Ke zvládání epidemie Covid-19 v Česku má přispět i nově utvořená poradní skupina ministerstva zdravotnictví. Nově vzniklý vnitrorezortní orgán bude tvořený politiky i odborníky z praxe, své místo v něm budou mít také zástupci zaměstnavatelů včetně Svazu průmyslu a dopravy. Po jednání s ministrem zdravotnictví Janem Blatným to oznámil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Svaz průmyslu a dopravy ČR jednal s novým ministrem zdravotnictví vůbec poprvé. Prezident Svazu Jaroslav Hanák se s Janem Blatným setkal spolu s dalšími představiteli tuzemského byznysu. „Rád bych panu ministrovi poděkoval za schůzku. Vážíme si otevřenosti, s jakou nás přijal a jsme rádi, že chce se zaměstnavateli na řešení aktuální krize spolupracovat a že můžeme být součástí jeho poradní skupiny. Jsme připraveni se do ní aktivně zapojit a přinášet zkušenosti našich firem se zvládáním epidemie,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zaměstnavatelé vývoj epidemiologické situace pozorně sledují, mnohdy zavádí vlastní opatření či vypomáhají státu. Ve ŠKODA Auto například vyzkoušeli antigenní testy mezinárodní společnosti s certifikátem WHO. Během posledních týdnů otestovali přes 500 zaměstnanců. Testování provádí vyškolený zdravotnický personál firemní polikliniky a výsledky jsou známé do 15 minut.

Prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák proto s ministrem Janem Blatným mimo jiné řešil, aby mohly firmy masivně používat antigenní testy, a to i pro lidi v karanténách. „Jsme rádi, že pan ministr vyslyšel náš návrh, aby testy pracovníků, které indikovala hygiena, proplácela kompletně zdravotní pojišťovna. U všech ostatních antigenních testů jsme se pak dohodli, že je bude zaměstnavatelům z poloviny hradit stát, za což děkujeme. Je to model, který by mohl výrazně napomáhat zvládání pandemie v dlouhodobém horizontu,“ doplňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

„Zhoršená epidemiologická situace vyžaduje od všech ještě vyšší úsilí, abychom účinně bránili šíření nemoci Covid-19. Firmy dělají maximum pro bezpečnost a ochranu svých lidí. Některé firmy se navíc rozhodly aktivně přispět ke zvládání epidemie také tím, že pomáhají přetíženým hygienickým stanicím s trasováním,“ dodává Jaroslav Hanák. Podobným způsobem pomáhají například T-Mobile, Česká spořitelna, Heimstaden nebo Plzeňský Prazdroj.

„Pomoc státu nabídl Prazdroj v druhé polovině října, kdy se začal výrazně zvyšovat počet lidí nakažených koronavirem. Prazdroj pro tuto práci vyčlenil ty pracovníky, kteří vlivem aktuální situace nemohou pracovat a mají zkušenosti s pozicí telefonního operátora. Při trasování pomáhají zaměstnanci pivovaru od minulého týdne, kdy prošli školením. Někteří po celý týden, další pak ve vybraných dnech, jak jim to jejich vytížení dovolí,“ vysvětluje Pavlína Kalousová, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje.

Udržení provozu, byť ve velmi složitých podmínkách, je společným zájmem zaměstnavatelů i zaměstnanců. Svaz průmyslu a dopravy proto vydal už na jaře Manuál pro zavádění doporučených hygienických opatření ve firmách, který je stále platný a který navíc Svaz bude v nejbližší době aktualizovat. Současně s manuálem Svaz průmyslu také připravil sebehodnotící dotazník, který firmám pomůže vytipovat místa, kde by bylo vhodné hygienická opatření ještě posílit.

Řada českých firem už vykročila na cestu ke klimatické neutralitě. V některých odvětvích ale úplný ústup od uhlíku není možný. Neexistují pro to zatím potřebné či komerčně dostupné technologie.

Ještě pár měsíců a převodovky z vrchlabského závodu Škoda Auto se budou vyrábět tak, aby nepřispívaly ke klimatické změně. Po roce 2025 by stejně klimaticky neutrální měly být všechny tuzemské závody největší české automobilky. Škoda Auto sází na kombinaci úspor energie, nákup elektřiny z obnovitelných zdrojů a výrobu energie z vlastních obnovitelných zdrojů. Oxid uhličitý, který se nepodaří takto eliminovat, zlikviduje automobilka nepřímo nákupem certifikátů, jež prokážou, že stejný objem CO2 odboural z atmosféry někdo jiný.

Klíčové pro dosažení klimatické neutrality ve Škodě Auto bude změna v zásobování energie všech závodů. „V hlavním závodě v Mladé Boleslavi postupně zvýšíme podíl biomasy pro výrobu elektřiny a tepla na 100 procent. Budeme zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů jak při nákupu elektřiny, tak zemního plynu. Počítáme s využitím biometanu, kterým od příštího roku zajistíme uhlíkovou neutralitu závodu ve Vrchlabí,“ říká Tomáš Kubín, jednatel společnosti ŠKO-ENERGO, která automobilce dodává energii.
Zatím v omezené míře hodlá automobilka stavět vlastní solární elektrárny. V roce 2021 by na střechách logistických center v Mladé Boleslavi měly vyrůst solární panely s výkonem 2,2 megawattu. Do budoucna by se výkon ve fotovoltaických elektrárnách mohl zvýšit až na 40 megawattů. „Pracujeme také na možnosti dodávky elektřiny z větrných elektráren,“ dodává Kubín.

UHLÍKOVÁ NEUTRALITA DO 2050

Evropská unie se dohodla, že bude klimaticky neutrální do roku 2050. Prakticky to znamená, že musí emise skleníkových plynů snížit na takový objem, který jsou schopny pohltit rostliny a oceány. Ročně tak v roce 2050 bude Evropská unie muset vypouštět o 4 miliardy tun oxidu uhličitého méně než dnes.

Dosažení uhlíkové neutrality podle unijní dohody by si v Česku vyžádalo snížení ročních emisí o více než 120 milionů tun do roku 2050. „Nepovažujeme za vhodné stanovit přesný termín pro dosažení klimatické neutrality ČR. Je nutné zohlednit podmínky každého státu a jednotlivých průmyslových odvětví. Také je třeba nejdříve vyčíslit náklady takového kroku pro průmysl a obyvatelstvo, připravit potřebná opatření a zabezpečit prostředky na související investice“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Průmysl se v Česku podílí na emisích skleníkových plynů z 20 procent. Dvě třetiny z těchto emisí ale souvisí s technologickými postupy, v nichž hraje uhlík často nepostradatelnou roli. Výroba oceli se zatím neobejde bez koksu. Produkce cementu a vápna pro stavebnictví je založena na zpracování vápence, z něhož se musí uhlík uvolnit. Na uhlíku je také postavena veškerá organická chemie, kam spadá například výroba plastů.

Za tyto výrobní technologie dosud neexistuje vhodná, nebo komerčně životaschopná náhrada. Evropská komise připustila, že pokud se EU má stát do roku 2050 klimaticky neutrální, musí se v tomto desetiletí začít testovat zcela nové technologie, bez nichž tato změna nebude možná. Emise oxidu uhličitého z průmyslových procesů by například měla podle komise po roce 2035 likvidovat technologie jeho ukládání, případně dalšího využití. Ta je zatím příliš drahá.

PRŮMYSL SNIŽUJE EMISE

Tuzemské průmyslové firmy svou uhlíkovou stopu trvale snižují. Od roku 2000 klesly skleníkové emise v průmyslu o třetinu. Jestliže v roce 2000 třetinu energie získávaly průmyslové firmy z uhlí, v roce 2017 to bylo už méně než 15 procent, uvádí data Českého statistického úřadu. Naopak roste podíl vlastních obnovitelných zdrojů a stoupá podíl nakupované elektřiny.

Elektřinu pro svou výrobu nakupuje z obnovitelných zdrojů nejen Škoda Auto. „Přechod na zelenou energii je jedním z pilířů naší strategie, aby české závody Siemens byly uhlíkově neutrální do roku 2030,“ vysvětluje Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens ČR. Firma od roku 2015 do projektů na snižování uhlíkových emisí investovala přes 100 milionů korun a za tu dobu snížila skleníkové emise o 70 procent. Jde především o energetické úspory a získávání energie z decentrálních obnovitelných zdrojů.

Emise skleníkových plynů Siemens snižuje také postupnou výměnou firemních aut za elektromobily. „Bohužel plně elektrická auta s dostatečným dojezdem se začala na trhu objevovat o dva roky později, než jsme čekali,“ dodává Palíšek. V příštích deseti letech se firma soustředí na nasazování digitálních technologií, které pomohou dál snižovat spotřebu energie. Zvažuje také využití svých řešení pro akumulaci elektřiny. Pro emise, které nepůjde odbourat, plánuje koncern Siemens vytvořit systém kreditů, kterými bude financovat projekty pro snižování emisí mimo firmu.

OCHRANA VYBRANÝCH ODVĚTVÍ

Navzdory aktivitě průmyslových podniků ve snižování emisí skleníkových plynů, existuje reálná hrozba, že evropská cesta k uhlíkové neutralitě část průmyslu poškodí. Vyšší náklady na plnění klimatických cílů budou muset promítnout do cen svých produktů. Pokud ale jejich konkurenti ze zemí mimo EU tyto dodatečné náklady nemají, ztratí evropské firmy konkurenceschopnost. U oceli se mohou tyto náklady v Evropě zvednout o 30 procent, u plastů o 45 procent a u cementu až o 115 procent.

Je proto nutné, aby Evropská unie a členské státy chránily odvětví, která jsou nejvíce ohrožena růstem nákladů na snižování emisí a u nichž hrozí, že se kvůli nim přestěhují za hranice EU. „Proto požadujeme vyplacení kompenzací nepřímých nákladů na emisní povolenky pro firmy v energeticky náročných odvětvích,“ říká Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Přechod k uhlíkové neutralitě bude vyžadovat zásadní transformaci průmyslu, který bude potřebovat finanční pomoc s nutnými investicemi. Z plánu obnovy EU po koronavirové krizi a příštího sedmiletého unijního rozpočtu půjde přes 30 procent prostředků na snižování emisí. „Teď je nutné, aby cesta k těmto prostředkům byla otevřena pro všechny firmy a zároveň, aby podmínky byly dostatečně atraktivní. To platí také pro další unijní nástroje jako je Fond pro spravedlivou transformaci regionů závislých na fosilních palivech, nebo Modernizační fond financovaný z prodeje emisních povolenek,“ dodává Čížek.

Podstatné bude, aby se cesta k uhlíkové neutralitě neomezovala jen na průmysl. Zapojeni do ní, a to i finančně, musí být všichni.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu a dopravy Spektrum 4Q/2020. Přečíst si ho můžete zde.

Členové Svazu průmyslu a dopravy ČR pomáhají školám a rodičům zvládnout distanční vzdělávání v době, kdy jsou školy zavřené. Do budoucna ale české školství potřebuje systémové změny, ať už jde o vybudování dostatečně kapacitního připojení škol k internetu nebo o vzdělávání učitelů v používání digitálních technologií. Na to musí vláda také použít prostředky z Národního plánu obnovy. Vzniknout by měla také centrální platforma, kde rodiče najdou vzdělávací obsah pro děti, se kterými musí zůstat doma.

Podzimní vlna koronavirové epidemie opět uzavřela školy. O děti se musí starat na půl milionu rodičů, kteří potřebují také pracovat. Proto je klíčové, aby co nejlépe fungovalo distanční vzdělávání. Navzdory zlepšení v přístupu škol i jednotlivých učitelů ve srovnání s letošním jarem stále přetrvávají velké rozdíly mezi jednotlivými školami.

Tyto rozdíly se pokusili částečně smazat také členové Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Naši členové pomáhají se zajištěním připojení k internetu školám i dětem ze znevýhodněných rodin, zpřístupňují školám zdarma on-line nástroje pro výuku, a prostřednictvím dobrovolníků, workshopů či konferencí pomáhají učitelům tyto nástroje v digitální výuce využívat. Teď je ale třeba, aby nastaly systémové změny, vláda digitalizaci školství musí stanovit jako jednu z hlavních priorit a využít pro to prostředky z Národního plánu obnovy. Kvalitní vzdělání je totiž tou nejlepší investicí,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

UZAVŘENÍ ŠKOL OVLIVŇUJE CHOD DOMÁCNOSTÍ I FIREM

Část rodičů zůstala po zavření škol s dětmi na ošetřovném. S tím se potýká naprostá většina firem, ukázal bleskový průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR. Nejčastěji firmám kvůli péči o děti chybí do 10 procent zaměstnanců. Zatím se jim daří tyto výpadky řešit vzájemným zastupováním zaměstnanců nebo dohodami s rodiči, kteří i z domova zastanou část práce.

„Zavřený první stupeň základních škol váže půl milionu rodičů, kteří se musejí o své děti postarat. Tito lidé často chtějí zároveň pracovat i pro své firmy. Třeba chodí do práce už v pět hodin ráno, aby do osmi nebo devíti hodin udělali nejnutnější práci a pak se mohli vrátit domů k dětem,“ uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Rodičům by pomohlo, kdyby vznikla jednotná platforma se vzdělávacím obsahem. Ta by mohla usnadnit domácí vzdělávání a sladit i pracovní a rodinné povinnosti rodičů. „Po vytvoření takové platformy voláme už od června. Vzhledem k tomu, že školy budou ještě nějakou dobu zavřené, pomohla by nejen rodičům, ale také učitelům, kteří by tím získali inspiraci, jak děti ještě lépe učit on-line,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu také apeluje, aby mohli žáci co nejdříve začít znovu chodit na praxe do firem. Ty dodržují přísná hygienická pravidla. Svaz průmyslu již na jaře vydal pro podniky hygienický manuál s doporučenými opatřeními.

Prioritou ministerstva školství je co nejrychlejší návrat žáků prvního stupně do škol. „Distanční vzdělávání u malých dětí je nejméně efektivní. Jsem ochoten diskutovat i o tom, že se návrat dětí do škol předřadí výměnou za zpřísnění protiepidemických opatření v jiné oblasti,“ tvrdí Robert Plaga, ministr školství mládeže a tělovýchovy.

SP ČR JE PŘIPRAVEN POMOCI SE ZKVALITŇOVÁNÍM ON-LINE VZDĚLÁVÁNÍ

Jarní vlna epidemie české školy zastihla nepřipravené na masivní využívání digitálních technologií. Teď se situace lepší i díky spolupráci škol s firmami. „Zaměřili jsme se na slabá místa. Spojili jsme se s Asociací ředitelů základních škol a dali k dispozici deset tisíc SIM karet s neomezeným datovým připojením, aby je poslali do rodin, jejichž děti nemají dostatečný přístup k internetu. Zájem byl obrovský. Proto jsme se rozhodli množství takto poskytnutých SIM karet zdvojnásobit,“ říká Juraj Bóna, výkonný ředitel T-Mobile Czech Republic. Do budoucna ale podle něj takový přístup není udržitelný. Stát by se měl do budoucna soustředit na pokrytí sítí rychlého připojení s kapacitou přenosu 1 gigabit za sekundu, která umožní kvalitní připojení právě i školám.

Zkušenosti se spoluprací se školami v době koronaviru z Česka i řady evropských zemí má společnost Cisco Systems. „Největší problém je nedostatečné vzdělání učitelů, jak efektivně využívat digitální technologie k výuce. Na tom musíme pracovat souběžně s budováním internetové infrastruktury nebo vybavováním škol počítači a software. Teď můžeme udělat generační skok. Společnost je na to připravena a my tuto šanci nesmíme promarnit,“ tvrdí Michal Stachník, generální ředitel Cisco Systems Czech Republic.

Koronavirovou krizi jako příležitost pro zvýšení kvality českého školství vnímají i někteří ředitelé škol. „Pokud chceme něco změnit, musíme se zaměřit na ředitele škol. Ti ve finále rozhodují o kvalitě on-line výuky a také o míře digitalizace školství,“ říká Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy.

Svazu průmyslu a dopravy ČR je připraven ministerstvu školství i jednotlivým školám pomoci se zlepšováním on-line vzdělávání i s digitalizací českého školství. Může poskytnout know how svých členů i schopnost sdílet nejlepší praxi nejen ve firmách, ale také ve školách.

První fáze dopadů krize způsobené pandemií koronaviru už začala odeznívat. Obdobný vážný problém některým oborům ale přinesou podzimní restrikce. dlouhodobější fáze dopadů způsobená nižší poptávkou, poklesem zakázek a všudypřítomnými obavami bude komplikovat situaci nejen v byznysu celý letošní a příští rok.

Dopady koronaviru můžeme rozdělit na dvě výrazné fáze. První nastala hned po březnovém „zmrazení“ české ekonomiky. Část podniků začala omezovat či zavírat výrobu. Mohly za to obavy z nakažení zaměstnanců a nižší poptávky po výrobcích či subdodávkách. S velkými obavami jsme sledovali lockdown v některých „zmrazených“ oborech. Řada zaměstnanců ani podnikatelů nemohla vydělávat a zároveň platit daně a odvody, což má kromě sociálních dopadů negativní vliv i na veřejné finance, které tak teď musí hospodařit s vyšším dluhem. První fáze byla nečekaná a naprosto nová. Zasáhla velmi silně i sektory, ve kterých se v minulosti krize projevovaly někdy jen mírně nebo se zpožděním. Nový fenomén úplného zastavení některých oborů bude nadále mementem, které nám připomnělo rizika podnikání.

DATA HOVOŘÍ JASNĚ

Druhý kvartál letošního roku je typickým případem, kdy zmrazení ekonomiky vedlo k jejím velkým nominálním propadům. V prvním čtvrtletí HDP klesl o 2 %, na čemž se podepsala již koronavirová druhá část března, byť zpomalování ekonomiky jsme z různých indikátorů cítili již v minulém roce. Druhý kvartál z pohledu HDP podruhé v řadě klesl, což je podle základních ekonomických definic indikátor recese, a navíc klesl o závratných 10,9 %. Tento propad již značně převyšuje jednu dekádu starou krizi, kdy byly propady maximálně poloviční.

Průmysl se v měsících zasažených pandemií propadl na historická minima. V dubnu klesl o 33,7 %, v dalších měsících se hloubka meziročních propadů postupně vyrovnala, vždy zhruba o 10 procentních bodů. Za květen zaznamenali statistici pokles 25,7 %, v červnu to bylo 11,9 %, červenci pokles 5 %, v srpnu 5,5 %. Tato fáze má ovšem oproti klasickým krizím určitá specifika. Po hlubokých, téměř „bleskových“ propadech v daných měsících či kvartálech můžeme očekávat – ovšem při příznivém vývoji zdravotní situace – postupné oživování ekonomiky.

Nyní se zdá, že blesková fáze krize skončila v létě, kdy meziměsíční data vykázala poměrně vysoké míry nárůstu ekonomické aktivity napříč sektory. Tato fáze ale samozřejmě ovlivní výsledné průměrné hodnoty v celém letošním roce. Přestože se může zdát, že se ekonomika vrací na pozitivnější trajektorie, Svaz průmyslu pro letošek čeká propad o 7,8 %. To je zhruba o polovinu horší celoroční výsledek, než jsme měli za poslední hospodářské krize před víc než deseti lety. Podzimní obnovení restrikcí bude mít dopady především na odvětví, na která jsou opatření zacílena. Přelijí se ale i do ostatních sfér a prohloubí bohužel i celkový ekonomický vývoj. Podzimní situace bude také záležet na ekonomické náladě a množství lidí, kteří budou muset využít ošetřovné či nemocenskou. Makroekonomicky se na celkové situaci podepíše i nutnost financovat pomoc, což bude tlačit na zvyšování deficitu a dluhového financování vládní pomoci.

 DRUHÁ FÁZE PŘINÁŠÍ KLASICKOU KRIZI

Druhá fáze se v české ekonomice projevuje nižší poptávkou, poklesem zakázek nejen u výrobců a dodavatelů, ale i u poskytovatelů různých služeb. Významnou roli v této situaci hrají obavy, které budou mít následně dopad na celou ekonomiku. Lidé i firmy ze strachu z krize odloží či přímo zruší některá spotřební či investiční rozhodnutí, což problémy ekonomiky jen přiživí. Očekávání ekonomické krize se tak ve výsledku naplní samo.

Zatím nevíme, jak dramatická a jak bolestivá tato fáze bude. Vycházet můžeme mimo jiné z výsledků šetření Svazu průmyslu a dopravy mezi podniky, které provádíme společně s Českou národní bankou. Firmy ve druhém čtvrtletí 2020 očekávaly negativní vývoj v oblasti zakázek i nárůst negativního hodnocení domácí i zahraniční poptávky. Zhoršené hodnoty nejspíše přetrvají i po zbytek roku 2020. Značně poklesl také indikátor očekávání vývoje budoucích investic. Z šetření odrážejícího názory podnikatelů je patrné, že dopad pandemie byl a bude značný. Obvykle se nestává, aby se názor podnikatelů vycházející z reality objednávek a uzavřených kontraktů změnil z měsíce na měsíc či z kvartálu na kvartál. Patrná je určitá setrvačnost, a to v souladu s předpokladem, že druhá fáze dopadů pandemie bude trvat déle, jistě po zbytek tohoto roku a možná ještě i zkraje roku příštího.

Zatím předpokládáme, že k růstu se česká ekonomika vrátí v příštím roce. Odhadujeme, že meziročně by měla vzrůst o 4,8 %. Ovšem tento růst budeme poměřovat s krizovým rokem 2020 prezentovaným rekordním poklesem. Čísla za rok 2021 budou sice vypadat pozitivně, ale v podstatě bude příští rok v objemu výroby či tržeb jen podprůměrný. Přesto tato paradoxní situace zapůsobí na ekonomiku pozitivně. Kladná čísla z jinak podprůměrného roku v konečném důsledku napomohou k rychlejšímu překonání krize a lepším výsledkům pro následujících období. Odstartují větší spotřebu a investice.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu a dopravy ČR Spektrum. Celé vydání 4Q/2020 čtěte  zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR v pondělí 2. listopadu znovu hájil zájmy zaměstnavatelů na tripartitě. S vládou a odbory řešil především aktuální vládní opatření proti šíření koronaviru. Prezident Svazu Jaroslav Hanák zopakoval dlouhodobý požadavek Svazu na zjednodušení stavebního zákona, bez něhož bude investování a další výstavba v Česku stále složitější. Svaz vládu také dlouhodobě vyzývá, aby představila plán na znovuotevření škol.

NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON

„Za posledních zhruba 15 let se jedná snad o 27. novelu stavebního zákona. V Česku je však dávno po dvanácté, kdy stavební zákon měl fungovat. Všichni chceme, aby se investovalo, ale přitom stále nemáme funkční stavební zákon. Bez jeho zjednodušení se nikam neposuneme. Tato situace může bránit i plnění plánu obnovy a hrozí, že nabízené miliardy z Evropské unie efektivně nevyužijeme. Paní ministryně musí být v novelizaci aktivní a získat podporu pana premiéra pro další změny k sjednocení řízení a jednotlivých úřadů. Žádáme tímto ale i ostatní politické strany a jednotlivé resorty, aby nehájily individuální zájmy, ale přispěly ke skutečné kompletní rekodifikaci s plnou integrací všech řízení. Ve Sněmovně je třeba návrh dále upravit a zajistit např. integraci všech řízení o povolení stavby včetně nakládání s vodami,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

VALORIZACE ZVLÁŠTNÍHO PŘÍPLATKU A PŘÍPLATKU ZA PRÁCI VE ZTÍŽENÉM PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ

„Jsme pro, aby například zaměstnanci ve zdravotnictví, záchranných složkách nebo sociálních službách dostali mimořádné odměny, protože mnozí z těchto lidí byli nebo ještě stále jsou v souvislosti s pandemií koronaviru vystaveni nesmírné zátěži. Nesouhlasíme ale s návrhem valorizace zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, protože je navrhováno jako plošné a trvalé opatření namísto jednorázového a cíleného, které by bylo namístě s ohledem na výjimečnost a dočasnost situace,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

SOCIÁLNÍ OPATŘENÍ V SOUVISLOSTI S ÚTLUMEM TĚŽBY UHLÍ

„Vyhodnocení sociálních a ekonomických dopadů útlumu těžby uhlí považujeme za nesmírně důležité, a to i s ohledem na včasné zajištění souvisejících programů a proměnu daných regionů. V regionech dotčených útlumem těžby uhlí je nutné zaměřit se na podporu, využití lokalit po těžbě nebo podporu základního a středního školství. Zároveň vládě také doporučujeme, aby zpracovala přehled všech finančních zdrojů, které na opatření útlumu využití uhlí směřují,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PLÁN NA OTEVŘENÍ ŠKOL

„Vláda by měla jasně říct, kdy se znovu otevřou školy. Především děti na prvním stupni musíme za dodržení hygienických podmínek vrátit co nejdřív zpátky do škol. Jenom na prvním stupni máme více než půl milionu dětí, to je půl milionu rodičů, kteří už několik týdnů žijí v nejistotě a nevědí, co bude. Vítáme, že vláda připravila krizové ošetřovné, ale to samozřejmě nevyřeší počet pracovníků, kteří hlídají doma děti,“ komentuje prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Svaz průmyslu už od června upozorňoval vládu, že na další zavření škol a možný lockdown je potřeba se kvalitně připravit. „Už v červnu jsme vyzvali vládu, aby připravila školy jak vybavením, tak připojením na distanční výuku při dalším případném lockdownu. Tehdy nám bylo řečeno, že se na tom pracuje. Výsledkem je, že jsme ve stejné situaci jako na jaře,“ dodává Jaroslav Hanák.

V zářijovém průzkumu, který Svaz průmyslu a dopravy provedl mezi svými členy už před zavřením škol, třetina firem uvedla, že výpadek docházky kvůli koronaviru může ohrozit jejich výrobu. Jde především o malé a střední firmy. Tuto obavu uvádějí např. firmy z chemického průmyslu a slévárny. Během jarního nouzového stavu uvádělo 50 % firem, že část jejich zaměstnanců přecházela na ošetřovné kvůli péči o dítě z důvodu uzavření škol.

Ekonomika se ve 3. čtvrtletí dle předběžného odhadu ČSÚ začala zotavovat z jarního rekordního propadu. Meziroční propad HDP se ve třetím čtvrtletí dostal na úroveň 5,8 %. Ve srovnání s 2. čtvrtletím 2020 vzrostl HDP o 6,2 %. Pro podniky to ale znamenalo jen malé „nadechnutí“ před druhou vlnou restrikcí.

V červenci, srpnu a září začala ekonomika obnovovat výkony po tvrdých jarních restrikcích. „Ekonomika se během třetího kvartálu oklepávala z jarního šoku pomalu. Rychlejší návrat brzdila nižší poptávka spotřebitelů i hladina zakázek, snížení investic, problémy v zahraničním obchodu i celková nižší důvěra podnikatelů,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Česká ekonomika se v létě „nadechovala“. Nyní naše hospodářství opět přiškrtily další restrikce, rostoucí nejistoty dalšího zdravotního i ekonomického vývoje či obavy z dostupnosti pracovníků,“ říká Bohuslav Čížek.

Jak velký bude letošní propad HDP, záleží na hloubce podzimních ekonomických potíží a dalším vývoji, míře a délce, přijímaných opatření v ČR a zahraničí. „Firmy zavedly řadu hygienických opatření a snaží se stále vyrábět. Na druhou stranu řadě z nich chybí finanční polštář, který měly v jarní vlně,“ uzavírá Bohuslav Čížek.

Svaz průmyslu vývoj ekonomiky ČR podrobněji rozebral v nedávno zveřejněné podzimní predikci. Čtěte zde.

Pokud ve vaší společnosti není možné, aby zaměstnanci pracovali z domova, připravili jsme přehled doporučení, jak je chránit před nákazou koronavirem na pracovišti. Otázky a odpovědi vycházejí z rozhovoru s Matyášem Fošumem, vedoucím oddělení hygieny práce a pracovního lékařství a zástupce ředitele odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví, který vyšel v aktuálním čísle časopisu Spektrum.

Jaká opatření má firma udělat, aby omezila přenos infekce Covid-19 na pracovišti?

• dbát, aby pracoviště bylo čisté a hygienické,
• povrchy a předměty pravidelně omývat běžně dostupnými mycími prostředky, popřípadě otírat dezinfekcí,
• podporovat pravidelné a důkladné mytí rukou u zaměstnanců, dodavatelů a zákazníků,
• obecná osvěta zaměstnanců, ať na téma respirační hygiena či respirační onemocnění obecně.

Jak přizpůsobit práci na pracovišti v případě vyššího výskytu onemocnění Covid-19?

• provádět dočasně jen práce nezbytně nutná,
• zajistit, aby byli na pracovišti přítomni pouze pracovníci, kteří jsou pro práci nezbytní,
• minimalizovat přítomnost třetích osob na pracovišti.

Jakým způsobem lze omezit fyzický kontakt lidí ve firmě?

• omezit fyzický kontakt mezi pracovníky např. během schůzek a přestávek,
• eliminovat nebo omezit fyzický kontakt se zákazníky a mezi nimi,
• udržovat nevyhnutelný kontakt po dobu kratší než 15 minut,
• omezit kontakt mezi jednotlivými pracovními skupinami na začátku a na konci směny,
• načasovat přestávky na jídlo tak, aby byl snížen počet lidí, kteří společně sdílejí jídelnu, místnost pro personál nebo kuchyňku.

V jakém případě hrozí, že firma bude muset zavřít část svého provozu, nebo dokonce celou firmu kvůli nadměrnému výskytu Covid-19?

• Takovou situaci musí posoudit místně příslušná krajská hygienická stanice, která musí zvážit také jiná hygienická opatření a doporučit zaměstnavateli.

Měla by firma preventivně testovat své zaměstnance na Covid-19?

• Je přínosné, aby firma, při vyšším výskytu onemocnění Covid-19 mezi svými zaměstnanci, zavedla preventivní testování zaměstnanců. Doporučení a konkrétní indikace k tomuto kroku by měla konzultovat s místně příslušnou krajskou hygienickou stanicí.

Kdy má zaměstnanec nárok na nemocenskou?

• Pokud byl uznán dočasně práceneschopným nebo mu byla nařízena karanténa a dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, který vystaví neschopenku.

Kompletní rozhovor s Matyášem Fošumem najdete v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 4Q/2020 zde.

Veškerá doporučení pro provozy najdete i v Hygienickém manuálu, který zpracoval Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci se svými členy.

SPEKTRUM 4Q/2020 KE STAŽENÍ

Z obsahu

• Loučení s uhlíkem bude dlouhé a drahé
• Richard Vidlička: Změny v energetice přinesou nové příležitosti i pro průmyslové firmy
• Poprvé virtuálně: Sněm Svazu průmyslu se letos odehrál online
• Průzkum SP ČR: Situace se nezlepšuje, firmám stále chybí zakázky
• Anketa: Co pomůže firmám na cestě z koronakrize?
• Matyáš Fošum: Bez osvěty se neobejdeme
• Potřebujeme průmyslový design i kvalitní prezentaci České republiky
• Digitální ekonomika přináší benefity, rizikem je ale bezpečnost
• Český kosmický průmysl roste. Firmám teď pomohl v krizi

Položil základy dnešního úspěchu Třineckých železáren. Za změny, které v huti zaváděl, si nejednou vysloužil spoustu kritiky. „Trvalo to několik let, ale lidé nám uvěřili, že budeme úspěšní. A o správnosti naší cesty jsme přesvědčili také akcionáře železáren. Toho si cením nejvíce,“ říká Jiří Cienciala, který byl letos uveden do Galerie osobností průmyslu Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Třinecké železárny jste vedl čtrnáct let od roku 1997. Jak zpětně hodnotíte restrukturalizaci českého hutnictví na přelomu století?
Byl to podraz na českém hutnictví. Říkám tomu hutnický Mnichov. Místo vytvoření silného českého ocelářského podniku sloučením tří hutí s využitím všech synergií, což vládě doporučil i nezávislý evropský poradce Eurostrategy, to skončilo nešťastnou privatizací ostravských hutí. Celý projekt jsme zpracovali na Hutnictví železa. Vláda ho měla projednat, ale krátce před termínem jeho schválení oznámila, že všechno bude jinak.

Kdo měl sloučený hutnický podnik zainvestovat?
Vedoucí roli měly hrát Třinecké železárny. Náš nejhorší hospodářský výsledek byl z roku 1999, a to jsme vykázali 115 milionů korun zisku. Ostravská Nová huť tehdy měla 5 miliard korun ztrátu a Vítkovice dokonce 6 miliard. Odborníci z Eurostrategy tehdy napsali, že se ve světě takové případy řeší prodejem ostatních problémových hutí nejlepší firmě za symbolickou korunu. Dovedete si představit, co asi po takovém posudku vzniklo. Panika. Jak může být ostravská Nová Huť, „první stavba socialismu“, prodána za korunu.

Pokud by se šlo cestou českého ocelářského holdingu, jak by tuzemské ocelářství vypadalo?
Mnohem lépe než dnes. Tehdy jsme se domluvili na dělbě práce, kdo co bude vyrábět, které výroby se zastaví, do čeho se bude investovat. Řešili jsme vše i s hlavními světovými odběrateli. Díky synergiím by se ušetřilo dost peněz. Byla by to velká síla, ne z pohledu kvantity, ale kvality.

Nakonec šel každý podnik svou cestou. V čem byla unikátní cesta Třineckých železáren?
Třinecké železárny byly zcela privatizovány jako jedna z prvních českých hutí a měly štěstí, že je ovládla skupina Moravia Steel. Jejími vlastníky jsou osobnosti, které měly a mají zájem huť rozvíjet a zvyšovat její konkurenceschopnost. Restrukturalizace Třineckých železáren byla postavená na změně obchodní politiky, vytvoření nové podnikatelské strategie, zavedení nových prvků firemní kultury a moderních forem řízení.

Jak jste vymýšleli restrukturalizační plán?
Jedenáct procent firmy tehdy patřilo americké firmě CMC z Dallasu. Jejich ředitel Stan Lee se účastnil zhruba tříhodinové porady našeho vedení. Na ní všichni mohli přijít s vlastními nápady k jednotlivým bodům, aniž by zpochybňovali myšlenky druhých. Na konci se vybraly ty nejlepší. Za jeden půlden jsme měli celou strategii hotovou. Podle ní se pořád jede, jen se aktualizuje na základě měnících se podmínek na trhu.

Co bylo nejtěžší při prosazování této strategie?
Přesvědčit lidi, že změna je nutná a potřebná. Když jsme se dostali do druhé ocelářské krize v letech 2008 a 2009, potřebovali jsme snížit náklady, abychom ji přežili. Podařilo se nám za rok ušetřit 1,3 miliardy korun. V tom byl i vysoký podíl osobních nákladů. Nepropouštěli jsme lidi, vyhlásili jsme plán solidarity. Vedení Třineckých železáren, a to až po vedoucí provozů, neměli prémie několik let. Dělníci si také nechali snížit platy. Bylo to hodně založeno na patriotismu, na sounáležitosti všech k regionu a k huti. To je v Třinci unikátní.

V čem spočívala změna obchodního modelu?
Vyráběli jsme a stále vyrábíme kolejnice, což je hi-tech produkt. Ale dělali jsme jich jen 150 tisíc tun z 2,5 milionu tun celkové produkce. Velkou část výroby tenkrát tvořila stavební ocel. To ale nebyl produkt pro budoucnost. Věděli jsme, že přijde automobilový průmysl a budeme potřebovat speciální kvalitní oceli. Takže jsme změnili sortiment od stavební oceli směrem ke kvalitní oceli s vyšší přidanou hodnotou označované jako SBQ.

Jaké nové prvky firemní kultury jste zaváděli?
Autentickou týmovou práci. Vedle normální struktury řízení jsme aplikovali projektové řízení. Do něj jsme zapojili celý kolektiv včetně řadových zaměstnanců. Když jsme věděli, že je někdo v něčem dobrý, tak jsme ho přizvali do projektových týmů. Když jsme věděli, že takový zaměstnanec má autoritu a je to přirozený vůdce, tak jsme ho nechali tým šéfovat. To byl často problém, protože najednou řídil vedoucího provozu nebo mistra.

Nebouřili se proti tomu vedoucí pracovníci?
Schytal jsem za to spoustu kritiky. Ale pořád jsem říkal: „Nebojte se, přinese to výsledky.“ A přineslo.

Které období v Třineckých železárnách bylo nejsložitější?
Nejtěžší bylo projít údolím smrti v roce 1997. Krize vrcholila v letech 1998 a 1999. Spadlo na nás hned na začátku krizové řízení. Ale my jsme tomu tak neříkali, protože slovo krize vzbuzuje negativní reakce u bankéřů i zaměstnanců. Nazývali jsme to konsolidované řízení. Vysvětlovali jsme lidem, co je konsolidace, aby tomu všichni rozuměli. Chodili jsme po provozech jako agitátoři. Jinak to ale nejde, aby tomu lidé uvěřili. Proto jsme vyhráli.

Čeho si za svou manažerskou kariéru nejvíce ceníte?
Toho, že jsme přesvědčili akcionáře Třineckých železáren o správnosti naší cesty. Jejich nadšení ze začátku nebylo velké. Ale po roce, dvou jsme jim ukázali, že jejich investice má cenu.

Inspirovaly vás nějaké manažerské vzory?
Ze zahraničních to byl Jack Welch a z českých Zbyněk Frolík. Zbyněk je můj vrstevník. V Třinci jsme volili stejné metody řízení, jako to dělal on ve své firmě na nemocniční lůžka. Máme i podobné názory a podnikatelskou filosofii, že lidé musí být na prvním místě. Musí také existovat taková firemní kultura, aby si management nemyslel, že je něco víc než dělníci. Mně to nedělalo problém.

Protože jste věděl, jak vypadá práce dělníků v ocelárně?
Od patnácti let jsem dělal v ocelárně jako brigádník. Můj otec tam byl mistrem. Když jsem potřeboval nové lyže, tak řekl: „Přijď na brigádu, za dva měsíce si vyděláš na dvoje, troje lyže.“ Když mi bylo 18 let, mohl jsem přímo na můstku obsluhovat ocelářskou pec.

V roce 2014 jste se stal vládním zmocněncem pro Moravskoslezský kraj. Razil jste myšlenku, že se z Moravskoslezského kraje má stát centrum moderního a inovativního průmyslu. Jak se ji daří naplňovat?
Úroveň kraje jako inovačního regionu jednoznačně stoupá a dál poroste. Posiluje také vysoké školství, které vychovává odborníky v nových oborech vyžadujících inovace. Vysoká škola báňská udělala obrovský pokrok. Jen byla škoda, že se víc investovalo do budov než do lidí. Baráky vědu nedělají, tu dělají mozky. Teď už učitelé a vědci jezdí na špičkové zahraniční univerzity. Máme tady také Ostravskou univerzitu, Slezskou univerzitu.

A pokud jde o strukturu průmyslu a ekonomiky?
Z 80 procent už jsme tam, kde jsme chtěli být. Těch posledních 20 procent bude ale ta nejtěžší práce. Je třeba vybrat obory, v nichž můžeme být nejlepší v Česku i v Evropě. Bez pochopení ministerstev průmyslu a školství to ale nepůjde.

Je poslední překážkou k modernizaci moravskoslezské ekonomiky útlum OKD?
Vůbec ne. Na OKD se už dělají a ještě budou dělat nejrůznější vědecké a výzkumné činnosti, jak využít OKD po skončení těžby uhlí. Třeba jestli se dá podzemní voda použít pro lázeňství nebo pro přečerpávací elektrárny. Prototyp takové elektrárny už se zkouší. Do budoucna budou doly zdrojem špičkových pracovních příležitostí, i když se v nich už nebude těžit uhlí.

Jak vzpomínáte na své působení v úřednické vládě Jiřího Rusnoka?
Byla to zajímavá zkušenost a na ministerstvu průmyslu se nám leccos podařilo. Třeba jsme utlumili obří penězovod do solárních elektráren. Povedlo se to i díky mé určité manažerské naivitě. Dělal jsem to přece proto, abych zachránil peníze státu.

Manažerská naivita existuje?
Existuje. Je to víra, že všichni mají stejný cíl. Tak jsem byl vychovaný. V železárnách jsme to tak dělali. Ale na úrovni státu to moc nefunguje.

Aktuální protiepidemická opatření od čtvrtka zasáhnou další významnou část ekonomiky. Nově nemohou otevřít maloobchody a služby s výjimkou prodejen základního sortimentu. Opatření navíc už dopadají i na firmy a provozy, které nejsou uzavřeny přímo z rozhodnutí státu. Ve firmách vypadávají z pracovního procesu klíčoví zaměstnanci, kteří se dostávají do karantény nebo doma zůstávají na ošetřovném kvůli uzavření škol. Podniky tak musí i při využití různých organizačních opatření zásadně redukovat provozy a rozsah služeb. Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR proto společně vyzývají vládu, aby do konce roku prodloužila program Antivirus B v nezměněné podobě. Ten může pokrýt zásadní výpadek lidí ve firmách, který již není možné změnit např. reorganizací provozů.

Vláda schválila minulý týden prodloužení programu Antivirus A do konce roku 2020 a přijala nový model Antiviru Plus, který má platit taktéž do konce roku 2020. Vzhledem k tomu, že v Česku znovu platí nouzový stav a vláda svým rozhodnutím opět omezila nebo zakázala činnost některým sektorům ekonomiky, jako například restauracím nebo maloobchodům, je prodloužení těchto programů zásadní. Pro mnohé další firmy, které současnými opatřeními nejsou omezené přímo, je ale klíčové i prodloužení programu Antivirus B.

„Vyzýváme vládu, aby prodloužila i režim B programu Antivirus. Od čtvrtka nemohou otevřít maloobchody a služby s výjimkou prodejen základního sortimentu. Opatření ale dopadají i na firmy a provozy, které nejsou uzavřeny přímo z rozhodnutí státu. Ve firmách vypadávají z pracovního procesu klíčoví zaměstnanci, kteří se dostávají do karantény nebo kvůli uzavření škol zůstávají doma na ošetřovném se svými dětmi. Podniky tak musí i při využití různých organizačních opařeních redukovat provozy a rozsah svých služeb. Další skupiny firem se do problémů dostávají i sekundárně. Pokud jsou například zavřené restaurace, logicky dopadne tato situace i na jejich dodavatele. Epidemie negativně ovlivňuje také exportéry. Ti jsou závislí na situaci v zahraničí. Proto je velmi důležité, aby se na tyto podniky nezapomínalo. Pomoc potřebují i ty,“ upozorňuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR dlouhodobě apelovaly nejen na prodloužení programu Antivirus A, ale především programu B. Antivirus A je cíleně mířený právě na podporu firem s nuceným omezením provozu, zatímco Antivirus B může pomoci i podnikům, které současná opatření zasáhla nepřímo. Jeho nenahraditelná role spočívá v tom, že může pokrýt zásadní výpadek pracovníků v důsledku rozšiřující se karantény v jednotlivých firmách, na který již není možné reagovat změnou vnitřních firemních pravidel a postupů.

„Členové Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR jsou také malé a střední podniky, které ve velké většině vyrábí subdodávky pro finální výrobu velkých podniků v ČR i v zahraničí a na ně především dopadají důsledky pandemie ve zpracování dodávek. Rovněž v oblasti služeb, které organizace realizují, dochází k dopadu pandemie. Proto prodloužení Antiviru B je podstatné pro jejich další činnost,“ upozorňuje prezident KZPS ČR Jan Wiesner.

Místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková k tomu doplňuje: „Antivirus byl obecně vládou komunikován jako nástroj k udržení smysluplné zaměstnanosti. Vyjmutím programu Antivirus B by se stal v zásadě torzem a zpochybnilo by to i dosavadní záměr vlády. Tento nástroj zcela jistě není hlavní příčinou neflexibilního pracovního trhu, jak někdy zaznívá. Ve většině případů je to právě naopak – zejména v segmentu malých a středních podniků (MSP) sehrává svou roli v udržení zapracovaného týmu lidí, do nichž firma investovala a o které se může opřít při opětovném rozjezdu, poté, co krize odezní. Pustí-li je nyní na pracovní trh, ihned se jich chopí kapitálově silnější nadnárodní korporáty, a segment MSP se z takového kroku může regenerovat velice dlouhou dobu. Pomoci firmám s náklady na zaměstnance by mělo být prioritním opatřením, neboť tyto náklady tvoří drtivou část nákladů firem a velice rychle odčerpávají cash.“

„Není pro nás přijatelné, aby některým podnikům stát zvýšil náhrady a uhradil jim prakticky 100 procent nákladů po dobu uzavření včetně navýšení maxima náhrady, zatímco ostatním, na které epidemie také dopadá a jsou rovněž v problémech, které si nezpůsobily, hodil přes palubu. Z těchto důvodů požadujeme i prodloužení Antiviru B,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Průzkumy SP ČR dlouhodobě ukazují, že význam programu Antiviru A, ale také Antiviru B neustále roste napříč firmami všech velikostí. Už jeho první prodloužení do konce srpna 2020, které Svaz průmyslu a dopravy prosazoval, uvítalo kvůli horšící se hospodářské situaci 71 % firem. Z výsledků průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR je také patrné, že program Antivirus prokazatelně pomáhá firmám udržet si klíčové zaměstnance, pro které nemají přechodně dostatek práce a budou je potřebovat pro rozjezd po skončení krize.

Kontakty pro média:

Lenka Dudková
PR manažerka
Svaz průmyslu a dopravy ČR
+420 724 012 626
ldudkova@spcr.cz • www.spcr.cz

Ing. Pavla Břečková, Ph.D.
Místopředsedkyně představenstva
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
+420 737 245 205
breckova@audacio.cz • www.amsp.cz

Jan Zikeš
Vedoucí tajemník
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
+420 775 15 77 50
zikes@kzps.cz • www.kzps.cz