Aktuality – 148. stránka

Ursula von der Leyenová v Praze oznámila schválení Národního plánu obnovy ČR

: Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci s premiérem Andrejem Babišem, 19. července 2021.

Předseda vlády České republiky Andrej Babiš se v pondělí 19. července 2021 v Praze setkal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která přijela oznámit schválení Národního plánu obnovy ČR. Společně navštívili budovu Státní opery a historickou budovu Národního muzea.

Předsedkyně Evropské komise v pondělí 19. července 2021 navštívila Prahu v souvislosti se schválením Národního plánu obnovy ČR. Ten je podmínkou pro čerpání finančních prostředků z nového Nástroje pro oživení a odolnost a obsahuje projekty v hodnotě 180 miliard korun.

„Jsem rád, že jsem dnes mohl v Praze přivítat předsedkyni Evropské komise paní Ursulu von der Leyenovou. Chtěl bych jí poděkovat za intenzivní spolupráci při přípravě českého národního plánu. Ten vznikal od podzimu loňského roku, je výsledkem řady konzultací s hospodářskými a sociálními partnery, dohody mezi jednotlivými resorty a spolupráce s Evropskou komisí. Byl o něj obrovský zájem,“ uvedl premiér Babiš.

Evropská komise dnes vydala kladné hodnocení plánu Česka pro oživení a odolnost. Jedná se o důležitý krok k tomu, aby EU vyplatila z Nástroje pro oživení a odolnost ve formě grantů 7 miliard eur. Těmito finančními prostředky se podpoří provádění klíčových investičních a reformních opatření nastíněných v plánu Česka pro oživení a odolnost. Tyto prostředky budou hrát klíčovou úlohu při pomoci Česku vyjít z pandemie covid-19 silnější. Více v tiskové zprávě Evropské komise.

„Evropská komise dává českému Národnímu plánu obnovy zelenou po důkladném zhodnocení a výborné spolupráci. Next Generation EU připravuje společnost na to, aby byla odolnější. Je to jeden z největších plánů obnovy na světě. Je to oživení, které Evropa a ČR potřebují,“ řekla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.

Česká republika prostřednictvím Národního plánu obnovy požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost v celkové výši 180 miliard korun ve formě grantů. „V plánu reflektujeme striktní požadavky na plnění příspěvku ke klimatickým cílům. Tam směřuje 41,6 % všech investic plánu. Na digitalizaci půjde 22,1 %,“ doplnil Andrej Babiš.

„Celý plán představuje základní stavební kámen pro naši obnovu a odolnost po pandemii v nadcházejících letech. Jeho příprava nebyla vůbec jednoduchá, ale to ještě obtížnější máme teprve před sebou, a sice jeho implementaci,“ dodal předseda vlády ČR.

„Plán obnovy je založen na dosahování výsledků. Obsahuje proto řadu milníků a cílů pro všechny oblasti plánu, včetně těch směřujících na průběh implementace a kontroly provádění plánu. V tomto směru není nikterak výjimečný, jedná se o požadavky, které jsou vlastní konstrukci plánů obnovy,“ doplnila bližší detaily státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Celé vyjádření státní tajemnice pro evropské záležitosti.

Reformy a investice, které jsou v Národním plánu obnovy obsaženy a které chce ČR díky prostředkům z Nástroje pro oživení a odolnost realizovat, jsou rozděleny do šesti pilířů:

Digitální transformace;
Fyzická infrastruktura a zelená tranzice;
Vzdělávání a trh práce;
Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na covid-19;
Výzkum, vývoj a inovace;
Zdraví a odolnost obyvatelstva.

Více informací k Národnímu plánu obnovy ČR na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Premiér Babiš jednal s Ursulou von der Leyenovou v budově Státní opery, společně si prohlédli také historickou budovu Národního muzea. Při nedávných rekonstrukcích obou budov totiž byly využity nejnovější technologie v oblasti energetické účinnosti a digitalizace, což ilustruje zaměření projektů obsažených v Národním plánu obnovy ČR.

„Jsem ráda, že jsem dnes měla možnost vidět renovaci klenotů z 19. století směrem k 21. století, ke klimatické neutralitě. Udělalo to na mě velký dojem a je to důkazem odhodlání České republiky pro udržitelnou budoucnost, kterou EU podpoří,“ uvedla Ursula von der Leyenová.

Státní opera jako jedna z prvních státních institucí začala s komplexním projektem energetických úspor. Projekt společnosti ČEZ ESCO ze Skupiny ČEZ započatý už v roce 2009 plní aktuální klimatické cíle Evropské komise představené v balíčku pod názvem „Fit for 55“. Celkem se za dobu existence projektu uspořilo přes 17 500 tun emisí CO2 a 57 000 m3 vody.

Stát v tornádem postižených obcích pomůže i lidem s nezkolaudovanými domy

: Na tiskové konferenci po jednání vlády se novináři dozvěděli podrobnosti o hlavních projednávaných bodech, 19. července 2021.

Nárok na finanční pomoc z dotačního programu Živel při obnově bydlení poškozeného v důsledku živelní katastrofy na jižní Moravě budou nově mít i lidé, kterým tornádo poškodilo nezkolaudované obydlí. Změnu příslušného nařízení vlády schválila vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 19. července 2021. Rozhodla také o vyplacení mimořádných odměn pro policisty, hasiče, vojáky a příslušníky Vězeňské služby, kteří museli během pandemie covid-19 sloužit za obtížných podmínek.

Novela nařízení vlády o použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou dotace a úvěru na obnovu obydlí postiženého živelní pohromou dne 24. června 2021 umožní získat dotaci a úvěr z prostředků fondu i v situaci, kdy živel poškodil jejich rozestavěné či nezkolaudované obydlí. To dosavadní znění vládního nařízení neumožňovalo. Zmírní se také podmínky pro ověření solventnosti žadatele o podporu tak, aby na finanční pomoc od státu dosáhlo více poškozených obyvatel dotčených obcí na jižní Moravě. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda zároveň vyhověla žádosti hejtmana Jihomoravského kraje a souhlasila s prodloužením doby vyhlášeného stavu nebezpečí na části území Jihomoravského kraje postiženého živelní katastrofou na období nejdéle do 23. srpna 2021.

Kabinet schválil také tři materiály, které umožní vyplatit mimořádné odměny policistům, celníkům, profesionálním hasičům, vojákům a příslušníkům Vězeňské služby za nasazení v mimořádně obtížných podmínkách během pandemie covid-19. Všichni hasiči a příslušníci ozbrojených sborů, kteří se v rámci služby aktivně zapojili do řešení následků pandemie, dostanou k platu mimořádnou odměnu ve výši 20 000 korun. Jedná se o 33 861 příslušníků bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra, 11 853 vojáků z povolání a 6 511 příslušníků bezpečnostního sboru Ministerstva spravedlnosti. Celkem vláda na tyto mimořádné odměny a s nimi spojené vedlejší náklady vyčlení ze státního rozpočtu více než 1,4 miliardy korun. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra a v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Vláda odsouhlasila také udělení dvou humanitárních darů. První má pomoci Tuniské republice zvládnout současnou vlnu pandemie nemoci covid-19. Česká republika do této severoafrické země pošle ze zásob Správy státních hmotných rezerv 256 000 kusů zdravotnických roušek a 50 490 kurů respirátorů FFP2 v celkové hodnotě přesahující 5,6 milionu korun. Druhý dar, 40 milionů korun, má pomoci Afghánistánu se stabilizací země. Jedná se o pokračování dosavadní podpory afghánské vlády, kterou česká republika poskytovala v letech 2016 až 2020. Peníze budou vyplaceny třem svěřenským fondům, které v této zemi podporují zemědělství, rozvoj venkova a vzdělávání a také afghánskou armádu a policii.

Vláda rovněž projednala i dva věcné záměry nových zákonů. Zákon o vyvlastnění má pomoci zrychlit proces vyvlastnění zkrácením délky vyvlastňovacího řízení snížením počtu a délky soudních řízení a urychlením zahajování staveb, které jsou na vyvlastňovacích procesech závislé. Nový zákon má také zvýšit právní jistoty v otázkách náhrady za vyvlastnění a vést ke zvýšení motivace k uzavírání dohod o získání práv. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj.

Druhý zákon o národní infrastruktuře pro prostorové informace má napravit současný stav, kdy v českém právním řádu chybí ucelené, přehledné, systematické a současně závazné legislativní ukotvení národní infrastruktury pro prostorové informace. Nový zákon by měl pozitivně změnit podmínky pro sběr, pořizování, zpracování, správu, sdílení a využívání prostorových informací z území ČR, a to i ve vztahu k prostorovým informacím využitelným pro potřeby zajišťování obrany státu a bezpečnosti, krizového řízení a integrovaného záchranného systému.

Vláda projednala také návrh ministra zdravotnictví na vydání nového mimořádného opatření, kterým se od 1. září změní podmínky pro bezplatné testování na nemoc covid-19. Nově budou mít nárok na testování hrazené z veřejného zdravotního pojištění pouze osoby mladší 12 let, ty s plně nedokončeným očkováním a také ti, kteří předloží lékařskou zprávu, že se ze zdravotních důvodů nemohou nechat naočkovat. Pro tyto osoby bude dál platit limit dvou bezplatných RT-PCR testů za měsíc a jednoho POC antigenního testu za 7 dní.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-19–cervence-2021-189842/.

Vyjádření státní tajemnice pro EU ke schválení Národního plánu obnovy ČR

Národní plán obnovy by nebyl schválen, kdyby Evropská komise došla k závěru, že ho v České republice ohrožuje střet zájmu. Schválen byl a posvětila to dnes i návštěva Ursuly von der Leyenové v Praze.

Navzdory hlasům, co se již ozývají v mediálním prostoru, nutno zdůraznit, že kapitola plánu obnovy věnující se kontrole a auditu není vázána na konkrétní osobu, či případ. Jedná se o horizontální, průřezové nastavení požadavků na systém implementace, kontroly a auditu, který však nijak nevybočuje z existujícího právního rámce.

Plán obnovy je založen na dosahování výsledků. Obsahuje proto řadu milníků a cílů pro všechny oblasti plánu, včetně těch směřujících na průběh implementace a kontroly provádění plánu. V tomto směru není nikterak výjimečný, jedná se o požadavky, které jsou vlastní konstrukci plánů obnovy.

To však neznamená, že do schválení těchto milníků a cílů projekty stojí – naopak, systém je založen na předfinancování státním rozpočtem a následné refundaci po dosažení relevantních cílů. Tyto milníky a cíle se vztahují ke každé kapitole obsažené v NPO, jsou základním stavebním kamenem plánů všech členských států a právě jejich konstrukci byl věnován značný čas při výstavbě NPO.

S Evropskou komisí jsme během přípravných prací diskutovali kapitolu k implementaci a kontrole tak, jako jakoukoliv jinou. Hledali jsme ideální konstrukci systému implementace, reflektovanou ve zvolených milnících, která zajistí hladký průběh implementace při zajištění dodržení všech standardů a požadavků legislativy ČR a EU. Bavili jsme se například o tom, jak co nejefektivněji sbírat relevantní data. Jak nastavit informační systémy, aby bylo jednoduše sledovatelné. Ale i o tom, jak implementace probíhá. Jak by měla probíhat spolupráce mezi implementační jednotkou plánu a jednotlivými resorty, aby byl průběh implementace co nejjednodušší.

Milníky v této oblasti tak představují fakticky checklist – sérii požadavků na systém kontroly a auditu, který bude pro účely NPO v následujících týdnech a měsících vybudován, zcela v souladu s již nyní platnými předpisy. Výsledek konzultací mezi ČR a EK v této oblasti byl jen jedním z mnoha témat, které jsme ve vzájemné spolupráci řešili a nepovažuji jej za jakkoliv kontroverzní.

Milena Hrdinková, státní tajemnice pro EU

Z Národního plánu obnovy se pro resort práce a sociálních věcí podařilo vyjednat 25,4 miliard korun

Z celkového objemu Národního plánu obnovy, který počítá se 180 miliardami korun z fondů Evropské unie a 20 miliardami z národních zdrojů, získá resort práce a sociálních věcí 23 miliard korun.

Tyto prostředky ministerstvo použije na výstavbu a rekonstrukce v oblasti sociální infrastruktury (včetně domovů pro seniory), na výstavbu a rekonstrukce dětských skupin a na oblast digitálního vzdělávání. Nad to ještě cca 2,4 miliard využije Česká správa sociálního zabezpečení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se významně podílelo na zpracování českého Národního plánu obnovy a v současnosti už zahájilo přípravy prvních výzev pro žadatele, jejichž vyhlášení předpokládá na podzim tohoto roku.

„Vítáme schválení rozpočtu českého Národního plánu obnovy Evropskou unií. V souvislosti s tím dnes přijela do České republiky i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Národní plán obnovy představuje významnou pomoc unie při odstraňování následků pandemie Covid-19 a ke zvýšení připravenosti a odolnosti české společnosti na podobné události,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Z Národního plánu obnovy připadne z celkových 200 miliard korun zhruba 11,5 procenta.

„Jde o nemalou část a jsme připraveni tuto sumu velmi efektivně využít,“ ujišťuje Jana Maláčová. Na oblast výstavby a rekonstrukce sociální infrastruktury včetně domovů
pro seniory použije ministerstvo 9 miliard korun, dalších 7 miliard pak bude směřovat na výstavbu a rekonstrukce dětských skupin a stejnou sumu hodlá Ministerstvo práce
a sociálních věcí vynaložit na digitální vzdělávání a rozvoj kompetencí potřebných pro Průmysl 4.0. Nad rámec této částky ještě resort využije na digitalizaci ČSSZ cca 1,8 miliardy korun a na projekt energetických úspor budov ČSSZ zhruba 600 milionů korun. Prostředky za projekty musí být proplaceny do konce roku 2026.

Ursula von der Leyenová v Praze oznámila schválení Národního plánu obnovy ČR

Reformy a investice, které jsou v Národním plánu obnovy obsaženy a které chce ČR díky prostředkům z Nástroje pro oživení a odolnost realizovat, jsou rozděleny do šesti pilířů:

Digitální transformace;
Fyzická infrastruktura a zelená tranzice;
Vzdělávání a trh práce;
Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na covid-19;
Výzkum, vývoj a inovace;
Zdraví a odolnost obyvatelstva.

Více informací k Národnímu plánu obnovy ČR na stránkách Ministestva průmyslu a obchodu.

Průzkum SP ČR: Firmy zůstávají opatrné i v létě

Firmy i přes léto zůstávají obezřetné a rychle zareagovaly na opožděné vládní nařízení o kontrolách zaměstnanců po návratu na pracoviště ze zahraničí. I nadále uplatňují ve svých provozech ochranná hygienická, organizační a další opatření i přes léto. Potvrzují tak, že jsou pořád klíčovým nástrojem pro kontrolu šíření epidemie. Přestože vláda podniky oficiálně k očkování zaměstnanců nepustila, je proočkovanost především ve velkých firmách vyšší než v celé populaci. Třetina firem má navíc stále zájem se do očkování proti Covid-19 zapojit. Vyplývá to z průzkumu, který provedl Svaz průmyslu a dopravy ČR ve dnech 14. a 15. července mezi dvěma stovkami členských firem.

Zaměstnanci, kteří nejsou plně očkovaní a kteří v posledním půlroce neprodělali Covid-19, se od 9. července musí z nařízení vlády při návratu na pracoviště ze zahraniční prokázat negativním testem. I když vláda upravovala parametry této povinnosti na poslední chvíli a v době dovolených, podniky našly způsob, jak v rámci svých interních předpisů a podmínek tato pravidla co nejlépe splnit. Svaz průmyslu přitom takové opatření po vládě požadoval už od června, aby se na něj mohli připravit firmy i lidé.

Pozdní vládní vyhlášení a nedotažená pravidla způsobila chaos. Některé podniky i proto využily možnosti, kterou s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí vyjednal Svaz průmyslu a dopravy. Podle paragrafu 102 zákoníku práce mohou firmy zanést testování a další hygienická opatření do svých interních předpisů a pokynů k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP). Po skončení plošného povinného testování k 30. 6. je tedy testování na rozhodnutí konkrétního zaměstnavatele, v souladu s jeho interními předpisy. Vedle toho však má zaměstnavatel nadále výše uvedenou povinnost nevpustit zaměstnance na pracoviště bez negativního testu, v případě že zaměstnanec pobýval mimo ČR.

„Firmy se opět stávají významným a nejmasivnějším nástrojem pro prevenci covidu, respektive kontrolu bezinfekčnosti. Významná část firem, zejména větších podniků, jde nad rámec požadavků ministerstva zdravotnictví, protože chtějí mít větší jistotu, že případné rozšíření epidemie neohrozí jejich podnikání,” říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Takových podniků je 38 %.

Kromě testů firmy využívají pro potvrzení bezinfekčnosti po návratu ze zahraničí i čestná prohlášení. Některé podniky plánují nabídnout testování všem zaměstnancům po celozávodní dovolené.

VLÁDA ZPŮSOBILA PRÁVNÍ CHAOS

Mezi firmami pořád panuje právní nejistota, jak mají vůči zaměstnancům pravidla prokazování bezinfekčnosti po návratu z dovolené vyžadovat. U 16 % firem z průzkumu zaměstnanci nejsou ochotni zaměstnavateli hlásit, že byli na dovolené v zahraničí. 22 % podniků uvádí, že není v jejich silách zjistit, jestli je zaměstnanec bezinfekční.

„Požadovali jsme po vládě dlouho dopředu, aby stanovila pravidla pro testování a prokazování bezinfekčnosti během léta. Bohužel vláda přišla s novými pravidly na poslední chvíli, čímž vytvořila v pracovněprávních vztazích zbytečné napětí. Z průzkumu je patrné, že malá část firem má problémy, jak vládní povinnost uvést do praxe. Zaměstnanci například odmítají sdělit, že se vrací ze zahraničí. Získání informace o bezinfekčnosti tak není jednoduché, nicméně zaměstnavatel postupující podle našich doporučení může řádný způsob mít,” říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Firmám může pomoci nový Hygienický manuál 4.0, který Svaz průmyslu připravil společně s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. Manuál nová pravidla přehledně vysvětluje a radí firmám, jak je naplnit.

FIRMY CHTĚJÍ ZNÁT PRAVIDLA VČAS

Svaz průmyslu požaduje, aby vláda jasně a hlavně včas stanovila hygienická pravidla, která budou platit od září. Neměla by se opakovat situace ze začátku léta. Svaz průmyslu požaduje po vládě tři věci: aby její opatření byla udržitelná, pro firmy splnitelná a přehledná a neměnila se ze dne na den.

Firmy zůstávají obezřetné, více než třetina firem využila možnosti, kterou dojednal Svaz průmyslu s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví. Upravily si své vnitřní směrnice a umožňují testování zaměstnanců i po skončení povinného testování.

Podniky také samy aktivně sledují vývoj epidemie ve svých regionech. „Téměř polovina firem v našem průzkumu uvedla, že je připravena opět začít plošně testovat své zaměstnance, pokud by se v jejich regionu epidemická situace zhoršila. Nechtějí v tomto ohledu čekat na případné nařízení vlády o opětovném zavedení plošného povinného testování,” uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Z výsledků průzkumu je také vidět, že firmám záleží na zdraví a bezpečnosti zaměstnanců a že dokázaly alespoň části z nich samy zařídit očkování. Přestože vláda podniky oficiálně k očkování zaměstnanců nepustila, je proočkovanost především ve velkých firmách často vyšší než v celé populaci. Podle výsledků průzkumu má 29 % firem naočkovanou víc než polovinu svých zaměstnanců.

„Zároveň nám z průzkumu vyplynulo, že je zde řada firem, které by i v tuto chvíli stály o jasně nastavený systém očkování zaměstnanců ve firmách, jak po něm Svaz průmyslu a dopravy ČR volá více než půl roku. Nepochybně by se hodil i při případné třetí dávce,” uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Do očkování proti Covid-19 je stále ochotno se zapojit 33 %, pokud to vláda oficiálně umožní, 13 % podniků od tohoto záměru odradil dosavadní přístup vlády.

Svaz průmyslu a dopravy ČR provedl průzkum ve dnech 14. a 15. 7. 2021 mezi 200 firem. Z uvedeného vzorku bylo 12 % malých podniků do 50 zaměstnanců, 42 % středních firem do 250 zaměstnanců a 46 % velkých firem s více jak 250 zaměstnanci.

Hygienický manuál pro zajištění bezpečného prostředí ve firmách si můžete stáhnout zde.

kategorie Tiskové zprávy

Na návštěvě Moravskoslezského kraje se premiér Babiš zajímal o situaci v OKD i o novinky v boji s epidemií koronaviru

: Předseda vlády Andrej Babiš během prohlídky společnosti OKD, 15. července 2021.

Jednání s vedením akciové společnosti OKD, návštěva Zdravotního ústavu v Ostravě a prohlídky letiště v Mošnově a Vojenského veterinárního ústavu Hlučín byly ve čtvrtek 15. července 2021 ústředními body návštěvy premiéra Andreje Babíše za doprovodu místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka a ministra obrany Lubomíra Metnara v Moravskoslezském kraji.

Na jednání s vedením OKD, a. s., se předseda vlády seznámil s aktuální ekonomickou situací státního podniku včetně plánů na další vývoj ukončování provozu dolu ČSM a také s jeho příspěvkem v boji s pandemií nemoci covid-19. „Možná si vzpomenete, že v roce 2016 bylo OKD po nešťastné privatizaci úplně na bankrot. Ohroženo bylo asi 8 000 zaměstnanců. Dnes mohu konstatovat, že mé tehdejší rozhodnutí, jako ministra financí, že jsme počátkem roku 2017 do OKD vstoupili, podnik koupili a zachránili ho, bylo jednoznačně správné. Bylo to riziko, které se vyplatilo. OKD funguje a každý rok nám odvádí dvě miliardy korun do veřejných rozpočtů a z titulu sociálního a zdravotního pojištění, takže deset miliard za pět let díky tomu, že jsme tenkrát zachránili tuhle vytunelovanou firmu,“ konstatoval předseda vlády.

Ocenil i přístup vedení firmy k boji s pandemií nemoci covid-19. „OKD funguje, prosperuje a jde příkladem, protože OKD je premiantem v PCR testování. Dozvěděli jsme se, že budou znovu testovat od 29. července PCR metodou všechny zaměstnance, i když to už není povinné, ale jako dobrý hospodář chrání firmu proti viru a jdou příkladem i v očkování. Každý zaměstnanec OKD, který se nechá naočkovat, dostane 3 000 korun,“ ocenil premiér Babiš.

Ve Zdravotním ústavu v Ostravě si premiér společně s hlavní hygieničkou Pavlou Svrčinovou prohlédl nový transmisní elektronový mikroskop, který má mimo jiné pomoci při detekování nových mutací koronaviru. „Je to špičková technologie za 18 milionů. Dostal jsem fotku delta viru, který tu na nás útočí, ale my se bráníme očkováním. Myslím, že Státní zdravotní ústav má skutečné odborníky. Dlouho jsme diskutovali o protilátkách a bylo velice zajímavé slyšet názor paní Markéty Pomiklové, která je skutečně odbornice a od které jsem se dozvěděl plno zajímavých věcí,“ uvedl Andrej Babiš.

V Ostravě se plánuje také otevření dalšího očkovacího centra pro zájemce bez registrace. „V pondělí otevíráme další očkovací centrum v pražském obchodním centru Nový Smíchov. To bude mít na starosti Fakultní nemocnice Motol a opět to bude očkování bez registrace. Jsme rádi, že to funguje. Zájem je velký a znovu opakuji, že je to jediný způsob, jak se vrátit do normálu,“ připomněl předseda vlády.

V doprovodu ministra obrany a moravskoslezského hejtmana Iva Vondráka navštívil premiér Babiš budovu budoucího komunitního centra pro válečné veterány. Po jednání s vedením Moravskoslezského kraje navštívili předseda vlády a ministr obrany Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, kde se zajímali o další možnosti rozvoje areálu, a návštěvu Moravskoslezského kraje zakončili exkurzí ve Vojenském veterinárním ústavu Hlučín, který mimo jiné poskytuje veterinární péči pro potřeby Armády ČR a Ministerstva obrany.

„Pro mne to byla velmi dobrá návštěva, dozvěděl jsem se plno věcí. Vojáci zde dělají skvělou práci. Armáda je velice důležitá, je ve světě renomovaná, dělá skvělou práci a já všem našim vojákům velice děkuji,“ dodal premiér Babiš.

Bezpečnostní rada státu se zabývala zprávou o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců v roce 2020

V pátek 16. července 2021 se ve Strakově akademii uskutečnilo zasedání Bezpečnostní rady státu. Bezpečnostní rada státu se věnovala aktuální problematice Severoatlantické aliance a Evropské unie v bezpečnostní oblasti včetně aktuální bezpečnostní situace v České republice.

Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí Zprávu o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2020 a Zprávu o zajišťování obrany státu v roce 2020 a také se zabývala Analýzou připravenosti České republiky čelit závažné dezinformační vlně.

Bezpečnostní rada státu schválila také návrh změny statutu Výboru pro kybernetickou bezpečnost a upravila jeho jednací řád.

Pro informaci byl na program předložen materiál Systémové požadavky uživatelů hromadné radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systému včetně možností jejich financování.

Premiér Babiš jednal se starosty obcí v okolí Vrbětic o odškodnění a o další budoucnosti armádního areálu

: Předseda vlády spolu se starosty po jednání, 14. července 2021.

Premiér Andrej Babiš se ve středu 14. července 2021 během návštěvy Zlínského kraje setkal se starosty obcí v okolí armádního areálu ve Vrběticích, v němž došlo v roce 2014 ke dvěma výbuchům muničních skladů. Se starosty obcí dotčených mimořádnou událostí projednal možnosti odškodnění i otázku další budoucnosti objektu.

Návrh zákona o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích ve prospěch Zlínského kraje a dotčených obcí Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipová, Slavičín a Vlachovice projednala vláda v pondělí 12. července. „Obce a občané kolem bohužel zažili své, zemřeli tam dva lidé. My jsme s velkým odstupem, de facto sedmi let, rozhodli na vládě o odškodnění ve výši 700 milionů korun. Z toho 350 milion korun dostanou občané podle určitých kritérií a 350 milionů korun je určeno pro obce a pro kraj,“ shrnul premiér Andrej Babiš návrh zákona, o kterém by Poslanecká sněmovna mohla jednat 30. července.

S návrhem na odškodnění předseda vlády seznámil starosty dotčených obcí i zlínského hejtmana Radima Holiše. Na pracovním obědě se bavili také o další budoucnosti areálu, který je ve správě Vojenských lesů a statků ČR. V areálu je kromě skladů rovněž výrobní provoz Vojenského technického ústavu. „Potřebujeme urychleně zrealizovat hloubkový průzkum tohoto území, protože se nedá vyloučit, že je tam ještě nějaká munice. To je zakázka asi v hodnotě sto milionů. To bychom chtěli co nejdříve a myslím, že by to měla dělat státní firma. Neměla by to dělat soukromá firma, protože máme zkušenosti, které nejsou úplně pozitivní,“ konstatoval předseda vlády.

Premiér Babiš by si představoval, že už by ve vrbětickém areálu neměla být v budoucnu skladována munice a další vojenský materiál a objekt by měl opustit i Vojenský technický ústav. „Objekty by měly být spíše sanovány a mělo by se to stát lesoparkem, aby tam mohly chodit rodiny, aby tam bylo zázemí pro děti. Úplně to oddělit a udělat z toho normální prostor, o který se budou starat Vojenské lesy a budou tam chodit rodiny a nebude tam nic společného s nešťastnou historií tohoto místa,“ uvedl premiér Babiš s tím, že o osudu areálu už bude muset rozhodnout příští vláda. S dalšími návrhy na možné využití mají přijít i sami starostové a také Ministerstvo obrany.

V rámci středečního programu premiér Babiš jednal na Krajském úřadu Zlínského kraje s hejtmanem Holišem a Radou Zlínského kraje. Prohlédl si také zlínskou firmu SPUR, a. s., což je tradiční rodinná firma, která se zabývá výrobou plastových výrobků pro různá průmyslová odvětví a v současnosti patří mj. mezi přední tuzemské výrobce respirátorů. Disponuje sedmi linkami na výrobu nanorespirátorů různých typů a jednou linkou na výrobu nanoroušek.

Vláda schválila jmenování JUDr. Igora Stříže nejvyšším státním zástupcem

: Tisková konference po jednání vlády, 12. července 2021.

Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 12. července 2021 jmenovala novým nejvyšším státním zástupcem JUDr. Igora Stříže. Projednala také několik poslaneckých legislativních návrhů a souhlasila s návrhem na zkrácení intervalu mezi podáním první a druhé dávky vakcíny Comirnaty.

Igor Stříž se funkce nejvyššího státního zástupce ujme od 13. července. Z titulu funkce 1. náměstka nejvyššího státního zástupce tuto pozici dočasně zastával už od 1. července poté, co se předchozí nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman vzdal funkce k 30. červnu. Igor Stříž je dlouholetým státním zástupcem s bohatými zkušenostmi a vysokou odborností a jeho jmenováním bude zachována kontinuita fungování Nejvyššího státního zastupitelství. Více v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Vláda se zabývala také několika poslaneckými legislativními návrhy v sociální oblasti. K návrhům na vznik institutu integračního sociálního podniku zaměstnávajícího sociálně znevýhodněné osoby a tří legislativních návrhů, které mají změnit dosavadní systém důchodového pojištění, zaujala vláda neutrální stanovisko.

Kabinet následně podpořil poslanecký návrh zákona o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice, kterým poslanci navrhují vyplatit odškodné za výbuch muničních skladů ve Vrběticích Zlínskému kraji (59 milionů) a dotčeným obcím Bohuslavicím nad Vláří (36,5 milionu), Haluzicím (16 milionů), Lipové (36 milionů), Slavičínu (104 milionů) a Vrběticím (116,5 milionu korun). Odškodnění ve výši 300, 100 a 20 korun za den podle intenzity zásahu složek Integrovaného záchranného systému bude mít nárok každý postižený občan.

Vláda projednala a schválila také návrh kandidátní listiny na soudce Evropského soudu pro lidská práva za Českou republiku. O místo JUDr. Aleše Pejchala, jemuž končí 31. října mandát, se budou u Parlamentního shromáždění Rady Evropy ucházet tři schválení kandidáti a dva vybraní náhradníci.

Vláda rovněž vyslovila souhlas se dvěma novými mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví. V prvním se od 15. července zkracuje interval mezi oběma dávkami u vakcíny Comirnaty od firmy Pfizer/BioNTech z dosavadních 38 až 42 dní na 21 až 23 dní od podání první dávky. U zbylých dvou dvoudávkových vakcín se lhůty pro podání druhých dávek nemění. Druhé opatření nařizuje pořadatelům hromadných akcí s předpokládanou účastí více než 1 000 osob, aby pořádání této akce oznámili příslušné krajské hygienické stanici. V případě akcí konaných do 22. července 2021 včetně tak musí učinit bezodkladně, v případě akcí konaných od 23. července 2021 pak nejpozději 5 dnů přede dnem zahájení akce.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-12–cervence-2021-189665/.

VLÁDA ZPŮSOBILA PRÁVNÍ CHAOS

FIRMY CHTĚJÍ ZNÁT PRAVIDLA VČAS

Postranní panel