SP ČR vítá první kroky vlády ke zmírnění cen energie pro průmysl

Domácnosti ani firmy nebudou mít v ceně elektřiny od října a v příštím roce zaúčtované platby za podporované zdroje energie. Po svém jednání ve středu 22. června to deklarovala vláda. Schválila také poslední potřebné nařízení, které zabezpečí vyplacení kompenzací nepřímých nákladů v letošním roce. Svaz průmyslu a dopravy ČR tyto kroky vítá, protože pomůžou zmírnit ceny energie nejen pro průmysl.

„Vítáme, že vláda vyslyšela také hlas průmyslu a přistoupila k prvním krokům ke zmírnění dopadů cen energie i pro firmy. Definitivně schválila tzv. kompenzace nepřímých nákladů a odsouhlasila snížení platby za podporované zdroje energie (POZE) pro odběratele na nulu. To jsou bezpochyby dílčí pozitivní opatření, která jsme vládě navrhovali a požadovali již od podzimu minulého roku. Doposud stát firmy v podstatě nijak nepodpořil, podniky přitom zdražování energie označovaly jako největší problém a bariéru růstu, jejich nervozita rostla,“ vysvětluje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

VYPLACENÍ KOMPENZACÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ DEFINITIVNĚ POTVRZENO 

Po dlouhých projednáváních a zdrženích vláda schválila prostředky pro vyplacení kompenzací nepřímých nákladů pro vybraná energeticky náročná odvětví, která jsou ohrožená únikem uhlíku. „Kompenzace nepřímých nákladů sice nevnímáme jako nové opatření pro snížení dopadů vysokých cen energie, ale jsme rádi a děkujeme, že vláda konečně stvrdila jejich vyplacení v letošním roce. Ministr Síkela dokonce deklaroval, že zajistí jejich vyplacení i v příštím roce,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Za rok 2021 dostanou firmy například z odvětví ocelářství, chemie či papírenství necelých 800 milionů korun na kompenzaci ceny elektřiny kvůli vysoké ceně emisních povolenek. Jedná se o standardní opatření využívané v řadě zemí Evropské unie, v mnohých z nich dokonce od roku 2013 či 2014.

ZRUŠENÍ PLATBY ZA POZE ZLEVNÍ ELEKTŘINU DOMÁCNOSTEM I FIRMÁM 

V souladu s dlouhodobým požadavkem Svazu průmyslu vláda schválila návrh na snížení platby odběratele za podporované zdroje energie (tzv. POZE) na nulu. Opatření by mělo platit od 1. 10. 2022 po zbytek letošního roku a také celý příští rok pro domácnosti i firmy.

„Jsme rádi, že představitelé vlády po opakované urgenci vyslyšeli naše doporučení, že se jedná o jednoduché, snadno proveditelné opatření s okamžitým efektem do ceny elektřiny. Umožní alespoň částečně mírnit vážnou situaci ve firmách, byť samozřejmě při dnešních cenách elektřiny trochu omezeně. Všichni bychom ale od podzimu měli mít platbu za elektřinu díky zrušenému příspěvku na POZE nižší,“ kvituje Bohuslav Čížek rozhodnutí vlády. 

Podle analýzy SP ČR provedené na vzorku 40 podniků napříč všemi průmyslovými odvětvími (velkoodběratelé i maloodběratelé) by se náklady průmyslových firem na nákup elektřiny mohly při cenách elektřiny z dubna 2022 snížit měsíčně o 2,4 % až 10,4 %, v průměru pak o 4,5 %. Relevantní je toto opatření vztáhnout k pomoci s problémem nárůstu cen. Odpuštění příspěvku by tedy mohlo firmám pokrýt průměrně asi 8 % celkového navýšení nákladů na elektřinu, které firmám vzniklo v porovnání s loňskými cenami elektřiny. 

BALÍČEK JE TŘEBA DOPLNIT O OPATŘENÍ DLE DOČASNÉHO KRIZOVÉHO RÁMCE 

Ani schválená opatření ovšem podle Svazu průmyslu a dopravy ČR nejsou ideální a nedokáží řešit problém jako takový a jeho podstatu. Ideální řešení v podstatě neexistuje. Nicméně na stávající cenový šok je potřeba reagovat krátkodobě, proto Svaz opatření hodnotí kladně. „Uvedené návrhy také neřeší například vysoké ceny plynu. Jejich efekt je navíc omezený na firmy, které byly zasaženy nejvíce. Proto očekáváme, že balíček vláda v nejbližších dnech doplní i o opatření dle Dočasného krizového rámce Evropské komise, který považujeme za klíčový pro podporu pro nejvíce zasažené firmy a který umožní pomoci také firmám s vysokou cenou plynu. Efektivita opatření záleží na nastavených podmínkách. S Ministerstvem průmyslu a obchodu je diskutujeme, dáváme zpětnou vazbu z pohledu možností firem a doporučujeme se inspirovat okolními zeměmi, zejména Německem, aby byl program co nejflexibilnější a co nejméně limitující. Je třeba, aby opatření bylo funkční a byly nastaveny podmínky, které jsou realizovatelné,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

VYBRANÁ HLAVNÍ OPATŘENÍ, KTERÁ SVAZ PRŮMYSLU PROSAZOVAL A STÁLE PROSAZUJE: 

 

  • Kompenzace nepřímých nákladů odvětvím ohrožených únikem uhlíku a zajištění jejich vyplacení v tomto roce (uleví vybraným sektorům a firmám v ceně elektřiny) – konečně schváleno vládou
  • Snížení poplatku v ceně elektřiny za podporované zdroje energie na nulu (uleví všem firmám i domácnostem v ceně elektřiny) – vláda návrh odsouhlasila

 

  • Podpora pro firmy dle Dočasného krizového rámce (uleví firmám, kterým skokově narostla cena elektřiny i plynu) – probíhají jednání a příprava programu

 

  • Dotační investiční podpory – vyhlašovány a připravovány výzvy, probíhají jednání o dalších možnostech v rámci různých programů

Mimořádný projev předsedy vlády Petra Fialy

Vážení spoluobčané,

je tomu půl roku, kdy jsem před vás poprvé předstoupil jako předseda vlády České republiky. Ve svém novoročním projevu jsem varoval před tím, že nás čeká velice složitý rok. Naším hlavním problémem byla už od loňského léta nastupující vysoká inflace. Šlo o přímý důsledek ekonomických dopadů covidové pandemie, ale bylo to také způsobeno chováním minulé vlády, která zvýšila tempo zadlužování naší země na rekordní úroveň a pomohla tak rozpoutat tuto historicky nevídanou drahotu. To není politické prohlášení. To je fakt, na němž se shodují ekonomové i odborné instituce.

V té době ale nikdo z nás netušil, že už jen za několik týdnů se objeví ruský útok na Ukrajinu. Do Evropy se tak po desítkách let opět vrátila válka. A to se všemi důsledky nejen pro Ukrajinu a její obyvatele, ale také pro okolní země, pro Evropu a pro celý svět. Rusko totiž vede války dvě. Ta první je vojenská a týká se nyní území Ukrajiny. Tou druhou je morálně-ekonomická válka a jejím cílem jsou země západního světa. Tedy i Česká republika. Rusko se netají tím, že chce oslabit demokratické země, způsobit jim ekonomické obtíže, podnítit sociální problémy, narušit důvěru lidí ve stát a způsobit celkovou politickou nestabilitu. Jinými slovy: Rusko nás chce učinit slabými a tedy vydíratelnými. 

V této druhé válce má Putinovo Rusko dvě mocné zbraně. Dnes už je zřejmé, že se systematicky snaží narušit světový trh s potravinami a prostřednictvím nedostatku obilí v Africe a Asii způsobit novou migrační vlnu. Tou druhou zbraní je závislost významné části Evropy na jeho plynu a ropě. Bohužel, Česká republika patří mezi několik málo zemí, jejichž závislost je v tomto ohledu mimořádně vysoká. A není to jen proto, že jsme kdysi byli součástí sovětského bloku. Je to přímý důsledek toho, jak se chovaly minulé vlády, zejména pak vláda Andreje Babiše. Ještě před pěti lety jsme zhruba čtvrtinu plynu měli zajištěnu z Norska, tedy z bezpečné západní země. Minulá vláda neudělala nic proto, aby tyto dodávky udržela a zajistila tak energetickou bezpečnost České republiky. Naopak dovolila, abychom se v dodávkách plynu stali téměř stoprocentně závislí na Putinově Rusku. Zdali to byla chyba nebo záměr, těžko dnes soudit.

Přímý důsledek této krátkozraké politiky doléhá na naše domácnosti a firmy právě v těchto měsících. A nejsou to pouze dosud nevídané ceny energií, které začínají zásadně trápit mnohé z vás. Je to reálná hrozba, že Rusko v následujících týdnech či měsících otočí kohoutkem a vypne plyn a ropu, aby nám způsobilo co největší problémy.

Česká republika a její vláda tak stojí před třemi zásadními úkoly, které nutně musíme splnit, aby se naše země dokázala rychle vypořádat s touto zásadní hrozbou energetické závislosti na Putinově Rusku.

  1. Musíme zabezpečit dostatek plynu na tuto zimu.
  2. Musíme se co nejdříve odstřihnout od Ruska a stát se energeticky suverénním státem.
  3. Musíme pomoci lidem a firmám, aby zvládli cenový šok, který nás v souvislosti s energiemi v následujících měsících čeká.

Na vyřešení těchto úkolů pracujeme prakticky každý den od začátku ruské invaze na Ukrajinu. A já bych vám rád nyní ke každému z těchto bodů podal alespoň krátkou informaci, jak se nám to daří.

Prakticky od konce zimy se česká vláda velice intenzivně věnuje zajištění plynu, kterým plníme naše zásobníky. Jsme v tom úspěšní. V současné době je tuzemská kapacita zásobníků naplněna zhruba ze dvou třetin a nikdy v historii, kam data sahají, jsme neměli v tuto dobu v zásobnících tolik plynu. A jejich plnění nadále pokračuje. Pokud by tedy došlo v zimě na krizový scénář, budeme schopni, dostatečně a dlouhodobě zabezpečit dodávky do všech českých domácností. To je dobrá zpráva pro nás všechny.

Naše republika si ale nemůže dovolit být nadále stoprocentně závislá na jednom nespolehlivém dodavateli. Životně důležitým cílem naší země musí být energetická suverenita. Proto jsme v rámci vlády dali dohromady plán, jak této energetické suverenity chceme během následujících pěti let dosáhnout.

Některé kroky jsme už provedli. Asi jste zaznamenali, že jsme v posledních týdnech spustili léta bezdůvodně odkládaný tendr na dostavbu Dukovan, přičemž se ho nebude účastnit ani Čína ani Rusko. Rovněž jsme se dohodli na rozšíření ropovodu TAL, který vede přes Alpy z italského přístavu Terst. A s Polskem jsme dojednali znovunastartování projektu výstavby plynovodu Stork 2. Díky intenzivnímu vyjednávání v rámci EU jsme získali výjimky na zásobování českého trhu pohonnými hmotami. Minulý týden se nám podařilo získat podíl v terminálech na stlačený zemní plyn v Nizozemsku. A tento týden oznámila společnost ČEZ, že od ruských majitelů získala firmu Škoda jaderné strojírenství, která je klíčová pro náš jaderný sektor. To všechno snižuje naši závislost na plynu a ropě z Ruska.

A takto budeme pokračovat i nadále. Musíme zásadně navýšit kapacitu plynovodů a ropovodů ze zemí Evropské unie. Musíme získat další kapacitu v terminálech pro LNG plyn na moři. Musíme podporovat výstavbu bezemisních zdrojů energie. Naším pilířem bude jádro, to je jasné, ale masivně podpoříme výstavbu fotovoltaických elektráren a budeme podporovat i využívání tepelných čerpadel. Chceme zásadně zvýšit objem produkce domácího bioplynu. A podpoříme investice do energetických inovací a také do úspor. Ano, bude nás to stát spoustu úsilí a hodně peněz. Ale je to cesta, která se českým domácnostem i českým firmám nakonec bohatě vyplatí. Je to investice do naší energetické suverenity.

Často se mne ptáte, proč prostě nenařídíme ČEZu, aby prodával elektřinu levněji, když tu firmu vlastní stát. Odpověď je jednoduchá: v ČEZu jsou 30% vlastníkem soukromí akcionáři a ti mají své zájmy chráněné zákonem. Zatímco zájem státu je dostatek energií za přijatelné ceny, zájem soukromého investora je zisk. A tyto dva přístupy se nyní dostávají do konfliktu. To ale chceme změnit. Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. Není to řešení pro tuto zimu. Bude to proces, který chvíli potrvá, ale chceme s tím začít co nejdříve.

Ještě jednou opakuji: naším hlavním cílem musí být energeticky suverénní Česká republika. Tedy republika, která bude schopna sama vyrobit maximum energie a vyrobit ji za přijatelné ceny. A v případě dovozu plynu a ropy se bude schopna sama suverénně rozhodnout, od koho a za kolik je nakoupí.

Je zřejmé, že výsledky těchto kroků nepocítíme okamžitě. Podle našich rozumných odhadů to potrvá minimálně 2 až 5 let. Mezitím budeme čelit nejen nejistotě dodávek z východu ale zejména vysokým cenám, které jsou výsledkem naší současné závislosti na Putinově Rusku. I tady mám ale pro vás dobrou zprávu.

I když je státní rozpočet napjatý, i když se nemůžeme příliš zadlužovat, abychom ještě víc neroztočili inflaci, chceme jako odpovědná vláda pomoci domácnostem i firmám se zvládnutím drahých energií. Proto jsme připravili a dnes schválili důležitá opatření, prostřednictvím kterých uvolníme na přímou pomoc celkem 66 miliard korun ze státního rozpočtu. Jenom připomínám, že dosud jsme v rámci vládního Deštníku proti drahotě uvolnili už více než sto miliard korun na cílenou podporu těch, kteří jsou nejvíce zasaženi drahotou. Toto jsou další finanční prostředky.

Prvním novým opatřením, které pomůže všem firmám a všem domácnostem, je zrušení povinných plateb za obnovitelné zdroje. Pro domácnosti to tedy znamená, že od podzimu na každé spotřebované megawatt hodině elektřiny ušetří až 600 korun.

Dalším novým opatřením, které dnes rovněž schválila vláda, je úsporný tarif. Tento tarif pomůže domácnostem jak s platbami za elektřinu, tak za plyn. Konkrétní ušetřená částka se bude odvíjet od toho, jaký mají jednotliví odběratelé tarif, nebo od toho, kolik spotřebovávají plynu. Toto opatření bude automatické, nebude třeba o něj někde žádat. Stát poskytne peníze přímo distribučním firmám a ty je promítnou do své fakturace zákazníkům, tedy vám. Uvidíte to přímo ve formě nižších záloh za energie, které pravidelně platíte.

Nechceme nikoho znevýhodňovat. Proto vedle těchto dvou hlavních opatření poskytne vláda dalších 10 miliard korun pro teplárny, které zajišťují v naší zemi centrální vytápění. Podpora poputuje i bytovým domům s vlastními kotelnami. A další podpůrné programy máme připraveny i pro firmy, které působí v energeticky náročných odvětvích.

Vážení spoluobčané, víte, že k vám chci být maximálně otevřený. Nárůsty cen energií, které nás čekají v dalších měsících, budou pro mnohé z vás šokem. Stát nemá dostatek peněz na to, aby plošně tento nárůst kompenzoval v plné výši a všem. Žádný evropský stát to nedělá. Ale všemi kroky, které jsem tady zmínil, říkáme zřetelně – nenecháme vás padnout.

Nadále také platí, nad rámec dnes schválených opatření, možnost získat individuální podporu formou příspěvku na bydlení pro každého, komu výdaje na jeho bydlení přesáhnou jednu třetinu jeho příjmu. O tuto dávku je ale potřeba aktivně zažádat. Prosím všechny, aby neměli ostych to udělat. A aby si včas zjistili, jak a kde mohou tuto dávku získat.

Zároveň mám pro všechny žadatele dobrou zprávu, že se nám v posledních týdnech podařilo celý proces významně zjednodušit. Snažíme se, aby stát fungoval lépe a přátelštěji – tak, jak jsme to slíbili ve svém programovém prohlášení. I proto chystáme na podzim informační kampaň, která bude mít za cíl doručit všechny potřebné informace o vládní pomoci v případě drahých energií ke všem obyvatelům, kterých se může týkat.

Vážení spoluobčané, považoval jsem za nutné ještě před tím, než začne léto a řada z vás se bude věnovat odpočinku a rodině, abyste měli základní informace o tom, co vláda připravuje v oblasti energií. Vím, že máte nyní obavy, ale stát je tady od toho, aby v takto mimořádné situaci nabídl pomocnou ruku. Věřím, že jsme na druhou polovinu tohoto mimořádně složitého roku připraveni a že společně vše zvládneme.

Přeji Vám hezký večer.

Petr Fiala
předseda vlády ČR

Vláda připravila zákonná pravidla pro zavedení úsporného tarifu na energie, zvýšit na dvojnásobek chce i hranici pro platbu DPH

Ministr financí Zbyněk Stanjura na tiskové konferenci vysvětlil plánované změny v DPH, 22. června 2022.
Ministr financí Zbyněk Stanjura na tiskové konferenci vysvětlil plánované změny v DPH, 22. června 2022.
Vláda Petra Fialy připravila scénář, jak pomoci odběratelům elektřiny a plynu zvládnout vysoké ceny energií. Na schůzi ve středu 22. června 2022 schválila návrh novely energetického zákona, který jí dá mandát poskytnout odběratelům příspěvek na úsporný tarif. Do Poslanecké sněmovny kabinet pošle i návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, kterou se zvyšuje limit pro vznik plátcovství k dani z přidané hodnoty z jednoho na dva miliony korun.

Vládní novela energetického zákona zavádí do legislativy nový právní institut – příspěvek na úsporný tarif. Pokud návrh projde Parlamentem, bude mít stát možnost snížit koncovým zákazníkům prostřednictvím energetického zákona konečnou cenu elektřiny nebo zemního plynu. Konkrétní parametry příspěvku, například výši slevy, její časový rámec či sumu, kterou stát energie zadotuje, bude moci vláda stanovit svým nařízením. Příspěvek bude zohledňovat i charakter spotřeby odběratelů a bude se týkat například i centrálních výtopen pro obyvatele bytů s tzv. ústředním topením.

Vláda chce zjednodušit i daňovou administrativu malým podnikům a osobám samostatně výdělečně činným. Do Parlamentu proto posílá novelu zákona o dani z přidané hodnoty a novelu zákona o daních z příjmů, jejíž podstatou je navýšení limitu pro vznik plátcovství k dani z přidané hodnoty z jednoho na dva miliony korun. Dosavadní hranice byla stanovena v roce 2004 a odpovídala tehdy částce 35 000 eur. Na stejnou hranici, tedy dva miliony korun, se posune možnost využití režimu paušální daně. Vláda ale současně navrhuje zavést tři pásma paušálního režimu, do kterých budou plátci daní zařazeni podle výše příjmu a procenta, která uplatňují na paušální výdaje. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

V souvislosti s cenami energií vláda přijala také dvě nová nařízení – o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie a o navýšení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro zbývající část roku 2022. Kabinet mimo jiné rozhodl o navýšení dotace ze státního rozpočtu na provozní podporu související s rozvojem nových obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů energie v letošním roce o 4,65 miliardy korun.

Vláda odsouhlasila také další posílení energetické bezpečnosti České republiky. Správa státních hmotných rezerv dostala povolení vynaložit 52,2 milionu dolarů, které jsou alokovány na zvláštním účtu pro účely posílení ropné bezpečnosti, na nákup až 80 000 tun ropy zpracovatelné v litvínovské rafinerii do státních zásob. Toto navýšení rezervy má pomoci překlenout kritické období, pokud by se Ruská federace rozhodla jednostranně zastavit dodávky ropy ropovodem Družba.

Kabinet projednal rovněž návrh změny Ústavy a ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, která má usnadnit proces schvalování vysílání českých vojáků do zahraničí na krátkodobé mise či naopak krátkodobou účast, průjezdy či přelety zahraničních vojsk v ČR. Novela rozšiřuje okolnosti, za kterých o těchto věcech může rozhodnout sama vláda bez předběžného souhlasu Parlamentu s tím, že se tak do ústavního zákona promítne už stávající praxe následného souhrnného informování Parlamentu v půlročních intervalech. Důvodem navržených změn je potřeba flexibilnějšího rozhodování o pohybech ozbrojených sil v současné zhoršené bezpečnostní situaci, ale i kvůli řešení pandemie či zvládání migračních vln.

Vláda schválila také návrh novely zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlase. Navržené změny se týkají obou rad veřejnoprávních médií, jejich složení i způsobu volby. Kabinet například navrhuje, aby nově třetinu ze členů obou rad volil i Senát nebo aby subjekty, které mají právo navrhovat Parlamentu nové radní, musely existovat alespoň deset let. Více v tiskové zprávě Ministerstva kultury.

Do Parlamentu zamířily také novely zákona o provádění mezinárodních sankcí a návrh nového sankčního zákona. Obě normy zpřesňují pravidla pro provádění sankcí, a to jak mezinárodních, tak i národních, které navíc budou moci jít i nad rámec sankcí přijatých například v rámci sankčních režimů Evropské unie. Také přípravu těchto právních norem, které má vláda v programovém prohlášení, urychlilo současné dění na Ukrajině a přijímání sankcí proti agresorům Rusku a Bělorusku. Více o zákoně o provádění mezinárodních sankcích naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí. Podrobnosti o novém sankčním zákoně naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zahraničních věcí.

Vláda odsouhlasila také změny ve vyhlášeném dotačním programu Ministerstva pro místní rozvoj Ukrajina – rozšíření veřejných ubytovacích kapacit, který má pomoci obcím řešit problémy s ubytováváním uprchlíků z Ukrajiny. Podle změněných pravidel si o dotaci na vznik ubytovacích kapacit budou moci nově požádat i nestátní neziskové organizace a církve a náboženské společnosti. Více v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda projednala také návrh na změnu v čele Národní rozpočtové rady. Současná předsedkyně Eva Zamrazilová byla prezidentem republiky jmenována viceguvernérkou České národní banky, což je funkce ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti neslučitelná s funkcí předsedkyně Národní rozpočtové vlády. Eva Zamrazilová proto podala k 30. červnu rezignaci a vláda dnes rozhodla, že na její místo navrhne Poslanecké sněmovně jmenovat dosavadního člena Rady Mojmíra Hampla.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-22-cervna-2022-197336/.

Ohlédnutí za Dny českého zemědělství 2022

Dny českého zemědělství se konaly v pátek 17. června 2022 a v sobotu 18. června 2022. Smyslem a cílem této akce je veřejnosti představit zemědělství, práci v něm a fungování zemědělských podniků, a tím přispět k pozitivnímu vnímání zemědělství jako zajímavého a moderního oboru. Tyto Dny otevřených dveřích v zemědělských podnicích, školních statcích a na farmách jsou jedinečnou příležitostí ukázat veřejnosti, že zemědělství je velmi důležitý obor, bez něhož by se ani laická veřejnost neobešla.

Letos se v tomto termínu otevřelo veřejnosti na 20 zemědělských podniků.

Během Dnů otevřených dveří lze nahlédnout do reálného provozu, k hospodářským zvířatům, prohlédnout si zemědělskou techniku a dozvědět se mnoho zajímavostí a poznat dnešní zemědělství. Odborní pracovníci jsou v těchto dnech připraveni zodpovědět návštěvníkům dotazy týkající se rostlinné i živočišné výroby nebo vysvětlit, jaké jsou nejnovější trendy moderních technologií v zemědělství.

A jak tyto dny probíhaly ve vybraných podnicích?

Do ZD Sloupnice zavítalo na 1200 lidí a navštívili 4 provozní střediska. Návštěvníci si prohlédli stáje a dojírnu, zemědělskou techniku, pro milovníky techniky byla připravena historie vývoje traktorů. U krmného vozu se veřejnost dozvěděla, jak se kombinuje krmná dávka. V provozu právě probíhal svoz senáže, takže návštěvníci viděli, jak se uchovává senáž na zimu a jakou práci to obnáší.

Do družstva Pooslaví Nová Ves přijelo skoro 500 dětí z okolních školek a škol. Některé viděly poprvé slámu, hnůj i krávu. Navíc měly děti tento den štěstí v tom, že mohly na vlastní oči vidět čerstvě narozené telátko. Pohladily si velké krávy, navštívily porodnici, podívaly se na traktory. Pro malé návštěvníky nechyběl skákací hrad a šlapací traktory. Zaměstnanci družstva si s dětmi ochotně povídali o tom, jak se starají o krávy a také o půdu.

Akciová společnost MORAVOSEED CZ pořádala Dny otevřených dveří letos poprvé. V provozovně v Mikulově bylo pro odbornou veřejnost a organizované skupiny otevřeno v pátek, v sobotu pak mohla tuto provozovnu navštívit široká veřejnost. Návštěvníci mohli nahlédnout do osivářských provozů a seznámit se s péčí, kterou osivu v MORAVOSEED CZ věnují. Pro návštěvníky tu byla připravena „Taška plná dárků“ (plná užitečných přírodních přípravků), kterou zdarma získalo prvních 300 návštěvníků. Podívat se přišla i Střední zahradnická škola z nedalekého Rajhradu. K vidění tu byl i sortiment salátů (ledových, hlávkových i listových) a ředkviček. Cílem pořadatelů bylo oslovit především „amatéry“, resp. hobby-zahradníky a zahrádkáře, které zelinářství neživí.

Na Dnech českého zemědělství nechyběl ani náš stánek Zemědělství žije!, kde mohly děti za malou odměnu soutěžit a poznávat, z čeho se získávají potraviny. Stánek vyhledávaly od samého rána školy a školky z blízkého okolí daného podniku. Dorazily v doprovodu vyučujících, kteří od nás odcházeli se školními sešity, jimiž se mohou inspirovat při výuce.

Děkujeme všem zemědělcům, kteří se do jednotného termínu zapojili! Vnímáme, že tato akce je ze strany veřejnosti velmi vítaná. Veřejnost má jedinečnou příležitost, jak se podívat někam, kam se normálně není možné dostat, a navíc se ještě něco nového dozvědět. Těšíme se na další ročník!

  • Zdroj: Zemědělský svaz České republiky

Úkoly pro nového ministra školství

Předseda školských odborů František Dobšík hostem pořadu na ČT 24.

Hledá se nový ministr školství. Jak odchod Petra Gazdíka z funkce ovlivní další vývoj a chystané změny v oblasti vzdělávání? Na co by se měl nový ministr zaměřit? Neovlivní to negativně vyjednávání o navýšení platů ve školství? Jak se ke vzniklé situaci staví školské odbory? O tom všem a o dalších tématech diskutoval v úterý na ČT 24 jejich předseda František Dobšík.

Záznam celé relace může zhlédnout na webu ČT 24 na adrese: https://www.ceskatelevize.cz/…/1010149…/222411058280621/

Politická dohoda o podávání zpráv o udržitelnosti podniků

Evropská komise oznámila 21. června 2021 politickou dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou o návrhu Komise na směrnici o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD).

Nová směrnice, která je nedílnou součástí agendy udržitelného financování EU a Evropské zelené dohody, zmodernizuje a posílí pravidla týkající se typu sociálních a environmentálních informací, které musí společnosti hlásit. Od široké skupiny velkých společností a také od kotovaných malých a středních podniků se nyní bude vyžadovat, aby podávaly zprávy o udržitelnosti. Nová pravidla zajistí, že investoři a další zúčastněné strany budou mít přístup k informacím, které potřebují k posouzení investičních rizik vyplývajících ze změny klimatu a dalších otázek udržitelnosti. Vytvoří také kulturu transparentnosti, pokud jde o vliv společností na lidi a životní prostředí. Náklady na podávání zpráv se pro společnosti ve střednědobém až dlouhodobém horizontu sníží harmonizací informací, které mají být poskytovány.

Mairead McGuinness, komisařka pro finanční služby, finanční stabilitu a unii kapitálových trhů uvedla: „Jedná se o mezník ve vývoji výkaznictví společností, významný krok vpřed v oblasti zveřejňování, který pokrývá mnoho odvětví hospodářství. Vykazování udržitelnosti bude nyní na stejné úrovni jako finanční výkaznictví. Směrnice pomůže řídit přechod k udržitelnému ekonomickému systému postavenému na inovacích a investičních příležitostech. Umožní společnostem efektivněji komunikovat a řídit svůj výkon v oblasti udržitelnosti. Občané budou moci měřit úspěšnost společností nejen z finančního hlediska, ale také posoudit, jaký mají dopad na lidi a životní prostředí.“

Ústředním bodem směrnice je zavedení povinných evropských standardů vykazování udržitelnosti, které Evropská poradní skupina pro finanční výkaznictví (EFRAG) v současné době vyvíjí. CSRD tak mění stávající požadavky směrnice o nefinančním výkaznictví (NFRD). Požadavky na podávání zpráv budou postupně zaváděny pro různé druhy společností. Kotované malé a střední podniky budou mít povinnost podávat zprávy až od roku 2026, s možností opt-out do roku 2028. První společnosti budou muset nová pravidla poprvé použít ve finančním roce 2024, a to na zprávy zveřejněné v roce 2025.

VEŘEJNÁ KONZULTACE KE STANDARDŮM

Současně je stále ještě otevřena veřejná konzultace ke standardům, které budou obsahovat, co a v jakém detail budou společnosti mít povinnost reportovat. Standardy se budou vytvářet formou delegovaných aktů, Evropská komise tím pověřila EFRAG (Agenturu pro finanční výkaznictví). Termín VK je 8. srpna 2022.

Vláda schválila tzv. malou novelu daňových zákonů

Vláda dne 22. 6. 2022 schválila návrh tzv. malé novely daňových zákonů, jejíž klíčovou součástí je zvýšení minimálního limitu povinné registrace k DPH z 1 mil. na 2 mil. Kč a možnost uplatnění paušální daně do stejné výše ročních příjmů.

„Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) se aktivně účastnil vypořádání a oceňuje, že Ministerstvo financí (MF) vyslyšelo a do novely zapracovalo některé naše požadavky. Jedná se zejména o prodloužení mimořádných zrychlených odpisů pro firmy o další dva roky nebo o úpravu parametrů kontrolního hlášení DPH – zmírnění přísných sankcí, prodloužení některých lhůt v rámci komunikace s finanční správou. Již v loňském roce s ohledem na vývoj investic či zpoždění v dodávkách dávalo smysl toto opatření prodloužit, stávající situace naše argumenty ve prospěch zrychlení odpisů ještě posílila,“ říká k návrhu novely B. Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom SP ČR.

Za důležitou změnu považuje SP ČR také dotažení legislativní úpravy daňových odpočtů na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání v době koronavirové krize, která definuje jasné podmínky použití výše uvedených odpočtů ve zdaňovacích obdobích od 1. 4. 2019 – 30. 4. 2021, čímž se zajišťuje právní jistota podnikatelů. Zde MF vyhovělo námětu SP ČR již v době koronavirové krize, nyní bylo třeba jen dotáhnout právní stránku.

Ačkoliv má SP ČR k některým úpravám výhrady, například navrhoval delší prodloužení lhůt pro komunikaci s finanční správou v případě kontrolního hlášení až na 20 dní, oceňuje návrhy obsažené v daňové novele a žádá o její rychlé schválení, aby firmy mohly tato opatření využít co nejdříve. „Firmy potřebují včas vědět, jaké změny budou platit, aby se na ně mohly připravit a zohlednit je ve svých aktivitách. O prodloužení zrychlených odpisů jako pozitivního faktoru investičního rozhodování žádáme od loňského roku a je třeba toto opatření co nejdříve i právně ukotvit,“ doplňuje B. Čížek. Nyní bude návrh předložen k projednání poslanecké sněmovně.

POŽADAVKY SP ČR NAD RÁMEC NOVELY

Mimo uvedené přijaté změny požaduje SP ČR další pozitivní úpravy pro firmy, kde některé z nich byly zveřejněny mj. v dřívějším stanovisku k výše uvedené novele zde či v Programovém prohlášení SP ČR. Jedná se například o možnosti zjednodušení v oblasti odpisů majetku. Dále Svaz požaduje prodloužit lhůtu pro uplatňování daňové ztráty „dopředu“, případně zavést neomezenou možnost přenosu ztrát, jak je to obvyklé v řadě vyspělých zemí (podle nynějších zákonů je možné daňovou ztrátu uplatnit pouze v 5 následných zdaňovacích obdobích). SP ČR poukazoval na to, že v důsledku např. ekonomické krize se firmy mohou potýkat s horšími hospodářskými výsledky i v následujících letech. Zároveň s tím musí ale být omezeny i lhůty pro doměření daně (oprávnění správce daně ke kontrole s následkem doměření a souvisejících sankcí). Mnohé firmy se také potýkají s administrativní náročností či komplikacemi při uplatňování slevy na dítě, například v případě střídavé péče a to v situaci, kdy se rodiče nedohodnou na konkrétním způsobu uplatnění.

 

Svazu bylo v rámci vypořádání „malé“ novely přislíbeno, že úpravy odpisů, řešení problematiky uplatňování slev na děti v případě střídavé péče budou řešeny ve velké daňové novele, stejně jako již dříve přislíbená možnost účetní a daňové evidence v eurech. Přislíbena byla také diskuse ohledně požadavku Svazu na prodloužení lhůty pro uplatnění daňové ztráty.

Úrokové sazby stouply o 1,25 procentního bodu

Poslední zasedání bankovní rady ČNB ve „starém složení“ se neslo v duchu opětovného a velmi výrazného nárůstu úrokových sazeb. Základní dvoutýdenní (2T) Repo sazba byla zvýšena o 1,25 p. b. na celkových 7 %. Za poslední rok tak 2T Repo sazba vzrostla již o 6,75 p.b. a je tak nominálně nejvyšší od konce roku 1999*. Bankovní rada současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 6% a lombardní sazby na 8%.

ČNB reaguje v rámci tzv. inflačního cílování na rychle rostoucí inflaci, která je nyní nejvyšší za posledních 30 let a poslední výsledky překračují původní odhady řady institucí, včetně původních prognóz ČNB. Meziroční míra inflace spotřebitelských cen dosáhla v květnu 16 % a Index cen průmyslových výrobců vykázal růst za stejné období dokonce o 27,9 %. Výrazně rostou zejména ceny energie, chemických látek, kovů, dřeva či potravinářských výrobků či nápojů.

Mnohé podniky se tak již od loňského roku potýkají s vysokou nákladovou inflací, kterou jsou nuceny stále častěji promítat do svých konečných cen a dosavadní vývoj naší ekonomiky a poptávky i určitý prostor pro navýšení dával. Rapidní růst cen ale kromě zvýšených nejistot, omezování prostředků na potřebné investice již také pomalu sám o sobě začíná ochlazovat poptávku, což vyplývá mj. z květnového Indexu nákupních manažerů zpracovatelského průmyslu v ČR i v eurozóně, konkrétně u jeho složky vývoje zakázek.

Na základě vývoje míry inflace a deklarace řady stávajících členů Bankovní rady trhy v podstatě zvýšení očekávaly, takže se nejedná o překvapení. Na druhou stranu inflační očekávání firem ovlivněná skokovými nárůsty cen řady vstupů v posledních měsících rostla a řada firem vnímá zvyšování úrokových sazeb spíše negativně ve smyslu růstu další položky nákladů, ve vztahu k ekonomickým výhledům a s výrazným otazníkem nad efektivitou tzv. úrokového kanálu. Další navýšení úrokových sazeb ze strany ČNB představuje pro firmy další náklady na financování a rozhodně jim nepomáhá. Úrokové sazby u nových úvěrů nefinančním podnikům dosáhly již v dubnu 7 %, což je nejvíce v historii měření statistik ČNB od r. 2004 a v důsledku nynějšího rozhodnutí bankovní rady dále porostou.

Bohuslav Čížek

* https://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Jak-se-vyvijela-dvoutydenni-repo-sazba-CNB/

Svaz průmyslu upozornil na 13 zbytečných povinností podnikatelů

Zrušit pracovnělékařské prohlídky u zaměstnanců v první kategorii, změnit problematiku odvádění DPH u darů nebo již nevyžadovat písemný rozvrh čerpání dovolené. To jsou jen některé úpravy, kterými Svaz průmyslu a dopravy ČR navrhuje zmírnit administrativní zátěž firem a podnikatelů. Ta je v Česku mnohdy neúměrně vysoká, některé povinnosti pro zaměstnavatele jsou dokonce až absurdní. Svaz průmyslu 13 konkrétních návrhů na zjednodušení předal i ministrovi pro legislativu Michalovi Šalomounovi.

Řada tuzemských podniků následující situaci bohužel dobře zná. Firma se rozhodne poskytnout věcný dar humanitární organizaci, která jej využije v České republice. V praxi se jí ale někdy spíše vyplatí konkrétní produkt raději zničit, než aby ho darovala a vykonala tím obecně prospěšnou činnost. V rámci daru musí totiž podnik zaplatit DPH z ceny zboží, zatímco pokud se stejnou věc rozhodne zničit, paradoxně DPH neodvádí a může si ji odečíst z pořízení věcí na vstupu.

„Uvedená praxe firmy nemotivuje k tomu, aby ve vlastní zemi pomáhaly s obecně prospěšnou činností, která supluje státní pomoc nebo udržuje sociální smír ve společnosti. Pro firmy je tedy často jednodušší, aby například nevyužité židle nebo staré počítače zničily, než aby je poslaly na dobrou věc. Existuje sice osvobození od DPH s nárokem na odpočet v případě dodání daru prostřednictvím humanitárních organizací do třetích zemí, třeba do Afriky nebo Asie, ale tento pardon neexistuje u dodání v rámci ČR,“ vysvětluje Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR. Svaz proto navrhuje uvedenou problematiku změnit, aby firmy více motivovala k darování nepotřebných věcí pro humanitární účely.

Jednou z oblastí, kde by se administrativní zatížení firem mohlo podle SP ČR také snížit, jsou pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců. U pracovníků v první kategorii, což jsou například kancelářské pozice, kde by samotná práce neměla představovat žádné riziko pro zaměstnance, je Svaz navrhuje úplně zrušit. „Tyto prohlídky firmy zbytečně zatěžují, protože v této kategorii způsobilost zaměstnance posuzuje lékař zpravidla automaticky a od stolu. Jejich zrušením by se jednoznačně snížila administrativní zátěž podniků. Zároveň nepředpokládáme, že by takový krok měl nějaké nepříznivé dopady na zdraví zaměstnanců,“ říká Jitka Hlaváčková, poradkyně generální ředitelky a právnička Svazu průmyslu a dopravy ČR s tím, že by se touto změnou také odlehčilo velmi přetíženým poskytovatelům pracovnělékařských služeb. O zrušení prohlídek zaměstnanců v první kategorii proto Svaz již jedná s Ministerstvem zdravotnictví.

Další z absurdních povinností, kterou zaměstnavatelé v současnosti musí dodržovat a mnozí pracovníci z firem ji dobře znají, je písemný rozvrh čerpání dovolené. Ten přitom není při reálném určování dovolené v průběhu roku vůbec závazný a v praxi nepřináší žádnou výhodu zaměstnavateli, zaměstnancům ani odborům. Jde o historické ustanovení, které firmy pouze administrativně zatěžuje. Svaz průmyslu a dopravy proto usiluje o jeho úplné zrušení.

Zástupci zaměstnavatelů by rádi zjednodušili i každoroční podepisování takzvaného růžového papíru, tedy prohlášení poplatníka k dani z příjmu. „Pro mzdové účetní to znamená každoroční uhánění zaměstnanců, aby podepsali prohlášení. U většiny pracovníků přitom nedochází ke změně již uvedených údajů. Řešením by podle nás proto bylo podepsání při nástupu do zaměstnání a pak jen v případě, že dojde ke změně, ať už třeba narození dítěte, ztrátě zaměstnání u manžela nebo manželky nebo invaliditě,“ vysvětluje Jitka Hlaváčková, poradkyně generální ředitelky a právnička Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu navrhuje zmírnit administrativní zátěž firem v řadě dalších oblastí. „Připravili jsme 13 konkrétních návrhů, které jsme předali i ministrovi pro legislativu Michalovi Šalomounovi. Tím ale nekončíme. Dlouhodobě chceme, aby se stát alespoň přiblížil k anglosaskému pravidlu ‘za každou nově zavedenou povinnost dvě zruš’. To se zatím nedaří, změť nařízení pro podnikatele je obrovská a trpí tím hlavně menší a střední firmy. Proto jsme připraveni dál přicházet s podobnými návrhy,” říká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Všech 13 nesmyslných povinností, které musí podnikatelé plnit najdete ZDE.

 

Tripartita řešila flexibilitu trhu práce nebo fondy EU

Tripartita se zabývala aktuálními problémy, například důsledky situace na Ukrajině či situací na trhu práce, 21. června 2022.
Tripartita se zabývala aktuálními problémy, například důsledky situace na Ukrajině či situací na trhu práce, 21. června 2022.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v úterý 21. června 2022 sešli na čtvrtém letošním jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Sociální partneři se na svém zasedání věnovali současné situaci na Ukrajině, flexibilitě trhu práce a zaměstnávání zahraničních pracovníků, strategickému plánu společné zemědělské politiky na období 2023 až 2027 nebo implementaci programů fondů EU.

„Se začátkem našeho předsednictví v Radě EU se budeme věnovat energiím a bezpečnosti České republiky. Vláda je aktivní v řešení energetické situace a pomoci domácnostem i firmám. Vláda se snaží o adresnou pomoc a je připravena pomáhat lidem i dále,“ sdělil po jednání tripartity její první místopředseda a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Strategický plán společné zemědělské politiky na období 2023–2027

Tripartita prodiskutovala Strategický plán společné zemědělské politiky na období 2023–2027. Jeho odeslaná podoba představuje kompromis, který respektuje reálnou situaci v našem zemědělství. Cílem je výrazně podpořit menší zemědělce a ty, kteří chtějí dělat něco navíc pro naši krajinu. Současně bude zajištěna i dostatečná podpora pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly.

Stav implementace programů fondů EU a příprava programového období 2021–2027

Tripartita se věnovala také novému programovému období evropských fondů. ČR patří v přípravě programového období 2021–2027 ve srovnání s jinými členskými státy v rámci EU dlouhodobě mezi velmi pokročilé země. Zahájení čerpání je však v novém období opožděné. Klíčovým faktorem, který vedl ke zpoždění celé přípravy, bylo zdlouhavé vyjednávání legislativy na úrovni EU. V rámci vyhlášených výzev u programového období 2014–2020 byly do konce dubna 2022 vydány právní akty o poskytnutí podpory v celkové výši 703,4 miliardy korun, což činí 106,7 procenta celkové alokace programového období.

Flexibilita trhu práce a zaměstnávání zahraničních pracovníků

Zástupci sociálních partnerů se věnovali i aktuální situaci na trhu práce a zaměstnávání zahraničních pracovníků. Opatření v oblasti ekonomické migrace je nutné nastavovat s ohledem na omezené kapacity veřejné infrastruktury, občanské vybavenosti (mateřské a základní školy, zdravotnická zařízení) a možností ubytování. Před diskusí o realokaci stávajících kvót v rámci programů ekonomické migrace by měla mít přednost diskuse o využití možného potenciálu držitelů dočasné ochrany a diskuse o absorpčních možnostech veřejných služeb ve velkých městech. Je možné uvažovat o úpravách kvót pro náběr žádostí o zaměstnanecké karty v řádech nízkých tisíců z nových zdrojových zemí náhradou za Ukrajinu a to pro nedostatkové profese.

Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR se uskuteční v úterý 13. září 2022.