Tripartita

Ekonomické a politické dopady koronavirové epidemie bude Česko řešit ještě dlouho. Jedním z palčivých problémů, který po epidemii zůstane, je stav veřejných financí. Deficit státního rozpočtu, který nelze přičíst na vrub covidu nebo hospodářskému cyklu, významně narostl kvůli řadě politických opatření na příjmové i výdajové straně. Deklarovaný efekt na růst ekonomiky se u mnoha z nich nedostavil. Jen úprava sazeb daně z příjmů fyzických osob, zavedení stravovacího paušálu a zrušení daně z převodu nemovitosti představuje roční výpadek v příjmech rozpočtu kolem 100 miliard korun.

Je zřejmé, že vzniklý strukturální deficit rozpočtu bude nutné snižovat. Objeví se proto logicky návrhy na úpravu daňového mixu. Svaz průmyslu bude i nadále politikům opakovat, že při těchto změnách je nezbytné myslet několik kroků dopředu.

Zvyšování daňových sazeb či úpravy základů pro vypočet daní není obyčejná trojčlenka, která spoléhá na jednoduchou vazbu mezi aktuálními a potenciálními příjmy rozpočtu. Změny daní mají mnohem širší dopady, které je třeba pečlivě vyčíslit. Ovlivňují například motivaci firem i jednotlivců být ekonomicky aktivní, promítají se do cen i do nákladů firem a domácností, mají vliv na investiční rozhodnutí. V konečném důsledku mohou dlouhodobě omezovat potenciál ekonomického růstu, a omezovat tak daňové výnosy.

TLAK NA RŮST DANÍ

Do budoucna čeká na firmy v daňové oblasti řada nejistot. Na mezinárodní scéně se intenzivně diskutuje o globálním zdanění firemních zisků. Ve hře je též zdanění digitálních aktivit, a to jak celosvětově, tak v Evropské unii. V Evropě roste tlak na změny v ekologických a energetických daních. Nejistotu přiživují také aktuální předvolební daňové výroky domácích politických stran.

Pro firmy je ovšem klíčová stabilita. Musí mít také dostatek času se na potenciální změny připravit. Při všech diskusích o daních Svaz průmyslu vždy požaduje analýzy, jak se změny projeví v administrativní náročnosti podnikání a atraktivita Česka pro podnikatele. Ptá se, jak se návrhy projeví v zaměstnanosti, tvorbě přidané hodnoty či konkurenceschopnosti země. Upozorňuje, že je nutné předem zhodnotit, co daňové změny udělají s investiční aktivitou firem a s růstem potenciálu ekonomiky.

Nastavení daní nesmí limitovat prorůstové nástroje hospodářské politiky a konkurenceschopnost českého průmyslu ve srovnání s okolními zeměmi. Proto Svaz průmyslu při jednáních poskytuje fakta a čísla z praxe, které má k dispozici díky své široké členské základně.

OPATŘENÍ PRO RESTART

Svaz průmyslu během koronavirové krize dokázal, že dobré daňové změny mohou pomoci firmám snadněji se s krizí vypořádat. Firmy, které v minulosti odváděly státu daně, si zasloužily podporu, aby se z krize mohly rychleji dostat. Proto Svaz průmyslu například inicioval, několikrát vrátil do hry a nakonec i prosadil tzv. loss carry back, neboli zpětné uplatnění daňové ztráty. V řadě zemí je to standardní a funkční nástroj, který pomáhá rychlejšímu zotavení ekonomiky po recesích. Nebyl důvod, aby ho neměly k dispozici také firmy v Česku.

Mezi další nástroje pro restart ekonomiky patří mimořádné zrychlené odpisy, které podporují obnovu firemních investic. Nyní Svaz průmyslu usiluje o jejich prodloužení i pro rok 2022. Pro oživení investiční aktivity bylo důležité také zvýšení hranice, pod níž firma může náklady na pořízení hmotného majetku v daném roce plně započítat do základu daně z příjmu. U nehmotného majetku mohou firmy pro výpočet základu daně používat metody odepisování, jak je mají nastaveny v účetnictví.

Svaz průmyslu také v průběhu krize zabránil několika nežádoucím změnám. Například odvrátil zavedení zdanění výnosů z prodeje dlouhodobě vlastněných akcií, což by mohlo negativně zasáhnout především rozvoj rodinných firem.

NÁVRHY NA ZMĚNY

Při předvolebních jednáních se zástupci politických stran Svaz průmysl představil kromě základních dlouhodobých požadavků v oblasti daní také například návrh jedenácti konkrétních úprav daní, které by podnikatelskému sektoru pomohly. Usnadnily by podnikání a přitom v dlouhodobém horizontu by státní rozpočet nic nestály. Ať už jde o rychlejší vracení nesporné části vratky DPH (tedy prostředků, které náleží podnikateli a stát je nemá zbytečně dlouho zadržovat), revizi pravidel pro odepisování majetku nebo ponechání v platnosti některých úlev u poplatků či lhůt z doby covidu.

Svaz průmyslu bude v nadcházejícím období bránit negativním daňovým návrhů, a pomáhat v diskusi nad systémovými změnami v daňovém mixu. Nejlepším nástrojem pro zvyšování daňových příjmů je růst ekonomiky. Celkový daňový mix musí být připravován na základě důkladných analýz dopadů a diskusí s dotčenými subjekty. Do těchto diskusí jsou Svaz průmyslu a jeho členové připraveni se odborně zapojit.

(Bohuslav Čížek, Vladimír Štípek)

11 PRAKTICKÝCH DAŇOVÝCH NÁMĚTŮ SVAZU PRŮMYSLU PRO PŘÍŠTÍ VLÁDU

1. Co nejdříve rozšířit služby daňového portálu MOJE Daně, zároveň snížit výkazní požadavky na podnikatele v oblasti daní a odvodů.
2. Automaticky a rychle vracet nespornou část vratky DPH.
3. Prodloužit neomezeně lhůtu pro uplatňování daňové ztráty „dopředu“ (případně alespoň z 5 na 7 let).
4. Umožnit volitelně vedení účetnictví a daňové evidence v eurech.
5. Podpořit rozvoj nízko-emisní mobility snížením odvodu u služebního vozu využívaného pro soukromé účely z 1 % na 0,5 %.
6. Modifikovat daňový systém jako motivační nástroj pro rozvoj elektromobility a dalších alternativních pohonů.
7. Prodloužit mimořádné zrychlené odpisy z let 2020/2021 až do roku 2022.
8. Revidovat problematiku odpisů, například aktualizovat dobu odepisování vybraných aktiv.
9. Upravit postupy finanční správy směrem ke klientskému přístupu.
10. Schválit úpravu zákona o daních z příjmů, která zamezí sankcionování firem kvůli nemožnosti zajištění praktické výuky v době epidemie na majetku, na který uplatňují daňové odpočty.
11. Provést analýzu liberačních balíčků a generálních pardonů a inspirovat se jimi do budoucna.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Firmy i v krizi udržely investice do výzkumu a vývoje. „Uvědomily si, že jinak budou výrazně zaostávat za konkurencí,“ říká Libor Kraus, prezident Asociace výzkumných organizací.

Jak koronavirová krize dopadla na české výzkumné organizace, které se zabývají průmyslovým výzkumem?
Dopady byly obdobné jako na výrobní firmy. Naše výzkumné organizace se ovšem zapojily i do řešení problémů s covidem, vyvíjely ochranné pomůcky, desinfekce, přístroje pro lékaře i organizační a pracovní postupy.

Rušily nebo odkládaly firmy zakázky na smluvní výzkum a vývoj?
V první fázi epidemie samozřejmě vznikla panika a firmy začaly řešit čistě přežití, takže výzkum šel stranou. Od poloviny roku 2020 se ale situace výrazně zlepšila, protože firmy si uvědomily, že pokud si nepomohou samy a nepřipraví se na oživení inovacemi svých výrobků a technologických postupů, budou výrazně zaostávat. Konkrétně výzkumná organizace kde pracuji, skončila v roce 2020 na původně plánovaném obratu se ziskem. Celkově se na nás v loňském roce obrátilo o 10 procent zákazníků více než v roce 2019.

Očekáváte, že české firmy po krizi budou více investovat do výzkumu, vývoje a inovací?
Důležité je, aby si firmy a jejich majitelé uvědomili, že výzkum a vývoj nejsou vyhozené finance. Jde o systematickou práci, která jim umožňuje podchytit světové trendy v jejich oboru a poznávat a následně optimalizovat svoje firemní možnosti. Pokud nemám dostatečné informace, nemohu kvalitně řídit a rozhodovat a moje nabízené výrobky nebo služby mohou konkurovat pouze cenou, nikoli kvalitou.

Podporuje stát dostatečně firemní výzkum a vývoj?
Existuje systém podpory aplikovaného výzkumu a vývoje počínaje daňovými odpočty a konče přímými dotacemi. V poslední době se ale opět objevují tendence šetření na nepravých místech. Technologická agentura, která aplikovaný výzkum podporuje, přišla vloni o 500 milionů korun, na letošní rok jsou plánované další škrty v rozpočtu. Na příští rok přišlo ministerstvo financí s „úžasným nápadem“ snížit rozpočet na výzkum a vývoj o 10 procent, a to hlavně v podpoře aplikovaného výzkumu a vývoje. V době, kdy vyspělé státy naopak tento sektor posilují.

Co se musí změnit, aby české firmy více investovaly do výzkumu a vývoje?
Vše je o přístupu majitele firmy. Pokud se bude firma podbízet jako „zakázkové krejčovství“, kde si každý může objednat subdodávku výrobku na základě dodané dokumentace, v takové firmě můžete maximálně optimalizovat výrobní postupy. Pokud má ale firma zájem o výrobu konečných nebo netradičních produktů, je nutné investovat do výzkumu a vývoje, protože konkurenci porážíte kvalitou a nestandardní nabídkou, samozřejmě s podstatně vyšší marží. Je proto potřeba, aby v Česku byl dostatek firem s vlastními produkty. Dalším faktorem může být dostatek technicky vzdělaných lidí, aby i nadnárodní firmy mohly u nás zakládat vývojová střediska, která potřebují subdodávky výzkumu a vývoje. Důležitou roli musí hrát i vyspělý výzkumný sektor, který produkuje výsledky uplatnitelné ve firmách.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Průmysl zakončil letošní první pololetí pozitivně. Potvrdil tak, že i přes různá omezení a nejistotu se v posledním roce postupně stabilizoval. Meziročně v červnu 2021 průmysl vzrostl o 11,4 % a meziměsíčně o 1 %. K meziročnímu růstu nejvíce přispěla výroba kovových konstrukcí, výroba motorových vozidel a také výroba pryžových a plastových výrobků. Dařilo se i dalším sektorům, jako třeba výrobcům elektrických zařízení nebo strojů. Meziměsíčně ale například výroba motorových vozidel zpomaluje, protože už naráží na nedostatek komponent. Zahraniční obchod skončil po roce ve schodku.

„Průmysl se v červnu podle našeho očekávání vrátil na předkrizovou úroveň. Oproti předchozím krizím se stabilizoval a obnovil poměrně rychle, i když tahle rychlost už teď naráží na různé překážky,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Za vysoký meziroční růst v letošním druhém čtvrtletí může hlavně rekordní propad v době vypuknutí koronakrize vloni na jaře. Stávající kondici ale dokládají i výsledky růstu tržeb. Ty meziroční stouply o 15,6 %, hodnota zakázek firmám narostla o 22,8 %. Rostoucí hodnotu zakázek potvrzují i průzkumy Svazu průmyslu mezi firmami. Podniky jsou podle nich optimistické i ve svých očekáváních pro zbytek roku. Průmysl tak potvrdil, že pozitivně přispíval k vývoji HDP ve 2. čtvrtletí, kde před pár dny Český statistický úřad odhadl celkový růst ekonomiky o 7,8 %.

„I přes aktuální pozitivní výsledky průmyslu ale nemůžeme zcela jásat. Ceny některých surovin a materiálů meziročně stouply i na dvojnásobek, výrazně zdražuje i elektřina. To se následně projevuje ve vstupních cenách nejen pro průmysl. Některým firmám se tak výrazněji zvyšují náklady. Podniky se také potýkají s nedostatkem některých dílů a materiálů. Očekáváme ovšem, že u řady komodit a mezivstupů se situace postupně stabilizuje,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR. Firmy také stále trápí nedostatek zaměstnanců. 

I PŘES NĚKTERÉ PŘEKÁŽKY BY MĚL PRŮMYSL DÁL RŮST

Celkově průmyslové výsledky za druhý kvartál roku 2021 ještě poznamenala velmi nízká srovnávací základna z loňského roku. I z toho důvodu jsou hodnoty růstu za celé čtvrtletí vysoké. Meziročně průmysl vzrostl o 28,1 %, hodnota nových zakázek stoupla dokonce o 48 %, tržby v průmyslu o 33,9 %. „Příští čtvrtletí by i přes nedostatek a zdražování vstupů a další rizika mělo být patrně také rostoucí. Budeme ho už ale srovnávat s ustálenějšími daty loňského roku, kdy se ekonomika postupně začala vyrovnávat s úvodním šokem pandemie. Takto vysoké hodnoty proto již v druhém pololetí i kvůli současným bariérám neuvidíme,“ dodává Bohuslav Čížek.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD SKONČIL PO 12 MĚSÍCÍCH VE SCHODKU

Dnes zveřejněné výsledky zahraničního obchodu jsou podle Svazu průmyslu a dopravy lepší, než se předpokládalo. Meziměsíční pokles vývozu o 2,1 % a nárůst dovozu o 3 % je s ohledem na situaci očekávatelný. Firmy totiž byly a jsou pod tlakem několika faktorů. Kvůli pandemii jsou stále narušené některé dodávky klíčových vstupů, potíže v mezinárodním obchodě prohloubilo i nedávné zablokování Suezského průplavu nebo opakované omezení čínských přístavů kvůli Covid-19. Obchod s některými státy, zejména pak s Ruskem a Čínou, ovlivnilo i zvýšené politické napětí. Svaz průmyslu ale očekává, že s postupným odstraňováním překážek způsobených pandemií se bude situace zlepšovat. Nedostatek některých surovin a materiálů a růst jejich cen ovšem může přetrvávat delší dobu.