Na adrese www.destnikprotidrahote.cz najdou lidé i firmy přehled vládní pomoci proti zdražování spolu s konkrétními formami pomoci pro jednotlivé skupiny obyvatel či podnikatelů a odkazy na další informace na webových stránkách dotčených úřadů a institucí.

„Naše vláda se prakticky od svého nástupu musí potýkat i inflací a samozřejmě drahotou, na které má bohužel nesmazatelný podíl i nehospodárná politika a chování předcházející vlády. Situace se ještě zhoršila i vlivem mezinárodních okolností. Tím hlavním důvodem je ničím nevyprovokovaná agrese Ruska vůči Ukrajině. Drahota samozřejmě dopadá na každodenní život našich občanů, na některé velmi tvrdě, a proto naše vláda přijímá řadu opatření, která zmírňují dopady rostoucích cen potravin, energií a všechny důsledky, které to na lidi má,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala.

Vláda na pomoc nejvíce postiženým skupinám obyvatel i firmám uvolňuje ze státního rozpočtu bezmála sto miliard korun. Rozhodla například o jednorázovém příspěvku 5 000 korun za každé dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun ročně, zvýšila maximální výši čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 korun na 13 000 korun, zvýšila příspěvky na bydlení a schválila příspěvek na solidární domácnost, prosadila snížení spotřební daně z nafty a benzinu a počítá letos s celkem trojím navýšením důchodů.

„Je mnoho věcí, které jsme udělali a jsme samozřejmě připraveni a budeme přijímat další konkrétní a cílené kroky, které lidem pomohou. Je nám jasné, že těch opatření je opravdu celá řada a nemusí být pro všechny úplně přehledná. V každou chvíli nemusí všichni vědět, na jakou pomoc má kdo nárok, a proto jsme se rozhodli spustit informační web Deštník proti drahotě, kde každý občan získá přehled o tom, jaká pomoc je právě pro něj určena a kde získá další informace, jak má postupovat, aby svůj nárok mohl uplatnit,“ vysvětlil předseda vlády.

Webové stránky jsou přehledně rozděleny podle cílových skupin a veřejnost i podnikatelé zde mohou získat nejen všechny potřebné informace o možnostech pomoci, ale i kontakty či třeba odkazy na potřebné formuláře.

Po zaznění státní hymny, kterou zazpívala sopranistka Jana Červinková, přivítal všechny přítomné ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek. Vzpomínkové akce se zúčastnila také paní Hana Sternlichtová, bývalá vězenkyně terezínského ghetta. Předseda vlády Petr Fiala zdůraznil, že je důležité si připomínat nejen oběti a jejich utrpení, ale také zlo, které přinášejí totalitní ideologie.

„Dnes myslíme na lidi, kteří tady trpěli v období 2. světové války a okupace Československa, ale stejně tak myslíme na ty, kteří teď prožívají utrpení v důsledku ruské agrese na Ukrajině. Myslím, že nás to přivádí k vědomí, že naše svoboda, naše nezávislost, jsou velmi křehké věci, o které musíme pečovat a za které musíme každodenně bojovat,“ uvedl předseda vlády.

Terezínská tryzna se koná každoročně od roku 1947 vždy třetí neděli v květnu na závěr Mezinárodních pamětních dní odboje, jako odkaz tzv. Buchenwaldské přísahy. Obsahem tohoto dokumentu bylo přání osvobozených vězňů koncentračního tábora Buchenwald v roce 1945 neustávat v připomínání válečných událostí, dokud nebudou vymýceny všechny kořeny nacismu. Ve vojenské pevnosti Terezín zřídili nacisté židovské ghetto, Malá pevnost pak sloužila jako věznice gestapa. Ghettem, které sloužilo především jako přestupní stanice do některého z vyhlazovacích táborů, prošlo od listopadu 1941 do jeho osvobození v květnu 1945 více než 156 000 osob převážně sedmi národností – Češi, Němci, Rakušané, Nizozemci, Dánové, Maďaři a Slováci. Přibližně 118 000 z nich válku nepřežilo. V Malé pevnosti bylo vězněno více než 32 000 lidí, 2 600 jich zahynulo.

Během setkání hovořili především o tom, jak může Česká republika dále podpořit běloruskou opozici a o nutnosti rozlišovat Lukašenkův režim, který systematicky porušuje lidská práva a svým jednáním podporuje ruskou agresi na Ukrajině, od běloruské populace volající po svobodě. Obě strany se shodly, že je zapotřebí maximalizovat tlak na Lukašenkův režim a pokračovat v prosazování dalších sankcí.

Podle údajů Českého statistického úřadu skončilo hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2021 deficitem ve výši 5,9 procenta HDP, na čemž se podepsala mimo jiné i epidemie nemoci covid-19. Vláda Petra Fialy dnes přijala rozpočtovou strategii na roky 2023 až 2025, která počítá s tím, že v následujících letech dojde k postupnému zlepšování strukturálního salda až na minus 2,7 procenta HDP v roce 2025. Dosáhnout svého cíle chce jednak plánovaným navyšováním příjmů, ale především podstatně nižším růstem výdajů. Pro rok 2023 činí konsolidovaný hotovostní výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů celkem 2 162 miliard, pro rok 2024 celkem 2 226 miliard a pro rok 2025 2 266 miliard a tyto výdajové rámce budou závaznými hodnotami pro přípravu letošního návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů. Více v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda rovněž rozhodla o obsazení pozice vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Novou zmocněnkyní jmenovala k dnešnímu dni Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou, která je předsedkyní Výboru pro práva dítěte, členkou Rady vlády pro lidská práva a členkou Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách při Radě vlády pro rovnost žen a mužů. „Věřím, že paní Laurenčíková dokáže ve funkci naplno využít své dlouholeté zkušenosti získané v lidskoprávní oblasti a bude důstojnou a úspěšnou zmocněnkyní pro lidská práva,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. Více o nové zmocněnkyni pro lidská práva.

Kabinet schválila také aktualizaci plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 až 2024 s výhledem do roku 2035, který reaguje na poslední změny odpadové legislativy jak v České republice, tak i na úrovni Evropské unie. V novém plánu jsou proto zakomponovány nové cíle pro oblast odpadového hospodářství, jež vycházejí z cílů příslušných směrnic Evropské unie závazných pro Českou republiku a které jsou stanoveny v novém zákoně o odpadech. Důraz klade především na předcházení vzniku odpadů, na důsledné uplatňování hierarchie odpadového hospodářství, postupné omezování skládkování a také na zajištění dostatečných kapacit zařízení pro zpracování a využití odpadu. Více na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Vláda schválila rovněž poskytnutí další humanitární pomoci z programů MEDEVAC a Pomoc na místě. Pět milionů korun v rámci programu MEDEVAC půjde do Libanonu na posilování infrastruktury pro poskytování primární zdravotní péče. Na pomoc Libanonu půjdou také dva finanční dary z programu Pomoc na místě, a to 10 milionů korun na podporu živobytí zranitelných libanonských a syrských farmářů a 8 milionů korun na podporu odborného vzdělávání a pracovních příležitostí pro chudé Libanonce a syrské uprchlíky v Libanonu. Dalších 25 milionů korun půjde prostřednictvím Dětského fondu OSN na ochranu a reintegraci dětí a mladistvých na cestě v Mali. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vládní kabinet jmenoval dva nové členy Legislativní rady vlády. Na návrh ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna se jimi stali JUDr. Michal Mazanec a Doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D. Další informace naleznete v tiskové zprávě.

Kompletní výsledky jednání vlády.

Bulharsko momentálně společně s Polskem čelí rozhodnutí Ruska. To nedávno zastavilo dodávky plynu právě těmto dvěma zemím. Premiér Fiala se tak s bulharským prezidentem Radevem shodli na tom, že je potřeba, aby nyní Evropská unie v energetické bezpečnosti držela při sobě a hledala všechny možné alternativní zdroje. Tématem bylo i rozšiřování Evropské unie o další státy.

„V zájmu celé Evropy pevně věřím, že dojde k významnému pokroku v integraci zemí západního Balkánu do EU. Jde o prioritu české vlády a investici i do naší bezpečnosti,“ uvedl premiér Fiala.