Tripartita

„Budoucnost nákladních aut povede přes kombinaci elektrického pohonu a palivových článků, nebo spalovacího motoru, který pojede na čisté palivo, třeba vodík,“ říká Pavel Lazar, generální ředitel Tatra Trucks, kterou Svaz průmyslu na letošním Sněmu ocenil za Přínos průmyslu a regionu.

 

V roce 2013 prošla Tatra už poněkolikáté velkou restrukturalizací. Co se muselo změnit, aby se firma dostala do kondice, v jaké je dnes?
Tatra se dostala do českých rukou společností Czechoslovak Group a Promet Group, zkušených vlastníků, kteří jsou úspěšní v jiných oborech. Tato změna přinesla i nové zakázky, které v té době Tatře chyběly. Třeba prodeje do Indie po roce 2013 jsou zásluha Czechoslovak Group a jejího majitele pana Strnada.

Takže jediný problém Tatry před rokem 2013 byl, že neměla dostatečně kvalitní obchod?
Tak se to říct nedá. Ale obchodní pozornost na některá teritoria nebyla v té době optimální. Po roce 2013 se firma soustředila na nové kontrakty v Indii, pro české a slovenské hasiče a armády a pro Spojené arabské emiráty. V SAE Tatra také podepsala smlouvu na vytvoření závodu na montáž svých vozů. Letos se tam už vyrábí nákladní auta, kapacita tohoto závodu je tisíc vozidel ročně.

Auta se tam montují z českých komponent?
Tatra tam dodává podvozkové skupiny, to znamená nápravy, nosné roury a další části. Ty doplňují prvky, které je levnější vyrobit přímo v místě montáže.

Změnilo se nějak produktové portfolio od roku 2013?
Rozšířili jsme modifikace a provedení u Tatry Phoenix, která na trh přišla už v roce 2011. Dnes tvoří Phoenix polovinu ze všech vyrobených vozidel. Druhou polovinu tvoří model 815, který máme v modifikaci pro civilní zákazníky (TATRA TERRA) a pro armády a záchranné systémy (TATRA FORCE), a model 810, který prodáváme pod značkou Tatra Tactic.

Prodáváte více vojenských nebo civilních vozidel?
Tento poměr je každý rok přibližně stejný, kdy polovina vozidel jde pro civilní a polovina pro armádní zákazníky.

Daří se vám prodávat nákladní vozidla západoevropským armádám?
Budeme dodávat belgické armádě 876 logistických vozidel v několika provedeních. Některé budou mít původní kabinu od výrobce DAF, s nímž na zakázce spolupracujeme. Některé budou mít kabinu zodolněnou vůči pěchotním zbraním, kterou vyvinula naše sesterská společnost Tatra Defense Vehicles. Je to naše první zakázka pro armádu některého ze západoevropských členů NATO. Budeme také vyrábět 76 hasičských vozů pro německý Bundeswehr společně s firmou Rosenbauer.

Otevře vám to dveře do armád dalších států?
Věříme, že ano. Třeba cílíme na Rakousko. Tam už Tatra za první republiky podnikala pod značkou Tatra Steyr. Náš podvozek je to nejlepší z pohledu jízdních vlastností, co se na trhu nabízí, a to jak v terénu, tak na silnici.

Jak se připravujete na chystané regulace emisí CO2 u nákladních aut?
Hledáme cestu stejně jako všichni další výrobci nákladních vozidel. Zdá se nám, že povede přes kombinaci elektrického pohonu a palivových článků na vodík, nebo spalovacího motoru, který bude spalovat třeba vodík nebo jiné ekologické, zelené palivo.

Vyvíjíte si na to vlastní motor?
Tatra dlouhodobě vyrábí vlastní motor na naftu, který chceme modifikovat tak, aby dokázal spalovat ekologické, zelené palivo. Ověřujeme, jestli to bude cesta alespoň pro část našich vozidel. Druhá možnost je nákup už existujících pohonů na bázi palivových článků, které bychom integrovali do vozidla, včetně elektromotoru a řízení celé elektromechanické části. V Česku spolupracujeme s ÚJV Řež nebo VŠB-TUO.

Kdy budete mít první vozy s alternativními pohony?
Příští rok bychom měli stavět první prototypy. Na nich si ověříme všechny parametry. Spolu s globálními hráči budeme hledat tu nejlepší cestu, která ještě není vyšlapaná. Stav rozhodování, co nahradí fosilní paliva, je ve stejné situaci, jako když začala jezdit první osobní auta. Na přelomu 19. a 20. století vedle sebe také existovala parní auta, bateriové vozy, které stavěli i naši předci v Tatře, ale pak svět odběhl k benzinu a naftě.

Jak velký problém máte se sháněním kvalifikovaných zaměstnanců, zvlášť když v okolí Kopřivnice jsou další kvalitní zaměstnavatelé?
Asi stejné jako ostatní firmy. S řešením nám pomáhá prestiž naší značky. Pracuje u nás 1100 kmenových zaměstnanců a jen stovka agenturních. Chceme i potenciální zaměstnance z řad středoškoláků a vysokoškoláků zaujmout především tím, co tady děláme. Vyrábíme finální produkt – auto – tím jsme zajímaví.

Jak spolupracujete se školami?
Jeden z úspěšných projektů, kterým chceme zaujmout středoškoláky, je Tatra do škol. Studentům dodáme tzv. CKD sadu komponent, jinými slovy rozebrané auto. To pak studenti ve škole smontují pod dohledem svých mistrů. Když potřebují, pošleme jim i našeho servisního technika. Smontované auto pak přivezeme do Kopřivnice, kde ho zkontrolujeme a potvrdíme, že splňuje všechny nároky, jako by bylo postavené přímo u nás.

Kolik takových aut už jezdí?
Zhruba deset, nejčastěji jde o vozidla pro údržbu silnic. Projekt už přesahuje hranice České republiky. Je o něj zájem na Slovensku nebo v Rakousku.

Hlásí se pak k vám studenti, kteří si mohli Tatru smontovat, o práci?
Nemusí se hlásit přímo nám, ale třeba našim dealerům, kteří vozidla prodávají a servisují. Ti kluci a holky si díky našemu projektu odnášejí do života něco unikátního. Možnost postavit ve škole nákladní automobil, to není obvyklé. Určitě to přináší pozitivní emoce.

Odměňujete nějak studenty, kteří se na montáži Tatry podílejí?
Letos jsme z pětice nejúspěšnějších studentů, kteří se podíleli na stavbě nákladního automobilu, vybrali společně se závodní stájí Buggyra toho nejlepšího. Stane se členem týmu, který bude doprovázet závodní auta stáje Buggyra na nadcházející rallye Dakar. Bude to pro něj určitě nezapomenutelný zážitek.

(Jan Stuchlík)

Článek vyšel v časopise Spektrum 1Q/2022. Celé číslo čtěte zde.

 Již od nového roku si firmy musí dát pozor na novinky v oblasti energetiky, exportu nebo na novou minimální mzdu.

Náhrady nákladů za administrativu exekucí u zaměstnanců

Od 1. ledna 2022 si nově mohou zaměstnavatelé uplatnit paušální náhradu nákladů za provádění srážek ze mzdy ve výši 50 korun za jednoho zaměstnance v exekuci. Počet exekucí zaměstnance přitom nehraje roli. V praxi to znamená, že firma ze mzdy za leden srazí zaměstnanci požadovanou částku podle doručeného exekučního příkazu, z té si ponechá 50 korun a zbytek pošle exekutorovi. Pokud si zaměstnavatel částku neodečte, nárok na ni za daný měsíc zaniká. Společnost nemá povinnost si paušální náhradu uplatnit. Postup ale musí být vždy stejný vůči všem zaměstnancům v exekuci.

Minimální mzda bude 16 200 korun

Minimální mzda se zvýší z 15 200 na 16 200 korun. To zhruba odpovídá růstu o míru inflace. Firmy nesmí zapomenout úměrně zvýšit i minimální zaručenou mzdu v jednotlivých skupinách prací. V dělnických a operátorských pozicích v průmyslu bude minimální zaručená mzda ve 2. skupině 17 900 korun, ve 3. skupině 19 700 korun a ve 4. skupině 21 800 korun.

Nové povinnosti pro exportéry do Británie

Od začátku roku 2022 začnou platit plné celní kontroly a další povinnosti pro zboží překračující hranice mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Od nového roku platí také povinnost předběžného oznámení při dovozu zemědělských produktů do Británie. Dosud platila řada výjimek, v platnosti zůstávají již jen některé. Od 1. července 2022 začne platit také povinnost předkládat vývozní veterinární osvědčení a fytosanitární certifikace. Úřady budou provádět fyzické sanitární a fytosanitární kontroly na hranicích. Firmy budou muset předkládat prohlášení o bezpečnosti dováženého zboží.

Zákon o elektronických komunikacích zavede Evropský kodex pro telekomunikace

Novela Zákona o elektronických komunikacích usnadní změnu poskytovatele služeb elektronických komunikací, omezí marketingová volání, ale také umožní urychlit výstavbu vysokorychlostních internetových sítí. Svaz průmyslu novelu vítá a považuje ji za klíčovou pro rozvoj Průmyslu 4.0 a digitální ekonomiky v České republice.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie

Novela zavádí s účinností od 1. ledna 2022 nástroje a opatření, které umožní Česku plnit evropské cíle pro podíl obnovitelných zdrojů energie do roku 2030. Mimo jiné definuje nová schémata provozních podpor například pro nové a modernizované výrobny elektřiny a nové výrobny tepla z obnovitelných zdrojů a nové výrobny biometanu. Dále zavádí pro fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010 sazbu odvodu z výkupní ceny nebo ze zeleného bonusu (tzv. solární daně).

Nový zákon upravuje přechod České republiky k nízkouhlíkové energetice

Nový nízkouhlíkový zákon má přispět k dekarbonizaci výroby elektřiny. Jeho cílem je zajistit energetickou bezpečnost České republiky prostřednictvím výroby elektřiny v nízkouhlíkových výrobnách na území České republiky. Stát si v něm stanovuje cíl zvýšit podíl elektřiny z nízkouhlíkových výroben na hrubé konečné spotřebě energie. Zároveň ale zohledňuje zájem minimalizovat dopady opatření na ceny energií pro zákazníky v České republice.

Energetický zákon upravuje zprostředkovatelskou činnost

Novela energetického zákona upravuje od začátku roku 2022 zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích a podmínky pro vykonávání této činnosti. Také zavádí nová opatření na ochranu zákazníka a upravuje procesy pro řešení krizových situací v plynárenství, jako je mezinárodní pomoc a vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy.

Stát spustí jednotlivé operační programy financované z evropských fondů

Pro podnikatele bude nejdůležitější program OP TAK s alokací 79,3 miliard korun, dále OP Životní prostředí, OP JAK pro vzdělávání a výzkum, OP Spravedlivá transformace na řešení odklonu od spalování uhlí, OP Doprava, IROP a další. První programy by mohly být zahájeny na přelomu května a června 2022. V minulosti se však jejich start již několikrát posunul.

Novela zákona o bankách mění zdanění eurobondů

Od začátku roku 2022 musí podniky počítat se změnou úpravy osvobození úrokových výnosů u eurobondů od zdanění kvůli novele zákona o bankách. Osvobození od daně z příjmu zůstává u dluhopisů vydávaných v zahraničí českými daňovými poplatníky, ale mění se podmínky pro jeho uplatnění. Například daňoví nerezidenti, kteří jsou kapitálově spojeni s vydavatelem dluhopisů, si úroky odečíst z daní nesmí.

Posuny v dohodách o volném obchodu

Svaz průmyslu očekává, že v roce 2022 významně pokročí vyjednávání dohod o volném obchodu mezi EU a Austrálií a EU a Novým Zélandem. Posunout by se měla také ratifikace vyjednaných dohod o volném obchodu mezi EU a Kanadou, Singapurem a Vietnamem, které zatím neratifikovaly všechny členské státy EU. EU a Čína by se měla dohodnout na textu investiční dohody, aby mohl být předložen ke schválení Radou EU a Evropským parlamentem.

 

Článek vyšel v časopise Spektrum 1Q/2022. Celé číslo čtěte zde.

„Potřebujeme do Česka dostat lidi, kteří tady budou chtít studovat, pracovat, podnikat. Budou mít hlad něco dokázat,“ říká Martin Wichterle, majitel skupiny Wikov Industry, kterého Svaz průmyslu na letošním Sněmu uvedl do Galerie osobností průmyslu.

 

Začal jste podnikat jako konzultant v oboru geologie. Ke strojírenství jste přestoupil až v roce 2002. Byl to složitý krok?

Přechod od geologie do strojírenství nebyl vůbec jednoduchý. Šel jsem ze soukromé firmy, kterou jsme budovali od píky z garáže, do tehdejšího ČKD Hronov (dnešní Wikov MGI), kde byly vztahy a způsob práce úplně jiné. S touto kulturní změnou jsem se musel vyrovnat, musel jsem ji pochopit a chvíli mi to trvalo.

Musel jste se té kultuře přizpůsobit, nebo se naopak firma začala přizpůsobovat vám?

Potkali jsme se na půl cesty. Šel jsem jí ale hodně naproti. Předtím jsem pracoval ve firmě, kde všichni práci milovali a bylo jim jedno, jestli jsou tam od rána do noci. To pochopitelně ve strojírenské fabrice neplatí. Byl to tady jiný svět.

Co jste firmě vtisknul z kultury, na kterou jste byl zvyklý?

Vůli něčeho dosáhnout. Uvědomění si, že když se o to člověk porve, tak je možné být dobrý a konkurenceschopný. Že je skvělé něco tvořit a vymýšlet. Za druhé jsme tady museli také trošku uklidit. Kulturu totiž hodně ovlivňuje prostředí, v jakém pracujete. A to myslím opravdu uklízení v tom pravém slova smyslu.

V jakém stavu bylo ČKD v Hronově, když jste ji v roce 2002 kupoval?

Firma byla v podstatě zdravá, ale chyběly jí vlastní produkty. Hodně jsme proto investovali do výzkumu a vývoje, do konstrukce, do nových technologií. Podařilo se nám na poslední chvíli a s velkým úsilím světový peloton v našem oboru dojet a teď už se občas podíváme i na jeho špičku.

Co konkrétně to dohánění pelotonu obnášelo?

Ve strojírenství je to těžké. Když máte finální produkt, což převodovky a jakýkoliv pohon jsou, tak se po vás chce nesmírná spolehlivost. Ať už jde o zařízení pro elektrárnu nebo pro zaoceánský tanker. Nestačí vám jen produkt vymyslet, vyzkoušet ho, mít špičkové technologie, ale potřebujete reference. To je na tom nejsložitější. Musíme postupně přesvědčovat zákazníky, že v těch složitých aplikacích jsme firma, která jim jistotu nabídne. To je nekončící proces.

Kdy nastal zásadní přelom při budování vaší skupiny?

Asi po nákupu britské společnosti Orbital2. Dostali jsme se k know-how, jak přenášet vysoké zátěže poměrně sofistikovaným a úsporným způsobem. To nám otevřelo dveře ke složitějším aplikacím. Dokázali jsme přesvědčit zákazníky, že toto technické řešení má cenu vyzkoušet. Tím jsme si postupně otevírali dveře dál a dál. Začali jsme například vyrábět převodovky pro větrné turbíny nebo podmořské přílivové elektrárny.

Jak se mění nároky na převodovky?

Požadavky trhu jsou čím dál náročnější. Ať už se to týká výkonu, velikosti, hmotnosti. Do budoucna se to bude týkat i takových věcí, jako je uhlíková stopa. Výzvy v konstrukci a v technologiích v podstatě nikdy nekončí. Chceme také rozšiřovat obchodní a servisní zázemí po celém světě, což potrvá nějaký čas.

U výroby převodovek také řešíte uhlíkovou stopu?

Cítíme, že zákazníka bude zajímat, jak velkou uhlíkovou stopu svým produktem a jeho výrobou vytvoříte. To už se bavíme o tom, jak daný produkt vyrobit, jaké používat materiály a technologie.

Převodovka je kus oceli, na tom se asi nic změnit nedá.

Ocel se dá vyrobit způsobem uhlíkově úsporným, nebo neúsporným, což se vše dá certifikovat a auditovat. I naše výroba může využívat více obnovitelných zdrojů. Můžeme více tlačit na hmotnost produktu. Když uspořím hmotnost, uspořím ocel. Takže způsobů, jak snížit uhlíkovou stopu může být více.

Ve Svazu průmyslu jste jedním z iniciátorů tzv. druhé ekonomické transformace, kterou musí česká ekonomika projít, aby byla do budoucna úspěšná. V čem ta transformace spočívá?

Je to dlouhá a strastiplná cesta. Definovali jsme si ji na třech hlavních pilířích, které budeme ve Svazu průmyslu detailně diskutovat. Bavili jsme se o tom s celou řadou šikovných českých podnikatelů. Základem je, že potřebujeme mít firmy s vlastními produkty, které tady budeme nejen vyvíjet a prototypovat, ale také je budeme vyrábět a prodávat. Marketing a prodej naší ekonomice hodně chybí. Na jejich straně se přitom tvoří nejvyšší přidaná hodnota jakéhokoliv produktu.

Jak se to dá podpořit, když je jen na rozhodnutí majitelů firem, jestli chtějí fungovat s menším rizikem jako subdodavatelé, nebo jestli půjdou na trh s vlastním produktem?

My chceme říct, že nemá cenu tady vyrábět iPhony. I když je to hi-tech, tak stejně dostaneme zaplaceno jen za tu dělnickou práci. Zbytek, ta skutečná přidaná hodnota, skončí někde úplně jinde. Daleko lepší je tady mít fabriku jako Kohinoor. I když tužka vypadá jako jednoduchá věc, tak ta firma má všechny pilíře, které vytvářejí přidanou hodnotu.

Druhým pilířem této transformace má být otevřená společnost. V čem spočívá?

Bez lidí žádné zázraky neuděláte. Potřebujeme dobré školství, ale také společnost, která bude otevřená příchodu lidí zvenčí. Potřebujeme lidi, kteří tady budou chtít studovat, pracovat, podnikat. Budou mít hlad něco dokázat. V české společnosti sílí určitá lenost, protože se máme dlouho docela dobře. Čechům chybí odvaha jít do vlastního rizika, do podnikání. V dětech tuto ctižádost musíme vzbudit, nebo sem takové lidi přitáhnout ze zahraničí. Jinak nemáme šanci.

Vyplývají příležitosti i z přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku?

Green Deal je obrovská průmyslová změna, která se na nás valí, probíhá všude ve světě a my ji nezměníme. Příležitosti, které jsou před námi, jsou obrovské. Budou se měnit technologie, produkty. Úplně nové se budou muset vymyslet. Lidé a firmy jsou a budou ochotné platit za věci, které budou mít nižší spotřebu. Banky nebudou chtít financovat věci, které budou „špinavé“. Pro řadu lidí, hlavně na západě, má velký význam, že žijí třeba v extrémně šetrném domě. Nemá to přitom ekonomický fundament, ale ti lidé získají dobrý pocit, že dělají něco dobrého, přínosného. Prostě změna spotřebitelského chování bude vytvářet spoustu nových podnikatelských příležitostí.

MARTIN WICHTERLE (56)

Po sametové revoluci založil se společníkem firmu zabývající se geologií, kterou v roce 2001 prodal americkým investorům. Ve stejném roce koupil strojírnu ČKD Hronov a později přidal firmu Škoda Gear, které vytvořily základ současného holdingu Wikov Industry. Ten je největším českým výrobcem průmyslových převodovek s obratem 2,5 miliardy korun ročně.

Článek vyšel v časopise Spektrum 1Q/2022. Celé číslo čtěte zde.