Tripartita

Česká pobočka UNICEF dnes ve spolupráci s MPSV, MŠMT a Úřadem vlády uveřejnila výsledky sociologické studie Mladé hlasy, která v intervalech několika let pravidelně mapuje postoje, názory a očekávání dětí v České republice. Jedná se o unikátní výzkum založený na osobních rozhovorech s dětmi, který umožňuje nahlédnout do myslí a životů českých dětí, s cílem identifikovat tužby a přání současné mladé generace a umožnit jí vyjádřit svůj názor.

„Každé jedno dítě je stěžejní nenahraditelnou součástí naší společnosti. Stejně jako každý z nás, i děti vnímají veřejné dění a pociťují důsledky celospolečenských rozhodnutí. Málokdy mají však možnost vyjádřit své názory, nápady, pocity či obavy, a to ani u rozhodnutí, která je zásadně či dokonce výlučně ovlivňují. Mladé hlasy ale musí být slyšet. Vládní tisková konference i sociologická studie „Mladé hlasy“ proto upozorňují, že na pohledu dětí samotných skutečně záleží. Tisková konference představuje unikátní setkání političek a politiků s dětmi, které tak dostávají volný prostor pro otázky a vyjádření k tématům, která se jich každodenně dotýkají,“ otevřela tiskovou konferenci zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

„Výsledky studie ukázaly, že 60 % dětí je rozhodnuto žít v dospělosti v ČR, více než čtvrtina si zatím není jistá. Jedním z cílů účasti MPSV na prezentaci výsledků Mladých hlasů je podpořit mladou generaci, vyslechnout její názor a dát dětem a mladým lidem jasně najevo, že jim Česká republika naslouchá a má zájem na tom, aby pro ně byla skutečně dobrým místem pro život. Bylo také zjištěno, že více než třetina dotázaných dětí se osobně zapojila do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. To ukazuje, že ani dětem samotným nejsou osudy nevinných lidí prchajících před ruskou agresí lhostejné,“ komentuje výsledky studie místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Mladé hlasy pokrývají také okruh vzdělávání. Více než dvě třetiny dotazovaných dětí chodí do školy rády, hlavně kvůli kamarádům, ale i novým znalostem. Vztahy s učiteli i mezi žáky jsou zpravidla dobré, ovšem na učilištích jsou vztahy s učiteli výrazně horší. „Vytvoření bezpečného prostředí ve škole je jednou z klíčových podmínek efektivního vzdělávání. Více než polovina dotázaných dětí uvedla, že mají ve škole možnost mluvit o svých potřebách a problémech. Nejčastěji se svěřují spolužákům nebo učitelům, školního poradce ale využije málokdo. To je pro nás důležitá zpětná vazba, se kterou můžeme dále pracovat,“ uvádí Martina Běťáková, náměstkyně ministerstva školství.

„Pozitivním zjištěním je, že od prvního výzkumu v roce 2001 zůstává v Česku stabilně vysoký počet dětí, které se cítí šťastně skoro pořád: je to více než polovina. Současně studie ukazuje na oblasti, ve kterých děti potřebují naši podporu: zvýšení informovanosti o dětských právech, ochranu před dopady chudoby a vytvoření bezpečného zázemí, kam se mohou obrátit pro pomoc v případě problémů,“ upozorňuje Pavla Gomba, výkonná ředitelka Dětského fondu OSN – UNICEF. Děti se cítí šťastné nejčastěji s kamarády nebo rodinou. U více než třetiny dětí se na pocitu štěstí také zásadně podílí dobré známky. A co dětem dělá největší starosti? Většinou, když se něco přihodí v rodině nebo když se jim ve škole nedaří. U dětí z příjmově slabších rodin jsou nejhoršími situacemi ty, kdy jejich domácnost nemá peníze (46 %). Tato skutečnost je ještě umocněna v případě, že jde o děti žijící s jedním rodičem. Ohledně budoucnosti Česka děti příliš optimistické nejsou – v lepší budoucnost země věří jen čtvrtina z nich.

„Jako jeden z největších přínosů projektu vnímám možnost zachytit a popsat rozdíly mezi věkovými kategoriemi děti a mladých dospělých, kteří byli ve výzkumu tázáni. Díky němu si můžeme poslechnout dětské i mladé hlasy – a stejně jako ve zbytku světa, i u nás zní každá skupina trochu jinak,“ popisuje Jan Tuček, ředitel výzkumné agentury STEM/MARK, která sociologickou studii Mladé hlasy realizovala. Rozdíly mezi dětmi do 13 let a mladými dospělými, kteří procházejí pubertou, se dobře diferencují například u otázky vztahů v rodině – zatímco vztah s matkou by jako “velmi dobrý” popsaly tři čtvrtiny mladších dětí, u starších už je to jen 58 %.

Jedním z témat, kterým se Mladé hlasy věnují, je také informovanost dětí o různých tématech a jejich názory na aktuální dění ve společnosti. Účastníci výzkumu uvedli, že toho ví hodně o prevenci drog nebo sexuálních vztazích. Téma dezinformací je pro většinou z nich naopak neznámé. K dětem z Ukrajiny se podle oslovených dětí chováme spravedlivě (54,9 %), horší situace panuje ohledně dětí z chudých rodin, k nim se chováme v Česku fér podle 42 % dotázaných. Názory dětí jejich rodiny respektují jen někdy. Na nerespektování názorů v rodinném kruhu si častěji stěžují děti z početnějších rodin, v nichž se střetává více názorů, proto ten jejich není vždy zohledněn.

„Dětské hlasy musí být slyšet. Ke zdravému vývoji důvěry v sebe i v okolí totiž patří vědomí, že je dítěti nasloucháno, že není jen subjektem rozhodnutí dospělých, že na jeho hlasu upřímně záleží. Zapojení dětí do rozhodování má svůj smysl na všech úrovních – od té rodinné až po tu celostátní. Děti navíc vidí svět svým vlastním neotřelým způsobem. Právě z něj mohou pramenit zdroje inspirace, ale i konkrétní nápady a věcné návrhy, které si zaslouží být vyslyšeny,“ uzavírá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.