Josef Středula povede odbory další 4 roky

Na VIII. Sjezdu odborářů byl do čela Českomoravské odborové konfederace (ČMKOS) znovuzvolen Josef Středula. Ve vedení zůstává i Radka Sokolová a Vít Samek, kteří svou funkci stejně jako Středula obhájili. Delegáti sjezdu ČMKOS mimo jiné také formulovali své priority na příští čtyři roky.
 
Při slavnostním zahájení předseda Josef Středula přivítal řadu hostů, mezi nimi například Miloše Vystrčila, předsedu Senátu Parlamentu ČR nebo ministra práce a sociálních věcí, Mariana Jurečku. Na vládu apeloval ohledně navýšení minimální mzdy, sociálního smíru a například také potravinové soběstačnosti.
 
V tajné volbě získal Josef Středula 153 hlasů z celkových 173 hlasů. Radka Sokolová dostala důvěru od 152 delegátů, Vít Samek 156 hlasů ze 171 hlasů.
„Být zvolen potřetí se stejným týmem je i pro ČMKOS mimořádné. Je to výraz obrovské důvěry. Jaké budou následující čtyři roky nevíme naštěstí nikdo, ale budeme dělat vše pro to, aby to pro zaměstnance a jejich rodiny byly roky úspěšné“, řekl znovuzvolený předseda a doplnil priority pro 4 leté období. Mezi nimi jsou mít skvělý tým, sejít se s vládou a řešit akutní problémy. „Pro ČR chceme abychom byli zemí bohatou, kde se lidé cítí dobře, abychom byli zemí budoucnosti, a ne zemí minulosti. Pokud chceme mít vysoké mzdy, musíme mít vysoce hodnocené práce, pak k nám budou chodit lidé z Německa, Rakouska a Velké Británie,“ uzavřel Středula.
Místopředsedkyně Radka Sokolová po volbě uvedla: „Velice si vážím důvěry, kterou jsem dostala od delegátů VIII. Sjezdu. Je to známka, že práce, kterou už pro ČMKOS dělám tři volební období dostává zelenou do dalších let.“
 
„Vnímám to rozhodnutí delegátů VIII. Sjezdu ČMKOS ve vyjádření jejich důvěry, že vedení ČMKOS účinně hájí zájmy zaměstnanců i odborových svazů, které jsou sdruženy v ČMKOS. Velice si toho vážím a věřím, že se nám podaří společně naplnit naše programové cíle o kterých budeme jednat zítra,“ uzavírá za vedení místopředseda Vít Samek.
 
Ve své zahajovací řeči Josef Středula apeloval na vládu ohledně zvýšení minimální mzdy. Kvůli vysoké inflaci žádá její navýšení od července na 18.200 korun. Nejnižší výdělek by se podle něj měl zvednout o 2.000 korun. Marian Jurečka, vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Středulovi diskuzi přislíbil. „Za naši vládu říkám, ano počítáme s tím, že v příštím týdnu najdeme termín, abychom si v klidu sedli a abychom začali řešit minimální mzdu. Chceme také řešit i rovnost platů žen a mužů,“ závěrem poděkoval také Josefu Středulovi za jeho věcné a konstruktivní debaty na tripartitách. Práci odborářů podpořil Miloš Vystrčil. Předseda Senátu Parlamentu ČR ocenil argumenty Josefa Středuly k sociálnímu smíru. Vyzdvihl přístup konfederace k válce na Ukrajině, kde je situace podle něj naprosto strašlivá. „Všichni bychom měli táhnout za jeden provaz, abychom byli společně silnější,“ dodal na závěr Vystrčil. Českým odborářům se daří. Od 1.července 2017 do 30.června 2021 vznikla celá řada organizací. „Vzniklo 239 nových odborových organizací a do odborů vstoupilo 54 578 nových členů, za poslední rok to bylo 10 550,“ upřesnil Středula. Podle něj k úspěchům odborů minulých let patří například zrušení karenční doby, prosazení kurzarbeitu, zařazení poškození bederní páteře mezi nemoci z povolání či vyšší výdělky ve firmách s kolektivním vyjednáváním.
 
 
 
  • Zdroj: Českomoravská odborová konfederace

Tisková konference AK ČR a ZS ČR k odpovědi Bruselu na rozdělení zemědělských dotací v ČR

Dne 3.5.2022 se konala tisková konference Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR.
 
Evropská komise zaslala minulý týden českému Ministerstvu zemědělství oficiální hodnocení vládního návrhu na rozdělení zemědělských dotací v letech 2023–2027. Tématem tiskové konference byla tato odpověď Bruselu na Národní strategický plán Společné zemědělské politiky.
 
Na tiskové konferenci vystoupili prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
 

Odstupné za pracovní úraz vymohl až odborový právník Kováků

V České republice dojde v posledních letech k 40 až 50 tisícům pracovním úrazům ročně. I proto je tato problematika detailně řešena zákony. Každý zaměstnanec logicky očekává pro případ, že následkem úrazu při práci, nebo nemoci z povolání, už nebude schopen dál ze zdravotních důvodů u zaměstnavatele pracovat a dostane z toho důvodu výpověď, má automaticky právo na odstupné. Bohužel opak bývá často pravdou. Nejedna firma se snaží svým povinnostem vyhnout a chránit práva zaměstnanců pak musí právníci odborů.

Své by o tom mohl vyprávět nyní dvaašedesátiletý František Riga, bývalý svářeč společnosti Brawe Kaplice. V roce 2019 utrpěl při práci úraz ramene. Byl sepsán řádný protokol a proběhlo příslušné šetření. Při léčení ale došlo ke komplikacím a v roce 2020 musel poškozený podstoupit komplikovanou operaci. Po delším léčení mu následně v březnu loňského roku byla ukončena pracovní neschopnost.

„A tady začaly první problémy. Co dál se mnou. Bylo jasné, že kvůli významně snížené hybnosti ruky už dál práci svářeče nebudu schopen vykonávat. Firma řekla, že mě proto už potřebovat nebude. Obrátil jsem se tedy na zástupce Odborového svazu (OS) KOVO. Jimi navržené rozvázání pracovního poměru dohodou spojené s odstupným ve výši dvanácti průměrných měsíčních výdělků, ale rumunský vlastník Brawe zamítl. Prostě mi nechtěli dát nic,“ popsal Riga začátek své takřka tříleté peripetie, která byla následně v řádech měsíců za přispění odborů vyřešena.

Firma zkoušela, co mohla. „Přišli s návrhem na skončení pracovního poměru dohodou bez odstupného, snažili se zpochybnit pracovní úraz jako takový a jeho zdravotní následky vůbec. Nakonec mu dali výpověď, avšak bez odstupného. Mnozí by to vzdali, ale pan Riga spolu s námi vydržel a výsledek se dostavil,“ uvedl v této souvislosti předseda Základní organizace OS KOVO při společnosti Jihostroj Velešín, zastupující rovněž zaměstnance zmíněné Brawe Kaplice, Jiří Řihout.

Několika set tisícového odstupného se František Riga dočkal až po zásahu právníka jihočeského Regionálního pracoviště Odborového svazu KOVO. K soudu ani nemuselo nakonec dojít. Vzhledem k důkazní a argumentační síle zástupců OS KOVO při rozporování výpovědi přistoupila firma raději na dohodu.

Přestože pracovněprávních záležitostí řeší specialisté jihočeského Regionálního pracoviště Odborového svazu KOVO v Českých Budějovicích desítky ročně, před soudem končí tyto případy jen ve výjimečných případech. Běžné spory, při nichž se zaměstnanec rozhodne bránit svých práv, o to víc s nápomocí odborové organizace, se firmy raději snaží ukončit dohodou.

Podle zmocněnce Krajského sdružení Odborového svazu KOVO Jihočeského kraje Jana Janouška do mnoha sporů ani odborový právník zasahovat nemusí a se zaměstnavateli je fakticky vyřeší už předsedové základních organizací OS KOVO v konkrétních firmách a podnicích. „Předsedům našich základních organizací poskytujeme pravidelná školení a konzultace, mimo jiné v právních otázkách, takže si s celou řadou záležitostí poradí sami. Pro úspěšnost je pouze důležité, aby se na ně včas obrátili. Dá se tak zamezit vyhrocení mnoha neshod,“ poznamenal Janoušek.

Pracovněprávní poradentství je hned vedle kolektivního vyjednávání základním stavebním kamenem činnosti odborových organizací. Všichni členové Odborového svazu KOVO proto mají nárok se kdykoli bezplatně obrátit na právníky svazu s žádostí o pomoc.

  • Zdroj: OS KOVO

Předseda OS SOO hostem pořadu Pro a proti na Rádio Plus

Odboráři z Úřadu práce vyhlásili stávkovou pohotovost kvůli nízkým platům a velké zátěži úředníků. Nově tam totiž mimo jiné vyřizují humanitární dávky pro uprchlíky nebo okamžitou pomoc při zdražování energií. Je stávková pohotovost těchto pracovníků na místě? „Chceme jednat s vládou o valorizaci platů ještě na letošní rok,“ říká odborář Pavel Bednář. Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) říká, že nespokojenost chápe, nesouhlasí ale s načasováním protestů
 
Zdroj Český rozhlas Rádio Plus: „Odborář: Chceme zvýšit platy letos a jednat i o příštím roce. Stávková pohotovost je zdvižený prst“ naleznete ZDE.

Premiér Fiala ve Varšavě jednal s polským předsedou vlády Morawieckim o energetické bezpečnosti a situaci na Ukrajině

Premiéři Petr Fiala a Mateusz Morawiecki během uvítacího ceremoniálu ve Varšavě, 29. dubna 2022.
Premiéři Petr Fiala a Mateusz Morawiecki během uvítacího ceremoniálu ve Varšavě, 29. dubna 2022.

Předseda vlády ČR Petr Fiala v pátek 29. dubna 2022 navštívil Polsko. Ve Varšavě se setkal s premiérem Mateuszem Morawieckim. Tématem jednání předsedů vlád byla válka na Ukrajině a její dopad na Evropskou unii a kroky, které oba státy v tomto kontextu učinily. Jednali též o energetické bezpečnosti, spolupráci zemí či přípravách českého předsednictví Radě EU.

Petr Fiala s Mateuszem Morawieckim diskutovali o zajištění energetické nezávislosti na ruských fosilních palivech. Lídři se shodli na podpoře koordinované unijní reakce na kroky Ruska. Hovořilo se například i o projektu česko-polského plynovodu Stork II, dodávkách černého uhlí z Polska či propojení zemí v rámci LNG terminálů v Polsku. Premiéři se také shodli na ustanovení česko-polské meziresortní pracovní skupiny, spolu se zástupci ropného průmyslu, k otázce snížení závislosti na ruské ropě.

Dnešní jednání mělo řadu konkrétních témat. Pro Českou republiku je důležitá otázka energetické bezpečnosti. Jsme zemí, která je v některých aspektech výrazně závislá na ruských energetických zdrojích. V této věci nám může výrazně pomoci spolupráce s Polskem. Domluvili jsme se, že znovu otevřeme jednání o plynovodu Stork II. Česká republika by měla zároveň zájem podílet se na kapacitě budoucích LNG terminálů, které se Polská republika chystá vybudovat. Jsme připraveni zakoupit část kapacit, což by pro Českou republiku bylo výhodné,“ uvedl Petr Fiala.

Další klíčové téma byla situace na Ukrajině a jejích dopady na členské státy Evropské unie. Polsko a Česko předloží na jednáních v Bruselu společný návrh na poskytnutí financí na pomoc pro uprchlíky z Ukrajiny. „Domluvili jsme se na společném postupu při dalších jednáních Evropské rady. Chceme prosazovat, aby Ukrajina dostala kandidátský status. Musíme dát Ukrajincům jasně najevo, že o ně stojíme. Nepochybujeme o tom, že naše pomoc Ukrajině musí být co nejkonkrétnější a podle toho jednáme a vyvíjíme tlak na další státy, aby také pomáhaly. Jsem rád, že i tato jednání ukázala, že na většinu otázek se díváme naprosto stejným pohledem,“ řekl předseda vlády.

Bilaterální vztahy České republiky a Polska byly dalším tématem. Předsedové vlád hovořili například o možnostech intenzivnějšího jednání o vzájemných mezistátních dohodách. Petr Fiala též informoval polského premiéra o pokračujících přípravách na nadcházející české předsednictví v Radě EU.

Na závěr návštěvy Polska český předseda vlády navštívil hrob neznámého vojína, kde uctil památku položením pietního věnce.

Petr Fiala cestou do Polska navázal na jednání s polským prezidentem Andrzejem Dudou, se kterým se setkal ve středu 27. dubna v Kramářově vile. Probrali aktuální vývoj situace na Ukrajině a její vliv na státy Evropské unie. 

Rada vlády jednala o výzkumu v oblasti energetiky a účasti v rámcových programech EU

Tisková konference po konci jednání RVVI, 29. dubna 2022.
Tisková konference po konci jednání RVVI, 29. dubna 2022.
V pátek 29. dubna 2022 se ve Strakově akademii uskutečnilo pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), jíž předsedá ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. K hlavním bodům jednání patřily podpora výzkumu a úspěšnost v resortních programech, účast v rámcových programech EU, nebo výzkum v oblasti energetiky. Dále byla projednána výzva k podání návrhů na udělení Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2022, či principy alokace institucionální podpory dle Metodiky hodnocení 2017+.

V pravidelném bodu jednání k problematice Metodiky 2017+ schválili členové RVVI materiál „Principy alokace podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj (DK RVO) na úroveň výzkumných organizací“. Rada očekává v souladu s platnou metodikou od všech poskytovatelů náběh na tzv. indexové financování.

Klíčovým úkolem pro další období bude jednání RVVI s poskytovateli o využití hodnocení pro alokaci institucionální podpory s cílem podpořit excelenci a mezinárodní konkurenceschopnost české vědy, s úsilím, aby se finanční i personální investice vložené do prováděného hodnocení skutečně promítly v řízení a financování výzkumných organizací,“ doplnil místopředseda Rady Štěpán Jurajda.

Přehled výdajů na institucionální podporu dle jednotlivých poskytovatelů a výzkumných organizací je zároveň součástí návrhu rozpočtu na vědu a výzkum pro rok 2023.

RVVI dále projednala materiál HORIZONT 2020 – účast ČR z Technologického centra AV ČR (TC AV ČR), které vytváří zázemí pro programy Horizont v ČR. Česká republika dle zprávy nepatří k členským státům s vysokou účastí a aktivitou. Pozitivní skutečností však je vysoká účastnická spěšnost českých subjektů (až 15,84 %, tj. sedmá nejvyšší úspěšnost mezi státy EU).

„Rámcové programy podle zprávy podmínily nárůst mezinárodní spolupráce českých výzkumných pracovišť, otevřela se možnost spolupracovat s týmy z nejvýznamnějších evropských vědeckých institucí, průmysl se mohl podílet na činnosti globálně silných konsorcií. V České republice se nicméně úsilí prosadit se v mezinárodním výzkumu soustřeďuje do několika málo desítek špičkových výzkumných týmů a účast v rámcových programech je stále čímsi výjimečným,“ sdělila ministryně Helena Langšádlová.

Rada následně žádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), resp. TC AV ČR o zpracování souhrnné analýzy účasti České republiky v programu Horizont 2020.

V pravidelném bodu k přípravám operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) informovali zástupci MŠMT členy Rady o Harmonogramu výzev na rok 2022 a předpokládané alokaci finančních prostředků, s případným zohledněním aktuálních společenských výzev a prioritních témat doporučených Radou, jimiž jsou mj. výzkum dezinformačních procesů, adaptace společnosti na změny klimatu, energetická krize, výzkum v oblasti veřejného zdraví.

Významné téma současnosti, kterým se RVVI zabývá od podzimu 2021, je výzkum v oblasti energetiky. Probíhají neformální besedy členů Rady s přizvanými oborovými experty např. z ústavů Akademie věd a ČVUT.
RVVI v tomto směru prověřuje možnosti, jež má systém VaVaI pro řešení energetické krize a transformace, a dále jak mohou stávající projekty / programy pomoci mj. ke snížení závislosti na zemním plynu, s uplatněním vodíkových technologií v energetice atp. Návrhy závěrů Rady k tématu Budoucnost energetiky budou předloženy na květnové zasedání.

V další části jednání byl Radou schválen text Výzvy k podávání návrhů kandidáta na členku / člena vědecké rady Grantové agentury ČR (GA ČR), s termínem podání přihlášek do 1. června 2022. Vědeckou radu je třeba aktuálně doplnit z důvodu rezignace prof. Martina Hartla pro neslučitelnosti funkcí. Prof. Hartl byl jmenován vládou dne 23. března 2022 do předsednictva GA ČR. 

Členové RVVI dále schválili znění Výzvy k podávání návrhů kandidátů na udělení Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2022, která bude vyhlášena v průběhu května 2022 na webu www.vyzkum.cz a www.vlada.cz, s termínem uzávěrky přihlášek do 30. června t. r.

Slavnostní část VIII. Sjezdu ČMKOS

(Záznam dopolední slavnostní části)
 

Po čtyřech letech se opět sejde více než 200 delegátů z 31 odborových svazů. Na další volební období si odboráři odsouhlasí svou strategii a postup v současné situaci v ČR a ve světě. Na závěr prvního dne sjezdu, v pátek, proběhne volba  nového vedení ČMKOS na následující čtyři roky.

Sjezd se uskuteční v Praze 29. a 30. dubna.

Sjezdu se jako hosté zúčastní například:

Miloš Vystrčil, předseda Senátu Parlamentu ČR

Marian Jurečka, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí

Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Ester Lynch, zástupkyně generálního tajemníka Evropské odborové konfederace (ETUC)

Marián Magdoško, prezident Konfederácie odborových zväzov SR a další hosté.

Akční týden pro vzdělávání 2022

Světový akční týden pro vzdělávání 2022 připomněl, že vzdělávání je třeba věnovat pozornost obzvláště během mimořádných situací.

Tento rok proběhl Světový akční týden pro vzdělávání (GAWE) ve dnech 25. – 29. 4. 2022. Jeho hlavním mottem bylo ‚Začněte chránit vzdělávání v mimořádných situacích‘. 

GAWE se koná již od roku 2001. Tato akce chce přitáhnout pozornost veřejnosti a veřejnoprávních orgánů k tomu, jak se v praxi naplňuje všeobecné právo na přístup ke kvalitnímu bezplatnému veřejnému vzdělávání. GAWE je jednou z hlavních aktivit světové kampaně na podporu vzdělávání Global Campaign for Education (GCE), která ve své činnosti propojuje odbory a občanskou společnost angažující se ve vzdělávání. Jedním ze zakládajících členů GCE je Education International, jejímž členem je i ČMOS PŠ.

Letos se v rámci GAWE zdůraznilo, že naše společnost čelí mnoha mimořádným situacím jako jsou např. pandemie, klimatická změna, válka apod. I během takovýchto situací by se mělo udělat vše pro to, aby se vzdělávání nepřerušilo a mohlo být poskytováno nepřetržitě. Cílem je, aby neutrpěla jeho kvalita a aby k němu i po čas těchto situací měli přístup všichni studenti bez rozdílu. Vzdělávací systémy by tedy měly být dostatečně robustní, aby v takových situacích obstály a aby školy i školská zařízení byly i nadále bezpečnými místy. Vzdělávání by mělo být dostatečně financováno, mimořádné události by neměly vést ani ke zhoršení kvality vzdělávání, ani pracovních podmínek pedagogických i nepedagogických pracovníků. V neposlední řadě by se nemělo zapomínat ani psychologickou podporu jak pro studenty, tak pro učitele.

  • Zdroj: Českomoravský odborový svaz pracovníků školství

Průzkum SP ČR: Firmy kvůli situaci na trhu mění investiční plány

Přímé i nepřímé negativní důsledky války na Ukrajině pociťuje dva měsíce po vypuknutí konfliktu většina českých podniků. Zatímco v březnu ale víc než polovina firem dopady na svůj provoz teprve vyhodnocovala, teď už většina z nich podniká konkrétní opatření. Firmy kromě snižování provozních nákladů či úprav svých ceníků například mění investiční plány nebo exportní strategii. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, který se uskutečnil od 8. do 22. dubna mezi stovkou podniků.

Dva měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu už musejí tuzemské průmyslové firmy zasahovat do svého provozu i plánů. Podniky totiž nadále trápí především rostoucí ceny energie a surovin a nedostatek materiálů potřebných k výrobě. Přibývá také firem, které mají kvůli vzrůstajícím nákladům na podnikání problém s financováním.

„Ceny energie jsou jedním z nejpalčivějších problémů firem. Dokazují to i investiční plány podniků na letošní rok. Do úspor energie chce letos investovat 62 % firem. Pro necelou třetinu z nich je to dokonce investiční priorita. Firmy očekávají, že takové investice jim náklady na energie do budoucna sníží,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu upozorňuje na dopady dramatického růstu cen energie na firmy už od podzimu 2021 a vyjednává s vládou opatření, která pomohou podnikům. Podle Svazu je ale potřeba realizovat konkrétní kroky a pro firmy udělat mnohem více. Nad rámec představeného vládního balíčku třinácti opatření Svaz proto navrhuje například rozšířit výjimku osvobození plynu od daně pro nejvíce postižené průmyslové sektory. Intenzivně také s ministerstvem průmyslu a obchodu spolupracuje na co nejrychlejším nastavení parametrů pomoci v souladu s Dočasným krizovým rámcem Evropské komise. Ten je třeba rychle a maximálně využít.

Graf 2

FIRMY OMEZÍ INVESTICE

Data z průzkumu také ukázala, že investiční aktivita firem bude v letošním roce menší, než se předpokládalo. Z části za to může zejména vysoká inflace. Právě kvůli ní více než 60 % podniků objemově omezí investice, které tak firmám neumožní plně pokrýt investiční plány. „Zároveň se na investicích podepisuje i celková ekonomická situace firem. Podniky za sebou mají dva náročné roky pandemie a bojují se zdražováním či nedostatkem některých vstupů. Až 40 % podniků letos navíc očekává meziroční pokles zisku. Přestože firmy chtějí investovat a potřebu investic si uvědomují, udržet investiční rozpočty je pro ně stále složitější,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Graf 1

Pozitivní zprávou je, že aktuální situace zatím příliš neovlivnila plány firem investovat do výzkumu a vývoje. Firmy si uvědomují prospěšnost a dlouhodobost inovačních projektů, proto se přes všechny úspory snaží investice do výzkumu a vývoje zachovat. Pomoc v podobě příznivějších podmínek pro investice by ale uvítaly i od státu. „Stát by firmám mohl částečně pomoci prodloužením zrychlených daňových odpisů a spuštěním jednotlivých výzev Národního plánu obnovy nebo operačních programů. Zároveň by neměl omezovat prostředky na aplikovaný výzkum. Největší pobídkou pro firmy ale pochopitelně bude stabilizace prostředí, cen a celkové situace na světovém trhu,“ říká Bohuslav Čížek.

VÁLKA MĚNÍ I EXPORTNÍ STRATEGII

Čtvrtina firem kvůli válce na Ukrajině a geopolitické situaci také zvažuje o změně své exportní strategie, případně už ji změnila. Většina z nich se chce více zaměřit na státy Evropské unie, podniky by ale rády častěji exportovaly také třeba do Asie nebo Severní a Jižní Ameriky. „I když naše orientace na Evropskou unii trvá, měli bychom se snažit hledat další možnosti i mimo ni. Ve Svazu průmyslu a dopravy proto průběžně jednáme s ministry o podnikatelských návštěvách dalších lokalit, které jsou exportně zajímavé. Je to především jihovýchodní Asie, zbytek postsovětského prostoru, Jižní a Severní Amerika nebo Afrika. Do těchto oblastí by měl stát také soustředit institucionální podporu exportérů,” dodává Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Již v květnu exportéři pod vedením prezidenta SP ČR Jaroslava Hanáka doprovodí ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou do Egypta a Izraele. Červnová podnikatelská mise doprovázená předsedou Senátu Milošem Vystrčilem pak zavítá do Spojených států amerických.

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR se uskutečnil ve dnech 8. až 22. dubna 2022 a zúčastnilo se ho 104 průmyslových podniků. 29 % z nich bylo malých firem do 50 zaměstnanců, 37 % středních firem s 51 až 250 zaměstnanci a 34 % velkých firem s více než 250 pracovníky.

Komentář SP ČR k dodávkám plynu a případnému výpadku

Všichni si uvědomujeme vážnost stávající situace a na prvním místě je pro nás poskytnutí maximální možné pomoci Ukrajině vedoucí k zastavení války. Česká republika je téměř ze 100 % závislá na dodávkách plynu ze zahraničí, v tuto chvíli v podstatě z Ruska, a je navíc jednou z nejprůmyslovějších zemí EU.

Případný výpadek dodávek plynu z Ruské federace by měl zásadní dopad na český průmysl, ale i na celé hospodářství. I proto jsme téma dodávek plynu otevřeli na jednání Pracovního týmu Ukrajina a průmysl pod Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO) a následně byla pod MPO vytvořena odborná skupina za účasti zástupců řady odvětví průmyslu, MPO a zástupců plynárenského sektoru. Chápeme, že některé informace jsou citlivé, ale ty, které MPO poskytuje prostřednictvím médií, byly a jsou často pro firmy nedostatečné a někdy i matoucí. Firmy jsou ty, co musí umět reagovat a kterých se situace dotkne. MPO jsme proto na posledním jednání informovali o vážnosti situace pro průmysl. Klíčové pro nás bylo znát aktuální reálný stav a možné postupy v případě krizových situací. Bez plynu se neobejde například výroba oceli, skla, keramiky, používá se v automobilovém průmyslu, ve slévárnách ale i v dalších provozech napříč zpracovatelským průmyslem. Zároveň jej podnikatelé stejně jako domácnosti využívají k vytápění.

Případný výpadek dodávek plynu ČR by způsobil jednoznačný ekonomický propad. Firmy se sice snaží realizovat opatření na úspory energie a hledat možnosti přechodu na jiné palivo nebo energii, ale ta jsou technologicky i časově náročná a pro některé sektory v krátkém čase v podstatě i nemožná. V řádu týdnů ani měsíců zázračné řešení, které by dokázalo plně nahradit výpadek dodávek, neexistuje. Plně podporujeme naplňování zásobníků v ČR a klíčové pro nás je zapojení Česka do evropských projektů v energetice a zabezpečení funkční evropské solidarity v případě výpadku dodávek plynu z Ruské federace. Pro stát to musí být priorita a vláda musí ve spolupráci s podnikatelskými svazy připravovat konkrétní kroky, které zmírní nejvážnější škody a úplnou likvidaci některých sektorů pro případný výpadek a zároveň řešení střednědobé strategie a energetické koncepce. Nelze na nic čekat. S vládou jsme již několik měsíců připraveni řešit potřebné další kroky v transformaci energetického sektoru.

Zároveň bychom rádi připomněli potřebu realizace konkrétních opatření pro firmy v oblasti cen energie, to se týká elektřiny i plynu. S MPO spolupracujeme na možnosti kompenzace energeticky náročným firmám v důsledku růstu cen energie dle tzv. Dočasného krizového rámce, ale na naše další návrhy konkrétní reakce bohužel od vlády nemáme.

kategorie Tiskové zprávy