Aktuality – 80. stránka

Národní ekonomická rada vlády má pomoci hledat řešení současných problémů české ekonomiky

Vláda Petra Fialy rozhodla na schůzi ve středu 18. května 2022 o obnovení činnosti Národní ekonomické rady vlády. Zároveň schválila její nový statut a její složení. Národní ekonomická rada vlády bude mít 19 členů z řad renomovaných ekonomů, jejím koordinátorem se stal předseda představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka.

K obnovení činnosti Národní ekonomické rady vlády jakožto svého poradního orgánu kabinet Petra Fialy přistoupil v reakci na současné problémy české ekonomiky způsobené dopady pandemie nemoci covid-19, neúměrným růstem cen energií a důsledky ruského vpádu na Ukrajinu. NERV se zaměří především na opatření v oblasti podpory podnikatelského prostředí a zaměstnanosti, finančního sektoru a veřejných financí tak, aby stát byl schopen dostát zajišťování poskytování veřejných statků a současně zmírnil negativní dopady na reálnou ekonomiku.

„Od obnovení činnosti Národní ekonomické rady vlády si slibujeme posílení odborného zázemí, expertní síly, která podporuje vládu a její rozhodnutí a přináší i nové impulsy. Když se podíváte na její složení, uvidíte, že inovační potenciál, schopnost dívat se na věci jiným pohledem se tam určitě bude projevovat, a my se na spolupráci určitě těšíme,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Národní ekonomická rada vlády je složena z předních českých ekonomek a ekonomů, kteří mají dlouholeté zkušenosti v práci pro veřejný i soukromý sektor. Členy NERV se s účinností od 18. května stali:

Martin Diviš
Generální ředitel pojišťovny Kooperativa a prezident České asociace pojišťoven. Je také členem koncernového vedení Vienna Insurance Group.
Libor Dušek
Ekonom působící na Právnické fakultě Univerzity Karlovy jako vedoucí katedry národního hospodářství a projektu Legal Data Hub. Zaměřuje se na výzkum ekonomie práva, nelegálního jednání a daňové politiky. Dříve působil mj. na institutu CERGE-EI v akademických i manažerských pozicích.
Dita Formánková
Zakladatelka neziskové organizace Czechitas, institutu neformálního vzdělávání v digitálních a technických dovednostech a rekvalifikace žen do IT. Globální ředitelka pro diverzitu a inkluzi a spolupráci s komunitami v Avast Software. Působí ve správních radách neziskových organizací a dříve jako datový analytik a IT Risk Specialist v EY. Držitelka EU Citizenship Prize, SXSW Community Service Award a New Europe 100 innovators.
Mojmír Hampl
Ekonom, bankéř a publicista. Zastával funkci viceguvernéra České národní banky a ředitele služeb pro finanční sektor v KPMG Česká republika. Je jedním z tříčlenné Národní rozpočtové rady.
David Havlíček
Poradce předsedy vlády. Odborník na ekonomickou analýzu, vedoucí Úseku finančního a správy pojistných událostí v EGAP, v minulosti působil na Úřadu vlády jako vedoucí oddělení ekonomických analýz. Spoluautor knihy Investor 21. století.
Tomáš Havránek
Profesor ekonomie na Univerzitě Karlově. Zabývá se makroekonomií, mezinárodním obchodem a měnovou politikou. Je vedoucím oborové rady pro ekonomii Grantové agentury Univerzity Karlovy. Působil jako poradce viceguvernéra ČNB a také jako zástupce ČR za ekonomii a finance v panelu hodnotitelů pokročilých grantů Evropské výzkumné rady.
Helena Horská
Členka poradního týmu předsedy vlády. Hlavní ekonomka a členka Dozorčí rady Raiffeisenbank. Členka Vědeckého grémia České bankovní asociace, odbornice na měnovou politiku, přednáší na vysokých školách.
Pavel Hroboň
Lékař a ekonom. Má zkušenosti z Ministerstva zdravotnictví, kde působil jako náměstek ministra zdravotnictví zodpovědný za zdravotní pojištění, léky a zdravotnické prostředky. V současnosti je též aktivní v Advance Institute, kde má na starosti například oblast analýzy a výzkumu zdravotnických systémů a informačních technologií ve zdravotnictví.
Petr Janský
Ekonom a akademik na Univerzitě Karlově, kde je vedoucím katedry evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky. Ve svém výzkumu se věnuje veřejným financím, daním a nerovnosti. Má zkušenosti s aplikováním kvantitativních metod, využíváním různých datových zdrojů i s řízením evropských projektů. Je členem představenstva České společnosti ekonomické.
Ján Lučan
Člen představenstva ČSOB. Má za sebou více než 20 let profesních zkušeností a práce pro skupiny ČSOB a KBC. Jeho zkušenosti jsou zejména v oblasti práva, podnikového a institucionálního bankovnictví, fúzí a akvizic.
David Marek
Hlavní ekonom společnosti Deloitte. V minulosti působil jako ekonom v České národní bance, České spořitelně a na pozici hlavního ekonoma a člena představenstva ve společnosti Patria Finance. Je členem České společnosti ekonomické, a poradcem Hospodářské komory České republiky.
Daniel Münich
Poradce předsedy vlády. Akademický ekonom se specializací na ekonomii práce, veřejného sektoru, školství a vzdělávání a hodnocení dopadů veřejných politik a vědy. Působí v IDEA při CERGE-EI.
Pavel Neset
Ekonom působící v akademickém prostředí. Je vedoucím Katedry ekonomie a práva na Škoda Auto Vysoké škole. V minulosti působil například jako proděkan pro pedagogickou činnost na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze.
Zuzana Ceralová Petrofová
Prezidentka společnosti PETROF a úspěšná manažerka. V roce 2014 získala titul Manažerka roku 2014. Pravidelně se objevuje v žebříčku nejvlivnějších žen ČR časopisu Forbes a mezi nejlepšími manažerkami ČR.
Jan Procházka
Předseda představenstva státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a je též předsedou dozorčí rady Budějovického Budvaru. V minulosti byl členem Národní ekonomické rady vlády, kde vedl skupinu pro Klíčové výkonnostní ukazatele státní správy.
Daniel Prokop
Sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research. Deset let působil ve výzkumné agentuře Median, z toho tři roky v jejím vedení. Zaměřuje se na témata chudoby a sociální nerovnosti v české společnosti. Pozornost vzbudila jeho kniha Slepé skvrny z roku 2019.
Aleš Rod
Ekonom, odborník na oblast ekonomie regulace a ekonomie veřejného sektoru s aplikacemi především v energetice, finančním sektoru, závislostním chování nebo odpadovém hospodářství. Působí jako člen správní rady a ředitel výzkumu v CETA – Centru ekonomických a tržních analýz, na odborných projektech spolupracuje s tuzemskými i zahraničními institucemi z veřejného, soukromého i neziskového sektoru. Je také členem správní rady Anglo-American University a Spotřebitelského fóra.
Dominik Stroukal
Hlavní ekonom Platební instituce Roger a vedoucí katedry ekonomie na VŠ CEVRO institut. V minulosti působil jako hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a ředitel Liberálního institutu a Ludwig von Mises Institutu pro ČR a SK. Je autorem první české knihy o Bitcoinu, či knihy Ekonomické bubliny.
Petr Zahradník
Makroekonomický analytik, specializující se na téma hospodářské politiky EU. Je členem týmu ekonomických a strategických analýz České spořitelny a poradcem prezidenta Hospodářské komory České republiky. V letech 2015–2020 byl členem Evropského hospodářského a sociálního výboru, kde nyní působí jako ekonomický expert. Je též poradcem ministra pro evropské záležitosti a je aktivní v publikační a akademické činnosti.

Projev premiéra Fialy na udílení cen Arnošta Lustiga

: Projev premiéra Fialy na udílení Ceny Arnošta Lustiga, 18. května 2022.

Předseda vlády Petr Fiala předal ve středu 18. května 2022 Cenu Arnošta Lustiga za rok 2021 řediteli a zakladateli organizace Člověk v tísni Šimonu Pánkovi. Premiér také na slavnostním udílení cen vystoupil s projevem.

Vážený pane předsedo, vážený pane primátore, vážená paní předsedkyně, vážení ústavní činitelé, Excelence, dámy a pánové,

jsem rád, že zde mohu být dnes s Vámi a osobně podpořit Cenu Arnošta Lustiga, která je letos již podesáté udělována mimořádné osobnosti naší země. Není to úplně samozřejmé, že tu mohu být, a že jsou tu i někteří členové vlády, protože souběžně zasedá vláda, na kterou se za chvíli vrátíme. A chci tím ukázat, jaký význam přikládáme tomuto ocenění, laureátovi a vůbec celé té aktivitě.

Už ten seznam doposud oceněných laureátů, mezi nimiž najdeme např. jména Dany Němcové, Jiřího Stráského, Václava Malého a spousty dalších, tak dokazují, že toto ocenění je udělováno skutečným osobnostem, které se svými celoživotním postoji zasloužily o prosazování hodnot, jakými jsou odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost.

Takovou osobností byl i Arnošt Lustig, vynikající spisovatel a publicista, měl jsem ho možnost poznat i osobně, po němž je toto ocenění pojmenováno, který po celý svůj tvůrčí život nepřestal hledat vlastní způsob, jak reagovat na to neuvěřitelné zlo, neuvěřitelné lidské utrpení, kterého byl svědkem, jak se vypořádat s vlastním svědomím, a především se snažil zachytit podstatu dobra a zla. Literaturu proto nechápal jako nějaký záznam myšlenek, ale jako „pokus člověka odpovědět si na otázky, na které si odpovědět nelze.“

Zvláštního významu nabývají v těchto dnech také jiná jeho slova, a to že „to nejhorší, čeho se člověk může od jiného člověka dočkat, je ponížení,“ a také starozákonní moudrost, k níž se Lustig pravidelně vracel – totiž že „každý člověk, který je při vědomí, by měl rozeznat dobro a zlo, správné a nesprávné, spravedlivé a nespravedlivé. A obstát, pro tento okamžik.“ Nikdy jsem nepochyboval, že v tomto má Arnošt Lustig pravdu, že každý z nás dokáže rozeznat dobro a zlo.

Proč o tom mluvím právě teď a tady? Protože zlo, krutost, ponížení – to jsou věci, které se nám neustále vrací. Nikde jinde to dnes není vidět jasněji než ve zbytečné, nespravedlivé válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině a která se v mnoha ohledech stává novou zkouškou naší civilizace. Velmi naléhavě nám připomíná, že zlo nebylo poraženo a nepatří jen do minulosti, máme a musíme s ním bojovat a to doslova každodenně.

Morální výzvy či témata lidskosti a nelidskosti, kterým se dopodrobna věnoval Arnošt Lustig, zkrátka nikam nezmizely. Jsou tu s námi a zůstanou tu napořád. I když dvacáté století skončilo a jeho hrdinové postupně odcházejí, to jednadvacáté před nás klade nové výzvy. Nové zkoušky, v nichž nesmíme zklamat.

Jsem velmi rád, že laureátem ceny Arnošta Lustiga za rok 2021 se stal právě Šimon Pánek. Člověk, který se už více než tři desítky let neúnavně věnuje boji za lidská práva a pomoci těm, kteří se ocitli v aktuální tísni. Člověk nesmírně empatický, lidský, s přirozeným citem pro spravedlnost a solidaritu. A právě takové lidi, si myslím, naše společnost má oceňovat.

Aktuální situace a obrovská vlna solidarity a pomoci našich spoluobčanů Ukrajině ukazuje, že Šimon Pánek ve své snaze není sám. Statisíce, troufnu si říci i miliony našich spoluobčanů v uplynulých dnech a týdnech, svým přístupem k agresi Ruska na Ukrajině ukázali, že jsme národem, který i díky své historické zkušenosti, umí rozeznat mezi dobrem a zlem. A já za to všem děkuji, děkuji všem, kteří pomáhají druhým, děkuji Šimonu Pánkovi a gratuluji k jeho ocenění.

Děkuji vám za pozornost.

Petr Fiala,
předseda vlády

Výroba potravin k nasycení našeho obyvatelstva by, podle produkčních zemědělců, měla být prvořadým zájmem české vlády!

Čeští, produkční zemědělci, jejichž zájmy zastupuje Agrární komora ČR a její členská organizace Zemědělský svaz ČR, jsou znepokojeni pasivním a kontraproduktivním přístupem vlády České republiky k vyjednávání definitivní podoby Národního strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie po roce 2022. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha napsali premiérovi Petru Fialovi osobní dopis, v němž toto své znepokojení také vyjádřili.

Podle českých produkčních zemědělců tedy hrozí, že díky Strategickému plánu SZP, jak jej schválila česká vláda, dojde k velice vážnému oslabení tuzemské zemědělské produkce, a to v důsledku postupného zániku živočišné výroby u nás, což by vedlo ke značnému vzrůstu dovozu potravin ze zahraničí, a tím i k jejich zdražování. Proto jsme požádali prezidenta Agrární komory ČR Jan Doležala o rozhovor.

Co by, podle vás, měla vláda ČR, potažmo ministerstvo zemědělství, učinit v souvislosti s odpovědí Evropské komise ke Strategickému plánu Společné zemědělské politiky pro Českou republiku na léta 2023 až 2027?

Aktuálně čelíme nejvyšší inflaci od roku 1993. Podle poslední statistiky za měsíc duben, je to 14,2 procenta, přičemž právě potraviny se kromě energií stávají tahounem zdražování. Vládní návrh Národního strategického plánu Společné zemědělské politiky určuje podobu dotačních podpor od příštího roku, nicméně již v současné době činí řada zemědělských podnikatelů rozhodnutí, jak dál. Zásadním argumentem přitom pro ně jsou rostoucí náklady, realizační cena, ale také právě dotační politika. Návrh na rozdělení dotací na roky 2023 až 2027 odesílala vláda Evropské komisi v lednu, tedy v době, kdy jsme se nepotýkali s raketově rostoucími cenami pohonných hmot, hnojiv a energií a kdy jsme si nedokázali představit, že Evropská unie bude řešit cenovou nebo faktickou nedostupnost potravin.

Přitom sama Evropská komise proto v odpovědi na Národní strategický plán SZP v dubnu vyzvala českou vládu, aby zohlednila změněné podmínky v souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem s cílem zajistit dostatečné množství potravin a obnovitelných zdrojů energie pro obyvatele. Nastavení redistributivní platby na úrovni 23 procent znevýhodní producenty většiny českých potravin, což skutečně současnou situaci nereflektuje. Ostatně Evropská komise požádala českou vládu, aby vysvětlila bod týkající se právě redistributivní platby. Většina evropských států ji má nastavenou na úrovni 10 až 12 procent, jsme tedy vysoko nad průměrem. A z jakého důvodu? Jsme zase bruselštější než samotný Brusel. Ale tentokrát nás to může stát mnohem více než ztrátu nebo zisk politických bodů. Může nás to stát potravinovou bezpečnost České republiky.

Myslíte si, že je vláda nakonec vyslyší vaše argumenty na přehodnocení původního návrhu Strategického plánu SZP pro ČR?

Vláda má nyní jedinečnou možnost přehodnotit původní návrh Národního strategického plánu SZP a ohledem na zajištění kvalitních českých potravin za dostupné ceny by to udělat měla. Opakovaně jsme vyzývali, aby byly naše argumenty brány s respektem jakožto relevantní postoj organizace, jejíž členové produkují 80 procent potravin domácího původu. V případě, že jednání nepokročí žádoucím směrem, naši členové jsou připraveni znovu vyjet se zemědělskou technikou na silnice.

Logicky předpokládám, že vůči vládě a ministerstvu zemědělství máte, kromě redistributivní platby ve výši 243 procent, řadu dalších požadavků a připomínek…

Největší výhrady máme k načasování. Finální verze Národního Strategického plánu SZP by z Evropské komise měla dorazit až na konci roku a teprve poté budou mít zemědělci jasno, s jakými dotačními podporami budou moci počítat. Osevní postupy ale zemědělci tvoří mnohem dříve, nemluvě o tom, že již v létě, respektive na podzim, musí být v případě ozimých plodin zaseto. Proto musíme vědět, kde a jak smíme podle nových pravidel ozimy pěstovat. Konec roku je pro nás „s křížkem po funuse“. Z toho důvodu jsme společně se zemědělci ze států střední a východní Evropy, ke kterým se nově připojili také zemědělci z italské organizace sdružující zemědělce Coldiretti, v Bratislavě začátkem dubna požádali unijní instituce o posunutí platnosti nových pravidel Společné zemědělské politiky nejméně o rok. Zemědělcům by to dalo prostor připravit se na plnění nových a mnohem ambicióznějších požadavků a zároveň bychom zabránili v současné chvíli nežádoucímu výpadku produkce.

Druhá naše výtka směřuje k navzájem si odporujícímu požadavku Evropské komise na větší ekologizaci českého zemědělství a současné posílení potravinové bezpečnosti Česka kvůli ukrajinsko-ruskému konfliktu. Samozřejmě existují cesty k šetrnější a dostatečné produkci, jako je například precizní zemědělství nebo nové metody šlechtění, ale o těch se v nové strategii nemluví vůbec nebo jen v náznacích. Chronickou nemocí nové Společné zemědělské politiky a Evropské zelené dohody je až směšná částka, která je zemědělcům nabízena na jedné straně a extrémní požadavky a omezení na straně druhé. To by mělo být mementem nejen pro unijní instituce, ale také Ministerstvo zemědělství ČR, a především environmentální organizace, které si mnohdy kladou nereálné požadavky. Může se naplnit staré přísloví „kdo chce víc, nemá nic“. Může se totiž snadno stát, že nejen v České republice mnoho zemědělců z dotačního systému jednoduše vystoupí.

Důsledkem Strategického plánu SZP, jak jej v lednu připravila současná vláda, by byl postupný zánik živočišné výroby u nás. Co k tomu můžete říci?

Živočišná výroba se nachází v kritické situaci. Chov hospodářských zvířat patří jednoznačně k náročnějším odvětvím zemědělské prvovýroby a věnují se mu spíše střední a větší zemědělské podniky, které chce vláda znevýhodnit. Zemědělci se přizpůsobí a budou se věnovat jiným aktivitám, ale pro českého zákazníka to bude znamenat začátek konce českého vepřového masa, drůbežího masa a vajec na pultech obchodů. Už nyní doplácejí chovatelé na každé prase až 9 korun na každé kilo živé váhy, u jatečného kuřete je to 4 až 5 korun. Výkupní ceny jsou jako na houpačce, po počátečním navýšení se zase snížily. V mezičase ale trvale o desítky až stovky procent rostou ceny vstupů, jako jsou krmné směsi nebo energie. Nedávno jsme provedli dotazníkové šetření mezi chovateli ohledně jejich budoucích záměrů a výsledky nejsou příznivé. Z průzkumu mezi chovateli drůbeže vyplynulo, že více než polovina respondentů se chystá v letošním roce omezit chovy a úplně skončit chce necelých 6 procent. V obdobné situaci jsou chovatelé prasat. Podle našeho průzkumu se letos chystá omezit chovy 43 procent oslovených a úplné ukončení zvažuje třetina.

V Evropě, logicky i v České republice, se od loňského podzimu projevuje enormní růst cen energií, pohonných hmot, hnojiv a potravin. Kde vidíte příčiny tohoto stavu, a jak to řešit?

Ceny ropy a zemního plynu stoupaly ještě před ukrajinsko-ruským konfliktem, což se přirozeně promítalo do cen energií a pohonných hmot. Nyní je situace závažnější a zafungoval přirozeně takzvaný index strachu, tedy obavy z budoucích následků, které způsobí naplnění těchto obav ještě předtím, než jsou k nim reálné důvody. Co se týká minerálních hnojiv, pro jejichž výrobu jsou ropa a zemní plyn klíčovými surovinami, hlavními dovozci do Evropy jsou Rusko, Ukrajina a Bělorusko. Z těchto zemí došlo z mnoha důvodů v posledních měsících k omezení vývozu. Evropská produkce naši potřebu nepokryje, navíc je při vysokých cenách zemního plynu nerentabilní.

Přestože mají zemědělci zatím převážně pohnojeno, ceny hnojiv dále rostou. Další vlna poptávky ze strany zemědělců přijde v létě, respektive na podzim se zakládáním porostů ozimých obilovin a řepky.

Co se týče cen, již před válečným konfliktem na Ukrajině rostly z řady důvodů na světových burzách ceny rostlinných komodit včetně obilovin. To se projevovalo mimo jiné na zdražování krmných směsí pro hospodářská zvířata. Také u krmiv platí, že konflikt tento trend ještě urychlil. Ukrajina před válkou vyprodukovala 80 milionu tun obilovin ročně a byla pátým největším exportérem pšenice a třetím největším exportérem ječmene na světě. Ne nadarmo se Ukrajině přezdívá obilnice Evropy, někdy dokonce obilnice světa. Česko je sice v produkci obilovin soběstačné, ale obiloviny jsou komoditou, s níž se na evropském jednotném trhu volně obchoduje a letos se navíc ještě mnohem více vyváží i mimo území Evropské unie.

Jak z toho ven? Zemědělci nejenže neurčují cenu, za kterou prodávají, ale ani nerozhodují o tom, kde nakonec obilí skončí. V současné době proto jednáme s vládou na vytvoření nástroje pro sledování pohybu a bilance zemědělských komodit a o rezervačním systému pro nákup do státních hmotných rezerv, který by se aktivoval v době krize podobné té, kterou zažíváme v tomto roce.

Jak tuto situaci, to je růst cen všech vstupů do výroby, řeší jiné státy EU. Nemělo by to být i pro naši vládu příkladem?

Nyní se nacházíme v mimořádné situace, kdy sama Evropská komise, která se běžně velmi tvrdošíjně brání státní pomoci do zemědělství, národním vládám rozvazuje ruce a dává jim možnost dočasně své zemědělce podpořit různými nástroji jako je například kompenzace vysokých cen energií nebo minerálních hnojiv. Cílem je podpořit citlivé sektory, jako je například chov prasat, dojnic nebo i klasickou rostlinnou výrobu. Třeba sousední Polsko se chystá zemědělství podpořit více než 800 miliony euro. Velké „záchranné“ balíčky mají přichystané také mnohé další státy včetně velkých producentů, jako je Německo, Francie nebo Španělsko. Chápeme, že možnosti státního rozpočtu jsou omezené, nicméně cílem těchto intervencí v ostatních zemích je zachovat rozměr tamního agrárního sektoru a zároveň snížit dopady zdražování na obyvatele. Tyto cíle bychom dle našeho názoru v aktuální situaci, kdy se Česká republika z best in covid stává best in inflation, měli sledovat také my.

Agrární komora ČR již delší dobu upozorňuje na nekalé praktiky zahraničních obchodních řetězců vůči naši producentům zemědělských komodit a výrobcům potravin. O jaké jde, a jaké jsou možnosti řešení tohoto problému?

S nespravedlivými obchodními praktikami ze strany odběratelů se setkala, podle nedávného průzkumu, většina našich členů a děje se tak ve většině případů pravidelně. Nejčastěji se jedná o odběr zboží za podnákladové ceny, povinný příspěvek na propagaci, zrušení objednávky v řádu dnů před dodáním zboží nebo nedodržení lhůty pro fakturaci, dále nutnost odebrat si zpět zboží, které se neprodalo nebo nutnost podílet se na slevové akci. Aktuálně „leží“” v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR novela zákona o významné tržní síle, která má potenciál tyto praktiky omezit. Vzhledem k časové tísni, kterou způsobil limit pro převedení do národní legislativy ze strany Evropské komise a chybějící politické vůli si však od novely mnoho neslibujeme.

Současná politika české vlády v sektoru zemědělství a potravinářství vyvolává mezi produkčními zemědělci značné napětí a rozhořčení. Vláda zatím na jejich názory nereaguje. Nedojde nakonec i na demonstrace a blokádu Prahy, jako tomu bylo před více než 10 lety?

V tuto chvíli nelze vyloučit ani tuto možnost, i když ji považuji za krajní řešení situace. Nejde jen o nějaké číslo, na které se podle vyjádření některých politiků, příliš fixujeme. Tady jde o komplexní systém, který znevýhodňuje producenty potravin a surovin pro potraviny a zaměstnavatele ve venkovském prostoru. Nejen nám, ale i našim zaměstnancům a nám všem jako spotřebitelům, kteří si přejeme české potraviny jde o hodně. Mezi zemědělci to i kvůli mediálním výrokům některých politiků skutečně vře a chtějí jim to přijít osobně sdělit.

Předsedkyně OSZSP ČR Žitníková varovala poslance, že navržené úhrady sníží úroveň zdravotnictví

Ve středu 18. května v Poslanecké sněmovně jednal Výbor pro zdravotnictví. Jedním ze hlavních bodů jednání byla novela zákona, kterou se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Předložená novela zákona je zásadní změnou, která velmi významně ovlivní příjmy zdravotních pojišťoven a druhotně určí možnosti výdajů finančních prostředků na úhrady za poskytnutou zdravotní péči. Za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR se jednání jako hosté zúčastnili předsedkyně Dagmar Žitníková, místopředseda Lubomír Francl a vedoucí právního a sociálního oddělení Ivana Břeňková.

Problémů se v současné době potkává několik. Vláda ve státním rozpočtu na rok 2022 snížila částku na státní pojištěnce o 14 mld. Kč. V novele potřebuje toto snížení legislativně napravit. V podstatě jde o to, že bývalá vláda premiéra Andreje Babiše na letošní rok platby o 14 mld. zvýšila. V současné době platí, že stát hradí zdravotním pojišťovnám za jednoho státního pojištěnce měsíčně 1967 Kč. Nová vláda se rozhodla, že v rámci úspor zaplatí za státního pojištěnce stejnou částku, jak byla nastavená pro rok 2021. Vzhledem k nedostatku času a nutnosti provést změnu zákonem došlo k tomu, že nejbližší možný termín pro změnu zákona je až od 1. 7. 2022. A aby byla skutečně úspora ve výši 14. mld. Kč, tak se od 1. 7. letošního roku platba za státní pojištěnce snižuje o 400 Kč, tzn. na částku 1567 Kč.

Odbory návrh kritizovaly, oslovili kvůli němu premiéra, poslance, ministry. Upozorňovaly nejen na nutnost zachování kvalitní a dostupné zdravotní péče, ale také na potřebu zvýšit úhrady v souvislosti s válkou na Ukrajině a dopady nemoci COVID-19. Vláda, přestože věděla, že bude nutné zabezpečit péči o uprchlíky, trvala na svém.

Nyní tedy dochází k tomu, že jedním návrhem pro letošní rok platbu snižuje a současně ve druhé části návrhu upravuje platbu za státní pojištěnce na rok 2023 a zavádí pravidelnou valorizaci plateb do budoucna. Mediálně to vláda ovšem prezentuje jinak, než to je ve skutečnosti.

Ministr financí Zbyněk Stanjura tvrdí, že pro příští rok vláda zvyšuje platby za státní pojištěnce o 10 mld. Konečný součet je ovšem takový, že oproti letošnímu roku budeme v mínusu o 4 mld. Kč. Bohužel nejde o to, aby se zdravotnictví rozvíjelo a pacienti měli jistotu, ale o to, že se úpravou platby zajistí v podstatě bazální fungování systému.

Jedna věc jsou pocity a druhá čísla, která hovoří jasně:

V materiálu, který byl předložen poslancům na jednání Výboru pro zdravotnictví, je uvedeno, že vláda letos očekává deficit v hospodaření zdravotních pojišťoven ve výši 16 mld. Kč.
V materiálu se konstatuje, že pokud by pro příští rok vláda platby za státní pojištěnce nezvýšila, tak budou muset zdravotní pojišťovny snížit úhrady zdravotnickým zařízením o 4,5 %!
Nově se navrhuje, aby stát platil od roku 2023 za své pojištěnce 1878 Kč. V tomto případě bude možné, aby se od nového roku zvýšily úhrady poskytovatelům o 1 %.
Návrh je absurdní. Inflace je okolo 14,5 %. Poskytovatelé mají vysoké náklady na energie, neví se, kolik uprchlíků z Ukrajiny zůstane v České republice a bude vyžadovat zdravotní péči. Netušíme, jak nás na podzim ovlivní covid.
V českém zdravotnictví chybí 3000 sester a lékaři.
Platy sanitářů a mnoha dalších zdravotníků jsou stále nedůstojné. Kuchaři, uklízečky, vodohospodáři, THP pracovníci a další nezdravotníci už dva roky neměli žádné navýšení platů.
Navýšit úhrady o jedno max. dvě procenta požene zdravotnictví do extrémního rizika.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková ve svém vystoupení na jednání Výbor pro zdravotnictví k vládnímu návrhu vystoupila a výše uvedené skutečnosti poslancům připomněla. Připomněla také, že nemusí snižovat finanční prostředky do zdravotnictví. Finance vláda má. Záleží jen na tom, jak je rozdělí. Uvedla, že ministr financí Zbyněk Stanjura sice donekonečna opakuje, že nemá peníze, ale skutečnost je jiná:

– Stát má rozpočet přes dva biliony korun.

– Daně se vybírají, a ministr financí sdělil, že předpokládá, že se v letošním roce na daních vybere 100 mld. navíc oproti původnímu předpokladu.

– Vše je otázkou politických priorit.

– Rozhodnutí o objemech finančních prostředků bude mít ovšem zásadní dopady. Bez peněz kvalitu a dostupnost zdravotní péče nelze udržet.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková v závěru svého vystoupení apelovala na poslance, kteří jsou lékaři nebo jinými zdravotníky a pracují ve zdravotnických zařízeních, aby nedovolili snížit úroveň českého zdravotnictví. Není k tomu jediný objektivní důvod mimo ideologického rozhodnutí.

Závěr jednání výboru byl, že se projednání novely zákona odsouvá na příští výbor. O konečné částce budou jednotlivé politické strany vést debatu.

A kolik by chtěly odbory a na co?

Opakovaně navrhovaly, aby se platba za státní pojištěnce zvýšila na stejnou částku, jako platí osoby bez zdanitelných příjmů, a aby se na tento základ následně stanovil valorizační mechanismus.
Finanční prostředky by měly být využité ke kultivaci systému, sjednocení úhrad, širšímu využití nových a dostupných léků a samozřejmě také k personální stabilizaci zdravotnictví.
Důležitý je ten, komu je péče poskytována, a důležitý je i ten, kdo péči poskytuje nebo se stará o to, aby zařízení fungovala.

Premiér Fiala jednal s rakouským kancléřem Nehammerem o spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti

: Tématem jednání českého premiéra Petra Fialy a rakouského kancléře Karla Nehammera byly hlavně důsledky ruské agrese na Ukrajině, 17. května 2022.

Předseda vlády ČR Petr Fiala se v úterý 17. května 2022 sešel v pražské Kramářově vile se spolkovým kancléřem Rakouské republiky Karlem Nehammerem. Hlavními tématy jednání byly dopady ruské agrese na Ukrajině, energetická bezpečnost, přípravy českého předsednictví v Radě EU a bilaterální spolupráce obou zemí.

Oba lídři se shodli na nutnosti spolupráce při zajišťování energetické bezpečnosti a snižování závislosti na Rusku. „Bavili jsme se o otázce ropy a plynu. Velmi oceňuji, že pan kancléř je připraven svou autoritou podpořit naši snahu o rozšíření ropovodu TAL tak, abychom měli do budoucna zajištěnou dostatečnou kapacitu ropy v případě, že by z jakýchkoli důvodů ropa z Ruska nemohla být pro ČR důvodů využita,“ uvedl český premiér.

Tématem jednání byly i možnosti snižování závislosti na ruském plynu, která je v případě ČR 95 procent. „Shodli jsme se na nutnosti spolupracovat se zeměmi, které mohou rozšiřovat kapacity a budovat nové LNG terminály a na navyšování kapacity plynovodů, které plyn přivádí do našich zemí,“ řekl Fiala.

Státníci diskutovali i o integraci zemí západního Balkánu do EU. „Je to v zájmu obou našich zemí. Pro ČR je to významné téma i proto, že se blíží naše předsednictví v Radě EU a je to jedno z témat, kterým se určitě budeme zabývat. Já vítám velkou angažovanost Rakouska i osobně pana kancléře Nehammera v této věci,“ uvedl český předseda vlády.

Důležitým tématem jednání byla také spolupráce v oblasti dopravní infrastruktury. Panuje oboustranný zájem na brzkém dokončení dálnice D3 z Českých Budějovic do Lince, projektu dálnice D52 z Brna na Vídeň či vysokorychlostní železniční trati Vídeň – Praha – Berlín.

„Shodli jsme se na tom, že naše vztahy jsou výborné, ale že vidíme prostor pro jejich zintenzivění například ve větší spolupráci v oblasti výzkumu, vysokých škol a vzdělávání,“ dodal Fiala.

Vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu do 30. června

: Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš míří na mimořádné jednání vlády, 17. května 2022.

Vláda Petra Fialy požádá Poslaneckou sněmovnu o další prodloužení nouzového stavu v České republice o 30 dnů, tedy do 30. června. O podání žádosti rozhodla na mimořádné schůzi v úterý 17. května 2022. Odsouhlasila také vyplacení dalších mimořádných odměn za nasazení během uprchlické krize pro příslušníky Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR.

Vláda dospěla k názoru, že k prodloužení nouzového stavu jsou pádné důvody s ohledem na trvající situaci s uprchlickou vlnou z Ukrajiny. „Musím konstatovat, že uprchlickou krizi Česká republika zvládá zatím výborně. Máme více než 340 000 registrovaných lidí, kteří utekli z Ukrajiny před válkou, aby si zachránili životy. Je potřeba jim pomoci a české úřady dokáží naprostou většinu z nich okamžitě registrovat a zařadit je do systému, což má spoustu výhod, protože tím předcházíme všem možným sociálním a dalším problémům, které by mohly nastat. Velmi důležitou zprávou také je, že 50 000 lidí, kteří k nám přišli z Ukrajiny v důsledku války, je už nyní na pracovním trhu. To je velmi vysoké číslo, a když to spojíme s počtem registrovaných, tak určitě máme jedny z nejlepších parametrů při zvládání uprchlické krize v Evropě,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

Úspěšné zvládnutí dosavadní uprchlické krize je podle něj výsledkem dobré práce vlády, Ústředního krizového štábu, krajů či obcí. „Je to ale také zásluha občanů, kteří velkoryse pomáhají a projevují vysokou míru solidarity i třeba, pokud se týká ubytování. Takže zatím si skutečně dokážeme s tou obrovskou, nebývalou vlnou uprchlíků poradit velmi dobře,“ připomněl premiér Fiala.

K tomu, aby Česká republika mohla i nadále zvládat všechny důsledky uprchlické krize, ale i pokračující ruské agrese na Ukrajině, potřebuje mít k dispozici všechny legislativní nástroje, které jí dává krizový zákon v rámci nouzového stavu. „Proto jsme se dnes na vládě domluvili, že bude potřeba ještě požádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o dalších třicet dnů,“ uvedl předseda vlády.

Vláda na mimořádném zasedání odsouhlasila také již druhé mimořádné vyplacení odměn příslušníkům Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR, kteří se aktivně zapojují do řešení uprchlické krize. Důvodem navržené změny systemizace bezpečnostních sborů, která spočívá v navýšení schváleného objemu finančních prostředků na služební příjmy obou bezpečnostních sborů o 29,93 milionu korun, je skutečnost, že podle platného zákona v době vyhlášeného nouzového stavu nemají příslušníci těchto složek nárok na náhradní volno, ani poměrnou část platu za přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

Vláda jim proto už jednou, začátkem dubna, odsouhlasila vyplacení mimořádných odměn za mimořádné nasazení a odváděnou práci přesčas během nouzového stavu, a protože došlo k jeho prodloužení o 30 dnů, rozhodla se jejich kvalitní práci ocenit i za měsíc květen.

Výsledky mimořádného jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady–17–kvetna-2022-196347/.

Bezpečnostní rada státu se zabývala zajištěním dodávek plynu a ropy i aktuální bezpečnostní situací

Bezpečnostní rada státu se na jednání v úterý 17. května 2022 zabývala situací v zajištění dodávek plynu a ropy, aktuální problematice Severoatlantické aliance a Evropské unie v bezpečnostní oblasti a aktuální bezpečnostní situaci v České republice.

Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí Zprávu o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky v roce 2021 a Akční plán boje proti terorismu 2022.

Bezpečnostní rada státu se zabývala vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

Bezpečnostní rada státu schválila Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2021 a vzala na vědomí Naplnění položky výdajů Prostředky na financování zapojení občanů České republiky do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních misí v kapitole Všeobecná pokladní správa v návrhu státního rozpočtu na rok 2023 a léta následující a Výroční zprávu o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2021.

Dále vzala na vědomí Zprávu o činnosti Národního bezpečnostního úřadu za rok 2021 a Návrh úpravy Statutu Výboru pro vnitřní bezpečnost.

Bezpečnostní rada státu také udělila Ceny Bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2022.

Pro informaci byly na program Bezpečnostní rady státu předloženy materiály Informace o stavu implementace Koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2027 za rok 2021, Informace o platnosti vyhlášeného I. stupně bezpečnostní ochrany vymezených objektů státní správy na území České republiky a Zpráva o činnosti Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky za rok 2021.

V Česku již pracuje více než 50 tisíc uprchlíků z Ukrajiny

Přes 50 tisíc ukrajinských občanů, kteří do České republiky uprchli před ruskou agresí, si již u nás našlo práci. Vyplývá to z informací od zaměstnavatelů, které má k dispozici Úřad práce ČR. Ukrajinští uprchlíci nejčastěji nastupují na pozice ve výrobě, stavebnictví, službách nebo třeba v dopravě. Většinou se jedná o dlouhodobě neobsazená místa. Dalších bezmála 8 tisíc uprchlíků si práci hledá a je v evidenci zájemců či uchazečů o zaměstnání.

Nejvíce občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou momentálně pracuje v Plzeňském, Středočeském a Jihomoravském kraji. Úřad práce ČR zároveň eviduje přes 7 800 ukrajinských uprchlíků, kteří jsou vedeni jako zájemci nebo uchazeči o zaměstnání.

„Je skvělou zprávou, že se u nás ukrajinští uprchlíci v takové míře zapojují na trh práce. Když si například uvědomíme, že asi 40 procent všech příchozích tvoří děti, i v porovnání s jinými evropskými zeměmi je 50 tisíc pracujících skutečně vysoké číslo,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Důležité je také to, že tito lidé přichází na místa, která se dlouhodobě nedařilo obsazovat. Kdo u nás pracovat chce, zaměstnání si určitě najde. To stále platí,“ dodal ministr Jurečka.

Ukrajinští občané prchající před válkou, kteří mají dočasnou ochranu, nepotřebují žádné povolení a mohou si práci najít sami u jakéhokoliv zaměstnavatele. Nemusí se tedy ani spoléhat na žádné zprostředkovatele. Platí ale ohlašovací povinnost – zaměstnavatel musí ohlásit úřadu práce, že u něj začal pracovat zaměstnanec s dočasnou ochranou.

Další informace k pravidlům zaměstnávání ukrajinských uprchlíků v ČR jsou k dispozici na webu MPSV v češtině i ukrajinštině.

„Více se nyní zaměřujeme také na jazykové vzdělávání. Výuka češtiny je totiž naprosto klíčová. Dětem umožňuje zapojení do vzdělávání a dospělým pak snazší uplatnění na trhu práce. Spolupracujeme na tom s resortem školství,“ uvedl ministr Jurečka.

„Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je jazyková bariéra. Proto nabízíme zaměstnavatelům pomoc s financováním kurzů českého jazyka i tehdy, když daný občan Ukrajiny už pracuje. A to prostřednictvím příspěvku v rámci projektu POVEZ II,“ dodal generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.

Pokud jde o kvalifikaci, přibližně 32,5 % ukrajinských uprchlíků uvádí maximálně základní vzdělání nebo praktickou školu, 28,5 % vysokoškolské vzdělání, 22,5 % má úplné střední odborné vzdělání s maturitou a 16,5 % jsou lidé vyučení. Tyto údaje využíváme mimo jiné k párování nabídky s poptávkou ze strany zaměstnavatelů a vyhledávání vhodných pracovních míst. Další informace související s uplatněním ukrajinských uprchlíků na našem trhu práce naleznete v tiskové zprávě ÚP ČR.

Změna zákona o státní službě

Dne 17. 5. 2022 vydal Odborový svaz státních orgánů a organizací stanovisko k sněmovnímu tisku č. 215 – změna zákona o státní službě.

„V úvodu našeho stanoviska považujeme za zásadní sdělit, že považujeme za neakceptovatelný způsob, jakým byla novela tak zásadního zákona připravena. Cesta narychlo ušitého poslaneckého návrhu, který nebyl podroben široké odborné diskuzi a zejména nebyl adekvátně projednán se sociálními partnery, se odráží i v kvalitě předloženého materiálu. Novela reaguje na praktické aplikační obtíže pouze velmi dílčím a nedostačujícím způsobem a není způsobilá zásadnějším způsobem zlepšit fungování a efektivitu státní správy.

Oproti tomu některé klíčové navrhované změny, zejména v oddělení úrovně náměstků členů vlády a předpokládaného „přesoutěžení“ představených, představují výrazně politizující zásahy do právní úpravy. Tyto změny v navržené podobě nelze označit jinak, než jako nástroje politického tlaku na obsazení státní služby, a tedy za odklon od jednoho z hlavních účelů zákona.

Navrhované datum účinnosti k začátku příštího roku je absurdně brzké a nereálné.“

Přílohy:

Sněmovní tisk č. 215.pdf 1.05 MB

Stanovisko OS SOO k sněmovnímu tisku č. 215 – změna zákona o státní službě.pdf 167 kB

Vítěz Ceny za Průmysl 4.0 využívá v kyslíkárně umělou inteligenci

I v letošním roce hledáme inspirativní využití moderních technologií v českém průmyslu. Přihlaste je do Ceny za Průmysl 4.0. Nejste si jistí, jestli takový projekt máte, zda obstojí v konkurenci nebo jestli ho vůbec zavádět? Přečtěte si příběh loňského vítěze, firmy Linde Gas, která ve svém provozu využila umělou inteligenci. „Díky úspěchům s optimalizací výroben technických plynů jsme dokázali do Česka přetáhnout pracovní pozice s vysokou přidanou hodnotou ze západní Evropy,“ říká v rozhovoru pro časopis Spektrum Daniel Sliž, vedoucí ROC centra Linde Gas v Ropici.

Foto Daniel Sliz Linde Gas

Dálkové řídící centrum (ROC) v Ropici pod Beskydami se stalo lídrem v digitalizaci a automatizaci výroby technických plynů v celém globálním koncernu Linde Gas. Co k tomu vedlo?

V roce 2000 převzala společnost Linde od Třineckých železáren jejich výrobnu kyslíku. Možná dílem náhody tam tehdy pracovala skupina nadšených inženýrů, kteří už v té době zkoušeli věci jako matematické modelování z výrobních dat, termodynamické výpočty či další způsoby řízení. Díky tomu a kapitálovým investicím skupiny Linde produktivita kyslíkárny vzrostla o 15 až 20 procent.

To se muselo mateřské skupině Linde zamlouvat.

Proto dala třineckým inženýrům šanci podívat se i na produktivitu dalších závodů ve střední a východní Evropě. Provedli na nich podobnou optimalizaci jako v Třinci.

Proto sem Linde nakonec umístilo jedno z deseti globálních dálkových řídících center pro výrobny ve střední a východní Evropě a na Blízkém východě?

V roce 2006 po fúzi Linde se společností BOC se firma rozhodla, že půjde cestou centralizace a dálkového řízení výrobních závodů. Rozhodovalo se, kam deset řídicích center rozesetých po celém světě umístit. Protože jsme tady dosáhli dobré výsledky při optimalizaci, padla volba na nás.

V čem spočíval přechod na dálkové řízení?

Linde má globálně kolem tisícovky větších či menších zařízení na výrobu kyslíku. ROC centra měla za úkol tato zařízení připojit na jednotnou síť, vytvořit jakýsi intranet věcí, do kterého jsou napojeny snímače, senzory a které jsou přístupné dálkově z centrální databáze. Můžeme dálkově monitorovat a řídit tato zařízení stejně, jako kdybychom měli před sebou lokální velín. Vlastní provoz zařízení řídí speciální software, Advanced Process Control Tools.

Ten převzal řízení od lidí?

Lidem se zcela změnila jejich kvalifikace a pracovní náplň. Jejich práce už není řízení, to znamená sledování spotřeby energie nebo spotřeby plynů u zákazníka, ale jen monitoring a hledání odchylek od normálního stavu. To znamená, jestli neztrácíme tlaky, průtoky, čistoty výstupních produktů. To byl velký technologický skok a nepovedlo by se to bez přechodu na dálkové řízení výroben.

Jak do toho zapadá systém Plantwatch, za který jste dostali v roce 2021 Cenu za Průmysl 4.0 od Svazu průmyslu?

Náš region roste rychle, zdvojnásobuje počet výrobních zařízení připojených do našeho ROC centra každé tři až čtyři roky a my nejsme schopni tady v ROC centru zajistit dostatek lidí se správnou kvalifikací, kteří by tomuto růstu stačili. Hledali jsme, co by operátorům pomohlo v detekci problémů, nestandardních stavů a vyřešilo nepoměr mezi rychlým růstem a nedostatkem lidí.

A vymysleli jste Plantwatch založený na strojovém učení z výrobních dat?

Strojové učení má pomoci méně zkušeným operátorům, kteří tady začínají převažovat díky rychlému růstu, s předstihem identifikovat odchylky od rutinního provozu. Naučili jsme Plantwatch na výrobních datech, jak vypadá stabilní proces výroby. On se teď dívá na zařízení spolu s operátory a napovídá jím, když vidí nějaký problém.

Takže jim vlastně dodává know-how zkušenějších kolegů?

Představte si to tak, že k nám přijde poměrně nezkušený operátor, který o řízení výroben technických plynů nic moc neví. My máme tři až šest měsíců na to, abychom ho zapracovali, což je dramaticky málo. A po této době se před řídící obrazovky posadí sám. Správně by měl ale mít v tomto okamžiku pět let zkušeností. Místo nich má v zádech Plantwatch, který za něj umí detekovat nepřesnosti a abnormality. Plantwatch také uvolnil ruce zkušeným operátorům, kteří mají více času věnovat se méně zkušeným kolegům a pomáhat jim.

Podívejte se na medailonek společnosti Linde Gas, vítěze Ceny za Průmysl 4.0 za rok 2021.

You must accept cookies and reload the page to view this content

Stvořili jste umělého operátora?

Přesněji není to umělý operátor, který aktivně něco mění nebo řídí. Je to systém, který analyzuje stav a průběh výroby, což by dělal i člověk. Může jít i o malou poruchu jedné pumpy. Plantwatch zjistí, že jsme se dostali mimo standardní stav. A díky předchozímu strojovému učení řekne, kde přesně ten problém vznikl.

Jak dlouho jste Plantwatch vyvíjeli?

Zhruba šest měsíců. V létě 2020 jsme si definovali, co chceme a jak to chceme udělat. Hardware s odpovídajícím výpočetním výkonem už v Linde měli. Stejně tak jsme měli potřebná data z výrobních zařízení. Potřebovali jsme jen vše pospojovat, vytvořit něco jako digitální dvojče kyslíkárny a pak systém otestovat a odladit.

Podílíte se na tvorbě digitální strategie celého koncernu Linde?

Pomáháme tady z Ropice určovat globální strategii dálkového řízení a digitalizace výroby. Několik projektů u nás běží jako pilotní. Zhodnocujeme jejich přínos, snažíme se vyřešit jejich problémy a následně naše zkušenosti a výsledky promítáme do globální digitální strategie koncernu. I systému Plantwatch jsme museli otevřít vrátka do globální strategie. To se povedlo. Už se nasazuje na zařízeních po světě.

Jak moc se tím změnila role českého Linde Gas?

Na počátku projektu ROC centra byla Česká republika nejrozvinutější částí koncernu Linde ve střední a východní Evropě. Technologie a způsoby řízení byly ale závislé na know-how z Německa. Během posledních deseti let se know-how, jak zařízení řídit, optimalizovat a provozovat ho bezpečněji a flexibilněji, postupně přesouvá do Česka, do Ropice. To s sebou nese i přesunutí určitých pracovních příležitostí z Německa do Česka. Dokázali jsme sem přitáhnout pracovní pozice s vysokou přidanou hodnotou.

Jak na ně hledáte lidi?

Od roku 2008 do 2018 jsme byli schopni naše potřeby pokrýt mladými talenty, které jsme získali krátce po škole. Většinou jsou to lidé z okruhu 30 kilometrů od Ropice. Od roku 2019 se situace mění. Už pociťujeme, že je těžší nové lidi získat. Spolupracujeme s univerzitami, nabízíme placené stáže. Doufáme, že stážisti k nám po ukončení školy nastoupí. Momentálně tady pracuje 80 lidí, do dvou let by měl počet zaměstnanců vzrůst na stovku.

Rozhovor vyšel v časopise Spektrum. Celé číslo si můžete přečíst zde.

Postranní panel