Krize dopadá především na hornické profese

Útlum těžby hnědého uhlí a celosvětový trend odklonu od tradičních zdrojů energie se naplno dotýká především regionů, kde byla historicky těžba uhlí nejpřednějším průmyslovým odvětvím. Ústecký kraj patří společně s Karlovarským a Moravskoslezským k nejpostiženějším oblastem. O tom, jak vidí osud hornické profese a kde chce hledat oporu, mluvil v rozhovoru se Sev.en Novinami předseda sdružení Jaromír Franta.
 
Jak vidíte současnou situaci v těžebních společnostech?
Za třicet šest let, co v hornictví pracuji, jsou na tom těžební společnosti nejhůř. Horníci doplácí na naivní pohled všech ekofanatiků a populistických politiků, kteří se domnívají, že přechod od uhlí k energii z jiných zdrojů může být dílem několika let. Přesvědčují národ, že si vystačíme s energií z větrných a solárních elektráren bez ohledu na to, kde budeme elektřinu brát, až nebude foukat nebo svítit slunce. Samozřejmě je nám všem jasné, že uhelná energie je na ústupu. I utlumovat se ale musí s rozmyslem, a to se neděje. Právě v důsledku unáhlených rozhodnutí se uhelný průmysl a energetika vůbec ocitá v krizové situaci. Naše těžební společnosti, stejně jako ostatní v tomto odvětví, nevyjímaje. Situace tedy není nijak lehká, také ale není zoufalá. Hornictví ještě neumírá, společnost nás bude potřebovat.
 
Jak chcete hornictví ze své pozice pomáhat?
Přesně tak, jako dosud. Budu dál fungovat jako mluvčí horníků při jednání s vedením společností. Prosazovat zájmy horníků a snažit se co nejvíce zmírnit dopady krize. Samozřejmě je jasné, že nějakým způsobem se současná situace dotkne každého z nás. Mojí snahou ale je, aby to horníky bolelo co nejméně. Odborová organizace není bezzubá. Už jsme toho s kolegy hodně dokázali. Například dotlačit vládu ke schválení nařízení, na jehož základě zaměstnanci nejenom z lomu ČSA v případě propuštění pobírají příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s útlumem těžby hnědého uhlí. Naposledy
bylo toto nařízení uplatněno v případě kolegů při ukončení hlubinné těžby v lomu ČSA letos na jaře. Snaha pomáhat horníkům mě také dovedla na kandidátku Lepšího severu do zastupitelstva Ústeckého kraje.
 
Hájit horníky je jediný váš cíl v krajském zastupitelstvu?
Horníci jsou u mě na prvním místě. Byli a vždy budou. Jsem ale také už čtvrté volební období zastupitel obce, kde žiji. Vím, s čím se musí malé obce potýkat a co by jim pomohlo. I malých obcí, jako je ta naše, se přeměna uhelných regionů týká. Chci, aby to pro nás pro všechny, pro horníky i pro obyvatele měst a obcí dopadlo co nejlépe. Ve své kandidatuře do krajského zastupitelstva vidím příležitost, jak pokračovat v práci. Kdybych nebyl přesvědčený, že se se současnou situací dá něco dělat, tak bych do toho nešel.
 
Článek vyšel v HGN 8/2020
 
  • Zdroj: Sdružení odborových organizací (SOO CCG)
 

O pohár předsedy OSŽ – Vítězem je opět Správa železnic, již osmá obhajoba v řadě!

Za krásného zářijového počasí se 9. 9. 2020 v Pardubicích konalo Mistrovství České republiky železničářů v kopané – O pohár předsedy OSŽ. Místa konání tohoto fotbalového turnaje se každoročně mění, co se již osmým rokem po sobě nezměnilo, je vítězné družstvo.
 
Opět vyhrál tým infrastruktury, letos ještě s logem SŽDC na dresech, ale poprvé s novým názvem Správa železnic, státní organizace. Toto družstvo si pod vedením starých matadorů Jaroslava Hatlapatky a Jaromíra Strýčka dovolilo jen jedno mírné klopýtnutí, když remizovalo s týmem ČD, a. s., dvě další utkání suverénně vyhrálo. Barvy OSŽ – nedrážní tentokrát hájilo příjemné překvapení turnaje – mužstvo Elektrizace železnic Praha, a. s., které mělo pouze jednu prohru, a to právě se Správou železnic.
 
Při vyhlášení výsledků turnaje samozřejmě ceny předával předseda Odborového sdružení železničářů Mgr. Martin Malý, a to ve spolupráci s Ing. Pavlem Kouckým, ředitelem personálního odboru Správy železnic, Mgr. Pavlou Kreischovou, vedoucí oddělení O10/3 společnosti ČD Cargo, a. s., a Bc. Renatou Douskovou, místopředsedkyní OSŽ a předsedkyní NeRV.
 
Za organizaci turnaje patří dík členům Regionální sportovní komise OSŽ Praha.
 
Konečné výsledky:
1. Správa železnic, státní organizace
2. Elektrizace železnic Praha, a. s.
3. ČD Cargo, a. s.
4. ČD, a. s.
 
Nejlepším střelcem se čtyřmi vstřelenými góly se stal Tomáš Matějka ze Správy železnic, nejlepším hráčem vyhodnotila komise organizátora Vladimíra Fialku, také ze Správy železnic, a nejlepším brankářem byl zvolen Martin Fuček z EŽ Praha.
  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ
 

V návrhu kurzarbeitu chybí podmínky pro jeho automatické spouštění

V návrhu systémového kurzarbeitu je třeba dořešit nejen výši náhrady mzdy, jak tvrdí vláda. Firmy potřebují, aby v zákoně byl automatický mechanismus, který jim umožní se o pomoc státu ucházet vždy, když se dostanou do předem vymezených problémů. O každé aktivaci kurzarbeitu by neměla rozhodovat vláda politicky svým nařízením, jak s tím počítá aktuální návrh ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda ve středu opět odložila schválení systémového kurzarbeitu, který má firmám pomáhat překonávat náhlé a nečekané krize. Spor se ve vládě vede o výši náhrady mzdy, respektive podpory, kterou má stát lidem v částečné nezaměstnanosti vyplácet. Kabinet přitom počítá s tím, že systém kurzarbeitu bude funkční od 1. listopadu 2020.

„Pravděpodobnost, že se stihne kurzarbeit schválit ve vládě a v parlamentu a spustit od listopadu, každým dnem klesá. Dořešit se musí nejen výše podpory, ale také samotné podmínky, za kterých se bude kurzarbeit aktivovat. Vyjasnit potřebujeme také pravidlo pro vzdělávání lidí, kteří budou od státu dávku pobírat, nebo systém administrace žádostí firem o zapojení do kurzarbeitu,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu proto už několikrát vládu vyzval, aby prodloužila stávající programy Antivirus do konce roku. Získala by tím dostatek času na kvalitní přípravu systémového kurzarbeitu, který by se měl rozjet od začátku roku 2021.

JASNÉ A PŘEDVÍDATELNÉ PODMÍNKY

Kurzarbeit musí mít jasné a hlavně předvídatelné podmínky, za kterých firmy mohou v krizi požádat stát o pomoc s udržením zaměstnanců. Ideální je německý model, kdy jsou pravidla vepsána přímo do zákona.

„Na rozdíl od německé úpravy je dle návrhu zákona ke zpuštění kurzarbeitu v České republice nutné nařízení vlády, které stanoví bližší podmínky. V Německu jsou podmínky stanoveny šířeji přímo zákonem, jejich splnění posuzuje úřad práce,“ říkají Zuzana Ferianc, vedoucí oddělení pracovního práva a Eliška Komínková, vedoucí oddělení daní z advokátní kanceláře Baker McKenzie, která zpracovala pro Svaz průmyslu podrobnou analýzu a srovnání německého kurzarbeitu s návrhem českého ministerstva práce a sociálních věcí.

Stát by podle návrhu MPSV měl otevřít firmám možnost žádat o pomoc z kurzarbeitu vydáním nařízení vlády. V něm by se například stanovilo, na jak dlouhou dobu se program aktivuje a pro jaký region nebo odvětví bude platit.

„Vydání nařízení vlády je politické rozhodnutí. Z kurzarbeitu se tím vytratí předvídatelnost, kterou firmy v krizích potřebují. Zákon by proto měl stanovit objektivní ekonomická kritéria, která musí firma splnit, aby měla nárok o podporu pro své zaměstnance požádat. Firmy by tak mohly začít kurzarbeit využívat automaticky vždy, když v ekonomice nastanou zákonem dané podmínky. Tak, jak je to v Německu,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

NEPŘEDVÍDATELNÉ A DOČASNÉ KRIZE

Svaz průmyslu požaduje, aby firmy na pomoc z kurzarbeitu dosáhly, pokud se nachází v dočasných hospodářských potížích. To znamená, pokud se v důsledku nepředvídatelných vnějších okolností zastaví nebo omezí provoz podniku, což by vedlo k propouštění zaměstnanců. Nejedná se o krizi způsobenou nesprávným podnikatelským rozhodnutím. Krize také musí být dočasná. Po jejím skončení by měla firma pokračovat v činnosti ve stejném nebo podobném objemu jako před krizí. Firma také ještě před zapojením do kurzarbeitu musí využít všechny ostatní prostředky pro překonání krize, například optimalizovat potřebu práce či snižovat náklady.

„Důležité je, že kurzarbeit by se měl vztahovat na nepředvídatelné a dočasné krize. Tím nebudou firmy přenášet podnikatelské riziko na stát. Kurzarbeit by neměl nahrazovat pojištění. Nechceme podporovat podniky v úpadku. V Německu to takto už roky úspěšně funguje. Vláda by se tímto modelem měla inspirovat,“ vysvětluje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

REKVALIFIKACE PRO POTŘEBY FIREM

Svaz průmyslu podporuje záměr MPSV, že zaměstnanci v částečné nezaměstnanosti by se měli dál vzdělávat a zvyšovat si kvalifikaci. Návrh ministerstva ale nedává firmám možnost ovlivnit, jakou rekvalifikaci jejich zaměstnanci absolvují.

„I když bude část mezd vyplácet pracovníkům stát, pořád půjde o zaměstnance dané firmy. Ta ví nejlépe, jaké schopnosti a dovednosti od svých lidí potřebuje a po odeznění krize bude potřebovat. Firmy by proto měly mít možnost ovlivnit, jaké vzdělávání jejich zaměstnanci budou absolvovat,“ uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

TÝM EXPERTŮ PRO KOMPLIKOVANÉ PŘÍPADY

Posuzování a dokládání vzniku krize na úrovni firmy může být v některých případech složité, protože každý obor a provoz má svá specifika. Bude nutné například kvalifikovaně odlišit situace, kdy je snížená potřeba práce způsobena sezónním poklesem poptávky, poklesem poptávky z důvodu nasycení trhu, zastaralých produktů nebo vysoké konkurence či nesprávného manažerského rozhodnutí zaměstnavatele.

„Obáváme se, že české úřady práce na rozdíl od těch německých nemají dostatek kapacity na posuzování takových případů. To vyžaduje ekonomické znalosti a zkušenosti z firemního prostředí. Proto bychom uvítali vznik malého centrálního expertního ekonomického týmu, který by byl aktivován spolu s kurzarbeitem. Posuzoval by a rozhodoval o zařazení firem do režimu kurzarbeitu dle jasně daných kritérii. Byla by to také pojistka, že podobné případy budou vždy posuzovány stejně,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

KURZARBEIT OCHRÁNÍ PRACOVNÍ MÍSTA

Svaz průmyslu a dopravy ČR o podobě kurzarbeitu dlouhodobě a intenzivně jedná a podílel se v pracovní skupině ministerstva práce a sociálních partnerů na vytvoření rámcových parametrů programu. Česko tento systémový nástroj potřebuje, protože:

  • umožní zachování pracovních míst, nezvyšuje se nezaměstnanost,
  • zaměstnavatel v krizové situaci nemusí vynakládat další prostředky na propouštění zaměstnanců,
  • zaměstnanci budou mít vyšší příjem než je podpora v nezaměstnanosti, čímž se jim částečně zachová životní úroveň a kupní síla (vyšší spotřeba domácností má pozitivní vliv na celou ekonomiku),
  • zaměstnanci si uchovají pracovní návyky,
  • zaměstnavatel nepřijde o klíčové zaměstnance, které by musel náročně (finančně i časově) nahradit po skončení krizové situace,
  • po skončení krizové situace může zaměstnavatel plynule pokračovat ve své činnosti, nemusí hledat a zaučovat nové zaměstnance.
Gbelec Ondřej
kategorie Tiskové zprávy

Mimořádná opatření – co aktuálně platí od 10. září

Ministerstvo zdravotnictví reaguje na zhoršující se epidemiologickou situaci a od čtvrtka 10. září 2020 zavádí povinné nošení roušek až na některé výjimky ve všech vnitřních prostorách staveb mimo bydliště a ve společných prostorách škol. Nadále také platí celostátní povinnost nosit ochranné prostředky v prostředcích veřejné dopravy.

Aktuální znění naleznete zde.

Vláda pošle seniorům osobní ochranné prostředky, ke kurzarbeitu se vrátí v pondělí

Kvůli zhoršením epidemickým podmínkám se i mimořádné jednání vlády uskutečnilo formou videokonference, 9. září 2020.
Kvůli zhoršením epidemickým podmínkám se i mimořádné jednání vlády uskutečnilo formou videokonference, 9. září 2020.
Vláda Andreje Babiše se sešla ve středu 9. září 2020 k mimořádnému videokonferenčnímu jednání o aktuálních tématech. S ohledem na zhoršenou epidemickou situaci kabinet rozhodl rozeslat všem lidem nad 60 let osobní ochranné prostředky, respirátor a roušky. Členové vlády také dlouze diskutovali o návrhu zavést v České republice tzv. kurzarbeit. K debatě se vrátí na další schůzi.

Vláda nechá rozeslat prostřednictvím České pošty osobní ochranné prostředky lidem, kteří patří k nejvíce ohrožené skupině nemocí covid-19. Každý český občan nad 60 let by měl v nejbližších dnech obdržet zásilku s jedním respirátorem FFP2 a pěti rouškami. „Uděláme to neprodleně, určitě budeme spěchat,“ dodal premiér Andrej Babiš.

Celkem vláda plánuje rozdistribuovat 3 miliony respirátorů FFP2 a 15 milionů roušek. Potřebné údaje České poště má za úkol poskytnout Ministerstvo vnitra z registru obyvatelstva.

Potřebné množství respirátorů a roušek vláda vezme ze zásob Ministerstva vnitra, které měly být převedeny do evidence Správy státních hmotných rezerv. Vláda tedy současně v tomto smyslu zrevidovala své pondělní usnesení, které řešilo právě objem osobních ochranných prostředků, které mají být přesunuty z rezortu vnitra do státních hmotných rezerv.

Kabinet se podrobně zabýval také návrhem novely zákona o zaměstnanosti, kterým chce vláda jako náhradu za končící programy Antivirus zavést do české legislativy institut systémové ochrany pracovních míst, který by byl využitelný v mimořádných situacích, jako je současná krize zaviněná pandemií koronaviru, ale třeba i povodně či recese a další obdobné nečekané ekonomické problémy. Rozhodnutí o parametrech tzv. kurzarbeitu vláda odložila na nejbližší, pondělní jednání vlády.

Výsledky mimořádného jednán vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-9–zari-2020-183548/.

Premiér Babiš se ve Vídni zúčastnil jednání ve Slavkovském formátu

Společné foto rakouského kancléře S. Kurze a předsedů vlád ČR A. Babiše a Slovenska I. Matoviče před jednáním ve Slavkovském formátu, 9. září 2020.
Společné foto rakouského kancléře S. Kurze a předsedů vlád ČR A. Babiše a Slovenska I. Matoviče před jednáním ve Slavkovském formátu, 9. září 2020.
Předseda vlády Andrej Babiš jednal ve středu 9. září 2020 ve Vídni s rakouským spolkovým kancléřem Sebastianem Kurzem a slovenským premiérem Igorem Matovičem o možnostech spolupráce ve Slavkovském formátu a aktuálních evropských otázkách.

Vedle možností spolupráce ve Slavkovském formátu, který vznikl v roce 2015 jako platforma posílené regionální spolupráce České republiky, Rakouska a Slovenska, byly hlavními tématy jednání současná situace ohledně pandemie covid-19, příprava nadcházející mimořádné Evropské rady, reforma migrační a azylové politiky EU a brexit.

„Jsem velmi rád, že se dnešní jednání podařilo uskutečnit, protože úzká koordinace se sousedy je v dnešní složité době zcela zásadní,“ řekl po jednání premiér Babiš.

Většina států Evropy nyní čelí opětovnému nárůstu případů onemocnění covid-19, a tak se premiéři věnovali spolupráci v boji s ním na úrovni EU a diskutovali také o národních strategiích a přijímaných opatřeních. „S kolegy jsme si dnes vyměnili nápady pro boj proti onemocnění covid-19. Věřím, že pokračování včasné a intenzivní koordinace na regionální a evropské úrovni pomůže zamezit jakémukoliv obnovení omezení pohybu přes hranice,“ uvedl premiér.

Dalším z hlavních témat jednání byla příprava nadcházející mimořádné Evropské rady, která se uskuteční v Bruselu ve dnech 24. a 25. září 2020. Lídři EU se na tomto zasedání budou primárně zabývat zahraničněpolitickými a hospodářskými otázkami a vnitřním trhem. Evropská rada bude diskutovat také o aktuálních zahraničněpolitických otázkách, především situaci ve východním Středomoří a vztahům s Čínou. „Je pro nás důležité, aby byla EU v těchto otázkách jednotná,“ doplnil Andrej Babiš.

Premiéři během jednání dále hovořili také o reformě migrační a azylové politiky, která bude v příštích měsících předmětem diskuzí na evropské půdě. „Na migraci máme s kolegy velmi podobný názor. Povinné relokace jsou už passé, více se musíme soustředit na ochranu vnějších hranic nebo urychlení návratů,“ konstatoval premiér Babiš.

Posledním tématem setkání ve Slavkovském formátu byl brexit. Premiéři se shodli, že hlavní vyjednavač EU Michel Barnier má stále plnou podporu a že rozhodující je nyní přístup Spojeného království.

Pokles ziskovosti letos čeká sedmdesát procent firem, ukazuje analýza průmyslu

Pokles ziskovosti kvůli dopadům pandemie koronaviru letos očekává sedmdesát procent tuzemských výrobních průmyslových firem. Podle zpravodajství České televize to vyplývá z analýzy českého průmyslu, která vychází z dat získaných během 253 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu od června do srpna letošního roku. Výsledky byly představeny na středečním Národním průmyslovém summitu 2020 v Betlémské kapli v Praze.

Tržby průmyslových firem klesnou, podle této analýzy, letos v průměru o 13,2 procenta. Propadu se podle ní obávají zejména velké firmy, kde očekávaný pokles činí v průměru 15,1 procenta. Až sedmdesát procent výrobních společností pak předpovídá pokles víc než pětinový a malé a střední firmy předpokládají propad svých tržeb o desetinu, plyne z průzkumu.

Podle Aleny Burešové z Národního centra Průmyslu 4.0, které analýzu připravilo, malé a střední firmy jsou na tom, pokud jde o vývoj tržeb, zdánlivě lépe než firmy velké, je však nutné vzít v úvahu jejich v průměru nižší rezervy a zajištění nasmlouvanými zakázkami. Problémy s cash-flow cítí tak v řadě případů mnohem více než velké korporace. Data ohledně vývoje zisku, možností navýšit ceny svých prodejů a volných prostředků na investice to, podle ní, dokládají.

Pro příští rok, podle průzkumu, očekávají ředitelé průmyslových firem opět růst, v průměru o 4,6 procenta, ten však ani ze třetiny nevyváží pokles tržeb v letošním roce.

Podle Pavla Sobotky ze společnosti Frentech Aerospace, která dodává díly do letadel, do obranného a vesmírného průmyslu, jejich společnost nepředpokládá, že by za rok 2020 vytvořila zisk. Podle něho by to byl zázrak. Zároveň dodal, že za celou historii jejich firmy, to bude první vytvořená ztráta. Podle něho žádné programy jim nemohou pomoci. Jsou to exportéři a jsou plně závislí na vývoji situace v zahraničí. Proto také očekává velký propad s následným růstem. Nemá úplnou jistotu, ale přijde mu, že se lidé více upnou k výrobkům a vzdáleným službám, takže je možné, že letos sice skluz nemají šanci dohnat, ale v příštím roce budou výše, než byli před covidem.

Podle Jaroslav Řasy, majitele a zakladatele firmy ABBA Software, která poskytuje podnikové informační systémy a aplikace, to bohužel neplatí pro automobilový průmysl.

Česká televize k tomu dále uvedla, že Národní centrum Průmyslu 4.0 je otevřená akademicko-průmyslová platforma propojující inovační leadery, univerzity, firmy a oborové organizace, jejichž cílem je společně přispět k rozvoji takzvaného Průmyslu 4.0 v České republice. Centrum je součástí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze.

Část aktuální analýzy byla zveřejněna už minulý týden. Ukázala mimo jiné, že třetina českých průmyslových firem plánuje propouštět, další vyčkávají, jak se vyvine na podzim situace kolem koronaviru a jeho dopadů.

Výrobním společnostem podle analýzy mimo jiné výrazně klesl objem domluvených zakázek, což se projevilo v jejich nižším vytížení. Aktuálně mají zaměstnány kapacity na 65 procent a ani koncem roku nebude situace o mnoho lepší – předpoklad jejich vytíženosti je 75 procent. O zakázky přišly zejména malé a střední firmy, plyne z průzkumu.

  • Zdroj: Česká televize
 

Jak porostou důchody od nového roku

Důchody se podle zákonné valorizace v příštím roce zvýší o 5,8 %. Vyplývá to z definitivních statistických údajů. Poprvé od roku 2017, kdy se změnil výpočet valorizace, se pro příští rok ve výši valorizace zohlednil růst životních nákladů důchodců, nikoli celé populace.
 
Průměrný důchod od 1. ledna 2021 tak vzroste v průměru o 839 Kč. Průměrný důchod tak přesáhne 15 tisíc Kč, jak slíbila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
 
Zákonná valorizace vždy zahrnovala růst mezd a cen. Dříve však růst cen nemusel odpovídat růstu životních nákladů důchodců. To změnila až Sobotkova vláda v roce 2017. Od tohoto roku se totiž přihlíží nejen k celkovému růstu cen za domácnosti, ale současně i k růstu cen za domácnosti důchodců. Díky tomu mají senioři možnost koupit si minimálně totéž, co v předchozím roce, i když je inflace zasáhla mnohem více než běžné domácnosti.
 
K tomu došlo právě v letošním roce. Životní náklady důchodcům totiž rostly mnohem více než běžným domácnostem. Poprvé se tedy při výpočtu zákonné valorizace zohlednila důchodcovská inflace (3,8 %), nikoli inflace domácností (3,3 %). V důsledku toho se důchody zvýší v průměru o 839 Kč.
 
Růst důchodu již letos
Letos zasáhla do života všech domácností epidemie COVID-19 natolik, že ze strany MPSV bylo třeba poskytnout mimořádnou pomoc. Z tohoto důvodu se tak ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) rozhodla pro jednorázový příspěvek pro důchodce, který je na základě vyjednávání ve výši 5 tisíc korun. Návrh MPSV minulý týden schválila vláda, nyní ho čeká projednání v Poslanecké sněmovně.
Pokud materiál Parlament schválí, měl by zmiňovaný jednorázový příspěvek důchodcům pomoci ještě tento rok. Týkal by se všech důchodů, tedy i sirotčího, invalidního, vdovského nebo vdoveckého. Při případném souběhu několika typů důchodů však bude vyplacený pouze jednou.
 
Podle návrhu MPSV příspěvek vyplatí ČSSZ automaticky. Nebude tak nutné o něj žádat a částka se bude vyplácet celá. Do návrhu zákona bylo zároveň prosazeno, že příspěvek nebude moci zabavit exekutor, nebude podléhat dani z příjmu, ani se nebude započítávat jako příjem pro účely stanovení nároku na sociální dávky. Nikomu se tak nezkrátí například příspěvek na bydlení.
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Palička: Za konec uhlí se politici budou zpovídat občanům, ne ekologům a Bruselu

Situace v těžebním průmyslu začíná být kritická. Aktuálně hrozí rychlejší uzavírání jednotlivých provozů, než se v hornictví počítalo. Původní plán útlumu OKD byl v roce 2030. Pak se hovořilo o roku 2028, 2025 a nyní o roce 2022. Sokolovská uhelná už v srpnu uzavřela provoz tlakové plynárny a bude propouštět. Na vině jsou tentokrát emisní povolenky. To bude mít ekonomické a sociální důsledky nejen na zaměstnance, ale celé regiony. Mezi horníky to vyvolává nejistotu, napětí. Situaci zhoršila i koronavirová nákaza. Za této situace musí nové vedení OS PHGN a SHO OKD kormidlovat odborový svaz v rozbouřených vodách, a především chránit své členy před dopady krize. O tom všem HGN hovořil s předsedou OS PHGN Rostislavem Paličkou.
 
Jak svaz fungoval v čase dovolených?
I v letních měsících funkcionáři a pracovníci odborového svazu a odborových sdružení nezaháleli. Byli jsme aktivními účastníky řady jednání o těžební situaci v OKD a Sokolovské uhelné. V nejbližší době koaliční vláda bude jednat a možná i schválí materiál o převodu části OKD na státní podnik Diamo. Souvisí s tím řada úkonů, které se musí provést vůči zaměstnancům. Bude třeba pohlídat, aby byla dodržena práva a povinnosti při přechodu zaměstnanců z OKD na Diamo. Bohužel, ne všichni budou moci mít možnost dál pracovat na Diamu, takže dojde k propouštění. A právě zde musí odborové organizace pohlídat, aby byly vůči všem dotčeným zaměstnancům dodrženy veškeré sociální a finanční nároky z toho vyplývající.
Propouštět bude i Sokolovská uhelná, konkrétně část zaměstnanců provozu tlakové plynárny. Jak bude o ně postaráno? 
Možným řešením by mohla být novelizace vládního nařízení číslo 342/2016 Sb., o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem činnosti právnických osob zabývajících se těžbou uhlí nebo uranu. Byla by to rychlá, a především cílená pomoc konkrétním lidem, kteří přijdou o práci v rámci útlumu těžby a zpracování uhlí. Vláda by toto nařízení měla schvalovat již v září. Pokud se tak skutečně stane, budou touto novelizací pokryti všichni členové odborového svazu, kteří působí v uhelných společnostech. O tom všem jednáme s vládou i na všech dalších úrovních. Některá jednání byla tak trochu kuriózní. Například, když nás o setkání požádaly ekologické organizace, konkrétně šéf hnutí Duha a zástupce Greenpeace CZ. Vyjasnili jsme si vzájemné postoje a stanoviska v uhelné komisi, kde jsme všichni zastoupeni. Radikální ekology zaskočila rychlost, s jakou se začíná likvidovat uhelný průmysl, a projevili proto zájem podpořit odbory v uhelné komisi a v sociálních otázkách zaměstnanců uvedených firem.
 
Vlastníkem OKD je stát, Diamo je rovněž státní společnost. Nezodpovídá tedy vláda za energetickou koncepci a bezpečnost státu? A co v této souvislosti od kabinetu očekáváte?
Hrozí reálné nebezpečí, že těžební firmy, nebo jejich provozy skončí dříve, než se plánovalo. Vlastně už to začalo. Vláda by si měla uvědomit, že se nezodpovídá ekologům, klimatologům, zeleným aktivistům a Evropskému parlamentu a Komisi, ale voličům a občanům tohoto státu. Pokud skutečně dojde k překotnému uzavírání těžebních firem, které zajišťují palivo
pro uhelné elektrárny a teplárny, tak za ně neexistuje náhrada. Obnovitelné zdroje, biomasa, soláry a větrníky dostatek elektřiny a tepla pro domácnosti a koksovatelné uhlí pro hutě a ocelárny nejsou schopné zajistit. Hrozí katastrofa. Stát by podle našeho, a nejen našeho, mínění měl být uvážlivý a chovat se zodpovědně. Těžební společnosti a uhlí obecně nelze náhle odepsat, dokud nebudou vyřešeny náhradní zdroje. A to se jistě jen tak rychle nestane.
Znamená to, že o osudu OKD je již rozhodnuto?
To, o čem jsme hovořili, je pouze na papíře v podkladových materiálech pro vládu, která je bude nyní projednávat a schvalovat. Samozřejmě kromě tlakové plynárny SU, která již skončila. V každém případě by měl kabinet jasně říct, jak se v energetické politice státu bude dál postupovat.
Tento měsíc, konkrétně 16. září, bude v Luhačovicích jednat rada OS PHGN. Co bude na programu?
Bude to vlastně poprvé po březnovém sjezdu odborového svazu, kdy se fyzicky sejdeme za jedním pracovním stolem v hornickém hotelu Harmonie v Luhačovicích. Určitě při tom vzpomeneme na Den horníků, který připadá na 9. září. Bohužel největší těžební společnosti letos oslavy Dne horníků zrušily v důsledku koronavirové pandemie. Kromě běžného pracovního programu rady bude hlavním bodem jednání o rozpočtu a majetku odborového svazu. Proto se jednání rady zúčastní členové revizní komise. V listopadu by mělo začít budování nového balneoprovozu. Zároveň se opravuje bazén. Radu budu informovat o podrobnostech výběrového řízení, vítězné firmě a nákladech. Jde o investice zaměřené na další zhodnocení majetku odborového svazu, který slouží především našim členům a zaměstnancům. Předpokládáme rovněž, že nájemce hotelů Harmonie využije vládní program COVID a požádá radu o snížení nájemného za měsíce duben, květen a červen. O jednání rady a usnesení budou členy svazu určitě informovat naše noviny Horník-geolog-naftař. 
 
Článek vyšel v HGN č.9/2020
 
  • Zdroj: OS pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu
 

OS SOO odmítá návrh MF ČR na zmrazení platů

Ministryně financí Alena Schillerová vzkazuje odborům prostřednictvím médií, že bude navrhovat zmrazení platů ve veřejném sektoru. Bez diskuze se sociálními partnery!
 
„Úvaha paní ministryně je pro odbory zastupující zaměstnance veřejných služeb a správy nepřijatelná! Zrušení superhrubé mzdy, kvůli které to paní ministryně zvažuje, dopadne na všechny zaměstnance, i ty ze soukromé sféry. Celá řada firem ale svým zaměstnancům navýší mzdy. Proč velmi výrazný výpadek příjmů do státního rozpočtu mají odnést zaměstnanci státu a samosprávy. A co výše inflace, stabilita a kvalita veřejných služeb a správy?“ reaguje předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Bc. Pavel Bednář. „Paní ministryně, váš návrh je demotivující. Pojďme jednat!!!“ zve ministryni k jednacímu stolu.
  
  • Zdroj: OS státních orgánů a organizací