Vláda schválila programy na pomoc postiženým podnikatelům a zaměstnavatelům, podpoří kulturu i profesionální sport

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 14. října 2020
Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 14. října 2020
Vláda Andreje Babiše na mimořádném jednání ve středu 14. října 2020 schválila několik dotačních programů a dalších návrhů, kterými chce podpořit podnikatele a zaměstnavatele v odvětvích, která jsou nejvíce postižena pokračující epidemií koronaviru. Projednala i několik důležitých dokumentů, které se vztahují k čerpání evropských dotací.

Vláda rozhodla o prodloužení programu Covid – Kultura s tím, že pro podnikatele a umělecké a odborné technické profese v kultuře bude vyhlášena druhá dotační výzva. Na program bude vyčleněno 750 milionů korun a podpora bude poskytována ve formě dotace ex post na marně vynaložené výdaje za jednotlivé kulturní akce či projekty, které vznikly v rozhodném období od 1. října 2019 do 20. listopadu 2020, a za výdaje v rámci vykonávané kontinuální činnosti v oblasti kultury v období od 1. března 2020 do 20. listopadu 2020. Pořadatelé mohou dostat až polovinu uznatelných výdajů za přesunuté nebo zrušené kulturní akce a až 80 procent uznatelných výdajů za kontinuálně vyvíjenou činnost. Jeden subjekt může dostat nanejvýš 10 milionů korun, živnostník 60 000 korun.

Pokračovat bude i úspěšný program Antivirus A, nově jako Antivirus Plus. Stát jím hradí zaměstnavatelům mzdové náklady na zaměstnance, kteří se ocitli v karanténě či izolaci či na překážce v práci, pokud zaměstnavatel musel v důsledku vládních nařízení zavřít či významně omezit svůj provoz. Zaměstnavatelé, na které dopadla nařízení vlády v souvislosti s nově vyhlášeným nouzovým stavem, dostanou na tyto zaměstnance od státu sto procent mzdových nákladů, a to zpětně od 1. října s tím, že ze 39 000 na 50 000 korun se zvýší maximální měsíční hranice na osobu. Program bude prodloužen až do konce roku 2020. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda prodlouží a upraví také dotační program Covid – Nájemné. Ve druhé výzvě bude k dispozici 1,2 miliardy korun a nárok na příspěvek na uhrazení nájemného budou mít všichni podnikatelé provozující maloobchodní podnikatelskou činnost a poskytování služeb zákazníkům v provozovně, kteří jsou v nájmu a kterým bylo na základě přijatých krizových opatření zakázáno nebo výrazně omezeno poskytování služeb zákazníkům a prodej zboží v těchto provozovnách. Výše podpory bude činit polovinu z celkového nájemného za období červenec až září 2020 a nebude už podmíněna slevou ze strany pronajímatele. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Zcela nový dotační program Covid – Bus podpoří podnikatele v nepravidelné autobusové dopravě. Dopravci, kteří se zajišťují například zájezdy či dopravu dětí na tábory a školy v přírodě, přišli v první polovině roku vinou pandemie a vládou nařízeného zákazu akcí a dalších omezení o značnou část svých zakázek. Ministerstvo dopravy pro ně teď připravilo dotační program, který jim má kompenzovat propad tržeb. Výše podpory se bude odvíjet od ekologičnosti vozidla a počtu sedadel. Na program bude vyčleněna jedna miliarda korun. Více informací na stránkách Ministerstva dopravy.

Vláda se rozhodla podpořit i profesionální sport a pořadatele sportovních akcí, protože i to je sektor, který byl tvrdě postižen dopady koronavirové pandemie. O dotaci budou moci žádat jak sportovní kluby z hlavních profesionálních soutěží v ČR, tak i pořadatelé sportovních akcí, které se kvůli pandemii nemohly konat nebo musely být odloženy. Na dotační program Covid – Sport II půjde půl miliardy korun, výše konkrétní dotace se bude odvíjet od sportovního odvětví, velikosti klubu a nákladů na provoz. O nejvyšší částku, 12,5 milionu korun, si budou moci požádat kluby z nejvyšší fotbalové a hokejové ligy. Pořadatelům sportovních akcí bude proplaceno maximálně padesát procent uznatelných nákladů do výše nanejvýš 10 milionů korun. Podrobnosti o programu naleznete na https://www.agenturasport.cz/vlada-schvalila-vypsani-programu-covid-sport-2/.

Vláda také schválila záměr vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové vydat rozhodnutí, kterým promine úrok z prodlení u daně z přidané hodnoty splatné v období říjen až prosinec 2020, bude-li daň uhrazena do konce roku 2020, a zálohy splatné v prosinci 2020 na dani z příjmů fyzických osob, dani z příjmů právnických osob a dani silniční. Ministerstvo rychle dopracuje a předloží vládě také rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty. Více o liberačním balíčku zjistíte v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda se zabývala také problematikou evropských dotací. Schválila návrh ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové na využití prostředků REACT-EU v Integrovaném regionálním operačním programu 2014–2020. Evropská komise hodlá mezi členské státy dodatečně k Evropským strukturálním a investičním fondům přidělit dalších 47,5 miliardy eur, přičemž konkrétní rozdělení těchto peněz mezi členské státy ještě není známo. Komise rovněž upravila podmínky pro jejich čerpání. Čtvrtina alokace musí jít na plnění cílů v oblasti změny klimatu. Vláda proto odsouhlasila, že 56 procent alokace půjde na investice do zdravotnictví, 15 procent na investice do zázemí (kabiny) pro sportovce a 29 procent bude určeno na podporu integrovaného záchranného systému a výstavbu domovů důchodců v pasivním standardu.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-14–rijna-2020-184171/.

Pandemie koronaviru rozkolísala zahraniční obchod

Opatření proti šíření koronaviru v roce 2020 negativně ovlivnila i zahraniční obchod. Bilance zahraničního obchodu se zbožím za prvních osm měsíců roku dosáhla podle předběžných výsledků 71,1 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 41,6 mld. Kč. Vývoz se meziročně od začátku roku snížil o 11,0 %, dovoz pak o 9,7 %.
 
V roce 2019 bilance zahraničního obchodu se zbožím skončila přebytkem 145,7 mld. Kč ve srovnání s 98,5 mld. Kč v roce 2018. Vývoz meziročně vzrostl o 2,1 % na 3 691,8 mld. Kč, dovoz o 0,8 % na 3 546,1 mld. Kč. Na jaře 2020 však zaznamenal zahraniční obchod se zbožím vůbec nejnižší hodnotu bilance od vstupu ČR do EU, kdy v dubnu dosáhla hodnoty -24,7 mld. Kč. Mírně záporná pak zůstala bilance i v měsíci květnu. „K nejvyšším meziročním poklesům došlo v dubnu a květnu na straně vývozu. V důsledku omezení části výroby klesl vývoz v dubnu o 38,0 %, v květnu o 28,9 %. Poklesy hodnoty dovozu zboží byly pak o 26,4 %, respektive o 23,2 %,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
 
Od června do srpna údaje zahraničního obchodu se zbožím budily opět mírný optimismus. Předběžná data se začala vracet u vývozu i dovozu k obvyklým hodnotám a bilance zahraničního obchodu se zbožím dosáhla v červnu dokonce historicky nejvyššího přebytku ve sledovaném měsíci. K návratu vyšších hodnot přispělo během těchto měsíců především obnovení výroby a obchodu s motorovými vozidly a meziročně nižší dovozy.
 
Z komoditního pohledu stojí za celkovými poklesy vývozů a dovozů od začátku roku především zpracovatelský průmysl. Propadl se zejména obchod s motorovými vozidly, obchod se stroji a zařízeními a s elektrickými zařízeními. „V případě motorových vozidel činil meziroční pokles vývozu za prvních osm měsíců letošního roku 21 %, což v peněžním vyjádření představuje 140 mld. Kč,“ říká Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ. Bilanci zahraničního obchodu se zbožím naopak vyvažovaly od počátku roku kromě sníženého dovozu motorových vozidel i poklesy dovozu ropy a zemního plynu či základních kovů.
 
Z teritoriálního pohledu se během prvních osmi měsíců snížily hodnoty vývozů i dovozů u většiny zemí. „Nejvíce se ve srovnání s minulým rokem propadly hodnoty v případě Německa, kde v peněžním vyjádření představují tyto poklesy 84,5 mld. Kč na straně vývozu a 89,4 mld. Kč na straně dovozu. Naopak nejvyšší nárůst představoval dovoz z Číny, kdy se dovezlo v peněžním vyjádření zboží v hodnotě o 29,6 mld. Kč vyšší,“ říká Stanislav Konvička, vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ. Zatímco se zeměmi EU27 se bilance zahraničního obchodu se zbožím v tomto období meziročně snížila o více než třetinu, se zeměmi mimo EU27 zůstala téměř na stejné úrovni.
 
  • Zdroj: Český statistický úřad
 

Ministr zemědělství Miroslav Toman: Budu hledat podporu pro potravináře a zemědělce

Zavření restaurací a školních jídelen bude mít dopad i na potravinářský průmysl. Například u masa by mohlo jít o ztráty tržeb až za 600 milionů korun za měsíc. Podle sdělení Potravinářské komory ČR to dnes, po setkání s prezidentem ČR Milošem Zemanem, řekl pro ČTK ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Bude hledat finanční nástroje, jak zemědělce a potravináře podpořit. Zatím ale není jasné, zda půjde částečně o evropské peníze, například prostřednictvím evropského rozvojového programu, nebo zda bude žádat o přímé kompenzace vládu, či zda se peníze zaplatí z nějakého dotačního programu.

Výpadky tržeb, podle ministra Miroslava Tomana, bude u zpracovatelů čerstvého masa kvůli jídelnám a pro uzenáře u restaurací. Propady pak, podle něho, budou také u vinařů, zvláště menší prodávají své zboží přes gastronomická zařízení, očekává se také propad u svatomartinského vína. Dopad podobně jako na jaře by pak mohl být také u mlékárenského průmyslu. „Během týdne předložím vládě souhrnnou informaci,“ řekl ministr Miroslav Toman.

Miroslav Toman rovněž dodal, že prezidenta informoval o koronavirových opatřeních, ale že se bavili také o rozpočtu ministerstva na příští rok, o vodě a vodním hospodářství, stejně jako o kůrovci a obnově lesů.

Podle zářijových informací bude ministerstvo zemědělství v příštím roce hospodařit s 25,3 miliardy korun. Rozpočet na letošní rok měl původně činit 24,2 miliardy Kč, meziročně tak proti loňským plánům jde o zvýšení o více než miliardu Kč. Ta chyběla i v letošním plánu, v září ji ministr Miroslav Toman dojednal s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Půjde na vodní hospodářství. Včetně peněz z evropských zdrojů bude mít ministerstvo zhruba 55 miliard Kč. Očekává se ale další zvyšování podle potřeb resortu a vývoje situace.

  • Zdroj: Potravinářská komora ČR, ČTK

Nové programy COVID pro postižené firmy a podnikatele

Vláda 14. října představila nové programy, respektive staronové programy, kterými chce podpořit podnikatele postižené aktuální situací a novou vlnou opatření proti šíření koronaviru.

COVID – NÁJEMNÉ

  • Dotační program pro podnikatele, kterým byl mimořádnými opatřeními zakázán prodej zboží a služeb v provozovnách, což jim snížilo schopnost platit nájemné.
  • Výše podpory na jednoho žadatele bude činit 50 % z celkového nájemného za období celého třetího čtvrtletí 2020 a nebude jako v případě Výzvy č. 1 podmíněna slevou ze strany pronajímatele.
  • Bude zaměřena na vyjmenovaná dotčená odvětví: provozovny stravovacích služeb, hudební kluby, kina, muzea, galerie, veletrhy, tělocvičny, kurty, koupaliště, zoologické zahrady apod.
  • Očekávané vyhlášení výzvy: konec října 2020.
  • Více zde https://www.mpo.cz/cz/podnikani/zivnostenske-podnikani/covid-19-najemne–255305/.

COVID – BUS

  • Kompenzace pro zájezdovou (nepravidelnou) dopravu budou vypláceny za sedačku za den a budou kompenzovat ztráty dopravců od březnového začátku nouzového stavu až do konce letošního června.
  • Rozhodné období je březen až červen.
  • Dotace budou rozdělovány podle emisních tříd autobusů a jejich kapacity.
  • Samotná jednotková výše podpory byla odvozena jako cca 7násobek leasingové splátky příslušného typu autobusu a je podmíněna podnikáním v nepravidelné autobusové dopravě v období nouzového stavu.
  • Potřebné informace pro žadatele budou zveřejněny na mdcr.cz příští týden. Zatím informace jen zde: https://www.mdcr.cz/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Zajezdovi-dopravci-dostanou-podporu,-na-program-CO.

COVID – KULTURA

  • Dotace na podporu subjektům podnikajícím v oblasti kultury na marně vynaložené výdaje za zrušené/přesunuté kulturní akce a kontinuální činnosti.
  • Dotace pro fyzické osoby působící v oblasti profesionálního umění, konkrétně v oblasti hudby, divadla, tance, jejichž primárním cílem je poskytnutí kulturní služby veřejnosti (OSVČ).
  • Dotace se budou proplácet ex-post a maximální výše podpory na jeden podnikající subjekt je 10 milionů korun. Současně budou hrazeny ze 80 % výdaje na nájmy/pronájmy.
  • více zde https://www.mpo.cz/kultura

COVID – SPORT

  • cílem programu je podpora podnikatelským subjektům z oblasti sportu, které byly omezeny ve své podnikatelské činnosti v souvislosti s negativními dopady mimořádných s účinností od 10. března 2020.
  • oblast podpory A: zaměřeno na podporu podnikatelských subjektů, které se účastní profesionálních soutěží, např. fotbal, hokej. Maximální výše podpory je 12, 5 mil. Kč.
  • oblast podpory B: zaměřené na pořadatele jednorázových sportovních akcí. Maximální výše podpory je 10 mil. Kč.

PŘEHLED PROGRAMŮ, KTERÉ BYLY SCHVÁLENY V MINULOSTI A JE MOŽNÉ JE I NADÁLE VYUŽÍVAT

ZÁRUČNÍ PROGRAM COVID III

Poskytnutí záruk:

  • až do výše 90 % jistiny zaručovaného úvěru u podniků do 250 zaměstnanců
  • až do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru u podniků od 250 do 500 zaměstnanců
  • maximální výše zaručovaného úvěru nesmí přesáhnout 50 mil. Kč
  • doba ručení max. 3 roky.

Podpora je poskytována formou ručení ČMZRB spolupracující bance za portfolio transakcí konečných příjemců.
více zde https://www.cmzrb.cz/podnikatele/zaruky/zaruka-covid-iii/

ZÁRUKA COVID PLUS (EGAP)

Program Covid Plus má velkým zaměstnavatelům pomoci udržet likviditu potřebnou k zachování provozu a případný rozvoj exportních firem. Program poskytuje záruky na úvěry v rozmezí od 5 mil. do 2 mld. Kč a je určený společnostem s minimálně 250 zaměstnanci, u nichž se export podílí alespoň z 20% na celkových tržbách.
Více zde https://eol.egap.cz/Covid

BALÍČEK OPATŘENÍ NA PODPORU EXPORTÉRŮ (EGAP)

  • zavedení tzv. Fast Tracku, tedy přednostní vyřízení žádosti o pojištění pro vývozce, kteří v důsledku světové pandemie koronaviru hledají nové odběratele,
  • výrazně snížené poplatky pro vývozce, kteří budou poptávat pojistné produkty EGAP kryjící nová rizik,
  • zkrácení doby potřebné pro uznání nároku na pojistné plnění (čekací doba) u pojištěných úvěrů ze 6 měsíců na 3 měsíce a u pojištěných záruk ze 3 měsíců na 1 měsíc, které pomůže řešit případné cashflow problémy vývozce.
  • více zde https://www.egap.cz/

COVID – UBYTOVÁNÍ

COVID – LÁZNĚ:

  • Účelem dotace je krytí nákladů vzniklých uplatněním slevových voucherů na realizaci ozdravných, preventivních pobytů v lázeňských zařízeních.
  • Pobyty musí být realizovány v době od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020.
  • Více zde https://www.mmr.cz/cs/narodni-dotace/covid-lazne
kategorie Z hospodářské politiky

Aktuální informace k novému daňovému generálnímu pardonu

Ministerstvo financí a vláda po rychlých konzultacích, mimo jiné se Svazem průmyslu a dopravy ČR, připravila dílčí daňová opatření, která by měla pomoci ulehčit situaci alespoň některým podnikatelům, jimž byla vládou omezena činnost. Jde o tzv. generální pardon ministryně financí, který se týká podzimního nouzového stavu (a v rámci něj realizovaných omezení pro podnikatele).

1) Pro obory kterých se týkají vládní omezení, platí po dobu nouzového stavu (nouzový stav je v platnosti od 5. října 2020) následující možnost úlev:

  • odložení úhrad daně z přidané hodnoty (DPH);
  • prominutí záloh u daně z příjmů právnických osob a fyzických osob (splatných v období nouzového stavu);
  • prominutí záloh na daň silniční (tj. zálohy na rok 2020).

Z organizačního pohledu dle MF ČR pro uplatnění těchto úlev stačí, aby dotčení podnikatelé Finanční správě zaslali pouze oznámení, že splňují podmínky generálního pardonu ministryně financí, a to i e-mailem (pokud převažující činnost těchto podnikatelů spadá do některého z oborů, na které míří zákazy).

Vládní omezení (která jsou účinná od 14. 10. 2020), a tedy i výše zmíněná opatření se týkají těchto oborůprovozování restauračních zařízení a barů, provozování hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték pořádání koncertů a jiných hudebních, divadelních, filmových představení, pořádání svatebních oslav, oslav vstupu do registrovaného partnerství a smutečních hostin, provozování cirkusů a varieté, pořádání poutí a podobných tradičních akcí, pořádání kongresů a jiných vzdělávacích akcí, pořádání veletrhů, provozování vnitřních sportovišť, posiloven a fitness center, umělých koupališť, wellness zařízení, provozování zoologických zahrad, provozování muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií.

Detailnější popis od Finanční správy naleznete zde (vč. odkazu na aktuální Finanční zpravodaj 22/2020), informativní článek Ministerstva financí zde.

Důležité upozornění SP ČR: V každém případě doporučujeme členským firmám, na které se toto prominutí přímo nevztahuje, nepatří mezi vyjmenované obory a mají v důsledku koronavirové krize vážné problémy, či považují daný posun termínů za nedostatečný, aby požádaly o individuální přístup, tj. podat individuální žádost o posečkání (v případě posečkání, prominutí atd.), a s Finanční správou aktivně (elektronicky) komunikovat. V případě dotazů či problémů vám rádi odpovíme, nebo pomůžeme zprostředkovat informaci a možnosti řešení ve vztahu ke správci daně.

2) V rámci generálního pardonu ze dne 14. 10. 2020 bylo také znovu umožněno prominutí DPH na bezúplatné dodání základních ochranných prostředků či testovacích souprav (což bylo doporučení a požadavek Svazu průmyslu z první jarní fáze, podrobněji viz následující bod 3), kde je kompletní přehled nadále platných opatření.

3) Z předchozích liberačních balíčků a vládních daňových novelizací jsou nadále (i prostřednictvím aktuálního generálního pardonu) platná následující opatření či prominutí

Kompletní přehled naleznete v nedávném našem článku zde.

Institut Loss carry-back, tj. zpětné započítání daňové ztráty za rok 2020. Možnost odhadovanou daňovou ztrátu za letošní rok uplatnit už v daňovém přiznání k dani z příjmu za roky 2019 a 2018. Stát takto vzniklý přeplatek vrátí, byť s limitem 30 mil. Kč.

Prominutí:

  • V případě potřeby lze samozřejmě využívat i nejčastější individuální nástroje, které daňové zákony dlouhodobě upravují za účelem zohlednění individuální tíživé situace na straně daňových subjektů.
    • Jde o: možnost žádat o posečkání daně či rozložení její úhrady na splátky; možnost požadovat snížení či zrušení záloh; možnost žádat prodloužení vybraných lhůt či jejich navrácení v předešlý stav; možnost žádat o individuální prominutí úroků z prodlení, penále a pokuty za nepodání kontrolního hlášení.
  • Plošné prominutí správního poplatkuza podání žádostí na finanční či celní úřad.
    • Týká se následujících situací: prominutí úroku z prodlení; prominutí úroku z posečkané částky, prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení; vrácení daní při dovozu a prominutí celního nedoplatku; potvrzení bezdlužnosti.
  • Plošné prominutí DPH na bezúplatné dodání základních osobních ochranných prostředků a u testů na COVID-19, u nichž vznikla povinnost přiznat daň v období od října do prosince. Toto opatření vzešlo v úvodní fázi koronavirové krize z našich požadavků a námětů.
    • To zahrnuje zejména následující situace: bezúplatné dodání zboží (ochranné pomůcky, roušky, respirátory, testovací soupravy atd.); bezúplatné dodání zboží k výrobě dezinfekce; bezúplatné dodání zboží zdravotníkům; bezúplatné dodání zboží složkám integrovaného záchranného systému, armádě ČR, pro potřeby sociálních služeb. Konkrétně naleznete seznam a rozsah zde (str. 3–6).
  • Žádný subjekt (týká se všech fází EET, včetně těch již běžících) nemusí tržby evidovat do konce roku 2020.
  • Pro úplnost doplňujeme, že Svaz byl iniciátorem vyjádření MF a GFŘ, že i náklady na dobrovolné testy zaměstnanců na COVID jsou daňové uznatelné, konkrétně pro plátce daně z příjmů FO (zde) a pro plátce daně z příjmů PO (zde).
  • Již finálně schválené zrušení daně z nabytí nemovitých věcí učinilo nepotřebným další prodlužování možnosti (ze 3. Liberačního balíčku) odložit přiznání a platbu této daně.
  • Zároveň nyní projednáváme s MF ČR nastavení kompenzačního bonusu souvisejícím se zákazem či omezení činnosti pro podnikající osoby bez zaměstnanců.
  • Dále ve sněmovně prosazujeme také zrychlené odpisy a další protikrizová opatření důležitá i pro průmyslové firmy.

Svaz také důrazně požaduje, aby ze strany MF a GFŘ  bylo postupováno klientsky a benevolentně ke kontrolám za rok 2020 s ohledem na koronakrizi a objektivně specifické situace, včetně například nemožnosti plnit některé zákonné povinnosti v termínech. Doporučujeme omezit kontrolní činnost pouze na závažné případy podvodů. Dotčené touto krizí jsou opatřeními nepřímo i výrobní firmy a stát musí i vůči nim hledat další nástroje zmírnění dopadů.

Na závěr tohoto rychlého přehledu vás chceme informovat, že Svaz průmyslu k aktuálnímu generálnímu pardonu uplatnil připomínky, ve kterých požadoval rozšíření úlev i pro dodavatele rychle se kazícího zboží, či zboží s omezenou dobou trvanlivosti 1 měsíc (potraviny/nápoje) restaurací a podobných zařízení. MF tomuto nevyšlo vstříc a uvedlo, že „nebylo ambicí tento okruh rozšiřovat. Ostatní subjekty postižené v souvislosti s Covidem mohou využít individuálních institutů“.

Dále jsme požadovali delší termíny pro odložení plateb. Konkrétně jsme považovali, po konzultaci s členskými firmami, za nedostatečné prominutí zálohy na daň z příjmů právnických osob splatné 15. 12. 2020. Požadovali jsme, aby vláda posunula prominutí na rok 2021 (např. do polovin roku, nebo na konec roku 2021, případně prominout úplně). Na začátku roku totiž nejspíše nebude situace lepší, oživení restrikcemi dotčených subjektů lze čekat až po letní sezóně 2021.

MF ČR tuto připomínku neuznalo. MF uvedlo, že „v současnosti se hovoří o zavření na 14 dní. Pokud by byla opatření masivnější, resp. trvala déle, než se dnes předpokládá, dá se prodlužovat odklad gradualisticky dalšími pokyny (stejně jako na jaře). Obecně individuálně lze samozřejmě posečkat ještě déle na základě žádosti“.

Autoři: Bohuslav Čížek, Vladimír Štípek

kategorie Z hospodářské politiky

Svaz průmyslu má obavy z dopadů aktuálních vládních opatření

Vláda v pondělí představila nová opatření proti šíření onemocnění Covid-19. Mezi ta patří například uzavření škol, vč. uzavření 1. stupně ZŠ. Uzavřené budou také restaurace a bary. Svaz průmyslu a dopravy ČR rozumí a souhlasí, že prioritou je ochrana zdraví a zabránění šíření viru. Dlouhodobě ale upozorňuje, že po první vlně jsou firmy vyčerpané a lidé, kteří budou muset zůstat kvůli zavřeným školám doma, jim budou chybět o to více. To bude mít celkový dopad na českou ekonomiku. Zaměstnavatelé navíc mezi svými pracovníky zaznamenávají sociální neklid. Svaz průmyslu a dopravy také dlouhodobě opakuje, že vláda nemá scénáře, jak bude reagovat na možné další vývoje pandemie, a co se bude dít po 3. 11. 2020, kdy by i tato nová zpřísňující opatření měla skončit.

„Prudký odliv pracovníků způsobí problémy ve firmách a samozřejmě také v nemocnicích a dalších institucích. Jako zaměstnavatelům se nám nelíbí, že přijímaná opatření jsou pro lidi i pro firmy nepřehledná a že se neřeší systematicky jejich ekonomické dopady. Lidé mají jediný pracovní den, aby se na ně připravili,“ komentuje způsob vydávání vládních opatření prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák a doplňuje: „Stejným způsobem vydala vláda i svoje poslední opatření. V pondělí v noci vyhlásila, že od středy budou zavřené školy. Rodiče nemají šanci si za jeden den zajistit hlídání. Pokud děti představují tak velké epidemiologické riziko, jak vláda uvádí, rodiče nemohou v případě nouze využívat ani prarodičů a dalších příbuzných, kteří patří do rizikových skupin.“

ZAVŘENÍ ŠKOL ZPŮSOBÍ PRUDKÝ NEDOSTATEK ZAMĚSTNANCŮ

Svaz průmyslu už od června upozorňoval vládu, že na další zavření škol a možný lockdown je potřeba se kvalitně připravit. „V pondělí na tripartitě s námi vláda diskutovala, že chce uzavřít školy, ale nedala nám žádný reálný výhled, co bude po 3. listopadu, kdy v Česku končí nouzový stav a kdy by mělo skončit i uzavření škol,“ komentuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. „Už v červnu jsme vyzvali vládu, aby připravila školy jak vybavením, tak připojením na distanční výuku při dalším případném lockdownu. Tehdy nám bylo řečeno, že se na tom pracuje. Výsledkem je, že jsme ve stejné situaci jako na jaře,“ dodává.

V zářijovém průzkumu, který Svaz průmyslu a dopravy provedl mezi svými členy už před zavřením škol, třetina firem uvedla, že výpadek docházky kvůli koronaviru může ohrozit jejich výrobu. Jde především o malé a střední firmy. Tuto obavu uvádějí např. firmy z chemického průmyslu a slévárny. Během jarního nouzového stavu uvádělo 50 % firem, že část jejich zaměstnanců přecházela na ošetřovné kvůli péči o dítě z důvodu uzavření škol.

„Ve firmách pozorujeme, že opatření způsobují i něco, co bychom nazvali sociálním neklidem. Bezdětní zaměstnanci jsou rozzlobení, že jejich kolegové zůstávají doma na ošetřovném a oni mnohdy musí odvádět práci i za ně. Na jaře všichni napnuli veškeré síly. Pokud by se měla situace opakovat nebo trvat ještě déle, než vláda avizuje, mají reálné obavy, že to nezvládnou,“ vysvětluje situaci ve firmách Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Problémy budou mít i restaurace a zejména provozy velkých podniků, které jsou závislé na přítomnosti zaměstnanců na pracovišti a nemohou využít home office. Pro oblast HOREKA je nyní klíčová pomoc s likviditou, tedy nájmy, mzdami a garancemi na úvěry. Ztráta některých podniků je až 200 milionů korun týdně.

Svaz průmyslu a dopravy postrádá jednotlivé scénáře a přehled možných opatření pro ně. Požadoval ho už v létě. Ani na tripartitě vláda nepředstavila konkrétní čísla a epidemiologické modely, na základě kterých nejnovější opatření přijala.

„Chápeme, že nyní je situace velice vážná. Opakovaně ale upozorňujeme, že když vláda přijímá plošná opatření nebo opatření s dopadem na omezení výroby, musí zároveň přijít s kompenzačními programy pro postižené firmy. Je špatně, že některé i déle připravované kompenzační programy zatím stále nejsou schváleny, jako jsou například mimořádně zrychlené odpisy,“ uzavírá Jaroslav Hanák.

kategorie Tiskové zprávy

Příspěvek premiéra Babiše na konferenci Věda a výzkum 2021+

Vystoupení předsedy vlády na konferenci Věda a výzkum 2021+, 13. října 2020.
Vystoupení předsedy vlády na konferenci Věda a výzkum 2021+, 13. října 2020.
Předseda vlády Andrej Babiš v úterý 13. října 2020 online přednesl projev na konferenenci Věda a výzkum 2021+ zaměřené na výzvy v oblasti vědy a výzkumu a uplatnění žen na poli vědy.

Vážené dámy, vážení pánové,

jsme ve složité situaci a dnes víc než kdy jindy se ukazuje, jak jsou výzkum, vývoj a inovace zásadní pro naplňování výzev, které před nás staví současnost a které nás v budoucnu čekají. Jako předseda vlády jsem se proto od roku 2018 ujal předsednictví Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která jako odborný a poradní orgán vlády určuje směřování této oblasti. Naším hlavním cílem je, aby se Česká republika během příštích deseti let zařadila mezi nejinovativnější země Evropy.

Hodně jsme už udělali, ale stále nás čeká spousta práce, a to v mnoha oblastech.

Jednou z nich je i uplatnění žen ve vědě a dosud nedostatečné využívání potenciálu kvalifikovaných žen. Vloni v listopadu jsme se spolu s vicepremiérem pro hospodářství a místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karlem Havlíčkem setkali se skvělou mladou vědkyní Vlaďkou Petrákovou, která tu dnes také vystoupí, a která má můj velký obdiv. Je máma čtyř dětí. Před rokem se vrátila z Německa, kde funguje systém poradkyň, jež vědkyním matkám pomáhají. Mají přehled o možnostech hlídání nebo benefitech pro rodiny. 

Slíbil jsem jí, že se věcí budeme zabývat, a to se také děje. 

V lednu byly do Rady pro výzkum, vývoj a inovace jmenovány tři nové členky, významné a uznávané vědkyně či odbornice Jitka Ulrichová,  Rut Bízková a Ilona Müllerová. Zastoupení žen v Radě se s jejich příchodem zvýšilo z 0 na 18 %. První dvě jmenované členky Rady odpovídají v Radě  mj. za nově ustavenou agendu skloubení vědecké profese a rodičovství a dnes se k tomu vyjádří.

Na vědkyně významnou měrou pamatujeme v nové Národní politice výzkumu vývoje a inovací 2021+ schválené usnesením vlády č. 759 ze dne 20. července 2020.

Národní politika reaguje mj. i na stávající genderové nerovnosti ve vědě a výzkumu a přispívá k jejich odstraňování zejména prostřednictvím Opatření 10 a 12. Jsou to opatření pro růst motivace k výzkumné kariéře, pro získávání a udržení odbornic a odborníků ve vědě a také pro vytváření podmínek ke skloubení výzkumné práce a rodičovství. Nová Národní politika má tedy potenciálně pozitivní dopad na rovnost žen a mužů v České republice.

Součástí mohou být návratové granty, které mají usnadnit znovuzapojení do vědecké práce po absolvování rodičovské dovolené, proplácení nákladů na školky, dětské koutky nebo hlídání dětí v průběhu konferencí nebo oceňování těch vědeckých pracovišť, které pro vědkyně něco dělají.

Při hodnocení podle vládou schválené Metodiky 2017+ by měly být oceněny ty výzkumné organizace, které mají prokazatelný systém řešení pracovních podmínek včetně podmínek pro kombinaci práce a rodičovství.

Národní politika je zastřešující strategický dokument na národní úrovni pro rozvoj všech složek výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Jsem proto přesvědčen, že to, co obsahuje, bude řádně zohledněno jak v institucionální podpoře výzkumných organizací, tak v národních programech výzkumu i v podpoře z Evropských fondů. K tomu náleží  také opatření vedoucí mj. ke snižování genderových nerovností ve vědě, zlepšení podmínek slučitelnosti rodinného a profesního života a podobně.

Andrej Babiš, předseda vlády

Projev předsedy vlády na konferenci Strategie strukturalizace

Projev předsedy vlády na konferenci Strategie strukturalizace, 13. října 2020.
Projev předsedy vlády na konferenci Strategie strukturalizace, 13. října 2020.
Premiér Andrej Babiš v úterý 13. října přednesl projev na konferenci Strategie strukturalizace věnované problematice krajů Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského.

Vážená paní ministryně, vážení páni poslanci, vážení hejtmané, dámy a pánové.

Zdravím Vás v nelehké době, ve které se naše země nachází, a využívám příležitosti vstoupit do diskuze o probíhající i budoucí proměně našich „uhelných“ regionů.

Dovolte mi Vás přivítat na dnešní konferenci Strategie restrukturalizace věnované problematice Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Vnímám důležitost Strategie RE:START a jsem rád, že se od roku 2017 podařilo dosáhnout prvních výsledků, minimálně v podobě alokovaných peněz, kterých do těchto krajů přiteklo zhruba v objemu 8 mld. Kč nad rámec daňových příjmů a plošných dotací. Stejně důležité musí být také jejich zdárné využití.

V současné době se tyto regiony potýkají s řadou výzev daných historickými souvislostmi, ale i aktuálními dopady pandemie COVID-19. Vedle opatření proti koronaviru však chceme a musíme podpořit následné oživení ekonomiky.

To se samozřejmě týká i tzv. strukturálně postižených krajů, kterým se věnuje paní ministryně Dostálová, ale i další vládní kolegové, zejména pak pan ministr Brabec a pan vicepremiér Havlíček.

Transformace je dlouhodobým procesem a my jej musíme podpořit na místní, regionální, národní i evropské úrovni.

K hospodářské restrukturalizaci se v souvislosti s novými závazky ČR (Zelená dohoda pro Evropu a další) přidává i potřeba transformace energetiky a souvisejícího průmyslu.

Vláda ČR se při vyjednání s Evropskou komisí podílela na prosazení celé řady nástrojů a po letech vyjednávání se podařilo vyčlenit zdroje i na tuto hospodářskou proměnu. Fond pro spravedlivou územní transformaci umožní podporu celé řady transformačních aktivit přímo ve Vašich regionech. Tento fond, který aktuálně alokuje cca 42 mld. Kč, je zaměřen z velké části na energetiku, digitalizaci, podporu firem, kvalitní životní prostředí a v neposlední řadě i na fungující trh práce, který bude restrukturalizací také zasažen, ale může přinést i pozitivní změny.

Zmiňovaná částka 42 mld. Kč je součástí 960 mld. Kč pro ČR, které se mi podařilo vyjednat na mimořádném zasedání Evropské rady v polovině července tohoto roku. Po více než dvou letech projednávání je také schválen návrh Víceletého finančního rámce 2021–2027 a tzv. Fond obnovy. Cca 524 mld. Kč je přitom vyčleněno na politiku soudržnosti, která je pro regiony bezpochyby také mimořádně důležitá.

Z hlediska priorit ČR lze výsledný návrh považovat za velký úspěch, protože ve všech oblastech od počátku vyjednávání, které byly prioritou pro ČR, došlo k úpravám pozitivním směrem. Konkrétně jde o:

  • navýšení míry spolufinancování – pro méně rozvinuté regiony je to 85%;
  • prodloužení pravidla automatického zrušení závazku na n+3, obdobně jako v současném období;
  • navýšení možnosti převodů mezi fondy na 20 %, přičemž pro ČR byla navíc vyjednána zvláštní výjimka až do výše 25 %;
  • mimořádné navýšení alokace Fondu soudržnosti pro ČR o 1,55 mld. EUR.

Vnímám to všechno také jako velkou příležitost nejen pro zmiňované 3 kraje, ale pro celou zemi. Věříme tak, že se díky existující strategii hospodářské transformace podaří efektivně zacílit nástroje tohoto Fondu právě ve prospěch Vašich regionů a podaří se tak navázat na dosavadní iniciativy.

Vláda ČR si je vědoma problémů, které tíží Vaše regiony a také toho, že pomoc pro jejich řešení musí být co nejvíce cílená.  Jsme si vědomi, že není možné vyřešit všechny problémy v krátkém časovém horizontu, ale že proces hospodářské a energetické transformace je během na dlouho trať.

Problematiku transformace energetiky, definování jejich dopadů a hledání opatření pro jejich eliminaci řešíme také v rámci Uhelné komise ČR s cílem nastavení takového přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, který regionům přinese nikoliv další propad, ale potenciál dalšího rozvoje a prosperity.

Podmínkou je mimo jiné to, abychom měli dostatečně připravené strategické investice. Proto je dobře, že se nyní soustředíte zejména na tuto fázi a já Vás žádám, abychom věc nepodcenili. Uspějeme jen s potřebnými, dobře připravenými a udržitelnými projekty.  

Jsem proto rád, že jsme se zde dnes sešli v takto širokém uskupení, jelikož problematiku transformace nelze dělat bez úzké kooperace mezi regiony a jednotlivými resorty.

Věřím, že jsme nyní na přelomu historického milníku, který bude znamenat pro regiony ten správný impuls, a i přes obtížnost aktuální situace je nastartuje k dalšímu rozvoji.

Andrej Babiš, předseda vlády

Jak na ošetřovné z důvodu uzavření škol od 14. 10. 2020

S ohledem na plánované uzavření prvních stupňů základních škol v ČR dne 14. 10. 2020, budou moci rodiče dětí do 10 let žádat o ošetřovné z důvodu uzavření školy. Zákon, který by umožnil zaměstnancům čerpat ošetřovné za dny péče v jednotlivých kalendářních měsících, bude v příštím týdnu projednávat Poslanecká sněmovna.
 
V rámci mimořádných opatření vyhlášených vládou dojde 14. října k uzavření škol, mnoha rodičům, kteří z tohoto důvodu budou nuceni zůstat doma s dětmi, tímto vzniká nárok na ošetřovné. V poslanecké sněmovně bude v nejbližších dnech projednán návrh na tzv. krizové ošetřovné. Rodiče se podle návrhu budou moci v péči o dítě střídat bez omezení, obdobně jako tomu bylo během jarních měsíců. Úprava počítá s ošetřovným ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, které má být současně v minimální výši 400 Kč za den, a to po celou dobu platnosti mimořádných opatření.
 
Kromě rodičů dětí mladších 10 let budou mít nárok na ošetřovné také lidé pečující o osoby již od stupně I. závislosti bez omezení věku nebo o osoby starší 10 let závislé na péči jiné osoby využívající služby denních, týdenních stacionářů a obdobných zařízení. Dle nové úpravy budou moci o ošetřovné opět žádat i tzv. dohodáři.
 
Jak mají rodiče v tuto chvíli postupovat?
Rodiče, kteří budou muset zůstat doma se svými dětmi, musí v prvé řadě standardně informovat zaměstnavatele, např. telefonicky, e-mailem apod., o vzniku překážky v práci na straně zaměstnance, kterou je potřeba péče o dítě z důvodu uzavření škol a obdobných zařízení. Vzhledem k připravované změně zákona nebude potřeba žádat o potvrzení o uzavření školy nebo výchovného zařízení vydané a dokládat jej.
 
Pro uplatnění nároku na ošetřovné budou rodiče po ukončení kalendářního měsíce (popř. po ukončení péče v průběhu měsíce) předávat svému zaměstnavateli Žádost o ošetřovné z důvodu uzavření školského zařízení. Česká správa sociálního zabezpečení připravuje nový, jednodušší formulář žádosti, který bude k dispozici na ePortálu ČSSZ.
 
Prohlášení o uzavření školy (dětského zařízení) včetně doby uzavření bude součástí žádosti, kterou bude vyplňovat samotný zaměstnanec. Na stejném formuláři pak vyplní dny, ve kterých pečoval o dítě. Takto vyplněnou žádost předá svému zaměstnavateli, který doplní své záznamy. Zaměstnavatel poté převede žádost o ošetřovné do elektronické podoby a zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.
Stejně jako v jarních měsících se bude ošetřovné zpracovávat a vyplácet za uplynulý předchozí kalendářní měsíc.
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministři EU se nedohodli na vzájemném uznávání testů na koronavirus

Státy Evropské unie sjednotí barevné hodnocení regionů podle stupně šíření koronavirové nákazy, ke vzájemnému uznávání testů či sladění karanténních pravidel však nepřistoupí. Shodli se na tom dnes ministři unijních zemí, kteří pouze částečně podpořili koordinaci cestovních opatření proti covidu-19 navrhovanou Evropskou komisí.

Členské země by podle schválených doporučení měly omezení přijímat „vyváženě a nediskriminovat“ obyvatele žádných dalších států bloku.

Brusel vyzývá k lepší koordinaci cestovních zákazů a omezení již od jara ve snaze co nejlépe ochránit svobodu pohybu zaručenou unijním právem. Komise přišla s návrhem na sjednocení barevných „semaforů“ i pravidel pro testy a karantény v září. V době rychle se šířící druhé vlny nákazy podpořili částečnou koordinaci pravidel i lídři unijních zemí na summitu začátkem měsíce.

„Cestovní omezení ztížila mnoha našim občanům cesty za prací, na univerzity či návštěvy jejich nejbližších. Je naší společnou povinností zajistit koordinaci jakýchkoli opatření omezujících svobodný pohyb,“ uvedl k dnešní shodě německý ministr pro evropské záležitosti Michael Roth. Jeho země jako předsednický stát EU přišla s návrhem, který reflektoval jen část doporučení Komise.

Semafory budou jednotné

Státy budou na jeho základě společně rozlišovat čtyři barevné zóny. Zelenou budou označeny regiony, kde za poslední dva týdny přibude na 100.000 obyvatel méně než 25 nových případů covidu-19 a pozitivní budou méně než čtyři procenta testů. Oranžová bude platit tam, kde přibude mezi 25 a 150 případy a poměr pozitivních testů zůstane pod čtyřmi procenty. Pokud čtyřprocentní hranici překročí, region může být stále označen oranžově, jen když je nově nakažených méně než 50. Pokud budou čísla vyšší, na semaforu začne svítit červená.

Regiony, z nichž nebude dostatek vyhodnotitelných informací nebo budou provádět málo testů, budou označeny šedou barvou.

Podle schválených pravidel by unijní země neměly nijak omezovat vstup lidí ze zelených zón. Při případných restrikcích jako jsou povinné testy či karantény, by měly státy rozlišovat mezi oranžovými a červenými zónami, což se v mnoha případech děje již dnes.

Část zemí však dlouhodobě odmítá podpořit koordinaci v dalších bodech. Státy tak budou moci i nadále požadovat testování po příjezdu a neuznávat výsledky testů z jiných zemí. Plně na jejich rozhodnutí zůstává i délka případné karantény.

Ministři EU se nedohodli na vzájemném uznávání testů na koronavirus

  • Zdroj: Euractiv.cz