Svaz průmyslu vybral TOP 5 projektů Průmyslu 4.0 za rok 2020
Svaz průmyslu a dopravy ČR letos poprvé udělil Cenu za Průmysl 4.0. Ocenil tak inovativní a inspirativní využití technologií a konceptu Průmyslu 4.0 v roce 2020. Letošní cenu získala společnost Blumenbecker Prag za využití digitálního dvojčete pro integraci robotů do výrobních linek. Firmy už mohou přihlašovat své projekty Průmyslu 4.0 do dalšího ročníku Ceny za Průmysl 4.0.
Odborná porota vybrala také další čtyři projekty, které ukazují best practices a mohou sloužit jako inspirace pro ostatní firmy. Společnost Adler Czech uspěla s hybridním energetickým systémem s využitím solární elektrárny a akumulace. Výrobce tlakových senzorů BD Sensors porota ocenila za komplexní přístup ke sběru a využívání dat z výrobních strojů napříč celou firmou. Dceřiná společnost Elektrotechnické asociace ELA Blockchain Services si vysloužila uznání za vytvoření a rozjezd prvního veřejného průmyslového blockchainu. Olomoucká firma Koyo Bearings ČR zabodovala s řešením, které snížilo nároky na obsluhu linky na výrobu ložiskových kroužků na bázi umělé inteligence, digitalizace dat a propojení výroby s logistikou.
„Udělením Ceny za Průmysl 4.0 jsme chtěli ještě více zpopularizovat téma digitální transformace nejen mezi firmami, ale i širokou veřejností. Digitální transformace nám všem totiž do budoucna přinese velkou konkurenční výhodu. Už jsme spustili druhý ročník této ceny. Abychom ukázali celou pestrou paletu úspěšných aplikací napříč všemi průmyslovými odvětvími, chceme posbírat různorodé projekty jak z oblasti nasazování jednotlivých prvků Průmyslu 4.0, tak i celkové digitální transformace firem,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. Firmy své projekty mohou přihlašovat na webových stránkách Svazu průmyslu a dopravy ČR do 31. května 2021.
BLUMENBECKER PRAG – E-ROBOT – INTEGRACE ROBOTŮ DO VÝROBNÍCH LINEK
Motto: Digitální dvojče pomáhá s navrhováním robotických linek
Cíle a výsledky projektu
Firma si chtěla osvojit schopnost navrhovat a uvádět do provozu rozsáhlé či složité robotické výrobní celky na bázi tzv. virtuálního zprovoznění. Cílem projektu bylo také vyvinout vlastní optimalizační funkce pro optimalizaci času/taktu linky s více roboty a optimalizaci spotřeby energie použitých průmyslových robotů. Firma se rovněž rozhodla vybudovat vlastní testovací robotické pracoviště pro vývoj a ověřování nových technologií dle standardu Průmyslu 4.0, které zahrnují digitální dvojče a reálné pracoviště. Výsledek projektu je funkční testovací platforma respektující standardy Průmyslu 4.0 umístěná v laboratoři společnosti Blumenbecker Prag v Bezděčíně. Pracoviště obsahuje čtyři roboty a další související zařízení. K němu existuje tzv. digitální dvojče. Dalším výsledkem je funkční optimalizační plug-in. Při ověřování jeho funkčnosti se prokázalo, že lze díky němu zrychlit činnost robotického pracoviště v řádu vteřin (v závislosti na typu projektu) a dosáhnout energetických úspor robotů na úrovni 10 %.
Co o projektu řekla odborná porota
- „Vysoce inovativní projekt. Staví na digitálním dvojčeti výrobní linky se simulací zamýšlených změn a odladění špatných míst. Ukázková práce ve smyslu Průmyslu 4.0.“
- „Projekt významným způsobem přispěl k digitalizaci firmy a ke změně myšlení zaměstnanců. Zároveň byla prokázána smysluplnost virtuálního zprovoznění s ohledem na čas a náklady.“
- „Projekt představuje hezký příklad nalezení nové obchodní příležitosti přímo v jádru digitální transformace průmyslových podniků, získání konkurenční výhody a přidané hodnoty na trhu systémových integrátorů. Lze předpokládat, že v blízké budoucnosti může významněji ovlivnit obchodní výsledky firmy.“
ADLER CZECH – HYBRIDNÍ ENERGETICKÝ SYSTÉM
Motto: Obnovitelné zdroje zvyšují energetickou soběstačnost skladového areálu
Cíle a výsledky projektu
Firma vybudovala hybridní fotovoltaický systém s bateriemi a kogenerací v prostorách skladového a logistického centra firmy v areálu Contera Ostrava City. Cílem bylo zvýšení soběstačnosti ve využívání energií v rámci činnosti společnosti Adler a finančních úspor při nákupu energií.
Projekt má přínos pro celkové snížení emisí a skleníkových plynů stejně jako pro stabilizaci provozu distribuční soustavy. Komplex fotovoltaických elektráren spolu investicí do kondenzačních kogeneračních jednotek zajišťují pro skladové prostory ekologickou výrobu elektřiny a tepla. Integrace akumulátorů výrazně zvýšila energetickou bezpečnost budovy. Propojení s nabíjecí stanicí pro elektromobily a vysokozdvižné vozíky zvedlo účinnost a obchodní využitelnost vyrobené elektrické energie. Roční úspora emisí CO2 dosahuje 291,04 tun. Roční úspora energií je stanovena na 248,75 MWh.
Co o projektu řekla odborná porota
- „Chytrý projekt, vzor pro obdobné inovace práce s energiemi ve středních firmách.“
- „Tento pilotní projekt prokázal, že je možné snížit celkovou uhlíkovou stopu moderního skladového a logistického centra na minimum. Použité technické řešení je komplexní a integruje celou řadu technologií od výroby, distribuce, akumulace a využití elektrické energie a tepla.“
- „Projekt přispívá k digitální transformaci firmy, i když nepředstavuje evoluční digitální skok, pouze o částečný, ale významný krok.“
BD SENSORS – DATOVÁ TRANSFORMACE FIRMY
Motto: Data míří k pracovníkům přes tablety
Cíle a výsledky projektu
Koncept Průmyslu 4.0 má pomoci s optimalizací průběžné doby výroby a zvýšení efektivity a flexibility procesu výroby na Mechanické dílně. V minulosti bylo pro firmu obtížné získat informace o skutečném využití strojů na CNC dílně a o využívání a životnosti nástrojů. Nemohla proto lépe optimalizovat výrobu a měřit abnormality. Firma přistoupila ke kompletnímu pokrytí podniku ve výrobě i v administrativě podle konceptu Průmyslu 4.0. Zapojila do systému dvacet strojů, z nichž sbírá data. Pracovní dokumentaci k zakázkám zpřístupnila pracovníkům v tabletech na pracovištích. Prostřednictvím tabletu se kontroluje také kompetence operátora (např. platnost školení pro obsluhu strojů) před spuštěním daného stroje. Při zastavení stroje tablet obsluhu vyzve ke zdůvodnění prostoje. Do CNC strojů se automaticky posílají korekční data z robotické měřicí buňky. Produktivita se díky těmto opatřením zvýšila o 10 procent, seřizovací časy se zkrátily o 50 procent.
Co o projektu řekla odborná porota
- „Příklad velmi dobrého postupného naplňování konceptu Průmysl 4.0 ve středně velké firmě. Kromě pozitivních efektů z hlediska nákladů je nesporným efektem postupné rozšiřování digitálních dovedností stávajících zaměstnanců.“
- „Projekt představuje přímo ideální ukázku implementace Průmyslu 4.0 ve středně velkém podniku. Jedná se o promyšlené, strategicky a technicky do posledního detailu dokonale zvládnuté řešení, které může být inspirací pro další české středně velké a malé podniky.“
- „Nasazené technologie a jejich použití odpovídá dobré praxi inovativních firem. Výhodou je zisk mnoha dat pro lepší plánování, vyhodnocování a zvýšení produktivity i kvality.“
ELA BLOCKCHAIN SERVICES – BLOCKCHAINOVÁ PLATFORMA PRO PRŮMYSL
Motto: První průmyslový blockchain v Česku
Cíle a výsledky projektu
Elektrotechnická asociace přišla s myšlenkou vytvořit silnou důvěryhodnou blockchainovou platformu a dát ji k dispozici nejen českému průmyslu pro další využití. Blockchainová platforma je jedním ze stavebních kamenů digitální transformace a Průmyslu 4.0. ELA Blockchain Services – dceřiná společnost Elektrotechnické asociace řešila celý řetězec od vytvoření blockchainového jádra a první aplikace až po edukování nejširší veřejnosti, co to vlastně blockchain je a jak může ve firmách sloužit. Projekt předčil vytčené cíle. Blockchain začínají využívat průmyslové firmy, ale i státní správa. Připojilo se k němu Ministerstvo průmyslu a obchodu a další instituce. ELA Blockchain už využívají firmy také mimo Českou republiku. K platformě mohou přistupovat firmy jako ke službě a nemusí být nutně její součástí, například jako provozovatel blockchainového nodu.
Co o projektu řekla odborná porota
- „První projekt svého druhu a rozsahu v ČR. Otevírá možnosti k obchodnímu využití blockchainu českým institucím a podnikatelským subjektům.“
- „Jedná se o inovativní komerční řešení – unikátní kombinaci disruptivní technologie a platformního řešení pro široké spektrum uživatelů ze státní i soukromé sféry. Úroveň zabezpečení informací uložených na blockchainu je na špičkové úrovni.“
- „Implementací vznikla inovativní komerční blockchainová platforma v ČR, kterou je možné uplatnit v Průmyslu 4.0, o míře jejího uplatnění se bude teprve rozhodovat v následujícím období.“
KOYO BEARINGS – AUTOMATIZACE LINKY NA LOŽISKOVÉ KROUŽKY
Motto: Umělá inteligence hlídá kvalitu ložiskových kroužků
Cíle a výsledky projektu
Firma potřebovala snížit náročnost obsluhy výrobních linek na ložiskové kroužky s pomocí prvků Průmyslu 4.0. Ty zahrnují automatickou vizuální kontrolu výrobků na bázi umělé inteligence, propojení automatizovaných strojů v lince datovou sítí a následné zpracování dat a propojení výrobního procesu s interní logistikou. V návaznosti na tento projekt firma zmodernizovala školicí centrum, aby umožnilo efektivní zaškolení zaměstnanců mimo jiné s využitím virtuální reality. Nároky na obsluhu linek klesla na polovinu a jejich produktivita vzrostla o 58 procent. Podařilo se snížit celkovou zmetkovitost a zkrátit cyklový čas. Operátory, které nahradil automatizační proces, firma převedla na pozice s vyšší přidanou hodnotou práce. Navíc zapojením virtuální reality do školícího procesu se zkrátil čas zaškolování nových zaměstnanců o 15 procent.
Co o projektu řekla odborná porota
- „Projekt přinesl jasné úspory v pracovní síle, zaměstnanci se ale přesunuli na pozice s vyšší přidanou hodnotou práce. Projekt je podle našeho názoru ukázkovým příkladem digitální transformace firmy.“
- „Firma si na tomto pilotním projektu ověřila efekty implementace jednotlivých prvků P4.0 jak do oblasti produktivity, tak zejména do oblasti kvality. Na základě těchto výsledků se bude zřejmě rozhodovat o zahájení a dalším průběhu digitální transformace firmy.“
- „V jednoduchosti je krása – inspirující je aplikace technologie balení používané standardně v potravinářském průmyslu.“
-
kategorie Tiskové zprávy
Ruzyňské letiště do konce roku propustí pětinu zaměstnanců
Pražské letiště Václava Havla v Praze-Ruzyni do konce roku propustí pětinu zaměstnanců. Celkem 450 již propustilo na jaře, dalších 150 ještě letos skončí. Podle serveru Novinky.cz informoval o tom server Zdopravy.cz.
„Letiště Praha je navzdory všem snahám a úsilí nuceno opět přistoupit k redukci pracovních míst, a to postupně do konce roku 2020 přibližně o 150 pozic. Jedná se o pozice provozní i administrativní,“ sdělila serveru mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková.
Hospodářské výsledky letiště se propadají v důsledku globální pandemie nemoci covid-19. V loňském roce Letiště Praha vydělalo 4,54 miliardy korun.
Předseda představenstva Václav Řehoř v září v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že odhad letošní ztráty Letiště Praha 200 milionů korun je příliš optimistický.
Největší dopad měla covidová krize na chod letiště v dubnu, kdy jeho branami prošlo 5031 lidí, což bylo meziročně o 99,6 procenta méně. Na letišti tehdy fungovaly pouze dvě pravidelné linky – do běloruského Minsku a bulharské Sofie.
Lidí v předčasném důchodu přibývá
V České republice přibývá lidí, kteří jsou v předčasném starobním důchodu. Loni ho pobíralo už 643 tisíc obyvatel, což je téměř 27 procent ze všech starobních důchodců. O pět let dříve evidoval Český statistický úřad (ČSÚ) o 80 tisíc méně předčasných důchodů, v roce 2009 jich pak nebylo ani 400 tisíc.
Podle zpravodajství serveru Novinky.cz mezi nově přiznanými důchody tvořily loni ty předčasné dokonce 29 procent. Naopak odložený odchod do důchodu využilo pouze 0,8 procenta ze všech nových důchodců. Ještě před deseti lety představovaly předčasné penze jen 19 procent ze všech starobních důchodů.
Při odchodu do předčasného důchodu, tedy za předpokladu splnění povinné doby pojištění, ale nedosažení důchodového věku, dochází k trvalému krácení procentní výměry důchodu.
„Měsíční výše předčasného starobního důchodu dosahovala v prosinci 2019 v průměru 12.261 korun, tedy o více než dva tisíce korun méně než průměrná výše řádného starobního důchodu,“ uvedla Markéta Pištorová z ČSÚ.
Maximální doba, o kterou můžete odejít do důchodu dříve, závisí na důchodovém věku. Je-li nižší než 63 let, může být předčasný starobní důchod přiznán nejvýše o tři roky dříve před dosažením důchodového věku. Je-li alespoň 63 let, může být přiznán až o pět let dříve, ale ne dříve než od dosažení 60 let věku. Výše krácení je přitom závislá na délce doby, která chybí od data přiznání předčasné starobní penze do dosažení důchodového věku.
Zpráva ČSÚ dále uvádí, že stejně tak jako mezi příjemci všech starobních důchodů je i mezi příjemci předčasných starobních důchodů více žen než mužů, což je dáno obecně vyšším počtem žen v seniorské populaci, upozorňují statistici. Relativní zastoupení mužů, kteří pobírají předčasný starobní důchod, je ale vyšší.
„Z mužů pobírajících starobní důchod jich má ten předčasný 29 procent, oproti ženám, kterých je mezi starobními důchodkyněmi 25 procent,“ doplnila vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ Helena Chodounská.
Do třetího stupně PES přejde Česko ve čtvrtek, rozhodla vláda
Od čtvrtka 3. prosince budou moci v omezené podobě a za přísných hygienických opatření otevřít restaurace, všechny obchody a služby. Uskutečnit bude možné třeba i vánoční trhy, avšak lidé na nich nebudou moci přímo konzumovat zakoupené potraviny. Skončí také zákaz vycházení a zákaz nedělního prodeje.
Další rozvolnění vládou nařízených protiepidemických opatření umožní přechod do třetího stupně protiepidemického systému, na němž se vláda jednomyslně shodla.
Premiér Babiš si prohlédl zrekonstruovaný most Vysočina, modernizace D1 pokračuje podle plánu
V neděli 29. listopadu bude jízda mezi Prahou a Brnem po dálnici D1 zase o něco plynulejší. Po generální opravě bude pro plný provoz otevřen zmodernizovaný most Vysočina u Velkého Meziříčí. Celkem 425 metrů dlouhý a 70 metrů vysoký most je hlavním objektem modernizace úseku 19 dálnice D1. Během oprav byl v obou jízdních pruzích rozšířen na 12,5 metru, proběhla sanace spodní stavby mostu a protikorozní úprava povrchů. Modernizace na celkem 5,9 kilometrů dlouhém úseku u Velkého Meziříčí stála 1,58 miliardy korun a je spolufinancována z evropských fondů.
„Jsem velice rád, že rekonstrukce dálnice D1, úseku Praha–Brno v délce 160 km, probíhá podle plánu. Letos vlastně dokončíme sedm úseků oprav, práce skončí začátkem prosince,“ uvedl premiér Andrej Babiš. „Na příští rok zůstane k rekonstrukci asi 50 kilometrů. Důležité je zdůraznit, že ta dálnice se de facto staví nově. Každá strana se rozšíří o 75 centimetrů, to znamená dohromady 1,5 metru, což je z hlediska bezpečnosti velice důležité,“ upozornil předseda vlády.
Pro rok 2021 zbývá na brněnské dálnici dokončit pět posledních úseků z celkem dvaceti. Na jaře bude zprovozněno osm kilometrů na zbývající části úseku 12 u Humpolce, takže v příštím roce probíhat práce už jen na čtyřech úsecích v délce zhruba 41 kilometrů. Kompletní modernizace D1 bude dokončena v říjnu 2021.
„Chtěl bych poděkovat řediteli ŘSD, chtěl bych poděkovat firmě Metrostav, české firmě, která realizovala tuto náročnou rekonstrukci, a chci poděkovat i panu ministrovi, který tlačí na to, abychom dálnice jsme skutečně stavěli. V tuto chvíli máme rozestavěných 127 kilometrů dálnic, příští rok k tomu přibude dalších 120 kilometrů dálnic a pan ředitel je pod naším velkým tlakem, aby ty termíny zkracoval, což se mu také daří. V pondělí se otevře další úsek na Karlovy Vary. A Ředitelství silnic a dálnic je dnes největší investor v České republice,“ podotkl premiér Babiš.
Zahájení kolektivního vyjednávání v rezortu zemědělství
Dne 19. listopadu 2020 bylo zahájeno kolektivní vyjednávání v rezortu zemědělství na rok 2021, a to předáním návrhu Kolektivní smlouvy vyššího stupně představitelům Zemědělského svazu ČR a Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů České republiky.
Odborový svaz pracovníků v zemědělství a výživě – Asociace svobodných odborů České republiky očekává tvrdá vyjednávání o nárůstu minimálních mzdových tarifů, ale je rozhodnut neustoupit tlaku podnikatelů a zaměstnancům v tomto náročném a pro obyvatelstvo nepostradatelném odvětví zajistit objektivní nárůst mezd.
Bohumír Dufek, předseda OSPZV-ASO ČR
Zastropování dotací dopadne na Agrofert, střední farmy se obávat nemusí, říká europoslankyně Šojdrová
Evropský parlament nedávno hlasoval o své pozici k reformě společné zemědělské politiky EU. Poslanci chtějí prosadit přísnější ekologické požadavky a také dotační stropy pro agrární holdingy. Nová pravidla by měla dopadnout i na Agrofert, potvrzuje v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslankyně Michaela Šojdrová.
Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) byla poprvé zvolena do Evropského parlamentu v roce 2014, o pět let později svůj mandát obhájila. Poslankyně je členkou europarlamentního výboru pro kulturu a vzdělávání a náhradnicí v zemědělském výboru.
V České republice se hovoří o evropské zemědělské politice zejména v souvislosti s dotacemi. Jaké jsou přínosy společné zemědělské politiky EU, když odhlédneme od dotací?
Je logické, že se debata vede okolo dotací. Evropská unie na jejich základě naplňuje své cíle, tedy aby byli evropští zemědělci konkurenceschopní, aby měli určitě sociální postavení, aby bylo jejich odměňování spravedlivé a aby mohli produkovat zdravé, kvalitní a finančně dostupné potraviny. Dotace jsou určitou odměnou pro zemědělce za to, že produkují kvalitní a dostupné potraviny. K těmto cílům se přidávají také požadavky na ochranu životního prostředí. Nároky na kvalitu potravin rostou, při produkci by ale nemělo docházet k poškozování krajiny, půdy, vody a biodiverzity.
Dotace jsou sice finančním nástrojem, ale jsou za nimi cíle, které jsou velmi prospěšné pro každého občana. Týká se to potravin, našeho zdraví a budoucnosti Evropy, naší krajiny a udržitelnosti produkce. Cíle jsou široké, náročné, ale ne nadarmo se EU chlubí tím, že máme nejvyšší standard kvality potravin a jejich bezpečnosti ve světě. To je něco, co si musíme chránit. Pokud by nebyla společná zemědělská politika, tak bychom nemohli hovořit o tom, že jsme tohoto standardu dosáhli.
Společná zemědělská politika se dotýká i sociálních aspektů. Usiluje o to, aby byli zemědělci vůbec ochotní v zemědělství působit a aby mladí lidé navazovali na tradici rodinných farem. Jsme si totiž vědomi toho, že mladých zemědělců nejen v ČR, ale i v celé Evropě ubývá.
Jakými způsoby chce EU motivovat mladé lidi k práci v zemědělství?
Na evropské úrovni je jasně řečeno, že stát musí podpořit mladé zemědělce do 40 let až čtyřmi procenty rozpočtu určeného na přímé platby. Souvisí to ale s podmínkami, které členské státy mladým lidem vytváří. Začátečníci v zemědělství se potýkají s mnoha problémy. Především je to nedostatek půdy, kterou by si mohli koupit, a pokud by si ji chtěli pronajmout, ceny jsou velmi vysoké. Setkala jsem se s tím i v České republice. Ti, co pronajímají půdu, jsou si vědomi evropských dotací a šponují ceny nahoru.
Jednou věcí je finanční podpora mladých zemědělců a druhou snižování byrokracie. Klíčová je dostupnost informací a metodická podpora, aby se mladí zemědělci rychleji zorientovali a nemuseli se prokousávat složitou byrokracií.
Jednou z dalších iniciativ je cena pro evropské mladého farmáře udělovaná Evropským parlamentem. Loni jsme iniciativu poprvé spustili i v ČR a již 10. prosince budeme vyhlašovat v rámci evropského kola i českého finalistu, zemědělce Stanislava Bízu ze Staroviček, zakladatele levandulové farmy. Díky této soutěži jsem se seznámila s desítkami mladých farmářů, kterým se navzdory náročným podmínkám daří. Snaží se prosadit a jsou úspěšní.
Mladou generaci motivují i nové možnosti v zemědělství, včetně důrazu na ekologické hospodaření. Když už mladí lidé pracují v zemědělství, často se zaměřují právě na ekologické postupy.
EU také podporuje modernizaci a využívání digitálních technologií. Navštívila jsem například mléčnou farmu mladého zemědělce na severu Moravy, který nám předváděl dojení s využitím umělé inteligence. Krávy samy chodily do automatu a nechaly se vyčistit a podojit, nebylo vůbec nutné je nějak organizovat. Je to sice drahý stroj, ale právě na něj lze využít evropské dotace.
České zemědělství je skloňováno zejména v souvislosti s velkými agrárními holdingy. V EU se nyní řeší tzv. zastropování dotací, tedy omezení podpory právě pro tyto velké podniky. Čeští zemědělci i vláda se však obávají, že to dopadne i na naše klasické zemědělská družstva. Jsou podle Vás takové obavy opodstatněné?
Evropský parlament schválil to, co původně požadovala i ČR, a sice že členský stát může rozhodnout, zda dotace zastropuje. Pokud stát redistribuje 12 procent přímých dotací na první hektary, vyváže se z povinnosti zastropování.
Podařilo se nám nicméně prosadit i takový strop, který je pro všechny povinný a ze kterého se nelze vyvázat, a to ve výši 500 tisíc eur v přímých platbách a milionu eur v druhém pilíři na investiční dotace. Strop ve výši 500 tisíc eur na naše střední podniky nedopadne.
Je pravda, že ČR dlouhodobě bojuje proti zastropování. Důsledkem je, že se tu nedaří restrukturalizace podniků, majetek se naopak koncentruje do větších a větších celků. Strop ve výši 500 tisíc eur, o kterém hlasoval Evropský parlament, se podle statistik Evropské komise týká 27 podniků, které nyní pobírají zhruba čtvrtinu celkové alokace přímých plateb. Společná zemědělská politika EU přitom byla od počátku zaměřena na podporu malých, středních a rodinných podniků.
Patří mezi zmíněných 27 podniků i Agrofert?
Ano. Nejde ale o to, zda je to Agrofert, nebo zda to jsou jiné podniky. Jde o princip.
Bez ekologických postupů si zemědělci na dotace nesáhnou
Nová společná zemědělská politika EU podle Vás myslí i na ekologii. Ochránci přírody jsou ale z pozice Evropského parlamentu zklamaní, očekávali ještě přísnější opatření. Myslíte si, že je tam ještě prostor pro zlepšení, co se ochrany životního prostředí týče?
První pilíř je rozdělen tak, že 30 procent půjde na ekoschémata, tedy na postupy, které jsou vyloženě spojeny s dobrou péčí o půdu, vodu, krajinu a zvířata. Dalších 10 až 12 procent se týká tzv. doplňkových plateb na specifické plodiny. Pak je tam 60 procent, které budou využity na přímé platby, čerpání této částky je ale přímo podmíněno dodržováním postupů, které jsou ve shodě s dobrou péčí o půdu, vodu a krajinu, a jsou povinné. Zatímco na 30 procent v rámci ekoschémat si může zemědělec sáhnout, pokud chce, u těch 60 procent přímých plateb jsou určité ekologické postupy povinné. Zemědělci budou například muset pět procent půdy ponechat ladem, což je jeden ze vstřícných kroků vůči ochraně půdy. Jsou tam i další podmínky, jako je snižování používání pesticidů nebo střídaní plodin.
Z hlediska tohoto formálního nařízení tedy nevidím další prostor pro zpřísňování. Upozorňuji, že máme v Evropě 27 zemí a všude jsou trochu jiné podmínky, v ČR se dokonce různí podle regionů. Prostor tkví spíše ve schopnosti jednotlivých farmářů se s tím vypořádat. Možnosti ke zlepšení jsou ve druhém pilíři, který se týká rozvoje venkova a kde jsou investice rovněž podmíněny postupy zdravými pro životní prostředí.
Jedno z hlavních ekologických opatření je podle mě již zmíněné zastropování. Strop 500 tisíc eur je nastaven hodně vysoko a mohl by se podle mě ještě snížit, ale ne tak, aby poškodil střední firmy. Tlak na podporu malých farem je z hlediska ekologie důležitý, protože malé a rodinné farmy hospodaří zodpovědně.
Co se týče kritiky od ekologických organizací. Porovnávali jsme stav, co platí dnes, s novou politikou. A ta nová je daleko přísnější. Příkladem je zmíněných pět procent půdy ladem, což je velmi důležité v boji proti erozi. Je tam také podpora výzkumu a využívání přípravků šetrných k přírodě, například z hlediska ochrany včel. Jsou tam zmíněny i ambice v oblasti ochrany biodiverzity, přírodních zdrojů a ekosystémů.
Vědecká obec požadovala, aby nařízení přímo odkazovalo na strategii Farm to Fork, na strategii EU pro biodiverzitu a na Green Deal. Jejich názvy tam sice přímo nejsou, neznamená to ale, že ta opatření chybí. Naopak, jsou přímo jeho součástí. Neodkazujeme jen na široké strategie, opatření pro posílení ekologického hospodaření jsou jednoznačně uvedena přímo v textu nařízení.
Zemědělci často nadávají na byrokracii spojenou s dotacemi, mohlo by se to po reformě zlepšit?
Pomoci by mohla podmínka tzv. aktivního zemědělce. Pokud bude zemědělec uznán za aktivního, nemusí již nic prokazovat, a zbaví se tak nadbytečné byrokracie. Doufám, že pozměňovací návrh, který ji zavádí, projde a bude schválen. V ČR se to týká až 17 tisíc zemědělců.
Dalším příkladem zjednodušení je zrušení dvojích kontrol v ekologických cílech. Pokud zemědělec splní ambicióznější cíl, například střídání pěti plodin, nebude muset dokazovat plnění méně náročných podmínek, jako je třeba střídání dvou plodin.
Nová opatření se týkají také nejmenších zemědělců, kterým stát může ulevit od byrokratické zátěže tím, že jim alokuje podporu 1 250 eur bez toho, aby museli plnit všechny administrativní podmínky. Je to ale závislé na činnosti členských států.
Reformovaná zemědělská politika mění systém ve prospěch kompetencí členských států. Na jednu stranu je dobře, že budou členské státy připravovat strategické plány podle svých potřeb a podmínek, na druhou stranu to má i svá rizika. Pokud bude ministerstvo zemědělství v rukou někoho, u koho jsou obavy ze střetu zájmů, důvěra v systém již nebude taková. Princip je tedy správný, státy budou moci hodně polevit v kontrolách, na druhou stranu je nutné, aby stát pracoval zodpovědně.
Kdy podle Vás začne fungovat nová zemědělská politika? Schválená zatím není, nyní se o ní vyjednává v tzv. trialogu. Schválený ostatně není ani evropský rozpočet…
Na stole je dohoda o finančním rámci na budoucí období a zemědělská politika zabírá zhruba 30 procent celkového rozpočtu. Oproti stávajícímu období se očekává mírný pokles, který ale bude doplněn z nového nástroje Next Generation EU (tzv. fond obnovy – pozn. red.). Celkový rozpočet bude ve výši 343 miliard eur, podpora je tedy uspokojivá. Teď ještě zbývá nastavit pravidla. EU již schválila přechodné období, bylo totiž jasné, že nová pravidla nestihneme do konce roku projednat a schválit. Přechodné období by mělo trvat jeden, případně dva roky, přičemž trend je prodloužit to na dva. Nová pravidla by tak platila až od 1. ledna 2023. Osobně toho lituji, myslím si, že nové nastavení bude lepší a mělo by začít platit dříve. Lobbing ze strany členských států, kterým do jisté míry vyhovuje status quo, je ale silný. Státy budou muset na nová pravidla reagovat, jsou tam jasně dané povinnosti, kterým se ale státy brání, například v oblasti ekologie. Odklad nové zemědělské politiky není podle mě šťastný, hlasovala jsem pro kratší přechodné období.
Lze předpokládat, že dohady o výsledné podobě nové zemědělské politiky potrvají zhruba půl roku. V polovině příštího roku bychom tak mohli o nové společné zemědělské politice konečně hlasovat. Členské státy pak budou mít rok a půl na přípravu.
V jihočeských firmách roste zájem o vstup do odborů, kvůli covidu
Kovo v kraji zastupuje deset seskupení členů, zatím poslední vzniklo v Magna Cartech. Již existující seskupení působí na jihu Čech v podnicích Schwan Cosmetics CR, A. Pöttinger, Cogebi, Head Sport, Plaschka, Advics Manufacturing Czech, ERT Automotive Bohemia, Yanfeng a GPN GmbH – ČR.
Podnikatelské svazy požadují ratifikaci dohody EU – Mercosur
Ve společném prohlášení to uvedly svazy z Argentiny, Brazílie, Paraguaje, Uruguaje a BusinessEurope.
Svaz průmyslu a dopravy ČR jako člen BusinessEurope plně podporuje společnou výzvu k urychlenému dokončení procesu ratifikace a implementace dohody mezi těmito dvěma uskupeními. Jejich další odkládání by ohrozilo možnost plného využití možností, které tato dohoda nabízí.
Prohlášení vzniklo 26. listopadu 2020 na historicky prvním setkání podnikatelských svazů ze zemí EU a Mercosur na základě iniciativy Svazu portugalského businessu (CIP) v rámci jeho přípravy na portugalské předsednictví Evropské rady v první polovině roku 2021. Dokončení procesu ratifikace bude také jednou z priorit portugalského předsednictví.
Dohoda EU – Mercosur podle nich nabízí oběma stranám mnoho příležitostí jak v rovině ekonomické, tak i z hlediska přínosů pro celou společnost. Její velký přínos se projeví i v oblasti udržitelnosti. Obzvláště v době, kdy je mezinárodní obchod postižen situací kolem pandemie COVID-19 a dochází k výraznému nástupu protekcionismu, je tento společný závazek svazů tlačit na co nejrychlejší ratifikaci a implementaci dohody, jejíž vyjednávání trvalo 20 let, potřebný.
„Vytvoření silnějších obchodních a investičních vazeb nám nejen pomůže překonat výzvy, ale také chytnout za pačesy příležitosti v době post-kovidové“, uvedl prezident BusinessEurope Pierre Gattaz. Prezident Národního svazu průmyslu Brazílie Robson Braga de Andrade se domnívá, že „tato dohoda je strategická pro integraci dvou největších ekonomických oblastí Západu. Postupné odstraňování obchodních bariér, které nyní ovlivňují 65% našeho vzájemného obchodu, umožní změny v konkurenceschopnosti na obou stranách a stimulaci obchodu i investic. Z tohoto důvodu musí soukromá sféra na obou stranách stát v čele úsilí o její implementaci“.
Evropská unie je největším obchodním a investičním partnerem pro Mercosur. V obchodu se zbožím je pro Mercosur EU druhým největším partnerem po Číně (představuje 17,1% celkového obchodu bloku v roce 2019). Pro EU je Mercosur 11. největším partnerem v obchodu se zbožím. V roce 2019 byla hodnota vývozu z EU do zemí Mercosur 41 miliard EUR, dovoz do EU ze zemí Mercosur byl v hodnotě 35,9 miliard EUR.
Celá tisková zpráva BusinessEurope (v AJ)
Znění společného stanoviska (v AJ)
- Šeráková Petra
-
kategorie Evropské a mezinárodní záležitosti