Aktualizace: Mise do Egypta a Izraele je zrušena

AKTUALIZACE: Podnikatelská mise je pro tuto chvíli zrušena.

Navázat či rozvíjet obchodní kontakty v oblasti vodohospodářství, odpadního průmyslu, energetiky nebo vědy a výzkumu. To je cílem šestidenní podnikatelské mise Svazu průmyslu a dopravy ČR, která odletí v sobotu 7. května do Egypta a Izraele. Okolo dvou desítek exportérů tam pod vedením prezidenta Svazu Jaroslava Hanáka doprovodí ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou na její oficiální návštěvě.

„Těší mě, že s novou ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou vyrážíme na podnikatelskou misi do Egypta a Izraele. Máme možnost navázat na tradici cest s exportéry z environmentálních firem, kterou jsme započali s předchozí vládou,“ připomíná Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Pod jeho vedením míří na podnikatelskou misi do Egypta a Izraele zástupci tuzemských podniků, ale také výzkumných center a vysokých škol. V obou zemích na ně čeká podnikatelské fórum s tamními partnerskými organizacemi.

„Cesta do Egypta a Izraele naplňuje mé dvě letošní nejsilnější priority – úspěšné české předsednictví v Radě EU a téma ochrany vod. Program v Egyptě věnuji přípravám na 27. konferenci OSN o změně klimatu, která proběhne v listopadu v Sharm El-Sheikh. Na ní bude mít Česká republika roli předsednické země EU, proto teď v Egyptě povedu řadu přípravných jednání,“ popisuje Anna Hubáčková, ministryně životního prostředí. 

Spolu s ní nejprve exportéři navštíví Egypt, z Káhiry se pak po dvou dnech v pondělí 9. května letecky přesunou do izraelského Tel Avivu. „V Izraeli chceme navázat na aktivní spolupráci našich zemí v oblasti ochrany životního prostředí a výměnu zkušeností zejména v oblasti úspor vodních zdrojů, čištění a úpravy vody, v nichž mají Izraelci inspirující nápady. Česká delegace představí řešení a technologie našich firem například v energetice nebo odpadovém hospodářství. Věřím, že tak významně podpoříme prezentaci a aktivity českých firem a jimi dodávaných environmentálních technologií a dále i spolupráci v oblasti akademické sféry, vědy a výzkumu,“ dodává Anna Hubáčková, ministryně životního prostředí.

Exportéři během mise navštíví několik připravovaných nebo dokončovaných projektů z environmentální oblasti. Například novou odvodňovací čerpací stanici DRAIN 7 v deltě Nilu od české společnosti SIGMAINVEST. 

„Ve vodohospodářském, odpadním a energetickém průmyslu, zejména v oblasti energií z obnovitelných zdrojů, a také v oblasti vědy a výzkumu v environmentálních technologiích, jsou české firmy na světové špičce. Určitě můžou zahraničním partnerům nabídnout velmi kvalitní produkty, které pomáhají řešit ekologické problémy po celém světě,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PŘÍLEŽITOSTI VE VODÁRENSTVÍ, EKOLOGII I STROJÍRENSTVÍ

Environmentálnímu zaměření mise odpovídá i její složení. Z velké části se jí účastní firmy, které podnikají právě v tomto oboru. „Od podnikatelské mise očekáváme navázání kontaktů s místními vodárenskými společnostmi, neboť přesná a synchronizovaná měření průtoku a spotřeby vody, která jsou základem pro efektivní nakládání se zdroji pitné vody, by měla být předmětem spolupráce vodárenských společností a vývojových týmů napříč kontinenty,“ vysvětluje Tomáš Ditrt, generální ředitel společnosti RCD Radiokomunikace. Firma pro zákazníky zajišťuje například řešení rádiového spojení v podzemních prostorách, rozsáhlých budovách, silničních a železničních tunelech nebo v metru.

Do Egypta a Izraele míří i DEKONTA, jedna z předních environmentálních společností střední a východní Evropy, která nabízí komplexní balíček ekologických služeb. „Ačkoliv již v obou zemích částečně působíme a máme své zákazníky, vážíme si možnosti být součástí podnikatelské mise. Pod záštitou této prestižní akce bychom rádi navázali nové kontakty se seriózními partnery. Jako velmi hodnotné vidím setkání s řadou potencionálních klientů na jednom místě v rámci B2B jednání, která jsou na programu jak v Egyptě, tak v Izraeli,“ říká Petra Najmanová, vedoucí oddělení Výzkumu a vývoje společnosti DEKONTA.

S Izraelem i Egyptem má Česká republika aktivní obchodní bilanci. Mezi perspektivní obory v Egyptě patří zdravotnický a farmaceutický průmysl, obranný průmysl, vodohospodářský a odpadní průmysl, doprava a infrastruktura, energetika, stavebnictví nebo dovoz potravin. V Izraeli se pak můžou prosadit firmy podnikající v dopravním průmyslu a infrastruktuře, energetice, leteckém průmyslu, ICT či obranném průmyslu. 

Například do Egypta ale Česko tradičně vyváží i strojírenské výrobky, což dokládá i účast strojírenské firmy ŽĎAS. „Cestu vnímáme jako možnost rozšířit naše působení na nových trzích se zajímavým potenciálem. Doufáme, že se budeme moci seznámit s připravovanými investičními strategiemi a současně představíme naše výrobní možnosti jak v oblasti metalurgie, těžkého strojírenství, tak i v oblasti komplexních energetických projektů. Naše účast v této misi je současně i potvrzením faktu, že jsme významným průmyslovým partnerem na české straně,“ říká Pavel Cesnek, generální ředitel společnosti ŽĎAS.  

SVAZ PRŮMYSLU BY S EXPORTÉRY RÁD VYRAZIL JEŠTĚ NA FILIPÍNY NEBO DO THAJSKA

Svaz průmyslu a dopravy si uvědomuje, jak je důležitá diverzifikace českého exportu. Po dvou náročných letech pandemie je na ni navíc ideální čas. Proto by Svaz pro podnikatele rád zorganizoval v letošním roce i další exportní výpravy. „Jsem rád, že ministryně životního prostředí vyslyšela náš apel na více podnikatelských misí. V tomto roce bychom se s ní ještě rádi vypravili na Filipíny, ideálně v kombinaci s Thajskem, kde mají velkou šanci na uplatnění firmy, které nabízejí moderní technologie na ochranu životního prostředí. Velice si vážíme dosavadního proaktivního přístupu ministerstva životního prostředí, které jako jeden z mála resortů dostatečně vnímá důležitost podpory českých exportérů prostřednictvím podnikatelských misí,“ připomíná Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podnikatelské mise jsou přitom běžným nástrojem podpory exportu i v dalších zemích Evropské unie. Úspěšně tuto praxi vykonávají řadu let v Německu nebo Polsku. Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal pro firmy od roku 1993 už 208 podnikatelských misí do 107 zemí světa. Za tu dobu pomohl navázat obchodní kontakty v zahraničí více než 4 700 firmám. 

V loňském roce zorganizoval Svaz průmyslu kvůli doznívající pandemii celkem 5 podnikatelských misí, letos chce toto číslo určitě překonat. Nejbližší mise je v plánu už na začátku června do Spojených států amerických, kam exportéři doprovodí předsedu Senátu Miloše Vystrčila.

kategorie Tiskové zprávy

Zapojte se do průzkumu o udržitelnosti a získejte zajímavá data

Chtěli bychom vás požádat o laskavé vyplnění dotazníku, který se tématu udržitelnosti věnuje. Jako poděkování bychom vám následně poskytli podrobné výsledky. Díky nim získáte vhled nejen do tématu udržitelnosti jako takového, ale také zjistíte, jak daleko jsou ostatní se začleněním udržitelnosti do strategických plánů, jaká je motivace a povědomí o příslušné legislativě.

Téma udržitelnosti rezonuje naší společností čím dál častěji a hlasitěji. Přestože je samotný pojem “udržitelnost” velmi široký a často různě definovaný a vnímaný, tak už teď mění zajeté pořádky v energetice, výrobě, dopravě, službách, obchodu i investicích.

I kvůli připravovaným evropským návrhům v této oblasti (mj. směrnice CSRD a CSDD) jsme jako český byznys v situaci, kdy potřebujeme získat detailnější přehled, jak vy sami vnímáte udržitelnost ve svých firmách a provozech či investičních plánech.

Chtěli bychom vás proto požádat o laskavé vyplnění dotazníku, který se tématu udržitelnosti věnuje. Jako poděkování bychom vám následně poskytli podrobné výsledky. Díky nim získáte vhled nejen do tématu udržitelnosti jako takového, ale také zjistíte, jak daleko jsou ostatní se začleněním udržitelnosti do strategických plánů, jaká je motivace a povědomí o příslušné legislativě.

Shromážděná data pomohou také nám v SP ČR k vyhodnocení aktuálního stavu a definování problémů, se kterými se v rámci udržitelnosti potýkáte a tím i oblastí, v kterých vám můžeme pomoci. Na výsledky průzkumu také naváže náš expertní tým pro udržitelnost, který projednává a připravuje stanoviska k souvisejícím oblastem legislativy.

Dotazník naleznete zde: https://limesurvey.spcr.cz/limesurvey/index.php/243648?lang=cs 

Prosíme o vyplnění nejpozději do čtvrtka, 19. května 2022. 

V případě dotazů k tomuto průzkumu se obraťte na manažerku komunikace SP ČR Kateřinu Jungbauerovou kjungbauerova@spcr.cz

Děkujeme za vaši spolupráci.

V případě dotazů k tomuto průzkumu se obraťte na manažerku komunikace SP ČR Kateřinu Jungbauerovou na kjungbauerova@spcr.cz

Největší překážkou v zaměstnávání uprchlíků je jazyková bariéra

České firmy od začátku války na Ukrajině zaměstnávají uprchlíky a i nadále jsou připraveny jim práci nabízet. Největší překážkou je nyní pro podniky jazyková bariéra. Svaz proto požaduje, aby stát zajistil plošnou výuku češtiny.

Firmy začaly ukrajinské uprchlíky zaměstnávat již od prvních týdnů války. Na začátku března zaměstnávání Ukrajinců podle firem nejvíce komplikovaly administrativní překážky. Zatímco před schválením Lex Ukrajina činila náročná administrativa problémy necelé polovině dotázaných firem, ke konci dubna na ně naráželo 17 procent podniků. Nyní je pro podniky největší překážka jazyková bariéra. Ta komplikuje zaměstnávání uchazečů z Ukrajiny 60 procentům firem, které Svaz průmyslu oslovil.

„Lex Ukrajina zjednodušil zaměstnávání Ukrajinců. Je to dobrá zpráva, firmám se v tomto směru znatelně ulevilo. Například odpadla zátěž s vyřízením žádostí o povolení k zaměstnání a povinnost hlásit volné místo na úřady práce. Nyní nám nejčastěji sdělují, že jim zaměstnávání komplikuje jazyková vybavenost Ukrajinců či Čechů,” říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Podle názoru zaměstnavatelů je nyní potřeba věnovat zvýšenou pozornost výuce češtiny pro dospělé uprchlíky, protože ji potřebují nejen v každodenní komunikaci, ale je zásadní také pro vykonávání většiny profesí – ať už jde o pochopení instrukcí, návodů a postupů, vnitrofiremních předpisů, ale také pro zajištění bezpečnosti práce.

„I když se firmy snaží své nové zaměstnance neformálně v češtině vzdělávat, měla by jazyková výuka z pohledu Svazu průmyslu a dopravy být plošná, kvalitní a dostupná pro kohokoli, kdykoli a kdekoli, tedy s možností přehrávání ze záznamu. Stát by měl využít celoplošné veřejnoprávní sdělovací prostředky tak, jak to učinil například na začátku pandemie při výuce dětí na dálku,“ pokračuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

KROMĚ JAZYKOVÉ BARIÉRY ŘEŠÍ PODNIKY I DALŠÍ PROBLÉMY

Dotázaným firmám se podařilo od začátku konfliktu zaměstnat již stovky ukrajinských uprchlíků, většinou žen. V oslovených převážně výrobních a strojírenských firmách nejvíce požadují profese převážně střední a nižší kvalifikace v oblasti výroby a dopravy, ale nabízejí se i práce výše kvalifikované, jako například obchodní asistent/ka, procesní technik, pozice v marketingu, obchodu i vývoji.

Zaměstnavatelé také narážejí na problémy při zajištění péče o předškolní děti ukrajinských uprchlíků. Některé se aktivně rozhodly problém řešit například spoluprací s místními neziskovými, humanitárními a občanskými organizacemi a zakládají či rozšiřují dětská centra a dětské koutky.

Kromě nutnosti jazykových kurzů by podniky v tuto chvíli uvítaly od vlády podporu takových programů, které by zajistily příliv kvalifikované pracovní síly do České republiky. „Chápeme, že v současné uprchlické krizi není čas řešit další témata. Jakmile se ale situace jen trochu uklidní, bude nutno řešit i pracovní migraci z ostatních zemí. Víme, že kvalifikace uprchlíků nemůže uspokojit dlouhodobou poptávku firem,” popisuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Nejedná se ale pouze o nízko a středně kvalifikované zaměstnance, podniky mají velký zájem i o vysoce specializované odborníky např. z oblasti IT, kde je řada bariér pro jejich zapojení. Demografická křivka jasně ukazuje, že bez dalších zdrojů v podobě vyššího zapojení cizinců se dlouhodobě neobejdeme a s ohledem na proměnu ekonomiky by vysoce kvalifikovaní odborníci přinesli do Česka i cenné know-how.

Svaz průmyslu bude i nadále o těchto tématech jednat s vládou a odbory na tripartitě a průběžných pracovních poradách.

*Popis situace vychází z dotazování Svazu průmyslu a dopravy ČR, které se uskutečnilo od 8. do 21. dubna mezi 77 průmyslovými podniky.

 

Premiér Fiala jednal v Berlíně se spolkovým kancléřem Scholzem o energetické bezpečnosti a situaci na Ukrajině

Premiér Petr Fiala se setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem, 5. května 2022.
Premiér Petr Fiala se setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem, 5. května 2022.
Předseda vlády ČR Petr Fiala se ve čtvrtek 5. května 2022 setkal v Berlíně se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem a spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Hlavními tématy jednání byla energetická bezpečnost s ohledem na invazi Ruské federace na Ukrajinu a dopady války v globálním měřítku. Lídři jednali také o společné podpoře Ukrajiny, prioritách blížícího se českého předsednictví v Radě EU a česko-německé bilaterální spolupráci.

Premiér Petr Fiala s kancléřem Olafem Scholzem řešili pokračující ruskou agresi na Ukrajině a s tím související zvládání uprchlické vlny a vzájemnou obrannou spolupráci obou zemí.

„S německým kancléřem jsme se bavili o mnoha tématech, řada z nich byla samozřejmě ovlivněna ruskou válečnou agresí na Ukrajině. Domluvili jsme se na společném projektu, který se týká modernizace české armády a který je spojen s konkrétní podporou ukrajinských ozbrojených sil. Tento projekt se týká i těžké vojenské techniky. Jsem velmi rád, že jsme takto rychle našli shodu a můžeme využít potenciálu obou našich zemí,“ uvedl premiér Fiala.

Další bylo téma energetické bezpečnosti. Politici probrali možnosti využití kapacit německých LNG terminálů českou stranou. ČR chce s Německem spolupracovat při diverzifikaci dopravních cest i zdrojů ropy a plynu. Oba lídři hovořili o navýšení kapacity ropovodu TAL, který má pro energetickou bezpečnost České republiky značný význam.

„Druhým stěžejním tématem byla energetická bezpečnost a náš společný úmysl zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě. Bavili jsme se o rozšíření ropovodu TAL, který Německo používá, a také jsme se domluvili, že zahájíme rozhovory a vytvoříme společnou pracovní skupinu, která se bude zabývat využíváním německých terminálů na zemní plyn,“ shrnul premiér.

Politici hovořili i o přípravě českého předsednictví v Radě EU, které bude reflektovat aktuální situaci a zabývat se otázkami obnovy Ukrajiny, energetickou bezpečností i navyšováním obranných kapacit EU. Shodli se také na podpoře integrace zemí západního Balkánu do EU.

„Německo je náš klíčový strategický partner. Pojí nás celá řada kontaktů, ať už politických, tak i hospodářských a samozřejmě i mezilidských. Je to velká sousední země. Samozřejmě, máme zájem na dalším rozvoji spolupráce a co nejlepších vztazích,“ uvedl premiér Fiala.

Premiér Fiala se setkal též s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. I s ním byl důležitým bodem jednání rusko-ukrajinský konflikt a jeho důsledky a především potřebná podpora pro Ukrajinu. Jednali také o vzájemných vztazích České republiky a Německa.

„Pan prezident mě přijal velmi srdečně. Jak víme, je přítelem České republiky. Měl jsem možnost s ním otevřeně hovořit o řadě otázek. Bavili jsme se o česko-německých vztazích, jak je dále rozvíjet. Mluvili jsme o energetické politice, výzvách, které čekají Evropskou unii. Bavili jsme se o tom, jak účinně pomáhat a o tom, co by mohlo zastavit brutální válku na Ukrajině. Hovořili jsme i o českém předsednictví Radě EU a o tom, co od něj očekáváme,“ řekl předseda vlády.

Český premiér také uctil u památníku berlínské věznice Plötzensee památku československých odbojářů. Věznici využívali za 2. světové války nacisté k držení a likvidaci svých odpůrců a příslušníků odboje. Bylo zde popraveno i 700 Čechoslováků. Petr Fiala se také zúčastnil diskuse v Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP), kde se hovořilo o následcích ruské agrese na Ukrajině pro českou a německou bezpečnostní politiku.

Vláda přispěje na činnost center duševního zdraví, se zajišťováním bezpečnosti během českého předsednictví pomohou i vojáci a celníci

Jednání vlády netradičně proběhlo v Poslanecké sněmovně, 4. května 2022.
Jednání vlády netradičně proběhlo v Poslanecké sněmovně, 4. května 2022.
Bezmála 211 milionů korun vyčlení vláda na pomoc s financováním činnosti center duševního zdraví a dalších zdravotně-sociálních služeb, které vznikají v rámci reformy péče o duševní zdraví. O vyčlenění finančních prostředků na příslušný dotační program Ministerstva zdravotnictví rozhodla vláda ve středu 4. května 2022 na schůzi, která se mimořádně uskutečnila v prostorách Poslanecké sněmovny.

V souvislosti s reformou péče o duševní zdraví vzniklo v České republice již 30 center duševního zdraví, které zatím poskytly službu přibližně 4 500 klientům. Jedná se například o děti, o pacienty s demencí, osoby, které se potýkají se závislostí, či lidi s nařízeným ochranným léčením. Centra duševního zdraví jim nabízejí sociální i zdravotní služby. V posledních 18 měsících probíhal zkušební provoz financovaný z fondů Evropské unie, který prokázal jednoznačnou výhodu těchto center spočívající především v propojení zdravotních a sociálních služeb, které jsou pacientovi, respektive klientovi poskytovány současně a na jednom místě.

Pro jejich zachování ale bylo potřeba nastavit systém financování. Financování zdravotní části služeb je zajištěno z veřejného zdravotního pojištění, v případě sociální části služeb bude na základě dnešního souhlasu vlády vypsán samostatný dotační program administrovaný Ministerstvem zdravotnictví.

Vláda opět prodiskutovala také otázku zajištění energií a dalších surovin v reakci na ruskou agresi na Ukrajině a v jejím důsledku přijímané restrikce vůči Rusku ze strany Evropské unie. „Jak už proběhlo v médiích, tak v Bruselu se jedná o dalším, šestém balíčku sankcí vůči Rusku. Naše vláda podporuje co nejtvrdší sankce vůči Rusku, na tomto postoji se nic nemění, ale od začátku také zastáváme pozici, že sankce nesmí české občany poškodit více než Ruskou federaci,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

„V případě návrhu, který se v šestém balíčku sankcí objevuje, na embargo na ruskou ropu, jež by platilo už od konce tohoto roku, tak Česká republika intenzivně jedná o tom, že jsme připraveni toto rozhodnutí podpořit za předpokladu, že Česká republika bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které do České republiky mohou ropu dopravit,“ uvedl předseda vlády. Podle premiéra by se mělo jednat o dva až tři roky.

Vláda se zabývala také zajištěním bezpečnosti akcí pořádaných během českého předsednictví Radě Evropské unie, které Česká republika převezme 1. července a potrvá do konce roku. Kabinet odsouhlasil návrh 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra, aby na pomoc Policii ČR s ostrahou objektů a delegací byli povoláni i vojáci a příslušníci Celní správy. Na základě přijatého nařízení bude moci Policie ČR zapojit do ochrany bezpečnosti těchto akcí ve druhé polovině roku až 120 vojáků v činné službě a 30 příslušníků Celní správy.

Ministři a ministryně také schválili návrh novely zákona o právu na informace o životním prostředí, návrh zákona o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a návrh souvisejícího změnového zákona a novelu nařízení vlády o technických požadavcích na hračky. Všechny tyto legislativní změny vycházejí z novel příslušných evropských nařízení a směrnic.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-4–kvetna-2022-196041/.

Priority prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců pro rok 2023

Dne 12. dubna 2022 schválilo Předsednictvo RHSD ČR priority prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemocí z povolání na rok 2023.

Návrhy priorit sociálních partnerů prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemocí z povolání na rok 2023

  • I. Návrhy konkrétních opatření na úseku BOZP v oblasti řízení změn v novém světě práce s důrazem na digitalizaci, inovativní postupy a zelenou ekonomiku.
  • II. Návrhy konkrétních opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a jejich využitelnost v praxi z hlediska odvětví, oborů činnosti, velikosti firem, aj.

V souladu s ustanovením čl. 4 Metodického postupu pro vyplácení finančních prostředků ze státního rozpočtu podle § 320a písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vyzýváme tímto odborové organizace a organizace zaměstnavatelů k předložení návrhů konkrétních opatření v oblasti prevence, a to na předepsaném formuláři (příloha č. 2) zastřešujícím organizacím.

Návrh opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání

Metodický postup pro vyplácení finančních prostředků ze státního rozpočtu ve smyslu ustanovení § 320a, písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění zákona č. 285/2020 Sb.

III. sněm OS PHGN

Výsledky hospodaření Odborového svazu PHGN za rok 2021, návrh rozpočtu svazu na rok 2022, prodej hotelu Harmonie II a nájem hotelu Harmonie I, legislativní úprava dokumentů svazu a příprava na vyjednávání kolektivní smlouvy vyššího stupně byly hlavní body, o jejichž přijetí 21. dubna rozhodovalo 52 delegátů III. sněmu OS PHGN, který se uskutečnil v hornickém hotelu Harmonie I v Luhačovicích. O schválených prioritách, které ovlivní činnost svazu i v příštích letech, HGN hovořil s jeho předsedou Rostislavem Paličkou.

V rozhovoru spolu probereme jednotlivé body programu sněmu. Začneme účetní závěrkou a návrhem rozpočtu svazu na letošní rok. Váš komentář? 
Před zasedáním rady jednala revizní komise OS PHGN, jejíž předsedkyně Dita Hricová poté delegátům sněmu doporučila schválit účetní závěrku a návrh rozpočtu na rok 2022. Delegátům jsme v předstihu zaslali materiály s podrobnými informacemi o hospodaření svazu za loňský rok. Vyplývá z nich, že jsme hospodařili zodpovědně. Revizní komise konstatovala, že rozpočet byl čerpán v souladu se zásadami hospodaření svazu. Schválený rozpočet na letošní rok je v této chvíli odsouhlasený, ale stále otevřený. Důvodem je probíhající prodej hotelu Harmonie II. Finance z prodeje budou dodatečně zahrnuty na výnosové stránce rozpočtu. Rovněž koupě nového sídla a stěhování pražského pracoviště na novou adresu si vyžádá další výdaje. Z toho důvodu je schválený rozpočet pro letošní rok stále otevřený. O prodeji Harmonie II informujeme v každém čísle svazového měsíčníku HGN. Nyní prodej hotelu na návrh rady svazu schválil také sněm. 

V jakém stadiu se proces nachází? 
Prodej Harmonie II patřil ke stěžejním tématům. Vedení a rada svazu poskytly delegátům podrobné a přehledné informace o tom, v jakém stavu jsou oba hotely, jak je třeba do budoucna situaci řešit. Dlouhou dobu jsme investovali do hotelu Harmonie I, který je v dobrém stavu. Harmonie II stojí naopak před velkými investicemi. Proto jsme rozhodli o jeho prodeji a z výnosu bychom zainvestovali rekonstrukci kotelny v hotelu Harmonie 1. Sněm rozhodl a stanovil směr, kterým bychom měli postupovat a prodej dokončit. V tuto chvíli vyřizujeme praktické záležitosti, jako zapsáni pozemku pod hotelem na katastrálním úřadu a právní dořešení finálních kupních smluv k prodeji Harmonie II současnému nájemci. 

Proč vedení a rada svazu předložili sněmu legislativní úpravu stanov a dalších svazových dokumentů? 
Prioritou je úprava našich stanov v důsledku koupě nového sídla a stěhování na novou adresu. Další úprava se týká změn statutu svazového pracoviště. Reaguje na změnu legislativy skartačního řádu. Úprava nám umožní ve spolupráci se státním archivem dokumenty archivovat, případně skartovat. 

Jednali jste i o dalších změnách v legislativě? 
Svazová právnička Markéta Marinková seznámila delegáty s povinností pro všechny právnické osoby mít od příštího roku datovou schránku. V závislosti na evropské legislativě se budou muset také doplňovat skuteční majitelé, což je problém, protože odborové organizace vlastně žádného majitele nemají. Svazový právník Antonín Těšík informoval o novém návrhu úprav v rámci důchodové reformy k těžkým a rizikovým profesím. Byla vypuštěna třetí kategorie a zůstala pouze kategorie čtvrtá. Doktor Těšík požádal delegáty z firemních odborových organizací, aby urychleně nahlásili na svaz přesný počet zaměstnanců, kteří pracují v těchto firmách ve třetí a čtvrté kategorii těžkých profesí. 

Delegáti při schvalování usnesení k jednotlivým dokumentům hlasovali jednomyslně. Nikdo se nezdržel ani nehlasoval proti. Vnímáte to jako vyjádření důvěry a podpory odborářů radě a vedení svazu?
Delegáti dostali všechny materiály, o kterých na sněmu hlasovali, dopředu a mohli se s nimi podrobně seznámit. Část delegátů navíc zasedá v radě, která materiály s vedením svazu připravovala a na zasedání rady den před jednáním sněmu naposledy kontrolovala. Platí to i o zprávě o činnosti odborového svazu od posledního sněmu. Zpráva byla věcná a na sněmu jsem s ní pomocí názorných slidů delegáty seznámil. Měli tedy přehled o stavu majetku v Praze a Luhačovicích, o všech důležitých jednáních, kterých se vedení svazu zúčastnilo, a o všech akcích, které vedení a rada podnikli pro zachování pracovních míst, růst mezd, mimořádné hornické důchody a další. K útlumu těžby uhlí a k propouštění zaměstnanců ale stále dochází. Naší povinností je postarat se o ně a dohlížet, aby se jim dostalo všeho, co jim náleží. V této souvislosti rád připomínám historické úspěchy odborového svazu a jeho členů při vyjednávání dřívějších odchodů do starobního důchodu pro hlubinné zaměstnance a rovněž nařízení vlády číslo 167/2016 a nařízení vlády číslo 342/2016 pro hnědé uhlí. Odborový svaz odvádí prospěšnou, a hlavně týmovou práci, má výsledky, a proto delegáti neměli důvod, aby na sněmu hlasovali proti předkládaným dokumentům. 

Kromě rady a sněmu proběhla v Luhačovicích řada dalších akcí, například konference odborového a Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu. Zástupci zaměstnavatelů přednesli zajímavé přednášky o energetické bezpečnosti EU a ČR a o tom, zda je uhlí nepřítel, nebo cesta k energetické nezávislosti. Přednášky se těšily velkému zájmu účastníků, což potvrdila i bohatá diskuse. Co byste k tomu ještě dodal? 
Společný projekt zaměstnavatelského a odborového svazu běží už od roku 2019, konference tento projekt ukončila. Byl jsem mile překvapen zájmem a přístupem našich členů. Obsah přednášek byl aktuální, zejména pokud se týká další budoucnosti těžby a zpracování uhlí. Účastníci se dozvěděli, že situace v energetice je kvůli ideologickému rozhodování našich i evropských politiků vážná, ne-li krizová. V populaci se rozmáhá energetická chudoba. Růst mezd dohodnutý odbory v našich odvětvích nepokrývá strmý růst inflace. Na energetickém mixu se v loňském roce uhlí podílelo 37 procenty a 36 procenty jádro. Víme, v jakém stavu jsou naše jaderné elektrárny, prodlužuje se jejich životnost, a než budou postaveny nové jaderné bloky, uplynou roky. Jaderné elektrárny jsou ruského typu a potřebují ruské palivo, a bez ruského plynu se zatím neobejdeme, stejně jako ostatní státy EU. Z přednášek odborníků vyplynulo, že uhlí, kterého má zatím Česká republika dostatek, je v současné energetické a ekonomické krizi třeba chápat jako strategické palivo. To naši politici, včetně této vlády, stále nechápou a nechtějí připustit, že obnovitelné zdroje nejsou spolehlivým výrobcem a dodavatelem elektřiny a tepla. 

Na programu dvoudenního setkání v Luhačovicích byly i samostatné porady vyjednavačů odvětvové kolektivní smlouvy za odbory a zaměstnavatele. Vyvrcholením bylo společné jednání obou týmů k přípravě nové odvětvové smlouvy pro rok 2023. Jak hodnotíte výsledky? 
Na poradě odborových vyjednavačů jsme konstatovali, že vyjednávání letošního dodatku odvětvové smlouvy bylo problematické. Ze strany zaměstnavatelského svazu tu byl nezájem společně jednat o dodatku a v rozumném termínu dospět k závěrečnému podpisu. Podíl na tom měl i neschválený státní rozpočet. Dodatek KSVS byl nakonec podepsán, ale až letos v březnu, což je pozdě. Odvětvová smlouva a mzdové tarify jsou minimem pro podniky, které pod odvětvovou smlouvu spadají. Pokud se ve firmě nepovede uzavřít smlouvu, nebo zde není odborová organizace, včas dojednané tarify z odvětvové smlouvy představují minimum, které zaměstnanci musí dostat. 

Vyplývá z toho, že jste se nedohodli? 
Naopak. První, nebo přesněji nulté kolo jednaní zaměstnavatelů a odborů proběhlo na úrovni. Obě strany se ujistily, že odvětvovou smlouvu uzavřít chtějí, tentokrát v rozumném termínu. Předběžně jsme se dohodli, že nová smlouva bude mít platnost pět let a bude vycházet ze stávající odvětvové smlouvy. Jednat se bude každý rok o dodatcích a výši tarifů. Vyjednávat začneme na podzim. Chci i prostřednictvím HGN poděkovat vyjednavačům obou týmů, hlavně těm odborovým, že letošní start byl nakonec úspěšný. 

Jaké jsou svazové priority v letošním roce?
 Dokončit prodej hotelu Harmonie II, přestěhovat pražské pracoviště do nového sídla a dokončit včas vyjednávání nové kolektivní smlouvy vyššího stupně. Chtěl bych poděkovat členům rady a delegátům sněmu, odborovým vyjednavačům odvětvové smlouvy, revizní komisi a zaměstnancům našeho svazu za perfektní a profesionální přípravu dvoudenního jednání v Luhačovicích. 

A teď z jiného soudku. Ministerstvo financí požádalo vedení OKD, aby vypracovalo analýzu o možném prodloužení těžby černého uhlí na několik dalších let. Váš názor? 
Již na jednáních Uhelné komise jsem říkal, že může přijít doba, kdy stát bude prosit vlastníky dolů a uhelných lomů, aby pokračovali v těžbě uhlí. V této chvíli stát sonduje, zda se v OKD dá prodloužit těžba černého uhlí. Když budete velmi investovat, tak se těžit dá. Ale bohužel černé uhlí bylo v minulých letech vystaveno rozmarům politiků asi jako žádné jiné odvětví. Vzpomeňme, kolikrát zaznělo, že se bude těžit do roku 2025, pak do 2030, pak zase do 2023 a teď zase do 2025. Těžba v hlubinných dolech se musí plánovat a připravovat, a to se díky rozhodnutím politiků dělo už jen ve velmi omezené míře. Mám obavu, že další těžba bude už jen velmi obtížně a nákladově velmi draze proveditelná. A to jak z důvodu legislativy, samotné připraveností bloků, tak především z personálních důvodů. Mzda horníka není natolik lukrativní, aby se lidem vyplatilo nastoupit do dolů na tři roky, dnes si obdobné peníze vydělají na povrchu v čistších a zdraví méně poškozujících provozech. A bez náboru dle mého názoru dál těžit není možné. Jiné je to u hnědého uhlí. Snad už si stát a vládní politici začínají uvědomovat, že pokud se chtějí obejít bez ruského plynu, což podle mě není okamžitě možné, musíme mít spolehlivou náhradu. A tou je právě hnědé uhlí, kterého máme dostatek a jsme soběstační na mnoho let. V opačném případě nastane, nebo již přichází velká krize energetiky, která má, a ještě bude mít katastrofální následky pro český průmysl, občany a domácnosti. 

Úrokové sazby jdou dále nahoru

ČNB v reakci na zvýšené inflační tlaky a očekávání opět navýšila úrokové sazby. Základní dvou týdenní (2T) Repo sazba byla zvýšena o 0,75 p. b. na celkových 5,75 %. Za poslední rok tak 2T Repo sazba vzrostla již o 5,5 % a je tak nominálně nejvyšší od konce roku 1999. ČNB současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,75 % a lombardní sazby na 6,75 %.

ČNB v rámci svého cílování reaguje na rychle rostoucí inflaci a očekávání jejího dalšího růstu. Již za březen se dle ČSÚ spotřebitelská inflace meziročně přiblížila 13 % a inflační tlaky jsou dále vysoké. Výrazně rostou zejména ceny energie, kovů, chemických látek a dalších vstupů Skokové zdražování energie, ale také dalších komodit bylo umocněno důsledkem mimořádného externího šoku v souvislosti s válkou na Ukrajině a dalšího zpřetrhávání globálních obchodních řetězců.

Řada podniků se nyní potýká s vysokou nákladovou inflací a dalšími nejistotami. V loňském roce se firmy ještě snažily skrze řadu opatření a v některých případech i na úkor marží absorbovat nárůsty cen vstupů, letos již ale musí vysoké ceny častěji do svých výstupů promítat. I tak dle dubnového šetření Svazu až 40 % podniků letos navíc očekává meziroční pokles zisku, což mimo jiné komplikuje investiční aktivitu.

Další navyšování úrokových sazeb ze strany ČNB představuje pro řadu firem zvyšování nákladů na financování, zejména pak pro menší firmy, a aktuální ekonomické situaci ani firmám nepomáhá. Úrokové sazby v případě nových úvěrů nefinančním podnikům již za březen dosáhly 6,15 %, což je nejvíce v historii měření statistik ČNB od r. 2004 a nyní je jasné, že opět dále porostou.

Vnímáme, že role ČNB spočívá především v péči o cenovou stabilitu a stávající i očekávaná míra inflace je daleko od cílovaného pásma. Je však otázkou, do jaké míry je třeba vnímat aktuální vývoj jako mimořádný šok a jak účinný či neúčinný nástroj zvyšování úrokových sazeb ve vztahu k očekávaným úrovním inflace reálně je.

kategorie Z hospodářské politiky

Šestý balík EU sankcí proti Rusku

Předsedkyně Komise von der Leyenová ve svém projevu v Evropském parlamentu představila nástin 6. balíčku sankcí EU. Hlavní body návrhu Komise jsou následující: 

  • Úplný zákaz ruské ropy, námořní i potrubní, surové i rafinované. Postupné ukončení dodávek ruské ropy proběhne do šesti měsíců a rafinovaných produktů do konce roku.
  • Sestavení seznamu vysokých vojenských důstojníků a dalších osob, které se dopustily válečných zločinů v Buči a které jsou odpovědné za nelidské obléhání města Mariupol.
  • Zákaz členství Sberbank – zdaleka největší ruské banky – a dalších dvou velkých bank ve SWIFT.
  • Zákaz vysílání tří velkých ruských státních vysílacích společností v EU.
  • Zákaz poskytování účetních a poradenských služeb ruským společnostem.

Návrhy v současné době projednává COREPER (Výbor stálých zástupců). Jakmile dostanou zelenou a budou veřejně dostupné, Svaz průmyslu a dopravy se s vámi podělí o texty právních předpisů.

V minulých dnech také Evropská komise zveřejnila další pokyny k opatřením týkajícím se luxusního zboží, pojištění a zajištění, prodeje cenných papírů a vkladů, humanitárního obchodu a obchodování. Všechny pokyny jsou k dispozici na tomto odkazu.

Sankce z ruské strany

Prezident Putin podepsal 3. května výnos o odvetných ekonomických opatřeních v souvislosti s nepřátelskými kroky některých zahraničních států a mezinárodních organizací. Mimo jiné zakazuje:

  • Provádět transakce se zahraničními fyzickými a právnickými osobami, na které se vztahují ruské sankce, plnit závazky vůči osobám pod sankcemi v rámci uskutečněných transakcí (včetně uzavřených zahraničních obchodních smluv)
  • Vyvézt ze země výrobky a suroviny, které byly vyrobeny nebo vytěženy v Rusku za účelem prodeje osobám, na které se vztahují odvetná omezení Ruské federace

Více informací k tématu lze nalézt na tomto odkazu (oficiální web, v ruštině).

Revize právních předpisů na Ukrajině

Ukrajinská asociace pro podnikání a obchod (UBTA) sdílí nejnovější aktualizace právních předpisů. Cílem navrhovaných opatření je usnadnit obchod a podpořit rozpočtové příjmy, kompletní dokument je k dispozici zde.

Prohlášení předsedy vlády Petra Fialy při příležitosti Světového dne svobody tisku

Dnes si připomínáme Světový den svobody tisku. Chci při této příležitosti poděkovat všem novinářům, kteří v naší zemi denně profesionálně přispívají k informovanosti společnosti. Naše vláda je přesvědčena, že prosperující demokratická společnost nemůže fungovat bez nezávislých novinářů a svobodných médií, a chceme usilovat o to, aby v naší zemi byla média co nejsvobodnější a co nejprofesionálnější. Vím, že mnoho novinářů pracuje v obtížných ekonomických podmínkách, a přesto neslevují ze standardů své práce.

Jsem si vědom toho, že mnozí zástupci svobodných a nezávislých medií neměli v minulém volebním období jednoduchou situaci, přesto se nevzdali svého novinářského poslání.

Rád bych poděkoval všem, kteří v minulosti vyjadřovali obavy ze svobody tisku u nás. Jsem přesvědčen, že jejich úsilí pomohlo zabránit zničení svobodných a nezávislých médií v naší zemi. Praktiky omezování účasti na tiskových konferencích, omezování přístupu k informacím a selektivního umísťování státní inzerce jsou mi bytostně cizí. Žádná média nebudeme omezovat v jejich činnosti a žádným novinářům nebudeme bránit v jejich práci. Pevně proto věřím, že v období fungování naší vlády nebude situace, která by v tomto smyslu vyvolávala znepokojení.

V neposlední řadě chci také poděkovat všem, kteří v naší zemi v minulosti finančně i jinak podporovali nezávislá média a podporují je i nadále. To, že se u nás nezávislá média v obtížných podmínkách udržela a udržují, je významnou měrou i jejich zásluha.

Petr Fiala, předseda vlády ČR