Lídři zemí EU diskutovali na neformálním jednání Evropské rady v Praze o energetické situaci v Evropě a další pomoci Ukrajině

Premiér P. Fiala, předsedkyně Komise U. von der Leyenová a předseda Evropské rady Ch. Michel jdou za závěrečnou tiskovou konferenci, 7. října 2022.
Premiér P. Fiala, předsedkyně Komise U. von der Leyenová a předseda Evropské rady Ch. Michel jdou za závěrečnou tiskovou konferenci, 7. října 2022.
Vysoké ceny energií a další pomoc bojující Ukrajině byly nejdůležitějšími tématy neformálního summitu Evropské rady, který se uskutečnil v pátek 7. října 2022 na Pražském hradě v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie.

V Praze se k neformálnímu jednání setkali vrcholní představitelé zemí Evropské unie. Po debatě s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou zasedli k jednacímu stolu ve Španělském sále Pražského hradu, aby prodiskutovali aktuální problémy, se kterými se země EU potýkají. K jednání se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Na dnešním neformálním jednání Evropské rady jsme diskutovali především o Ukrajině a o energetické situaci v Evropě, kterou ruská agrese na Ukrajině bohužel silně ovlivňuje. Jsem rád, že v rámci jednání, která probíhala v tomto týdnu za českého předsednictví, se členské země shodly na zahájení výcviku ukrajinských vojáků na území Evropské unie a na dalším sankčním balíčku proti Rusku. To je velmi důležité. Právě Rusko je agresorem a oba dny, oba formáty setkání ukázaly, že Evropa stojí jednotně za Ukrajinou. Že jsme připraveni Ukrajinu nadále podporovat a pracujeme na tom, aby se Ukrajině dostala z Evropy veškerá pomoc včetně peněz z již schváleného balíčku,“ uvedl po jednání lídrů Evropské unie český premiér Petr Fiala.

Představitelé sedmadvacítky se zabývali také současnou situací na trhu s energiemi. „Diskutovali jsme především o energetické krizi, do které se Evropa dostala kvůli silné závislosti na Rusku, a musím říci, že v základních věcech jsme došli ke shodě a že vítáme návrhy, se kterými přišla Komise. Stále větší podporu má oddělení ceny plynu od ceny elektřiny a to by znamenalo ve výsledku snížení cen pro všechny občany i firmy v Evropské unii. Zmínila to řada kolegů a mluvil jsem o tom i já: Navrhoval jsem uvolnění emisních povolenek z tržní rezervy, aby se snížila jejich cena, která má na ceny elektřiny a tepla také zásadní vliv. A musíme hledat také možnosti, jak pomoci s cenami energií velkým firmám, které dosud není možné podporovat ze státních rozpočtů, protože to jde proti unijním pravidlům. Nemůžeme dopustit soutěž jednotlivých národních řešení. Ve všech těchto případech je výhodnější, efektivnější a lepší dosáhnout evropského řešení,“ podotkl předseda vlády.

Na tématech, která řešil mimořádný summit, bude české předsednictví s unijními partnery dále pracovat. „Věřím, že řada z těch věcí, o kterých jsme dnes mluvili, se dočká zásadního posunu už za čtrnáct dnů na řádné Evropské radě v Bruselu,“ prohlásil premiér Fiala. Poděkoval také všem organizátorům a účastníkům dvoudenní akce. „Oba dny byly – a myslím, že nepřeháním – reklamou pro Českou republiku. Jsou důkazem, že naše země má nyní v zahraničí potřebný kredit a že máme důvěru našich partnerů,“ řekl předseda vlády.

Neformálnímu jednání Evropské rady předcházelo čtvrteční první zasedání Evropského politického společenství, což je nová platforma iniciovaná francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, ke které se přihlásilo 44 demokratických evropských zemí.

KOLEKTIVNÍ SMLOUVA V ČD Cargo byla podepsána

Vedení ČD Cargo a zástupci odborových organizací včera dokončili kolektivní vyjednávání. Výsledkem jednání je nová, resp. upravená podniková kolektivní smlouva. Nově bude smlouva ukončena ke dni 31.12.2023. Došlo ke shodě, že stávající růst cen nebude zaměstnavatel kompenzovat zaměstnancům jednorázovou odměnou, ale úpravou tarifních stupňů.

Proti původnímu znění smlouvy tak dochází k dvouprocentnímu nárůstu mezd již od posledního kvartálu letošního roku a dalšímu nárůstu mezd počínaje rokem 2023.

V souladu s úpravou vyhlášky č. 511/2021 Sb. ministerstva práce a sociálních věcí dochází také k úpravě stravného a nárůstu nominální hodnoty stravenek. Upravena byla také odměna za čerpání náhradního volna.

Dohodnutá podniková kolektivní smlouva ČD Cargo, a.s. dává našim zaměstnancům jistotu nárůstu mezd ve stávajícím velmi těžkém období a zároveň prostor společnosti se rozvíjet na plně liberalizovaném trhu železniční nákladní dopravy v Evropě.

  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ

Oldřich Sobol, předseda Výboru OSŽ OHLA ŽS: „Začal jsem jako učeň…“

Je běžné, že se vracíme k závěrům VIII. sjezdu Odborového sdružení železničářů, neboť jsou nejdůležitějším dokumentem pro kvalitní působení OSŽ. Ale je třeba si rovněž připomenout, že zde byli také oceněni významní funkcionáři. Mezi nimi byl i Oldřich Sobol, předseda Výboru OSŽ společnosti OHLA ŽS, v té době končící člen Ústředí OSŽ. A že akciová společnost OHLA ŽS v letošním roce oslavila významné výročí 7ti let od svého založení.

Nastává tedy chvíle, abychom Oldřichu Sobolovi položili několik otázek o jeho pracovní činnosti v rámci neustálé obnovy a modernizace železnice a dalších s ní souvisejících pracovních činnostech, a hlavně o jeho odborových aktivitách, které vedly k funkci předsedy Výboru OSŽ OHLA ŽS a dalším funkcím ve vedení Odborového sdružení jako celku. Ptejme se tedy na to, jakými pracovními profesemi prošel, než se stal odborářem na plný pracovní úvazek.

U mě je to asi jednoduché, protože jsem se po základní škole v roce 1975 hlásil na učilišti bývalého Železničního stavitelství u nás v Moravském Krumlově na obor elektromontér rozvodných zařízení. Jelikož ale tento obor v Moravském Krumlově nebyl, tak jsem nastoupil na školu ve Valticích, kde bylo železniční učiliště, a hlavně obory elektro. Po skončení´ učňovských let jsem k 1. 7. 1978 nastoupil k firmě ŽS, kde jsem vlastně doposud. No a při nástupu do pracovního poměru jsem se hned přihlásil do odborů, kde jsem vlastně taky dodnes.

Vy jste se nejen v brněnském Železničním stavitelství vyučil elektrikářské profesi, ale jste rovněž pamětníkem stavby jeho administrativní budovy, která sloužila společnosti vlastně až do minulého roku. Je to tak?

Ano, je to tak. Dokonce mi tato otázka připomněla perličku z učňovských let, když jsem pracoval v rámci praxe druhého a třetího ročníku právě na stavbě zmíněné administrativní budovy na brněnské Burešově ulici. Chodili jsme tehdy na obědy do nedaleké restaurace Szeged a já si hrdě poručil maďarský guláš s pěti. Už při objednávce se číšník Gejza, dodnes si pamatuji jeho jméno, zarazil a zeptal se mě, zda opravdu s pěti? Tak jsem to samozřejmě potvrdil a čekal. Když mně objednané jídlo donesl, tak na jednom talíři byl gulášek s velkou koulí knedlíku a na druhém byly ty obří koule ještě čtyři. V tom okamžiku jsem pochopil nechápavý dotaz číšníka, zda opravdu s pěti? Samozřejmě ty čtyři odnesl zpátky do kuchyně.

Kdy jste začal být aktivně činný v odborech?

Pojem aktivní odborář mám chápat jako až kdy jsem začal třeba pracovat v ZV ZO OSŽ, nebo když jsem vstoupil do OSŽ?

To nechám na vás…

Tak to si už přesně nepamatuji, ale nejspíš to bylo až po transformaci firmy ze státního podniku na akciovou společnost, myslím roku 1992–3?

Jaké problematice jste se věnovali? Železniční stavitelství Brno procházelo mnoha nelehkými obdobími. Dokonce docházelo i k propouštění zaměstnanců. Našli jste i v této situaci pozitivní řešení?

Firma procházela několika různými změnami a vždy to neslo něco pozitivního, ale i negativního, jako bylo vždy hlavně propouštění zaměstnanců. Určitě jsme se vždy snažili zachraňovat prvně zaměstnance, kteří byli v řadách naší odborové organizace a potom zaměstnance. Ne vždy se nám to vše podařilo vyřešit k naší spokojenosti, ale to je už prostě úděl dnešní doby a také naší nelehké odborové práce.

Když se situace zlepšila, začali jste se v rámci firmy věnovat sportovním aktivitám. O co šlo?

Musím hned na začátku na tuto otázku sdělit, že jsme měli u nás na závodě či potom v divizi štěstí na všechny ředitele, kteří nějak neměli daleko ke sportu a naši aktivní činnost docela i podporovali. Jako jeden příklad bych chtěl vzpomenout na ředitele Ing. Petra Sláčalu, který nám hodně fandila například na podnikové sportovní hry nám umožnil třídenní soustředění pod vedením bývalého brněnského fotbalisty Mirka Stainhausera včetně domluveného zápasu s domácím mužstvem Rouchovan. No a samozřejmě jsme ty následující sportovní hry vyhráli a on nám na vyhlašování výsledků dovezl bednu šampusů a vítězných doutníků. Oslava byla velkolepá a dokázali jsme se i vžít do role profíků, co když něco vyhrají, tak umějí také oslavovat. Za jeho ředitelování jsme dokonce jako firma pořádali v červnu roku 2004 s vedením OSŽ republikové mistrovství ve fotbale u nás v Moravském Krumlově a v Rakšicích. Turnaj se všem moc líbil a dodnes, když se setkám s některým ze zúčastněných, tak opravdu na tuto celostátní akci vzpomínají jen a jen v dobrém. Podařilo se nám u vedení města zajistit všem účastněným mužstvům návštěvu výstavy velkoplošných obrazů Muchovy Slovanské epopeje. Jen výsledkově se nám to jako pořádajícímu mužstvu moc nepovedlo a konečné šesté místo nás moc netěšilo.

Vy jste se ale podstatně dlouho věnoval sportu rovněž osobně. Mám dojem, že nejvíce fotbalu. Je to tak?

Musím uznat vaši paměť, je to přesně tak, fotbal patřil a stále patří k mým nej… koníčkům, i když už ne aktivním. U nás v Petrovicích u Moravského Krumlova se fotbalový oddíl založil v roce 1979, a tam jsem taky vlastně celou kariéru odehrál, pak nějaký čas odtrénoval a dnes i vedu jako místopředseda našeho TJ a o fotbal se tam s kolegy staráme. Dokonce jsme letos už jedno kolo před koncem sezóny 21/22 vyhráli a rozhodujeme se, zda postoupit do vyšší skupiny či zůstat v naší základní IV. třídě OFS Znojmo.

Od sportu můžeme přejít ke kultuře. Železniční stavitelství Brno, ať už v jakékoliv době, kdy se postupně měnilo až na akciovou společnost vlastněnou zahraničním partnerem, dost významně sponzorovalo Městské divadlo v Brně. Přinášelo to výhody také zaměstnancům společnosti?

Kultura u naší firmy byla a je stále nějak spojená s brněnskými divadly. Pro MěDB jsme dokonce jako firma vlastně stavěli novou hudební scénu a také divadlo sponzorovali. Toto divadlo je myslím opravdovou chloubou u nás v ČR. Naše firma se podílela i na rekonstrukcích divadla pro nejmenší diváky Radost, následně i Reduty a v neposlední řadě i na rekonstrukci Janáčkova divadla. Samozřejmě z této spolupráce vyplynula a stále nějak plyne i možnost volných vstupenek pro naše zaměstnance.

Na závěr se můžeme věnovat rekreačním zařízením. Těch jste neměli málo. Jaká je situace nyní?

Jsem rád, že se i na tuto otázku dostalo a taky mohu sdělit, že většina našich rekreačních zařízení stále patří firmě, která se o ně v poslední době dobře stará a postupně se i obnovují a zvelebují jak prostory uvnitř, tak i venkovní prostory. Mezi naše zařízení s celoročním provozem patří, jak já říkám vlajková loď (kam taky pravidelně každý rok jezdíme), chata v Jeseníkách ve vesnici Ostružná. I s kapacitou 37 lůžek (tady se během nelehké doby covidu, kdy se na tuto chatu nejezdilo a během našeho stěhování z Burešovy ulice v Brně, vyměnil veškerý nábytek na všech pokojích), pak Ostružná II. Další RZ s celoročním provozem máme v Beskydech na Ostravici chatu Ostravice pro sedm osob. Mezi naše sezónní (provozujeme je od května do září) rekreační zařízení patří dvě chaty na Vranovské přehradě na Bítově – oblast Kopaninky, dále je jedna chata Rendlíček na Vysočině nedaleko obce Pokojov a další je v jižních Čechách nedaleko Jindřichova Hradce v osadě Malý Ratmírov (toto zařízení se skládá ze čtyř buněk po čtyřech postelích). Vzpomínám si, že jsem osobně pracoval ještě na stavbách „rekreačky“ v Češkovicích u Blanska, dnes hotel Panorama a Hluboká nad Vltavou-Zámostí, dnes Hotel Barborka. Tyto „rekreačky“ se prodaly, ale co vím, tak fungují. Dokonce na Barborku si občas rád zajedu, ubytuju se tam a setkáváme se s našimi bývalými zaměstnanci. Současným majitelem je vnuk našeho bývalého správce objektu Ládi Smetany.

Možná jsme stihli zachytit většinu oblastí v aktivitách společnosti OHLA ŽS, ale jedna otázka mě ještě napadá. Vaše společnost letos slaví významné kulaté výročí sedmdesáti let od svého vzniku. Co jste k této příležitosti připravili?

Tak tato záležitost je teď opravdu aktuální. Ano, uběhlo 70 roků od založení společnosti Železniční stavitelsví a firma bez přerušení fungovala a funguje až po dnešní dobu – i když pod různými názvy. Myslím, že si mimořádnou oslavu plně zaslouží. Připravili jsme na 6. říjen galavečer (o kterém budete jistě informovat), vzpomínkovou knihu či almanach, na názvu nezáleží. Osobně jsem se účastnil několikahodinových sezení v Zemském archívu v Brně, kde jsme si mohli prolistovat a ofotit dokumentaci a fotky z období, kdy ŽS byl ještě státní podnik (1952–1992) a mohu jen sdělit, že to bylo parádní zavzpomínání si na časy minulé. Koneckonců vy jako několikaletý tvůrce firemních ŽS novin na tom máte také svoji zásluhu. Věřím, že i po akcích k tomuto jubileu budeme mít opět na co vzpomínat a taky být hrdí, že jsme součástí naší společnosti OHLA ŽS, a. s.“

Děkuji za rozhovor! 

Milan Sedlák

  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ

Prohlášení odborových svazů ČMKOS přednesené na demonstraci dne 8. října 2022

Členské odborové svazy ČMKOS působící ve všech odvětvích průmyslu, výroby a těžby surovin, ve vědě a výzkumu, v obchodu a ve službách, včetně těch veřejných, a ve veřejné správě vyzývají vládu, aby urychleně řešila současnou kritickou situaci v České republice. Chceme, aby vláda přijala účinná opatření ke zkrocení inflace, a to především výraznou regulací cen energií a marží. Nechceme nic jiného než to, co dělají již půl roku i déle jiné země Evropské unie – a jejich míra inflace je ve srovnání s Českou republikou podstatně nižší.

Vyzýváme vládu, aby konala! Aby řešila skutečné problémy lidí a firem dříve, než se česká ekonomika propadne do hluboké recese. Zaměstnanci jsou oběťmi této krize, kterou ale nezavinili. Hodnota jejich mzdy dramaticky klesá, zatímco ceny zboží běžné spotřeby rostou šíleným tempem. To prohlubuje stávající nerovnosti, narušuje sociální smír a v konečném důsledku rozděluje lidi. Nejvíce postiženi jsou nejen špatně placení zaměstnanci a zranitelné osoby, ale také střední třída, která již nyní pociťuje razantní pokles životní úrovně.

Požadujeme proto okamžité zavedení přísné cenové regulace a cenové kontroly u všech základních životních potřeb – u potravin, u tepla a teplé vody, u nájemného i u pohonných hmot a ostatních paliv. U zastropovaných cen plynu a silové elektrické energie požadujeme snížit cenový strop na úroveň doporučenou Evropskou komisí na straně výrobce a nikoliv distribuce, respektive zákazníka. Jen tak totiž bude možné ceny energií udržet na uzdě, a přitom na ně nedoplácet tak ohromné sumy ze státního rozpočtu.

Požadujeme zastavení dalšího poklesu reálných mezd a platů v roce 2023 a co nejrychlejší vyrovnání propadu reálných mezd a platů za rok 2022. Odmítáme kroky vlády i ČNB, které směřují k tomu, že zaměstnanci jako jediní svými mzdami a platy, svou životní úrovní a životní úrovní svých rodin zaplatí za snížení neudržitelné inflace. Tu občané sami nezavinili, ale mají ji platit? A to v situaci, kdy enormně rostou zisky především velkých energetických, finančních a také mnohých průmyslových koncernů, pro něž jsou naši zaměstnanci stále levnou pracovní silou.

Požadujeme zásadní podporu vlády kolektivnímu vyjednávání na rok 2023 v zájmu udržení kupní síly mezd a platů, a to zejména zvýšením minimální mzdy o 2000 Kč měsíčně ještě letos, zvýšením procentní výměry nemocenské a ošetřovného o 20 % a zvýšením platů v celé rozpočtové sféře o 10 % od 1. 1. 2023. Jen tak se vyhneme dramatickému poklesu ekonomiky se všemi negativními důsledky.

Vyzýváme vládu, aby přijala bezodkladná opatření k řešení krize životních nákladů. Je nutné, aby bezodkladně navýšila nejen minimální mzdu, ale také sociální dávky, včetně příspěvku na péči a rodičovského příspěvku.

Dále vyzýváme vládu, aby zastavila rozklad veřejných financí a zajistila dostatečné rozpočtové příjmy potřebné pro pomoc podnikům i občanům zvýšením solidarity v daňovém systému. Požadujeme proto okamžitě zastavit připravované a zrušit již přijaté snížení daní v letošním roce a udržet systém elektronické evidence tržeb minimálně v současné podobě. V této době, kdy je třeba především zastavit hrozivou inflaci a kompenzovat dopady drahých energií domácnostem i firmám, nelze nezodpovědně mrhat veřejnými zdroji v rozsahu minimálně 60 mld. Kč ve prospěch omezených skupin podnikatelů.

Vládu dále žádáme, aby připravila a co nejrychleji uvedla do života za účasti sociálních partnerů národní protikrizový plán. Ten musí vedle protikrizových opatření na ochranu příjmů a pracovních míst v průmyslu, ve službách a ve veřejném sektoru a opatření vedoucích k udržení a postupnému růstu kupní síly zaměstnanců a jejich rodin, obsahovat také plán pomoci nejohroženějším skupinám obyvatelstva – lidem, kteří nezvládají hradit účty za energie, jídlo a nájemné. Právo na jídlo a teplo domova patří mezi lidská práva a je povinností vlády je ochraňovat. Od lidí žijících v chudobě nelze očekávat, že budou platit neúnosně vysoké účty a je třeba je chránit zákazem odpojování od sítí. Proto požadujeme zestátnění kritické infrastruktury státu v oblasti energetiky či vodního hospodářství – energie se musí stát veřejným statkem, a ne být nástrojem extrémních spekulací ohrožujících celé regiony a státy.

Nebudeme čekat na to, až v důsledku enormních nákladů na energie začnou krachovat firmy, které vytváří pracovní místa. Firmy musí fungovat a lidé musí mít práci, která je dobře uživí a která udrží spotřebu obyvatelstva na potřebné výši. Vždyť spotřeba představuje polovinu hrubého domácího produktu České republiky a při jejím razantním snížení by naše ekonomika měla opravdu vážné problémy. Také proto je zásadní udržet reálné mzdy a platy.

Vládo, je pět minut po dvanácté, proto konej rychle a efektivně v zájmu naší země, jejích podniků a obyvatel!

Sociální smír je jednou z nejcennějších hodnot, kterou máme. Udělej vše pro to, abychom ji neztratili!

8. října 2022

Václavské náměstí, Praha

Přílohy:

Proti drahotě! Pět minut po dvanácté! To byla dvě ústřední hesla sobotní demonstrace odborů na Václavském náměstí!

Přesně „Pět minut po dvanácté“ zahájila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) protest nespokojených a naštvaných odborářů proti naprosto nesmyslné a ekonomicky neobhajitelné politice současné vlády premiéra Petra Fialy, která, díky tomu, že razantně nebojuje proti rostoucí drahotě, energií, potravin a všech životních potřeb, přivádí většinu českých občanů do zoufalé životní situace.

Vždyť inflace, která se v důsledku energetické, a z toho vyplývající ekonomické krize, v Evropě, a tím také i u nás, rozpoutala, v České republice narostla do neskutečné výše více než 17 procent. Přičemž u potravin či jiných životních potřeb vzrostly jejich ceny o desítky procent. Výsledkem je, že mnoha našim lidem, kteří žijí jen ze své práce, nyní docházejí finanční prostředky na základní obživu a k zajištění bydlení.

Proto také, odboráři, ale i další nespokojení občané, kteří se začali na Václavském náměstí scházet zhruba hodinu před začátkem demonstrace, nesli s sebou české vlajky i transparenty, na kterých dávali najevo, co si o Fialově vládě skutečně myslí. Přirozeně, že z odborových svazů, sdružených v ČMKOS, nejvyšší účast měli právě členové OS KOVO, o čemž svědčilo obrovské množství modrých vlajek tohoto odborového svazu, které vlály nad hlavami účastníků.

V úvodu demonstrace vystoupila místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová, která prohlásila, že „cílem této demonstrace je dát vládě jasný vzkaz, že každý, kdo poctivě pracuje, má právo na důstojný život. Každý, kdo je kvůli svému zdravotnímu stavu odkázán na pomoc druhých, má právo na slušný život. A každý, kdo se stará o své děti, má taky právo na slušný život. Proto vyzýváme vládu, začněte přijímat taková opatření, která zabrání pádu lidí do chudoby.“

Odpovědí na její slova, která hřímala do mikrofonu z podia, jí byl hřmot desítek trubek a houkaček, které si demonstranti přinesli s sebou. Přičemž Radka Sokolová jedním dechem požádala všechny účastníky, aby se během akce zdržely vulgárních či agresivních projevů. Tím, dala najevo, že odbory, na rozdíl od dvou zářijových protivládních demonstrací na Václavském náměstí, které svolala inciativa „Česká republika na 1. místě“, kde se tato jevy mezi některými jejími účastníky tehdy vyskytly, jsou pro slušný, ale přitom rozhodný a důrazný protest proti tomu, aby mnoha lidem u nás špatně žilo, jak jsme nyní, za Fialovy vlády, toho svědky.

Poté se ujal slova předseda ČMKOS Josef Středula. „Ahoj všem. Přeji vám všem pěkný den, tady na Václavském náměstí v Praze. Nepřišli jsme sem proto, že bychom neměli, co na práci. Přišli jsme sem proto, protože se bojíme o naši budoucnost. A v této chvíli začala demonstrace odborových svazů v Bratislavě. Proti stejné věci. Proti chudobě,“ oznámil přítomným demonstrantům Josef Středula.

Poté z velké obrazovky zazněl Václavským náměstím pozdrav předsedkyně Konfederace odborových svazů (KOZ) Slovenské republiky Moniky Uhlerové na podporu obou těchto demonstrací, neboť v právě v tuto dobu, to je rovněž pět minut po dvanácté, se v Bratislavě uskutečnila obdobná demonstrace slovenských odborů.

Po Josefu Středulovi dostala prostor předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Dagmar Žitníková. Poděkovala všem za to, že přišli. „Máme strach z budoucnosti. Máme strach z toho, co přijde. Zda zvládneme běžný život. Vezměte si třeba máslo, které stálo před půlrokem 30 korun, a dneska stojí 80. A kolik bude stát na Vánoce olej, který dnes stojí 80, z dřívějších 30. Je to normální?“, zeptala se demonstrantů.

Dagmar Žitníková připomněla, že ve zdravotnictví fungují regulované ceny už dlouho. Proto se neplatí za léky plné ceny. „Vládo, konej! Můžeš! Můžeš zastropovat ceny. Můžeš určit za kolik, co zaplatíme,“ řekla předsedkyně zdravotnických odborů s tím, že to je běžné i ve zdravotnictví u léků. Načež dále prohlásila, že „veřejné služby, za které tady dneska stojím, se starají o vaše zdraví, o vaše bezpečí, o vaše děti a o to, až budete staří a nemocní, aby vám měl kdo pomoct.“

Poté se obrátila na vládu s tím, že, kromě zastropování cen, by vláda také měla zvýšit minimální mzdu a platy zaměstnancům ve veřejných službách. „Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. Vládo, hledej způsoby, pokud je hledat nechceš, tak to předej jiným,“ uzavřela své vystoupení ke shromážděným odborářům a dalším občanům.

Odpovědí na její proslov byl opět zvuk desítek trubek a klaksonů, což bylo ostatně slyšet po celou demonstrace, při vystoupení každého z dalších řečníků.

Poté dostal prostor ke svém oslovení demonstrujících odborářů a občanů cen předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása, který prohlásil, že „současná situace, vysoká inflace, zdražování všeho, dopadá na lidi, kteří jsou závislí na vaší pomoci, a je potřeba, abychom tento stav změnili abychom tento stav změnili.“

Dále uvedl, že se k němu donesl i jeden z příběhů, k nimž v dnešní době běžně dochází. Konkrétně citoval z dopisu jedné paní, která mu napsala, že doplatek na elektřinu je tak drahý, že ho nemůže zaplatit. V dopise paní dále uvedla, má kyslíkový přístroj, bez kterého nemůže žít. Proto ho v tomto dopise vyzývá, aby jí předseda Národní rady zdravotně postižených pomohl. Načež Václav Krása k tomu z pódia dále sdělil, že „když jsem byl za ministrem zdravotnictví, tak mi říkal: ‚O inflaci mi nepovídejte, to není moje téma‘, vyřkl ministr zdravotnictví“. Načež Václav Krása dále pokračoval s tím, že „proč máme říci, že budeme žít chudě? Přejedlo se nám to bohatství? Ne. Jsou tady chyby, které je potřeba napravit,“ zaznělo z jeho úst.

A svůj projev zakončil se slovy k válce. „My, lidé se zdravotním postižením, se strašně bojíme války. My se neumíme bránit. My se jí opravdu bojíme. A pořád kolem sebe slyšíme, že bude válka, že se chystá válka, že musíme zbrojit. My se války bojíme. My nechceme válku. My chceme, aby se politici celého světa snažili dohodnout. Aby neválčili,“ prohlásil na konci svého vystoupení Václav Krása.

Poté vystoupilo několik předsedů odborových svazů, kteří zastupovali různé oblasti života naší společnosti – od veřejné zprávy přes kulturu až po průmysl. Každý z těchto řečníků, poukazoval na složitý vývoj v té oblasti, ve které působí. Hovořili o tom, že zaměstnanci v jejich oboru jsou na tom, při současné drahotě, velmi nedobře, zvláště, když inflace je vyšší než růst mezd. V jejich vystoupeních v podstatě zazněly myšlenky, že kvůli neřešení energetické a ekonomické krize ze strany současné české vlády, hrozí krachy podniků a poté i propouštění zaměstnanců. Podle předsedy OS KOVO Romana Ďurča se to týká českého automobilového průmyslu, které hrozí, že mateřský koncern Volkswagen přesune výrobu jinam.

V závěru demonstrace se opět ujal slova předseda ČMKOS Josef Středula, který řekl: „Ještě jednou a dobré odpoledne. Vládo, uvědom si, že lidé, kteří se nebojí říci svůj názor, nebojí se demonstrovat, tak nerozdělují společnost. České lidi, rozdělujete vy, a to sice na bohaté a na chudé. Už v lednu tohoto roku jsme vládě řekli – vládo, máš tady zákon o cenách, už od roku 1990 a můžeš zastropovat ceny! Ale vláda bohužel v této věci udělala velmi málo. … Je to náhoda, je to úmysl, nebo je to neschopnost!?“, upozornil Josef Středula.

„My jsme dnes tady proto, aby vláda jednala hned, dnes a co nejrychleji. Pokud lidé začnou šetřit, přestanou nakupovat, to zpomalí výrobu, tím vzroste nezaměstnanost. To vládo nechceme!!,“ prohlásil Josef Středula.

Uvítal, že vláda pomáhá živnostníkům i středním firmám, ale jednom dechem dodal, že kabinet musí pomoct i velkým firmám. Podle něho je i těmto velkým firmám bez nejrůznějšího obelhávání zapotřebí pomoci.

Poté Josef Středula přišel ještě s jedním apelem – s apelem na ukončení války na Ukrajině. „Udělejme všechno pro to, abychom tu situaci vyřešili a vrátili se k mírovým řešením. My, jak tady stojíme, tak se snažíme hledat dohody, ale my od vás – vládo – musíme cítit, že se chcete dohodnout. My chceme důstojnou práci a důstojné mzdy. Včetně mzdy minimální. Vládo, zvedni ihned minimální mzdu na 18.200 korun,“ přišel s jednoznačným požadavkem Josef Středula.

Dotkl se také tématu důchodů. Ty mají být, podle předsedy ČMKOS, důstojné. „My bychom rozhodně chtěli, aby lidé, kteří mají těžkou práci, tak aby mohli do důchodu dříve bez hrozby snížení důchodů,“ žádal.

Poté zdůraznil, že odboráři ctí výsledky voleb, ale trvají na tom, že zvolení politici musí českým občanům pomáhat.

„My, odboráři, jsme demokraté. My respektujeme výsledek voleb,“ dodal Josef STředula.

Zároveň konstatoval, že odbory jen nečekají, s čím přijde vláda, a odbory se snaží se předkládat vlastní návrhy na řešení.

„Ale vládo – pokud to nezvládáš, tak konej jinak, nebo to předej někomu jinému! Nadcházející čtvrtek se sejdeme s prezidentem republiky a budeme řešit otázku cen energií. Vládo, konej!! My požadujeme, abyste se začali starat o Českou republiku s vážností situace, jaká nastala,“ důrazně požadoval Josef Středula.

V úplném závěru demonstrace předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo přečetl Prohlášení odborových svazů ČMKOS k řešení naléhavých problémů české ekonomiky a života našich občanů. Text prohlášení ČMKOS jsme vydali v samostatné zprávě včera.

 

PŘEHLEDNĚ: Strop cen energie pro firmy

Zastropování cen elektřinu i plynu je schváleno, stále ale neřeší všechny firmy.

Vláda dne 5. 10. schválila nařízení o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, tedy tzv. zastropování cen elektřiny a plynu na rok 2023. Cenový strop se bude vedle domácností a veřejného sektoru týkat i řady podnikatelských subjektů a to zejména těch klasifikovaných jako malé a střední podniky (MSP), jejichž definice vychází z aktuálně platných pravidel veřejné podpory. Velké podniky mohou mít zastropovány pouze dodávky elektřiny z nízkého napětí a maloodběru plynu.

U elektřiny půjde o zastropování ceny dodávek:

  • pro všechna odběrná místa z napěťové hladiny nízkého napětí (NN), včetně všech podniků (MSP i velkých), do výše 100 % spotřeby;
  • pro odběrná místa pro napájení elektrické trakce (železnice, tramvaje, trolejbusy, metro) na napěťové hladině vysokého (VN) a velmi vysokého napětí (VVN) do výše 100 % spotřeby;
  • na odběry v odběrných místech na napěťové hladině VN a VVN veřejných zadavatelů (podle zákona o zadávání veřejných zakázek), vládních institucí, škol, poskytovatelů zdravotních služeb (nemocnic), poskytovatelů sociálních služeb, a provozovatelů vodovodů a kanalizací, do výše 100 % spotřeby;
  • na odběry v odběrných místech z napěťové hladiny VN a VVN pro MSP do výše 80 % z nejvyšší měsíční hodnoty spotřeby v daném měsíci za posledních pět let.

Cena za dodávku elektřiny (jako komodity) byla stanovena ve výši 5 Kč/kWh bez DPH. Stálý měsíční plat za dodávku elektřiny byl stanoven jako 130 Kč/odběrné místo za měsíc (poplatek za odběrné místo bez ohledu na spotřebu).

U plynu půjde o zastropování ceny dodávek:

  • pro domácnosti a veškerého ostatního maloodběru (do 630 MWh/rok v odběrném místě) do výše 100 % spotřeby;
  • pro veřejné zadavatele, vládní instituce, školy, poskytovatele zdravotnických služeb (nemocnice), poskytovatele sociálních služeb, provozovatele vodovodů a kanalizací, pokud spadají do kategorie středního odběru a velkoodběru (nad 630 MWh/rok v odběrném místě) do výše 100 % spotřeby;
  • části dodávky plynu na výrobu tepla pro subjekty s licencí do výše 100 % spotřeby plynu pro výrobu tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení;
  • části dodávky plynu na výrobu tepla v odběrném místě zákazníka, ve kterém je instalována domovní kotelna nebo zdroj tepelné energie pro výrobu tepelné energie pro jeden objekt jednoho zákazníka, pokud zákazník spadá do kategorie střední odběratel (se spotřebou od 630 MWh/rok do 4200 MWh/rok)
  • pro MSP do 4200 MWh/rok do výše 80 % z nejvyšší měsíční hodnoty spotřeby v daném měsíci za posledních pět let a s podmínkou, že nesmí vyrábět z plynu elektřinu.

Cena za dodávky plynu (komodity) byla stanovena ve výši 2,5 Kč/kWh bez DPH. Stálý měsíční plat za dodávku plynu/elektřiny se stanoví ve výši 130 Kč/odběrné místo za měsíc.

Cenový strop se týká cen v roce 2023, tedy od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023. Dodavatelé jsou povinni do 30 dnů po vyhlášení nařízení vlády zákazníkům odebírající elektřinu z nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh zaslat nový předpis zálohových plateb.

Přehledné grafické znázornění koho se cenový strop týká vytvořené společností EY naleznete zde

Více informací v nařízení – odkaz zde.

ZASÍLEJTE NÁM VAŠE DOTAZY A NÁMĚTY

Pokud máte k nařízení dotazy nebo komentář, zašlete je prosím na kolegu Tomáše Trubačíka (ttrubacik@spcr.cz). Na základě dotazů řady našich členů byla s MPO a Úřadem vlády dohodnuta spolupráce na nejčastějších dotazech (FAQ) či případných specifických situacích, které bude třeba řešit. Některé informace zjednodušeně MPO a Úřad vlády zveřejnily na této webové stránce.

DALŠÍ KROKY SP ČR

Zastropování není dostatečným řešením, je třeba vyřešit například i velké firmy. Nejsou vyřešeny ani MSP s většími odběry plynu (nad 4200 MWh/rok). Zejména není vyřešena podpora pro velké firmy (mimo odběrných míst na NN a maloodběru plynu) či některé veřejné služby. I proto Svaz nadále požaduje mimořádné řešení cen i pro velké firmy, a to opatřeními na evropské i národní úrovni. V tomto SP ČR, KZPS, HK ČR dále ve spolupráci s ÚV, MPO a vybranými experty pokračuje v hledání řešení. Bez rychlého vyřešení Svaz varuje před vážnými negativními dopady na ekonomiku.

Svaz proto opakovaně vyzývá vládu k prosazení potřebných opatření na evropské úrovni (decoupling cen elektřiny od ceny plynu, zastropování ceny plynu, zvýšení likvidity, úpravy systému EU ETS, zásadní úpravy Dočasného krizového rámce) a poskytnutí řešení a mimořádného opatření i pro velké firmy, které hrají v ČR významnou nejen ekonomickou roli.

kategorie Aktuálně

Na Pražském hradě jednali představitelé evropských zemí o bezpečnostních a ekonomických problémech kontinentu

Společná fotografie účastníků historicky prvního summitu Evropského politického společenství, 6. října 2022.
Společná fotografie účastníků historicky prvního summitu Evropského politického společenství, 6. října 2022.
Otázky udržení míru, stability, energetické bezpečnosti a současné ekonomické situace byly hlavními tématy historicky prvního neformálního summitu Evropského politického společenství. Český premiér Petr Fiala jako hostitel přivítal ve čtvrtek 6. října 2022 na Pražském hradě nejvyšší představitele evropských zemí, Evropské rady a Evropské komise.

Evropské politické společenství, jehož první summit uspořádala na Pražském hradě Česká republika v rámci českého předsednictví v Radě EU, se má stát novou platformou pro neformální debaty představitelů demokraticky smýšlejících evropských zemí o klíčových tématech týkajících se evropského kontinentu. Hlavními tématy prvního summitu, na němž formou videokonference vystoupil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský, byly aktuální evropské problémy způsobené především ruskou agresí na Ukrajině, vysokými cenami energií a nelegání migrací.

Účastníky summitu na úvod společného jednání přivítal premiér Petr Fiala. „Evropa se v současnosti potýká s mnoha složitými problémy a my se zde scházíme, abychom diskutovali o jejich řešení. Nejzávažnějším problémem je, že trpí agresivní válkou. Rusko pokračuje ve své nespravedlivé agresi vůči Ukrajině a Vladimir Putin není přístupný vyjednávání. Jeho jediným cílem je dobytí země. Kroky, které Rusko podniklo minulý týden, to opět potvrzují. Pořádání referend na okupovaných územích byl špinavý trik a mezinárodní společenství je nemůže brát vážně,“ prohlásil mimo jiné v zahajovacím projevu.

S myšlenkou uspořádat podobný mítink přišel během francouzského předsednictví Radě Evropské unie francouzský prezident Emmanuel Macron. „Chci poděkovat panu prezidentu Emmanuelu Macronovi za to, že přišel s nápadem tuto neformální skupinu vytvořit, a Charlesi Michelovi za to, že nám ji pomohl dotáhnout až do bodu, kdy jsme se tady sešli,“ uvedl předseda české vlády Petr Fiala po skončení celodenního jednání.

„Sešli jsme se totiž ve chvíli, kdy se bez nadsázky rozhoduje o budoucnosti evropského kontinentu. Sešli jsme se ve chvíli, kdy ruská agresivní válka ohrožuje naši společnou bezpečnost a stabilitu. To, že sem přijelo diskutovat 44 evropských partnerů, kteří chtějí hledat společná řešení a spolupracovat, je velký úspěch,“ konstatoval premiér Fiala.

„V rámci celodenního programu jsme v rámci plenárního jednání, tematických kulatých stolů a bilaterálních jednání hovořili především o míru a stabilitě, migraci, energetické bezpečnosti, nebo evropské ekonomice. Naším společným cílem je spolupracovat na posílení bezpečnosti, stability a prosperity Evropy jako celku. Dnešní setkání ukázalo, že formát Evropského politického společenství je smysluplný, a já se těším na naše další setkání v Kišiněvu, poté ve Španělsku a ve Spojeném království,“ shrnul průběh neformálního summitu předseda vlády.

Kromě společných jednání proběhla během summitu i řada bilaterálních schůzek jednotlivých účastníků. Premiér Petr Fiala se během dne sešel k jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a také s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. K důležitým schůzkám patřilo například separátní jednání tureckého prezidenta Erdoğana s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhajem Alijevem, představiteli dvou dlouho znepřátelených států.

Evropské politické společenství je platformou k neformálním jednáním a diskusím nad aktuálními problémy, které sdružuje 44 evropských zemí. Jeho cílem není nahrazovat již existující evropské struktury, nepřijímá ani žádné konkrétní závěry. Má podpořit politický dialog a spolupráci při řešení otázek společného evropského zájmu.

Pražský summit bude zítra pokračovat neformálním zasedáním Evropské rady.

Zahajovací projev předsedy vlády ČR Petra Fialy na zasedání Evropského politického společenství v Praze

Český premiér Petr Fiala zahájil úvodním projevem první zasedání Evropského politického společenství, 6. října 2022.
Český premiér Petr Fiala zahájil úvodním projevem první zasedání Evropského politického společenství, 6. října 2022.
Český premiér Petr Fiala zahájil ve čtvrtek 6. října 2022 na Pražském hradě historicky první zasedání Evropského politického společenství. Před přítomnými prezidenty a premiéry evropských států vystoupil s tímto projevem.

Excelence, vážené dámy a pánové, drazí přátelé, vítám vás v České republice a zde na Pražském hradě!

Tento hrad má v dějinách našeho národa v srdci Evropy zvláštní místo. Býval sídlem českých panovníků a od vzniku naší republiky v roce 1918 je sídlem našich prezidentů. Jsem potěšen, že dnes hostí tuto průlomovou konferenci.

Evropa se v současnosti potýká s mnoha složitými problémy a my se zde scházíme, abychom diskutovali o jejich řešení. Nejzávažnějším problémem je, že trpí agresivní válkou. Rusko pokračuje ve své nespravedlivé agresi vůči Ukrajině a Vladimir Putin není přístupný vyjednávání. Jeho jediným cílem je dobytí země. Kroky, které Rusko podniklo minulý týden, to opět potvrzují. Pořádání referend na okupovaných územích byl špinavý trik a mezinárodní společenství je nemůže brát vážně.

Dámy a pánové, na prezidentské vlajce vlající nad tímto hradem je heslo PRAVDA VÍTĚZÍ, které lze vyložit tak, že pravda nakonec zvítězí nebo že pravda zvítězí nad lží. Toto heslo nám dávalo naději v těžkých časech a dobách útlaku.

Ve válce na Ukrajině vidíme odraz naší vlastní minulosti. Jedním z nejtěžších okamžiků naší historie byl srpen 1968, kdy Moskva do naší země poslala tanky, aby zničily naše snahy o větší míru svobody, známé jako pražské jaro.

Tak by se daly shrnout naše zkušenosti s politikou Moskvy. Mnozí z vás mají z historie svých zemí podobné zkušenosti.

Chápeme, že je těžké čelit zlu, ale víme, že pravda vítězí. Může to chvíli trvat, ale nakonec všichni ve svých srdcích víme, že Ukrajina vyhraje, protože pravda je na její straně.

Mezitím potřebuje Ukrajina naši trvalou podporu. My Evropané se musíme zavázat k prosazování hodnot, které nás všechny spojují. Jsou to hodnoty lidských práv, respektu a právního státu. Hodnoty, které prosazoval Václav Havel, slavný představitel naší země a první prezident samostatné České republiky. Byl to on, kdo ve svých spisech smýšlel o Evropě jako o „úkolu“. Otevřeném úkolu, který vyžaduje naši pozornost, odhodlání a integritu.

Myšlenka Evropského politického společenství vychází právě z tohoto způsobu myšlení. Čeho se snažíme dosáhnout? Chceme, aby tato skupina sloužila jako fórum pro neformální výměnu názorů – na aktuální dění v Evropě i mimo ni. Společenství by mělo být dostatečně flexibilní, aby pohodlně zahrnulo všechny evropské demokratické země.

Rozhodně nebudeme zakládat další evropskou organizaci. Nehodláme nahradit stávající formáty spolupráce. Těch je již dostatek. Ani dnes nebudeme přijímat žádná oficiální usnesení.

Smysl je jednoduchý – vést upřímnou diskusi o záležitostech společného zájmu, ale také o sporných tématech. Pro naši prosperitu existuje mnoho výzev, které vyžadují naši spolupráci.

Potřebu zajistit mír a bezpečnost jsem již zmínil. Ale tím to nekončí. Je tu také inflace a vysoké ceny energií, které jsou příčinou horší životní úrovně v Evropě. Dále naše závislost na dovážených zdrojích, která ohrožuje naši energetickou bezpečnost. Je třeba řešit přechod na udržitelnou energetiku a ekonomiku, investovat do posílení obrany a bezpečnosti, řešit nelegální migraci a mnoho dalších složitých problémů, které nás připravují o energii a znevýhodňují v globální konkurenci.

Dnes je naším společným úkolem vytvořit neformální platformu pro všechny evropské demokratické země, v rámci které bychom mohli spolupracovat, sdílet myšlenky a vyvíjet řešení, která by na náš kontinent vrátila prosperitu a mír.

Chtěl bych poděkovat Emmanuelovi, že s touto myšlenkou přišel, a Charlesovi, že ji uskutečnil a pomohl nám ji dále rozvíjet. A musím poděkovat i vám všem, že jste přijali naše pozvání.

Celá Evropa se dnes v Praze schází, aby projednala, co můžeme společně udělat pro obnovení míru, posílení spolupráce a navrácení prosperity. Pusťme se tedy do práce.

Pro dnešní den jsme pečlivě vybrali několik náročných témat, mezi která patří otázky míru, stability, energetické bezpečnosti a hospodářství. Po plenárním zasedání se přesuneme ke kulatým stolům, kde budeme o jednotlivých tématech podrobně diskutovat. Bude také dostatek času na bilaterální jednání. Večer se opět sejdeme na večeři a projednáme obecné výsledky.

Dámy a pánové, nechť je toto setkání prospěšné a inspirativní. Děkuji vám, že jste tu dnes s námi. Vítejte v Praze!

Petr Fiala, předseda vlády

Premiér Fiala přijal v Kramářově vile předsedkyni vlády Spojeného království Liz Trussovou

Předseda vlády Petr Fiala jednal v Kramářově vile s novou britskou premiérkou Liz Trussovou o aktuálních problémech evropské politiky, 6. října 2022.
Předseda vlády Petr Fiala jednal v Kramářově vile s novou britskou premiérkou Liz Trussovou o aktuálních problémech evropské politiky, 6. října 2022.
Předseda vlády Petr Fiala se ve čtvrtek 6. října 2022 setkal v Kramářově vile s premiérkou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Liz Trussovou. Mezi hlavními tématy jednání byly podpora Ukrajiny, spolupráce v oblasti energetiky a energetické bezpečnosti, bilaterální spolupráce i vztah Spojeného království s Evropskou unií.

„Velmi mne těší, že se podařilo uskutečnit bilaterální setkání s premiérkou Trussovou krátce po jejím nástupu do funkce. Vztahy České republiky a Spojeného království mají dlouhou tradici a jsou výborné. Spojené království je naším klíčovým partnerem v oblasti obrany a bezpečnosti i obchodu,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Obě země spojuje jasná politická i praktická podpora Ukrajiny v humanitární, finanční a vojenské oblasti. Lídři spolu jednali o možnostech další pomoci Ukrajině především ve vojenské oblasti, ať už se jedná o dodávky vojenského materiálu nebo výcvik příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny. „Ukrajina patří k hlavním prioritám české vlády bilaterálně i v rámci předsednictví v Radě Evropské unie. Je důležité udržet jednotu EU a pokračovat ve spolupráci s dalšími stejně uvažujícími zeměmi včetně Spojeného království,“ uvedl předseda vlády ČR.

Spojené království je důležitým evropským partnerem v oblasti energetiky. Premiér Fiala zdůraznil, že ČR podporuje opětovné zapojení Spojeného království do Severomořské energetické spolupráce (NSEC), která se soustředí na podporu budování větrných elektráren a rozvodných sítí v Severním moři. „Naše předsednictví si klade za cíl dokončit proces umožňující vstup Spojeného království do Severomořské energetické spolupráce co nejdříve. Tento krok posílí evropskou energetickou spolupráci a bezpečnost, a to tváří v tvář ruské agresi a cenové manipulaci s energiemi,“ dodal premiér Fiala.

Diskuze o bilaterální relaci se věnovala především možnostem posílení spolupráce v oblasti obrany a jaderné energetiky. Spojené království zároveň patří mezi hlavní obchodní partnery ČR, v posledních letech je pátým až sedmým největším exportním trhem pro tuzemské firmy. Český vývoz do Velké Británie se za letošní první pololetí meziročně zvýšil o 9,2 % a dovoz do ČR pak o 14,3 %.