Tripartita

Evropská komise 20. 7. vyzvala členské státy k dalšímu šetření plynem, aby se před letošní zimou více naplnily zásobníky. Prvně má na řadu přijít dobrovolné snižování spotřeby. Komise vyzývá členské státy, aby se od 1. srpna do 31. března snažily snížit spotřebu alespoň o 15 % oproti průměrné spotřebě z posledních 5 let. Pokud dojde k zastavení dodávek plynu z Ruské federace, což je dle Komise „pravděpodobný scénář,“ a stávající dobrovolná opatření nebudou stačit, může Komise po předchozí konzultaci s členskými státy a stakeholdery vyhlásit stav nouze („Union Alert“) a úsporu plynu nařídit.

Minulý týden zveřejněná čtvrtletní zpráva ERÚ o provozu plynárenské soustavy ukazuje meziroční pokles spotřeby plynu v ČR za první letošní čtvrtletí o více než 15 %. „Vysoké a velmi volatilní ceny plynu jsou pro firmy i domácnosti často již nyní samy o sobě impulsem k hledání úsporných řešení nebo alternativ a řada firem tam, kde je to možné, tak činí. Bohužel ne všude je náhrada za plyn možná v daném časovém rámci a proto je třeba se připravovat i na možnost omezení dodávek, což je stav, který si nikdo nepřeje,“ popisuje situaci Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu. „Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě upozorňuje vládu, že potřebujeme mít jasné krizové scénáře s konkrétními postupy a že informace často nejsou podávány srozumitelně. Firmy stále například neví, zda by případně spadly do tzv. nepostradatelných sektorů nebo kdy se jich může zastavení dodávek skutečně týkat,“ vysvětluje Bohuslav Čížek.

Z průzkumu mezi členskou základnou Svazu průmyslu vyplynulo, že jsou mezi firmami velké rozdíly ve spotřebě plynu a v možnostech jeho náhrady. V řadě energeticky náročných odvětvích (chemický průmysl, hutnictví a ocelářský průmysl, výroba skla a keramiky) je náhrada plynu alternativami složitá, neboť by se muselo změnit často celé energetické hospodářství uvnitř podniku, což je finančně i časově náročné. V krátkém období je pro řadu firem náhrada technologické spotřeby v podstatě i nemožná. Firmy napříč odvětvími navíc vyjádřily obavu z chybějící nebo nedostatečné infrastruktury pro alternativy. V případě elektřiny je vybudování nových vedení k podnikům záležitostí na několik měsíců až let s ohledem na veškeré povolovací procesy. Podobně nejisté je to i s infrastrukturou pro vodík a vodíkové technologie. V podnicích, kde je na plynu závislá jen část produkce nebo technologie, je náhrada o něco snazší, ale i tak je otázka, jak rychle se dá stihnout s ohledem na stále ne úplně dobře fungující dodavatelské řetězce. „Firmy navíc upozorňují na stávající období kumulace velmi vysokých nejistot, ve kterém se obtížně cokoliv plánuje a které komplikuje i možnosti investovat,“ upozorňuje Bohuslav Čížek. „Uvědomujeme si ale, že se všichni musíme zapojit – stát, domácnosti i firmy. Každý v rámci svých možností by měl hledat cesty, jak může ke snížení spotřeby plynu přispět. Jsme připraveni s MPO hledat reálné možnosti a potřebné podmínky ze strany firem,“ dodává Bohuslav Čížek.

„Svaz průmyslu a dopravy ČR vítá, že Komise představila kritéria omezení spotřeby plynu pro prioritizaci odběrných míst a že do hodnocení má vstupovat i otázka případných škod na technologiích v případě jejich nutného odstavení. Věříme, že MPO tato doporučení vezme v případě přípravy českého krizového scénáře v potaz a bude je s námi v těchto dnech konzultovat. O vymezení tzv. nezbytných sektorů a provozů a souvisejících postupů dlouhodobě žádáme,“ připomíná Bohuslav Čížek.

Jak jsme upozornili ve společném prohlášení s ostatními zaměstnavatelskými svazy, firmy stále čekají, až MPO představí chybějící opatření na kompenzaci rostoucích cen energií pro firmy podle Dočasného krizového rámce.

„Jako Svaz průmyslu a dopravy ČR oceňujeme, že MPO chce jít s úsporami energie příkladem a vláda projednala manuál pro úspory energie ve státní správě. Jsme připraveni spolupracovat na manuálech i pro firmy,“ dodává Bohuslav Čížek.

Na včerejší dlouho odkládané schůzce ekonomických ministrů a sociálních partnerů zdůraznili zástupci zaměstnavatelů nutnost zajištění dodávek plynu a zavedení opatření na zmírnění dopadů vysokých cen elektřiny a plynu podle Dočasného krizového rámce. Je to zásadní řešení pro firmy postižené dopadem vysokých cen plynu. Žádné jiné opatření, které zatím bylo přijato nebo se o něm uvažuje, totiž zdražování plynu pro firmy neřeší. 

Přítomní zástupci zaměstnavatelů ocenili deklaraci ministra průmyslu a obchodu, že jeho hlavním cílem je udržet průmysl co nejdéle v chodu. Vítají i snahy vlády zajistit dostatek zemního plynu pro ČR, hledat alternativní dodávky a plnit zásobníky plynu. Čísla Ministerstva průmyslu a obchodu o naplněnosti zásobníků plynu na území ČR a o sjednané kapacitě v plovoucím nizozemském terminálu naznačují, že jsou vytvořeny podmínky zajišťující dvě třetiny roční spotřeby plynu. Firmy ovšem nejkritičtější období teprve čeká a jsou znepokojeny ohledně zajištění stabilních dodávek plynu. Vláda sice v tomto směru činí pozitivní kroky, ale nedostatečně firmy informuje o chystaných plánech, krizových scénářích a případných postupech, definici nepostradatelných sektorů, možnostech dobrovolných dohod o úsporách energie a doporučeních, jak postupovat v jednotlivých segmentech ekonomiky. V tom všem představitelé podnikatelské veřejnosti dlouhodobě nabízejí spolupráci.

„Vítáme snahy vlády zajistit dostatečné alternativní dodávky zemního plynu. Firmy potřebují také jasnější a srozumitelněji předávané informace a řízené kroky. Ne vždy lze informace vlády a MPO jednoznačně interpretovat, navíc, pokud vidíme kroky a sdělení z ostatních zemí,“ říká Jan Wiesner, prezident Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů ČR.

Zástupci zaměstnavatelů jsou znepokojeni, že vláda dává přednost domácnostem před firmami, a to nejen v informační kampani, ale také v portfoliu připravované pomoci kvůli vysoké ceně energie. V jednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu se sice podařilo posunout několik důležitých opatření, která směřují také k firmám, jako je snížení poplatku za podporované zdroje energie nebo vyplacení kompenzací nepřímých nákladů. Opatření dle Dočasného krizového rámce ale zástupci zaměstnavatelů považují za klíčovou součást balíčku zaměřeného na firmy nejvíce dotčené zdražováním energie. Zástupci průmyslu a podnikatelů proto apelují na ministra průmyslu Jozefa Síkelu a na vládu, aby byly ve vztahu k průmyslovému sektoru přiměřeně využity možnosti dané Dočasným krizovým rámcem v situaci, kdy se firmy potýkají s rostoucími cenami energie, především plynu. 

„Pokud vláda firmám nyní po měsících jednání a čekání dala signál, že nakonec tímto opatřením vůbec nepomůže, mohou se dostat do velmi složité situace a konkurenční nevýhody oproti podnikům z okolních států, například z Německa, které Dočasný krizový rámec zavádí,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Z dotazníků zpracovaných pro MPO jasně vyplývá, že řada firem se dostala do ekonomických problémů právě kvůli vysoké ceně energie. Kromě zajištění stabilních dodávek zemního plynu proto musí být pro stát priorita dočasné podpory nejvíce zasaženým podnikům a odvětvím průmyslu, aby nedošlo k ohrožení jejich fungování a zaměstnanosti,” dodává Jaroslav Hanák za SP ČR.

Zástupci firem a podnikatelů na společných jednáních s Ministerstvem průmyslu a obchodu opakovaně upozorňovali na závažnost situace a naléhali na urychlené a maximální využití Dočasného krizového rámce v řešení cen energie. Významné úspory ve firmách již probíhají z důvodu samotných vysokých cen plynu. Řada sektorů ale má omezenou možnost úspor plynu, zejména pokud je plyn využíván v technologické spotřebě.

Všechny zúčastněné strany se shodly, že musí pokračovat v jednáních, přičemž další se uskuteční 27. července. 

DOČASNÝ KRIZOVÝ RÁMEC EKONOMICE POMŮŽE 

Zástupci zaměstnavatelů vítají, že Evropská komise spuštěním Dočasného krizového rámce umožnila podporu podniků, jichž se ruská agrese vůči Ukrajině a vysoká cena energie výrazněji dotýkají. Svazy požadovaly od MPO a vlády, aby tuto možnost ČR využila a firmám co nejdříve představila konkrétní funkční opatření. MPO ho prezentovalo v rámci komplexního energetického balíčku jako jedno z 13 opatření. Zástupci firem od začátku upozorňovali, že se jedná o klíčový krok, který nelze odkládat, protože žádné jiné efektivní opatření necílí na snížení ceny plynu pro firmy z těch odvětví, na které právě zdražování plynu dopadá nejvíce. To je například sklářství, keramický průmysl nebo potravinářství.

„Česká republika je jednou z nejprůmyslovějších zemí EU, proto rostoucí ceny energie mají na hospodaření tuzemských podniků výrazný vliv. Kromě zajištění stabilních dodávek zemního plynu musí být pro stát prioritou také dočasná podpora zasažených podniků a odvětví průmyslu,“ upozorňuje Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR. „Zatímco v Německu a Francii již vyřizovali notifikaci programu, my čekali na odpověď MPO ohledně možných úprav jednotlivých parametrů, abychom se po měsíci čekání dozvěděli, že nebude nic,“ dodává Dlouhý.

Že je situace kolem cen energie velmi vážná, ukazuje i dubnový průzkum SP ČR mezi podniky. Data z průzkumu ukázala, že zhruba pro 20 % firem má nárůst cen elektřiny a plynu fatální dopad. Například také investiční aktivita firem bude v letošním roce menší, než se předpokládalo. Z části za to může vysoká inflace. Právě kvůli ní a rekordnímu zdražování energie více než 60 % dotazovaných podniků objemově omezí investice, které tak firmám neumožní plně pokrýt investiční plány. Aktuálním rizikem nejsou jen ceny, ale i vyhlášení stavu nouze v plynárenství. Podle červencové ankety mezi členy HK ČR by se případné vyhlášení regulačního stupně s úplným odstavením plynu fatálně dotklo 29 % firem.

V RÁMCI OBECNÉ PODPORY PROSAZUJÍ ZÁSTUPCI FIREM ŘADU OPATŘENÍ

Firmám mohou pomoci například i kompenzace nepřímých nákladů, které nejsou žádným novým opatřením. Roky je využívají i jiné státy a cíleně míří na vybraná energeticky náročná odvětví, která kvůli ceně emisní povolenky musí nakupovat dražší elektřinu. Kompenzace vláda konečně letos přislíbila a příští rok by je firmám měla vyplatit. Dále zástupci firem vítají rozhodnutí vlády snížit poplatek za podporované zdroje energie v ceně elektřiny na nulu pro všechny odběratele (firmy i domácnosti), což zástupci podnikatelské veřejnosti aktivně prosazují již od loňského roku. Obě opatření jsou důležitá pro snížení dopadů vysokých cen energie, ani jedno z opatření však nereaguje na vysokou cenu plynu. Všechna tato opatření jsou v souladu s evropskými pravidly podpory i Dočasným krizovým rámcem.

Jednání s MPO a vládou jsou vedena třemi zaměstnavatelskými a podnikatelskými organizacemi: Hospodářská komora ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR. Jednání a přípravy na jednání probíhají za podpory Agrární komory ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP), Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu a dalších členských asociací a firem výše uvedených organizací (názvy jsou uvedeny v abecedním pořadí).

Evropský průmysl čelí příliš mnoha regulacím, tvrdí francouzský manažer a bývalý prezident BusinessEurope Pierre Gattaz. Vůbec největší zatížení pak představují ty zelené spojené s klimatickou politikou EU, které snižují konkurenceschopnost evropských firem vůči Číně nebo Spojeným státům. „Mnohem více by se mělo dělat pro podporu a motivaci k výzkumu a inovacím, kde se podniky snaží přicházet s environmentálními řešeními. A méně v oblasti omezení a pravidel nebo kontrol a sankcí,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Gattaz. Čtyři roky vedl vlivnou lobbistickou skupinu BusinessEurope sdružující 40 národních průmyslových a zaměstnavatelských svazů. Svůj mandát dokončil 1. července, v den, kdy začalo české předsednictví EU. SP ČR vám nyní exkluzivně přináší přepis celého rozhovoru.

HN: Jakým dlouhodobým rizikům čelí byznys v Evropské unii?

Pomalému růstu a malé konkurenceschopnosti. Té teď rozhodně nepomáhají dopady války na Ukrajině a rostoucí inflace. A pořád je tu covid, který teď sice řeší hlavně Čína, ale Evropu to ovlivňuje. Už to vypadalo lépe a přicházel opět růst, ale přišly lockdowny v Číně a válka na Ukrajině. Proto musí politici a činitelé EU dělat všechno pro to, aby si evropský byznys udržel svou konkurenceschopnost. Pokud evropské firmy a lidé nezvládnou inflaci, bude to velká komplikace.

HN: Ohrožují konkurenceschopnost Evropy regulace, které přicházejí s Green Dealem – souborem iniciativ Bruselu?

Balíček Fit for 55 (plán EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent – pozn. red.) je potřeba a jako evropský byznys to podporujeme. Evropská komise představila balíček celkem 13 opatření, což je opravdu hodně. Je potřeba být opatrný a posoudit jejich společný dopad. Velké mezinárodní společnosti mají lidi, kteří se mohou složitostem věnovat. Pro středně velké firmy je to mnohem větší problém. To je asi hlavní vzkaz pro Evropskou komisi, která si musí uvědomovat, že když budou evropské podniky zatíženy regulacemi, znamená to oproti konkurenci ze Spojených států, Číny, Indie nebo Japonska nevýhodu. Poslední věcí, kterou je potřeba brát v úvahu, je načasování. Evropa sama nemůže vyřešit změny klimatu. Ostatní kontinenty musí také přispět svým dílem.

HN: Máme v Evropě moc zelené regulace?

Ano, máme jí hodně. Důležitý je hlavně způsob, jakým se tyto regulace provádí. Mnohem více by se mělo dělat pro podporu a motivaci k výzkumu a inovacím, kde se firmy snaží přicházet s environmentálními řešeními. A méně v oblasti omezení a pravidel nebo kontrol a sankcí. Dávám přednost prvnímu aktivnímu přístupu, protože jinak u firem nastane další věc a tou je naprostá demotivace těch, kteří inovují.

HN: Na co by se mělo podle vás české předsednictví zaměřit?

Oceňuji pragmatický postoj, který u české vlády v přístupu k podnikání je. Sdílíme určitě většinu toho, co je v českých prioritách – například ambice v oblasti vnitřního jednotného trhu a obchodní politiky.

HN: Jednou z důležitých priorit pro Česko je Ukrajina. Jak se díváte na sankce, které EU na Rusko kvůli agresi uvalila?

Určitě podporujeme sankce, ale musí být dobře zacílené. Náš problém je, že pokud jde o dovozy ropy, plynu a materiálů, tak je prostě potřebujeme. Můžeme jednodušeji najít alternativní dodavatele hliníku nebo titanu. Pokud by ale hrozilo, že bychom zraňovali naši ekonomiku více než tu ruskou, tak je potřeba tenhle negativní dopad vidět. Sankce je potřeba dělat chytře. A společně.

HN: Myslíte si, že Evropa může ve střednědobém horizontu odebírat ruskou ropu a plyn?

To je těžká otázka. Hlavně musíme udělat co nejvíc, abychom byli energeticky více nezávislí. Musíme diverzifikovat dodávky strategických kovů, materiálů i energie. Je potřeba dále rozvíjet obnovitelné zdroje, stejně jako více využívat naše vlastní zdroje a možnosti těžby plynu v Evropě. Součástí řešení je samozřejmě jádro. Jednoho dne se snad podmínky změní a vrátíme se k nějakým normálnějším vztahům s Ruskem. Sankce jsou logické, ale politici musí vyhodnocovat jejich dopady, aby se negativní dopady na evropskou ekonomiku co nejvíce snížily. Evropa musí reagovat společně, jako se to stalo během covidu. Udělat z toho i příležitost pro změnu. To samé ostatně platí i pro problémy dodávek z Číny.

HN: Jak vidíte návrhy Evropské komise, které se týkají reformy v obchodování s emisními povolenkami? A chystaný mechanismus pro uhlíkovou daň, jak se dá zjednodušeně nazývat navrhovaný Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM).

Souhlasím, že CBAM může pomoci ochránit evropský průmysl, ale nemělo by to znamenat příliš rychlé vyřazování nynějšího volného povolenkového systému EU ETS. Hlavně se nesmí penalizovat lidé a firmy, které už jsou součástí tohoto systému. Jinak to může hodně poškodit firmy, které mají energeticky náročnou výrobu. Průmysl je pro sílu Evropy klíčový a potřebujeme ho tady více, ne méně. Třeba ve Francii docházelo v posledních 40 letech k poklesu průmyslu a dopady na sociální soudržnost jsou vidět.

HN: V čem je dnes vlastně ekonomická síla Evropy. Jsme upadající kontinent?

Určitě ne. Jsme 500 milionů lidí, kteří se cítí stále více evropsky. Máme taky úžasné strojírenství a výrobu aut. Je tu silný výzkum a historické dědictví. Je důvod být na to hrdý. Stejně tak máme prostředky na to, aby Evropa všem zmíněným krizím čelila a vyšla z nich posílená. Věřím, že byznys v Evropě se může udržet v dobrém stavu.

HN: Budu trochu ďáblův advokát. Třeba auta stojí na spalovacích motorech. V elektromobilitě je světový lídr americká Tesla, v IT technologiích je většina velkých firem buď ze Spojených států, nebo z Asie. Za Evropu tak možná něco znamená německý koncern SAP. Kde je ta síla?

Jsme ve světě, který se mění, a stejné to je s výrobou aut. Přechod k elektromobilitě není pouze o Tesle, podíl na trhu s elektroauty si udrží i tradiční evropské automobilky. Toho se nebojím. Pokud jde o digitální trh, tam jsme opravdu pozadu. Zároveň je tady ale i druhý pohled. Je vidět, že stále více start-upů zůstává v Evropě a nejdou už jen do Londýna nebo do Silicon Valley. Vznik dalšího obra podobného Facebooku nebude jednoduchý, ale třeba v oboru umělé inteligence nebo internetu věcí tu příležitosti jsou. Evropské firmy také mohou těžit z obratu k životnímu prostředí, protože to je rovněž obrovský trh. V Evropě tyto technologie jsou a můžeme v nich být číslem jedna.

HN: Jednou z priorit českého předsednictví je ambiciózní obchodní politika. Sem patří i dříve hodně zmiňovaná Transatlantická dohoda o volném obchodu mezi EU a Spojenými státy (TTIP), která už je nějakou dobu mrtvá. Je možné ji někdy oživit? Nebo nějakou její obdobu?

Bilaterální obchodní dohody jsou z principu dobré, protože přináší růst oběma stranám. Nepotřebují je ani tak velké nadnárodní firmy, ale hlavně ty středně velké, které těží z dohodnutých pravidel. Diverzifikace obchodu je určitě způsob, jak přispět k růstu v Evropě. To se týká Jižní Ameriky, Indie nebo jihovýchodní Asie. Pokud jde o TTIP, tak i když je žádoucí, plnohodnotná obchodní smlouva se Spojenými státy není v blízké budoucnosti pravděpodobná. My jsme hodně tlačili na vznik TTC (Trade and Technology Council – koordinační fórum EU a USA). To je způsob, jak začít, protože tam se dá dohodnout hodně, a to i bez TTIP. Můžeme se tam bavit o regulacích, normách i snížení cel. Tohle je realistická cesta.

HN: Jak vidíte opačný trend nynějšího světa, kdy se kvůli covidu a válce na Ukrajině stále více rozděluje. Někteří to nazývají deglobalizací.

Spíš než o deglobalizaci bych mluvil o jiné podobě globalizace. Ta určitě bude jiná kvůli geopolitice, válce s Ruskem a covidu v Číně. Firmy začnou některé věci vyrábět a prodávat jen pro trhy v Číně, v USA nebo v Evropě. Některé výroby se přestěhují – třeba i proto, že to bude bezpečnější kvůli covidu nebo nákladům na energie a přepravu. Nebo kvůli rozdílným regulacím. Evropa se ale nemůže začít chovat protekcionisticky, protože potřebujeme exportovat a prodávat po celém světě. Rozhodně ale musíme do Evropy znova dostat výrobu polovodičů, což je věc, která hodně chyběla jak za covidu, tak za války na Ukrajině. Potřebujeme také větší energetickou nezávislost a více obnovitelných zdrojů. V bateriích jsme také příliš závislí na Číně a Japonsku.

Celý rozhovor Pierra Gattaze pro Hospodářské noviny si můžete přečíst zde.