Co zásadního Českomoravský odborový svaz pracovníků školství rozporuje a odmítá akceptovat a považuje za zásadní připomínky.
► Možnost uznat plnou kvalifikaci učitelů druhého stupně ZŠ a učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů SŠ s jakýmkoliv magisterským studiem.
– Považujeme toto za ohrožení kvality vzdělávání na školách. Zpochybňuje dosud uplatňovaný a náročný systém přípravy budoucích učitelů. Získání kvalifikace učitele bez jakékoliv oborové a oborově-didaktické přípravy, pouze za tři roky výuky může ohrozit zájem o studium učitelství. Je ohroženo i hodnocení povolání učitele jako činnosti, k jejímuž výkonu jsou nezbytně nutné (a neprominutelné) kvalifikační předpoklady, tak jako tomu je i v některých jiných povoláních.
– Lze oprávněně pochybovat, zda přenést řešení regionálně specifického a demograficky způsobeného nedostatku učitelů na ředitele, je právě tím sledovaným posílením jeho manažerského postavení. Přitom současná právní úprava umožňuje zaměstnávání nekvalifikovaných učitelů na přechodnou dobu.
– Navrhovaná zásadní změna zákona nevychází z žádné analýzy současného personálního obsazení škol. Předkládané řešení nedostatku učitelů druhého stupně ZŠ a učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů středních škol nevychází z objektivních, hodnověrných údajů o skutečné situaci. Chybí proto jistota, že právě navrhovaná opatření jsou vhodnou cestou k odstranění problému.
– Jde o zkratkovité „řešením“ momentální krizové situace rezignující na jiná opatření: posilování platů a další bonusy a iniciativy v místech, kde je učitelů nejvíce potřeba; podmíněné zapojení pokročilých studentů učitelství s motivačním platem a současně kreditovou bonifikací na praxi apod.
– Návrh vyvolává i výkladové problémy v oblasti pracovněprávní. Navrhovaný časový limit 3 let je stanoven bez jakéhokoliv omezení, pokud jde o opakování u stejného zaměstnavatele v dalším pracovněprávním vztahu.
► Postavení uvádějícího učitele
Považujeme za nezbytné návrh přeformulovat takto:
„Právnická osoba vykonávající činnost školy podporuje učitele po dobu jeho adaptačního období, a to tím, že určí uvádějícího učitele a případně přijetím dalších opatření.“ Z předloženého textu návrhu nevyplývá jednoznačně, že určení uvádějícího učitele je závaznou povinností právnické osoby. Takovou pochybnost je třeba napravit. Dále požadujeme doplnit ustanovení, která byla obsažena v předchozím návrhu novely zákona č. 563/2004 Sb., a to že:
– uvádějícímu učiteli se snižuje přímá pedagogická činnost v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
– uvádějícímu učiteli přísluší příplatek podle pracovněprávních předpisů.
Za nezbytné považujeme řešit i pracovněprávní aspekty vytvoření pozice uvádějícího učitele. Z textu návrhu, že „právnická osoba určí uvádějícího učitele“ vyplývá, že se nepočítá se sjednáváním změny druhu práce podle pracovní smlouvy. Pak je ale nutné změnit i vyhlášku č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení a doplnit demonstrativní výčet dalších prací souvisejících s přímou pedagogickou činností o činnost uvádějícího učitele, stejně jako tomu již je v případě třídního učitele.
► Postavení provázejícího učitele
V návrhu není žádná zmínka o pracovněprávním postavení provázejícího učitele. V důvodové zprávě se pouze uvádí, že „předpokladem pro výkon těchto činností je spolupráce se vzdělavatelem budoucího učitele“.
V celém materiálu chybí jakákoliv zmínka o návaznosti § 24c) na platnou právní úpravu organizování praktického vyučování na středních školách (§ 65 školského zákona, § 12, § 15 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři).
Tuto mezeru v předložené právní úpravě je třeba odstranit. Pokud se počítá s tím, že zaměstnavatelem provázejícího učitele bude právnická osoba vykonávající činnost školy, pak platí i připomínky uplatněné k postavení uvádějícího učitele.
► Třídní učitel
Požadujeme do textu doplnit, že třídní učitel je ustavován i v mateřské škole.
Také v mateřské škole jsou vykonávány obdobné činnosti, které vykonávají třídní učitelé v základní a střední škole.
Dále doplnit, že třídnímu učiteli přísluší příplatek podle pracovněprávních předpisů.
► Přítomnost pedagogického pracovníka na pracovišti
Požadujeme zásadní doplnění v tomto znění:
„Pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, v době stanovené rozvrhem jeho dohledu nad dětmi a žáky, v době zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které vyžadují přítomnost pedagogického pracovníka na pracovišti a které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.“ Předložený návrh ČMOS PŠ zabraňuje nesprávné praxi, kdy jsou pedagogičtí pracovníci povinni setrvávat na pracovišti i v době, kdy pro to není důvod.
► Evidence pracovní doby
Požadujeme doplnění tohoto znění:
„Zaměstnavatel eviduje jen tu část pracovní doby, kterou sám rozvrhuje.“
Stejné ustanovení obsahuje zákon č. 111/1998 o vysokých školách, kde je upravena pracovní doba akademických pracovníků. Právní řád by měl být jednotný a stejné právní vztahy by měly být upraveny stejným způsobem. K tomu směřuje tato připomínka.
► Posouzení výkonu přímé pedagogické činnosti
Navrhujeme odstranit nelogičnost, kdy se za výkon přímé pedagogické činnosti při určení tzv. nadúvazkových hodin považuje doba, kdy pedagog práce nevykonává (ale právním předpisem jsou považovány za výkon práce), ale práce související s přímou pedagogickou činností se nezapočítávají, přestože jde o reálný výkon práce dle pracovní smlouvy.
► Nejasnosti důvodové zprávy
Orientace v některých částech důvodové zprávy je poměrně složitá. ČMOS PŠ by proto uvítal přehlednější a jednoznačné informace o dalších záměrech.
– Z textu návrhu novely zákona ani z důvodové zprávy nevyplývá, že by se v souvislosti s tímto návrhem počítalo se změnou prováděcích právních předpisů (kromě vyhlášky č. 317/2005 Sb.), ale ani s tím, že by byl z tohoto důvodu zvyšován rozpočet kapitoly školství. ČMOS PŠ odmítá praxi, kdy se vytvářejí nové pracovní pozice spojené s nárůstem pracovních povinností pedagogických pracovníků, aniž jsou k tomu vytvářeny pracovní a finanční podmínky.
Důvodová zpráva uvádí, že „celkový odhad finančních dopadů na státní rozpočet spojený se zavedením institutu adaptačního období začínajících učitelů vychází na 192,42 mil. Kč ročně“. Z toho není patrné, jakým způsobem mají být tyto prostředky využity, tedy v čem finanční dopad spočívá.
Důvodová zpráva v souvislosti s pozicí provázejícího učitele uvádí: „Na předložený návrh bude navazovat novelizace dalších právních předpisů tak, aby byl legislativně ukotven samotný pojem „pedagogická praxe“, a aby pro školy, na nichž se pedagogická praxe uskutečňuje, byly vytvořeny dostatečné podmínky pro jejich kvalitní zajištění.“ Není ovšem uvedeno, o jaké právní předpisy má jít (a samozřejmě nejsou uvedeny ani teze jejich změn).
Naopak dále uvádí, že návrh neupravuje zmocnění k vydání žádných nových prováděcích právních předpisů, ale počítá se změnou pouze jednoho existujícího prováděcího právního předpisu – vyhlášky č. 317/2005 Sb.
► Důležitá připomínka k návrhu novely školského zákona:
ČMOS PŠ doporučuje doplnit novelu o důležitou pojistku pro případ poklesu reálných mezd!
„V případě poklesu průměrné mzdy v národním hospodářství se při výpočtu podle odst. 4 vychází z bezprostředně předcházející výše průměrné mzdy. Z této výše průměrné mzdy se vychází do doby, než další průměrná mzda dosáhne vyšší úrovně než dosud používaná při výpočtu.“
Ve vývoji průměrných mezd v národním hospodářství nelze vyloučit jejich pokles. Proto by bylo účelné vložit do zákona pojistku pro případ takového stavu.
Mgr. František Dobšík
předseda
