Tripartita

Cílem spolupráce je k transformaci území přistoupit komplexně a koordinovaně. Zúčastněné strany budou spolupracovat při přípravě konkrétních projektů i při zajišťování finančních prostředků a hledání potenciálních investorů. „Po ukončení těžby převzal část majetku OKD na základě usnesení Vlády ČR státní podnik DIAMO. Stává se tak v našem regionu významným hráčem, který může mít na jeho směřování vliv. Proto bylo velmi důležité najít společnou řeč a shodnout se na tom, co se v tomto území bude dít. Jsou zde nejen volné pozemky, ale také areály bývalých dolů, technické budovy a další objekty, které z velké části zmizí. Pro tato uvolněná místa hledáme nový směr a novou atraktivní náplň. Je to velmi složitý proces, proto je nutné postupovat koncepčně a vycházet z toho, co toto území potřebuje a nabízí. Proto jsem rád, že se státní podnik DIAMO zapojil do našich záměrů a  naší koncepce POHO2030, která se transformací pohornické krajiny detailně zabývá,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a dodal, že proměna území po ukončení těžby má tuto lokalitu zatraktivnit, posílit ekonomiku regionu, přivést sem nové investory, ale také vrátit krajinu lidem, aby zde mohli jezdit nejen za prací, ale i za odpočinkem a také třeba poznáváním hornické historie či zábavou. Moravskoslezský kraj chce přitom klást důraz na inovativní a zelené technologie.

„Moravskoslezský kraj je jeden ze tří uhelných regionů, které stojí před zásadní výzvou. Útlum těžkého průmyslu a vyrovnávání se s jeho dopady na ekonomiku a životní prostředí řeší také kraje Ústecký a Karlovarský. Vláda je připravena tyto regiony v jejich transformaci podpořit a vítá proaktivní přístup Moravskoslezského kraje, který má jasnou konkrétní vizi a intenzivně se připravuje na čerpání evropských zdrojů i státních peněz, které jsou pro uhelné regiony připraveny v rámci programu RE:START. Státní podnik DIAMO má pro tuto spolupráci potřebné zázemí a dlouholeté zkušenosti. Transformace nejen území Karvinska, ale celého kraje, je velmi složitý proces a Ministerstvo průmyslu a obchodu se podpisem memoranda zavazuje ke spolupráci v jeho realizaci,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček.

Memorandum o spolupráci při transformaci území po ukončení těžby v Moravskoslezském kraji vytváří potřebný prostor pro systematickou koordinaci transformace pohornické krajiny, sdílení informací, přípravu konkrétních projektů a také zapojení potenciálních investorů do celého procesu.

„Naším hlavním úkolem bude bezpečná likvidace převzatých dolů a zahlazení následků hornické činnosti v rámci jednotlivých areálů dolů. Už během příprav chceme zohlednit plánované záměry Moravskoslezského kraje. Bude nutné provést řadu likvidačních a sanačně-rekultivačních prací, které mohou pomoci transformaci důlních areálů. To vše v souladu s pokyny vlády, báňskou legislativou, zmíněnými záměry Moravskoslezského kraje i územními plány dotčených obcí. Jsme ale také připraveni být aktivním partnerem i pro další fáze využití areálů dolů a úzce spolupracovat na přípravě konkrétních transformačních projektů. Jsme také otevření diskuzi ohledně budoucího nakládání s pozemky v území. ,“ vysvětlil ředitel státního podniku DIAMO Ludvík Kašpar s tím, že státní podnik ve spolupráci s MSID zpracuje v letošním roce plány s určením  možností využití areálů dolů. Tyto master plány se stanou základem pro přípravu transformačních projektů. Nabídnou také možnosti budoucích investic pro případné zájemce z řad firem.

Proměnu území po ukončení těžby černého uhlí řeší pro Moravskoslezský kraj jeho akciová společnost MSID. Ta zpracovala a připravuje realizaci Koncepce rozvoje pohornické krajiny Karvinska do roku 2030 (POHO2030) a dokončuje základní vizi využití důlních areálů na Karvinsku. „Přípravu projektů bude zajišťovat společný projektový tým státního podniku DIAMO a MSID. Kraj i ministerstvo budeme o naší činnosti průběžně informovat. Chceme přizvat k aktivní účasti také obce a další relevantní partnery, kteří budou mít na transformaci území významný vliv. Naší snahou je připravit kvalitní projekty, které území oživí í a dají mu novou energii i smysl. Jednou z našich hlavních náplní je aktivní vyhledávání investorů, kterým chceme pomáhat nejen s jejich projekty, ale nabídnout jim i komplexnější péči při jejich zasidlování v kraji.  Naším velkým úkolem pak také bude zajišťovat na realizaci našich vizí finanční prostředky, a to nejen ze státních, ale hlavně z evropských zdrojů,“ řekl člen představenstva MSID Petr Birklen.

Memorandum o spolupráci při transformaci území po ukončení těžby v Moravskoslezském kraji bylo podepsáno dnes (15. 4. 2021) v Praze. Memorandum podepsali za Moravskoslezský kraj hejtman kraje Ivo Vondrák a 1. náměstek hejtmana kraje Jakub Unucka. Za Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR memorandum podepsal ministr Karel Havlíček, za státní podnik DIAMO jeho ředitel Ludvík Kašpar a za MSID členové jeho představenstva Tomáš Kolárik a Petr Birklen. Záznam akce si můžete přehrát na https://youtu.be/GZggmQMJosQ.

Nic nepřichází samo. Za vším je kus práce a úsilí. Po dlouhých měsících se konečně uzavřel nástroj (dotace), který umožní vyplatit odměny pro zaměstnance lůžkových zdravotnických zařízení a sociálních služeb. Oba dotační tituly jsou za námi a před námi je výplata zasloužených odměn. Do posledních chvil se ovšem stále jednalo. Mnohé věci jsou totiž jinak, než vypadají na první pohled.

S Ministerstvem práce a sociálních věcí jsme řešili způsob odměn pro zaměstnance, kteří odešli ze sociálních služeb. Také jsme vás pár dnů před uzavřením dotačního titulu pro sociální služby opět vyzývali, ať si za odborové organizace „pohlídáte“ žádosti zaměstnavatelů.

Občas se totiž stává i to, co by nikdo nečekal: Jsou zaměstnavatelé, kteří peníze pro své zaměstnance nechtějí! Bohužel takovým zaměstnavatelem je i Ministerstvo zdravotnictví. V rozporu s deklaracemi si pro své zaměstnance z hygienických služeb a zdravotních ústavů požádalo o odměny ve výši 30 000 Kč, a to přestože na jednáních deklarovalo souhlas s návrhem odborů na 75 000 Kč. Mimo vyšších odměn pro hygieniky nechce zvýšit ani odměny pro záchranáře přes kompenzační vyhlášku. Část jednání tedy není uzavřena a stále jedeme dál.

A jak to bylo se zdravotnickými pracovníky zdravotnických záchranných služeb? Návrh na mimořádné odměny pro zdravotníky, kteří pracují na zdravotnických záchranných službách, ve výši 120 000 Kč vycházel z toho, že tito zaměstnanci na rozdíl od svých kolegů z nemocnic nepobírali žádné zvláštní příplatky za ztížené pracovní prostředí při ošetřování COVID-19 pozitivních pacientů. Při přepočtu na hodiny představuje navýšená částka odměny naprosto nedostatečný příplatek v hodnotě 56/112 Kč na hodinu. A ani ten dosud Ministerstvo zdravotnictví neakceptovalo!

Na jednáních s ministrem Janem Blatným jsme nedošli ke shodě. Čeká nás jednání s novým ministrem Petrem Arenbergerem a věříme, že za podpory premiéra Andreje Babiše bude shoda nalezena.

Zvláštní příplatky pro záchranáře a také pro operátory dispečinku chceme do budoucna řešit systémově. Dopisem jsme se obrátili na hejtmany jednotlivých krajů se žádostí o úpravu zvláštních příplatků za zvýšenou neuropsychickou zátěž na maximální hranici. S MPSV chceme koncepčně dořešit příplatek pro zdravotníky na dispečincích zdravotnických záchranných služeb.

Práce je stále víc než dost. Děkujeme vám za podporu a pomoc.

V roce 2019 získaly soukromé podniky z veřejných zdrojů na výzkum a vývoj osm miliard korun. Jednu třetinu z této částky představovala nepřímá podpora prostřednictvím daňových odpočtů. Další podrobnosti přináší aktuální publikace ČSÚ.

Stejně jako ve většině vyspělých zemí, také v Česku hrají soukromé podniky významnou roli na poli výzkumu a vývoje. V roce 2019 bylo v soukromých firmách investováno do této činnosti 66,6 mld. korun, téměř dvakrát více než na vysokých školách a pracovištích Akademie věd ČR.

V roce 2019 se na celkových výdajích na výzkum a vývoj v soukromých podnicích podílela nepřímá veřejná podpora této činnosti 4,1 %. „V roce 2019 ušetřily soukromé firmy díky možnosti snížit si základ daně z příjmu o výdaje na výzkum a vývoj celkem 2,7 miliard korun. Za roky 2017 až 2019 šlo o částku 7,8 miliard a tato podpora se tak podílela na celkovém státním rozpočtu 0,2 %,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Při přepočtu na Eura ušetřily v roce 2018 soukromé firmy v Česku díky daňové podpoře výzkumu a vývoje 100 mil. Eur, sedmkrát méně než v sousedním Rakousku.

Vyšší částky do soukromého výzkumu a vývoje míří prostřednictvím přímé podpory. V roce 2019 financoval stát prostřednictvím dotací ze státního rozpočtu do výzkumu a vývoje v soukromých firmách 3,7 mld. Kč, tj. o polovinu více než před třemi lety. Celkem 1,7 mld. Kč získaly podniky na svůj výzkum a vývoj ze zdrojů Evropské unie. V letech 2010 až 2019 bylo na výzkum a vývoj v soukromých podnicích ze státního rozpočtu přímo vynaloženo 36 mld. Kč. Ze zdrojů EU pak získaly soukromé firmy 13 mld. Kč. Díky daňových odpočtům na výzkumné a vývojové projekty soukromé firmy ušetřily v tomto období dalších 22 mld. Kč.

V roce 2019 domácí soukromé podniky na svůj výzkum a vývoj získaly z veřejných zdrojů celkem 5,4 mld. Kč, což je o téměř tři miliardy více než v případě firem pod zahraniční kontrolou. Domácí podniky častěji spoléhají na přímou podporu ze státního rozpočtu než na daňové pobídky. V roce 2019 získaly na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu ve formě dotací 3,3 mld. Kč v porovnání s 0,5 mld. Kč, které získaly od státu firmy pod zahraniční kontrolou. Ty mnohem častěji využívají nepřímou podporu. V roce 2019 díky daňovým pobídkám na výzkum a vývoj ušetřily 1,8 mld. Kč.

Počet soukromých podniků, které pro své výzkumné a vývojové činnosti využily daňovou podporu, rostl do roku 2015, kdy šlo o 1 306 firem. Od té doby pozorujeme setrvalý pokles. V roce 2019 uplatnilo daňový odečet na výzkum a vývoj 940 podniků. „Přestože počet podniků, které si nárokují nepřímou podporu výzkumu a vývoje, v průběhu posledních pěti let klesl o 366, dochází v případě částky, kterou soukromé podniky touto cestou ušetřily, k mírnému nárůstu,“ komentuje Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Rozhovor s předsedou Asociace samostatných odborů Bohumírem Dufkem

⃰V úterý schválila Poslanecká sněmovna PČR senátní verzi novely zákona o potravinách, v níž Senát PČR zrušil Poslaneckou sněmovnou původně schválený paragraf o povinných kvótách českých potravin na pultech obchodů nad 400 metr čtverečních. Jaký je váš názor na tuto změnu?

Když to vezmu z praktického hlediska, včera Poslanecká sněmovna schválila, že naši občané i nadále uvidí na našich polích širé lány řepky, proti níž se v naší společnosti zvedá mnoho hlasů s tím, že řepka nepřispívá k rozvoji naší krajiny a našeho zemědělství, ale je to jen důsledek bruselské politiky, kdy bylo její pěstování podporováno z důvodu toho, že řepkový olej je, díky bruselským nařízením, přidáván do pohonných hmot.

Snahou, proč bylo v lednu v této novele zákona o potravinách schváleno paragrafované znění o zastoupení českých potravin na pultech obchodů, bylo přispět k tomu, aby české potraviny, které jsou vysoce kvalitní, měly rozhodně vyšší zastoupení na pultech supermarketů a hypermarketů u nás.

Jenže, touto úterní novelou zákona, kdy českým zemědělcům svitla naděje, že postupně opět získají své úctyhodné postavení na našem trhu potravin, se situace znovu vrací do té podoby, že zahraniční konkurenci nebudou moci čeští zemědělci konkurovat, protože zahraniční řetězce preferují dovozy. Byli jsme přesvědčeni, že český parlament podpoří české výrobce, a nikoliv jejich zahraniční konkurenci. Protože zde máme program, který podporuje i Evropská unie, a který chce, aby se potraviny spotřebovávaly tam, kde budou vyráběny. Je to také z toho důvodu, že chceme snížit uhlíkovou stopu kamionové přepravy potravin. Je až neskutečné, kolik finančních prostředků do obhájení zahraniční konkurence investoval Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a jeho prezident Tomáš Prouza. Byli jsme přesvědčeni, že stavovské české organizace budou podporovat českou produkci a tím i zájmy naší země. K tomu mohu jenom dodat, že jako odborář budu podporovat vždy české výrobky a českou zaměstnanost.

⃰Před pondělním zasedáním tripartity jste avizoval, že během jejího jednání budete znovu hovořit o možnosti otevření škol v přírodě. Jaká na to byla reakce jejích účastníků?

Mohu potvrdit, že jsme o tomto bodu, to je o otevření škol v přírodě, diskutovali, byť se o tom na tiskové konferenci, po skončení tripartity, nehovořilo, což je škoda. Nechápu, proč takto důležitá věc, nebyla z pozice předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středuly zmíněna. Asociace samostatných odborů podporuje otevření škol v přírodě po celou dobu pandemie. Je až nehorázné, jako aktivitu proti těmto školám v přírodě vyvinul ministr školství Robert Plaga. Zavřel děti na rok doma a nepřinesl do tohoto systému žádnou změnu. Není schopen v současnosti sdělit, jakým způsobem se bude naše školství dále vyvíjet. Jsme velice rádi, že jak ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček sestaví k této myšlence příznivě. Rovněž jsme rádi, že i nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger si na nás udělá čas, abychom mu 29. dubna vysvětlili velice pozitivní systém škol v přírodě. Podotýkám, že tento systém podporovali i účastníci debaty o pandemii a školství u prezidenta ČR Miloše Zemana. Školy v přírodě by mohly být konečně otevřeny, mohly by pomoci našemu školství, a hlavně by pomohly rodinám s dětmi ve velice složité situaci v době pandemie. Věřím, že pan ministr naše argumenty po věcné diskusi přijme a na základě této debaty se konečně dají věci do pohybu.