Pandemie onemocnění Covid-19 prověřila nejen odolnost jednotlivých podniků, ale i jejich flexibilitu a ochotu přizpůsobovat se novým trendům. Průmyslové firmy se tak od loňského jara více zaměřily na digitalizaci, svým zaměstnancům častěji umožňují práci z domova a nové pracovníky si vybírají online, jak vyplývá z ankety mezi personalisty předních tuzemských podniků.

Otázky:

1. Jak koronavirová krize dosud ovlivnila oblast HR ve Vaší firmě?
2. Chystáte s ohledem na pandemii nějaké dlouhodobé nebo trvalé změny v HR strategii?

JOSEF LEJČEK, ŘEDITEL ÚTVARU PERSONALISTIKA ČEZ

1. Nový význam má bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Využíváme práce z domova, v provozech jsme změnili harmonogramy a způsob předávání směn. Pro vybrané pozice jsme zajistili PCR testy, antigenní testy a interní trasování. Výrazně ubylo služebních cest, naopak přibylo online schůzek. Téměř všechny HR činnosti jsme přesunuli do elektronické formy, a to i školení a výběrová řízení. Podporu technických škol, kde jsme vždy sázeli na osobní kontakt se studenty a učiteli, máme teď online prostřednictvím přednášek s experty, krátkých videí z provozu nebo her a soutěží pro studenty. Zavedli jsme koučování na dálku pro vedoucí, kteří potřebují podporu při řízení týmu, a zřídili infolinku pro zaměstnance v oblasti zdraví a psychologické podpory. Svou premiéru měla i elektronická distribuce mzdových výměrů, což nám kromě bezpečnosti přineslo i úsporu hromady papírů.
2. Pandemie urychlí přechod k elektronizaci a digitalizaci. Zaměstnanci budou kombinovat práci v kanceláři a ve velké míře i z domova. Nábory, školení nebo HR poradenství zůstanou ze značné části v distanční formě. Budeme více rozvíjet digitální dovednosti zaměstnanců a ve firemní kultuře se zaměříme na postoje a chování související se změnou, inovacemi a spoluprací. Chystáme také více benefitů, které podporují imunitu, zdraví, psychologickou podporu a zvládání stresu.

JITKA ADÁMKOVÁ, ŘEDITELKA DIVIZE LIDSKÝCH ZDROJŮ T-MOBILE CZECH REPUBLIC A SLOVAK TELEKOM

1. Všechny firmy musely chtě nechtě přejít do online módu. Tak tomu bylo i v T-Mobilu a Slovak Telekomu. Jako technologická firma jsme však byli dobře připraveni, pouze jsme tento modus operandi rozšířili na větší počet pozic. Využívání home office tam, kde to povaha práce dovoluje, jsme rovněž zaváděli dlouho před Covidem. Pandemie nicméně prověřila naše systémy i efektivitu práce z domova. Už během první vlny jsme například bleskově přesunuli do domácího prostřední všechny kolegy z infolinky, včetně IT techniky a příslušenství. V konečném důsledku tak během pandemie pracují z domova přibližně dvě třetiny našich zaměstnanců. Využití home office je primárně projevem ohleduplnosti vůči kolegům, nicméně samo o sobě je vnímáno spíše jako zaměstnanecká výhoda. Přestože osobní setkávání chybí každému z nás, klíčové je pro nás zdraví zaměstnanců a jejich blízkých a minimalizace rizika přenosu onemocnění.
2. Covid nám potvrdil, že i po uvolnění ochranných opatření můžeme pracovat odkudkoliv, protože v pracovním vztahu je důležitá důvěra a výsledky. To se samozřejmě odráží i ve strategii HR, kdy musíme počítat s tím, že do kanceláří se už ve 100% režimu nevrátíme a zároveň si musíme udržet vysokou zaměstnaneckou zkušenost, což je alfa a omega naší HR strategie. Změnily se i nábory nových pracovníků. Jednak cítíme ze strany kandidátů obecně větší zájem o práci. Přešli jsme také k čistě online náboru, díky čemuž jsme zefektivnili a zkrátili délku výběrových řízení. Nábor můžeme provádět z jakéhokoli místa a jsou do něj více zapojeni také manažeři. Je do něj navíc možné zapojit kolegy napříč Českem a Slovenskem, aniž by museli někam cestovat. To je pro nás i pro kandidáty vysoká přidaná hodnota.

IVO ŽIŽKA, PERSONÁLNÍ ŘEDITEL TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN

1. Krize se projevila zejména ve změně organizace práce. Na provozech jsme zavedli nová pravidla při střídání směn, řada zaměstnanců z administrativních pozic pracuje v režimu home office tak, aby se nepotkávali v kancelářích. Museli jsme se také naučit pracovat online. Nejen se radit, ale i školit prostřednictvím video či telekonferencí. Zajištění stabilního prostředí pro vzdálený přístup k firemním serverům kladlo vysoké nároky zejména na naše IT oddělení.
2. Určitě zachováme možnost práce z domova, jakmile posoudíme její efektivitu. Rozhodně budeme nyní více využívat videokonferenčních porad a hovorů, které mnohdy urychlují proces a nahrazují zdlouhavé cestování.

MICHAELA KRÁLOVÁ, HR MANAŽERKA LUKOV PLAST

1. Tím, že na trhu práce je teď méně pracovních příležitostí, tak se změnil přístup zaměstnanců a uchazečů o práci s ohledem na jejich požadavky a nároky na samotnou práci. Ty jsou všeobecně nižší, než v době před pandemií Covid-19.
2. V oblasti personalistiky jsme ve firmě zatím provedli jenom mírné změny. V první fázi jsme vlivem pandemie Covid-19 v našem podniku mírně snížili počet pracovních míst. Všeobecně jsme například zeštíhlili řízení firmy ve vedoucích pozicích.

NATÁLIE LINHARTOVÁ, HR ŘEDITELKA TATRA TRUCKS

1. Krize nás zasáhla velmi výrazně. Téměř každý krok byl více či méně ovlivněn novou situací, na kterou nikdo nebyl připraven. Studium vládních nařízení, komunikace s krajskými hygieniky, řešení pendlerů, to byla naše nová HR operativa. Důležité bylo i nastavit transparentní komunikaci a uklidnit zaměstnance v době, která na mnohé lidi působí stresově. Zvykli jsme si na home office a online vzdělávání. Dříve v průmyslových podnicích nepředstavitelná věc se stala běžnou součástí pracovního života. Základem toho všeho je schopnost rychle se přizpůsobit a najít efektivní řešení. Malinko jsme doufali, že pozitivní stránkou této neradostné doby bude změna na trhu práce. Stále nás však trápí nedostatek pracovníků. Nejvíce nám chybí odborné profese, které jsou pro naši výrobu klíčové.
2. Z mého pohledu se s příchodem pandemie muselo HR postavit zpátky nohama na zem a nestavět vzdušné zámky. Nikdo neví, jak dlouho nás bude pandemie ovlivňovat do budoucna, zda stávající situace bude dlouhodobá a jestli se s ní budeme muset naučit žít. Součástí naší HR strategie rozhodně bude v daleko vyšší míře flexibilita ve všem, co děláme. Základní pro nás je budování důvěry, která se nám vrátí ve formě loajálních zaměstnanců, kteří přidají, když je třeba. Jsou to přece tatrováci s tím pravým tatrováckým srdcem. A toho my si nesmírně vážíme.

Anketa vyšla v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 2Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Sněmovna schválila stavební zákon, který se připravoval již od roku 2017, v podobě schválené Hospodářským výborem s dalšími úpravami, z nichž mnohé jsme podporovali. Byť byly přijaty i některé změny stavebního zákona, u nichž můžeme mít pochybnost nad efektivností či vhodností nebo naopak byly některé pozitivní změny odmítnuty, finální znění bereme jako kompromis možného a vidíme ho jako dobrý základ pro reformu povolování staveb a potřebný posun pozitivním směrem ke zjednodušení.

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) během celého projednávání zákona prosazoval čtyři hlavní principy:

1. Jednotný systém stavebních úřadů
2. Integraci všech dotčených orgánů do tohoto systému
3. Jednotné řízení o povolení stavby
4. Stanovení jasných a nepřekročitelných lhůt

Svaz průmyslu a dopravy ČR se svými připomínkami vždy snažil naplnit původní věcný záměr stavebního zákona, který je možno charakterizovat stručně jako „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“.

Bohužel díky velmi těsné většině ve Sněmovně a předpokládané odmítavé pozici Senátu je snaha o reformu stavebního zákona, která trvala celé volební období, v ohrožení.

„Doufáme, že se v parlamentu nakonec najde jasná většina, která stavební zákon podpoří. V případě nepřijetí nového stavebního zákona můžeme očekávat, že další příprava bude trvat opět celé volební období, ne-li déle, a kvalita a rychlost přípravy staveb se nijak zásadně nezlepší,“ uzavírá viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR František Chaloupecký.

Čeští vývojáři počítačových her loni vydělali zhruba 5 miliard korun. „Jsme extrémně proexportní odvětví. Vyvíjíme globální produkty, při jejichž tvorbě se uplatní spousta kreativních profesí,“ říká Martin Frývaldský, ředitel vývojářské firmy Warhorse Studio.

Vaši celosvětově úspěšnou historickou hru Kingdom Come jste vyvíjeli sedm let. Je to běžné, že vývoj hry trvá tak dlouho?
Začínali jsme s deseti členy vývojového týmu a končili na 130 lidech. Takže se celková doba vývoje natáhla na sedm let. Pokud by měl tým od začátku 150 až 200 lidí, tak by vývoj trval tři až čtyři roky. Pro velké příběhové hry z otevřeného světa a pro hry fungující na herních konzolích PlayStation a XBOX, je to typická doba.

Funguje příprava nové hry jako film, kdy někdo vymyslí scénář, jde za producentem, který sežene peníze, pak se hledá režisér a herci?
Ten příměr je docela dobrý. Na začátku je designová myšlenka. Protože my děláme příběhové hry, tak je to základní struktura příběhu. Tento prvotní scénář může mít jen pár stránek. K tomu se vymýšlí herní mechaniky, protože hra by měla být zajímavá nejen příběhem, ale také inovativními způsoby ovládání. Pak se zjišťuje, jak se tyto mechaniky dají uvést do praxe, kolik to bude stát, jak velký tým bude potřeba, jak velkou hereckou hvězdu projekt finančně unese a samozřejmě. Hodnotíme, jestli takový nápad vůbec bude hráče zajímat a zda je projekt financovatelný.

Často vývoj her financují vydavatelské firmy. Jak jste peníze sháněli vy?
My jsme hru vyvíjeli dlouho bez vydavatele. Měli jsme štěstí, že nás jako investor zafinancoval Zdeněk Bakala. Jako další pilíř financování jsme použili crowdfunding. V roce 2014 jsme se stali tehdejším třetím největším projektem na platformě Kickstarter. To zvýšilo naši vyjednávací sílu a smlouvu s vydavatelem jsme si mohli dovolit podepsat, až když byla hra z 60 procent hotová. Pokud ovšem vyvíjíte hru, která se má hrát primárně na počítači a ne na konzoli, tak vydavatele nutně nepotřebujete. Můžete si hru vydat sám přes digitální platformy, jako je třeba Steam, ale bez silné marketingové podpory vydavatele.

Po uvedení Kingdom Come na trh, jste za pár týdnů dokázali vydělat tolik peněz, že vám to pokrylo vývojové náklady. Je takto rychlá návratnost běžná?
Pomůžu si zase příměrem k filmu. Tržby prvního víkendu po uvedení do kin do značené míry předurčují celkový finanční úspěch filmu. Dost podobné je to i u her. První víkend, první týden, první měsíc je z hlediska prodeje naprosto klíčový. Pak už prodej poměrně strmě padá. Když se hra povede, může zaplatit vývojové náklady za několik dnů.

Liší se životní cyklus a prodejní křivka u her pro různé platformy?
Existuje více cest, jak na hře vydělávat. Jsou hry jako Kingdom Come, kde si jednorázově za nějakých 1500 korun koupíte hru a pak hrajete „proti počítači“. Pak jsou modely, kde je hra zdarma a vy si v ní kupujete obsah. Ty žijí delší dobu a tajemstvím jejich finančního úspěchu je, že mají kritickou masu hráčů, kteří si dokupují nějaký obsah. Příjem je pak z takové hry dlouhodobý, i když možná ne s takovou špičkou, jako u hry, kterou si jednorázově koupíte.

Jak to funguje u her na mobilní telefony?
Mobilní hry, které jsou tzv. free-to-play, jsou kapitolou samou pro sebe. Většinou mají podobné herní mechaniky, jen vypadají trochu jinak. Náklady na vývoj jsou zlomkem toho, co stojí vývoj počítačových nebo konzolových her. Když to trochu zjednoduším, tak vyvíjíte jednu hru za druhou a čekáte, která se chytne.

V poslední době se mluví o streamingu her z cloudů, kdy si zaplatíte předplatné a můžete hrát. Jakou má budoucnost?
Je to potenciálně nový distribuční kanál. Hru by mohli hrát i hráči, kteří nemají výkonný počítač nebo herní konzoli. Zatím se ale tato řešení potýkají s řadou problémů, jako je rychlost odezvy nebo připojení. Dám příklad. Když ve hře zrovna s někým bojujete, tak reakce na zmáčknutí tlačítka ovládajícího meč nebo jinou zbraň, musí být okamžitá. Nemůžete řešit, že tato informace musí dorazit na server, pak k protihráči a od něj se s dalším zpožděním vrátit k vám. Ale i to se určitě časem vyřeší.

Musíte marketing hry nějak přizpůsobovat jednotlivým trhům, když hru prodáváte po celém světě?
Marketing je do určité míry lokalizovaný. Kingdom Come je realistická hra umístěná v českých reáliích. V Česku jsme hodně používali odkazy na českou historii doby Václava IV. Stejně fungoval tento marketingový model v Německu. Ve zbytku Evropy jsme ji prodávali jako realistickou historickou hru. V USA jsme zase zvýraznili akčnost soubojů. Významnou součástí našeho marketingu je kontakt s hráči. Když se hráčské komunitě dostatečně nevěnujete, tak svou nespokojenost dokáže projevit velmi hlasitě.

Jsou náklady na marketing srovnatelné s náklady na vývoj hry?
Uvádí se, že na korunu vývoje připadá koruna na marketing. Ale zase záleží na konkrétním projektu, nebo zavedenosti značky. U Kingdom Come jsme byli opatrnější, tam jsme úplně poměr jedna ku jedné neměli.

Loni český herní průmysl dosáhl tržeb zhruba 5 miliard korun. Jaký přínos má toto odvětví pro tuzemskou ekonomiku?
Herní průmysl je silně proexportní odvětví. Většina studií vyvíjí globální produkty. Proto 95 procent tržeb pochází z prodeje v zahraničí. Warhorse má jen 3 procenta tržeb z Česka.

Globální odhady očekávají, že se do roku 2026 trh s počítačovými hrami zdvojnásobí. Dá se stejná dynamika očekávat i u tržeb českých studií?
Určitě dá. Šance na úspěch je podobná u vývojáře, který sedí v Praze, San Francisku, Paříži nebo v Londýně. Pokud český vývojář dělá hru v angličtině, tak proti zahraničním konkurentům není v nevýhodě.

Máme tady na takový růst dost lidí?
Právě že nemáme. To jsou určité limity pro další rozvoj. Doufejme, že noví lidé do tohoto odvětví přijdou. Na univerzitách se už začaly otevírat obory zaměřené na herní design.

Jaké jsou klíčové profese, které potřebujete?
Jsou to samozřejmě programátoři, ale také animátoři, lidé, kteří zpracovávají videa, grafici. Když děláte historickou hru, jako třeba Atentát 1942, potřebujete tým, který se věnuje historii. Klíčoví jsou pro nás designéři a scénáristé, kteří napíší příběh. Nedá se zapomenout na zvukaře a dáváme práci i hudebním skladatelům. V naší hře jsme měli hudbu nahranou symfonickým orchestrem v Rudolfinu, která byla složená přímo pro Kingdom Come. Prostě na hru se naváže spousta kreativních profesí.

Svaz průmyslu a dopravy ČR požádal místopředsedkyni Evropské komise Margrethe Vestager, komisaře Thierry Bretona a vybrané poslance Evropského parlamentu, aby přezkoumali některé aspekty návrhu nařízení o Aktu o digitálních službách (DSA) a zajistili, aby tato nová legislativa nevytvářela zbytečnou zátěž pro malé a střední evropské podniky.

Tuto iniciativu Svazu podpořilo celkem 17 svazů a asociací z deseti členských států Evropské unie, které zastupují významnou část evropského online podnikání a online platforem.

Ve společném prohlášení, se zaměřujeme na pět klíčových bodů, které by podle našeho názoru měly být přezkoumány, aby nedocházelo ke zbytečné zátěži a zpomalování rozvoje online podnikání a platforem. Měla by být zachována zásada země původu, nezbytná je také jasnější kategorizace online zprostředkovatelů, stejně jako je transparentnost a odpovědnost základem úspěšného úsilí o moderování obsahu. Celé znění společného prohlášení najdete zde.

Ještě než loni v březnu sevřela tuzemskou ekonomiku první vlna koronavirové epidemie, byla v Česku až třetina firem, které vůbec nevyužívaly home office. Buď šlo o výrobní firmy, kde musí být lidi v provozu, nebo to náplň práce zaměstnanců neumožňovala. Příchod nemoci Covid-19 ale zajeté pořádky změnil.

Na začátku března 2021 už bylo v České republice až 90 % firem, které umožnily práci z domova všem zaměstnancům, u nichž je to možné. Ukázal to průzkum Svazu průmyslu a dopravy. Právě výraznější využívání home office je asi nejviditelnější fenomén, který do oblasti personalistiky a HR přinesla koronavirová krize.

Řada podniků přitom využívala a podporovala práci z domova u svých zaměstnanců už před krizí. „U pozic, kde to povaha práce dovoluje, jsme home office zaváděli už dlouho před Covidem. Pandemie nicméně prověřila jak naše systémy, tak i efektivitu práce z domova,“ potvrzuje Jitka Adámková, Ředitelka divize lidských zdrojů T-Mobile Czech Republic a Slovak Telekom.

Řada firem se ale s home office výrazněji setkala až po příchodu pandemie. Práce z domova se pro některé z nich dokonce mnohdy stala jedinou možností, jak udržet provoz v chodu. Když totiž vláda během pandemie na dlouhé měsíce uzavřela školy, vypadly firmám ze dne na den zaměstnanci, kteří se doma museli starat o své děti. Home office tak byl v mnoha případech řešením, jak skloubit práci a domácí výuku. Firmy ale práci na dálku začaly využívat především jako součást svých hygienických opatření. Home office se pro ně stal jedním z nástrojů, jak omezit kontakty lidí na pracovišti a zamezit tak šíření viru.

TÝM JE TEĎ NUTNÉ UMĚT ŘÍDIT NA DÁLKU

Kvůli masivnímu rozvoji práce z domova se ve firmách pochopitelně změnily i procesy, které jsou pro jejich fungování nezbytné. Manažerům a vedoucím už nestačí umět řídit svůj tým, nově ho musí zvládat ukočírovat i na dálku. „Práce online je přece jenom jiná, než práce v kancelářích. To s sebou nese i vysoké nároky na manažery. Velkou výzvu vidím v tom, abychom udrželi angažovanost zaměstnanců, jejich motivaci a pomohli jim vyrovnat se s tím, že se spolu méně potkávají,“ říká Jitka Adámková, Ředitelka divize lidských zdrojů T-Mobile Czech Republic a Slovak Telekom.

Tím, že se většina mítinků a porad za poslední rok přesunula do online světa, si zaměstnanci zároveň musí zvyšovat i svou digitální gramotnost. Podle oslovených personalistů to přetrvá i do budoucna. „Zvyšování digitálních dovedností bude nezbytné. A nejde jen o to, že většina schůzek, projektů a procesů poběží distančně a bude nutné technicky zvládat související software a aplikace. Důležité bude umět v online světě řídit efektivně sám sebe, komunikovat a spolupracovat s ostatními nebo vést tým,“ říká Josef Lejček, personální ředitel společnosti ČEZ.

Nejen on předpokládá, že firmy budou home office ve velkém využívat i po skončení pandemie. Práce na dálku jim totiž může například ušetřit náklady. „Jsem přesvědčena, že firmy budou využívat home office častěji. Je to jedna z efektivních cest, jak ulehčit společnostem fixní náklad do budoucna. Navíc to firmám umožní větší flexibilitu,“ říká Kateřina Nogolová, personální ředitelka a členka představenstva Vítkovice Steel.

KONČÍ ÉRA JEDEN STŮL, JEDEN ZAMĚSTNANEC

Právě masivní rozvoj home office firmám přináší i další možnosti, jak efektivně naložit s jejich majetkem a prostorem. Tím, že zaměstnanci část týdne pracují z domova, zůstávají jejich pracovní stoly, případně celé kanceláře, po tuto dobu nevyužité. Podniky je tak můžou využít ke sdílení s dalšími zaměstnanci, případně prázdné kanceláře rovnou nabídnout k pronájmu jiným společnostem.

„Protože budete mít v kanceláři průběžně jen polovinu týmu, tak se stane sdílení pracovního stolu běžným modelem. Firmy si nebudou pronajímat dvakrát více kancelářských prostor, než potřebují,“ vysvětluje tento nastupující trend Josef Lejček, personální ředitel společnosti ČEZ. Personalisté předních tuzemských firem navíc předpokládají, že většina podniků zavede u pozic, kde je práce z domova možná, kombinovaný pracovní týden. Část týdne tak bude zaměstnanec přímo na pracovišti a zbylé dny bude pracovat z domova. „O to mají zaměstnanci největší zájem, být stále na home office nechce skoro nikdo z nich,“ dodává Josef Lejček.

PANDEMIE JAKO PŘÍLEŽITOST

Jak už zaznělo, firmy kvůli přibývající práci na dálku výrazně investovaly do digitalizace. Nejen porady a školení, ale i nábory nových zaměstnanců teď probíhají online. Digitalizace je tak jednou z oblastí, které do personalistiky přináší nové možnosti a příležitosti. „Doba covidová prověřila kreativitu, loajalitu a schopnost firem adaptovat se. Umožnila nám semknout kolektivy. To všechno se jistě projeví ve fungování podniků v dalším období. Firmy, které toto náročné období, co ještě zdaleka nekončí, zvládnou a přežijí, budou mnohem silnější,“ odhaduje Ivo Žižka, personální ředitel Třineckých železáren.

I přes negativní dopady koronavirové krize tak firmy můžou ze současné situace vytěžit pozitiva, která jim usnadní jejich budoucí fungování. A nemusí přitom jít jen o bonusy, které jsou na první pohled vidět. „Ne nadarmo se říká, že všechno zlé je k něčemu dobré. Zaměstnanci si teď možná budou více vážit své práce. A možná si více budou vážit zaměstnavatelů, kteří se o ně starají a záleží jim na nich. A to není málo,“ myslí si Natálie Linhartová, HR ředitelka Tatra Trucks.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 2Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Dlouhodobé požadavky Svazu průmyslu na zlepšování podnikatelského prostředí mají jasný cíl. Česko potřebuje více silných domácích inovativních výrobců produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou.

Pár kilo kovu může stát tolik jako vagon plný menších osobních aut. Proč? Když jde o součást vesmírného satelitu, má obrovskou přidanou hodnotu. Právě vesmírný průmysl je typickým příkladem odvětví, který dokáže kus materiálu díky lidské vynalézavosti a umu přetvořit tak, že ho prodá za mnohonásobek původní hodnoty. Přidaná hodnota naznačuje, jak firma dokáže uspět v soutěži s konkurenty. Závisí na ní také, kolik ve firmě vydělávají zaměstnanci. Proto jsou u výrobců aplikací pro použití ve vesmíru vysoce nadprůměrné mzdy.

Přidanou hodnotu si lze zjednodušeně představit jako částku, která firmě zbyde, když od tržeb odečte náklady na materiál či polotovary. Čím větší je tento koláč, tím více může firma investovat do svého rozvoje, tím lépe může platit pracovníky a pochopitelně tím více vydělají i majitelé firmy.

V podobné skupině jako výrobci pro vesmír jsou vývojáři špičkového software. „Přidaná hodnota a přidaná hodnota přepočtená na zaměstnance jsou pro nás dva nejdůležitější ukazatele,“ říká Jaroslav Řasa, ředitel a majitel společnosti ABRA Software. Jejich zvyšování vyžaduje neustálé inovace. Ať už jde o zlepšování pracovních postupů ve firmě, automatizaci lidské práce či využívání technologií jako jsou cloudy, které šetří čas pro vyladění softwarového prostředí. K tomu všemu je třeba přidat také nikdy nekončící práci na hlubokých inovacích produktů.

FINÁLNÍ VÝROBCI INKASUJÍ VÍCE PENĚZ

Je nejvyšší čas, aby podíl firem, které dokážou vytvářet vysokou přidanou hodnotou, výrazně rostl. Jen tak lze zajistit odolnost české ekonomiky před krizemi, jako je ta koronavirová, a její dlouhodobý udržitelný růst. „Říkejme tomu druhá ekonomická transformace. Vedle silné subdodavatelské nohy naší ekonomiky, potřebujeme více úspěšných firem, které vyrábějí konečný produkt. Díky tomu mají pevný vztah s konečným zákazníkem, který je ochoten platit za jejich produkty vyšší ceny,“ vysvětluje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Nabízí se srovnání s Německem, kde je výrazně vyšší podíl finálních výrobců než v Česku. Tamní firmy dokážou ve všech odvětvích, až na výjimky, vytvořit z každého eura tržeb vyšší přidanou hodnotu než české podniky. Rozdíl oproti Česku se může vyšplhat až na 30 procentních bodů. Třeba ve výrobě počítačů v roce 2018 činila přidaná hodnota u českých firem v průměru 8 procent z tržeb, v Německu 38 procent.

Úspěšní finální a inovativní výrobci se nemusí rekrutovat jen z exotických odvětví, jako je vesmír. Řada firem s na první pohled běžnými výrobky už v této první lize hraje. Škoda Auto je výkladní skříň českého průmyslu. Z výrobce nemocničních postelí Linet se během třiceti let stala světová špička v oboru. Jihomoravská chemička Fosfa dokáže vytvořit přidanou hodnotu na pracovníka ve výši 2 milionů korun, což je dvojnásobek průměru českého zpracovatelského průmyslu a převyšuje i průměr tuzemského chemického průmyslu. Prostějovský výrobce železničních výhybek DT Výhybkárna a strojírna díky neustálým inovacím v ukazateli přidané hodnoty na pracovníka směle soupeří s podobnými firmami z Německa.

Všechny tyto firmy, které mají silný produkt a dokážou vytvářet vysokou přidanou hodnotu, si mohou dovolit vyplácet nadprůměrné mzdy. „Čím více jich bude, tím rychleji skoncujeme s pastí levné ekonomiky a levné práce,“ dodává Radek Špicar. Dlouhodobé požadavky Svazu průmyslu na zlepšování podnikatelského prostředí vychází právě z teze, že Česko potřebuje více inovativních a finálních výrobců.

NOVÁ ODVĚTVÍ I LEPŠÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA

Restart po koronavirové krizi by měl být impulsem i k druhé ekonomické transformaci. Krize už samovolně urychlila investice firem do technologií a inovací, které by jinak trvaly výrazně déle. „Musíme využít toho, že v Česku máme na vysoké úrovni nanomateriály či biomedicínský výzkum. Nikdy jsme neměli lepší příležitosti,“ myslí si Jaroslav Řasa z ABRA Software.

Přidat se musí také veřejný sektor, který je ve srovnání s ekonomicky úspěšnějšími zeměmi v Česku velmi neefektivní. „Pokud chceme být jako Německo, potřebujeme dohnat v kvalitě i tamní veřejnou správu. Musíme přidat v elektronizaci státní správy. Běžnou agendu ať dělají počítače a ve službách státu ať zůstanou jen dobře placení výkonní úředníci, kteří dělají specializovanou práci,“ vysvětluje Špicar.

Stát může firmám v postupu do vyšší ligy pomoci. Má pro příští roky k dispozici jedinečný evropský balík 172 miliard korun z Národního plánu obnovy a další stovky miliard korun z evropských fondů. „Většinu peněz z Národního plánu obnovy ale vláda hodlá utratit za své projekty. To je špatně. My chápeme národní plán jako nástroj, který má posunout českou ekonomiku a české firmy vpřed, zvýšit jejich konkurenceschopnost, odolnost a potenciál k dalšímu růstu. Stejný pohled má také Evropská komise. Ministerstvo průmyslu a obchodu ho bohužel chápe jinak,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Z Národního plánu obnovy by měly jít podle Svazu průmyslu peníze na podporu výzkumu, vývoje a inovací. Podpořit by měl účinné programy zvyšování kvalifikace, které usnadní přechod pracovníků na jinou práci s pokračujícím rozvojem Průmyslu 4.0. Peníze by měly urychlit rozvoj čisté mobility, oběhového hospodářství či zelenou transformaci průmyslu. Výrazně více prostředků by měly firmy získat i na svou digitální transformaci.

DIGITALIZACE ZVYŠUJE VÝKON

Digitální technologie jsou jedním z klíčových prvků druhé ekonomické transformace. „Využíváme je málo. Česká ekonomika je schopná zaměstnat takřka každého. Ale to také znamená, že nemůže všechny skvěle platit. Proto roboty a digitální technologie musí nahradit lidi u rutinní nebo namáhavé činnosti. Těmto pracovníkům pak musíme pomoci s dalším vzděláváním, aby mohli získat lepší práci,“ říká Radek Špicar.

Ve srovnání s Německem se na vytvoření jednoho eura přidané hodnoty v českém zpracovatelském průmyslu podílí zhruba dvakrát více pracovníků. U některých odvětví, jako je výroba kovů či počítačů, je přidaná hodnota na pracovníka v Německu třikrát vyšší než v Česku.

Roboty, automaty či umělá inteligence dokážou tyto nůžky částečně uzavírat. Loňská studie institutu CERGE-EI pro Svaz průmyslu ukázala, že firmy, které investují do těchto technologií, dosahují o 142 korun vyšší přidané hodnoty na hodinu práce než srovnatelné firmy, které tyto investice nedělají. To za rok představuje skok o čtvrt milionu korun na pracovníka, což odpovídá čtvrtině průměrné přidané hodnoty na pracovníka českého zpracovatelského průmyslu.

„Digitalizované firmy jsou úspěšnější a díky vyšší přidané hodnotě vyplácejí vyšší mzdy. A to v průměru o dva až tři tisíce korun na pracovníka ve srovnání s podniky, které do digitálních technologií neinvestují,” připomíná Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu.

Digitalizace je ale jen jedním z prostředků, jak se vymanit z modelu levné ekonomiky. Bez podnikatelské odvahy hledat a vyvíjet nové výrobky a vyrazit s nimi do světa se Česko k německým mzdám bude propracovávat jen pomalu. Příkladů, jak to udělat je už naštěstí v tuzemsku dost.

JAK PODLE SVAZU PRŮMYSLU PODPOŘIT DRUHOU EKONOMICKOU TRANSFORMACI

Vybrané recepty, jak zrychlit v příštích letech posun ekonomiky k vyšší přidané hodnotě:

• Urychlit digitální transformaci
  Podpořit digitální transformaci společnosti s důrazem na funkční eGovernment a na přívětivost veřejné správy vůči firmám a občanům. Podporovat firmy při zavádění průlomových technologií (např. umělá inteligence, cloud computing).
• Zvýšit vzdělanost mladých i dospělých
  U dospělých zavést ucelený systém celoživotního učení (upskilling a reskilling) kvůli očekávaným změnám na trhu práce v souvislosti s dopady koronavirové krize a nástupem Průmyslu 4.0.
• Povzbudit výzkum, vývoj, inovace
  Podporovat spolupráci výzkumné a podnikatelské sféry. Zabezpečit dostatečné prostředky a nástroje na podporu aplikovaného výzkumu, které budou přehledné a jednoduché pro inovativní firmy včetně start-upů.
• Zatraktivnit investiční prostředí
  Zlepšit investiční prostředí od kvalifikované pracovní síly přes zvýšení stability, právní jistoty po klientský přístup státu. Podpořit investice do perspektivních odvětví jako řešení dopadů klimatických změn, oběhového hospodářství, autonomního řízení či rozvoje alternativních pohonů.
• Zpřístupnit trh práce pro zahraniční experty
  Zvýšit atraktivitu ČR pro vysoce kvalifikované pracovníky a experty. Zároveň zajistit rekvalifikace prováděné přímo ve firmách se zapojením a podporou státu.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 2Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Česko nesplnilo cíl pro energetickou účinnost do roku 2020. Nově pomohou státu vykazovat více úspor dobrovolné dohody s energetickými a průmyslovými firmami.

Česko uspořilo méně energie, než se v EU zavázalo. Do roku 2030 přitom musí dál svou spotřebu energie snižovat. Podle výpočtů ministerstva průmyslu a obchodu by každý rok měly nové úspory dosáhnout 8,4 petajoulu, což odpovídá pětině roční spotřeby tepla v českých domácnostech.

Jeden z dosavadních problémů s plněním cíle energetických úspor spočíval v tom, že stát nezapočítával do statistik úspory, které domácnosti či firmy uskutečnily samy bez dotací nebo bez podpory státu. „Proto Svaz průmyslu společně s dalšími institucemi a MPO připravil vzor dobrovolné dohody mezi podniky a státem o dosahování úspor energie. Smyslem dohody je podpora investic do energeticky úsporných opatření u konečných zákazníků,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Díky dobrovolným dohodám bude moci stát vykázat více uskutečněných úspor.

Dobrovolnou dohodu už podepsaly tři členské firmy Svazu průmyslu a další dobrovolnou dohodu připravují. Kromě skupiny ČEZ se k investicím do energetické účinnosti u zákazníků zavázaly také společnosti innogy Česká republika a distributor energie EG.D spolu se sesterským obchodníkem s energií E.ON Energie. „Vyzýváme další členy k podpisu dobrovolné dohody. Poskytneme jim veškerou podporu,“ uvádí Bohuslav Čížek. ČEZ vidí největší potenciál úspor v projektech energetických služeb se zárukou (EPC), kdy se investice do zvýšení energetické účinnosti splácí z dosažených úspor energie.

Loni aktivní projekty ušetřily spotřebitelům 400 milionů korun, což je nejvíce od roku 1994. Množství uspořené energie v projektech EPC se v roce 2020 meziročně zvedlo o 15 procent. „Letos si chceme s MPO vyjasnit, jaká všechna opatření bude možné do českého závazku energetických úspor na základě dobrovolné dohody započítat,“ říká Roman Gazdík, mluvčí ČEZ. Potenciál úspor ve firmách i veřejném sektoru je stále vysoký. „Mezi nejžádanější energeticky úsporné projekty u zákazníků innogy z B 2B segmentu patří obměna průmyslového osvětlení, výměna trafostanic, rekonstrukce kotelen či modernizace vzduchotechniky. Roste také zájem o velké fotovoltaické elektrárny na střechách podniků,“ uvádí Roman Grochál, mluvčí innogy ČR. Energetické firmy sázejí také na osvětu. „V EG .D spatřujeme největší potenciál energetických úspor u domácností v jejich edukaci, jak zvyšovat energetickou účinnost,“ doplňuje David Šeda ze společnosti EG.D. S MPO distributor také jedná o tom, jak započítávat úspory, které zákazníci dosáhnou díky instalaci chytrých elektroměrů. 

Energetické úspory vnímá Svaz průmyslu jako jednu z priorit pro nadcházející období. „Jsme přesvědčeni, že Česko může splnit cíl energetických úspor pro rok 2030, aniž by stát na firmy přenášel povinnost snižovat spotřebu energie,“ dodává Bohuslav Čížek. A to i díky dobrovolným dohodám.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 2Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Moderní železniční výhybky musí být sestaveny přesně na desetiny milimetru, aby splnily náročné požadavky provozu vysokorychlostní železnice. „Teď je chceme s pomocí umělé inteligence naučit, aby samy hlásily, že potřebují zásah údržby,“ říká Marek Smolka, generální ředitel DT – Výhybkárna a strojírna, a.s.

Kvůli zvyšujícím se rychlostem vlaků se zvyšují nároky na přesnost rozměrů výhybek. Které části jsou nejnáročnější na výrobu?
Výhybky a speciálně jejich hlavní části patří k nejvíce dynamicky namáhaným konstrukcím v trati. Největší důraz proto klademe na přesnost opracování dílů, kde kolo přejíždí z jednoho dílu na druhý. Konkrétně se jedná ve výměnové části výhybky o jazyk a opornici a dále o srdcovku. Na ní se kříží koleje v přímém a odbočném směru. Cílem je, aby kola vlaku přejížděla do přímého nebo odbočného směru plynule.

Bavíme se o centimetrech, milimetrech, nebo o ještě menších rozměrech?

Montážní tolerance pro sestavení dílů měříme v řádech desetin milimetru. Naše CNC obráběcí centra jsou při opracování dílů ještě o řády přesnější.

Musí mít ocelové díly výhybky kvůli životnosti speciální vlastnosti?
Ano, používáme speciální materiály s vysokou tvrdostí. V některých případech zvyšujeme vstupní tvrdost hlav kolejnic tepelným zpracováním nebo dokonce u určitého typu srdcovek aplikujeme metodu zpevňování pojížděného povrchu výbuchem.

Jak se zpevňování výbuchem dělá?
Na povrch srdcovky, který bude v kontaktu s kolem, se nalepí pásy trhaviny. Následný řízený výbuch pomocí tlakové síly zdeformuje povrchovou vrstvu materiálu a výrazně tak zvýší její tvrdost. Lépe pak snáší velká tlaková zatížení. Pro výrobu srdcovek však používáme ještě tvrdší slitinu, která je výsledkem vlastního výzkumu a vývoje. Srdcovky naší speciální konstrukce, které jsou z ní vyrobeny, mají proto velmi dlouhou životnost a nízké nároky na údržbu ve srovnání se standardními materiály.

Kam kromě Česka výhybky dodáváte?
Výhybky jsme už dodávali do 35 zemí světa. Jezdí po nich vlaky v Kanadě, USA, Brazílii, Austrálii, Kataru, Indonésii, Švédsku, Norsku či Švýcarsku. Dlouhodobě se snažíme o získání certifikátů pro dodávky výhybek nebo jejich dílů do dalších zemí. Nároky zahraničních zákazníků na kvalitu nás nutí neustále se zlepšovat a zdokonalovat.

Na jakých nejzajímavějších místech jezdí vlaky po vašich výhybkách?
Naše výhybky můžete najít za polárním kruhem, na kosmodromu Evropské kosmické agentury ve Francouzské Guyaně, dodávali jsme také do pouštní oblasti v Saúdské Arábii.

Loni jste instalovali svou první výhybku pro vysokorychlostní tratě. Vlaky po ní mohou jet přímo rychlostí 350 km/h a odbočovat až 160 km/h. Vyvíjeli jste ji dlouho?
S vývojem výhybek pro vysoké rychlosti jsme začali už v roce 2001. V roce 2003 jsme ve stanici Vranovice instalovali první výhybku, kde jsme použili nové konstrukční řešení srdcovky s pohyblivým hrotem. Toto provedení umožňuje přimknutí hrotu ke kolejnici a přejezd vlaku se odehrává bez charakteristického „klepnutí“. V roce 2007 jsme instalovali prototyp další generace výhybky pro rychlost do odbočného směru 130 km/h. Od roku 2012 jsme testovali výhybku pro rychlost odbočování 160km/h. Loni byly dvě tyto výhybky zprovozněny ve stanici Prosenice.

Chcete se dostat ještě na vyšší rychlosti?
Naším cílem je nabídnout zákazníkům výhybku pro rychlost jízdy do odbočného směru 230 km/h. Jedná se o výhybku, která je určena pro větvení a rychlé sjezdy z vysokorychlostních tratí. Její délka bude téměř 180 metrů.

Bude pro ně v Česku odbyt, když se o stavbě vysokorychlostních tratí zatím jen mluví?
Nyní probíhá zpracování studií proveditelnosti u vybraných úseků vysokorychlostních tratí. Zahájení výstavby se předpokládá v horizontu 5 až 10 let. Budeme dělat všechno proto, abychom byli připraveni nabídnout konkurenceschopné řešení.

Máte silný vlastní výzkum a vývoj. Spolupracujete na vývoji nových výhybek také s technickými univerzitami?
Velmi úzkou spolupráci máme s VUT v Brně a Univerzitou Pardubice. Využíváme jejich možností laboratorních zkoušek, materiálového výzkumu, spolupracujeme na sběru dat a jejich vyhodnocení. Měříme třeba odezvu při přejezdu výhybky jak z vozidla, tak i z výhybky, železničního svršku a spodku. Získané poznatky uplatňujeme při návrhu nových konstrukcí a při inovacích již zavedených výrobků.

S univerzitami pracujete také na sběru dat přímo z výhybky při provozu. Budete pak nabízet správci železnice na základě dat z tratí prediktivní údržbu výhybek?
Pro řešení tohoto záměru jsme získali podporu formou projektu TAČR, kde se snažíme uplatnit trend Průmyslu 4.0. Naše představa o chytré výhybce 4.0 vychází z myšlenky osadit výhybku senzory, které by umožnily monitorovat její chování v čase. S využitím umělé inteligence chceme navrhnout kritéria, která by upozornila správce infrastruktury, že něco není na výhybce v pořádku a dala mu čas naplánovat vhodný rozsah a formu opravy.

Kdy byste mohli mít vše připravené pro ostrý provoz?
V loňském roce jsme začali s prvními měřeními v trati, analyzujeme datové soubory, vyvíjíme algoritmy pro vyhodnocení, přenos a ukládání dat. Důležitá bude fáze vyhodnocování, abychom správně zvolili intervaly pro zásah údržby. První funkční model by měl být k dispozici v roce 2023.

Patříte k firmám s vysokou přidanou hodnotou na pracovníka. Jak je to pro vás důležitý ukazatel?
Tento ukazatel pečlivě sledujeme. Investujeme do nových výrobních technologií, zefektivňujeme montážní procesy, pro návrh výrobků využíváme 3D parametrické modely, využíváme výstupy z vlastního výzkumu a vývoje, inovujeme naše výrobky a optimalizujeme naše činnosti. Bez tohoto úsilí bychom nedokázali obstát v silné zahraniční konkurenci.

Profitují z vysoké přidané hodnoty i zaměstnanci tím, že jim vyplácíte vyšší mzdy?
Naše výrobní procesy nenabízí velké možnosti pro robotizaci většího počtu pracovišť. Naopak, máme velký podíl ruční práce, zejména na montážních pracovištích, kde musí mít zaměstnanci cit pro detail, aby výhybka byla sestavená přesně v požadovaných tolerancích. Velmi si jejich práce vážíme, ale i pracovníků dalších profesí, které se snažíme pro jejich zručnost odpovídajícím způsobem ohodnotit. Dlouhodobě se snažíme, aby naši zaměstnanci byli ve srovnání s okolními regiony nadstandardně platově ohodnoceni.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 2Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Průmysl v březnu 2021 meziročně vzrostl o 14,9 %. Za vysoký růst může mimo jiné i zmrazení a omezení výroby v loňském březnu. Celkový objem produkce v letošním březnu se zároveň dostal dokonce nad úroveň obvyklou před začátkem koronavirové krize. Průmyslové podniky tak potvrdily, že po loňském enormním poklesu dokázaly na krizi velmi dobře reagovat, a to i přes řadu omezení.

K impozantnímu meziročnímu nárůstu nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, výroba pryžových a plastových výrobků a výroba elektrických zařízení. Obdobně vysoké meziroční nárůsty jako v celkovém ukazateli za průmysl mají i výsledky za tržby. Meziročně byly vyšší o 16,8 %, přičemž tržby z přímého vývozu vzrostly o 22,6 % a domácí o 9,6 %. Firmám vzrostla též hodnota nových zakázek o 23 %. Zahraniční zakázky přitom rostly více než domácí. Pozitivně se vyvíjel i export celkově.

„Vyšší březnové hodnoty průmyslu ale musíme vnímat i s ohledem na omezení a uzavření řady firem v loňském roce. Na druhou stranu, březnové výsledky produkce či tržeb se dokázaly dostat i přes složité období a mnohá omezení na vysoké úrovně. Jsou dokonce srovnatelné i s dlouhodobým předkrizovým vývojem. Pro českou ekonomiku je to určitě dobrá zpráva,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podniky ale stále musejí počítat s určitými limitacemi, jako jsou například hygienická opatření a testování ve firmách, zpomalení dodávek některých komponent, růst cen řady vstupů nebo oslabená spotřebitelská poptávka.

„Kondici naší ekonomiky také musíme sledovat v delších než měsíčních horizontech a podívat se třeba celkově na dosavadní meziměsíční vývoj v letošním roce. V lednu a únoru průmyslová produkce mírně poklesla, což potvrzuje i opatrné hodnocení v našich dřívějších komentářích. V březnu naopak průmysl meziměsíčně vzrostl o 3,2 % a pomohl tak zmírnit mezičtvrtletní propad začátku roku,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Průmysl od začátku roku vzrostl meziročně o 4,1 %. Je tak v dobré kondici, což je pozitivní indikátor pro celkový výsledek ekonomiky. „V prvním kvartále sice HDP podle předběžných odhadů kleslo meziročně o 2,1 %. To je ve srovnání s negativními predikcemi, kterých jsme se obávali během koronavirové epidemie, relativně dobrý výsledek. Ovšem i přes tento pokles prvního čtvrtletí očekáváme, že letošní rok bude celkově růstový a že k tomu přispěje i průmysl. Předpokládáme, že v dalším kvartálu se výsledek HDP zlepší a přehoupne do kladných čísel,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR vítá, že Poslanecká Sněmovna ve třetím čtení schválila komplexní pozměňovací návrh PN 8091 k vládnímu návrhu zákona, který upravuje tzv. kurzarbeit.

„Svaz průmyslu tento pozměňovací návrh kurzarbeitu podporoval. Dokáže totiž dlouhodobě přispět k tomu, aby si v dobách krize naše firmy udržely vysoce kvalifikované zaměstnance, konkurenceschopnost, a v ekonomice zůstala klíčová pracovní místa,“ komentuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Tato úprava má dlouhodobý potenciál udržet zaměstnanost a pracovní místa v době dočasných problémů, do kterých se mohou zaměstnavatelé dostat ne vlastní vinou.

„Kurzarbeit budou moci firmy využít nejen kvůli dopadům koronavirové krize nebo jiných ekonomických krizí. Pomůže jim i při nepředvídatelných lokálních událostech, případně když krize zasáhne jen jejich odvětví. Využít ho podniky mohou i v případě potíží kvůli živelním katastrofám,“ vysvětluje Jan Rafaj.

Svaz průmyslu a dopravy ČR nyní vyzývá senátory, aby návrh kurzarbeitu tak, jak byl dnes schválen Poslaneckou sněmovnou, rovněž podpořili.