V roce 2020 plánuje Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádat nejméně 12 podnikatelských misí. Na lednovou cestu do Indie by měly navázat exportní výpravy na Ukrajinu, do Spojených arabských emirátů, Afriky nebo jihovýchodní Asie. Svaz to deklaroval na slavnostním zahájení 28. ročníku podnikatelských misí, které se uskutečnilo v prostorách ministerstva zahraničních věcí.

Když na začátku letošního ledna vyrazili zástupci 12 českých firem na podnikatelskou misi do Indie, šlo už o 201. misi Svazu průmyslu a dopravy. V loňském roce zorganizoval Svaz průmyslu 14 podnikatelských misí, které doprovázely české politiky na zahraničních cestách. V roce 2020 plánuje zorganizovat dalších 12 podnikatelských misí, na nichž tuzemští exportéři doprovodí nejvyšší představitele české politiky.

„V březnu plánují podnikatelé doprovodit místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka na Ukrajinu. S ministrem životního prostředí Richardem Brabcem vyrazí do Spojených arabských emirátů. Rádi bychom dále letos se zástupci firem navštívili Angolu, Filipíny, Jihoafrickou republiku, Jordánsko, Indonésii, Izrael, Myanmar nebo Spojené státy, zejména stát Texas,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky Jaroslav Hanák.

EXPORT MÁ PRO ČESKOU EKONOMIKU OBROVSKÝ VÝZNAM

Česká republika je jako otevřená, exportně orientovaná ekonomika na vývozu vysoce závislá. Exportéři prokazují v posledních letech schopnost získávat zakázky a jejich vývoz trvale stoupá. Podle nejnovějších údajů český export v přeshraničním pojetí překročil za celý rok 2019 rekordní hranici 4 a půl bilionu korun. Jeho hodnota dosáhla přibližně 4 563 miliard Kč.

Podle místopředsedy vlády a ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka jsou podnikatelské mise významným nástrojem exportní politiky. „Chceme je uchopit jinak, velmi pečlivě vyhodnocovat a dál pracovat s tím, co se na těchto pracovních cestách předjedná. Jde tedy o aktivnější a zejména kontinuální zapojení státu do získávání konkrétních obchodů tuzemských firem v zahraničí. Předpokladem je mimo jiné průběžné sledování vývoje v daném teritoriu a pomoc přímo z místa obchodu od lidí, kteří dobře znají dané prostředí, jsou perfektně jazykově vybaveni, mají potřebné informace a kontakty,“ doplnil Karel Havlíček.

Svou podporu mají podnikatelské mise také v horní komoře českého parlamentu. „Podnikatelské mise jsou důležitou součástí podpory českých exportérů, kteří tak mají jedinečnou možnost získat potřebné kontakty pro vstup na zahraniční trh. České firmy tuto možnost často zpětně hodnotí jako významný a strategický krok,“ říká 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička.

Zkušenosti s podnikatelskými misemi Svazu průmyslu a dopravy má i ministr životního prostředí Richard Brabec, který v loňském roce vedl výpravy do Peru a Kolumbie a do Malajsie a Vietnamu. „V případě obou cest došlo již v jejich průběhu k zahájení společných projektů a uzavření prvních kontraktů. Podnikatelské mise jsou skvělou příležitostí pro setkání nejen s politiky z konkrétní země, ale také příležitostí, jak propojit české firmy z oboru environmentálních technologií s místními úspěšnými podnikateli. Díky tomu můžeme vyvážet chytrá řešení například z oblasti hospodaření s odpady či s vodou a nabízet další zkušenosti našich firem i expertů při řešení ekologických problémů daných zemí,“ dodává Richard Brabec.

Za prioritní považuje podporu českých exportérů i ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Jsem velmi rád, že jako Ministerstvo zahraničních věcí můžeme pomáhat českým exportérům otevírat dveře i na nové trhy mimo Evropskou unii. Za minulý rok mě na pracovních cestách doprovodili podnikatelé z více než 70 českých firem a i letos plánujeme účast podnikatelských misí na mých cestách do Asie a Severní Ameriky,“ říká Tomáš Petříček.

Právě podpora státu a jeho vysokých ústavních činitelů je pro úspěšný vývoz českých výrobků a služeb klíčová. „Na komplikovanějších nebo vzdálenějších trzích a při obchodování se zahraničními státními subjekty se i konkurenceschopné výrobky bez takové pomoci často složitě uplatňují. Podnikatelské mise doprovázející ústavní činitele úspěšně vykonávají i další evropské země. Pokud bychom tedy tuto podporu exportérům odepřeli, budou ve znevýhodněné pozici ve srovnání s konkurenty,“ upozorňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Kromě institucionální podpory je pro české exportéry důležitá i finanční podpora. V oblasti státního exportního financování uložila vláda ministryni financí Aleně Schillerové rozhodnout, jak bude Česká exportní banka začleněna plně pod EGAP. „Chceme, aby zůstalo zachováno know-how a plná nabídka portfolia služeb pro exportéry. Sloučení samo o sobě není na závadu, ale obáváme se postupného omezování služeb České exportní banky,“ říká Jaroslav Hanák.

„Podle našich informací zanikne po sloučení agentur CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism několik desítek pracovních míst, včetně těch v zahraničí, což povede k zavíraní některých zahraničních zastoupení. V minulosti jsme podporovali slučování těchto agentur, ale za přesně stanovených podmínek, které by nevedly ke zhoršení služeb pro podnikatele. Svaz průmyslu naopak podporuje další rozšiřování zahraniční sítě kanceláří CzechTrade, a to hlavně mimo Evropu,“ doplňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Meziročně se vývoz českých firem zvýšil o více než 3,5 %. Nejvíce do Ameriky, kam v roce 2019 putovalo o 13,9 % více českého zboží než v roce 2018. Český export je však stále závislý hlavně na evropských trzích. I proto by Svaz v roce 2020 s podnikateli rád zamířil třeba do Angoly, Jihoafrické republiky, Austrálie, na Nový Zéland nebo do Brazílie a Chile. 

Setkání účastníků podnikatelských misí se uskutečnilo s podporou MZV, MPO: „Czech Republic: The Country For The Future“, ČEB, CzechTrade a EGAP.

Firmy konečně mají návod, jaké informace mohou poskytnout exekutorům o svých zaměstnancích. I díky soustavnému tlaku Svazu průmyslu vydalo ministerstvo spravedlnosti výkladové stanovisko, v němž jasně říká, jaké informace mohou exekutoři po firmách vyžadovat a jaké naopak požadovat nesmí. Stanovisko je dostupné na adrese exekuce.justice.cz.

Právě velmi vágně definovaná součinnost firem a exekutorů je jedním z hlavních problémů, na které si firmy dlouhodobě stěžují. Vyplynulo to i z loňského průzkumu Svazu průmyslu mezi našimi členskými firmami.

Ministerstvo spravedlnosti nyní uvádí, že exekutoři po podnicích mohou chtít tyto informace:

• zda má se zaměstnancem uzavřenu pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce,
• předpokládané trvání pracovního poměru či dohody,
• výši čisté mzdy nejvýše za posledních 6 měsíců,
• informace o srážkách, které už ze mzdy provádíte,
• výplatní termín,
• pořadí vymáhané pohledávky.

Exekutor naopak nesmí požadovat:

• informace o rodinných poměrech povinného (například počet dětí),
• informace o majetkových poměrech povinného (například identifikaci motorového vozidla, kterým dlužník jezdí do práce),
• číslo účtu, na který je povinnému zasílána mzda, či kód banky,
• telefonní číslo a e-mailovou adresu povinného,
• adresu povinného.

Exekutor může, pokud to zdůvodní, požadovat i další údaje, ale nikdy nesmí chtít ty, které požadovat nesmí. Stanovisko rovněž uvádí, že exekutor musí stanovit lhůtu pro odpověď na součinnostní dotaz standardně v délce 15 dnů. Jen ve zvlášť odůvodněných případech může tuto lhůtu zkrátit, ale nejméně na 7 dnů.

Stanovisko sice není právně závazné, ale ministerstvo spravedlnosti podle něj bude dohlížet na činnost exekutorů. Firmy se proto při komunikaci s exekutory na něj můžete odvolávat.

Svaz průmyslu také intenzivně jedná s Exekutorskou komorou a ministerstvem spravedlnosti o řešení dalších problémů, s nimiž se firmy potýkají kvůli exekucím svých zaměstnanců. Hlídá také novelu občanského soudního řádu a exekučního řádu, která je nyní ve druhém čtení v poslanecké sněmovně.

„Týden povinné dovolené navíc odmítáme. Znamená pro firmy odliv pracovníků. V době, kdy jim chybí v Česku statisíce zaměstnanců, je takový záměr absolutně nezodpovědný. Jak můžou podniky fungovat bez lidí? Jak udrží výrobu a tím zaměstnání pro své lidi? Takové otázky by si měly všichni položit,“ apeluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„V době, kdy chybí lidé, je snaha zvýšit dovolenou na 5 týdnů nepřijatelná. Je to další dopad na hospodaření firem. Ohrožuje prosperitu celé země. Zároveň tím firmy ztrácí možnost nabídnout zaměstnancům unikátní a oblíbený benefit. O tom, jaké benefity a komu budou firmy nabízet, si musí rozhodovat samostatně bez zásahu vlády,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Rád bych připomněl, že v říjnu se zástupci vládní koalice a sociální partneři podpisem gentlemanské dohody o novele zákoníku práce zavázali, že nebudou bez vzájemné dohody prosazovat ani podporovat žádné další změny této novely. Nebudou také bez vzájemné dohody podporovat ani prosazovat žádné další návrhy změn zákoníku práce,“ dodává prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Některé firmy, které pátý týden dovolené poskytují, už dnes kvůli nedostatku zaměstnanců musí personálně řešit, aby si jejich zaměstnanci mohli pátý týden dovolené vyčerpat. Namísto týdne dovolené navíc se tak některé podniky se svými zaměstnanci raději domluví na zvýšení mzdy. Pokud bylo ze zákona povinně 5 týdnů dovolené, tohle řešení nebude možné.

Český vývoz byl v roce 2019 opět rekordní. Podle nejnovějších údajů jeho hodnota v národním pojetí dosáhla 3 687 miliard Kč. Meziročně vzrostl o 2 %, jak odhadoval Svaz průmyslu a dopravy ČR.

„Růst českého exportu v roce 2019 mírně zpomalil. Ovlivňuje ho hlavně nižší hospodářský růst našich hlavních obchodních partnerů v Evropě, stagnující mezinárodní obchod a rizika jako třeba obchodní politika USA,“ říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Roste počet českých podniků, které mají potíže se získáváním nových zahraničních zakázek, naznačuje pravidelné šetření Svazu průmyslu s Českou národní bankou. Už více než rok také přibývá firem, které hlásí, že se zahraniční poptávka zhoršuje. Novou hrozbou pro český a evropský export je potenciální americká odveta za zavádění daně z digitálních služeb v některých evropských státech.

Český export se nejvíce zvýšil na americký kontinent. Ve srovnání s rokem 2018 se hodnota vyvezeného českého zboží na tamní trhy zvedla o 13,9 %. Nejvíce se na tom podepsal úspěšný vývoz do Spojených států, který vzrostl meziročně o 17 procent. Zejména díky zvýšení exportu telekomunikačních zařízení o více než 500 % či léků o téměř 200 %.

„Statistiky vývozu v přeshraničním pojetí ale ukazují, že české firmy se svými výrobky uspěly i na dalších trzích mimo Evropskou unii. Vývoz do Japonska meziročně vzrostl o 14 %, do Jižní Afriky o 17 % a do Ruska o 10 %. Export do Švýcarska byl o 19 procent vyšší než v roce 2018,“ uvádí Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Do zemí Evropské unie, včetně Velké Británie, směřovalo loni 84 procent českého exportu. Z unijních destinací rostl nejvíce český export na Kypr, do Dánska, Litvy, Maďarska a Portugalska. Vývoz do Německa, největšího českého obchodního partnera, rostl loni meziročně o 1,6 %, což bylo rychleji, než činil růst německé ekonomiky. Export do Velké Británie se loni zvýšil o 0,8 %.

Naopak největší pokles v roce 2019 zaznamenal vývoz do Irska, a to o 21,4 %. Největší vliv měl propad vývozu počítačů, které tvoří necelou polovinu českého exportu do Irska. Propadl se také vývoz osobních automobilů, které tvoří druhou největší položku českého vývozu do Irska.

„V roce 2020 očekáváme růst českého exportu o 2 %. V národním pojetí by se měla hodnota vývozu za rok 2020 vyšplhat na více než 3,7 bilionu korun,“ říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu se snaží exportérům pomáhat v pronikání na zahraniční trhy pořádáním podnikatelských misí. V roce 2019 uspořádal 13 misí, za celou existenci Svazu průmyslu pak už 201 misí, kterých se zúčastnilo téměř 5 tisíc zástupců firem. V roce 2020 chce Svaz průmyslu uspořádat dalších až 15 podnikatelských misí, které doprovodí představitele státu na zahraniční cesty.

Svaz průmyslu a dopravy ČR před jednáním zdravotního výboru 5. února vybízí poslance, aby podpořili pozměňovací návrh novely zákona, který upravuje volby do správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Ten stanoví, že zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů by měli obsadit po jedné třetině křesel ve správních i dozorčích radách zaměstnaneckých pojišťoven. Nový návrh by měl zabránit politizaci zdravotnictví.

Pozměňovací návrh poslance Víta Kaňkovského (ANO), který schválil Zdravotní výbor PS ČR na konci loňského roku, vyvolal vlnu rozhořčení mezi zástupci zaměstnavatelů i odborů. Návrh, který vede k politizaci zdravotnictví, ruší zastoupení pojištěnců ve správních a dozorčích radách zaměstnaneckých pojišťoven. Nově by měla jednu třetinu jejich členů jmenovat vláda a dvě třetiny volit poslanecká sněmovna.

Po intenzivních jednáních připravilo ministerstvo zdravotnictví se souhlasem předsedy vlády Andreje Babiše další pozměňovací návrh. Ten reflektuje principy tripartity a otevírá cestu pro zaměstnance a zaměstnavatele, aby obsadili stejným dílem po jedné třetině křesel ve správních i dozorčích radách zaměstnaneckých pojišťoven.

„Věříme, že členové zdravotního výboru Poslanecké sněmovny schválí pozměňovací návrh, který nejen reflektuje zažité tripartitní uspořádání ve společnosti, ale také se těší široké politické podpoře,“ říká Miroslav Palát, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Pozměňovací návrh poslance Víta Kaňkovského kromě velkého nesouhlasu sociálních partnerů odporuje ústavním principům. Konkrétně principu dělby moci zákonodárné, výkonné a soudní. Mimo jiné narušuje i dodržování zvyklostí a dohod, protože nad původním ministerským návrhem panovala shoda i ve vládě.

Nastal den D. Po 47 letech členství a 3 letech jednání a politických kotrmelců dnes Velká Británie opouští EU.

Ačkoli počínaje zítřkem žádná revoluce v česko-britských obchodních vztazích díky dojednanému přechodnému období patrně nenastane, pro byznys budou následující měsíce velice zásadní.

Česká republika vyvážela do Velké Británie, coby součásti jednotného evropského trhu, téměř 5 % svého celkového vývozu. Ve srovnání například s českým exportem do Číny je v současnosti hodnota našeho přímého vývoz do Británie  v přeshraničním pojetí cca 3,7 krát vyšší.

Nastavení budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Velkou Británií, na které teď zbývá pouze 11 měsíců (do konce roku 2020), je pro český byznys proto velice důležité a mělo by patřit mezi letošní bruselské priority. Mimo jiné i proto, abychom 31. prosince letošního roku opět nestáli před stejným katastrofickým scénářem neřízeného brexitu (cliff-edge scenario) s obavami z nejistoty a z předem nedefinovaných obchodních bariér bez možnosti se na ně včas připravit. Připravovaná komplexní dohoda o volném obchodu mezi EU a Velkou Británií by měla tyto obavy definitivně vyřešit. 

Vzhledem k tomu, že britské vládě nyní vlastní zákon zakazuje žádat o prodloužení přechodného období, je nezbytné ve zbývajícím čase upravit smluvně ty nejnutnější oblasti vztahů, ve kterých EU jedná jako celek (zejména obchodní politika). Některé záležitosti lze alespoň předběžně upravit jednostrannými akty a často byly řešeny už při přípravě na brexit (viz např. český „Brexitový zákon“). Další otázky budou zřejmě řešeny postupně během roku 2021. Sjednání komplexní dohody o volném obchodu a její ratifikace není v dostupném čase příliš reálná a to, ani když půjde o dohodu výlučně v působnosti EU, bez ratifikace národními parlamenty.

Nyní musíme postupovat rychle, abychom zabránili chaosu a zajistili hladký přechod k novému uspořádání, které poskytne evropsko-britským vztahům jasný a stabilní rámec a bude mít podporu občanů i byznysu.

Vedle obchodního partnera na jednotném trhu EU přichází Česká republika odchodem Velké Británie i o svého častého a silného spojence při náročných vyjednáváních v EU28. Ukončení této diplomatické spolupráce se projeví na rozdíl od té obchodní ihned, jelikož britští zástupci se přestávají jednání institucí EU účastnit již počínaje 1. únorem. Společnou řeč nacházela Česká republika s Británií často jak v otázkách jednotného vnitřního trhu, otevřené společné obchodní politiky, tak v otázkách vztahů se sousedy EU. Máme-li být schopni české zájmy v budoucnu efektivně hájit, pro všechna tato témata musíme urychleně najít spojence nové.

Dovolujeme si Vás pozvat k účasti v podnikatelské misi, která bude doprovázet místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy ČR Karla Havlíčka na Ukrajinu. Mise se uskuteční ve dnech 9. až 11. března 2020 a společně ji organizují Svaz průmyslu a dopravy a Komora pro hospodářské styky se zeměmi SNS. Podnikatelskou delegaci povede za Svaz průmyslu a dopravy prezident Jaroslav Hanák (bude potvrzeno) a za Komoru SNS předseda představenstva František Masopust.

Hlavním bodem cesty budou podnikatelská fóra, která se uskuteční v Dnipru a v Kyjevě a na která budou přizvány firmy oslovené místními partnerskými komorami. Fóra zahájí místopředseda vlády Karel Havliček za účasti svých protějšků. Podnikatelé dostanou také možnost zúčastnit se plenárního zasedání 9. zasedání česko-ukrajinské Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci či jednání s některými členy ukrajinské vlády (dle aktuálních možností a oborového zaměření firmy). Součástí programu bude i setkání místopředsedy vlády s účastníky podnikatelské delegace.

Předběžný rámcový program:
Pondělí, 9. 3.

• odlet z Prahy do Dnipru (cca 16:00)
• setkání místopředsedy vlády s českými podnikateli účastnícími se mise

Úterý, 10. 3.

• oficiální program v Dnipru včetně podnikatelského fóra a B2B jednání
• odlet z Dnipra do Kyjeva ve večerních hodinách (cca 17:00)

Středa, 11. 3.

• oficiální program v Kyjevě – plenární zasedání MVK, jednání s některými členy ukrajinské vlády společně s vybranými účastníky doprovodné podnikatelské mise, podnikatelské fórum/kulatý stůl a B2B jednání
• odlet z Kyjeva do Prahy ve večerních hodinách (cca 18:00)

Účast v delegaci doporučujeme firmám působících zejména v těchto oblastech: civilní letecký průmysl, důlní průmysl, energetika, environmentální technologie, obranný průmysl, stavebnictví a infrastruktura, strojírenství, vodohospodářství, zemědělský a potravinářský průmysl a zdravotnický a farmaceutický průmysl.

Uzávěrka závazných přihlášek je 14. února 2020.

Zálohová cena za účast v podnikatelské delegaci je 28 900,- Kč. Cena zahrnuje ubytování v hotelech, místní transfery, společenské akce, zápis společnosti v oficiálním katalogu mise, občerstvení a náklady spojené s přípravou cesty a službami pracovníků SP ČR a Komory SNS během cesty. Přeprava vládním speciálem je zdarma. Na Ukrajině neplatí pro občany ČR/EU vízová povinnost.

Pro přihlášení na misi je potřeba:

• Vyplnit on-line registrační formulář s profilem firmy pod tímto odkazem
• Zaslat podepsanou a naskenovanou přihlášku na adresu lmartin@spcr.cz
• Do katalogu podnikatelské mise, který budeme připravovat v angličtině, prosíme o elektronické zaslání kvalitní fotografie účastníka v pasovém/vízovém formátu spolu s přihláškou.
• Pro společné představení Vaší společnosti na podnikatelských fórech zaslat vyplněný vzorovy snimek prezentace (v angličtině)
• Uzávěrka přihlášek na misi – vzhledem k očekávanému zájmu o účast a v zájmu kvalitní přípravy programu prosíme o Vaši registraci co nejdříve, nejpozději však do pátku 14. února 2020 (do konce dne). V případě naplnění kapacity vládního speciálu organizátoři upřednostní členské firmy SP ČR a Komory SNS.

Výběr místních firem pro B2B bude probíhat na základě Vámi dodaných profilů a informací o Vaší firmě. Prosíme proto o konkrétní upřesnění Vašich zájmů a případně i rozjednaných projektů v příslušných kolonkách přihlášky. Tyto informace slouží také jako podklad pro doprovázeného představitele státu.

Při vyplňování profilu mějte prosím na paměti, že údaje budou použity pro výrobu tištěného katalogu mise, jehož cílem je co nejlépe druhou stranu seznámit s profily a kontaktními údaji zúčastněných firem.

Po obdržení Vaší závazné přihlášky Vám zašleme další pokyny a zálohovou fakturu na účastnický poplatek. Další podklady a informace Vám budeme průběžně zasílat elektronickou poštou.

Kontaktní osoby pro zajištění mise:

• Lukáš Martin, tel.: +420 225 279 401, e-mail: lmartin@spcr.cz
• Tomáš Hodač (od 17.2), tel.: +420 225 279 406, e-mail: thodac@spcr.cz
• Jana Kordačová, tel.: +420 266 721 811, e-mail: kordacova@komorasns.cz

Prihlaska_Ukrajina_2020.docx

vzorovy_snimek_Ukrajina.ppt

Evropská komise zveřejnila 29. ledna 2020 svůj pracovní program na rok 2020, který by měl přetavit politická vodítka deklarovaná předsedkyní Evropské komise Ursula von der Leyenovou v hmatatelné výsledky pro evropské občany, podniky a společnost.

Von der Leyeová komentovala nový pracovní program slovy: „Komise je zavázána vypořádat se s generačními výzvami jako je klimatická změna, digitalizace a migrace. Jsme připraveni zasadit se implementaci Zelené dohody pro Evropu a zlepšit tak šance evropských občanů a podniků v digitální transformaci.“ Maroš Ševčovič, vice-prezident EK připojil: „Pracovní program Komise odráží hlavní priority Evropského Parlamentu a Rady a poprvé obsahuje i trendy, kterým čelí naše ekonomiky a společnosti.“

Balíček dokumentu k pracovnímu programu 2020 obsahuje hlavní dokument, který představuje ambice Komise v šesti hlavních oblastech – Zelená dohody pro Evropu, Evropa připravená pro digitální věk, ekonomiky pro lidi, silná Evropa ve světě, podpora evropského způsobu života, nový impuls pro evropskou demokracii. Zvláštní kapitola je věnována i respektu k principu better regulation zejména ve světle Zelené dohody pro Evropu, což komise komentuje jako Zelený příslib, který nezpůsobí škodu.

Součástí balíčku je řada příloh s novými návrhy, programem REFIT, návrhy na stažení či zrušení.

Přehled s novými návrhy přináší v rámci uvedených šesti oblastí 42 nosných legislativních či nelegislativních návrhů. Komise plánuje celou řadu nelegislativních strategických dokumentů:

• Zelená dohoda pro Evropu (4Q 2019), Evropský investiční plán pro zelenou dohodu
• Nová strategie EU pro klimatické změny
• Nový Akční plán pro oběhovou ekonomiku
• Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu
• Strategie pro Evropu připravenou na digitální věk
• Sdělení o budoucnosti Výzkumu a Inovací, Evropský výzkumný prostor
• Aktualizovaná Agenda dovedností pro Evropu, Evropský prostor vzdělávání
• Nová agenda pro spotřebitele
• Nová strategie pro rovnost žena a mužů.
• Efektivní daně pro 21. století
• Průmyslová strategie
• Akční plán na posílení Jednotného trhu, strategie pro MSP

Legislativní návrhy zahrnují:

• Evropský systém zajištění podpory v nezaměstnanosti
• Evropský fond pro spravedlivou transformaci
• Revize směrnice o nefinančním reportingu
• Připravit spotřebitele na zelenou transformaci
• Opatření na zvýšení transparentnosti v boji proti rozdílům v platech žen a mužů
• Europol, posílení mandátu
• Opatření v oblasti kapitálových trhů (MiFIDII, MiFIR)
• Spravedlivá Minimální mzda, zahájeny konzultace se sociálními partnery podle 153(1), 153)2) a 154 TFEU

Pracovní program Evropské komise ke stažení zde.

Vladimíra Drbalová

Na otázku, co bychom konkrétně potřebovali v českém daňovém systému změnit a zlepšit, dává jasnou odpověď naše Programové prohlášení na rok 2020 (zde). Přesto jsme se pár klíčových bodů pokusili podrobněji charakterizovat a vysvětlit jejich význam z pohledu firemní sféry.

1. Klientský přístup

Požadavek klientského přístupu ze strany správce daně směrem k poplatníkům nebo plátcům daně není obyčejná fráze. Přestože bychom mohli čekat, že technologický rozvoj a digitalizace pomůže některé komplikace odstranit, v posledních letech z čistě administrativního hlediska zátěž podnikatelů naopak rostla. Podnikatelé jsou každodenně vystaveni zátěži, která narostla například v podobě kontrolního hlášení, rozšíření režimu reverse charge, zavedení institutu nespolehlivého plátce, GDPR, EET. Jde o záležitosti, které sice chápeme, některé z nich jsme z důvodu narovnání podmínek v podnikatelském prostředí podpořili, ale pro každodenní podnikatelskou praxi jde o neoddiskutovatelnou zátěž.

Musíme si přiznat, že v daňové administrativě je řada nejistot, administrativa je nákladná a složitá, firmy jsou jednoznačně v nerovném postavení vůči správci daně. Využívání opravných prostředků či soudního systému je kromě nákladů a časové náročnosti nevhodné pro firmy, které se nechtějí dostávat do sporů, proto se někdy dobrovolně podvolují i chybnému přístupu ze strany státu.

Ve složitém daňovém systému a samozřejmě velmi pestrém podnikatelském prostředí se univerzální recept na zlepšení hledá těžko. Velkou inspirací je přístup, který doporučuje OECD. Pyramida, kterou publikovala Organizace pro hospodářský rozvoj a spolupráci, ukazuje typy chování daňových subjektů (plátců i poplatníků) a vhodný přístup, který by k nim měla daňová autorita zvolit.

První skupině poplatníků, tedy těm, kteří daně platí a zvládají to – těm situaci maximálně usnadnit (nejnižší patro pyramidy).

Druhá skupina chce dodržovat daňové zákony, ale dělá chyby – zde musí daňový správce asistovat a pomáhat (druhé patro pyramidy odspoda).

Třetí skupina nechce dodržovat zákony, ale obává se postihu – zde musí férové zákonodárství a vymahatelnost práva odradit.

Čtvrtá skupina (početně nejmenší, tj. vrchol pyramidy) se rozhodla daňová pravidla nedodržovat (a neplatit daně) – zde musí společnost použít plnou sílu zákonů.

 

Zdroj: OECD, str. 41, odkaz zde

Z pyramidy OECD tedy plyne jasná inspirace – většina subjektů má zájem zákony dodržovat a plnit své povinnosti (platit daně), těm musí být správa daní oporou a pomocníkem.

Snížením zbytečných požadavků a omezením administrativy se zlepšuje situace pro ty, kteří daně platit chtějí. Stát tak může zvýšit daňové inkaso.

Naopak na subjekty, kterých je méně a které nechtějí zákony dodržovat, lze využívat mimořádné nástroje.

2. Nezvyšovat daně s důrazem na stabilitu

Letošní a příští rok je a bude poznamenán nižším ekonomickým růstem, než jak jsme si zvykli v roce 2018 a 2019. Česká ekonomika je typickou otevřenou a exportně orientovanou ekonomikou bez velkého vnitřního trhu. Proto je pro nás zapojení do obchodu v rámci EU a též celého světa klíčové, jsme součástí globálních dodavatelských řetězců. Významná část produktů, které ČR vyrábí nebo z tuzemska vyváží, je tzv. obchodovatelná, tj. je vystavena globální konkurenci. V průmyslové ekonomice jako je ČR je potřeba prostředky primárně významně investovat. V této situaci by zvýšení daní jen snižovalo konkurenceschopnost české ekonomiky. Musíme si uvědomit, se kterými zeměmi se z pohledu výše sazby porovnáváme a srovnávat za stejných podmínek, jak ekonomických, tak podnikatelského prostředí.

Zatím příliš nevidíme změny, které by podnikatelům plnění povinností výrazněji zjednodušily. Podnikatelé se často bojí nekoncepčních změn, preferují předvídatelnou stabilitu, ale neodmítají dynamickou pozitivní proměnu systému.

Vláda by neměla zapomínat, že zaměstnanci, kteří svými odvody „drží“ sociální a zdravotní systém, zaměstnávají firmy, a právě firmy s tím mají nemalou administrativu. Obáváme se plíživého zvyšování inkasa, bojíme se motivací státu zvyšovat daně v roce 2020 a v dalších letech, což by rozhodně nebylo růstové opatření pro českou ekonomiku.

Rozhodná snaha o kultivaci systému by pomohla nejen podnikatelským subjektům, ale bezpochyby by to mělo vliv i na daňové inkaso.

3. Vážíme si pozitivních změn

Ze strany státní správy vnímáme snahu spolupracovat. Vážíme si úprav a snížení nejistoty pro podnikatelské prostředí, kde například prošla novela v oblasti nepřímé podpory skrze daňový systém u výzkumu a vývoje či ministerstvo financí se zástupci podnikatelského sektoru aktivně řeší nejasnosti okolo nástupu nového fenoménu elektromobility.

V budoucnu chceme řešit témata mezinárodního zdanění či transfer pricing, přičemž rezort financí ukazuje ochotu tyto důležité otázky pro firmy řešit.

4. Pozitivní změny nespojovat s komplikacemi

Pozitivní změny by do budoucna neměly být doprovázeny komplikacemi – nezadržování nesporné části vratek DPH je pozitivní, po tomto jsme řadu let volali, rezort financí toto volání vyslyšel, ale prodlužují se lhůty pro vracení nadměrného odpočtu, což jsme kritizovali a odmítali (podrobněji zde).

Obecně ale doporučujeme snahu o zlepšení situace nespojovat s dalšími změnami, které jsou vnímány negativně. Jde o to, že lepší služby nesmí být na úkor vhodné délky lhůt – stát si dle našeho názoru nesmí prodlužovat čas na vlastní aktivitu, musí využít technologií a digitalizace.

5. Pozitivní impulz

Chceme pozitivní impulz ze strany vlády pro nastávající období, které může být poznamenáno nejistotami vývoje ekonomiky, který by jasně ukázal, že ČR chce podnikatelům a firmám situaci ulehčovat a pomáhat jim.

Co může být takovým impulzem:

• Zvýšit cílenost daňových kontrol;
• Plán koordinace s ostatními orgány státní správy k eliminaci zátěže subjektů, snižovat položky v daňových formulářích (odstranit údaje, které již má správce daně a stát k dispozici), digitalizace státní správy, tedy odstranit stávající výkazní duplicity;
• Klientský přístup správce daně;
• Nepostihovat poctivé subjekty za formální chyby, ale pomáhat;
• Zefektivnit a zrychlit vymahatelnost škod v případě pochybení správce daně;
• Jen koncepční změny daňové administrativy.

Autoři: Vladimír Štípek, Bohuslav Čížek

Na Svaz průmyslu se obrací řada firem, které potřebují pomoct třeba při zaměstnávání cizinců. Ředitelku Sekce zaměstnavatelské Jitku Hejdukovou těší, že jim Svaz dokáže poradit. 

Na podzim jste iniciovali gentlemanskou dohodu k zákoníku práce. Proč byla důležitá?

Za dohodu jsme rádi. Ukázali jsme, že je možné se s odbory na nějakých úpravách zákoníku práce vůbec domluvit. Kompromisní návrh novely zákoníku práce obsahuje úpravy technického charakteru, které zaměstnavatelé dlouhodobě požadují. Například zjednodušuje doručování písemností nebo redukuje případy vydávání zápočtového listu. Dohodli jsme se i na úpravách z oblasti BOZP, ať už jde o prevenci nebo zvýšení odškodného při smrtelných úrazech a na novém spravedlivějším počítání dovolené. 

Valorizační mechanizmus pro výpočet minimální mzdy se ale do zákoníku práce prosadit nepodařilo? 

Valorizační mechanizmus pro výpočet minimální mzdy považujeme za klíčový, abychom se nemuseli o jejím zvyšování každoročně dohadovat. Mrzí nás, že s ním nesouhlasila Asociace samostatných odborů stejně jako s úpravami kolektivního vyjednávání v novele zákoníku práce. Ty měly řešit například pluralitu odborů v podnicích nebo závaznost kolektivních smluv vyššího stupně.

Stále řešíte i zaměstnávání cizinců ze třetích zemí?

Ano. Podařilo se nám prosadit do zákona některé změny, které firmy potřebovaly. Svaz také velmi dobře funguje jako garant Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Těší mě, že se na nás obrací řada firem, protože jim dokážeme vysvětlit pravidla zaměstnávání cizinců a pomoci při zpracování žádosti. Spolupracujeme a konzultujeme se státní správou a všemi příslušnými resorty, tím se vzájemně obohacujeme o zkušenosti s konkrétními příklady z praxe.

Čím se nyní zabýváte na poli legislativy?

Aktuálně nás nejvíc zaměstnává připravovaný zákon o hromadných žalobách. Pro podnikatele může být velmi nebezpečná. Jako problematický vidíme například princip opt-out, tedy že účastníkem řízení může být každý ze skupiny potenciálně poškozených, kdo se sám aktivně z řízení neodhlásí. V praxi o probíhajícím řízení nemusí vůbec vědět. Úprava zákona neposkytuje ochranu informací, kterými potencionální žalovaní disponují, a neřeší nebezpečí šikanózních žalob. Usilujeme, aby ministerstvo spravedlnosti návrh přepracovalo a zřízená odborná komise dopracovala zákon do přijatelné podoby.