Česká národní banka nechala v souladu s všeobecnými očekáváními na středečním zasedání základní úrokové sazby beze změny (již pošesté). Základní dvoutýdenní repo sazba tedy zůstala na úrovni 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Zachování stability sazeb po dnešním zasedání ostatně někteří členové bankovní rady již dříve naznačovali.

„Dnešní jednání bankovní rady žádné překvapení nepřineslo. Pro firmy se v podstatě nic nemění,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR. Dále dodává: „I přes očekávání postupného poklesu meziroční míry inflace v průběhu roku očekáváme vysokou míru inflace i v letošním roce. Hodnotu přírůstku průměrného ročního indexu spotřebitelských cen odhadujeme kolem 10 %, tedy stále daleko nad rámec inflačního cíle ČNB. Tomu odpovídají i inflační očekávání nefinančních podniků ze společného šetření SP ČR a ČNB, které hodnoty kolem 10 % indikují jak pro odhad nárůstu spotřebitelských cen, tak pro odhad průměrného nárůstu cen výstupů firem. Inflační prostředí vytváří i tlak na výši mezd. Byť nakonec jejich nárůst zůstává pod tempem míry inflace, inflaci to stále posiluje. Efekty již dříve utažené měnové politiky mohou na druhou stranu všichni vidět již několik čtvrtletí na vyšších nákladech na financování či hypotečním trhu. Náklady na úvěrové financování podniků v české měně jsou na nejvyšších nominálních hodnotách od roku 2004, což s dalšími nejistotami nepřispívá úvěrové a investiční aktivitě. Pro exportéry nebyl příznivý ani poměrně rychle posilující kurz koruny vůči euru v posledním roce. Zároveň česká ekonomika vstoupila koncem roku do technické recese a rozhodnutí centrální banky ponechává stabilitu sazeb, byť s ohledem na stále zcela nezchlazené inflační tlaky s riziky přísnější měnové politiky po delší dobu.“

České firmy za sebou mají úspěšná jednání v rámci podnikatelské mise do Jižní Koreje a na Tchaj-wan. Po programu v korejském Soulu a Busanu se delegace přesunala do Tchaj-peje, kde mimo jiné pětice českých podniků z oborů zdravotnictví, strojírenství, energetiky a ICT uzavřela memoranda o spolupráci s tchajwanskými partnery.

Na návštěvě Jižní Koreje a Tchaj-wanu doprovází předsedkyni Poslanecké sněmovny PČR Markétu Pekarovou Adamovou stovka českých firem a organizací vedených Svazem průmyslu a dopravy ČR a Česko-taiwanskou obchodní komorou. V Tchaj-peji na podnikatele čekala vůbec největší byznysová akce celého programu. Svaz průmyslu a dopravy a CIECA, Čínská mezinárodní asociace pro ekonomickou spolupráci, pro zástupce firem připravily 18. ročník Česko-tchajwanské podnikatelské rady, které se zúčastnilo přes 200 lidí. V rámci ní navíc pět českých podniků z oborů zdravotnictví, strojírenství, energetiky a ICT uzavřelo memoranda o spolupráci s tchajwanskými partnery.

„České firmy mají co nabídnout. Jsou flexibilní, inovativní, mají bohaté zkušenosti na mezinárodních trzích. V naší delegaci jsou progresivní, stabilní a perspektivní společnosti, jejichž spolupráce s tchajwanskými partnery může být pro obě strany velmi přínosná,“ řekl v úvodu Česko-tchajwanské podnikatelské rady Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Například firma APEX DYNAMICS CZECH s.r.o. úzce spolupracuje s tchajwanským výrobcem planetových převodovek a ozubených hřebenů více než 10 let. Za tuto dobu si tyto výrobky vydobyly silné postavení na českém trhu a společnost zde patří mezi tři největší dodavatele. Podpisem memoranda tak firma upevnila obchodní vztahy s tchajwanským partnerem a prohloubila technickou spolupráci pro vývoj pohonných systémů pro automatizaci českých strojů a podniků.

RAVEO s.r.o. uzavřelo memorandum se společností cpc Chieftek Precision Co., Ltd, protože chtějí společnými silami rozvíjet obchodní aktivity v rámci lineárních ložisek a také najít propojení ve vývoji nových produktů, na kterých by mohly spolupracovat i české subjekty. Podpisem se obě strany zavázaly také k úpravě cen produktů, které jsou nyní velmi diskutovaným tématem po letech enormního zdražování. Tímto krokem čeští výrobci a zákazníci dostanou zajímavější cenu pohonných lineárních jednotek, což jim ve výsledku zajistí větší konkurenceschopnost.

Ke vzájemné spolupráci se na Tchaj-wanu zavázala i firma IBG Česko s.r.o., významný výrobce a integrátor bateriových úložišť elektrické energie s pobočkami na Slovensku a Maďarsku. Se společností SMS InfoComm, která má již v Česku také pobočku, by na základě předchozích jednání v rámci podepsané dohody o spolupráci mohlo v ČR vzniknout recyklační centrum lithiových baterií zapadající do celého ekosystému cirkulární ekonomiky obou společností. IBG v rámci výzkumného projektu přizvalo ke spolupráci také akademický sektor prostřednictvím Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a také společnost CHEMINVEST, která zajišťuje projektovou dokumentaci potřebnou pro výstavbu recyklační linky.

Se společností SMS InfoComm pak memorandum o spolupráci podepsala i firma STIMVIA. Společně se chtějí podílet na výrobě a uvádět na trh produkt, který je ve své třídě první klinicky ověřený neinvazivní léčebný přístroj s biofeedback closed loop systémem.

Na spolupráci se dohodly i inovativní společnosti ICONTIO a TaiDoc Technology Corporation. Společně mají zájem o zlepšení zdravotní péče ve svých regionech s využitím nejnovějších technologií a originálních řešení. Partneři se dohodli na úzké spolupráci a vzájemné podpoře v otázkách společného zájmu ve výzkumu a vývoji technologií a řešení v oblasti telemedicíny a sociálních služeb nebo péče o osoby se speciálními potřebami včetně seniorů.

Část delegace českých podnikatelů a zástupců univerzit a samospráv doprovázející předsedkyni Poslanecké sněmovny bude na Tchaj-wanu do středy a druhá část až do konce týdne. Na firmy čeká v následujících dnech kromě řady obchodních jednání například veletrh Smart City Summit a Expo.

Spolu s novelou stavebního zákona byl schválen i návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku a související změnový zákon. SP ČR v rámci projednávání úspěšně usiloval o zkvalitnění návrhů, zjednodušení povolování a změnu příslušnosti některých staveb. SP ČR také žádal větší integraci řízení.

SNĚMOVNA HLASOVALA O TISCÍCH 328, 329 A 330 A SCHVÁLILA PODSTATNÉ ZMĚNY STAVEBNÍHO PRÁVA

Novela stavebního zákona a souvisejících zákonů prošla třetím čtením ve Sněmovně. Vláda se v ní snažila upravit rekodifikaci přijatou v předchozím volebním období. Poslanci k novele, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj, načetli na tři desítky pozměňovacích návrhů.

Ačkoliv téměř každá novela stavebního zákona chce procesy zrychlit a zjednodušit, ne vždy tomu návrhy odpovídají. V Česku máme jedny z nejsložitějších a nejdelších povolovacích procesů, což hlavně v této složité době brzdí investice i ekonomický rozvoj.

Ani původní novela nebyla dokonalá a nepřinášela kýžené zjednodušení. I proto se Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) zapojil do Platformy pro zdravý stavební zákon, ve které jsme se spolu s ostatními organizacemi a odborníky snažili prosadit některé úpravy novely, které by měly přispět ke zrychlení a zjednodušení. Naštěstí si byla vláda některých nedostatků vědoma a na mnoha úpravách se SP ČR (a jeho členy) a Platformou spolupracovala.

U zcela klíčových pozměňovacích návrhů byla pozice Sněmovny stejná s doporučeními SP ČR, která jsme na gesční Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj i na jednotlivé poslanecké kluby zasílali. Zde se ukázal význam politické dohody napříč Sněmovnou.

Prošly tak změny týkající se technické infrastruktury, energetiky včetně změny příslušnosti staveb, úpravy liniového zákona, odstranění některých zbytných požadavků či zavedení povinného koordinovaného závazného stanoviska včetně JES (pokud EIA není třeba, nebo byla provedena předem).

SP ČR tak bere novelu stavebního zákona jako politický kompromis, který by ale přesto oproti dnešnímu stavu měl povolování zrychlit.

CHYBĚJÍCÍ INTEGRACE, ALESPOŇ KOORDINACE

Za SP ČR byla původní rekodifikace s nezávislou soustavou stavebních úřadů lepší – zajišťovala integraci všech řízení, nezávislost, jednotnost a odbornost rozhodování apod.

Politická reprezentace ale rozhodla o návratu stavebních úřadů na obce a kraje. Naštěstí bude zachován speciální úřad pro klíčové „vyhrazené“ stavby.

To, co stavby nejvíce zdržuje, je množství povolení, které musí stavebník oběhat a získat razítko. Od integrace samotných závazných stanovisek do stavebního řízení vláda ustoupila a návrh Platformy nepřijala. Naštěstí vláda vyslyšela kritiku SP ČR a Platformy a do finální verze zákona se dostala alespoň koordinace všech závazných stanovisek (s výjimkou procesu EIA) do jednoho. Ačkoliv jsme chtěli větší integraci podle původní rekodifikace stavebního zákona s jedním nezávislým stavebním úřadem a jedním razítkem, je výsledné znění stále významný pokrok.

Zároveň prošly dílčí návrhy zlepšující integraci, ať už pomocí možnosti přizvání stavebníka nebo speciální úpravou řízení u liniových staveb, která by měla napomoci řešení případných rozporů a chyb závazných stanovisek.

DESÚ A PŘÍSLUŠNOSTI STAVEB

Nově bude klíčové (vyhrazené) stavby povolovat specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad DESÚ organizačně podřízený ministerstvu dopravy.
Smyslem je, aby u takto velkých a specifických staveb byl jeden speciální úřad, který bude stavby povolovat, bude mít dostatek odborníků, kteří se na takové stavby specializují a velmi dobře je znají. Proto by se už nemělo docházet k chybám a průtahům v řízení, což se stávalo kvůli neznalosti „obyčejných“ stavebních úřadů, které obvykle povolují například stavby rodinných domů, nemohou mít expertízu na povolování dálnic a mají proto někdy rozdílné požadavky na dokumentaci i vyjádření dotčených orgánů.

Odvolacími orgány DESÚ budou ministerstvo dopravy a ministerstvo průmyslu a obchodu dle svých gescí. Pro Svaz průmyslu je zásadní, aby tento speciální úřad opravdu naplno fungoval se všemi potřebnými odborníky již od 1. 1. 2024. Jeho start se totiž několikrát odložil.

Sněmovna také podpořila návrh, který mění příslušnost vybraných staveb, aby je povoloval vyšší úřad než dnes, ať už je to DESÚ (výrobny plynu od 1 MW, horkovody od DN 300) nebo krajský úřad (distribuční soustavy). U prioritních staveb by to mělo zajistit alespoň částečně větší odbornost, jednotnost rozhodování a snad i rychlost povolování.

Bohužel pod DESÚ, ani pod krajský úřad, nebude spadat povolování telekomunikačních sítí, které by dávalo také velký smysl. Jsou to stavby, které jsou téměř vždy skoro na chlup stejné a telekomunikační společnosti se pravidelně setkávají s tím, že různé stavební úřady mají v povolovacích řízeních různé požadavky a výklady.

ZMĚNY U TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

Technickou infrastrukturou se rozumí zejména infrastrukturní stavby dopravní, energetické, vodohospodářské či telekomunikační.

Byla doplněna definice technické infrastruktury dle vzoru Lex OZE I, tedy rozšířena o výrobny a zdroje energie, zařízení pro akumulaci energie, dobíjecí stanice a zásobníky plynu a takové stavby budou nyní jasně deklarovány jako stavby ve veřejném zájmu.

Přípojky do 25 m k elektrickému a plynovému vedení se nově nebudou muset povolovat, což v některých případech výrazně urychlí celý proces instalace obnovitelných zdrojů.

Zároveň se umožnilo vedení optické sítě v obci za přísných podmínek. U mobilních sítí prošla i úprava zajišťující urychlení výstavby stanic podpořených z Národního plánu obnovy.

Prošlo také, že požadavky na umisťování staveb technické infrastruktury budou platné pro celou ČR, tedy bez možnosti odchylek v rámci městských stavebních předpisů.

Zjednodušují se také prosté výměny vedení či sítí technické infrastruktury. Zároveň se podařilo odstranit zbytnou administrativu u staveb technické infrastruktury, ať už formou nekonání závěrečných prohlídek u podzemních staveb TI či zrušením povinného dozoru projektanta u sítí TI.

DALŠÍ ZMĚNY

Byly přijaty i další pozitivní změny, které by měly vyjasnit případné povolování staveb jaderného zařízení či umožnění zkráceného postupu pořízení změny ÚP.

Prošla také např. úprava zajišťující koncentraci námitek i v odvolacím řízení v prvním stupni, což je důležité pro zamezení průtahům v povolování.

Zároveň prošel i pozměňovací návrh, jehož součástí může do budoucna být bohužel i povinnost geotechnického průzkumu.

CO BYLO ODMÍTNUTO

Nebylo přijato zmocnění pro žádné nové městské stavební předpisy.

Sněmovna naštěstí odmítla pozměňovací návrhy, které zavádějí jako možnost posuzování nejasného rozsahu a z nejasného důvodu či ty, které rozšiřují účastenství tím způsobem, že by se účastníci mohli vyjadřovat i nad rámec svého zákonného zmocnění a tím v praxi výrazně komplikovat povolovací řízení obstrukcemi.

Bohužel ale byly také odmítnuty Svazem podporované návrhy týkající se dodržování lhůt týkající se vybraných staveb, koordinace veřejných zájmů, zkrácení lhůt přezkumu či návrh týkající se využitelnosti půd.

Seznam s jednotlivými pozměňujícími návrhy, jejich popisem a výsledkem hlasování naleznete zde.

DALŠÍ POSTUP

Jak se ale ve výsledku procesy zrychlí, ukáže až čas. Určitě se nevyhneme některým porodním bolestem.

Klíčové ale budou také prováděcí vyhlášky MMR, jejichž podobu zatím neznáme. Zde se ukáže, zda se bude například zjednodušovat dokumentace dle předchozích slibů ministerstev nebo zůstane ta dnešní, komplikovaná. Zároveň MMR chystá i další novelu stavebního zákona, která bude řešit územní plánování. S přijetím novely stavebního zákona tedy zdaleka práce nekončí, spíše naopak.

Novela zákona o investičních pobídkách a souvisejícího nařízení vlády obsahuje například konec schvalování všech pobídek, rozšíření hmotné podpory či zpřísnění podmínek vyšší přidané hodnoty.

Vláda České republiky schválila na svém jednání 22. března 2023 dvě novely týkající se investičních pobídek – novelu zákona o investičních pobídkách a související novelu nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách. Co to v praxi znamená?

NOVELA ZÁKONA O INVESTIČNÍCH POBÍDKÁCH (ZOIP)

V novele ZoIP dochází k jedné klíčové změně, kdy vláda bude opět schvalovat jen ty investiční pobídky, které počítají také s přímou podporou (tedy dotací).

Schvalování všech pobídek vládou přináší rizika netransparentního procesu a pro řadu investorů je tak odrazující. Investoři hledají zejména stabilitu a jasné podmínky. Zároveň se celý proces výrazně prodloužil z průměrných cca 3-5 měsíců na 9–12 měsíců. Schvalování vládou tak v praxi vedlo ke snížení žádostí o investiční pobídky, což v současné obtížné ekonomické situaci není dobré.

Svaz před těmito problémy varoval a vítá, že vláda nyní od upouští od schvalování všech pobídek a bude schvalovat jen ty „strategické“. Díky dalším změnám v nařízení vlády bude ale nejspíše docházek k tomu, že investiční pobídky s přímou podporou např. nízkých desítek milionů korun u žádostí, které nově na přímou specificky určenou podporu dosáhnou, bude vláda muset opět rozhodovat o mnoha žádostech. Za SP ČR by proto bylo ideální, pokud by bylo nutné schvalování jen větších investičních pobídek.

V meziresortním připomínkovém řízení (původní stanovisko SP ČR dostupné zde) bohužel tato připomínka SP ČR nebyla akceptována.

Další novinkou v návrhu zákona je, že resorty by měly posouzení plnění podmínek dělat v kontextu přínosu pobídky pro stát. Dnes ministerstva MPSV, MF, MZe a MŽP posuzují předpoklady splnění podmínek pro udělení pobídek. Na tomto doplnění trvalo ministerstvo financí a teprve praxe ukáže, k čemu tato změna povede.
Přestože vláda novelu schválila, jde teprve o polovinu legislativního procesu. Nyní novela zákona zamíří do Sněmovny, kde se může finální znění ještě změnit.

NOVELA NAŘÍZENÍ VLÁDY O PROVEDENÍ NĚKTERÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA O INVESTIČNÍCH POBÍDKÁCH

Větší změny se odehrály v samotném nařízení vlády. To upravuje konkrétní podmínky, druh a výši investiční podpory jednotlivým investicím.

• A) větší zaměření na vyšší přidanou hodnotu ve výrobě,
• B) přímá finanční podpora výroby výrobků souvisejících s obnovitelnými zdroji a přechodem na nízkouhlíkové hospodářství a
• C) zvýšení míry přímé hmotné podpory u strategických investičních akcí ve výrobě.

Nařízení vlády jako prováděcí předpis k ZoIP bylo schváleno vládou a tedy je již platné.

 Podrobnější informace k jednotlivým změnám nařízení:

A) VĚTŠÍ ZAMĚŘENÍ NA VYŠŠÍ PŘIDANOU HODNOTU

Větší zaměření na vyšší přidanou hodnotu znamená vlastně zpřísnění podmínek pro udělení pobídek. Dle MPO je smyslem podpořit vytváření dlouhodobé konkurenční výhody ČR založené na využívání znalostí a inovací. Do budoucna bude pro českou ekonomiku zapotřebí mít zde investice, které se budou schopny vyrovnat s růstem cen a mezd a budou moci být i dobrým zdrojem daňových příjmů. Toho jsou schopny právě investice s vyšší přidanou hodnotou, které výrazně přispějí k tvorbě hrubého domácího produktu a zároveň rozšiřují znalostní potenciál české ekonomiky.

Podmínky se tedy zpřísňují, na druhou stranu je třeba dodat, že v rámci meziresortního připomínkového řízení bylo navrhováno ještě daleko větší zpřísnění podmínek.

• dojde k umožnění přímé finanční podpory (hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategické investiční akce) i pro centra pro tvorbu softwaru, datového centra a centra sdílených služeb, pokud budou součástí významného projektu společného evropského zájmu (IPCEI), a to bez nutnosti plnění dalších podmínek min. investice, min. počtu zaměstnanců (či vyšší přidané hodnoty),
• rozšíření podmínky vyšší přidané hodnoty na všechny regiony ČR, mimo regiony s podílem nezaměstnaných osob alespoň ve výši 7,5 % (v současné době se jedná pouze o okres Karviná),
• rozšíření povinnosti pobírání průměrné mzdy v kraji z 80 na 100 % zaměstnanců (jde o průměrnou výši všech zaměstnanců v provozovně, na kterou je žádáno),

• zpřísnění dvou substitučních podmínek vyšší přidané hodnoty:

  • zvýšení výše výdajů v oblasti výzkumu a vývoje (růst min. vynaložení prostředků na spolupráci s výzkumnou organizací z 1 na 2 % způsobilých nákladů), zároveň však související podmínka minimálního 10% podílu vysokoškolsky vzdělaných pracovníků může být splněná za celou firmu, nejen za podpořenou provozovnu;
  • zvýšení podílu výzkumných a vývojových pracovníků na počtu zaměstnanců ze stávajících 2 % na 3 %.

B) PŘÍMÁ FINANČNÍ PODPORA VÝROBY VÝROBKŮ SOUVISEJÍCÍCH S OBNOVITELNÝMI ZDROJI A PŘECHODEM NA NÍZKOUHLÍKOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Přímá finanční podpora výroby výrobků určených k výrobě nebo skladování energie z obnovitelných zdrojů, ke zvyšování energetické účinnosti nebo snižování energetické náročnosti budov, a to bez nutnosti plnění dalších podmínek min. investice, min. počtu zaměstnanců či vyšší přidané hodnoty.

Smyslem je dle MPO větší podporou přispět i k naplňování energetických cílů českého hospodářství a energetické soběstačnosti ČR cílenější podporou výroby technologií a zařízení, která budou přispívat k energetickým úsporám a energetické transformaci. Nově nastavené podmínky by měly více podpořit investiční aktivitu soukromých podnikatelů v oblasti vybraných výrobků s energetickým významem pro Českou republiku a přispět k lokalizaci jejich výrob do ČR či přispět k navyšování stávajících výrobních kapacit u domácích výrobců.

• Tepelná čerpadla včetně řídicích systémů
• Fotovoltaické systémy včetně řídicích systémů
• Solární termické systémy včetně řídicích systémů
• Solární hybridní systémy, rekuperační jednotky a teplovzdušné solární panely
• Jaderné reaktory a neozářené palivové články pro jaderné reaktory
• Parogenerátory a kondenzátory
• Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory
• Větrné turbíny
• Generátorová soustrojí poháněná energií větru
• Elektrolyzéry pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů energie, vodíkové palivové články
• Měřiče dodávky nebo spotřeby plynů, kapalin a elektrické energie
• Bateriová úložiště pro elektřinu pocházející z obnovitelných zdrojů energie včetně řídicích systémů
• Izolační materiály používané jako tepelná izolace konstrukcí a rozvodů ve stavebnictví
• Dobíjecí stanice pro elektromobily, plnicí stanice pro vodíková elektrická vozidla
• Teplovodní kotle na biomasu a elektřinu pro vytápění vnitřních prostorů
• Výkonové čipy
• Trakční baterie pro elektrická vozidla včetně řídicích systémů
• Elektromotory pro elektrická vozidla

SP ČR uvítal, že MPO akceptovalo naši připomínku žádající doplnění podpory výroby řídicích systémů trakčních baterií a také elektromotorů pro elektrická vozidla.

C) ZVÝŠENÍ MÍRY PŘÍMÉ HMOTNÉ PODPORY U STRATEGICKÝCH INVESTIČNÍCH AKCÍ VE VÝROBĚ

U strategických investičních akcí ve výrobě pak došlo ke zvýšení míry přímé hmotné podpory až na 20 % z celkových způsobilých nákladů plošně za ČR a bez původního absolutního omezení částky.

V úterý 21. března odlétá dlouho očekávaná podnikatelská mise do Jižní Koreje a na Tchaj-wan. Téměř stovka zástupců českých firem a institucí tam pod vedením prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka a ve spolupráci s Česko-taiwanskou obchodní komorou doprovodí předsedkyni Poslanecké sněmovny PČR Markétu Pekarovou Adamovou na její oficiální návštěvě. Co do počtu přihlášených firem půjde o nejpočetnější podnikatelskou misi Svazu průmyslu a dopravy od roku 2017. 

Podnikatelská část výpravy, kterou společně zajišťují Svaz průmyslu a dopravy ČR a Česko-tchajwanská obchodní komora, bude celkově složena z přibližně 100 zástupců tuzemských firem, institucí a samospráv. Přímo na palubu vládního speciálu, který delegaci předsedkyně Poslanecké sněmovny dopraví postupně do Korejské republiky a následně i na Tchaj-wan, usedne v rámci podnikatelské mise téměř padesátka účastníků. Zástupci dalších více než 50 firem a organizací se přidají k misi 25. března v Tchaj-peji. 

„Velmi nás těší velký zájem firem. Obě země jsou pro české podnikatele zajímavé a mají pro náš export obrovský potenciál. V Korejské republice i na Tchaj-wanu na firmy čekají podnikatelská fóra s místními partnery, během mise se navíc plánují podepsat významná memoranda o obchodní spolupráci,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Mise se zúčastní zejména firmy a podnikatelé z oblastí nanotechnologií, inovací ve zdravotnictví, umělé inteligence, cirkulární ekonomiky, smart cities, ICT a energetiky, ale i z dalších oborů s vyšší přidanou hodnotou. Účast byla doporučena firmám, které již mají navázané vztahy a partnery v obou zemích a chtějí partnerství podpořit, stejně jako podnikům a startupům, které se s teritoriem chtějí teprve seznámit.

V JIŽNÍ KOREJI BUDOU PODNIKY ROZVÍJET SPOLUPRÁCI NAPŘÍKLAD NA POLI KVANTOVÝCH POČÍTAČŮ

Jižní Korea se v posledních letech stala jedním z nejvýznamnějších mimoevropských obchodních partnerů ČR. Příležitosti pro české firmy nabízí zejména v oblasti ICT a digitálních technologií, dále v dopravním průmyslu a infrastruktuře, vodohospodářství, energetice, zdravotnictví nebo farmaceutickém průmyslu či v letectví. Podnikatelé v Soulu projednají své obchodní příležitosti během B2B fóra, které Svaz průmyslu organizuje ve spolupráci s místní Korea International Trade Association. V pátek se účastníci mise setkají s významnými korejskými firmami v Busanu. 

„Tchaj-wan i Korea jasně sází na inovace, uvědomují si obrovské ekonomické důsledky využití kvantových technologií. V České republice, kde je kvantový výzkum na světové úrovni začíná práce na vybudování kompetenčního centra, které by spojovalo univerzity, technologické lídry ve vývoji kvantových počítačů s firmami a startupy nejenom z Česka, ale právě třeba i z Koreje nebo Tchaj-wanu. V kompetenčním centru by mohly pracovat společně a vytvářet konkrétní aplikace pro firmy napříč průmyslovými odvětvími. Takový typ spolupráce by mohl otevřít zcela novou dimenzi v oblasti inovací a přinést hmatatelné výsledky pro všechny zúčastněné subjekty. Právě proto se během mise setkáme s kvantovými experty na Yonsei University v Soulu a také na Národní tchajwanské univerzitě,“ přibližuje plány viceprezidentka SP ČR Milena Jabůrková, která v podnikatelské delegaci zaštiťuje program pro firmy z oblastí vyspělých technologií a ICT.

NA TCHAJ-WANU PODNIKATELE ČEKÁ JOINT BUSINESS COUNCIL

Delegaci podnikatelů v Tchaj-peji čeká již osmnácté setkání Česko-tchajwanské podnikatelské rady, tzv. Joint Business Council, pořádaný Svazem průmyslu a dopravy ve spolupráci s místním partnerem, Čínskou mezinárodní asociací pro ekonomickou spolupráci CIECA, jehož cílem je prohloubit obchodní vazby mezi českými a taiwanskými firmami. České firmy a instituce navštíví také Smart City Expo, jednu z nejvýznamnějších akcí svého druhu v ICT oblasti v asijsko-pacifickém regionu, kde předsedkyně Poslanecké sněmovny otevře českou expozici.

Průběžné informace z mise lze sledovat na speciálním portálu Poslanecké sněmovny PČR.

SVAZ PRŮMYSLU POŘÁDÁ PODNIKATELSKÉ MISE JIŽ 30 LET

V roce 2023 si Svaz průmyslu a dopravy ČR připomíná 30. výročí od zahájení podnikatelských cest v doprovodu vysokých představitelů státu. Za tu dobu Svaz uspořádal celkem 213 podnikatelských misí do 107 zemí světa, během kterých pomohl více než 5 000 českých firem a podnikatelů. 

V letošním roce plánuje Svaz průmyslu uspořádat podnikatelské mise například do USA, Japonska, Kazachstánu a Uzbekistánu, nebo Chile a Uruguaye.