebo 2000 osob venku. Dodržována musí být hygienická opatření. Pokud se nejedná o výjimku dle MO a není splněno pravidlo ON, smí být přítomno maximálně 20 osob. Omezuje se také právo pokojně se shromažďovat, a to ve skupinkách max. 20 lidech a po splnění dalších pravidel.

MO v celém znění k nahlédnutí ZDE.

Připravili jsme šest otázek a odpovědí, které ukazují, na co se zaměřit a čeho se vyvarovat při transformaci firmy na chytrou továrnu.

Digitální transformace je podmínkou pro systematické zavádění jednotlivých prvků a atributů konceptu Průmysl 4.0 ve firmě. Pro některé podniky to znamená zcela změnit firemní procesy, datovou architekturu a komunikační infrastrukturu. „U jiných stačí pouze optimalizovat způsob použití některých technologií. Cílem by mělo být efektivní začlenění firmy do takzvané algoritmické ekonomiky, která nás začne během následujících let obklopovat,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu.

V centru konceptu Průmysl 4.0 je takzvaná „Chytrá továrna“. Ta umí autonomně řídit a zároveň zefektivnit kompletní výrobní proces. V chytrých továrnách spolu přirozeně komunikují nejen lidé a technologická zařízení, ale i zdroje pro výrobu a v neposlední řadě také s výrobou související poskytované služby

1. Co by měl splňovat dobrý projekt digitální transformace?

Úspěšný projekt by měl splňovat pokud možno všechny, nebo alespoň některé ze základních atributů konceptu Průmysl 4.0, kterými jsou:

• Interoperabilita – všechny části tvorby produktu či služby spolu komunikují, ať už se jedná o výstup z konstrukčních nebo projektových prací, inteligentní senzory, chytrá výrobní zařízení, systémy pro vzdálenou správu a údržbu či lidé.
• Virtualizace – jednotlivé prvky i celá zařízení lze ve virtuálním prostředí nasimulovat, a to nejen jejich fyzické parametry, ale i způsob řízení, uvádění do provozu nebo údržby, včetně nároků na zdroje lidské, materiálové a energetické.
• Decentralizace – umožňuje autonomní provoz jednotlivých dílčích firemních systémů, které je možné s ohledem na aktuální potřeby výroby operativně konfigurovat.
• Využívání algoritmů umělé inteligence –  ať jde o strojové učení nebo strojové vědomí.

2. Jaké chyby při zavádění Průmyslu 4.0 nejčastěji dělají?

Nevnímají projekt Průmyslu 4.0 komplexně, aby prostupoval celou firmou. Soustředí se jen na osamocená digitální řešení, která zavádí bez jakékoliv perspektivy a možnosti další komunikace s ostatními firemními systémy. V tomto směru se začíná projevovat špatné chápání pojmu digitální dvojče. Není možné ho zjednodušeně vidět jen jako 3D simulaci nějakého zařízení nebo produktu. 

Často se firmy omezují na jeden konkrétní technologický problém, který je patrně v dané době nejvíc pálí a snaží se ho vyřešit bez vazby na ostatní datové okolí ve firmě. Projektu pak chybí interoperabilita jednotlivých systémů.

3. Musí firma ihned začít s celkovou digitální transformací?

Nemusí, může začít s menšími dílčími projekty, na kterých si koncept Průmysl 4.0 vyzkouší. Ale pokud se k tomu rozhodne, tak by to měla dělat tak, aby i ten nejmenší první krok do budoucího konceptu celkové digitální transformace firmy zapadal. Není vhodné se pouštět do dílčích izolovaných řešení, která sice momentální problém nebo potřebu na konkrétním pracovišti vyřeší, ale nebude je možné v budoucnu zakomponovat do celofiremního systému. 

4. Stačí, když se firma naučí správně pracovat s daty?

Digitální zralost firmy neznamená pouze datové dovednosti. Datová architektura, která umožňuje odpovídající tok dat a jejich zpracování a zároveň je sdílí pomocí standardizovaných služeb, je velmi důležitá. Nicméně hlavní součástí digitální zralosti je především vize o dalším směřování firmy. To je pro úspěšnou digitální transformaci velmi důležité. Samozřejmě vše musí být doplněno digitální gramotností zaměstnanců i jejich technologickými a technickými znalostmi. 

5. Musí firma změnit vnitřní procesy, když se chce pustit do digitální transformace?

Před digitalizaci, automatizací nebo robotizací musí být každý proces optimálně nastavený. Nemohou v něm být úkony nebo činnosti, které jsou zbytečné. Dobře nastavený proces je takový, z něhož už nelze nic odebrat. Pokud firma zdigitalizuje špatně nastavený proces, výsledek bude horší než původní stav. Podobné je to s vyhodnocováním velkých dat ve firmě. Pokud tato data pocházejí z neoptimálních procesů, jejich analýza firmě příliš nepomůže. 

6. Proč se má firma pouštět do digitální transformace, když je na trhu úspěšná?

Některé firmy stále oddalují naplňování konceptu Průmysl 4.0 a zdůvodňují to svojí současnou výjimečností. Například vyrábějí v malých sériích, často používají k obrábění materiálu ruční práci, která vyžaduje dlouhé zkušenosti. Mají dostatek zakázek a slušný hospodářský výsledek. Jenže jejich úspěch a přidaná hodnota závisí na několika vysoce kvalifikovaných zaměstnancích s minimálními digitálními dovednostmi. Je jenom otázkou krátké budoucnosti, kdy se tato výjimečná firma dostane do datové izolace a tím i do existenčních problémů.