Živý přenos Manifestačního mítinku ČMKOS začne 5. září od 11 hodin.
Premiér Petr Fiala zahájil v Ostrově na Karlovarsku nový školní rok
Předseda vlády Petr Fiala ve čtvrtek 1. září zahájil v Základní škole Májová v Ostrově na Karlovarsku školní rok. Premiér ve školní tělocvičně přivítal 40 žáků prvních tříd a jejich rodiče. Dětem následně předal malý dárek.
Předseda vlády popřál prvňáčkům, aby je učení a poznávání bavilo.
„Je to pro vás velký den, velká změna ve vašem životě. Doufám, že se naučíte ve škole, jak se učit, poznávat a zjišťovat nové informace, a že vás to bude bavit. Škola by k tomu měla vést,“ řekl dětem předseda vlády.
„Když jsem šel do školy, už je to dávno, tak jsem se taky těšil, že se naučím počítat, psát a nejvíce jsem se těšil na to, že se naučím dobře číst. Moji rodiče měli doma velkou knihovnu, mě zajímalo, co je tam napsáno, ale než jsem začal chodit do školy, tak jsem číst neuměl,“ zavzpomínal premiér na svůj první školní rok.
Jako vzpomínku na dnešní den, předal premiér dětem pohádkovou knihu Broučci od Jana Karafiáta.
„Je to knížka, kterou určitě všechny vaši rodiče, prarodiče znají. Je to moc krásná knížka o věcech, které jsou v životě důležité, věřím, že se vám bude líbit,“ řekl dětem premiér.
Následně mu ředitel školy Rudolf Radoň ukázal nově vybudovaný areál školních dílen a učebnu, ve které se děti učí 3D tisk. Školu v šestnáctitisícovém městě navštěvuje přes 500 žáků.
Odbory budou pro příští rok požadovat ve zdravotnictví 15procentní růst platů, Válek zatím mluví o čtyř procentech
Odbory budou pro příští rok požadovat růst platů pro všechny pracovníky ve zdravotnictví o 15 procent. Zdravotnickému deníku to sdělila předsedkyně Oborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.To by v úhradové vyhlášce znamenalo navýšení úhrad o 10,5 procenta. Protože ale Asociace českých a moravských nemocnic spočítala, že zdravotnická zařízení budou potřebovat minimálně šestiprocentní navýšení jen na pokrytí inflace, znamenalo by to v součtu požadavek na navýšení v rámci úhradové vyhlášky o více než 16 procent.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek již v České televizi uvedl, že sice počítá s vyšším růstem úhrad, než bylo domluveno v rámci dohodovacího řízení, nicméně podstatně menším, než budou požadovat odbory – mělo by jít o zhruba osm procent. Jednání obou stran proběhnou v září, nejprve na ministerstvu a potom poslední týden tohoto měsíce návazně i s premiérem.
„Za odbory bychom chtěli navýšení pro zaměstnance ve zdravotnictví o 15 procent s tím, že by mělo být pokryto v úhradové vyhlášce. Navýšení by mělo jít napříč zaměstnanci, protože nezdravotničtí pracovníci nedostali dva roky přidáno. Teď sice od 1. září dostanou 10 procent, nicméně když to přepočítáme na růst platů zdravotníků, tak měli propad příjmů větší. Kromě toho jsme se přidali k Asociaci českých a moravských nemocnic, která panu ministrovi také psala a žádala o jednání s tím, že požadují šestiprocentní nárůst bez platů. Dohromady by to tedy 16,5 procenta,“ uvádí předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková.
Připomeňme, že ministr zdravotnictví Válek v úhradové vyhlášce počítá s dvojnásobným navýšením, než bylo domluveno v dohodovacím řízení. Místo čtyř by tedy měl být nárůst o osm procent. Zároveň v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že platy by měly vzrůst zhruba o čtyři procenta. „Pro mě je důležité dohnat nízkopříjmové skupiny, tedy sanitáře či THP pracovníky, protože ti jsou ohroženi nejvíce. Pak tu jsou absolventi lékařských fakult, kteří po kmeni zůstávají v nízké platové třídě. Proto jsme udělali změnu, že už po kmeni půjdou do 13. platové třídy,“ řekl Válek v OVM.
O stejné navýšení odměn budou odbory usilovat i v sociálních službách. „Došlo k rozdělení tabulek, protože v sociálních službách dostali zaměstnanci přidány nižší částky, což nás velmi mrzelo, protože sociální služby jsou na tom hůř než zdravotnictví. Máme proto na pana ministra Jurečku návrh na znovusloučení dvou dnes rozdělených tabulek tak, aby zdravotníci a pracovníci v sociálních službách v přímé péči a sociální pracovníci měli opět jednu tabulku,“ vysvětluje Dagmar Žitníková. V tomto případě by ale vzhledem k odlišnému systému financování mělo jít navýšení ze státního rozpočtu, protože sociální služby jsou hrazeny z dotací.
Jednání by měla proběhnout v září
Na jednání na Úřadu vlády, které proběhlo 23. srpna a po němž odbory odpískaly stávkovou pohotovost, přitom bylo domluveno, že o platech na příští rok se bude diskutovat poslední týden v září. Předcházet by mělo jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, o což už také odbory požádaly dopisem.
„Na základě doložených dat a s výhledem na rok 2023 lze konstatovat, že růst nákladů a dopady inflace v roce 2022 a ve výhledu na rok 2023 jsou na poskytovatele lůžkové zdravotní péče velmi výrazné, a proto souhlasíme s tvrzením Asociace českých a moravských nemocnic, že zdravotními pojišťovnami navrhovaný růst úhrad pro rok 2023 o čtyři procenta je zcela nedostatečný,“ konstatují v dopise ministrovi Dagmar Žitníková a šéf lékařských odborů Martin Engel.
Asociace českých a moravských nemocnic pak v dopise ministrovi uvedla, že podíl nákladů na energie na celkových nákladech nemocnic výrazně vzrostl z 2,3 procenta v průměru za 1. pololetí 2019 na kalkulovaných 4,88 procenta za 1. pololetí 2023. U menších zařízení s převažujícím typem následné a ambulantní péče je růst a procento ještě vyšší, ze tří na očekávaných šest až osm procent.
„Pro úhradu navýšení nákladů na energie mezi roky 2023 a 2021 je s ohledem na různě dlouhé fixace cen spočteno 3,48procentní navýšení úhrady od zdravotních pojišťoven v průměru (medián je 3,78 procenta). Růst nákladů na energie kalkulované pro rok 2023 vůči roku 2021 je v průměru 4,35 procenta (medián 4,37 procenta). Tyto hodnoty byly kalkulovány s cenou elektřiny 8500 Kč/MWh a plynu 3500 Kč/GJ ze začátku července, což už dnes bohužel neplatí a ceny elektřiny se šplhají k 12.500 Kč/MWh!!! V návrhu zdravotních pojišťoven naprosto chybělo pokrytí letošní inflace, které se může dostat až na úroveň 20 procent. Navýšení pro příští rok opět s inflací, která může dosáhnout podle renomovaných odborníků až 10 procent, opět nepočítá,“ píše ministrovi předseda asociace Michal Čarvaš, který navíc připomíná růst cen potravin, nákladů na léky a jejich distribuci či na spotřební zdravotnický materiál.
Odbory protestují proti snížení minimální teploty v nemocnicích
V souvislosti s rostoucími cenami energií a na to navazujícími kroky vlády a ministerstva ale chtějí odbory řešit ještě jednu věc – totiž snížení minimální teploty v nemocnicích. Vyhláška, která s touto změnou přichází, je nyní v připomínkovém řízení.
„My jsme už před měsícem, kdy se projednávala podpora pro podnikatelskou sféru, upozorňovali ministerstvo zdravotnictví, že by mělo řešit energetickou krizi v nemocnicích. Zásadně ale nesouhlasíme s teplotními limity, které ministerstvo zdravotnictví navrhuje. Mít na operačním sále teplotu 20 stupňů, když dosud byla minimálně 25 stupňů, je naprosto nepřiměřené riziko. Pacient, který by byl po operaci podchlazený, bude mít zcela jistě nějakou zdravotní komplikaci,“ konstatuje Žitníková s tím, že na místě není ani snížení minimální teploty na pokojích z 22 na 20 stupňů. „Řada lidí má nějakou závažnou poruchu, mohou trpět poruchami termoregulace, a i u člověka se zápalem plic je 20 stupňů málo,“ dodává.
Podle odborů by namísto regulací měly být jak nemocnice, tak zařízení sociálních služeb, zařazeny do podpor pro energie. „Měly by tu být nějaké prioritní obory, a ne měnit teplotu na operačních sálech, protože jsou drahé energie. Nechápu, že ministerstvo zdravotnictví na něco takového kývlo,“ uzavírá Žitníková.
Postavení začínajících učitelů v České republice
Čtyři odborové svazy, LIZDA (Lotyšsko), LESTU (Litva), ZNP (Polsko) a ČMOS PŠ (Česká republika), se rozhodly, že společně prozkoumají a zmapují postavení a podporu začínajících učitelů ve svých zemích. Celý název projektu, který společně v rámci programu Erasmus+ v roce 2021 začaly, je Vývoj systému podpory pro začínající učitele.
Pro všechny výše zmíněné země platí, že jejich vzdělávací systémy se potýkají s nízkým počtem „mladých“ učitelů a nízkou prestiží učitelské profese.
Podle zprávy OECD „Education at a Glance 2020“ tvořili v roce 2018 mladí učitelé (do třiceti let věku) pouze malé procento učitelské populace: v zemích OECD to bylo v průměru 10 % na druhém stupni základních škol, 8 % na středních školách. Tento jev se zvlášť projevuje na úrovni středních škol v zemích zúčastněných v našem projektu: Litva 3,03 %, Česká republika 4,06 %, Lotyšsko 7,8 %. U druhého stupně základních škol to je 3,66 % v Litvě, 7,71 % v Lotyšsku, 9,42 % v České republice. Všechna tato čísla jsou pod průměrem zemí OECD.
Stárnutí učitelské populace má řadu dopadů na vzdělávací systémy jednotlivých zemí. Atraktivní plat, dobré pracovní podmínky nebo možnosti dalšího kariérního růstu by mohly v některých zemích přilákat k učení mladé lidi, v jiných by mohly pomoci udržet v oboru úspěšné učitele.
V první fázi projektu byly vypracovány národní zprávy o pracovních a profesních podmínkách a statusu začínajících učitelů a dále se provedlo dotazníkové šetření mezi začínajícími učiteli a mezi zřizovateli, řediteli škol a osobami zodpovědnými za implementaci vzdělávacích politik.
Svaz průmyslu prosadil záruky pro exportéry zasažené krizí
Po několika měsících intenzivního vyjednávání vláda schválila návrh novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, jehož přijetí aktivně prosazoval Svaz průmyslu a dopravy ČR. Schválení předcházela jednání Svazu se zástupci českých exportérů, ale také s představiteli ČEB, EGAP i MPO. Nově uvedený produkt EGAP Plus má pomoci českým vývozcům mimo jiné i v boji s rostoucími cenami energií. Návrh využívá v rámci tzv. Dočasného krizového rámce EU zavedení finančních nástrojů k podpoře likvidity formou dotovaných státních záruk na úvěry. Cílem je pomoci získat bankovní úvěry firmám postiženým důsledky ruské agrese na Ukrajině.
Díky nové právní úpravě bude Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) moci poskytovat záruky za nové úvěry podnikatelům na pracovní kapitál a investice. Na program EGAP Plus půjde ze státního rozpočtu 500 milionů korun, což umožní vystavení záruk v objemu 6,25 miliardy korun. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu budou moci podniky žádat o záruky na provozní i investiční úvěry. Nárok na ně budou mít po schválení novely jak firmy postižené vysokými cenami energií, tak například sankcemi proti Rusku.
„Jsme rádi, že záruky budou k dispozici, pokud bude třeba. Přijetí programu jsme dlouhodobě prosazovali. Je to ale jen jedno z opatření. Dále musí následovat řešení na evropské úrovni a vláda musí také využít Dočasného krizového rámce na pomoc firmám s elektřinou a plynem. Jsme totiž už v situaci, kdy se ceny energie dostaly mimo reálné možnosti průmyslových odběratelů. Pokud s tím vláda urychleně firmám nepomůže, může to mít vážné dopady na ekonomickou i sociální stabilitu celé naší země,“ upozorňuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Novela zavádí i pojem exportně orientovaný podnik, jehož implementaci také Svaz podporoval. Exportně orientovaný podnik bude takový, jehož tržby alespoň z 25 procent tvoří export do zahraničí. Tento typ firem bude nově mít výrazně jednodušší přístup k produktům od EGAP, ale také České exportní banky. V současnosti zájemci o produkty od těchto institucí musí prokazovat, že v zahraničí mají dojednaný konkrétní obchod. Tato povinnost pro exportně orientované podniky v návaznosti na tuto změnu odpadne. Novela tak firmám výrazně ulehčí možnost získat finanční prostředky na své exportní projekty a zvýší tak jejich konkurenceschopnost na mezinárodním poli. Na návrh Svazu průmyslu vláda také ulehčila administrativní náročnost pro žadatele a zjednodušila proces žádosti pro firmy. Novelu zákona teď projedná Poslanecká sněmovna.
PODPORA EXPORTU VYŽADUJE DLOUHODOBĚJŠÍ STRATEGII
Svaz průmyslu vnímá současnou novelu jako nutné, ale jen krátkodobé řešení nastalé situace. Pro efektivní podporu českého exportu je potřeba dlouhodobá a koncepční strategie státu v oblasti finanční podpory exportu. Právě s tímto cílem inicioval prezident Svazu Jaroslav Hanák vznik pracovní skupiny při MPO, jejíž vytvoření již posvětil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Svou účast v této pracovní skupině přislíbili zástupci podnikatelů, představitelé EGAP a ČEB, zástupci komerčních bank a další zainteresované strany. První zasedání pracovní skupiny proběhne na podzim letošního roku.
Vláda se zabývala situací v energetice, připravila i kroky na pomoc firmám a podnikatelům
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí s platností od 5. září v České republice stav předcházení nouze v teplárenství, aby umožnilo teplárnám částečně řešit vysoké ceny zemního plynu. Firmám a podnikatelům vláda také pomůže s krytím úvěrů v bankách a podporou exportu a připravuje i zásadní snížení administrativní zátěže. Kabinet Petra Fialy se na těchto krocích shodl na jednání ve středu 31. srpna 2022.
Vyhlášení stavu předcházení nouze v teplárenství umožní teplárnám topit i za využití jiných paliv, než je zemní plyn, aniž by čelily sankcím, nebo zdlouhavým povolovacím procesům.
„Toto opatření má podstatný význam pro naše úspory plynu, kterého není v Evropě kvůli ruské politice nazbyt, a zásadní také pro teplárny, které už se nyní mohou začít zásobovat uhlím, lehkými topnými oleji a dalším palivem s jistotou, že ho v zimě využijí. Tato paliva sice nesplňují aktuální emisní standardy, ale dostatek plynu a elektřiny je nyní zásadní prioritou, na kterou v této kritické situaci musíme všichni myslet,“ konstatoval po jednání vlády premiér Petr Fiala. Více o vyhlášení stavu předcházení nouze v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.
Předseda vlády připomněl dosavadní kroky, které vláda na pomoc s vysokými cenami energií udělala, a to jak na národní úrovni, tak i na úrovni Evropské unie v rámci českého předsednictví. „Včera ceny elektřiny na trhu klesly zhruba o čtyřicet procent a to ukazuje, že tlak na celoevropské řešení je úspěšný, protože už samotné svolání Rady pro energetiku a debata o tom, jak společného řešení docílit, vedly k tomu, že ceny elektrické energie významně klesly. Je to dobrá zpráva pro spotřebitele a je to samozřejmě i motivace pro nás, abychom pokračovali v přesvědčování dalších států Evropské unie tak, abychom co nejdříve našli společné řešení. A mohu říci, že ke společnému řešení se v posledních dnech a hodinách přiklání stále více zemí,“ uvedl premiér Fiala.
Vláda připravuje i další národní kroky, pokud by se celoevropské řešení nenašlo. „Pro veřejné instituce pracujeme také na nějaké formě tzv. státního obchodníka s energiemi, abychom zajistili dostatek energií pro kritickou infrastrukturu a veřejné instituce,“ podotkl předseda vlády. Vláda také na jednání zřídila novou pozici vládního zmocněnce pro posílení odolnosti a modernizaci ekonomiky a do této funkce jmenovala bývalého ředitele agentury CzechInvest Tomáše Hrudu. Prvním úkolem nového zmocněnce bude připravit vládě podklady pro rozhodnutí o případném využití půjčky na modernizaci domácí energetiky z evropského Nástroje pro oživení a odolnost a bude koordinovat čerpání peněz z evropských zdrojů.
„Chtěl bych v této souvislosti varovat občany před tím, aby nepodléhali zdánlivě jednoduchým řešením, která přinášejí do veřejného prostoru populisté z jedné či z druhé strany, kteří mají jeden zájem, jak jsme to viděli v minulosti, a to je větší připoutávání České republiky k Rusku,“ prohlásil premiér Fiala. „Vláda pracuje velmi intenzivně jak na evropském, tak i na národním řešení a obě tato řešení by se měla doplňovat. Žádné rychlé a jednoduché recepty bohužel v této oblasti nefungují, a naopak by přinesly zásadní hrozby pro Českou republiku, pro naše občany, podnikatele i firmy,“ dodal.
Vláda připravil i další formy pomoci firmám a podnikatelům. Schválila návrh novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a doplnění zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, které mají umožnit ještě větší podporu likvidity firem postižených dopady ruské agrese na Ukrajinu formou dotovaných státních záruk na investiční úvěry nebo na úvěry na pracovní kapitál prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti.
Novela má zajistit, aby záruky za úvěry za podmínek, které platily kvůli pandemii nemoci covid-19, mohly být použity i za jiných mimořádných událostí rozhodnutím vlády. Kabinet současně navrhl, aby byl stávající koncept státní podpory vývozní transakce doplněn o koncept podpory vývozně orientovaných podnikatelských subjektů při jejich aktivitách vedoucích ke zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti, na čemž se bude podílet i Česká exportní banka.
Firmám a podnikatelům má pomoci také připravený antibyrokratický balíček. Vychází ze závazku vlády v programovém prohlášení a jeho cílem je identifikovat a odstranit zbytné zákony, povinnosti nebo další byrokratické úkony, které znesnadňují podnikatelům život. Ministr pro legislativu v první fázi identifikoval dvacet takových zbytných nařízení. Kolegům ve vládě proto navrhl mimo jiné zjednodušení daňových odpisů, umožnění vedení účetnictví v cizí měně či zrušení povinnosti pro zaměstnavatele sestavovat písemný rozvrh dovolených svých zaměstnanců. Dotčení ministři mají za úkol do 31. prosince informovat vládu, jak navržená opatření zrealizovali. Více v tiskové zprávě na https://www.vlada.cz/cz/michal_salomoun/ulevime-podnikatelum-zivnostnikum-i-obcanum-vlada-podporila-antibyrokraticky-balicek-198687/.
Vláda také rozhodla o zvýšení platů zaměstnanců ve státním a veřejném sektoru, kteří nedostali přidáno od 1. ledna 2022. Těmto zaměstnancům, což jsou například nepedagogičtí pracovníci v regionálním školství, zaměstnanci v kultuře, pracovníci v sociálních službách či zaměstnanci a úředníci územních samosprávných celků a státních úřadů a institucí, se od 1. září zvýší základní platové tarify o deset procent. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.
Vláda navrhuje rovněž zvýšit pomoc hendikepovaným a rozšířit podmínky pro uznání dalších dávek státní sociální podpory. Do Parlamentu pošle novelu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a několika souvisejících zákonů, například zákona o státní sociální podpoře nebo zákona o nemocenském pojištění, kterou mimo jiné navrhuje zvýšení příspěvku na mobilitu ze 450 korun na 900 korun měsíčně a zvýšení maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací a šikmé zvedací plošiny ze 400 000 na 500 000 korun, vyplacení pohřebného ve výši 5 000 korun také v případě pohřbu plodu po potratu nebo plodu po umělém přerušení těhotenství v případě, že bylo provedeno ze zdravotních důvodů, či zavedení nároku otce na dávku otcovské poporodní péče i v mimořádných případech, kdy se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu v období 6 týdnů ode dne narození. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.
Kabinet chce řešit také závažnou situaci v lékařské posudkové službě. V návrhu novely zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, který dnes schválil, zavádí novou pozici odborného nelékařského zdravotnického pracovníka, jenž by měl úzce spolupracovat s posudkovým lékařem a převzít část jeho povinností.
Vláda rovněž vzala na vědomí rozhodnutí ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Petra Mlejnka rezignovat s okamžitou platností na svou funkci, a proto ho k 31. srpnu 2022 z funkce odvolala. Nástupce vzejde z následného výběrového řízení.
Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-31-srpna-2022-198689/.
Generální ředitel Správy železnic zahájil kolektivní vyjednávání
Dne 31. 8. 2022 předložil generální ředitel Správy železnic, Bc. Jiří Svoboda, MBA, odborovým centrálám návrh kolektivní smlouvy pro rok 2023, návrh Rámcových zásad FKSP a Zásad C-FKSP.
Předložený návrh zachovává principy a rozsah benefitů dle současné PKS s nárůstem tarifních mezd, včetně stejného nárůstu do objemu smluvních mezd.
Byla zahájena diskuse o snížení negativních dopadů inflace na zaměstnance SŽ v roce 2022. Odborové centrály předloží své stanovisko do 9. 9. 2022.
Dále byla sjednána 3. změna PKS, která reaguje na vyhlášku MPSV č.237/2022 Sb., kterou se mění od 20. 8. 2022 výše stravného při tuzemských pracovních cestách. V předloženém návrhu zásad FKSP a zásad C-FKSP je nově zakomponován princip čerpání příspěvku prostřednictvím digitální zaměstnanecké karty. Dále došlo k dohodě o navýšení disponibilní částky pro individuální rekreaci z C-FKSP o 500 000 Kč z úspor v kapitolách některých OC (ADP, OSŽ, FS ČR, FVČ a FV). Ostatní odborové centrály úspory hledají
Další jednání o podobě kolektivní smlouvy na rok 2023 se bude konat 14. 9. 2022 v sídle Správy železnic.
Otevřený dopis SP ČR a KZPS vládě České republiky
Prezidenti Svazu průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR dnes odeslali vládě České republiky tento otevřený dopis:
Vážený pane předsedo vlády, vážení místopředsedové, vážené ministryně a vážení ministři,
obracíme se na Vás naléhavě jako zástupci největších zaměstnavatelských svazů v ČR formou otevřeného dopisu s urgencí vnímání vážnosti aktuální situace a rizik pro další vývoj naší ekonomiky včetně dopadů do společenské stability. Již několik měsíců upozorňujeme na nutnost řešení ekonomické situace, rizika spojená s cenami a zajištěním dodávek energie a nutnost rychlých opatření i pro firmy. I přes řadu jednání není na naše výzvy ze strany MPO a vlády efektivně reagováno. To bohužel způsobuje velké napětí mezi firmami a rizika pro další ekonomický i společenský vývoj. Denně se na nás obrací další desítky firem nejen z naší členské základny potvrzující dopady hrozících negativních scénářů a požadují, abychom vládě znovu zdůraznili vážnost situace a vyjednali taková opatření, která pomohou průmyslu v ČR překonat současnou, ale zejména z hlediska budoucího vývoje kritickou situaci.
Jak víte, naše kritické hodnocení situace jsme se zároveň vždy snažili doplnit návrhy na konstruktivní spolupráci a konkrétní opatření, z nichž některá z nich se podařilo se zpožděním realizovat a na řadě z nich se i nadále pracuje. Dosud ale bohužel nebylo učiněno například žádné opatření ze strany vlády pro firmy, které využívají plyn. Konkrétně nebyl dosud vládou schválen a EK notifikován program dle tzv. Dočasného krizového rámce určený cíleně pro firmy, na které ceny energie dopadly nejvíce. Opatření dle Dočasného rámce jsme považovali za nezbytné minimum, které po vzoru Německa a Francie – tedy pro určitou výši pomoci i bez podmínky provozní ztráty – mělo být již dávno přijato. Dnešní vyjádření ministra průmyslu zatím stále neznamená schválení programu vládou a tedy ani jasný termín spuštění přijímání žádostí pro firmy.
Chtěli bychom upozornit, že nálada ve společnosti a ve firmách se stále zhoršuje a nelze vycházet pouze z posledních známých účetních výkazů, ale i z opatření, které firmy musí činit a následných multiplikačních efektů do ekonomiky spolu s diferenciací dopadů na jednotlivé subjekty. Firmy se současně snaží učinit maximum opatření k tomu, aby udržely cash-flow pro další činnost. Využívají co nejvíce úsporných opatření, hledají investiční možnosti do alternativních technologií či provozní opatření. Několikanásobně vyšší ceny energie ale i přes tato opatření ekonomiku firem zásadně ovlivňují. Projevuje se to například omezováním resp. rušením plánovaných investic, omezeními provozu a s tím souvisejícími problémy v dodavatelských řetězcích. Pokud nebudou urychleně přijaty mimořádné kroky ze strany EU a ČR, růst cen bude znamenat vážné dopady pro ekonomickou a sociální stabilitu, včetně propouštění, další narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců a zhoršení nálady ve společnosti.
Nyní jsme v situaci, kdy se ceny energie dostaly mimo reálné možnosti průmyslových odběratelů, což si vyžaduje i mimořádné zásahy do stávajícího nastavení cenotvorby energie. Žádáme vás proto o urychlené předložení konkrétních opatření v této oblasti včetně možnosti zastropování cen energie s uvedením předpokladů, kompenzačních mechanismů a konkrétních propočtů jednotlivých modelů, a to jak pro řešení na úrovni EU, tak pro případné národní řešení, schválení programu pro firmy dle Dočasného rámce a přijetí konkrétních nařízení ke kurzarbeitu.
Chápeme, že s ohledem na otevřenost naší ekonomiky a roli řady okolních zemí v energetické politice, včetně kroků s negativními dopady pro ČR, by bylo nejvhodnější nalézt evropské řešení. Nicméně je třeba doručit konkrétní opatření co nejdříve. Pokud se nepodaří co nejdříve najít shodu mezi státy a jednání Rady dne 9. září nepřinese jasný harmonogram implementace konkrétního opatření, pak bude nutné přistoupit ke krajnímu národnímu řešení, které musí mít vláda v té době již připravena v podobě, který neohrozí dodávky energie a naší ekonomiku.
Nelze polevit ale ani v krocích ve vztahu k zajištění dodávek energie a urychleně dopracovat řadu dílčích opatření, včetně jasnější a transparentnější širší komunikace základních krizových scénářů, podmínek jejich průběhu a možných opatření a postupů v případě omezení dodávek.
Věříme, že naše slova budou vnímána konstruktivně a že naším společným cílem je maximální zmírnění vážných ekonomických a společenských dopadů. Jsme připraveni na konkrétních opatřeních spolupracovat a poskytnout náš expertní tým ke konzultacím.
S úctou
Ing. Jaroslav Hanák, v.r.
prezident
Svaz průmyslu a dopravy ČR
a
Jan Wiesner, v.r.
prezident
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
Celý otevřený dopis si můžete stáhnout také zde.
Premiér Fiala navštívil ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Předseda vlády Petr Fiala pokračoval v úterý 30. srpna v sérii bilančních návštěv ministerstev. Před zahájením nového školního roku hovořil premiér s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Vladimírem Balašem. Tématem jednání byly kromě připravovaných změn ve vzdělávání a plnění programového prohlášení vlády také drahé energie, se kterými se kromě domácností a firem potýkají i vzdělávací instituce.
Návštěva ministerstva školství měla symbolický charakter. „Protože pozítří začíná nový školní rok a chci svou návštěvou ukázat význam a prioritu, kterou přikládá naše vláda oblasti vzdělávání,“ řekl premiér Fiala. „Pan ministr Balaš je ve funkci od konce června, ale mohu dnes s naprostým přesvědčením a jistotou prohlásit, že se mu podařilo velmi rychle proniknout do všech tajů tohoto úřadu a nemám pocit, že je tu teprve několik týdnů,“ dodal.
Jedním z hlavních témat byly také vysoké ceny energií a zajištění podpory pro vzdělávací instituce. „Naprosto jsme si vědomi toho, že musíme zajistit dostatek energií v rozumných cenách pro kritickou infrastrukturu, pro veřejné a státní instituce a samozřejmě do toho patří i školy. Cesta, kterou půjdeme je v tuto chvíli velmi intenzivně připravována a zvažujeme variantu státního obchodníka s energiemi, který by právě pro tyto instituce mohl poskytnout energie v cenách, které můžeme považovat za přiměřené,“ uvedl premiér.
Návštěva u ministra Vladimíra Balaše se také týkala i priorit, které vláda Petra Fialy představila v programovém prohlášení. Jedním se zásadních bodů bylo zvýšení kvality práce pedagogických pracovníků a také zvýšení prestiže samotného povolání. „Novelou zákona o pedagogických pracovnících chceme, aby učitelé měli minimálně 130 % průměrné mzdy. To obsahuje námi připravená novela a tato výše průměrné mzdy je garantována od 1. ledna 2024,“ uvedl po jednání premiér a dodal, že norma upravuje také vzdělávání pedagogických pracovníků, aby bylo k budoucím učitelům přívětivější a usnadnilo jim pracovní rozvoj, aby se mohli seznamovat s nejnovějšími trendy.
Předseda vlády také ujistil, že školy i ministerstvo jsou na příchod ukrajinských žáků do škol, jejichž rodiny musely opustit své domovy v souvislosti s ruskou agresí, dobře připraveny. „Můžeme si být jistí, že od 1. září poběží plnohodnotná výuka jak pro české, tak pro ukrajinské děti a studenty,“ sdělil předseda vlády. Ministerstvo školství podle něj připravilo aktivity pro snazší integraci ukrajinských žáků, například dalo školám možnost upravit rozsah vzdělávání.
Bilanční rozhovory s ministry budou pokračovat i nadále. Účelem schůzek je podle Petra Fialy získání detailních informací o tom, co se našim ministrům podařilo a v čem je naopak potřeba se ještě víc soustředit.
Pojem pracoviště z pohledu bezpečnosti práce
Zákoník práce v § 1a odst. 1 písm. b) jako jednu ze základních zásad pracovněprávních vztahů zakotvuje zásadu bezpečných podmínek pro výkon práce. Tato základní zásada představuje základní hodnotu, na níž stojí pracovní vztahy, a umožňuje správný výklad jednotlivých zákonných ustanovení, a to právě v duchu této zásady.
Pracovněprávní předpisy k zajištění bezpečnosti práce, zejména část pátá zákoníku práce a na základě § 107 zákoníku práce i zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ukládají, s ohledem na § 12 zákona o BOZP, nejen zaměstnavatelům povinnosti, prostřednictvím jejichž dodržování má být zajištěna bezpečnost osob vykonávajících na pracovišti práci.
V případě zajištění bezpečnosti práce se jedná o otázku velice komplexní, v rámci které musí být zohledňována nejen hlediska technická, ale také biologická, psychologická apod. Povinnosti zaměstnavatelů míří jak k jednotlivým pracovníkům, tak k celému pracovišti a podmínkám na něm se nacházejícím.
Ačkoliv právní předpisy nezakotvují obecně použitelnou definici pracoviště, lze pro výklad tohoto pojmu vycházet z § 45 zákona o inspekci práce, podle něhož se jedná o místo určené nebo obvyklé pro výkon činnosti zaměstnavatele. Jelikož na zajišťování činnosti, kterou zaměstnavatel vykonává, se podílí jeho zaměstnanci (a také jiné osoby), pak pracovištěm jsou právě prostory určené k vykonávání pracovních činností a místa, na která mají zaměstnanci v souvislosti s plněním pracovních úkolů nebo činností, které s pracovními úkoly souvisejí, přístup. Pracoviště tak netvoří pouze prostory určené k samotnému výkonu práce některým ze zaměstnanců, ale i další související prostory jako chodby, schodiště, prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců.
Za pracoviště jakožto prostor, v němž se zaměstnanec ve své pracovní době pohybuje, zásadně nelze považovat striktně jen nějaké určité konkrétní pracovní místo, kde zaměstnanec zrovna stojí či sedí. Jednak je absurdní, aby se zaměstnanec za celou svou pracovní dobu z pracovního místa ani nehnul, jednak se na toto místo musí zaměstnanec dostat (za předpokladu, že se neteleportuje) a jednak aby ke své práci používal pouze pracovní prostředek jediný svého typu, trvale umístěný v tom jediném místě a bez jakékoliv návaznosti na zbytek pracoviště (např. bez připojení do elektrické sítě, bez přívodní hadice, bez přemisťování zhotoveného výrobku někam jinam apod.).
Pracoviště je nutno vnímat prostorově komplexně a ve všech souvislostech, to znamená i v závislosti na různých fyzikálních, chemických či biologických činitelích a různých procesech pracovního prostředí, kdy až v kombinaci místního či časového spolupůsobení několika faktorů se může projevit konkrétní riziko. Pojem pracoviště tedy nelze zužovat a uměle izolovat od okolního prostředí, kdy jakýkoliv zužující výklad pojmu pracoviště by mohl způsobit vyprázdnění účelu a smyslu BOZP (jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 62/2020-47 ze dne 8. 1. 2021).