Tripartita

Mottem letošního ročníku Demografického summitu v Budapešti je „Rodina je klíč k udržitelnosti“. Mezi významnými hosty, kteří se zapojili do diskuse na toto téma, byli kromě maďarského předsedy vlády Orbána a českého premiéra Babiše i srbský prezident Aleksandar Vucić, slovinský premiér Janez Janša či bývalý viceprezident USA Mike Pence.

Premiér Babiš ve svém vystoupení vyzdvihl roli rodiny ve společnosti. „Je základem společnosti a formuje ji. Především ona tvoří povědomí sounáležitosti společnosti, a tedy vytváří i její budoucnost. Je to konec konců rodina, kdo je nositelem ideje státu,“ uvedl.

Podle předsedy české vlády je třeba zastavit pokles porodnosti, se kterým se Evropa již mnoho let potýká. „Musíme udělat všechno proto, abychom lidem umožnili mít děti, aby příchod dítěte do rodiny neznamenal velký zásah do rodinného rozpočtu. Prostě musí platit, že ten kdo přivedl na svět dítě, je tím, kdo se stará o udržitelnost naší společnosti, je tím, kdo přispěl k tomu, aby zde pokračoval náš stát a naše společnost,“ prohlásil Andrej Babiš a varoval před řešením demografické krize masovou migrací. „Masová a nekontrolovaná migrace do Evropy nemá s udržitelností naší evropské společnosti nic společného, právě naopak. Jediným skutečně udržitelným řešením proti vymírání Evropy je zvýšení porodnosti vlastního, původního obyvatelstva, což je cesta, která je společná zemím V4. Jedině tak se nedostaneme do situace jako v některých západoevropských státech, které se nám doslova před očima mění z roku na rok,“ uzavřel Andrej Babiš projev, který v plném znění naleznete na http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/premier/projevy/projev-predsedy-vlady-andreje-babise-na-iv–demografickem-summitu-v-budapesti-190814/.

Již ve středu si premiér Babiš za doprovodu maďarského premiéra Orbána prohlédl v jihomaďarském městě Rözske zabezpečení maďarsko-srbské hranice. U dočasného pohraničního plotu, který tu vznikl na ochranu před nelegální migrací, se delegace setkala se členy hlídky rychlého nasazení, motorizované hlídky a pěší hlídky a prohlédla si termokamerový systém a strážní věže.

„V roce 2015 byla tato hranice poté, co byl vybudován tento plot, jedinou funkční schengenskou hranicí v schengenském prostoru,“ připomněl premiér Babiš. „Jen od 1. ledna tohoto roku do dnešního dne bylo tady zadrženo 76 tisíc ilegálních migrantů, třikrát víc než minulý rok a hlavně, co je důležité, třikrát víc pašeráků migrantů. Tito pašeráci kasírují od těchto nešťastných lidí 3 500 eur, že je dostanou do Německa,“ podotkl předseda české vlády.

Předseda české vlády také předal maďarskému premiérovi symbolický dar od Armády ČR v podobě dvou vytápěných a deseti armádních stanů. Česká vláda také projedná možnost vyslat na pomoc maďarským pohraničníkům příslušníky Armády ČR nebo Policie ČR. „Opakovaně jsem řekl, že Česká republika nebude přijímat ilegální migranty, že my budeme pomáhat zemím postiženým ilegální migrací. A také pomáháme. Pomáháme v Severní Makedonii, kde nyní máme 60 policistů, a samozřejmě jsme připraveni pomoci i Maďarsku, protože tento plot nám vlastně taky pomáhá, jelikož migranti mířící do Německa nejdou přes Českou republiku, ale musí zvolit jinou trasu,“ dodal předseda vlády.

Cestující mohou ode dneška využívat novou železniční stanici Praha-Zahradní Město. Stanice je součástí nově vybudovaného přestupního terminálu, který výrazně zkvalitní cestování veřejnou dopravou v této části Prahy.

„Správa železnic patří dlouhodobě k největším a nejúspěšnějším investorům v zemi. Celkové investice do železniční infrastruktury letos dosáhnou 55 miliard korun, o 6 miliard více než loni,“ doplnil premiér Andrej Babiš.

Vlaky zde nyní mohou využívat kapacitnější čtyřkolejnou trať. Přínosem je rovněž traťová rychlost až 120 km/h, což se pozitivně projeví na zkrácení jízdních dob vlaků. Výstavbu zahájila Správa železnic v květnu 2018. Projekt je spolufinancovaný Evropskou unií z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury.

Správa železnic také otevírá prodloužený severní podchod na pražském hlavním nádraží, díky kterému se zkrátí cesta z centra města do přilehlých městských částí. Stavební práce trvaly přibližně 16 měsíců a stály 219 milionu korun.

„Mám radost, že realizujeme projekty, o kterých se dlouho mluví. Mluvilo se o něm desítky let. Tento podchod potřebovali všichni, kdo jezdí z Hlavního nádraží. Konečně otevíráme prodloužený severní podchod směrem na Žižkov. Symbolicky boříme bariéru, kterou nádraží vytváří už 150 let,“ řekl premiér Andrej Babiš.

Na samotný podchod navazuje pěší trasa, která ústí do Seifertovy ulice, přímé napojení má i komerční centrum Churchill Square. Výstup z podchodu je plně bezbariérový, k dispozici je schodiště, dvojice eskalátorů a výtah.

Podchod bude plně přístupný od 24. září, v následujících týdnech budou probíhat pouze dokončovací práce zejména na úpravě okolí výstupu z podchodu.

Vážené dámy, vážení pánové,

je mi ctí, že se tady s vámi mohu po dvou letech znovu setkat a vystoupit se svým projevem. V roce 2019, kdy jsme se naposledy viděli na budapešťském demografickém summitu, nikdo nemohl tušit, co se na nás řítí. Za několik měsíců nám všem pandemie převrátila život naruby.

Ačkoli bych byl nejraději, kdyby k této strašlivé události nikdy nedošlo, myslím, že i v tomto případě platí české přísloví: „Všechno zlé je pro něco dobré“. Společnost díky covidu udělala nejen obrovský technologický pokrok, zejména pokud jde o digitalizaci, ale především nám pandemie pomohla se zamyslet nad spoustou věcí. Například jak křehký globalizovaný svět opravdu je a jak nenahraditelnou roli stále hraje národní stát, který mnoho lidí dávno odepsalo. Hlavně nám ale epidemie připomněla, jak důležité je zdraví a naše rodina.

Motto budapešťského demografického summitu je: „Family: The Key to Sustainability“, tedy „Rodina: klíč k udržitelnosti“. Slovo „udržitelnost“ je skutečně klíčové. Udržitelnost znamená nejen umírněnost, zdrženlivost a rozum, ale především schopnost obnovy, reprodukce. A to je téma, ke kterému jsme se zde sešli.

Je to rodina, která by měla udržovat pohromadě nejen lidi příbuzné či blízké. Úkolem rodiny je však i předávat další generaci životní hodnoty, tradice a samozřejmě i národní kulturu. Jinými slovy je základem společnosti a formuje ji. Především ona tvoří povědomí sounáležitosti společnosti, a tedy vytváří i její budoucnost. Je to konec konců rodina, kdo je nositelem ideje státu. Již starořecký filosof Platón řekl, že stát musí spočívat na nějaké ideji, která ho povyšuje na něco vyššího. To dnes platí nejen pro stát, ale i pro Evropu jako celek. A úloha rodiny právě v tom udržování ideje státu je nezastupitelná.

Dnes je budoucnost společnosti a také našich států ve vyspělém světě ohrožena klesající porodností. Prostě se nerodí děti, populace stárne a to je problém. Dnes je průměrný věk v České republice 42,5 roku, což zhruba odpovídá průměru v Evropské unii.

Evropa se již mnoho let potýká s poklesem porodnosti. V zemích EU se průměrně rodí 1,6 dítěte na ženu, a to v mnoha zemích statistiky vylepšují děti narozené v rodinách migrantů, jako je tomu třeba ve Francii. V Česku se jedné ženě průměrně rodí 1,7 dětí, v roce 1990 to bylo 1,9. Pro nás je důležité, že se nám v posledních letech toto číslo zlepšuje. To však je stále velmi daleko od hodnoty 2,1 nutné pro udržení populace, kterou jsme naposledy dosahovali v sedmdesátých letech.

Z vyspělých zemí má nejvyšší porodnost Izrael – 3,1, ale to je skutečně světlá výjimka. Naopak v nejméně rozvinutých státech průměrná porodnost přesahuje hodnotu 4, v subsaharské Africe je to dokonce 4,7. Asi nikoho nepřekvapí, že v Africe se nachází také deset států s nejvyšší porodností. V současnosti v Africe žije více než miliarda lidí a předpokládá se, že v roce 2100 to bude čtyřikrát tolik. Na ostatních kontinentech bude počet obyvatel naopak klesat. To jen pro srovnání.

Důvody, proč se nám, Evropanům, rodí méně dětí, všichni dobře známe. Někteří lidé nechtějí děti kvůli vlastnímu pohodlí, protože by museli změnit svůj životní styl. Jiní děti sice chtějí, ale jelikož v mládí dali přednost kariéře, mají dnes potíže s početím.

Je to právě dobře patrné i u nás, když průměrný věk žen při narození dítěte se pohybuje kolem třiceti let. Spousta lidí argumentuje tím, že vychovávat děti stojí spoustu peněz a že si to prostě nemohou dovolit.

Musíme udělat všechno pro to, abychom lidem umožnili mít děti, aby příchod dítěte do rodiny neznamenal velký zásah do rodinného rozpočtu. Prostě musí platit, že ten kdo přivedl na svět dítě, je tím, kdo se stará o udržitelnost naší společnosti. Je tím, kdo přispěl k tomu, aby zde pokračoval náš stát a naše společnost. A já věřím, že i s těmi idejemi, na nichž náš stát – a já se nebojím to říci – i naše civilizace se zrodila.

Myslím, že cestu velmi dobře ukazuje premiér Viktor Orbán, který v Maďarsku prosadil bezúročné úvěry pro rodiny, proplácení umělého oplodnění nebo odpuštění daně z příjmu matkám čtyř a více dětí.

I v Česku jsme za poslední čtyři roky prosadili kroky, které lidem pomáhají vychovávat děti. Moje vláda prosadila zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc na 300 tisíc korun (skoro 12 tisíc eur) a do voleb jdeme s návrhem příspěvek zvýšit na 400 tisíc (skoro 16 tisíc eur). Dále bychom chtěli ještě více daňově zvýhodnit rodiny s dětmi a podpořit masivní výstavbu dětských skupin a školek.

Pokud hnutí ANO po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny bude součástí vlády, budeme tentokrát trvat na tom, že budeme mít svého ministra na Ministerstvu práce a sociálních věcí, protože tam vidíme velký potenciál na restrukturalizaci rezortu, pokud jde o podporu lidí, kteří chtějí pracovat, a samozřejmě mladých rodin, které chtějí vychovávat děti.

Chci uvést ještě jednu skutečnost: Mluvíme-li o dětech, neredukujme to jenom na materiální podporu rodin. Potřebujeme také změnit společenské vědomí, ukazovat pozitivní příklady mateřství. Dostat do vědomí lidí, že právě v dětech se naplňuje smysl rodiny a – nepochybuji o tom, ani na okamžik – smysl lidské existence. Myslím, že právě na to jsme v minulých letech zapomněli. Nelze lidské štěstí měřit jen penězi, ale také tím, co bych nazval rodinným štěstím.

Proč někteří lidé odmítají děti? V poslední době se k tomu přidal i argument, který bych označil za klimaticko-dogmatický. A ten přichází s jednoduchou rovnicí. Lidé zvyšují produkci CO₂, který údajně způsobuje změny klimatu a ničí naši planetu. Čím méně lidí, tím nižší uhlíková stopa. To znamená, nemějte děti, a tím zachráníte svět. Přeci své děti nepřivedete do světa, který je na pokraji ekologické katastrofy. Až k takovým absurdním úvahám jsou někteří lidé ochotni se propůjčit. Když to domyslím do důsledku – ať lidstvo vymře, a zachrání tak planetu?

Právě k takovému závěru jsou schopni někteří vědci dojít. Váhám, zda vůbec mám označit jako vědce ty, kteří v roce 2017 na univerzitě ve švédském Lundu přišli se čtyřmi doporučeními, jak lidé mohou omezit svou produkci CO₂: nejíst maso, nelétat letadlem, nevlastnit auto a nemít děti. Samozřejmě právě rozhodnutím nemít děti podle této studie nejlépe ochráníte planetu, protože dítě žijící ve vyspělé zemi prý vyprodukuje téměř 60 tun CO₂ ročně, zatímco automobil jen 2,4 tuny CO₂.

Je absurdní strašit přelidněností, redukovat děti na kilogramy CO₂ a odrazovat ženy ve vyspělých zemích, aby měly děti. Klimaalarmisté tím zcela ignorují skutečnost, že vyspělé země většinově svoji produkci skleníkových plynů rok od roku snižují – například státy Evropské unie se na emisích CO₂ podílejí zhruba devíti procenty – zatímco zbytek světa produkuje stále více CO₂. Stejně tak klimalarmisté taktně mlčí o strmě rostoucím počtu obyvatel v nejméně rozvinutých zemích, ačkoli to s udržitelností má pramálo společného.

Ještě víc zarážející je pak reakce mnoha západoevropských politiků. I když dobře vědí, že evropské národy pomalu vymírají, tak místo toho, aby se snažili zvýšit porodnost vlastních žen, sahají po tom nejjednodušším a nejrychlejším řešení. A tím je import migrantů, v posledních letech zejména z Blízkého východu a Afriky, tedy lidí podcházejících z diametrálně odlišného kulturního prostředí. Nakolik je to problematické, vidíme dnes a denně v Británii, Belgii, Švédsku, Německu i v mé oblíbené Francii. Nechápou tito politici, že je nutno pomáhat migrantům na místě, v zemích jejich původu, jak jsme jim to nejednou doporučovali společně s Viktorem Orbánem?

Kam tento příliv povede, ukazují některé varovné prognózy, které, jak doufám, se nikdy nenaplní. Například podle těchto prognóz rodilí Irové by se ve své zemi mohli ocitnout v menšině v roce 2050, Britové v roce 2066. Lidé s přistěhovaleckými kořeny by se měli stát většinou ve Švédsku v roce 2065 a do konce století má být původních Švédů pouhá třetina. V Německu dnes čtvrtinu obyvatel tvoří přistěhovalci nebo lidé s přistěhovaleckým původem a do roku 2040 jich má být 35 procent.

Přemýšlí někteří politici, kteří tak upřímně hájí příliv migrantů, jak to bude v Evropě za pár desítek let vypadat? Cítí nějakou zodpovědnost za udržitelnost evropské kultury, za zachování naší evropské společnosti sice v mnohém různorodé, ale spojované tisíciletými společnými dějinami, sousedskými vztahy a hlubokými tradicemi?

Není správné, že přihlížíme nečinně k tomu, že se původní obyvatelstvo se dostává pod tlak. Ve městech v západní a severní Evropě k těmto jevům již dochází. Například v Antverpách jsou Belgičané v menšině, stejně jako Holanďané v Rotterdamu nebo Švédové v Malmö. Ostatně v Malmö můžete narazit na 179 různých národností a 150 rozdílných jazyků. Člověk se pak musí ptát, jaký mají tito lidé vztah k zemi, ve které momentálně žijí? Je toto Evropa, jakou chceme? Bude za dvacet třicet let Evropa ještě Evropou?

Řešení demografické krize masovou migrací je podobná taktika jako snaha Bruselu drasticky omezit emise CO₂: „Příliš mnoho, příliš rychle a za jakoukoli cenu.“ Jsem rád, že se nám plány EU na přijímání ilegálních migrantů podařilo společně s Viktorem Orbánem v červnu 2018 překazit, když jsme pohřbili povinné migrační kvóty. Jako premiér už čtyři roky říkám, že o tom, kdo bude v České republice žít a bydlet, si budeme rozhodovat sami.

Vážené dámy, vážení pánové. Masová a nekontrolovaná migrace do Evropy nemá s udržitelností naší evropské společnosti nic společného, právě naopak. Jediným skutečně udržitelným řešením proti vymírání Evropy je zvýšení porodnosti vlastního, původního obyvatelstva, což je cesta, která je společná zemím V4. Jedině tak se nedostaneme do situace jako v některých západoevropských státech, které se nám doslova před očima mění z roku na rok.

Děkuji za pozornost.

Andrej Babiš, předseda vlády

Cílem návrhu novely zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu je zamezit růstu platu představitelů veřejné moci v následujících pěti letech, tedy v letech 2022 až 2026, a to na úrovni platové základny platné v roce 2021, tudíž v částce 84 060 korun. Zmrazení platů by se netýkalo výpočtu platové základny soudců ani těch, jejichž plat se od platové základny soudců odvíjí. Mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny navrhuje vláda svolat na úterý 5. října a novelu zákona na ní schválit hned v prvním čtení tak, aby Sněmovnou prošla ještě v tomto volebním období.

Vláda rozhodla také o navýšení objemu finančních prostředků na dotační program Covid – Nepokryté náklady. Příjem žádostí podnikatelů postižených dopady epidemie covid-19 byl ve druhé výzvě programu ukončen 13. září a společně s první výzvou Ministerstvo průmyslu a obchodu eviduje celkem 8 199 žádostí v celkovém objemu 9,6 miliardy korun. Vláda ale v srpnu schválila dotaci programu ve výši 7,6 miliardy. Chybějící dvě miliardy tedy schválila doplnit dnes, a to převodem 1,46 miliardy z kapitoly 398 – VPS, položky Prostředky na podporu podnikání. Zbytek pokryje MPO z vlastního rozpočtu.

Kabinet odsouhlasil také změny v dosavadní podobě humanitární pomoci Afghánistánu. V souvislosti s pádem afghánské vlády a převzetím moci v zemi Tálibánem vláda došlo k zastavení bezpečnostní a rozvojové spolupráce mezinárodního společenství s Afghánistánem, včetně fondů na podporu afghánských bezpečnostních sil, afghánské policie a justice a afghánských rozvojových programů. Situace v zemi zároveň zhoršila humanitární situaci afghánského obyvatelstva a vzrostlo také riziko interního vysídlení i migrace z Afghánistánu zejména do sousedních zemí.

Vláda proto rozhodla, že 40 milionů korun vyčleněných původně na pomoc afghánské vládě a dalších 5 milionů korun z rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí na humanitární pomoc přesune na humanitární pomoc afghánským uprchlíkům, ohroženým ženám a dětem a na stabilizaci a podporu zdrojů obživy zranitelného obyvatelstva v Afghánistánu. Dalších 30 milionů korun na pomoc obyvatelům Afghánistánu poskytne Ministerstvo vnitra, celkem tedy česká vláda pomůže letos organizacím, které realizují humanitární odezvu na vývoj v Afghánistánu, 75 milionů korun. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí na https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/x2021_09_20_vlada_schvalila_humanitarni_pomoc.html.

Ministři odsouhlasili také navýšení prostředků na filmové pobídky pro rok 2021 o 300 milionů korun. Státní fond kinematografie tak bude moci zahraničním filmařům letos na pobídkách rozdělit 1,1 miliardy korun. Důvodem k navýšení je fakt, že zájem zahraničních audiovizuálních štábů o natáčení v České republice je velký a původní částka, 800 milionů, určená na pobídkové projekty již byla vyčerpána. Pokud by nedošlo k mimořádnému navýšení dotace, musel by Státní fond kinematografie zastavit příjem nových žádostí o registraci, a tím odmítnout nové projekty pro nadcházející období 2021–2022. Filmové a televizní produkce přitom v ČR zaměstnávají české umělce a další pracovníky a utrácejí miliardy korun. Jen v roce 2019, před nástupem epidemie, činily jejich investice v ČR rekordních 9 miliard korun.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-20–zari-2021-190740/.