Tripartita

Svaz průmyslu a dopravy ČR v pondělí 20. září znovu hájil zájmy zaměstnavatelů na tripartitě. S vládou a odbory řešil především návrh státního rozpočtu na rok 2022. Ten by měl mít schodek ve výši 376,6 miliardy korun. S podobným deficitem vláda počítá i v dalších dvou letech. Prezident Svazu Jaroslav Hanák ale vládu vyzval, aby schodek státního rozpočtu snižovala rychleji.

Růst zadlužení Česka v poměru k hrubému domácímu produktu byl v prvním čtvrtletí letošního roku jedním z nejrychlejších v celé Evropské unii. Podle dat Eurostatu rostl vládní dluh k HDP rychleji už jen na Kypru. „V posledních letech navíc Česká republika zvyšovala platy ve veřejném sektoru oproti soukromé sféře velmi rychle a v době krize mezeru mezi těmito světy zvětšila. Je proto nesmyslné přidávat 3000 korun všem státním zaměstnancům. Jsme pro, aby se zvýšily platy učitelům, ale plošné zvyšování všem státním zaměstnancům propast mezi veřejným a soukromým sektorem ještě prohloubí,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Původně navrhovaný deficit státního rozpočtu 390 miliard korun na rok 2022 vláda nyní snížila na 376,6 miliardy. Pořád je však velmi vysoký. „Ve srovnání s koronavirovým rokem 2020 bude dokonce vyšší o téměř 10 miliard korun, přestože ekonomika opět roste, státu se daří vybírat více daní, než očekával, a odpadly covidové programy,“ upozorňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Vládu proto vyzval, aby se schodek státního rozpočtu snažila redukovat rychleji. „Jako zaměstnavatelé chápeme, že kvůli pandemii spadl rozpočet do hlubokého deficitu, ale nelze ho držet v rekordním deficitu a snižovat pomalu po mnoho let, jak má v plánu ministerstvo financí. Musí to být rychlejší. Obzvlášť, když ekonomika poroste a krizové pocovidové podpory jsou zastaveny,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Aktuální stav rozpočtu je navíc významně ovlivněn vysokým strukturálním saldem, které ministerstvo financí pro letošní rok odhaduje na 6,1 % HDP. „Vysoké saldo ale není způsobené jen vývojem ekonomiky nebo nezbytnými výdaji na koronavirovou krizi. Z většiny ho tvoří politická rozhodnutí spojená i s řadou opatření, která s krizí přímo nebo často vůbec nesouvisela a ztížila konsolidaci veřejných financí do budoucna,“ připomíná Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Jaroslav Hanák vládě poděkoval, že v návrhu státního rozpočtu navýšila základní rámec výdajů na výzkum a vývoj na 39,35 miliardy korun, jak navrhovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace a jak požadoval Svaz na posledním jednání tripartity. „Ve výhledu na další roky už ale vláda potřebné prostředky na vědu a výzkum bohužel nezvýšila. To je chyba. Firmy své projekty na rozdíl od státu neplánují jen na rok, obvykle jim běží několik let,“ upozorňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zároveň kabinet vyzval, aby zajistil urychleně prostředky z Národního plánu obnovy. „Potřebujeme, aby ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími rezorty zajistily urychleně prostředky, které vláda schválila v Národním plánu obnovy. Je také potřeba, aby byla skutečně ještě letos vyhlášena již odložená soutěž v programu TREND na podporu výzkumu a inovací a firmy mohly začít prostředky využívat,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Dovolujeme si Vás pozvat k účasti na podnikatelské misi, která bude doprovázet místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy ČR Karla Havlíčka na Ukrajinu. Mise se uskuteční ve dnech 19. až 20. října 2021 a společně ji organizují Svaz průmyslu a dopravy a Komora pro hospodářské styky se zeměmi SNS. Podnikatelskou delegaci povede za Svaz průmyslu a dopravy prezident Jaroslav Hanák a za Komoru SNS předseda představenstva František Masopust.

Hlavním bodem cesty bude podnikatelské fórum, které se uskuteční v Kyjevě a na které budou přizvány firmy oslovené místní partnerskou komorou. Fórum zahájí místopředseda vlády Karel Havlíček za účasti svého protějšku. Podnikatelé dostanou také možnost zúčastnit se plenárního zasedání 9. zasedání česko-ukrajinské Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci či jednání s některými členy ukrajinské vlády (dle aktuálních možností a oborového zaměření firmy).

Předběžný rámcový program: 

• odlet z Prahy do Kyjeva
• oficiální program v Kyjevě včetně podnikatelského fóra a B2B jednání
• společenský podnik oficiální a podnikatelské delegace

• oficiální program v Kyjevě – plenární zasedání MVK, jednání s některými členy ukrajinské vlády společně s vybranými účastníky doprovodné podnikatelské mise
• odlet z Kyjeva do Prahy ve večerních hodinách

Účast v delegaci doporučujeme firmám působících zejména v těchto oblastech:

civilní letecký průmysl, důlní průmysl, energetika, environmentální technologie, obranný průmysl, stavebnictví a infrastruktura, strojírenství, vodohospodářství, zemědělský a potravinářský průmysl a zdravotnický a farmaceutický průmysl.

Uzávěrka závazných přihlášek je 4. října 2021.

Zálohová cena za účast v podnikatelské delegaci je 18 900,- Kč. Cena zahrnuje ubytování v hotelu, místní transfery, společenské akce, zápis společnosti v oficiálním katalogu mise, občerstvení a náklady spojené s přípravou cesty a službami pracovníků SP ČR a Komory SNS během cesty. Přeprava vládním speciálem je zdarma. Na Ukrajině neplatí pro občany ČR/EU vízová povinnost.

Pro přihlášení na misi je potřeba:

• Vyplnit on-line registrační formulář s profilem firmy pod tímto odkazem
• Zaslat podepsanou a naskenovanou přihlášku na adresu lmartin@spcr.cz
• Pro společné představení Vaší společnosti na podnikatelských fórech zaslat vyplněný vzorový snímek prezentace (v angličtině).
• Uzávěrka přihlášek na misi – vzhledem k očekávanému zájmu o účast a v zájmu kvalitní přípravy programu prosíme o Vaši registraci co nejdříve. V případě naplnění kapacity vládního speciálu organizátoři upřednostní členské firmy SP ČR a Komory SNS.

Výběr místních firem pro B2B bude probíhat na základě Vámi dodaných profilů a informací o Vaší firmě. Prosíme proto o konkrétní upřesnění Vašich zájmů a případně i rozjednaných projektů v příslušných kolonkách přihlášky. Tyto informace slouží také jako podklad pro doprovázeného představitele státu.  

Při vyplňování profilu mějte prosím na paměti, že údaje budou použity pro výrobu tištěného katalogu mise, jehož cílem je co nejlépe druhou stranu seznámit s profily a kontaktními údaji zúčastněných firem. Katalog bude zhotoven v ukrajinštině. Pokud disponujete popisem činnosti Vaší firmy v daném jazyce, zašlete nám ho prosím na uvedenou e-mailovou adresu, v opačném případě bude přeložen text z češtiny. Výrobu katalogu zajišťuje firma Copy General, jejíž zástupce Vás bude kontaktovat ohledně dodání loga společnosti v tiskové kvalitě, fotografie účastníka v pasovém formátu a následně s návrhem profilové stránky k autorizaci.

Po obdržení Vaší závazné přihlášky Vám zašleme další pokyny a zálohovou fakturu na účastnický poplatek. Další podklady a informace Vám budeme průběžně zasílat elektronickou poštou.

Kontaktní osoby pro zajištění mise:

Pavel Kuzin, tel.: +420 776 857 808, e-mail: kuzin@komorasns.cz

Svaz průmyslu a dopravy ČR spolu s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů odeslaly premiérovi dopis před pondělním jednáním triparty, ve kterém vyslovují zásadní nesouhlas s návrhem ministryně práce a sociálních věcí ČR ohledně plošného navýšení platů zaměstnancům ve veřejné sféře o 3.000 Kč. Plošné navýšení prohloubí nerovnost mezi jednotlivými platovými třídami a bude znamenat vyšší zásah do státního rozpočtu, než je prezentovaných 21 mld. korun.

Znění dopisu:

Vážený pane předsedo vlády,

obracíme se na Vás z důvodu nedávného veřejného prohlášení ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové o jejím záměru navýšit plošně platy všem zaměstnancům ve veřejné (státní) sféře o 3.000 Kč, a to s účinností od ledna 2022. Podle tohoto záměru, by všichni zaměstnanci státní sféry, ve všech platových kategoriích, měli dostat přidáno plošně 3.000 Kč do tarifu, tedy do základu platu.

To by znamenalo zásah do státního rozpočtu výrazně vyšší, než prezentovaných 21 mld. korun. Zároveň plošné navýšení všech platových tříd a stupňů ve stejné výši výrazně prohloubí nerovnost mezi jednotlivými platovými třídami, a tedy výrazně poškozuje ty zaměstnance, kteří mají vyšší platové třídy, tj. vyšší vzdělávání, kvalifikaci, a zastávají odbornější práci. Toto plošné navýšení naopak výrazně zvýhodňuje nízkokvalifikované profese, které dostanou relativní nejvyšší meziroční navýšení platů. Tento návrh tedy naprosto popírá principy spravedlivého odměňování a nezohledňuje např. délku praxe a věkovou rozmanitost. Povede k deformaci a znehodnocení tabulkového platového systému. Je signálem, že dlouho pracovat, studovat a zvyšovat a prohlubovat si kvalifikace se nevyplatí.

Je také nutné zohlednit velmi zásadní růst platů v minulém období. Pokud srovnáme například rok 2018 a 2020, pak dle ČSÚ rostly mzdy v nefinančních podnicích o 8,5 %, ve vládním sektoru vzrostly během tohoto období platy o 18 %. Stav, kdy výdělky ve veřejné sféře rostou dvojnásobným tempem oproti sféře soukromé, a zvláště v době těsně po prudkém ekonomickém propadu, je zcela neudržitelný. Fakticky se totiž platy ve veřejné sféře platí z daní sféry soukromé, nebo z dluhu, což jsou ovšem jen budoucí daně sféry soukromé.

V této souvislosti si dovolujeme připomenout Výroční zprávu NKÚ za rok 2020, kde se uvádí, že neustále roste počet státních zaměstnanců a výdaje na ně: “…od roku 2016 do roku 2019 se počet státních zaměstnanců zvýšil téměř o 27 tisíc a celkové prostředky na platy a ostatní platby vzrostly o více než 58 mld. Kč…”

Vážený pane předsedo vlády, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR vyslovují tímto zásadní nesouhlas s výše uvedeným návrhem ministryně práce a sociálních věcí ČR ohledně plošného navýšení platů zaměstnancům ve veřejné sféře o 3.000 Kč. V případě, že paní ministryně předloží tento návrh k projednání na zasedání vlády, dovolujeme si tímto požádat o jeho zamítnutí. Podle našeho názoru se jedná o předvolební kampaň s cílem získat voliče na úkor státních prostředků, tedy z peněz nás všech, a to bez jakéhokoliv transparentního hodnocení dopadů, ekonomické analýzy a odůvodnění tohoto návrhu.

S pozdravem

Ing. Jaroslav Hanák v.r.
prezident SP ČR

Jan Wiesner v.r.
prezident KZPS ČR 

Ze zemí subsaharské Afriky je pro české exportéry nejzajímavější Nigérie. „Nigerijci jsou tradicionalisti. Když si na vás zvyknou a jsou spokojení, tak budou odebírat zboží výhradně od vás,“ říká Štěpán Beneš, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Nigérii.

O subsaharské Africe se mluví jako o regionu s velkým potenciálem pro české exportéry. Na co by si měli dát pozor?
Lidé tady mají jiné návyky. Když pošlete e-mail, obvykle vám na něj nikdo neodpoví, protože skončí na recepci, a to je konec. Trh černé Afriky funguje přes známé. Když se třeba chcete dostat do banky, musíte mít člověka, který tam někoho zná. Jinak jsou vaše šance mizivé.

Jak můžete v tomto ohledu firmám pomoci?
Je důležité mít síť kontaktů. Mám seznam lidí, s kterými spolupracuji a kteří mě dokážou posunout dál. Zavolám jim, že potřebuji někoho přes nářadí, a oni mi dají doporučení. CzechTrade tu pro české firmy funguje jako prodloužená ruka jejich obchodního oddělení. Zdejší trh je z 95 procent proimportní, výroba je tu jen minimální. Není to ovšem tak, že když exportérovi seženete kontakt, je byznys na světě. Musíte si s oběma stranami sednout a neustále nad jednáním dohlížet. Naší výhodou je spolupráce s českou ambasádou. U místních úřadů jsme vedeni jako obchodní kancelář zastupitelského úřadu. To má pro Nigerijce velkou váhu.

Co všechno obnáší vaše práce?
Nejčastěji prověřuji e-maily nebo místní firmy pro české podnikatele. Takových případů se sejde přibližně třicet za měsíc. Česká firma mi sdělí, že se jim ozval obchodník z Nigérie, že by měl zájem o zboží, ale neznají se a chtějí si ho zkontrolovat. Prověřím v registru, jestli taková společnost v Nigérii existuje a jestli funguje. Pak je druhý případ, kdy česká firma hledá partnera a myslí to vážně. To řeším sháněním kontaktů.

Jsou v Nigérii obory, které jsou pro české exportéry perspektivní?
Velmi žádané jsou český křišťál, malá mechanizace pro zemědělství, hnojiva a také potraviny. U nich je ale nevýhoda v tom, že vláda, které chybí zahraniční měna, zavedla na import daň za registraci výrobku ve výši 12 tisíc dolarů. Bez registrace sem nic potravinářského, ale třeba ani léčiva, nelze dovézt. Firmy, které budou zvažovat export, musí s tímto nákladem počítat. Žádané jsou také jednodušší obráběcí stroje. Tradičně silnou pozici má obranný průmysl a uplatnění najdou také dodávky zařízení do petrochemického průmyslu. Naopak na technologické věci nebo třeba technologie Smart Cities místní trh zatím není připravený. To bude za pět až deset let.

Rozjíždějí se v Nigérii projekty, do kterých se mohou čeští podnikatelé zapojit?
Projekty, které se tu rozjíždějí, si místní podnikatelé hlídají. Když vyjde v novinách informace o chystaném tendru, je pozdě. Projekt si už v tu chvíli někdo připravil pro sebe. Pokud chcete projekt získat, musíte si jej minimálně rok připravovat sami. To se týká hlavně zakázek pro armádu. Právě ta většinou tendry sama ani nevypisuje. Ideálně tady musíte mít obchodního partnera nebo požádat o pomoc právě CzechTrade. Mám klienta, který se zaměřuje na zdravotnictví s využitím v armádě. Kolem jejich projektu běhám rok a půl. Naštěstí to vypadá, že se posouváme. Státní projekty se navíc mohou rychle změnit, třeba když prezident vymění vedení armády. Zatímco předtím jste klepal na všechny dveře a váš projekt nechtěli, tak nové vedení může říct: „Přesně to potřebujeme a bereme.“

S jakými specifiky musí počítat exportéři, když se chystají proniknout na africký trh?
Čas je tady extrémně flexibilní. Jestliže jednáte o byznysu a domluvíte se, že si zavoláte ve čtvrtek, tak to nemusí platit. Nigerijci mají šílený time management. Je běžné, že vás osloví, abyste jim poslali nabídku, ale pak měsíc čekáte na reakci.

Africké státy jsou nechvalně proslulé korupcí. Ovlivňuje i obchod v Nigérii?
Korupce je zde běžná. Ať už vás zastaví policista na ulici nebo celník na letišti, všichni po vás budou chtít úplatek. Ale ve své podstatě lidem pomáhá a zemi pohání. Když něco chcete vyřídit rychle, bez úplatku se tu neobejdete.

Jak moc postihla nigerijský průmysl pandemie Covid-19?
Minulý rok byl hodně špatný, protože se zastavila téměř celá ekonomika. Jenže tím, že mají Nigerijci špatný time management, hospodářství nabíhá zpátky opravdu pomalu. Mnohem pomaleji, než jsme zvyklí z Evropy. Navíc tu chybí podpora postižených sektorů. Stát podnikům nedá žádné kompenzace za šestiměsíční lockdown, kdy nesměly vyrábět. Firmy musejí vyjít z vlastních rezerv, které si udělaly před krizí. Nájezd je pro ně proto pomalejší, obtížnější, musely propouštět zaměstnance. Situace je celkově složitější.

Do Nigérie a obecně do Afriky se hodně zboží – především toho levného – dováží z Číny. Mohou vůbec evropské státy Číně konkurovat?
Zdejší trh je velmi citlivý na cenu, proto sem proudí levné zboží z Číny. Ale zároveň má Nigérie vysoké příjmy z ropy, a tak bohatší firmy vyžadují kromě příznivé ceny také kvalitu. I místním firmám dochází, že mít všechno nejlevnější nemusí být to nejlepší. Když se totiž rozbije levný stroj, tak je složité sehnat servis. Kdežto dražší evropské, a o to kvalitnější stroje, jsou v tomto ohledu mnohem spolehlivější. Působí tu například textilní firma, která kupuje stroje výhradně z Česka nebo z Německa, protože ví, že získává kvalitní zboží. Nigerijci jsou navíc tradicionalisti. Když si na vás zvyknou a jsou spokojení, tak budou odebírat zboží výhradně od vás.

Je tedy nigerijský trh pro exportéry zajímavý i do budoucna?
Dokud bude mít Nigérie peníze a ropu, jejíž zásoby se odhadují na 80 let, tak její trh bude pro exportéry určitě atraktivní. Tím, že je nejlidnatější zemí Afriky a trh je obrovský, tak generuje nesmírné množství příležitostí. Některé segmenty sice nejsou tolik rozvinuté a nevyplatí se do nich prozatím investovat, nicméně je dobré sledovat jejich vývoj.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.