Tripartita

Novela zákona o evidenci skutečných majitelů má za cíl vyjít připomínkám Evropské komise, která stávající právní normu označila za nesouladnou s příslušnou evropskou směrnicí. Novelou zákona o evidenci skutečných majitelů Komise dodatečně podmínila možnost podání první žádosti o platbu v rámci Národního plánu obnovy. Vláda proto navrhuje zákon upravit v těch bodech, které Komise České republice vytkla. Jedná se o vymezení skutečného majitele, konkrétně o nadbytečnost prvku tzv. koncového příjemce, a o některé dosavadní výjimky z evidenční povinnosti. Nově se mají vztahovat jen na veřejnoprávní právnické osoby.

Vláda projednala dva návrhy zákonů, které mají pomoci se zvládnutím uprchlické vlny z Ukrajiny a se začleňováním ukrajinských uprchlíků do života v České republice i po skončení nouzového stavu 30. června, kdy zároveň přestanou platit i vládou vydaná mimořádná opatření. První návrh ošetřuje oblast ubytovávání válečných uprchlíků. Má umožnit krajům a obcím, aby i nadále mohly uprchlíky z Ukrajiny ubytovat i v dočasných či nouzových ubytovacích kapacitách bez ohledu na nutnost dodržovat některé zákonné standardy. Poskytování ubytování osobě s dočasnou ochranou nebo žadateli o dočasnou ochranu má mít nově statut veřejné služby a zákon má zároveň zmocnit vládu vydat nařízení, kterým stanoví výši náhrady nákladů na toto ubytování. Více čtěte v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Druhý zákon má ošetřit problematiku začleňování ukrajinských dětí do české školské soustavy. Záměrem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je dosažení maximální možné integrace ukrajinských dětí do běžných tříd ve všech stupních vzdělávání, tam, kde to nebude z kapacitních důvodů možné, ale návrh zákona počítá i s vytvářením homogenních ukrajinských tříd s částečnou integrací prostřednictvím společných kroužků, školních akcí či stravování.

Vláda projednala také návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. I tento návrh reaguje na výtky Evropské komise, které se týkají nedostatečné transpozice některých pravidel stanovených v zadávacích směrnicích. Jedná se hlavně o vztah ke stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy a otázku přípustnosti ústního jednání v zadávacím řízení. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Kabinet připravil také návrh dohody Rady hospodářské a sociální dohody ČR, kterou předpokládá zákoník práce. Sociální partneři žádali vládu o příspěvek odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů na opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání ve výši 32 991 150 korun. Z těchto peněz bude financováno sedm návrhů, největší částku by měl po schválení plenární schůzí Rady dostat na své dva projekty Svaz průmyslu a dopravy ČR, a to 12 893 245 korun.

Vláda se také rozhodla změnit způsob projednávání návrhu zákona o jednorázovém příspěvku na dítě v Poslanecké sněmovně. V původním usnesení z 1. června chtěla požádat Poslaneckou sněmovnu o schválení návrhu hned v prvním čtení. Opoziční strany ale deklarovaly, že chtějí do zákona prosadit vlastní pozměňovací návrhy, proto by tento postup zřejmě vetovaly. Vláda se proto rozhodla usnesení změnit a navrhnout projednání zákona zrychleně ve stavu legislativní nouze, který podávání pozměňovacích návrhů umožňuje. Cílem je, aby se finanční pomoc ve výši 5 000 korun na dítě do 18 let dostala k rodinám co nejrychleji.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-8–cervna-202-196940/.

Vážené dámy, vážení pánové,

Srdečně vám děkuji za pozvání na výroční zasedání Východního výboru německého hospodářského svazu. Je pro mne velkou ctí, že tu dnes mohu být a pogratulovat vám k 70 letům úspěšného fungování Výboru a popřát vám mnoho úspěchů do dalších let.

Ve svém vystoupení bych se chtěl dotknout tří okruhů: Zaprvé výzev, před kterými stojí Evropa a obě naše země v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Zadruhé ekonomickým vztahům mezi Německem a Českem a příležitostem, které česká ekonomika nabízí a zatřetí přípravám na české předsednictví v Radě EU.

Ačkoli jsem byl jmenován premiérem před necelými šesti měsíci, v Německu jsem již podruhé. Před měsícem jsem zde byl na mé první oficiální návštěvě, přičemž jednání jak s prezidentem Steinmeierem, tak s kancléřem Scholzem přineslo konkrétní výsledky.

Domluvili jsme se na společném projektu, který se týká modernizace české armády a který je spojen s konkrétní podporou ukrajinských ozbrojených sil těžkou technikou.

Naším dalším stěžejním tématem byla energetická bezpečnost a náš společný úmysl zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě. Vyjádřil jsem zájem České republiky na využití kapacit německých LNG terminálů. Bavili jsme se také o potřebě rozšíření ropovodu TAL, který Česko i Německo používá a jehož stávající kapacita nebude stačit po odklonu od využívání ruské ropy. Na obou projektech již společně pracujeme.

Na konci června budu jednat s ministerským předsedou Svobodného státu Sasko Michaelem Kretschmerem, v červenci s bavorskou reprezentací v čele s ministerským předsedou Bavorska Markusem Sӧderem. S těmito spolkovými zeměmi jsme úzce ekonomicky propojeni, proto je důležité pokračovat a rozvíjet projekty například v oblasti dopravy.

Spolupracovat ale musíme též v oblasti výzkumu a vývoje. Zde již některé projekty a možnosti existují. Ani Německo ani ČR nemají přemíru nerostných surovin, ale naším bohatstvím je úspěšná věda, know-how a aplikace poznatků do praxe.

Výbor pro východní německý hospodářský sektor podporuje německé firmy při obchodu s desítkami zemí střední a východní Evropy, jižního Kavkazu i střední Asie. Hrál důležitou roli v době transformace těchto ekonomik po rozpadu Sovětského svazu i při rozvoji dnes vynikajících česko-německých hospodářských vztahů, ze kterých všichni prosperujeme.

V současné době stojíme před další velkou transformací, jako tomu bylo v době konce studené války, pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě a rozpadu Sovětského svazu.

24. únor tohoto roku přetrhal velké množství vazeb, které byly v Evropě za posledních třicet let vybudovány. Vladimír Putin sice formálně nevyhlásil válku ani Ukrajině, ani zbytku Evropy, ale ve skutečnosti ji vede s námi všemi.

S Ukrajinou bojuje vojenskými prostředky, pro boj s ostatními zeměmi včetně České republiky a Německa používá hybridní formy války. Cílenými útoky na civilní obyvatelstvo úmyslně vyvolal největší migrační vlnu, jakou Evropa nezažila od konce druhé světové války. Jenom do České republiky přišlo během jediného měsíce 360 tisíc ukrajinských uprchlíků, což jsou 3,5 procenta naší populace. Pokud bychom to přepočítali na Německo, odpovídalo by to téměř třem milionům lidí. V přepočtu na obyvatele patříme ke dvěma nejzasaženějším zemím. Navíc pro řadu ukrajinských uprchlíků představujeme z různých důvodů cílovou destinaci.

O všechny tyto uprchlíky jsme se postarali, zhruba 60 tisíc z nich již našlo práci a pro děti jsou připravena místa ve školách.

Nežádáme o relokaci těchto uprchlíků, protože z minulosti víme, že toto povinné přemisťování uprchlíků nefunguje. Přestože situaci zvládáme, představuje obrovský nápor na náš sociální, zdravotní a školský systém. Potřebujeme proto pomoci finančně se zvládnutím této migrační vlny, což společně s dalšími zasaženými státy ze střední a východní Evropy řešíme na úrovni Evropské unie a budeme rádi za německou podporu.

Druhým způsobem, jakým s námi Rusko bojuje, je zneužívání jeho dominantního postavení v dodávkách energetických surovin. Bylo ale naší chybou, že jsme takovou závislost připustili, a velmi těžko a velmi nákladně se jí nyní zbavujeme. V tomto ohledu oceňuji přístup německé vlády, protože chápu, jak výrazně budou tyto změny na německou ekonomiku dopadat.

Ačkoli podíl ruské ropy na dodávkách do České republiky tvoří jen padesát procent dovozu, v krátkodobém horizontu je téměř nemožné ropu dováženou z Ruska nahradit. Proto jsme žádali a prosadili větší časovou prodlevu na odklon od ruské ropy během vyjednávání o nových sankcích.

V zásobování zemním plynem je situace v České republice ještě horší, protože naše závislost na ruském plynu přesahuje 95 procent. Zrychlujeme práce na přeshraničním plynovém propojení s Polskem a Rakouskem, plníme zásobníky rekordním tempem, snažíme se získat podíly na budovaných LNG terminálech jak v Německu, tak v Polsku nebo v Nizozemí.

Nesedíme nečinně, ale situace není jednoduchá a nemá rychlé řešení. Česká republika jako vnitrozemský stát nemá moc možností, jak energetické suroviny a elektrickou energii zajistit. Nemáme přístup k moři, proto nemůžeme stavět mořské větrné elektrárny, nemáme divoké řeky jako alpské země ani jižní slunce. Máme však velkou podporu obyvatel pro jadernou energetiku. Máme s touto formou výroby elektrické energie zkušenosti a je to čistý, bezemisní zdroj. Rozumím a respektuji rozhodnutí německé vlády opustit jadernou energetiku, ale stejně tak je třeba respektovat právo ostatních zemí zvolit si vlastní energetický mix, který nejlépe odpovídá struktuře jejich ekonomiky a dostupnosti přírodních zdrojů.

Jsem rád, že se nám toto podařilo prosadit i do návrhu taxonomie, který Evropská komise představila, a že jsme mohli spustit tendr na výstavbu dalšího bloku naší jaderné elektrárny Dukovany. Jaderná energetika se výborně doplňuje s obnovitelnými zdroji, které Česká republika v minulosti zanedbala. Proto se také naše vláda přihlásila k závazku osadit sto tisíc střech fotovoltaickými panely, a snížit tak závislost na fosilních zdrojích.

Kromě snížení závislosti na dodávkách energetických surovin ze zahraničí tak vytvoříme čisté bezemisní zdroje a přiblížíme se k závazku klimaticky neutrální EU v roce 2050.

Ruský útok na Ukrajinu zpřetrhal také velké množství obchodních vazeb. Věřím, že ty s Ukrajinou budou brzy obnoveny, avšak vztahy s Ruskem jsou na mnoho let zničeny. Platí to jak pro německé, tak pro české podniky.

Pro německé firmy se proto nabízí větší obchodní spolupráce s regionem střední a východní Evropy, a pokud můžu mluvit za sebe, doporučuji Českou republiku.

Už nyní jsou obchodní vazby mezi Německem a Českou republikou na předních místech mezi zeměmi střední a východní Evropy nejen při přepočtu na obyvatele, ale i v absolutních číslech. Český export do Německa dosahuje ročně 60 miliard eur, import z Německa do České republiky necelých 40 miliard eur.

Výhodou této spolupráce je, že již mnoho let funguje. Vy znáte naše firmy, víte, co dokáží, a víte, že je na ně spolehnutí. Za posledních třicet let se také výrazně změnila struktura českých společností. Z levné pracovní síly se změnily na high-tech firmy s vysokou přidanou hodnotou, špičky ve svých oborech. Nejvýraznějším příkladem je proměna automobilky Škoda, kterou v roce 1991 koupil koncern Volkswagen a učinil z ní naši nejvýraznější exportní firmu. A profitují na tom obě strany.

Naší slabostí však je, že nemáme tolik obchodních vazeb mimo Evropskou unii, což je zase doménou německých firem. A ukazuje se, že toto naše partnerství výborně funguje a bylo by pro všechny přínosné je ještě více posílit. Podle odhadů je až 40 procent českého importu do Německa dále zpracováváno a vyváženo do třetích zemí.

Právě automobilový průmysl je oblastí, která je klíčová jak pro německou, tak pro českou ekonomiku. Na našem HDP se podílí z deseti procent a přímo či nepřímo zaměstnává téměř 700 tisíc lidí. V následujících letech čeká tento obor výrazná transformace. Řada profesí zanikne, ale vniknou nové a inovativní oblasti, kde se budou moci tito lidé a firmy uplatnit.

Česká vláda je připravena tyto změny využít pro transformaci naší ekonomiky, budeme proto podporovat inovativní technologické projekty, které těmto změnám napomůžou. Například plánovaný projekt na továrnu na bateriové články, neboli Gigafactory. Jedná se tedy o sektor, kde je obrovská příležitost pro spolupráci českých a německých firem, a věřím, že tento potenciál společně využijeme.

Po covidu a během války na Ukrajině se ukázalo, že globální dodavatelské řetězce se mění a dochází k lokalizaci výroby. Aby u nás firmy chtěly investovat, musíme pro ně zlepšit fungování státní správy a snížit náklady, které mají s plněním byrokratických požadavků. Během aktuálního funkčního období naší vlády proto chceme stihnout maximum agend zjednodušit a digitalizovat.

Tuto novou transformaci umožňuje i aktuální plná zaměstnanost, které Česká republika dosahuje. Změny, které budou probíhat, tak naše ekonomika může velmi dobře zvládnout bez výrazně negativních sociálních dopadů.

Předpokládám, že jste mě sem pozvali také proto, že Česká republika bude ve druhé polovině letošního roku předsedat Radě Evropské unie. Naše vláda bude základní priority našeho předsednictví formálně schvalovat až příští týden, ale ve stručnosti se s vámi o ně podělím již nyní.

Nejedná se o nic překvapivého. Z velké části reagují na aktuální vývoj a rámují to, co se již začalo dít v posledních týdnech.

Hlavních priorit je pět:

Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny

Energetická bezpečnost

Posílení evropských obranných kapacit

Strategická odolnost evropské ekonomiky

Odolnost demokratických institucí

Těchto pět oblastí by mělo pokrýt hlavní problémy, kterým nyní musíme čelit. Od pomoci Ukrajině, jejího postupného začlenění do Evropské unie nebo její poválečnou obnovu.

V oblasti energetické bezpečnosti se zaměříme na co nejrychlejší naplnění balíčku RePowerEU, abychom se zbavili závislosti na ruských dodávkách energií, což jde ve většině případů ruku v ruce se snahou o dekarbonizaci evropské energetiky.

Válka také ukázala potřebu větších investic do obrany. Chceme posílit evropské obranné kapacity, samozřejmě ve spolupráci s NATO, a rozvinout evropský obranný průmysl, který je pro naši obranu klíčový. Česká vláda se také zavázala navýšit investice do obrany z nynějších 1,35 procenta HDP na dvě procenta HDP v roce 2024.

Už pandemie covidu ukázala křehkost globálních dodavatelských řetězců, a to včetně strategických oblastí, ať to byla léčiva, nebo čipy. Oblast strategické odolnosti evropské ekonomiky má řešit tuto vnější zranitelnost a pomoci nám lépe zvládat budoucí krize.

Poslední priorita věnující se odolnosti demokratických institucí má za cíl pečovat o hodnoty, které jsou pro Evropu typické, pro hodnoty, které ji formují, ať už je to demokracie jako celek nebo svoboda projevu či svoboda médií.

Jsem přesvědčen o tom, že těchto pět témat, pět priorit odráží aktuálně to, co je potřeba řešit a co jsme připraveni řešit, aby Evropská unie a její jednotlivé členské země byly bezpečnější a ekonomicky silnější.

To je ve stručnosti naše vize nejen pro následujícího půl roku. Pokud byste měli jakékoli další dotazy nebo zájem o spolupráci, tak se neváhejte obrátit na českou ambasádu zde v Berlíně. Máme zde skvělý tým v čele s velvyslancem Tomášem Kafkou, který je vám k dispozici.

Znovu opakuji: Česká republika a Německo jsou dlouhodobými a přirozenými partnery. Jak na vládní úrovni, tak na té obchodní. Bylo by promarněnou příležitostí, pokud bychom tyto naše vztahy nerozvíjeli i do budoucna v měnícím se světě.

Děkuji za pozornost a věřte mi, že v České republice máte dveře vždycky otevřené.

Petr Fiala
předseda vlády ČR

Premiér Petr Fiala probíral s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem jak geopolitická témata spojená s ruskou agresí na Ukrajině, tak i další rozvoj bilaterálních vztahů obou zemí. Další důležitým tématem bylo i budoucí české předsednictví v Radě EU, které ČR přebírá 1. července 2022 právě po Francii. Štafetu tak Česká republika přebírá ve složité době. Válka na Ukrajině narušila mezinárodní řád a priority předsednictví tak, že nyní musejí odrážet novou geopolitickou realitu.

„Jednání bylo velmi přátelské, věcné, posunuli jsme se v řadě otázek kupředu,“ shrnul průběh schůzky premiér Petr Fiala. „Bavili jsme se samozřejmě o francouzském předsednictví, jeho výsledcích, o jeho závěru na příští, červnové Evropské radě, o tom, co od ní očekáváme. Bavili jsme se i o tom, jak bude české předsednictví navazovat, včetně otázky Ukrajiny a dalších výzev, před kterými Evropská unie stojí,“ uvedl předseda vlády.

Francie je velkým partnerem České republiky v oblasti energetiky. Spolupráce by se tak mohla v této situaci ještě prohloubit. Premiér Fiala, i s ohledem na odlišnou zeměpisnou polohu obou zemí, představil prezidentu Macronovi specifickou situaci a překážky, které musí ČR zvládat na cestě za snížením energetické závislosti na ruském plynu, ropě a dalších surovinách.

„Výraznou část našeho setkání tvořily i otázky, které intenzivně zajímají Českou republiku i Francii, jako je třeba otázka energetické bezpečnosti. To je důležité téma pro Českou republiku, je to důležité téma i pro Evropu. Tady máme jednu společnou strategickou věc, a to je podpora jaderné energetiky a jejího rozvoje. Spolupráce s Francií je pro nás důležitá jak na úrovni Evropské unie, abychom, což se nám už podařilo, dostali jádro mezi čisté podporované zdroje, aby jádro bylo součástí taxonomie, aby jaderná energetika mohla být součástí energetického mixu jednotlivých evropských zemí. A pak je tu samozřejmě i konkrétní spolupráce obou našich zemí při rozvoji jaderné energetiky v České republice,“ připomněl český premiér.

Oba státníci hovořili také o dalších možnostech spolupráce v obranném průmyslu či o spolupráci v oblasti dopravy, především na rozvoji vysokorychlostních tratí. 

Premiéři České a Polské republiky se nejprve setkali v Kramářově vile a poté se přesunuli za ministry do Lichtenštejnského paláce, kde se uskutečnil společný pracovní oběd. Mezi klíčová témata patřily dopady ruské agrese na Ukrajině, česko-polská spolupráce v současné nelehké mezinárodní situaci, energetická bezpečnost, ale i přeshraniční spolupráce a koordinace evropských politik.

„Mám velkou radost, že jsem mohl v Praze přivítat polského premiéra Mateusze Morawieckého. Povedlo se nám obnovit tradici společných jednání našich vlád, jak jsme se nedávno domluvili během mé návštěvy ve Varšavě. Setkáváme se ve velmi složité situaci. Čelíme ruské invazi na Ukrajinu a před našimi zeměmi stojí obrovské výzvy. Zároveň je to ale i situace, kdy se ukazuje, že Česká republika a Polsko mají na řadu věcí stejný názor a že jsme schopni společně dosáhnout velmi dobrých výsledků jednání třeba na půdě EU.,“ uvedl předseda vlády.

Premiér Petr Fiala připomněl, že obě země patří mezi nejaktivnější v pomoci Ukrajině v boji proti ruským agresorům i v pomoci uprchlíkům, kteří z Ukrajiny uprchli před válkou, a zopakoval, že Ukrajina se o obě země může opřít jako o své přátelé a může počítat s další humanitární a vojenskou pomocí. „Uděláme maximum pro to, aby Ukrajina nad Ruskem zvítězila,“ slíbil předseda české vlády.

Výsledkem dnešního jednání je také podpis rámcové dohody o posílení obranné spolupráce mezi ministerstvy obrany a obě země také podepsaly memorandum o spolupráci v dopravě v oblasti rozvoje dopravních spojení mezi polskými přístavy a Českem. Cílem je zajistit odolnost naší infrastruktury a rozšířit možnosti dodavatelských řetězců.

„Mluvili jsme také o otázkách přeshraniční spolupráce ohledně dopravy. Je potřeba dobudovat vzájemná vlaková a silniční spojení, abychom tak mohli rozvíjet potenciál našich zemí. S Polskem taktéž řešíme energetickou infrastrukturu. Domluvili jsme se na tom, že budou nadále pokračovat intenzivní jednání v této oblasti, abychom se co nejrychleji zbavili závislosti na ruské ropě a plynu. Jde o obnovu plynovodu Stork II a možnost využít kapacity polských LNG terminálů,“ dodal český premiér.

Hovořilo se i o dalších přeshraničních projektech, například o budování 5G sítí a rozvoji 5G služeb v pohraničí. V neposlední řadě informoval český premiér svůj polský protějšek o vrcholících přípravách českého předsednictví v Radě EU, které musí reagovat na zcela nový geopolitický kontext.

Česko-polské mezivládní konzultace se naposledy uskutečnily 28. srpna 2019 ve Varšavě

Červnovému zasedání Rady ministrů pro telekomunikace předsedal francouzský ministr Gabriel Attal a jednání se zúčastnil také komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

Francouzské předsednictví v Radě EU představilo ministrům pokrok, kterého dosáhlo v projednávání aktuálních legislativních návrhů, jako jsou Akt o umělé inteligenci, jednotná evropská identita (eID) nebo Akt o datech.

Během zasedání proběhla politická diskuze k tématu digitální a zelené transformace. Oboje jsou součástí Evropské digitální dekády 2030, která  se zaměřuje na environmentální stopu digitálních zařízení, jako jsou televize, počítače a telefony či velká digitální infastruktura. Ivan Bartoš převzal od francouzského ministra Attala pomyslné žezlo půlročního předsednictví a představil priority předsednictví České republiky v Radě EU.

„Poděkoval jsem ministrovi Attalovi a francouzskému předsednictví za pokrok, kterého dosáhl u klíčových legislativních návrhů, které mají za cíl ovlivnit digitální trh v Evropě. Nyní je řada na České republice, abychom hledali dohodu a jednotný hlas mezi členskými státy EU. Pevně věřím, že budu moci v prosinci na dalším jednání Rady představit hned několik úspěchů,“ uvedl vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš.

Ambicí českého předsednictví bude dosáhnout dohody mezi členskými státy EU u Aktu o umělé inteligence či u návrhu k jednotné evropské digitální identitě (eID). Pokrok v diskuzi je naplánován také u Aktu o datech a v budoucnu zveřejněných iniciativ v oblasti kybernetické bezpečnosti produktů (Cyber Resilience Act) či snižování nákladů na budování telekomunikačních sítí. Finální dohoda s Evropským parlamentem k programu digitální transformace do roku 2030 (Digital Decade Policy Programme) by pak mohla proběhnout již během léta.

Závěrem vicepremiér Bartoš pozval přítomné ministry na listopadovou ministerskou konferenci v Praze, která se zaměří na kybernetickou bezpečnost a bezpečnost technologií a online prostředí. Rada ministrů pro telekomunikace pod vedením CZ PRES se uskuteční v pátek 6. prosince 2022 v Bruselu.

Vicepremiér Bartoš zároveň absolvoval několik bilaterálních jednání, a to se zástupci Finska, Nizozemska či Německa. Tématy byly příprava a ambice ČR na předsednictví v Radě EU v oblasti digitální agendy.