Komentář prezidenta SP ČR k dnešnímu jednání tripartity

„Na dnešním mimořádném jednání tripartity s námi vláda projednala, že od 1. března zavede povinné nošení roušek na pracovišti. Stanoví ale výjimky, například pro zaměstnance, kteří pracují ve ztížených podmínkách nebo tam, kde to nedovolují technické možnosti firem. Vláda tím reflektuje dopis, který jsme jí dnes zaslali společně s dalšími zástupci zaměstnavatelů.

Vicepremiér Karel Havlíček nám také oznámil, že vláda schválila 11 produktů pro dobrovolné samotestování ve firmách. Firmy si je budou moci nakoupit od schválených výrobců. Vláda na ně zaměstnavatelům přispěje, a to ve výši 60 korun za test na 4 testy měsíčně pro jednoho zaměstnance. Zaměstnavatelé budou mít povinnost všechny pozitivně testované zaměstnance hlásit na hygienu. Svaz průmyslu a dopravy o uznání samotestování ve firmách a dotacích na ně v posledních dnech intenzivně jednal s vládou a ministerstvem zdravotnictví. Zároveň jsme upozorňovali, že případný výpadek v příjmech musí vláda nahradit zdravotním pojišťovnám.

Předseda vlády a všichni přítomní nás upozornili, že připravují tvrdá opatření blížící se lockdownu. Ubezpečili nás ale, že se v žádném případě nebudou týkat klíčových oblastí průmyslu,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Gbelec Ondřej
kategorie Tiskové zprávy

BusinessEurope: Je nutné ponechat otevřené vnitřní hranice EU

Den před zasedáním Evropské rady, které se bude konat 25. – 26. února 2021, vydala Konfederace evropských zaměstnavatelských svazů BusinessEurope prohlášení k aktuálně komplikované situaci na vnitřních hranicích EU a k distribuci vakcíny proti onemocnění Covid-19.

Omezení na vnitřních hranicích Evropské unie zasahují do volného pohybu zboží a osob a zásadním způsobem narušují přeshraniční toky. Nutně se musíme vyhnout opakování situace z jara 2020, kdy členské státy zavedly na hranicích nepřiměřené restrikce bez koordinace se sousedními zeměmi.

Evropské zaměstnavatelské svazy včetně Svazu průmyslu a dopravy ČR proto vyzývají Evropskou radu k lepší koordinaci protiepidemických opatření, která jsou zaváděna na národní úrovni. Je nutné ponechat otevřené vnitřní hranice a zachovat plnou funkčnost evropského jednotného trhu. Členské státy by měly upustit od jednostranných zásahů a tam, kde situace stále neumožňuje zrušení hraničních kontrol, by měly být vybudovány přednostní pruhy pro nákladní dopravu.

K úspěšnému globálnímu boji s pandemií Covid-19 je bezpochyby potřeba navýšit produkci vakcíny a zajistit, aby všechny země světa měly k očkovací látce přístup. Pozastavení práva na ochranu duševního vlastnictví však není tou správnou cestou, protože právě jeho dodržování stálo u úspěšného zrodu vakcíny a respektování tohoto práva bude klíčové i pro následné bezpečné použití vakcíny v praxi.

Plné znění dopisu BusinessEurope předsedovi Evropské rady Charlesu Michelovi ke stažení ZDE.

Tomáš Hodač
kategorie BusinessEurope

Neformální Rada pro konkurenceschopnost

Letošní první neformální videokonferenční jednání ministrů odpovědných za oblast vnitřního trhu a průmyslu proběhne 25. února 2021 za portugalského předsednictví.

Hlavním bodem jednání je politická rozprava na téma Evropského semestru se zacílením na národní plány obnovy a odolnosti coby nástroje k naplňování průmyslové politiky EU. Důraz bude kladen také na posilování vnitřního trhu, digitální a zelenou transformaci a unijní koncept otevřené strategické autonomie. Proběhne i politická rozprava k Novému programu pro spotřebitele, který klade důraz na roli spotřebitelů v hospodářské obnově a posílení ochrany jejich práv. Otevře se i politická diskuse k revizi účetní směrnice a možnosti přijetí obecného přístupu. Finsko představí nótu reagující na výstupy ze setkání ministrů skupiny D9+, na kterém se diskutovalo o cílech EU v oblasti digitalizace v příštích deseti letech.

26. února 2021 naváže neformální Rada ministrů členských států EU zodpovědných za agendu výzkumu. Proběhne diskuse na téma národních plánů pro oživení ekonomiky a posílení její odolnosti. PT PRES bude účastníky informovat o současném stavu projednávání nařízení Rady, jímž se zřizuje společný podnik pro European High-Performance Computing. EK bude informovat o Paktu pro výzkum a inovace v Evropě a o činnostech ERA fóra pro transformaci a o novém evropském partnerství pro pandemickou připravenost.

POSELSTVÍ BUSINESSEUROPE

BusinessEurope adresoval své tradiční poselství Radě formou dopisu na Pedra Sizu Vieiru, portugalského ministra pro hospodářství a digitalizaci. V úvodu dopisu zdůrazňuje, že projednávaná témata jsou vysoce důležitá pro evropský byznys. Opatření přijatá ze strany EU a členských států v zájmu zachování ekonomické kapacity pro úplné vzpamatování se ze současného šoku jsou zásadní. Atraktivita podnikatelského prostředí bude hrát rozhodující úlohu při podpoře investic a schopnosti Evropy realizovat přechod k digitální a zelené ekonomice, generovat inovace, zachovat a vytvářet pracovní místa a zůstat globálním lídrem. Nástroj EU pro obnovu New generation a zejména Národní plány pro obnovu a odolnost se musí stát klíčovými nástroji k posílení reforem směřujících k tolik potřebné konkurenceschopnosti a investicím.

Jednotný trh je pod největším tlakem všech dob a ve světle pandemie COVID-19 pokračující v dalších a dalších vlnách čelí Evropa riziku, že se budou opakovat chyby z jara 2020, kdy nepřiměřené a jednostranné restrikce společnost spíše poškodily, než aby zajistily kontrolu nad virem. Je zásadní, aby byly důkladně implementovány závěry Evropské rady z ledna 2021, tak aby hranice zůstaly otevřené a volný pohyb zboží a služeb nebyl přerušen. BusinessEurope se vyjadřuje v dopise i k nové spotřebitelské agendě, jejímž cílem by neměla být jen samotná ochrana spotřebitelů, ale i umožnění byznysu plně využívat výhod jednotného trhu. Účinné dosažení ambiciózních cílů by nemělo být založeno jen na legislativních krocích, ale i na zvyšování povědomí, výchově a změně myšlení spotřebitelů.

BusinessEurope vyjadřuje v dopise i své obavy, týkající se návrhu novely směrnice 2013/34/EU (tzv. účetní směrnice), pokud se jedná o zveřejňování informací o daních z příjmů ze strany některých podniků a poboček, jejímž cílem je podle EK zvýšení daňové transparentnosti právnických osob formou zavedení požadavků na každoroční zveřejňování informací ze strany největších nadnárodních skupin společností působících v EU.

Gbelec Ondřej
kategorie Evropská unie

MPO podpoří cestovní kanceláře. Pomůže jim s pojištěním pro případ úpadku

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) zveřejnily první výzvu z programu COVID Záruka CK, který vznikl ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Má zmírnit dopady koronaviru na cestovní ruch a cestovní služby. Podpora se bude poskytovat formou bankovních záruk vystavených ČMZRB, které cestovní kanceláře místo vlastních financí využijí pro povinnou spoluúčast na povinném pojištění ochrany proti úpadku.

Cestovním kancelářím se extrémně snížily tržby, a tak se jim výrazně ztížila schopnost dostát finančním závazkům, a to včetně zákonné povinnosti zajistit se proti úpadku. MPO reaguje na potřeby trhu a chce pomoci cestovním kancelářím bankovní zárukou, která činí až 75 % z požadované spoluúčasti cestovní kanceláře do 30% limitu pojistného plnění, nejvýše však 4 miliony korun,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček.

Záruky jsou určeny zejména pro malé a střední cestovní kanceláře a budou se vystavovat na jeden kalendářní rok, resp. na jedno pojistné období, zahájené mezi 1. říjnem 2020 a 31. prosincem 2021. „Žádosti o podporu budeme přijímat od 1. března 2021 prostřednictvím naší
E-Podatelny,“ 
říká generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek a dodává: „Podrobné informace k programu, žádost a videonávod, jak o podporu zažádat, budou včas zveřejněny na našich webových stránkách.

Program COVID Záruka CK byl projednán s Asociací českých cestovních kanceláří a agentur, Českou unií cestovního ruchu a Českou asociací pojišťoven. Žádat o podporu budou moct také společnosti, které dříve působily jako cestovní kanceláře, ale v době od 12. 3. 2020 se z nich musely stát cestovní agentury.

„Cestovní kancelář dosáhne na zákonné pojištění prostřednictvím záruky, zůstanou jí vlastní zdroje, které bude moci využít na další činnost, a bude tak moci dál poskytovat cestovní služby,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha a dodává: „Předpokládaná potřeba finančních zdrojů je 300 milionů korun a podpora by mohla být dosažitelná pro více než 90 % cestovních kanceláří a agentur v České republice.“

Konkrétní podmínky a kritéria pro získání podpory jsou k dispozici na webových stránkách www.cmzrb.cz a www.mpo.cz.

  • Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
 

Jaký očekáváte vývoj zaměstnanosti v roce 2021?

Magazín Českého statistického úřadu Statistika&My se zeptal Renáty Burianové prezidentky Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb.
 
Je velice těžké dělat prognózy v době, kdy není stále jasné, jak dlouho potrvají omezení a jak dlouho bude probíhat očkování práceschopné populace.
 
Největší část našich členů jsou zaměstnanci obchodu a logistických center. Tyto obory patří mezi klíčové pro úspěšné zvládnutí krizové situace. Pokud se české ekonomice podaří rychle zotavit a spotřeba domácností se začne znovu zvedat, neočekávám výrazné změny proti roku 2020.
 
Masivní nástup digitálních služeb bude vyžadovat novou logistiku a nové pracovní příležitosti, které vykompenzují zánik některých tradičních pozic.
 
Velice těžké časy zažívá sektor sociálních služeb. Pandemická krize ukázala na řadu jeho slabin. V tomto oboru vidím prostor jak pro růst zaměstnanosti, tak i pro růst mezd.
 
 
 
  • Zdroj: Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb

Odraz GDPR v oblasti BOZP a ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrana osobních práv zaměstnance

Vyšla brožura Odraz Obecného nařízení o ochraně osobních údajů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrana osobních práv zaměstnance.
 
Je to již více než dva roky, co se stalo použitelným Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů; dále jen Obecné nařízení). Obecné nařízení počítalo rovněž s tím, že souběžně s jeho účinností nabude účinnosti v každém členském státě Evropské unie tzv. adaptační zákon, kterým by byly upraveny některé dílčí aspekty ochrany osobních údajů, které Obecné nařízení umožňuje, či dokonce předpokládá upravit na vnitrostátní úrovni. V podmínkách České republiky je oním adaptačním zákonem zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který vstoupil opožděně v účinnost dne 24. dubna 2019. 
 
Nová právní úprava ochrany osobních údajů představovaná Obecným nařízením a zákonem o zpracování osobních údajů má své dopady do oblasti pracovněprávních vztahů i na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Těmto dopadům s důrazem na oblast BOZP a dále na specifiku ustanovení § 316 zákoníku práce je věnována tato brožura (viz přílohu), která je určena především pro zaměstnavatele a fyzické či právnické osoby, které v rámci povinností souvisejících se zajištěním BOZP musí dbát i na povinnosti plynoucí z Obecného nařízení, a to i s ohledem na ochranu majetkových zájmů zaměstnavatele a ochranu osobních práv zaměstnance.
 
Přílohy:
  • Zdroj: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.

I přes krizi firmy neztrácejí optimismus, čekají ale na očkování

Většina našich firem skončí za loňský rok v zisku. Kompletní výsledek za celou ekonomiku, tedy i sektory mimo průmysl, ale nebude tak pozitivní. Zjistil to lednový průzkum Svazu průmyslu a dopravy, kterého se zúčastnilo 162 průmyslových podniků. Z šetření mimo jiné vyplynulo, že z průmyslových odvětví koronavirová krize nejvíce zasáhla automobilový průmysl. Nižší než plánovaný zisk za rok 2020 hlásí 63 % firem z oboru. Nejvíce ztrátových firem je pak ve sklářském průmyslu a strojírenství.

Navzdory přetrvávající koronavirové krizi a původním očekáváním zakončí větší část firem rok 2020 po ekonomické stránce v kladných číslech. Na vyšší nebo plánovaný zisk dosáhne 45 % firem, které se zúčastnily průzkumu Svazu průmyslu a dopravy. Nižší zisk, než plánovaly, má 37 % firem. Bez zisku či ve ztrátě skončí zhruba 12 % podniků.

„S propadem zisku se potýkaly především velké firmy. U malých a středních firem už bylo více podniků ve ztrátě. Pro rok 2021 očekává třetina firem meziroční růst zisku a víc než čtvrtina firem jeho meziroční pokles. Ztrátu očekává zhruba 10 % podniků. Nejvíce firem očekává růst zisku v automobilovém průmyslu. Pokles zisku předvídají firmy z chemického a sklářského průmyslu,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Právě firmy z chemického průmyslu mají i problémy se zakázkami. Zatímco až polovina strojírenských firem hlásí pro 1. čtvrtletí letošního roku růst zakázek, tak podnikům z chemického průmyslu zakázky ubývají. Jejich pokles hlásí dvě třetiny chemických firem. Sklářské firmy nejčastěji tvrdí, že se objem jejich zakázek nemění.

FIRMY UŽ NEJSOU PESMISTICKÉ

I přes krizi firmy nepřestávají investovat. Více peněz než v roce 2020 plánuje letos investovat 37 % podniků. Téměř čtvrtina firem dokonce plánuje vyšší investice než v předkrizovém roce 2019, týká se to hlavně firem z chemického průmyslu nebo strojírenství.

„Firmy už nejsou tak pesimistické ohledně investic jako v roce 2020. Vloni v červnu v našem průzkumu ještě skoro polovina firem tvrdila, že svoje investice na letošní rok omezí. Teď už jsou ale optimističtější. Řada podniků navíc pochopila, že díky investicím – především do Průmyslu 4.0 nebo digitální transformace – může být vůči dalším krizím odolnější,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Image20210223134159

Optimističtěji hledí do roku 2021 také exportéři. Téměř polovina z nich očekává růst tržeb. Nejvíce by se letos mělo dařit exportérům ze strojírenství a automobilového průmyslu. Naopak 50 % chemických firem očekává pokles tržeb z vývozu.

Navzdory optimistickým výhledům se ale firmy setkávají i s případy, kde jejich obchodní partneři nejsou schopni plnit závazky nebo už vyhlásili insolvenci. Z šetření vyplynulo, že se s takovým případem setkalo 43 % firem. Nejčastěji hlásí ekonomické problémy obchodních partnerů firmy z automobilového průmyslu.

„Je vidět, že i přes velice přísná opatření a neustálá omezení jsou firmy páteří ekonomiky. Vláda by je proto neměla zatěžovat další administrativou a nechat případná další protiepidemická opatření především na samotných podnicích,“ upozorňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Právě firmy už v samotném začátku epidemie přijaly řadu hygienických opatření ve svých provozech, mnohé z nich navíc své zaměstnance samy pravidelně testují.

FIRMY PROPOUŠTĚT NECHTĚJÍ

I přes přetrvávající hospodářská omezení a restrikce většina firem v roce 2021 neplánuje propouštět své zaměstnance. V průzkumu to uvedlo přes 60 % podniků. Naopak jen 8 % firem letos připravuje propouštění, obvykle do 5 % procent pracovníků. Nejčastěji o propouštění uvažují firmy ze sklářského průmyslu. Řada podniků ovšem namísto propouštění zaměstnance naopak poptává.

„Téměř třetina firem hlásí, že jim zaměstnanci chybějí a chystají se najímat nové pracovníky. Týká se to hlavně velkých a středních firem, zejména těch z automobilového průmyslu,“ upřesňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Image20210223134213

PODNIKY VYHLÍŽEJÍ OČKOVÁNÍ

V souvislosti s chybějícími zaměstnanci firmy také čekají na možnost, kdy budou moci začít očkovat své pracovníky proti nemoci Covid-19. Přes 90 % firem má totiž v karanténě nebo izolaci kvůli nemoci Covid-19 do 10 % zaměstnanců. Firmám navíc chybí i pracovníci, kteří musejí být doma s dětmi na ošetřovném kvůli zavřeným školám. V průzkumu celkem 94 % firem uvedlo, že má na ošetřovném do 10 % zaměstnanců.

„Více než třetina podniků věří, že se díky očkování výrazné sníží nemocnost na pracovišti, další firmy pak očekávají, že díky tomu budou moct zrušit některá hygienická opatření ve svých provozech. Až 60 % firem si pak od očkování pracovníků slibuje rychlejší proočkovanost celé populace a tím i rychlejší návrat k normálnímu životu,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum provedl Svaz průmyslu a dopravy ČR ve dnech 21.–27. 1. 2021. Ze 162 průmyslových podniků, které se ho zúčastnily, bylo 18 procent malých podniků do 50 zaměstnanců, 40 procent středních podniků s 51 až 250 zaměstnanci a 42 procent velkých firem s více než 250 zaměstnanci.

 

Vláda prodloužila program Antivirus do konce dubna, od čtvrtka budou muset lidé na vybraných místech nosit respirátor či chirurgické roušky

Tisková konference po jednání vlády, 22. února 2021.
Tisková konference po jednání vlády, 22. února 2021.
Od čtvrtka budou muset lidé v České republice na vybraných veřejně přístupných místech povinně nosit respirátor či jednorázové chirurgické roušky. Zpřísnění mimořádného protiepidemického opatření Ministerstva zdravotnictví odsouhlasila vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 22. února 2021. Rozhodla také o dalším prodloužení podpůrného programu Antivirus či o dalším bezplatném poskytnutí osobních ochranných prostředků pro zaměstnance škol a pro osoby ohrožené chudobou.

Od půlnoci ze středy na čtvrtek vstoupí v České republice v platnost přísnější pravidla pro nošení osobních ochranných prostředků na veřejně přístupných místech. Ve vnitřních prostorách veřejných staveb a na dalších veřejně přístupných místech, kde budou více než dvě osoby na vzdálenost méně než dva metry se bude možné pohybovat pouze s nasazeným respirátorem třídy minimálně FFP2 či KN 95, zdravotnickou obličejovou maskou nebo obdobným prostředkem naplňujícím minimálně všechny technické podmínky a požadavky normy ČSN EN 14683+AC, který brání šíření kapének. Až do 28. února bude v tomto případě platit přechodná výjimka, která dočasně umožní i použití jiných ochranných prostředků.

Od půlnoci ze středy na čtvrtek začne platit také pro návštěvu obchodů, zdravotnických zařízení ambulantní péče, zařízení sociálních služeb, cestování v prostředcích veřejné dopravy, ale také pro mezinárodní letiště, nástupiště, přístřešky a čekárny veřejné dopravy a motorová vozidla, pokud v nich pojedou lidé z více domácností, kde bude nutné mít nasazený respirátor nebo alespoň dvě přes sebe přeložené zdravotnické obličejové masky. Nebude tedy už možné využít třeba doma vyrobené látkové roušky. Z těchto nařízení budou nadále platit výjimky pro zvláštní případy, například pro děti do 15 let. Více v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Vláda zároveň souhlasila s vyčleněním 7,5 milionu roušek z pohotovostních zásob Správy státních hmotných rezerv, které budou prostřednictvím 15 potravinových bank a jejich centrálního skladu a další zhruba tisícovky sociálních partnerů například z řad nevládních neziskových organizací zdarma distribuovány osobám a domácnostem ohroženým chudobou či materiální deprivací. Každá osoba by měla dostat jedno balení o obsahu 50 kusů roušek. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ze skladů Správy státních hmotných rezerv bude uvolněno také 3 467 312 kusů respirátorů typu FFP2, které vláda pošle bezplatně do škol a dalších školských zařízení. Jejich zaměstnanci dostanou v období od 1. března 2021 do 31. března 2021 po třech respirátorech na týden. Jedná se o školy a školská zařízení, ve kterých bude povolena prezenční výuka od 1. března 2021 a následně podle harmonogramu schváleného vládou 15. února.

Dílčích změn reflektujících nové skutečnosti doznalo i mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které nastavuje podmínky izolace a karantény pro případ nemoci covid-19. Nově už do karantény v případě rizikového kontaktu nebudou muset lidé, kteří prošli nejméně dva týdny předtím kompletním očkováním nebo sami covid-19 v uplynulých 90 dnech prodělali a nemají žádné příznaky.

Vláda schválila také další prodloužení Cíleného programu podpory zaměstnanosti Antivirus. Důvodem k prodloužení doby uznatelnosti výdajů programu Antivirus do 30. dubna 2021 je jednak přetrvávající špatná epidemická situace, tak i skutečnost, že se zatím nepodařilo v Parlamentu schválit novelu zákona o zaměstnanosti, která zavádí tzv. kurzarbeit. Zároveň Ministerstvo práce a sociálních věcí přistoupilo k drobným úpravám, které vyplývají z dosavadní zkušenosti s jeho realizací. Více informací naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda se zabývala také novelou volebního zákona. V reakci na derogační nález Ústavního soudu, který zrušil několik klíčových ustanovení zákona, připravila dvě varianty novely. Jedna počítá se zachováním stávajících 14 volebních krajů, přičemž pro přepočet hlasů na mandáty by se využila Hareova kvóta, kterou se vypočítá počet platných hlasů potřebných k získání jednoho mandátu.

Druhá varianta naopak počítá se vznikem jediného volebního obvodu za celou ČR a hlasy by se na mandáty přepočítávaly pomocí Hagenbach-Bischoffovy kvóty, kdy se celkový počet hlasů postoupivších do skrutinia dělí číslem odpovídajícím počtu volených poslanců zvýšeným o hodnotu 1, tedy číslem 201. Obě verze počítají se zachováním pětiprocentního prahu pro vstup do Sněmovny a také s úpravou Ústavním soudem zrušené aditivní klauzule pro postup koalic do skrutinia, a to v podobě 7, 9 a 11 procent podle počtu subjektů, které koalici vytvoří. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Kabinet rovněž rozhodl o vypracování a podání žaloby České republiky proti Polské republice k Soudnímu dvoru EU, a to pro nesplnění povinnosti na základě čl. 259 Smlouvy o fungování EU. Jedná se o pokračování sporu o rozšíření a prodloužení těžby v polském hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Polská strana dlouhodobě ignoruje námitku české vlády i představitelů Libereckého kraje, že rozšířením těžby a prohloubením dolu mohou být ohroženy zdroje podzemních vod, které slouží pro dodávky pitné vody až pro 30 tisíc obyvatel Libereckého kraje. Podle názoru české vlády Polsko nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice EIA, směrnice SEA, rámcové směrnice o vodách, směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a také přímo Smlouvy o EU. České stížnosti dala z větší části zapravdu i Evropská komise. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-22-unora-2021-186799/.

Tripartita řešila aktuální epidemiologickou situaci nebo Národní plán obnovy

Tisková konference po jednání tripartity, 22. února 2021.
Tisková konference po jednání tripartity, 22. února 2021.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 22. února 2021 sešli prostřednictvím videokonference na jednání tripartity. Sociální partneři diskutovali programy určené na pomoc zaměstnancům a zaměstnavatelům, čerpání z fondů EU, stav digitalizace a vývoj eGovernmentu, Národní plán obnovy nebo dopady Zelené dohody pro Evropu.

V letošním roce se jedná o třetí zasedání tripartity. Za posledních pět měsíců se uskutečnilo šest jednání Rady hospodářské a sociální dohody. Vláda je v pravidelném kontaktu se sociálními partnery. Pracovní týmy tripartity se scházejí pomocí videokonferencí.

Dopady Zelené dohody pro Evropu na ČR

Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo vstupní analýzu dat a definovalo požadavky související s přechodem k uhlíkové neutralitě. Studie bude dále upřesněna a vyčíslena po jednotlivých sektorech. Největší požadavek na centralizovaný zdroj bezemisní energie má hutnictví. V brzké době bude třeba rozhodnout o výstavbě výkonného nízkoemisního zdroje na Ostravsku. Současně je nezbytné se zaměřit na výzkum a vývoj v oblastech, které mohou přispět ke snižování emisí.

Stav digitalizace a vývoj eGovernmentu

Digitální Česko se v roce 2021 zaměří primárně na 3 oblasti – Institucionalizace, Digitalizace a Transformace. Oblast Institucionalizace bude zaměřena na rozjezd bankovní identity nebo implementaci zákona o právu na digitální služby. V rámci Digitalizace se bude dále pracovat na rozvoji širšího portfolia služeb dostupných na Portálu občana a Portálu veřejné správy. Sekce Transformace bude zaměřena na finalizaci digitalizace stavebního řízení, centrální nákupy a rozvoj spolupráce s komerční a akademickou sférou. V letošním roce bude provedena aktualizace vydaných metodických pokynů a zásad digitální přívětivé legislativy.

Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v období 2014–2020

Od počátku programového období 2014–2020 bylo ke konci ledna vyhlášeno za všechny programy 1 123 výzev s alokací 833,9 miliardy korun. Ze všech programů vyhlásil nejvyšší objem výzev OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, dále OP Doprava a Integrovaný regionální OP. V rámci vyhlášených výzev byly do konce ledna 2021 vydány rozhodnutí o poskytnutí podpory v celkové výši 601,4 miliardy korun. Objem vyúčtovaných prostředků činil 352,5 miliardy korun. Do září letošního roku budou ze strany Ministerstva pro místní rozvoj dopracovány a předloženy vládě návrhy operačních programů a návrh Plánu pro spravedlivou transformaci.

V rámci agendy, která souvisí s dopady koronavirové epidemie, členové tripartity diskutovali o současné napjaté epidemické situaci. Probrali mimo jiné novelu zákona o zaměstnanosti, která zavádí tzv. kurzarbeit, další prodloužení programu Antivirus, kompenzace pro osoby v karanténě či návrh na pravidelné testování zaměstnanců ve firmách.

Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody se uskuteční v březnu 2021.

Live: Krize bydlení – Bude v Česku kde bydlet?

Jestli vás zajímá, co může pomoci změnit aktuální krizi dostupného bydlení nebo jaká je aktuální koncepce bydlení, sledujte 23. února od 10:00 online konferenci Saint-Gobain Fórum 2021. Za Ministerstvo pro místní rozvoj zde vystoupí Jana Hanzlíková, náměstkyně pro řízení sekce bydlení a sociálního začleňování.