Agrární komora České republiky (dále jen „Agrární komora”) si tímto stanoviskem dovoluje reagovat na dosavadní výkladové metodiky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dál jen „ÚOHS”) související s novelou zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon”), a to zejména na stanovisko ze dne 4. 1. 2023 publikované na webu ÚOHS pod názvem „K pojetí významné tržní síly” (dále jen „stanovisko”).
Chov prasat v Česku podle Agrární komory upadá kvůli nízkým výkupním cenám
Chov prasat v Česku patří, podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala, jak ve svém zpravodajství uvedla ČTK a na svých webech také publikovala i Agrární komora ČR (AK ČR), k nejohroženějším oborům živočišné výroby v ČR a pomalu vymírá. Důvodem jsou nízké výkupní ceny jatečných prasat, řekl. Loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesly stavy chovů o 11 procent na 1,329 milionu kusů. Podle Zemědělského svazu ČR se na poklesu chovů výrazně projevil růst cen energií a řada chovatelů stále stojí před rozhodnutím, zda udržovat ztrátové provozy.
Jan Doležal dále uvedl, že v současnosti ubývá porážek prasat a některé podniky již snížily počet porážecích dní v týdnu. Výkupní cena byla v loňském roce v průměru 33 Kč za kilogram živé váhy. Prezident AK ČR rovněž poznamenal, že cena sice loni vzrostla o čtvrtinu, ale náklady zemědělců se zvýšily například u energií až v řádu stovek procent.
„Máme informace od chovatelů, že na každém kusu na porážku dopláceli 800 až 1000 korun. Lze očekávat, že prodražování chovu prasat bude pokračovat i v letošním roce. Naši členové zvažují utlumení nebo v některých případech dokonce ukončení chovů prasat,“ řekl Jan Doležal.
Zároveň doplnil, že ceny českých chovatelů sráží dolů dovozy masa do obchodních řetězců ze zemí, kde jsou chovatelé díky vyšším dotacím v lepším postavení než čeští zemědělci. Dováží se hlavně z Německa, Španělska a Polska. Upozornil také na to, že řada podniků v minulých letech investovala do zlepšení pohody zvířat. V současné době se tyto investice podle něj ukazují jako zmařené.
Agrární komora ČR již dříve upozorňovala na to, že postupně klesá soběstačnost ve výrobě vepřového masa v Česku. Nyní na úrovni 44 procent, před 20 lety to přitom bylo kolem 95 procent. V roce 1993 bylo v Česku 4,6 milionu prasat, podotkl Jan Doležal.
Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha uvedl, že v o něco lepší situaci jsou chovatelé skotu. V chovech se, podle ČSÚ, stavy loni zvýšily o 2,3 procenta na 1,39 milionu kusů. V živočišné výrobě také vzrostly ceny výrobců v živočišné výrobě, a to o 24,4 procenta. „Bohužel růst tržeb za vepřové, drůbeží a hovězí maso a ceny mléka nestačil na pokrytí zvýšených nákladů na energie a krmiva,“ řekl Vladimír Pícha.
Loni podle ČSÚ klesly také chovy drůbeže o 7,9 procenta na 23,764 milionu kusů. Podle Jana Doležala podobně, jako u chovů prasat, klesly stavy kvůli vysokým nákladům. V ČR i v Evropě se také šíří ptačí chřipka. Státní veterinární správa koncem ledna uvedla, že v Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže.
Kvůli opatřením proti šíření nákazy budou mít, podle Jana Doležala, chovatelé další náklady například kvůli nutné dezinfekci. „Současně budou chovatelé nuceni přejít na alternativní způsoby ustájení drůbeže kvůli zákazu klecových chovů od roku 2027. To znamená náklady na přestavby v řádech miliard korun a řada zemědělců nyní zvažuje, zda se jim chov drůbeže do budoucna vyplatí,“ uvedl.
Dodal, že nejistota chovatelů hospodářských zvířat se v Česku stále zvyšuje a postrádá od státu vizi budoucího vývoje zemědělství.
Péči o lidi s intelektuálním znevýhodněním zlepší nová vládní strategie
Z podnětu premiéra Petra Fialy vznikla na Úřadu vlády nová mezioborová skupina, která má za cíl vytvořit Národní strategii podpory lidí s intelektuálním znevýhodněním a chováním náročným na péči. Dokument bude zahrnovat konkrétní návrh opatření ke zlepšení v tématech vzdělávání, zdravotnictví, sociálních služeb, rodinného zázemí a dalších. Jeho cílem je zlepšit přístup k právům a potřebám skupiny lidí s autismem a obdobnými těžkými poruchami. První jednání pracovní skupiny se uskutečnilo 9. února 2023 na Úřadu vlády.
Vznik platformy inicioval předseda vlády Petr Fiala. „Jsme na dobré cestě ke komplexní systémové změně péče a podpory v sociálních, zdravotních a školských službách. Pracovní skupina dostala mandát k vypracování národní strategie, která bude základním východiskem dobré změny. Jako stěžejní se jeví spolupráce příslušných ministerstev s kraji i s konkrétními poskytovateli služeb v regionech,“ sdělil premiér.
Pracovní skupina vznikla v úzké spolupráci vedoucí Úřadu vlády Jany Kotalíkové, vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky a zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, která její činnost povede. Skupina sdružuje zástupkyně a zástupce resortu zdravotnictví a práce a sociálních věcí, ale také neziskového sektoru či odborné veřejnosti.
„Za Ministerstvo práce a sociálních věcí vnímám prioritu v posílení role inspekce kvality služeb a novelizaci zákona o sociálních službách. V něm chceme jako přestupek zakotvit porušení ochrany důstojnosti, soukromí a integrity osob. Dál do něj chceme doplnit povinnou podporu a rozvoj kompetencí a kapacit pečovatelek a pečovatelů,“ uvedl vicepremiér Marian Jurečka.
Hlavní úkol skupiny vidí vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková ve vyrovnávání rozdílů v praxi jednotlivých poskytovatelů sociálních, zdravotních a školských služeb a absolutní minimalizaci rizika ohrožení jejich klientek a klientů. „Skupina se bude nyní intenzivně soustředit na urychlené vypracování konkrétních kroků a opatření. Je třeba zajistit také stabilní podporu individuálních pečovatelek a pečovatelů. Jsou nepostradatelnou a nedocenitelnou součástí systému péče, nesmíme je opomíjet,“ řekla zmocněnkyně s tím, že pracovní skupina sdružuje řadu odborníků napříč neziskovým i akademickým sektorem. Skupina má velký potenciál napomoci přenosu a zavedení dobré praxe, kterou v oblasti péče vidíme například v zemích severní či západní Evropy.
„Vznik pracovní skupiny i národní strategie je na místě. Péče o nejzranitelnější články společnosti musí být naší prioritou,“ uvítal vznik skupiny také redaktor týdeníku Respekt Petr Třešňák, autor textu Kdo zabil dorotu Š. a zástupce organizace Naděje pro děti úplňku. Ten také připomněl příklad z Velké Británie. „Když v roce 2011 odvysílala BBC tajně pořízené záběry týrání klientek a klientů s náročným chováním ze zařízení Winterbourne View, reagoval premiér David Cameron tak, že se spustila kontrola všech podobných ústavů. Tři nechal stát úplně zavřít, a především začala vznikat strategie transformace podpory pro tuto zranitelnou skupinu, aby se něco podobného už nemohlo opakovat,“ dodal.
Závěrem jednání bylo poděkování zapojeným zástupkyním a zástupcům z neziskového sektoru i akademického prostředí. Skupina čítající přes dvě desítky členek a členů vedle resortů zdravotnictví a práce a sociálních věcí sdružuje například neziskové organizace NAUTIS, TUDYTAM, Mikasa, Naděje pro děti úplňku, Diakonie ČCE či profesní sdružení Českou psychiatrickou společnost.
Vláda spouští komunikační kampaň k 30 letům České republiky
Významné vývojové změny a základní hodnoty, na kterých stojí česká společnost, připomíná nová komunikační kampaň 30 let České republiky, která běží od 6. února do 19. března 2023. Jejím cílem je ukázat hodnotové ukotvení i úspěchy, jichž jsme jako země dosáhli za prvních 30 let existence samostatné České republiky.
Česká republika se stala právním státem a plnohodnotnou součástí demokratických mezinárodních struktur. Naše ekonomika se zařadila k nejúspěšnějším v rámci Evropské unie. Zároveň jsme zemí, která respektuje a chrání lidská práva, rozvíjí veřejné služby a má fungující sociální systém. „V průběhu třiceti let jsme prošli i řadou emotivních i náročných zkoušek, ale dokázali jsme je zvládnout. Občané naší země projevili obrovské odhodlání, sounáležitost a solidaritu,“ říká Pavel Lupjan, vedoucí Oddělení strategické komunikace Úřadu vlády ČR.
Kampaň využívá různé komunikační prostředky s ohledem na relevantní cílové skupiny: objeví se na sociálních sítích, v televizi, tisku, rozhlase a v online prostoru. Logo, jež bylo v rámci kampaně vytvořeno, bude doprovázet její výstupy po celý rok.
V rámci kampaně je na stránce 30let.vlada.cz spuštěna fotogalerie mapující významné okamžiky, které ovlivnily každodenní život občanů a s nimiž jsou spojeny silné vzpomínky. Mezi ně patří např. zvolení prvního prezidenta samostatné České republiky Václava Havla, vítězství hokejového týmu na olympijských hrách v Naganu nebo projevená vzájemná solidarita při živelních katastrofách.
Kampaň připravilo Oddělení strategické komunikace Úřadu vlády ČR. Veřejné výběrové řízení na realizaci kampaně bylo realizováno prostřednictvím dynamického nákupního systému Ministerstva vnitra ČR. Nákup mediálního prostoru vyhrála agentura Lion Communications, s. r. o., za vysoutěženou cenu 7 524 537,77 Kč bez DPH.
Videospoty si můžete prohlédnout na https://www.youtube.com/playlist?list=PLcdkrs2IT85JcARCldPAvKHerk0MAryhH.
Odchod do důchodu v 68 letech? Česko potřebuje reformu a prevenci, upozorňuje sociolog Daniel Prokop
Důchodový věk v České republice může dosáhnout až 68 let, současné zvyšování je ale stále pozvolné. Důležitější může být zkvalitnění zdravotní péče a důsledná prevence. Díky tomu se zvýší šance na dožití, která je v Česku stále relativně nízká. Problémům se, podle publicistiky Českého rozhlasu, v dalším dílu projektu Život k nezaplacení věnoval sociolog Daniel Prokop.
První otázka redakce byla, zda Daniel Prokop považuje za chybu zveřejnění informace ministerstvem práce a sociálních věcí z října loňského roku o tehdejší výhodnosti odchodu do předčasného důchodu. Daniel Prokop to samozřejmě označil za chybu, ale myslí si, že i kdyby se to nezveřejnilo, tak by stejně následovaly odchody do předčasného důchodu. Vždyť lidé takto získají více peněz v důchodu, když se jim stihnou jejich důchody valorizovat. Podle Prokopa by to mělo být tak, že se důchody nevalorizují až od doby řádného odchodu do důchodu.
Podle Prokopa hranice odchodů do penze se bude muset zvyšovat, ale protože je u nás špatné zdraví střední a starší generace, je nutné pracovat na zdravotní prevenci.
Načež dodal, že jednou z věcí je to, jak zabránit předčasným odchodům do důchodu. Podle něho se v tomto roce sice ještě vyplatí odcházet do předčasného důchodu, ale vláda bude muset rychle udělat opatření, aby se valorizovalo až od doby řádného odchodového věku, zdůraznil.
Dále konstatoval, že lidé, kteří tak odešli do důchodu v letech 2021 až letos, budou mít výrazně vyšší důchody než lidé, kteří odejdou později. Přestože vydělávali stejně, budou mít o tisíce vyšší důchody. V průměrném důchodu jde zhruba o 3500 korun navíc.
Podle něho je to dost nespravedlivé. Protože, když někdo vydělával celý život stejně, jako jiný, a jenom nestihl náhodnou inflační vlnu. Načež uvedl, že je třeba přemýšlet o tom, jak tyto rozdíly zmírnit. Je pro to, aby se více valorizovaly vysoké penze. Vysoké penze se valorizují asi o 22 %, a nízké o 17 %.
Řešením by bylo, že se například za tři roky penze nezvednou víc než o 5000 korun. Důchodci s vyššími důchody narazí na dlouhodobější limit. Tím se, podle něho, vyrovná rozdíl mezi vysokými a nízkými důchody a zároveň rozdíl mezi novými a staršími důchodci. Omezí se valorizace existujících vysokých důchodů.
Na otázku redakce, co by mělo být klíčovým tématem důchodové reformy, jestli je hranice odchodu do penze, Daniel Prokop odpověděl, že hranice odchodu do důchodu se bude muset zvyšovat. Kdyby se, podle něho, nezvyšovala, musí klesat důchody, což společnost také nechce. Dále řekl, že současné zvyšování hranice odchodu do důchodu je pozvolné. Problémem je špatné zdraví střední a starší generace. Podle něho 68 let je dnes nedosažitelných.
Současně prohlásil, že naděje na dožití v Česku je relativně nízká, a v Moravskoslezském nebo v Ústeckém kraji je, tato nízká naděje, ještě výraznější. Je nutné pracovat na prevenci, aby lidé mohli déle pracovat díky svému zdravotnímu stavu.
Jako nesmysl označil, že najednou přibydou výjimky pro hasiče, pro některé zdravotníky nebo pro horníky. Podle něho by tyto náročné profese mohly odcházet do důchodu dříve, ale musí to být tak, že zaměstnavatel přispívá do fondu, a nikoliv, aby lidé měli předdůchod za státní peníze. To jsou totiž peníze ostatních důchodců, kteří by, kvůli těmto výjimkám, museli chodit do důchodu naopak později.
Redakce poté připomněla, že někteří politici „uklidňují“ veřejnost tím, že se to týká jenom čtyřicátníků…
Podle Prokopa se to začne zvyšovat až po roce 2030, a to velmi pozvolně. Reálně se na hranici odchodu do penze v 68 letech naše společnost dostane až v roce 2055. Řešit by se ale měl životní styl, protože v současnosti daňový systém vůbec nezohledňuje škodlivost potravin, nemotivuje ke zdravotní prevenci.
Podle sociologa zdravotní stav dnešních čtyřicátníků bude za 25 let pravděpodobně špatný. Společnost se musí zamyslet nad tím, aby byl systém v Česku udržitelnější, jak z hlediska důchodů, tak z hlediska zdravotnictví. Načež dodal, že právě v prevenci leží desítky miliard korun. „Když nad tím budeme dobře přemýšlet, ušetříme ve zdravotnictví i v důchodech,“ dodal.
Aby se věk zvyšoval, musí, podle Prokopa, stát ucpat „díry“ v příjmech. Nemůže se zvyšovat důchodový věk na 68 zaměstnancům, když dotují důchody OSVČ. Na straně příjmů unikají desítky miliard a pro určité typy zaměstnání je to výrazně výhodné, nemůže za to platit zbytek tím, že bude odcházet do důchodu v 68 letech.
Zároveň upozornil, že do systému, v dobách propadu, mohou proudit finance z jiných daní. Třetí pilíř navíc asi nefunguje jako pojištění na stáří. To jsou hrozně malé peníze a lidé si spoří v pozdním věku a nevybírají si to. Padesátníci by mohli dostávat například pět procent jejich důchodu, nebo aspoň nějakou část.
Na otázku, jestli si myslí, že je fér říkat lidem, aby si naspořili dostatek peněz na období, kdy budou v penzi bez ohledu na pilíře, Daniel Prokop potvrdil, že je fér. Nicméně, dále dodal, že část lidí, a to je to ta část, která má nebo bude mít nejnižší důchody, nemá příliš mnoho potenciálu si spořit. Politici by se měli zamyslet nad tím, jestli daňovým systémem nemusí nechávat více peněz nižší pracující třídě zaměstnanců, aby si mohli spořit. To znamená zreformovat třetí pilíř.
Za jeden z vážných problémů třetího pilíře považuje obrovské poplatky bank, které jsou zhruba dvoj až trojnásobné než v zahraničí. Stát by si měl došlápnout na sektor fondů, snížit poplatky, podporovat vstup do toho třetího pilíře v mládí. Dnes si tam spoří lidé v důchodovém věku, což, podle Prokopa, vůbec nemá smysl.
Je třeba podporovat, aby si lidé začali spořit, když jim je dvacet. Aby pilíř sloužil jako doplatek důchodu, prohlásil v závěru pořadu Českého rozhlasu sociolog Daniel Prokop.
Průzkum SP ČR: Firmy očekávají náročný rok
Firmy očekávají, že i rok 2023 bude pro jejich podnikání náročný. 46 % firem sice předpokládá, že udrží své výkony a pozici na trhu. Zlepšit či zachovat hospodářské výsledky pro firmy ovšem nebude snadné. Ekonomika zpomaluje, řadě firem klesá ziskovost. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, který proběhl od 12. do 25. ledna mezi 136 průmyslovými firmami. Jeho výsledky Svaz představil ve čtvrtek 9. února na tiskové konferenci.
Navzdory některým pokračujícím problémům v ekonomice a složité situaci na trhu se firmy snaží udržet své pozice. Přesto zlepšit či zachovat hospodářské výsledky pro firmy nebude snadné, stále mají vysoké obavy a rizika. Více než třetina firem očekává, že v roce 2023 udrží zisk z předchozích let. 14 % firem odhaduje, že se jim zisky zvýší. Z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR ovšem také vyplývá, že 39 % podniků očekává pokles zisků. 6 % podniků předpokládá pokračování ztráty a 7 % firem odhaduje, že v letošním roce propadne do ztráty. Situace se ale často výrazně liší v závislosti na konkrétní firmě nebo odvětví.
„Díky snažení firem, přijatým protikrizovým opatřením a pozitivnímu vývoji na energetických trzích jsme se zatím vyvarovali krizové situaci, která hrozila v loňském roce. Bez přispění této kombinace faktorů by předběžné ekonomické výsledky za rok 2022 a výsledky tohoto našeho šetření byly jiné. Firmy jsou ve svém výhledu nyní celkově trochu optimističtější, než byly ještě třeba na podzim. I nadále ale mají z dalšího ekonomického vývoje obavy. Ekonomika zpomaluje, řadě firem klesá ziskovost. Naději na růst podniky pochopitelně vidí, ale stále je brzdí řada nejistot a otazníků,“ upozornil Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, na čtvrteční tiskové konferenci.
FIRMY BOJUJÍ HLAVNĚ S DOPADY VYSOKÝCH CEN VSTUPŮ A KUMULACÍ BARIÉR
Na firmy nadále dopadají některé faktory, které dle aktuálního průzkumu výrazně ovlivňují jejich podnikání. Je to zejména růst cen energie, zdražování surovin a materiálů potřebných k výrobě, celkově prostředí vysoké míry inflace, tlaky na růst mezd, nedostatek zaměstnanců či snížení domácí a zahraniční poptávky. Slabší poptávka posledních měsíců a zhoršení očekávání vývoje zakázek snižuje ekonomická očekávání podniků. Řadu firem to limituje, aby zdražování vstupů promítly do ceny své produkce.
Rekordní zdražování energie stále patří mezi nejzásadnější problémy, které na firmy dopadly. Firmy se proto mimo jiné snaží s energií šetřit. Investice do energetických úspor plánuje letos 59 % firem a 39 % podniků chce investovat do vlastních obnovitelných zdrojů energie. Mimořádnost nárůstu cen energie a jejich volatilita v minulém roce vedly k potřebě opatření ze strany státu. Svaz prosazoval například programy pomoci dle Dočasného krizového rámce, zastropování pro firmy všech velikostí, snížení poplatku za obnovitelné zdroje energie na nulu, kompenzace nepřímých nákladů či program EGAP Plus. Dle průzkumu 63 % podniků plánuje využít opatření ke snížení cen energie, zejména zastropování cen elektřiny a plynu.
„Vládní opatření ke snížení cen energie pro firmy vítá 88 % podniků. Některé ovšem s výhradami, jako například, že cenový strop je nastavený příliš vysoko. Je ovšem potřeba říct, že opatření dává firmám alespoň základní jistotu pro plánování. Funguje ale krátce a jeho skutečný dopad se teprve ukáže,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Na aktuální situaci na trhu plánují firmy nejčastěji reagovat snižováním provozních nákladů nebo zdražováním produkce. Třetina podniků také hledá alternativní technická řešení, 34 % firem se snaží zvýšit produktivitu s využitím prvků digitalizace a Průmyslu 4.0. Firmy jsou také opatrnější v oblasti investic. 35 % firem v průzkumu uvedlo, že je nuceno omezit investice do svého rozvoje. Situace a možnosti firem se ale často liší a důležité je, že podniky stále chtějí a potřebují investovat. Tomu může napomáhat i podpora z dotačních fondů EU.
DŮSLEDKY RUSKÉHO ÚTOKU NA UKRAJINU DOPADAJÍ NA VĚTŠINU PODNIKŮ
Firmy se také potýkají s důsledky ruské invaze na Ukrajinu. Přímé a zejména nepřímé dopady války v podobě např. skokového nárůstu cen materiálu či energie doposud negativně ovlivnily podnikání dvou třetin firem. „Po koronavirové krizi se už firmy začaly pomalu nadechovat, ale s příchodem války se vše zaseklo. Ztížila se logistika a dostupnost některých surovin, raketově zdražila energie. Válka zkrátka celkově zbrzdila ekonomický růst a nakumulovala další bariéry, se kterými firmy od té doby musí bojovat. K tomu se podnikům začala snižovat poptávka a určité ochlazení je vidět i v očekáváních na nejbližší měsíce,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Navzdory dopadům ruské agrese se firmy chtějí zapojit do případné poválečné obnovy Ukrajiny. Podílet by se na ní chtělo 60 % firem. Zapojit se chtějí hlavně strojírenské podniky, firmy ze zpracovatelského průmyslu nebo z oboru infrastruktury a dopravy, ale i z dalších odvětví. Část z nich ovšem za předpokladu, že zajištění projektů a jejich proplacení bude garantovat stát či Evropská unie.
V souvislosti s dopady války firmy také podle své konkrétní situace vítají některá vládní či evropská opatření, která mají průmyslu pomoci. Kromě již zmíněného opatření ke snížení cen energie, které plánuje využít 63 % firem, by 28 % respondentů například uvítalo mít připravený kurzarbeit či další možnosti finanční pomoci. Záleží samozřejmě na konkrétních odvětvích a faktorech, které se jich a následně multiplikačně i dalších firem dotýkají, jako je například energetická náročnost technologií. Celkově ale průzkum ukázal, že řada firem spíše než další krátkodobá opatření státní pomoci preferuje dlouhodobá prorůstová opatření.
„Firmy by v tomto směru ocenily zejména dlouhodobou koncepci státu. Ať už se jedná o podporu exportu na nové trhy, podporu aplikovaného výzkumu včetně vstřícného postoje finanční správy k daňovým odpočtům, rozjetí programů investiční podpory nebo obecně celkového zlepšení přístupu státu k podnikatelům,“ doplňuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
ZVYŠOVÁNÍ DAŇOVÉ ZÁTĚŽE SI FIRMY NEPŘEJÍ
Firmy jsou také proti případnému zvyšování daňové zátěže. Za určitých podmínek by s ním souhlasila pouze třetina podniků. Zároveň podle firem ale záleží na tom, jaké konkrétní daně by se vláda rozhodla zvýšit, v jaké výši a nastavení, co by za to nabídla a zda by to bylo spojeno také s jinými, vážně mířenými snahami konsolidovat státní rozpočet. „Firmy si uvědomují, že zvyšování daní by v současné složité situaci jejich podnikání spíše uškodilo, není na to vhodná doba. Místo toho by se stát raději měl podívat na svůj rozpočet a výdaje, abychom věděli, kde je možné něco ušetřit. V první řadě by totiž měl stát začít šetřit sám na sobě, než zavede nějakou daňovou novinku, která firmy i občany zbytečně zatíží či dokonce zbrzdí do budoucna růst naší ekonomiky jako hlavní zdroj veřejných financí,“ připomíná Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
PARAMETRY PRŮZKUMU
Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR se uskutečnil ve dnech 12. až 25. ledna 2023 a zúčastnilo se ho 136 průmyslových podniků napříč odvětvími a regiony. 23 % z nich bylo malých firem do 50 zaměstnanců, 36 % středních firem s 51 až 250 zaměstnanci a 41 % velkých firem s více než 250 pracovníky.
Detailní výsledky průzkumu naleznete zde.
Komentáře vybraných odvětvových a oborových svazů – členů SP ČR – k aktuální ekonomické situaci naleznete zde.
Společné šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky najdete zde.
Pozn.: Společné šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky mapuje situaci nefinančních podniků ve 4. čtvrtletí roku 2022 a výhled pro letošní rok.
Výsledky šetření SP ČR a ČNB za 4. čtvrtletí 2022
Aktuální nejistoty, jako je vysoká míra inflace, ceny energie, ale také nepříliš příznivý vývoj ekonomiky v eurozóně, se podepisují na poklesu poptávky. Výhled zakázek pro první polovinu letošního roku je negativní, firmy jsou ale odhodlány s nepříznivou situací bojovat a navzdory mnohým překážkám se daří pesimistické scénáře vývoje zmírňovat, ukazuje společné šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky. Šetření mapuje situaci nefinančních podniků ve 4. čtvrtletí roku 2022 a výhled pro letošní rok.
Predikce investic na letošní rok očekává mírný pokles celkové investiční aktivity a přetrvávající opatrnost, výhled je však příznivější oproti minulému šetření. Situace a možnosti firem se často liší a důležité je, že podniky stále chtějí a potřebují investovat. Tomu může pomoci také nabíhající dotační podpora z evropských fondů.
Respondenti mají stále vysoké inflační očekávání, i ve 3letém horizontu je výrazně nad inflačním cílem. Výhled dokládá obavy nad přetrvávajícím růstem cen spojeným s očekáváním výrazného zdražení výrobních vstupů a výstupů v letošním roce. Firmy ostatně považují za svojí nejzávažnější bariéru nárůst cen materiálů a surovin a ceny energie. Naléhavost zejména vysokých cen energie jakožto překážek pro podniky je rekordní. Pozitivní zprávou však může být současný pokles cen elektřiny a zemního plynu na burze, který je do jisté míry ovlivněn např. i teplým počasím na přelomu roku, úsporami energie, naplněnými zásobníky plynu apod.
Celé šetření s analytickými komentáři naleznete ke stažení zde.
Pozn.: Společné šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky mapuje situaci nefinančních podniků ve 4. čtvrtletí roku 2022 a výhled pro letošní rok.
Vláda odsouhlasila 20 milionů na pomoc zemětřesením postiženým Turecku a Sýrii a schválila i nový ekoaudit
Ministerstvo zahraničních věcí vyčlení v souvislosti s tragickým zemětřesením v Turecku a Sýrii zatím po deseti milionech korun na humanitární pomoc oběma postiženým zemím. Poskytnutí humanitárního daru odsouhlasila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 8. února 2023. Schválila také nový ekoaudit, který má ulevit podnikatelům od administrativní zátěže v oblasti ochrany životního prostředí, a dva návrhy novel zákonů o azylu a o pobytu cizinců.
Česká republika jako jedna z prvních zemí vyslyšela žádost Turecka o pomoc se zvládáním živelní pohromy, která zasáhla oblasti východní Anatolie v Turecku a sousedící oblasti Sýrie. Do Turecka vyslala 68 hasičů a záchranářů, tvořících tzv. Heavy USAR tým. Vláda Petra Fialy odsouhlasila, že na úhradu nákladů spojených s přepravou a nasazením týmu a s případnou následnou materiální pomocí vyčlení Ministerstvo zahraničních věcí ze svého humanitárního fondu deset milionů korun.
Dalších deset milionů věnuje Česká republika na pomoc Sýrii, která bude kvůli bezpečnostní situaci v postiženém syrském regionu v okolí Aleppa realizována prostřednictvím českých i mezinárodních humanitárních organizací, které již v této lokalitě působí. V případě potřeby je vláda připravena uvolnit i další finanční prostředky na humanitární pomoc oběma zemím.
Kabinet se zabýval rovněž novým ekoauditem, který společně připravila ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu. Ekoaudit probíhá průběžně od roku 2010, vyhodnocuje se zpravidla ve dvouletých intervalech a jeho smyslem je ulevit podnikatelům od zbytečné administrativní a finanční zátěže v oblasti ochrany životního prostředí. Od roku 2010 vzešlo z ekoauditu pro dotčené resorty 164 úkolů, 144 z nich již bylo splněno. Nový ekoaudit přidal dalších deset, které se týkají změn v zákoně o odpadech, o výrobcích s ukončenou životností a o ochraně ovzduší. Cílem změn je další zjednodušení podnikatelského prostředí v České republice. Více v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.
Vláda projednala také návrhy novel zákona o azylu a zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Navrhuje v nich mimo jiné zavést nový institut řízení v případě zvláštní situace, který by mohla vláda aktivovat nařízení vlády v případě, kdy by Česko čelilo extrémnímu tlaku přijetí většího počtu cizinců ze třetích zemí, nebo zařadit děti cizinců s povoleným dlouhodobým pobytem do systému veřejného zdravotního pojištění až do jejich zletilosti.
Vláda také vyslovila souhlas se zpracováním aktualizace Politiky územního rozvoje České republiky, kterou se zruší územní ochrana formou územní rezervy pro celé průplavní spojení Dunaj–Odra–Labe. Plní tím další bod programového prohlášení, v němž se voličům zavázala zastavit práce na projektu průplavu. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.
Schválila rovněž uvolnění až 75 milionů korun z rozpočtu Národní sportovní agentury v příštím roce Českému svazu biatlonu jako finanční podporu organizace mistrovství světa, které chce český biatlon uspořádat 5. až 18. února 2024 v Novém Městě na Moravě.
Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-8-unora-2023-202872/.
Průmyslové doktoráty jako spojení akademického výzkumu s praxí
Ve Strakově akademii, která je sídlem české vlády, dnes zasedl kulatý stůl k problematice zavedení průmyslových doktorátů. Zúčastnili se jej ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, náměstek ministra školství Jaroslav Miller, dále představitelé technických univerzit, studenti a zástupci firem se špičkovými vědeckovýzkumnými centry.
„Budoucnost České republiky spočívá ve vysoké přidané hodnotě, kterou mohou přinést jen vysoce kompetentní lidé a průmyslové doktoráty jsou jednou z cest, jak je vytvořit,“ řekl náměstek ministra školství Jaroslav Miller. „Zavedení průmyslových doktorátů bude přínosné pro všechny aktéry, studenti budou mít příležitost spolupracovat se špičkovými firmami, pro školy tento nový model přinese finanční prostředky na zlepšení práce se studenty, firmy naváží bližší spolupráci s univerzitami a toto vše je dobrým předpokladem pro posílení transferu, to je většího zhodnocování výsledků vědy pro naši ekonomiku,“ doplnila ministryně Langšádlová.
Průmyslové doktoráty, někdy také zvané profesní, představují způsob, jak spojit akademické myšlení s jeho praktickým využitím. Jedná se totiž o typ vysokoškolského studia, který kombinuje akademický výzkum s praktickými zkušenostmi v odborném prostředí. „Tyto průmyslové doktorské programy představují jeden z důležitých kroků k zefektivnění doktorského studia v České republice,“ vysvětluje náměstek ministra školství Jaroslav Miller. Podle něj je v současné době v České republice na 24 tisíc doktorandů, ovšem jen část z nich dostuduje v řádném termínu a pouze zlomek najde uplatnění ve vědě. „Zkušenosti ze zahraniční ukazují, že průmyslové doktoráty jsou ve vyšším počtu případů dokončovány v řádném termínu a uplatnění ve vědě je prakticky zajištěno již v samotném průběhu studia,“ říká náměstek Miller s tím, že absolventi průmyslových doktorátů jsou uplatnitelní i mimo sektor akademického výzkumu. „Ač v České republice existují spolupráce na úrovni student – univerzita – firma, jedná se zpravidla o výsledek dobře nastavené individuální komunikace. Pro efektivní fungování systému průmyslových doktorátů je třeba nastavit rámec pravidel na celostátní úrovni,“ doplnil náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace Štěpán Jurajda.
Všichni přítomní se pak shodli, že průmyslové doktoráty mohou mít přínosy jak pro samotné studenty, tak pro univerzity a firmy a v neposlední řadě také pro stát. Student získává akademické i průmyslové zázemí, kdy může pracovat jak v univerzitních laboratořích, tak v prostorách dané společnosti. Ta díky tomu buduje mosty spolupráce s vědci, kteří by se v budoucnu mohli stát strategickými spojenci. Univerzity pak jistě ocení rozšíření zdrojů financování doktorského studia, kdy dochází ke spolufinancování firmami. Nezanedbatelné je také zatraktivnění dané univerzity pro uchazeče. Z hlediska státu pak jde o efektivnější využívání peněz daňových poplatníků, které jsou investovány do vědy a vysokého školství.
Pořádání kulatého stolu ocenili jak zástupci univerzit, tak samotných firem. Oba zástupci ministerstev, jak náměstek z resortu školství Miller, tak ministryně Langšádlová, přítomné ujistili, že jejich úřady udělají maximum, aby byly průmyslové doktoráty v českém prostředí rozšířeny. Náměstek Miller dále ocenil, že existuje řada příkladů dobré praxe a již existující spolupráce. Je však podle něj potřeba si společně definovat cíle, které sledujeme a nabídnout takové systémové prostředí, které bude předvídatelné pro všechny aktéry a umožní přirozený rozvoj tohoto konceptu, a to ať už v rámci platného legislativního prostředí nebo s nutností změny existujících nařízení a zákonů, jak je tomu např. v Německu. Právě diskuzí oslovených aktérů, která bude zaměřena na identifikaci možných bariér a návrhů řešení, se bude v detailu zabývat pracovní skupina, kterou ministryně Langšádlová i náměstek Miller budou společně moderovat.
Premiér Petr Fiala navštívil Ministerstvo zahraničních věcí
Předseda vlády Petr Fiala v pondělí 6. února 2023 uskutečnil svou již jedenáctou bilanční návštěvu. S ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským hovořil premiér o vývoji války na Ukrajině, zhodnotili české předsednictví v Radě EU a řešili úkoly, které českou zahraniční politiku v roce 2023 čekají. V neposlední řadě hovořili o pomoci Turecku a Sýrii, které zasáhlo masivní zemětřesení.
Největší výzvou, které v uplynulém roce česká diplomacie čelila, byla a stále je ruská agrese na Ukrajině.
„Česká republika byla v uplynulém roce jednou z vůdčích zemí, které prosazovaly jak co nejsilnější podporu Ukrajině, tak na druhé straně tvrdý postoj vůči Rusku – ať už to byly sankce, diplomatická izolace a další věci. Troufám si říci, že náš pevný, zásadový a konzistentní postoj nám přinesl respekt v mezinárodním prostředí a posílil naše postavení. Tento postoj byl oceněn i ostatními zeměmi, mimo jiné i zvolením České republiky do Rady OSN pro lidská práva následné zvolení velvyslance Bálka za předsedu této Rady,“ uvedl premiér Petr Fiala.
Předseda vlády také ocenil práci ministra Jana Lipavského na návrhu takzvaného Magnitského zákona, který umožní České republice, vést vlastní sankční seznamy vůči jednotlivcům i subjektům, kteří dosud nebyli zařazeni na sankční seznam Evropské unie.
„Zákon jsme přijali o rok dříve, než jsme po nástupu naší vlády do funkce slibovali. Tento zákon nám umožňuje, vytvářet vlastní sankční seznamy a efektivně cílit na ty, kteří porušují lidská práva, dopouštějí se kybernetických útoků a podporují terorismus. Je to velmi důležitý nástroj, který jsme si tímto způsobem připravili,“ řekl premiér.
V systematické pomoci Ukrajině chce Česká republika pokračovat i nadále. Proto Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími resorty připravilo rekonstrukční program pro Ukrajinu, na základě kterého by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok investovat půl miliardy korun. Zároveň se státy Evropské unie dohodly na finanční podpoře
Právě české předsednictví v Radě EU bylo dalším bodem bilanční návštěvy na ministerstvu zahraničních věcí.
„V programovém prohlášení vlády jsme slíbili, že budeme prohlubovat vztahy s našimi partnery a budeme navazovat nová partnerství. To jsme splnili. Věnovali jsme se otázkám, které byly dlouho nevyřešené. Během českého předsednictví došlo k úspěšnému zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, což vůbec nebyl jednoduchý úkol a myslím, že to je velký úspěch,“ řekl premiér a dodal, že během českého předsednictví v Radě EU Bosna a Hercegovina získala v prosinci 2022 kandidátský status do Evropské unie a Chorvatsko na základě dohody dosažené v prosinci 2022 od 1. ledna 2023 připojilo do schengenského prostoru. Dalším tématem bilanční návštěvy byla aktuální situace v Turecku a Sýrii, které zasáhlo ničivé zemětřesení a o život přišlo dle dosavadních údajů přes 1200 lidí. Česká republika poslala do oblasti na pomoc 68členný tým hasičů z Prahy a Moravskoslezského kraje. Pomoc bude hrazena z rozpočtu na humanitární pomoc.
Bilanční rozhovory s ministry budou pokračovat i nadále. Účelem schůzek je získání detailních informací o tom, co se ministrům podařilo a na co je potřeba se ještě více soustředit.