Aktuality – 224. stránka

V Luhačovicích se sešla a jednala první rada i revizní komise OS PHGN

V hornickém hotelu Harmonie se 16. září uskutečnilo výjezdní zasedání I. rady OS PHGN. Po březnovém sjezdu v Luhačovicích a v důsledku vyhlášení koronavirových opatření to bylo poprvé, kdy se členové rady mohli fyzicky setkat a rokovat, i když s rouškami na obličejích. Výjezdní zasedání bylo rozšířeno o členy revizní komise svazu.

Dopoledne se uskutečnil zajímavý seminář nazvaný „Jak přežít v digitálním světě“ a na přednášející Janu D. Šabatkovou měli účastníci semináře řadu konkrétních dotazů. Odpoledne pak členové rady debatovali – v rouškách – i o tom, jak přežít utlumování a zavírání uhelných dolů v České republice. Jednání řídil první místopředseda OS PHGN Josef Zelenka.

Na programu bylo čerpání svazového rozpočtu za I. pololetí a čerpání rozpočtu IX. sjezdu OS PHGN, které předložil předseda svazu Rostislav Palička. Předsedkyně revizní komise Dita Hricová sdělila, že k předloženým materiálům nemá komise připomínky.

Svaz má víc než 13,5 tisíce členů v 58 organizacích.
Rada schválila žádost nájemce hotelů Harmonie I a Harmonie II v Luhačovicích na změnu nájemného pro letošní rok v důsledku koronavirové krize, i když členy rady potěšila plná obsazenost obou hotelů. Doplatky bude nájemce čerpat z vládních programů.

Rada svazu vzala na vědomí informaci o stavu členské základny, o zastoupení v orgánech svazu a termínovaný plán zasedání orgánů svazu v roce 2021. K 30. červnu 2020 registroval odborový svaz 13 584 členů v 58 základních organizacích. O tom, jak se plní odvětvová kolektivní smlouva, informoval šéf vyjednávacího týmu odborového svazu Josef Zelenka. Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců konstatovali, že odvětvová smlouva byla plněna.

Na závěr proběhlo tradiční kolečko, kdy členové rady informují kolegy o situaci v jednotlivých členských organizacích. V různém předseda Rostislav Palička informoval o výsledku výběrového řízení na opravu a rekonstrukci bazénové haly v hotelu Harmonie.

Svazoví právníci Antonín Těšík a Markéta Marinková hovořili o stavu legislativy, zejména o novele zákoníku práce a připomněli, že o novele zákoníku práce z pohledu odborového svazu připravili a publikují seriál ve svazovém měsíčníku HGN.

Světový den důstojné práce: Čeká nás dalších sto let platové nerovnosti mezi ženami a muži?

Rozdíl v odměňování žen a mužů v EU při současném tempu změn v tomto století nezmizí, ukazuje průzkum EOK, zatímco Evropská komise odsouvá slibovaná opatření, která by tento skandální stav zlepšila.

Údaje Eurostatu ukazují, že rozdíly v odměňování žen a mužů v EU se za posledních osm let zmenšily o 1%, což znamená, že pokud budou pokračovat současné trendy, ženy budou čekat dalších 84 let, než dostanou stejnou odměnu za práci jako muži.

Nebudou-li přijata závazná opatření pro rovné odměňování, aby se změnil současný trend, EOK došla k závěru, že:

Rozdíl v odměňování žen a mužů by v devíti členských státech nadále rostl
Ženy v Česku a Německu budou na stejnou mzdu čekat až do roku 2121, zatímco ve Francii se tento rozdíl zmenšuje tak pomalu (o 0,1 % od roku 2010), že rovnosti dosáhne více než 1000 let
Ženy v dalších devíti zemích si budou muset počkat do druhé poloviny tohoto století
Rozdíly v odměňování by toto desetiletí skončily bez dalších opatření pouze ve třech zemích (alespoň v jednom případě kvůli nepřijatelně nízkým mzdám pro ženy a muže)

Vzhledem k těmto skutečnostem je EOK znepokojena tím, že Evropská komise odložila zveřejnění své očekávané směrnice o platové transparentnosti ze 4. listopadu (Dne rovnosti platů) na 15. prosince a celou iniciativu zpochybnila tím, že ji označila jako „tbc“ (to be confirmed, bude upřesněno).

Kromě toho, ve zprávě o stavu Unie nebyla žádná zmínka o závazných opatřeních týkajících se transparentnosti odměňování, která předsedkyně von der Leyen slíbila předložit do 100 dnů od začátku svého mandátu.

EOK zaslala předsedkyni von der Leyen žádost o objasnění důvodu tohoto zpoždění a ujištění, že směrnice bude pokračovat i přes tlak, aby iniciativu odložila.

Zástupkyně generálního tajemníka EOK Esther Lynch uvedla:

„Velké podniky rády předstírají, že se daří úspěšně snižovat rozdíl v odměňování žen a mužů prostřednictvím dobrovolných opatření. Pokud by však změny pokračovaly současným tempem, ženy v Evropě by na rovnost v odměňování čekaly více než 100 let. Ženy, které během koronakrize v první linii pracovaly v systematicky podhodnocované pečovatelské a úklidové práci, ty nyní potřebují spravedlnost.

„Ursula von der Leyen vzbudila naděje na skutečnou změnu svým příslibem do 100 dnů předložit závazná opatření pro transparentnost odměňování, ale zdá se, že se to z agendy vytrácí pod tlakem těch, kteří nepřejí ani ženám ani rovnosti, a kvůli zaujatosti, s kterou se ženy tak často setkávají, když se domáhají rovnosti v odměňování.

„Naléhavě žádáme předsedskyni Komise, aby podpořila komisařku Dalli a upřednostnila opatření týkající se transparentnosti odměňování, která jsou naléhavě nutná k dosažení skutečného pokroku směrem k rovnosti a nabízíme jí plnou podporu odborů při obraně žen.“

Země	rozdíl v odměňování 2010 (v %)	rozdíl v odměňování 2018 (nebo poslední údaj, v %)	Kdy by při současném tempu rozdíl zmizel
EU	15.8	14.8	2104
Belgie	10.1	6	2028
Bulharsko	13	13.5	Rozdíl se zvyšuje
Česko	21.6	20.1	2121
Dánsko	17.1	14.5	2061
Německo	22.3	20.9	2121
Estonsko	27.7	22.7	2058
Irsko	13.9	14.4	Rozdíl se zvyšuje
Řecko	15	12.5 (2014)	2034
Španělsko	16.2	14	2046
Francie	15.6	15.5	Více než 1000 let
Chorvatsko	5.7	10.5	Rozdíl se zvyšuje
Itálie	5.3	5 (2017)	2074
Kypr	16.8	13.7	2051
Lotyšsko	15.5	14.1	Rozdíl se zvyšuje
Litva	11.9	14	Rozdíl se zvyšuje
Lucembursko	8.7	4.6	2027
Maďarsko	17.6	11.2	2031
Malta	7.2	11.7	Rozdíl se zvyšuje
Holandsko	17.8	14.8	2051
Rakousko	24	19.6	2052
Polsko	4.5	8.8	Rozdíl se zvyšuje
Portugalsko	12.8	16.2	Rozdíl se zvyšuje
Rumunsko	8.8	3	2022
Slovinsko	0.9	8.7	Rozdíl se zvyšuje
Slovensko	19.6	19.4	2097
Finsko	20.3	16.3	2046
Švédsko	15.4	12.2	2050

Průmysl během léta potvrdil pomalou cestu z hlubokého propadu

V srpnu byla průmyslová výroba o 5,5 % nižší než v předchozím roce. To byl nepatrně větší meziroční propad než v červenci, kdy průmysl poklesl o 5,0 %. Největší poklesy z jara letošního roku jsme sice již překonali, když hlavní ekonomická omezení skončila, ale bohužel celková ekonomická situace ponechává výsledky průmyslu v záporných hodnotách.

To se logicky odrazí i ve výsledcích celé ekonomiky ve zbytku roku. Zakázky v letošním roce zůstávají nižší než loni a nejistota na trzích trvá. Meziroční pokles výroby či zakázek pokračoval v srpnu u řady významných průmyslových odvětví, včetně výroby motorových vozidel či strojírenství, kde zakázky klesly meziročně o více než 10 %.

Na základě dílčích výsledků z letních měsíců nelze dělat definitivní závěry pro zbytek roku. „Je zřejmé, že po odeznění první vlny nejtvrdších restrikcí se od dubna do léta situace postupně zlepšovala. Tento trend se v prázdninových měsících trochu zastavil a čísla zůstávají nadále záporná,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ze zářijového průzkumu mezi členy Svazu průmyslu vyplývá, že firmy se budou i na podzim potýkat s nižším objemem zakázek. „V říjnu a listopadu očekává meziroční pokles zakázek o 1 až 20 procent 43 procent firem, které se zúčastnily našeho zářijového průzkumu. Pokles zakázek o více než pětinu očekává na podzim 32 procent firem,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Situace v průmyslu se postupně stabilizuje, ale zůstává nejistota kolem zavádění případných dalších restriktivních opatření a celkových dopadů druhé vlny koronavirové krize. Nejistý je také vývoj u hlavních obchodních partnerů. „V první vlně epidemie si řada firem poradila díky rezervám a ekonomickým výsledkům z posledních 6 let. Případná další vlna restriktivních opatření by ale pro řadu firem byla ekonomicky drastická,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Během srpna se mírně zhoršila data o tržbách z průmyslové činnosti a o hodnotě nových zakázek, které v červenci vykázaly jen 3,6% pokles a v srpnu se dostaly na téměř 10% pokles. To je ovšem oproti dubnovému meziročnímu poklesu hodnoty nových zakázek o 42 % a u tržeb z průmyslové činnosti o 35,5 % poměrně pozitivní hodnota.

Data za průmysl odpovídají i výsledkům zahraničního obchodu, kdy v lednu až srpnu 2020 klesl meziročně vývoz o 11,0 % a dovoz o 9,7 %. Za srpen byl pokles vývozu o 5,4 % a u dovozu byl pokles o 4,9 %. Pokles zakázek a poptávky je patrný i ze společného šetření Svazu průmyslu a ČNB. Firmy skutečně pociťují dopady nejen jarních restrikcí, ale i následného menšího optimismu na trzích.

kategorie Tiskové zprávy

Seminář Český výzkum míří do světa

Zveme vás na seminář, který představí výsledky kvalitních českých výzkumných projektů zástupcům firem, odborné ale i širší veřejnosti. Poskytne také prostor pro technickou i obchodní diskusi přímo s řešiteli daných projektů.

Kdy: 14. října 2020 od 10:00 do 11:30
Jak: online skrze Google Hangouts (odkaz bude zaslán po registraci)
Registrace zde
Odkaz pro připojení k semináři obdržíte včas před jejím konáním na e-mail, kterým se registrujete.
Kliknutím na obrázek stáhente pozvánku v PDF.

Fára Pavel

kategorie Podnikatelské mise a semináře

Část evropských peněz na zaměstnávání půjde do dopravy, plánuje Česko

Česko plánuje zhruba dvě pětiny evropských peněz, které by mělo mít v příštích sedmi letech na zaměstnávání, celoživotní vzdělávání a sociální projekty, přesměrovat do dopravy a přeměny uhelných regionů. V Evropském sociálním fondu (ESF) by tak mělo zůstat asi 1,7 miliardy eur z přidělených 2,7 miliardy eur (asi 46 ze 73 miliard korun). Vyplývá to z návrhu rozdělení evropských peněz v letech 2021 až 2027, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Materiál má ČTK k dispozici.

Návrh se týká tří evropských fondů – pro regionální rozvoj, sociálního a soudržnosti. Celkem v nich má být na příštích sedm let zhruba 19,5 miliardy eur, tedy kolem 529 miliard korun. Evropskému sociálnímu fondu (ESF+) mělo připadnout asi 14 procent této sumy. MMR navrhuje podíl snížit na 9,4 procenta. Z původní sumy 2,7 miliardy eur by se měla miliarda eur převést do dopravy, technické podpory a uhelných regionů. O částku 1,7 miliardy eur, která v sociálním fondu zůstane, se pak mají podělit ministerstva školství a práce. Resortu práce má tak v příštích letech v operačním programu Zaměstnanost zůstat miliarda eur, tedy 27 miliard korun. V tomto období bylo v programu jednou tolik.

Z programu Zaměstnanost se platí projekty ke zlepšení zaměstnávání, péče o děti a další potřebné, na podporu zdravého stárnutí a dlouhodobé péče či začleňování a také pomoc nejchudším. Podle dřívějšího záměru by ministerstvo práce peníze chtělo v dalších letech využít třeba na rozšíření sociální ekonomiky, uplatnění mladých či dlouhodobě nezaměstnaných, jesle, další vzdělávání, technologie do sociálních služeb i podporu rodin s více dětmi.

Odborníkům se krok nezamlouvá

Experti na sociální problematiku přesměrování části peněz z Evropského sociálního fondu kritizují. Poukazují na to, že se trh práce změní a pracovníky na to bude třeba připravit. Česko má být jednou ze zemí, kde po nástupu robotizace a digitalizace ubude nejvíc dosavadních pracovních míst. O potřebě mít vzdělanější pracovní sílu a ekonomiku s přidanou hodnotou mluví i odbory a zaměstnavatelé. Česká společnost navíc také stárne. Pracovníků bude ubývat, přibude seniorů. Péče a sociálních služeb je už nyní nedostatek, upozorňují odborníci.

MMR navrhuje přesměrovat ze sociálního fondu 589 milionů eur do fondu soudržnosti, z něhož se platí projekty v dopravě a životním prostředí zemím s HDP na obyvatele pod 90 procenty průměru EU. Přesunout by se tak mělo v přepočtu 16 miliard korun. Dalších 71 milionů eur se má převést do technické podpory.

Do nového fondu pro spravedlivou transformaci má putovat ze sociálního fondu 354 milionů eur, tedy asi 9,6 miliardy korun. Peníze se mají využít na přechod uhelných regionů na klimatickou neutralitu. Podporu mohou získat Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj.

Pro uhelné regiony by ČR mohla z EU dostat navíc přes půl miliardy eur, tedy přes 14 miliard korun. Ke každému přidělenému euru musí ale Česko přidat z fondu regionálního rozvoje (EFRR) a ze sociálního fondu 1,5 až tři eura.

Původně MMR počítalo s tím, že by se o čtyři pětiny takto dokládané částky postaral regionální fond a o pětinu sociální fond. Z něj se má ale nakonec vzít třetina sumy. „Tedy mnohonásobně méně prostředků se vyvádí z EFRR a významně více z ESF+,“ uvedlo MMR.

Podle něj není navrhované rozdělení peněz ještě konečné. Autoři uvedli, že Evropská komise konkrétní postup a převody upřesňuje a parametry se zohlední při dopracování Dohody o partnerství.

Podle stránek Evropské komise mělo Česko od roku 2014 do letoška k dispozici v Evropském sociálním fondu celkem 3,4 miliardy eur (asi 92,2 miliardy korun). Se spolufinancováním z českého státního rozpočtu suma činí dohromady 4,2 miliardy eur (nyní asi 113,8 miliardy korun).

http://api.traq.li/story/viewall3/22082/150674117:302554413,302605488,302538903,302531888,302605553?sig=65f9897ee1e58045e6b43671723d2ed064f4d0638e1b34fbcc53bacceba755cd&order=0

Práce z domova zažívá v reakci na epidemii koronaviru boom. Spokojení jsou zaměstnanci i vedoucí pracovníci

S nástupem epidemie koronaviru nastaly už na jaře letošního roku zásadní změny v oblasti využívání práce z domova. Na tento bezprecedentní jev zareagovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí rozsáhlým průzkumem o míře využívání tzv. home office, o postojích těch, kdo s ním mají zkušenosti, a také o hlavních výhodách a limitech tohoto fenoménu.

Osloveni byli zaměstnanci i vedoucí pracovníci v různých typech organizací, jejich zkušenosti jsou převážně pozitivní.

Průzkum realizovaný ve spolupráci s projektem DigiKatalog financovaným z Operačního programu Zaměstnanost se soustředil na situaci a možnosti práce z domova před první vlnou epidemie koronaviru i během ní. Anonymní dotazník určený zástupcům státní správy, samosprávy, soukromých firem i neziskových organizací kompletně vyplnilo téměř 6 000 respondentů.

Před vypuknutím epidemie panovaly zásadní rozdíly ve využívání práce z domova především mezi různými typy zaměstnavatelů. Možnost pracovat na home office měla více než polovina respondentů soukromých organizací, a naopak méně než čtvrtina zaměstnanců veřejného sektoru. Také podmínky pro využívání této formy práce byly pro zaměstnance soukromých firem jednodušší.

V průběhu první vlny epidemie se počet zaměstnanců pracujících z domova, především ve státní správě a samosprávě, skokově navýšil. To donutilo zaměstnavatele urychleně vyřídit potřebnou administrativu, nastavit pravidla a posílit technické vybavení.

Odměnou jim byla ve více než 90 % spokojenost s fungováním práce z domova i s komunikací se zaměstnanci na dálku. Zhruba polovina vedoucích pracovníků považuje home office za benefit či prostředek slaďování pracovního a rodinného života. Čtvrtina věří, že může práci dokonce zefektivnit. Každý pátý vedoucí si s umožněním práce z domova naopak spojuje organizační komplikace.

Pro většinu řadových zaměstnanců je práce z domova lepší než práce v kanceláři z hlediska organizace času, soustředění i výkonnosti. Nejčastěji zmiňovanými mimopracovními klady jsou pak úspora času, možnost pracovat při drobné zdravotní indispozici či možnost zajistit péči o členy rodiny. Mezi nevýhodami naopak zaznívaly nedostatek sociálního kontaktu a nižší flexibilita při řešení pracovních otázek s kolegy. Důležitým faktorem nicméně je, že čím dlouhodobější zkušenost zaměstnanci s prací z domova měli, tím lépe ji hodnotili.

Souhrnná zpráva z průzkumu je dostupná veřejnosti v online podobě ZDE. Získané poznatky poslouží jako podklad pro nastavení související pracovněprávní legislativy a zároveň se stanou součástí připravované Metodiky práce z domova, kterou připravuje právě tým projektu DigiKatalog.

Při společné kontrolní a bezpečnostní akci odhalili inspektoři práce a policisté téměř 40 nelegálních zaměstnanců

V Jihočeském kraji proběhla společná bezpečnostní a kontrolní akce inspektorů Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu a policistů z Odboru cizinecké policie Jihočeského kraje zaměřená na nelegální zaměstnávání osob cizí státní příslušnosti.

Při kontrole provozu byly zahájeny kontroly tří různých subjektů zaměstnávajících celkem 114 osob. Výsledkem kontrolní akce je podezření na výkon nelegální práce u minimálně 39 osob cizí státní příslušnosti. Inspektoři také prověřují možné zastřené zprostředkování zaměstnání u kontrolovaných subjektů.

Policisté kromě toho zjistili, že uvedené osoby předložily své osobní doklady i s vylepených vízem, avšak na území České republiky vstoupily v době platnosti Ochranného opatření ministerstva zdravotnictví k ochraně před zavlečením onemocnění COVID-19, a rovněž neměly platné pracovní povolení. V této věci bude celá věc předána krajské hygienické stanici k zahájení jednání o přestupku.

Vláda pošle pedagogům a dalším zaměstnancům škol 2,9 milionu respirátorů

: Premiér Andrej Babiš musel kvůli preventivním opatřením řídit jednání vlády opět jen videokonferenčně, 5. října 2020.

Každý pedagog a zaměstnanec školy či školského zařízení dostane od státu 10 kusů respirátorů FFP2. Na jednání v pondělí 5. října 2020 o tom rozhodla vláda Andreje Babiše. Schválila také návrh nového zákona o občanských průkazech a věcný záměr nového zákona o účetnictví. Odsouhlasila také zahájení přípravy výstavby prvního úseku kanálu Dunaj–Odra–Labe a přistoupení ke smlouvě mezi EU a výrobcem kandidátní vakcíny proti covid-19 společností AstraZeneca.

Vláda uvolní ze státních rezerv až 2,9 milionu respirátorů FFP2. Prostřednictvím Hasičského záchranného sboru je pošle krajům a hlavnímu městu Praze, které je následně rozešlou do škol a školských zařízení. Každý z pedagogických a nepedagogických zaměstnanců dostane deset kusů, které by mu měli pomoci ochránit se před rizikem nákazy nemocí covid-19. Školy a školská zařízení jsou totiž v současnosti jedním z nejvíce rizikových míst šíření nemoci a vláda chce maximálně předejít možné nákaze učitelů a dalších pracovníků. O tento objem bude sníženo množství respirátorů, které se z rozhodnutí vlády převádí z Ministerstva vnitra no Správy státních hmotných rezerv, a SSHR má za úkol tento objem do rezerv opět dokoupit.

Vláda rozhodla také o přistoupení ke smlouvě mezi EU a výrobcem kandidátní vakcíny proti covid-19 společností AstraZeneca. Na nákup vakcíny uvolnila 152 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy. Od jednoho z potenciálních výrobců nové vakcíny prostřednictvím Evropské unie získáme tři miliony dávek vakcíny pro 1,5 milionu osob. Prvních deset procent z tohoto objemu by mělo do České republiky dorazit ještě v letošním roce, zbytek do poloviny roku 2021. Kromě toho bude ČR vyjednávat o vakcínách i od dalších výrobců.

Kabinet schválil také nový návrh zákona o občanských průkazech, který do agendy vydávání osobních dokladů přináší řadu důležitých změn, které povedou k jejímu zefektivnění a ke snížení administrativní zátěže jak pro úředníky, tak pro občany. Nové občanské průkazy by podle návrhu měly například obsahovat biometrické údaje o držiteli, zobrazení obličeje a otisku dvou prstů, jak požaduje Evropská unie, zmizet mají akademické tituly a dojde k dílčím změnám ve lhůtách jejich platnosti i v režimu jejich vydávání.

Vláda schválila také návrh novely zákonů o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu se svým Programovým prohlášením v nich chce zásadně zjednodušit byrokracii, která provází například převody a evidenci vozidel. Mělo by dojít mimo jiné ke zjednodušení procesu zápisu změny vlastníka či provozovatele vozidla či k zavedení možnosti rezervovat si registrační značku na jeden měsíc. Požádat o zápis vozidla do registru silničních vozidel, žádosti o zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel a žádosti o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel by mělo nově jít i elektronickou cestou.

Vláda projednala a schválila také věcný záměr zákona o účetnictví, kterým chce Ministerstvo financí zareagovat na mezinárodní trendy v oblasti účetnictví. Současný zákon, který platí už od roku 1991, již neodpovídá potřebám. Nová právní norma, kterou má ministerstvo předložit vládě do 30. června 2022, má mimo jiné rozšířit použití mezinárodních účetních standardů pro sestavení účetní závěrky pro některé účetní jednotky působící na finančním trhu, zejména banky a některé finanční instituce a pojišťovny a zvýšit právní jistotu účetních jednotek. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Kabinet také schválil zahájení přípravy realizace prvního úseku plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe. Konkrétně se má jednat o splavnění Odry v úseku Ostrava-Svinov – státní hranice ČR s Polskem v Koźle, což je součástí tzv. Oderské větve vodního díla. Vláda si od splavnění Odry v tomto úseku slibuje možnost efektivnější dopravy zboží k Baltskému moři i lepší možnosti pro rekreační plavbu a také vznik nových pracovních míst v regionu, který je a bude postižen dramatickým útlumem hornické činnost. Náklady na výstavbu tohoto úseku se odhadují na 44 miliard korun. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva dopravy.

Ostravského regionu se týkal i další bod jednání – novela nařízení vlády o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací a útlumem činnosti právnických osob v insolvenci zabývajících se těžbou černého uhlí. Vláda jím reaguje na schválený plán útlumu těžby dolech společnosti OKD s úmyslem zmírnit nežádoucí sociální dopady způsobené ztrátou zaměstnání a rovněž maximálně rozložit působení negativních důsledků spojených s útlumem těžby v čase, a to nejen vůči konkrétním zaměstnancům, ale v důsledku multiplikačních efektů i v daném regionu. Propouštění zaměstnanci budou mít nárok na příspěvek ve výši 5 300 nebo 8 000 korun měsíčně na dobu od tří do šedesáti měsíců, a to podle toho, jaký typ práce v OKD dělali a jak dlouho u OKD pracovali. Celkové náklady na tyto příspěvky byly odhadnuty na 800 až 820 milionů korun.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-5–rijna-2020-183949/.

Premiér Babiš jednal v Bruselu o vztazích s Tureckem, Bělorusku a vnitřním trhu

: Premiér Andrej Babiš se zdraví s kolegy před začátkem summitu Evropské rady, 2. října 2020.

Premiér Andrej Babiš se ve čtvrtek 1. října 2020 a v pátek 2. října 2020 v Bruselu zúčastnil mimořádného jednání Evropské rady. Jejími hlavními tématy byly situace ve východním Středomoří, vztahy s Tureckem, situace v Bělorusku, vnitřní trh a obchodní politika.

První den jednání se lídři EU věnovali vnějším vztahům Unie. Složitá debata se vedla o situaci ve východním Středomoří a vztazích s Tureckem. Evropská rada vyjádřila solidaritu s Řeckem a Kyprem a vyzvala Turecko, aby se zdrželo kroků vedoucích k eskalaci napětí. „Jsem rád, že jsme se postavili za Řecko a Kypr, jejich situace není vůbec jednoduchá. Naší prioritou je jednoznačně deeskalace a konstruktivní dialog, které povedou k nalezení dlouhodobého a udržitelného řešení,“ uvedl premiér Babiš.

Lídři EU pokračovali také v diskuzi o situaci v Bělorusku. Polský předseda vlády Mateusz Morawiecki jménem V4 prezentoval ekonomický plán pro Bělorusko, o jehož vypracování následně Evropská rada požádala Komisi. „Je dobře, že jsme se k situaci v Bělorusku vrátili, protože tam nedochází k žádnému zlepšení. Cílené sankce, které jsme přijali, vyvinou tlak na běloruský režim,“ doplnil předseda vlády ČR.

K dalším tématům čtvrteční části summitu patřila eskalace napětí v oblasti Náhorního Karabachu a otrava Alexeje Navalného.

Druhý den lídři zahájili podrobnou diskuzí o zvládání boje s pandemií covid-19. Shodli se, že je potřeba intenzivněji koordinovat přijímaná opatření a zintenzivnit práce na vývoji a distribuci vakcíny na úrovni EU. „Uvítal jsem, že jsme se k covidu dostali, protože to považuji za momentálně skutečně nejdůležitější téma. Znovu jsem zdůraznil, že musíme přimět naše epidemiology, aby spolu pravidelně diskutovali, vyměňovali si informace a byli v neustálém kontaktu,“ řekl premiér Babiš.

Druhým klíčovým tématem pátečního jednání byl vnitřní trh a posílení odolnosti evropské ekonomiky. „Vnitřní trh musí být jádrem obnovy, to jsem zdůrazňoval už na jednání v červenci. Krize nám teď jasně ukázala jeho slabé stránky, takže musíme opravdu tvrdě pracovat na odstraňování bariér a nedostatků, zejména v sektoru služeb,“ dodal Andrej Babiš.

Krátce se lídři zabývali také obchodní politikou a digitální agendou. Vyslechli také prezentaci o aktuálním stavu a vývoji jednání o budoucích vztazích EU s UK, a to v kontextu zahájení procedury o nesplnění povinnosti (infringement) vyplývající z Výstupové dohody Evropskou komisí ve čtvrtek 1. října 2020.

Další Evropská rada se uskuteční ve dnech 15. a 16. října 2020 a jejími hlavními tématy budou klimatická politika, jednání o nastavení budoucích vztahů EU a UK a vnější vztahy.

Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR se návrh kurzerbeitu nepovedl, premiér Andrej Babiš to uznal a čeká opravu ve sněmovně

Velkou brzdou rozvoje české ekonomiky je stavební právo, problémem je i nedostatek pracovníků. Podle zpravodajství České televize to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák na probíhajícím on-line sněmu svazu. A nedaří se podle něj digitalizace státní správy. Sněm hodnotí uplynulý rok poznamenaný pandemií koronaviru a zabývá se tím, jak dál. Jaroslav Hanák také kritizoval přijatou formu kurzarbeitu. Rovněž premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že se návrh nových pravidel kurzarbeitu nepovedl, nikdo není spokojený. V Poslanecké sněmovně proto o něm očekává dlouhou debatu.

„Nejvíce mě trápí trh práce a nedostatek pracovníků, to je po digitalizaci a nutnosti šikovně a dobře investovat největší problém naší ekonomiky,“ uvedl Jaroslav Hanák. Proto také vyzval vládu, aby se znova zabývala možností příchodu zahraničních pracovníků na český trh. „Potřebujeme vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. A je mi jedno, jestli bude z Moravy, Čech, Srí Lanky či Běloruska,“ řekl Jaroslav Hanák. Podle něho šéfové firem upozorňují na špatnou situaci na trhu práce. „Podívejte se na příchod zahraničních pracovníků, ti lidé musí přijít,“ požádal Jaroslav Hanák premiéra Andreje Babiše.

Jaroslav Hanák dále kritizoval to, že ministerstvo práce a sociálních věcí nepředkládá vládě vývoj demografické křivky do dalších let. „Ten vývoj není dobrý, je špatný,“ poznamenal.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák také kritizoval přístup ke kurzarbeitu. „Zmastili jste kurzarbeit. Pustili jste se do politických her místo toho, abyste mysleli na firmy a zaměstnance,“ prohlásil Jaroslav Hanák. Načež vyzval premiéra k obnovení sociálního dialogu. „Ty jsi ho, předsedo vlády, zrušil, týdny nefunguje a je doba, kdy bychom měli diskutovat,“ řekl premiérovi Andreji Babišovi.

Předseda vlády Andrej Babiš na to následně reagoval, že návrh nových pravidel takzvaného kurzarbeitu se opravdu nepovedl. Ve sněmovně očekává na toto téma ještě dlouhou debatu.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj v následné diskusi vyzval vládu, aby nezavírala jako součást opatření proti šíření koronaviru mateřské školy a první stupeň základních škol a nezvedala ošetřovné, protože by to odčerpávalo pracovní sílu z trhu práce. Věří tomu, že se výsledná podoba kurzarbeitu ve sněmovně změní tak, aby nediskvalifikovala kvalifikovanou pracovní sílu.

„Budeme chtít vyjednávat o změně parametrů tak, aby kurzarbeit pomohl těm, co má. Nikdo nechce konzervovat mrtvá pracovní místa,“ reagovala na to ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Prioritou Svazu průmyslu a dopravy ČR ve vztahu k vládě je, podle Jaroslav Hanáka, například podpora investic, digitalizace a podpora vzdělávání. „Školství není v dobrém stavu, je třeba reforma základního a středního školství,“ dodal Jaroslav Hanák.

Vláda splnila jen dvě z 15 výzev, které jí Svaz průmyslu a dopravy ČR předal na loňském sněmu, řekl prezident svazu Jaroslav Hanák. Jde podle něj o zajištění všech podmínek nutných k zahájení výběru dodavatele nových jaderných bloků a zajištění dostatku peněz ve Státním fondu dopravní infrastruktury.

V pěti případech ale vláda neudělala žádný pokrok, doplnil. U osmi výzev vláda alespoň začala s jejich naplňováním. Nesplnila požadavek zjednodušit stavební právo ještě v tomto volebním období a stanovení pevného termínu přijetí eura. Vláda také nesmí zrušit povinnou maturitu z matematiky. Musí naopak převést směrnici o autorském právu tak, aby nebrzdila rozvoj umělé inteligence, podotkl.

Odborníkům se krok nezamlouvá

Postranní panel