Aktuality – 90. stránka

Státy Digital9+ jednaly v Praze o transatlantické spolupráci v digitální oblasti

Praha, 29. března 2022 – Pod záštitou a vedením vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše a ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR se v Praze uskutečnilo neformální setkání skupiny DigitalD9+ (D9+), digitálně nejrozvinutějších států EU. Tématem jednání byly transatlantické vztahy v oblasti digitální agendy. Delegace se mimo jiné shodly, že současná geopolitická situace si žádá reakci i v rámci zvýšení odolnosti digitální ekonomiky, rozvoje digitální společnosti nebo posílení kybernetické bezpečnosti.

Setkání států Digital9+ zahájila pracovní snídaně se zástupci byznysových asociací Business D9+ z Česka, Dánska, Finska, Švédska, Polska a Nizozemí pod vedením českého Svazu průmyslu a dopravy a za účasti zástupkyně americké ambasády v Praze Jennifer Bachus. Během setkání prezentovali zástupci Business D9+ společný dokument, který posloužil jako vstup do následující ministerské diskuze.

„Jsem rád, že jsem v Praze přivítal zástupce digitálně nejrozvinutějších zemí Evropské unie D9+. I současná situace okolo nás ukazuje, že spolupráce a sdílení společných hodnot a stejného přístupu jsou tou správnou cestou. V diskuzi o transatlantické spolupráci, odolnosti a vztahu digitální agendy a člověka budeme pokračovat i od července během našeho předsednictví v Radě EU,“ uvedl po jednání vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš.

Delegace se shodly, že silné transatlantické vztahy jsou klíčovým rámcem pro řešení nejnaléhavějších výzev. Zřízení Rady pro obchod a technologie (TTC) je proto vítanou novou platformou, která může usnadnit a podpořit spolupráci mezi EU a USA. Státy D9+ podporují princip otevřenosti a vytváření globálních standardů založených na přístupu zaměřeném na člověka. Důraz byl kladen zejména na společný přístup EU a USA k odpovědné a udržitelné digitální transformaci. Země D9+ vysoce ocenily principiální dohodu o datových tocích, která byla minulý týden uzavřena mezi EU a USA.

„Těšíme mě, že v diskusi byla zdůrazněna nutnost pomoci Ukrajině a potřeba boje proti dezinformacím. V této těžké době je důležité spolupracovat se zeměmi, které sdílejí stejné demokratické hodnoty. Jsem proto přesvědčen, že toto setkání pomohlo prohloubit budoucí digitální spolupráci v transatlantických vztazích,“ dodal náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko.

Během pracovního oběda proběhla prezentace polského státního tajemníka Janusze Cieszyńského, který sdílel své zkušenosti se zvládáním uprchlické vlny v Polsku. V další části jednání pak generální ředitel DG CONNECT Evropské komise Roberto Viola prezentoval příklady využití evropské elektronické identity.

O Digital D9+

Neformální skupina států Digital9+ vznikla v roce 2016 z iniciativy švédské ministryně zahraničí Ann Linde, sdružuje státy EU, které jsou aktivní a progresivní v digitální agendě a prosazují společnou pozici a postup v rámci evropských vyjednávání. Jsou jimi: Česká republika, Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko. Slovensko a Slovinsko se pražského setkání skupiny zúčastnily v roli hostů.

Více informací o výstupech setkání D9+ naleznete v dokumentu Chair’s Summary.

Kontakt pro média:

Nikola Bukajová
komunikace a PR
Kabinet vicepremiéra pro digitalizaci
bukajova.nikola@vlada.cz
+420 720 435 754

Alkohol – dobrý sluha nebo zlý pán? První vládní zpráva o alkoholu v České republice.

Praha, 29. 3. 2022 – „Alkohol může být občas dobrý sluha, ale často je také zlý pán,“ uvádí Jindřich Vobořil, národní koordinátor pro protidrogovou politiku. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti v roce 2021 poprvé připravilo obsáhlou Zprávu o alkoholu v České republice, která je podkladem pro formulaci vládních veřejnězdravotních opatření založených na faktech.

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti zpracovalo v rámci informačního balíčku o závislostech historicky první samostatnou Zprávu o alkoholu v České republice 2021. Dosud byla vybraná přehledová data o situaci v oblasti alkoholu uváděna jen ve výročních zprávách o stavu ve věcech drog.

Česká republika patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele a také země s nejvyšším výskytem nárazového pití alkoholu na světě.

Národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil vnímá první vydání zprávy k alkoholu jako příležitost zahájit zásadní kroky, založené na faktech. Alkohol podle něj představuje v kontextu české společnosti návykovou látku s nejrizikovějšími dopady. Veřejnost si přitom důsledky vysoké konzumace alkoholu dostatečně neuvědomuje. Problémem je vysoká společenská akceptace alkoholu jako průvodce každodenními, svátečními, rodinnými i společenskými událostmi či oslavami bez odpovídající reflexe zdravotních či sociálních rizik.

“Alkohol může být občas dobrý sluha, ale často je také zlý pán,“ říká Vobořil. “Netvrdím, že z každého, kdo si občas dá pivo nebo skleničku vína, se stane alkoholik, ale lidé by si měli být vědomi rizik spojených s konzumací alkoholu. Není zapotřebí prosazovat úplnou abstinenci, ale je nezbytné o těchto rizicích pravidelně informovat. Úmrtnost spojená s alkoholem v ČR v posledních letech roste, zejména v souvislosti s alkoholickým onemocněním jater. Roste také počet nehod a sebevražd pod vlivem alkoholu. Alkohol je také nejčastější příčinou domácího násilí a mnoha sociálně nežádoucích jevů.“

Nadměrná konzumace alkoholu má negativní vliv na duševní zdraví (úzkosti, deprese, psychotické poruchy, alkoholová demence, závislost) i na zdraví fyzické – zejména jsou s vysokou mírou konzumace alkoholu spojeny nemoci trávicí soustavy a jater (rakovina, cukrovka, záněty) a onemocnění srdce (infarkt myokardu, vysoký krevní tlak, kardiomyopatie). Alkohol je příčinou asi 6 % celkové úmrtnosti v ČR – to je asi 6,5 tisíc úmrtí ročně.

Vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová komentuje zjištěná data: „V posledních letech lze sledovat nárůst prevalence denní konzumace alkoholu mezi dospělými, a to zejména u mužů. K největšímu nárůstu došlo ve věkové skupině 45 až 54 let, avšak nárůst byl zaznamenán ve všech věkových skupinách s výjimkou skupiny 15 až 24 let.“

Ve vztahu k mladým lidem Chomynová upřesňuje: „Podle různých studií míra užívání alkoholu, včetně rizikových forem pití, mezi dětmi a dospívajícími klesá, a to již od roku 2011. V mezinárodním srovnání však zkušenosti české mládeže s alkoholem zůstávají stále na velmi vysoké úrovni – např. pití nadměrných dávek alkoholu při jedné příležitosti (tj. 5 a více sklenic) uvádí 38,5 % českých 16letých, jednou týdně nebo častěji pije nadměrné dávky alkoholu 11,7 % dospívajících. Dlouhodobě dochází k vyrovnávání rozdílů mezi chlapci a dívkami a nadále pozorujeme rozdíly mezi studenty podle typu studované školy – nejvyšší hodnoty ukazatelů jsou u studentů středních škol bez maturity. Kolem 18. roku věku se rozdíly mezi typy škol vyrovnávají.“

V mezinárodních srovnáních (např. OECD, WHO) se ČR dlouhodobě umisťuje na prvním až čtvrtém místě. Průměrně se v ČR spotřebuje 10 litrů etanolu na 1 obyvatele za rok (včetně dětí a seniorů), což odpovídá množství přibližně 22 g na 1 obyvatele/den. Rovněž výskyt nárazového pití alkoholu patří k nejvyšším na světě.

Jindřich Vobořil k tomu uvádí: „Asi žádný rodič by nedal svému dítěti trochu kokainu, přesto k první zkušenosti mladých lidí s alkoholem dochází většinou v rodinném prostředí. Vysoká tolerance české společnosti ke konzumaci alkoholu mladistvými určitě nepatří mezi věci, na které bychom měli být hrdí. Nesmíme totiž zapomínat na fakt,“ dodává Vobořil, „že podle mnoha studií alkohol je nejčastější iniciační drogou ke konzumaci vysoce rizikových drog, jako je třeba heroin nebo pervitin.“

V úvodu zmiňovaná více než dvěstěstránková Zpráva o alkoholu v České republice 2021 přinesla mimo jiné následující zjištění:

Dostupnost alkoholických nápojů je v ČR velmi vysoká. Alkohol je podle zákona možné prodávat v jakékoli denní či noční době a na mnoha místech, v jakékoliv prodejně potravin, ve stáncích s občerstvením, v prostředcích hromadné dopravy, na čerpacích stanicích apod. Dostupnost alkoholu pro nezletilé je extrémně vysoká, podle studie ESPAD si např. pivo snadno obstará 80 % 16letých.
Domácí výroba lihovin je zákonem zakázána, pivo či víno je možno vyrobit doma do množství 2 000 l na domácnost. Českým specifikem jsou tzv. pěstitelské pálenice, kde si mohou pěstitelé nechat vyrobit omezené množství ovocného destilátu z vlastního ovoce. Nejvíce rozšířeny jsou v moravských regionech.
Denně pije alkohol 10 % dospělých. Odhadem 11 % české populace splňuje diagnostická kritéria pro závislostní poruchu spojenou s konzumací alkoholu. Rizikově pije alkohol 17–19 % dospělé populace, tj. v přepočtu odhadem 1,5–1,7 mil. obyvatel ČR, z nich téměř 900 tis. (9–10 % populace) spadá do kategorie škodlivé konzumace alkoholu. Výskyt škodlivého pití alkoholu je dlouhodobě 2–3krát vyšší mezi muži. Dlouhodobé trendy ukazují nárůst prevalence škodlivého užívání alkoholu od r. 2012.
Za rizikové je považováno průměrné denní pití více než 20 g etanolu (1–2 sklenice) u žen a 40 g etanolu (2–4 sklenice) u mužů. Za škodlivé (s vysokým rizikem) je považováno průměrné denní pití více než 40 g etanolu (2–4 sklenic) denně u žen a 60 g etanolu (3–6 sklenic) u mužů. Pití 5 a více sklenic při jedné příležitosti (tzv. nárazové pití) představuje dodatečné riziko.
Jakákoliv dávka alkoholu (tj. např. už jeden nápoj denně) představuje riziko negativních důsledků a žádnou dávku alkoholu nelze doporučit jako prospěšnou či považovat za bezpečnou.
Za alkoholický nápoj obsahující 10 g etanolu je odvedena různá spotřební daň v závislosti na druhu alkoholického nápoje: u vína je to 0 Kč, u piva cca 1 Kč, u lihovin 4 Kč (u ovocných destilátů z pěstitelské pálenice 2 Kč), u likérových vín 1,5 Kč, odhady pro cider a hard seltzer jsou komplikované s ohledem na to, že daň se počítá od typu alkoholu obsaženého v těchto nápojích, což je různé podle výrobce.
Na spotřební dani z alkoholických nápojů stát v posledních letech inkasoval cca 13 mld. Kč ročně: z lihovin kolem 8 mld. Kč (61–62 %), z piva 4,5 mld. Kč (35–36 %) a z vína a meziproduktů 0,4 mld. Kč (3 %). V r. 2020 došlo k meziročnímu poklesu, pravděpodobně v důsledku epidemie COVID-19.
Odhad celkových společenských nákladů spojených s konzumací alkoholu v ČR z r. 2016 uvádí náklady užívání alkoholu ve výši 56,6 mld. Kč.
Reklama na alkohol je v ČR všudypřítomná, je běžnou součástí televizního vysílání. Marketing a sponzoring alkoholu je spojen zejména se sportem, zábavou a kulturou. V posledních letech jsou problémem skrytá reklama a marketing na internetu, kterým mohou být vystaveny bez omezení také děti.
Ročně zemře v souvislosti s konzumací alkoholu 6–7 tis. osob, což představuje 6 % celkové úmrtnosti v ČR (10 % u mužů a 2 % u žen). Přibližně 2 tis. případů úmrtí jsou přímo přiřaditelné alkoholu, u dalších 600 případů ročně jde o úmrtí pod vlivem alkoholu v důsledku nehod nebo sebevražd. Největší podíl celkového počtu alkoholových úmrtí se vyskytuje ve starších věkových skupinách, nejvyšší relativní zátěž alkoholem byla ve věkové skupině 35–44 let. Závislí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než běžná populace.
Krátké intervence u rizikových či intenzivních uživatelů alkoholu provádí přibližně polovina lékařů. Odhadem pouze polovina osob je při návštěvě lékaře dotázána na konzumaci alkoholu a necelá desetina dostane doporučení s pitím přestat nebo ho omezit.
Aktuálně je v ČR odhadováno téměř 300 adiktologických programů různého typu, z nich je
30–40 rezidenčních programů a 40 doléčovacích programů. V kontaktu s adiktologickými programy je ročně přibližně 30 tis. uživatelů alkoholu, z nichž cca 27 tis. osob je v kontaktu s psychiatrickými zařízeními, a z toho cca 6 tis. je v lůžkové péči. Uživatelé alkoholu jsou také klienty nízkoprahových harm reduction programů primárně určených pro osoby užívající nelegální drogy, v r. 2020 bylo v kontaktu s nimi 3,3 tis. uživatelů alkoholu. Ze sdružení na bázi svépomoci je nejvíce rozšířeno společenství Anonymní alkoholici, které působí v 67 skupinách ve 45 městech.
V posledních letech jsou viditelné mediální kampaně věnující se alkoholu a funguje také řada webových stránek pro veřejnost věnovaných snížení konzumace, negativních dopadů užívání alkoholu a poskytujících informace o možnostech pomoci.

Další informace

Celé znění Zprávy o alkoholu v České republice 2021 (PDF) najdete na úvodní stránce webu drogy-info.cz.

Souhrn zprávy (html): Alkohol 2021

Všechny dosud vydané výroční zprávy, které připravilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, jsou dostupné na stránkách drogy-info.cz pod záložkou Výroční zprávy.

Tato tisková zpráva je zveřejněna na stránce Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky – pod záložkou Pro média a v Press centru na drogy-info.cz.

Kontakty pro média:

Mgr. Pavla Chomynová
vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti
M +420 702 087 862
E-mail: chomynova.pavla@vlada.cz

Ing. Eva Franková
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti – vztahy s veřejností
M +420 720 055 835
E-mail: frankova.eva@vlada.cz

OS KOVO je výhra

Poměry ve společnosti Acerbis, která má vedení v Itálii, nepřinášely zaměstnancům radost. Řešily se mzdové rozdíly, vládla nespokojenost s manažerem a velmi špatná komunikace s mateřskou firmou. Zaměstnanci se obrátili na OS KOVO, které do vyjednávání s vedením vneslo řád, a výsledky se dostavily. Dnes zde působí Seskupení členů.
S Kamilem Popelkou z výboru seskupení jsme hovořili o tom, jak spolupráce s OS KOVO začala.

Kdy vzniklo české zastoupení firmy?
Jelikož tu nepracuji od začátku, tuším, že v Česku ACERBIS vznikal od roku 2010, ale oficiální výroba a rozjetí firmy začala až rokem 2013.

Co vaše firma vyrábí? Jaké jsou vazby na vaši mateřskou společnost? Jaká je ve vašem oboru konkurence?
Naše firma se zabývá výrobou plastových dílů, převážně nádrží pro motorky KTM, BMW, Yamaha, Suzuki, Kawasaki, Honda. V posledních letech ale více doplňujeme výrobu průmyslových nádrží – tzn. hydraulické nádrže, nádržky pro chladicí kapalinu, AD blue nádrže pro Bobcat, Caterpilar, Manitou, Fendt, Tatru. Vazby na mateřskou firmu jsou silné, vše k nám přichází z Itálie, nové projekty, technologie, komponenty, formy. A celkově vedení našeho závodu. Momentálně jsme u nás bez oficiálního vedení a vše se řeší s Itálií – nové smlouvy apod. Pokaždé jsme zde měli plant managera, ale po odchodu posledního Itálie zjistila, že tu nikoho nepotřebují, a v podstatě si to tu vedeme sami s tím, že vše se konzultuje s Itálií.

Dodáváme téměř do celého světa – USA, Itálie, Rakousko, Německo, Čína, Česká republika, Francie. Ohledně konkurence vám moc nepovím, vedle nás je také firma, která vyrábí stejnou technologií, ale dělají převážně veliké jímky – my jsme více specializovaní na drobnější, složitější výrobky. Upřímně ani nevím, zda je v Čechách firma se stejným zaměřením. Ale s počtem našich objednávek si myslím, že jsme většinou hlavním dodavatelem. Acerbis jako takový má dlouhou historii.

Kolik má vaše společnost zaměstnanců? Řešíte podstav? Jak je těžké získat ve vaší lokalitě nové zaměstnance, v jakých oborech je nejčastěji hledáte?
Momentálně máme něco okolo sedmdesáti zaměstnanců. Pokud nejsou lidi, jdou pracovat vyšší pozice – vedoucí směny, vedoucí výroby se seberou a jdou pracovat na stroj. Kvůli naší historii (ta nebyla po nástupu ukrajinských zaměstnanců a šikaně českých zaměstnanců před šesti lety příliš dobrá) se tu z okolí vystřídalo mnoho lidí, kteří nevydrželi kvůli malým výplatám a nerovnému zacházení. Upřímně, bereme každého, kdo má chuť pracovat, je spolehlivý a učenlivý, historicky tady ale nejčastěji pracovali kuchaři, truhláři a opraváři zemědělských strojů. Všechny nové pracovníky rádi zaučíme, takže může přijít i absolvent ze školy, bez zkušeností, pokud se ukáže v dobrém světle. Není problém kariérní růst. Například já jsem vyučený kuchař číšník, začínal jsem jako operátor na stroji, když bylo potřeba, tak jsem zametal. Po šesti letech jsem se přes pomocníka vedoucího směny a vedoucího směny dostal až na vedoucího výroby. Už to dělám dva roky a jsem spokojený.

Kdy vzniklo Seskupení členů ve vaší firmě? Kdo zrod inicioval a z jakého důvodu?
Seskupení vzniklo, tuším, někdy v polovině roku 2020. Z výše popsaných důvodů (nerovné zacházení, peníze dle „obličeje“, bossing ze strany bývalého plant managera) jsem se rozhodl zasáhnout, už jsem chtěl podat výpověď, ale mám rád tuhle firmu, kolegové jsou super, práce je různorodá, tak jsem to zkusil ještě s OS KOVO. A to byla výhra.

Jaké problémy řeší vaše Seskupení členů? Kolik má členů a jak se vám daří oslovovat další?
U nás se řešily hlavně mzdy, aby všichni byli spravedlivě ohodnoceni. Nový zaměstnanec měl větší nástupní mzdu než lidé, kteří tu pracovali roky. Byl problém se smlouvami a celkově s vedením. Zjistili jsme, že zde byl komunikační šum v podobě našeho bývalého plant managera, který italskému vedení sděloval nepravdy a všechny nás tady hanobil. Teď s odstupem času i vedení v Itálii vidí, že založit odbory byla dobrá věc. Prolomili jsme komunikační bariéru, vše se řeší přímo, bez okolků, ale hlavně tak, jak to je. V Itálii vše funguje jinak, proto byl problém si něco „vydupat“. Neznali český zákon a nevědomě ho porušovali, což se nám společně s OS KOVO daří postupně řešit. Je to běh na dlouhou trať, ale výsledky jsou vidět.

Členů máme kolem dvaceti. Více než 50 % zaměstnanců jsou agenturní zaměstnanci s vízy na tři měsíce, proto nám toto číslo od založení moc nepovyrostlo. Vlastně v seskupení jsou všichni, kteří tu jsou zaměstnaní více jak 3–4 roky, pamatují na „teror“ a chtěli být součástí těch změn k lepšímu. Nyní, když nastoupí nový pracovník, je velice obtížné mu objasnit, co OS KOVO znamená pro naši firmu, jak nám pomohli, protože oni sami to nezažili. Ale pracuje se na tom a doufám, že naše základna se rozroste a budeme dál pracovat na zvelebování naší malé rodinné firmičky.

Jak vaše společnost přežila koronavirovou krizi, bylo jí vaše odvětví nějak dotčeno?
V podstatě jsme krizi nepocítili, vyráběli jsme nonstop, odstávka nebyla, občas někdo vypadl, uzdravil se a vrátil. Zákazníci objednávky nezrušili, takže práce jsme měli dost. Pracovníků taky. Jak jsem zmínil, máme tu více než 50 % ukrajinských zaměstnanců na tři měsíce. Když byly zavřené hranice, víza se prodloužila, což bylo pro mě (a naši firmu) pozitivní. Lidé zůstali déle, lépe se naučili (tři měsíce na zaučení u nás je opravdu málo) a každé tři měsíce se zde nestřídalo 40 lidí. Zaznamenali jsme ale problém s materiálem a nedostatkem plastového granulátu. Museli jsme přejít na jiné dodavatele, což byl takhle narychlo problém. Ale zvládli jsme to a jedeme dál. A doufám, že snad už bude jen líp.

VIII. sjezd OSŽ

Po skončení VIII. sjezdu OSŽ jsme se zeptali několika delegátů na to, jak byli spokojeni s organizací sjezdu i s jeho samotným průběhem. Z odpovědí vyplývá, že převážná část delegátů hodnotí průběh sjezdu pozitivně, mezi kritickými hlasy byla především skutečnost, že na sjezdu byla poměrně malá diskuse, což však bylo zřejmě způsobeno tím, že veškerá kritika a připomínky k práci OSŽ byly již provedeny na předcházejících podnikových konferencích.

Samotný průběh sjezdu a jeho závěry byly průběžně monitorovány na webu OSŽ a budou rovněž zveřejněny ve zvláštní příloze Obzoru č. 7, který vychází 4. dubna 2022.

Petr Beran, Správa železnic, Doksy
Podle mého názoru sjezd proběhl velice hladce a organizovaně, byl jsem tím příjemně překvapen. Myslím si, že převážná většina delegátů má tento pocit rovněž.

Linda Lišková, ČD Cargo, Mladá Boleslav
Myslím si, že OSŽ ještě nevyčerpalo všechny své možnosti. Benefity jsou sice hezká věc, ale je to jen jakási třešnička na dortu. Zdá se mi, že jsme jaksi zapomněli stávkovat – příkladem může být například ztráta režijních výhod pro ČD Cargo – těm starším sice zůstaly, ale ti, co přicházejí k ČD Cargo jako noví, již na ně nárok nemají.

Miroslav Škota, ČD Telematika
Na sjezdu se hovořilo také o spolupráci s Asociací samostatných odborů (ASO). Domnívám se, že s ASO by měla být navázána užší spolupráce, neboť tam patří i „zemědělské odbory“, které mají velikou sílu a mohly by OSŽ pomoci v prosazování jeho požadavků.

Tomáš Kolovratník, Správa železnic, Ostrava
Zaujalo mě vystoupení Martina Vavrečky na téma majetku OSŽ, které má ve vlastních rekreačních zařízeních velký majetek, o který je nutno se svědomitě starat. Z vystoupení Martina Vavrečky vyznělo, že se tak opravdu děje, a že OSŽ se snaží, aby majetek byl neustále zhodnocován a aby dobře a výhodně sloužil především členům OSŽ.

Ida Bandyová, ZAP Bohumín
Já jsem byla s průběhem a organizací sjezdu velice spokojena, vše probíhalo hladce, lidé měli možnost vyjádřit své názory, bohužel diskuse byla dosti slabá.

Petr Sýkora, ČD Cargo Most
Jednání sjezdu probíhalo hladce, bez zádrhelů, velkou zásluhu na tom měly konference jednotlivých podnikových výborů, kde bylo vše perfektně předjednáno a na sjezdu mohlo být potvrzeno. Trochu přitlačit by se mělo na spolupráci s ASO, tam jsou ještě rezervy. Také ocenění těch, kteří pro OSŽ v minulosti udělali hodně, bylo velice důstojné. Snad by se při této příležitosti mělo OSŽ zamyslet nad tím, jak se postarat o ty uvolněné funkcionáře, kteří již nebyli zvoleni.

Roman Polok, Správa železnic, Ostrava
Na sjezdu se probírala také otázka případné stávky, která by měla být sice až poslední možností, nicméně by mělo být jasné, jak stávkovat. Problém je v tom, že se dnes pořádně neví, proti komu by měla být případná stávka namířena. Proti vlastnímu podniku? Nebo proti ministerstvu dopravy? Nebo snad proti krajům, které mají rozhodující podíl na osobní dopravě?

Petr Hrouda, České dráhy, Ústí nad Labem
Sjezd byl profesionálně připraven, jednání bylo konstruktivní a věcné, organizátoři opravdu zaslouží pochvalu. Samotný průběh byl poznamenán malou diskusí, ale snad to bylo způsobeno tím, že většina kritiky a podnětů již byla projednána na konferencích, které sjezdu předcházely.

Průmysl vyzývá ke snížení překážek digitálních inovací

Zástupci průmyslu vyzývají ke snížení překážek digitálních inovací a transatlantické spolupráci. Během setkání ministerských delegací zemí D9+ pořádaného Českou republikou se uskutečnilo také historicky první společné jednání se zástupci klíčových podnikatelských svazů ze zemí D9+. Toto setkání digitálně vyspělých zemí EU se uskutečnilo pouhé tři měsíce před nadcházejícím českým předsednictvím v Radě EU. Svaz průmyslu a dopravy při organizaci tohoto společného setkání úzce spolupracoval s Úřadem vlády a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.

V loňském roce vytvořily klíčové podnikatelské a průmyslové svazy ze zemí D9+ neformální koalici, která odráží a podporuje aktivity této skupiny na vládní úrovni. Hlavním cílem této byznys koalice (B9+) je dále posílit pozici zemí D9+ při tvorbě politik EU. Na podporu tohoto cíle předložili zástupci průmyslu během zasedání v Praze společné prohlášení, v němž nabízí zkušenosti a doporučení k digitální agendě jako svůj příspěvek k ministerským diskusím na úrovni D9+.

„Jsme přesvědčeni, že D9+ má velký potenciál stát se hybnou silou liberální a pro-obchodní digitální transformace EU, která by EU učinila silnější, bezpečnější, odolnější, konkurenceschopnější a inovativnější. Rádi bychom, aby koalice D9+ vystupovala jednotně, například na zasedáních Evropské rady nebo odvětvových rad. Jsme přesvědčeni, že naše historicky první společné jednání a praktická doporučení, která podnikatelé v našem společném prohlášení nabízejí, k tomu mohou přispět,“ vysvětlila Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR, který byl tento týden hostitelem společných jednání.

VRM03312

Společné prohlášení nabízí praktická doporučení vycházející ze společných zkušeností B9+. Zaměřuje se zejména na snižování překážek pro digitální inovace a zásadní aspekty spolupráce s USA, včetně plné podpory Rady EU-USA pro obchod a technologie (TTC), jejíž zřízení bylo oznámeno v červnu loňského roku.

„Válka v Evropě nám ukazuje, jak důležitá je spolupráce s našimi nejbližšími spojenci, jako jsou USA nebo Spojené království a Kanada, kteří sdílejí stejné hodnoty, při řešení našich společných výzev, současných i budoucích. V této souvislosti bychom chtěli vyzvat více členských států D9+, aby se zasadily o vyřešení roztříštěnosti regulace mezi EU a USA v oblasti datových toků, digitálních politik a kybernetické bezpečnosti. Těší nás principiální dohoda o novém rámci pro transatlantické datové toky, kterou EU a USA oznámily minulý pátek. Považujeme ji za důležitý krok správným směrem a budeme ji analyzovat, jakmile budou k dispozici podrobnosti. Věříme také, že D9+ by měla tvořit účinnou protiváhu protekcionistickým tendencím, které lze v některých diskusích na úrovni EU vysledovat,“ zdůrazňuje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

VRM03212

Kromě zástupců svazů B9+ z České republiky, Dánska, Finska, Irska, Nizozemska, Polska a Švédska (SP ČR, Lewiatan, VNO-NCW, Svaz finského průmyslu, DI a SN) se jednání v Praze zúčastnili i následující vysoce postavení účastníci:

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci,
Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu,
Jennifer Bachusová, zastupující velvyslankyně pro kybernetickou a digitální politiku, Velvyslanectví USA v Praze,
Roberto Viola, generální ředitel DG Connect, Evropská komise,
Anne-Catherine Ries, první vládní poradkyně předsedy vlády a ministryně pro komunikaci a média, Lucembursko,
Robert Troy, ministr pro podporu obchodu, digitální technologie a regulaci společností, Irsko.

„Jako hlavní zástupci průmyslu v zemích D9+ podporujeme společné ambice směrem k důvěryhodným digitálním inovacím a digitální otevřenosti. Na podobě digitální budoucnosti Evropy záleží. Vítáme a podporujeme pokračující společné úsilí ministrů našich národních vlád, jakožto i zemí D9+, aktivně podporovat a umožňovat důvěryhodné digitální inovace a otevřenost jak v jednotlivých zemích, tak i v celé EU a s podobně smýšlejícími partnery, a tím posilovat naše společné hospodářské oživení, odolnost a blahobyt,“ vysvětlila dále Dagmar Kuchtová na úterním společném zasedání.

Společné prohlášení předložené neformální byznys koalicí B9+, která je nedílnou součástí evropské podnikatelské konfederace BusinessEurope, je k dispozici zde.

O SKUPINĚ ZEMÍ D9+

D9+ je ministerská skupina digitálně vyspělých zemí EU, jejímž cílem je podporovat zavádění a využívání digitalizace a sdílení osvědčených postupů. Do skupiny patří Nizozemsko, Belgie, Španělsko, Irsko, Lucembursko, Portugalsko, Polsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Česká republika a Estonsko.

kategorie Tiskové zprávy

Průzkum: Digitální dovednosti vyžaduje stále více firem

Stále více průmyslových firem vyžaduje, aby jejich zaměstnanci měli alespoň základní znalosti používání digitálních technologií. 80 % dotázaných podniků bude v příštích pěti letech potřebovat více zaměstnanců, kteří budou ovládat alespoň nějakou úroveň digitálních dovedností. Úroveň požadovaných digitálních dovedností přitom navíc poroste. Při jejich zvyšování by proto firmy uvítaly pomoc státu. Vyplývá to z průzkumu, který Svaz průmyslu a dopravy ČR provedl od 8. prosince 2021 do 12. ledna 2022 mezi stovkou podniků.

Během následujících pěti let poroste podle 80 % oslovených firem podíl zaměstnanců, od nichž budou podniky vyžadovat základní, uživatelskou, pokročilou i vývojářskou znalost digitálních technologií. Největší skok očekávají firmy u potřeby uživatelské znalosti. Umět pracovat například s textovými editory, e-mailem nebo znát zásady kybernetické bezpečnosti bude muset umět většina zaměstnanců ve 42 % firem. Teď tuto znalost vyžaduje u většiny pracovníků 29 % podniků. Vzroste i význam pokročilé znalosti. Umět naprogramovat stroj, mít analytické a statistické myšlení a znát hlouběji počítačové programy budu firmy vyžadovat u stále většího počtu pracovníků.

„Porozumění technologiím a jejich využívání bude dovednost, kterou budou firmy po zaměstnancích požadovat stále častěji, a to u všech profesí. Růst jejího významu očekává 84 % firem. Firmy budou po svých pracovnících také stále více vyžadovat i další měkké dovednosti,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Například schopnost učit se bude od většiny zaměstnanců vyžadovat za pět let 81 % firem, samostatnost při řešení problémů 77 % podniků a bez schopnosti vyvíjet a zlepšovat technologie se v budoucnu většina pracovníků neobejde u 69 % firem.

PŘI ZVYŠOVÁNÍ DIGITÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ BY MĚL POMOCI STÁT

Přestože přes 76 % firem pro zaměstnance organizuje interní nebo externí školení pro zvyšování digitálních dovedností, podniky by uvítaly pomoc a podporu státu. Například 61 % firem by zvažovalo využití digitálních školení a rekvalifikací poskytovaných Úřadem práce, pokud by byly k dispozici.

„Firmy by také uvítaly, kdyby stát více podporoval firemní investice do školení digitálních dovedností, a to jak formou dotací nebo daňových úlev. Další vítanou pomocí by byl katalog státem garantovaných kurzů, který by umožnil i středním a menším firmám využít kvalitních zdrojů vzdělávání pro své zaměstnance. Právě menší podniky mají s ohledem na očekávaný růst významu digitálních znalostí mnohem menší možnosti zajistit svým zaměstnancům potřebná školení,“ vysvětluje Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR proto nabízí Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR pomocnou ruku při diskuzi o konceptu zmiňovaného katalogu garantovaných kurzů a také možnost využít zkušeností již osvědčených přístupů některých členských firem. „Firmy už si uvědomují, že potřebují na digitalizaci lidi připravit. Vytvářejí studijní programy, aby se zaměstnanci mohli dál vzdělávat nebo si zvyšovat kvalifikaci, a to nejen v digitálních dovednostech. Dobrou zprávou pro firmy i zaměstnance je, že dnes již existují a jsou zdarma dostupné vzdělávací platformy, které nabízejí kvalitní a prověřené vzdělávací zdroje,“ připomíná Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

VZDĚLÁVACÍ PLATFORMY JSOU LIDEM DOSTUPNÉ I ZDARMA

Platformy některých technologických lídrů, jako například IBM či Google, poskytují zdarma v rámci podpory vzdělávání a dovedností desítky kurzů. V Česku už jimi prošly statisíce lidí. Absolventi těchto vzdělávacích programů si osvojili zásady kybernetické bezpečnosti, pochopili základy umělé inteligence, programování, digitálního marketingu, ale zlepšili si i měkké dovednosti, jako je kritické myšlení. SkillsBuild připravený společností IBM nabízí kurzy rozdělené dle věkových skupin, při jejichž absolvování lze získat digitální odznaky – certifikáty, které prokazují absolvování kurzů. Podobný systém má také Grow with Google, jehož kurzy a nástroje mají českým firmám a jednotlivcům pomoci využívat internet k růstu svého podnikání, nalezení práce a rozvoji kariéry. Od tipů pro hledání práce a vytvoření CV, přes specializované kurzy o základech programování až po certifikovaný kurz základů digitálního marketingu. Firmy je mohou navíc využít pro rekvalifikace vlastních zaměstnanců. Obě platformy využívá ve svých kurzech i organizace Czechitas.

„Schopnost učit se novým věcem. To je dovednost, kterou zaměstnavatelé budou nejvíce požadovat. Právě proto organizujeme naše intenzivní semestrální kurzy Digitální akademie. Účastníci, kterými jsou často ženy, prokáží, že se umí učit a aplikovat nabyté dovednosti v praxi. Samozřejmě také roste potřeba zaměstnavatelů, aby jejich pracovník měl alespoň základní digitální dovednosti. Ty učíme na našich krátkodobých kurzech, kde zároveň ukazujeme, že IT má mnoho možností uplatnění. Když je některý obor zaujme, mohou své znalosti prohlubovat a vydat se třeba cestou webového vývoje, datové analytiky nebo testování softwaru,“ říká ředitel Czechitas Ondřej Čejka.

Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR by aktivní zapojení relevantních ministerstev a úřadů pomohlo nejen k vytvoření kvalitního a ověřeného seznamu doporučených vzdělávacích zdrojů, ale především by pomohlo k systematickému zmapování znalostí a úrovní vzdělávání, které firmy v souladu s novými technologiemi potřebují řešit.

„Ovládání základních kancelářských programů už není digitální vzdělanost, to je naprostá nezbytnost. Ačkoliv bohužel ani to neovládá každý. U digitální vzdělanosti mluvíme o nutnosti pochopení základních principů fungování například cloudových služeb nebo v čem spočívají technologie jako blockchain a umělá inteligence. Ovšem ne tak, aby s nimi zaměstnanci museli nutně přímo pracovat. Nikdo neočekává, že řadový zaměstnanec bude vytvářet složité algoritmy umělé inteligence, ale měl by pochopit principy těchto technologií a jejich přínos pro podniky,“ vysvětluje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podívejte se na kompletní výsledky průzkumu ZDE.

kategorie Tiskové zprávy

Změny ve Společné zemědělské politice z pohledu českého Strategického plánu SZP

Pod názvem „Férové podmínky pro zemědělce na evropské úrovni“ se v pondělí 21. března 2022 uskutečnila v Praze mezinárodní konference, kterou zorganizoval Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR za spolupráce Zemědělského svazu ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Senátoři, poslanci a zástupci produkčních zemědělců, tj. členové nevládních zemědělských organizací, tj. Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, v budově Senátu hovořili o velmi vážných tématech současné a budoucí evropské, tudíž i české zemědělské politiky.

Na téma „Změny ve Společné zemědělské politice“ vystoupil náměstek ministra zemědělství Pavel Sekáč, který přítomným účastníkům konference omluvil nepřítomnost ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, který byl v té době na jednání Rady ministrů zemědělství v Bruselu. Zároveň připomněl, že jednání konference probíhá ve složité době, kdy probíhá enormní zdražování všech vstupů pro zemědělskou a potravinářskou výrobu, což znásobuje i právě probíhající válka na Ukrajině.

Poté přešel k vysvětlení toho, jak probíhalo projednávání Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP) pro Českou republiku. Konstatoval, že jde o poměrně velmi složitou materii událostí a velmi složité situace, v níže se české zemědělství a potravinářství nyní nachází. Projevila se v tom i dlouhodobě vinoucí délka projednávání SZP v rámci celého trialogu vrcholných orgánů EU, tj. Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU. Tím, jak byla potřebná nařízení EU schvalována v prosince loňského roku, tím došlo ke značnému skluzu v termínech realizace SZP. Příkladem těchto zpoždění termínu je například i Německo, které ještě v únoru jejich Strategický plán SZP ke schválení do Bruselu nepředložily. Přitom se němečtí představitelé vyjádřili, že kdyby měli více času, tak by Strategický plána SZP přepracovali směrem k tomu, aby více odpovídal zelené politice, jak si ji vytýčila současná německá vláda.

Podle Pavla Sekáče to popisuje situaci, která zde byla, že všechny členské státy reagovaly na sestavení Strategických plánů SZP v situaci, kdy ještě nedošlo ke vstupu ruských vojsk na Ukrajinu. Načež dodal, že jak se celá situace bude dále odvíjet, je otázkou. Současně konstatoval, že je potřebné sledovat Německo, protože Německo tvoří, z našeho pohledu, 45 % procent našeho trhu. Je to jeden z našich nejvýznamnějších obchodních partnerů s tím, že jak bude Německo hospodařit, tak se to projeví i u nás.

Pokud jde o vlastní jednání, jak by měl vypadat Strategický plán SZP za Českou republiku, Pavel Sekáč upozornil, že do jednání byly, kromě orgánů státní a veřejné správy, vtaženy i nevládní zemědělské organizace, takže, kdyby se měl najít kompromis, bylo by to obtížné. Proto také jediným východiskem je politika, že se musí prostě rozhodnout, jak to celé bude a od toho je zde česká vláda.

Pavel Sekáč dále konstatoval, že v současné době zde probíhá hodnocení a posuzování ex-ante a SEA ze strany Evropské komise, přičemž Česká republika obdržela, na základě těchto hodnocení, řadu připomínek, které se dají určit, jako připomínky spíše enviromentálního charakteru. Česká republika nyní čeká na připomínky ze strany Evropské komise. Tyto jejich připomínky by Česká republika měla dostat v průběhu dubna t.r.

Pavel Sekáč k tomu ještě dodal, že se objevují názory, to je, kvůli válce na Ukrajině, odložit Společnou zemědělskou politiku, tak není jednoduché odložit. Je to dáno tím, že o zásadních věcech rozhoduje trialog vrcholných států EU a jeden stát nemůže prohlásit, že něco odloží. Současně upozornil, že zatím nedochází ke změně základních rámců legislativy EU, takže vše pokračuje v původně stanovených termínech.

Poté Pavel Sekáč přešel k odbornému výkladu změn ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky. Logicky účastníkům konference promítal slady s tím, že okomentoval předložená fakta, to je čísla v tabulkách, grafech, a to ať již pohledu pozice České republiky či naopak vysvětlil, jaké byl požadavky vrcholných orgánů EU v Bruselu, tj. především těch závěrů, k nimiž dospěl trialog Evropské komise.

Základní body změn ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky jsou zveřejněny na webu ministerstva zemědělství pod názvem Strategický plán SZP změny návrhu – klíčové body a kódovým označením PS_k_SZP_21_1_2022_prezentace_MZe.pdf.

Stejné pracovní podmínky pro Ukrajince

V hotelu Olšanka proběhlo 23. a 24. března zasedání Rady OS KOVO. Vystoupil zde jako host předseda ČMKOS Josef Středula a ekonomka Ilona Švihlíková. Dosavadní předseda OS KOVO Jaroslav Souček oznámil přítomným, že na červnovém sjezdu nebude kandidovat na předsedu svazu.

Zaměstnanost snů pro zaměstnance?
Na začátku zasedání přednesl svou zprávu předseda OS KOVO Jaroslav Souček, který na úvod oznámil, že se po zralé úvaze a 25 letech ve vrcholných orgánech OS KOVO rozhodl, že již nebude kandidovat na předsedu svazu. Dále pokračoval líčením stavu průmyslu v loňském roce a pohovořil také o inflaci, která roste do hrozivé výše.
„Ceny elektřiny jsou podle ČSÚ proti loňsku o 22,6 % vyšší, za zemní plyn se v únoru platilo o 28,3 % více než před rokem,“ uvedl Jaroslav Souček. Klíčovým údajem je také výše nezaměstnanosti, která je za loňský rok 3,5 %: „Jde o zaměstnanost snů pro zaměstnance, noční můru pro zaměstnavatele. Graf ale neuvádí, za jakých podmínek jsou tato místa nabízena,“ komentoval vysoký počet volných míst. Jaroslav Souček také poskytl údaj o průměrné mzdě zaměstnanců sdružených v OS KOVO, ta je nejvyšší nepřekvapivě v oboru výroby automobilů (42 059 korun) a ve Středočeském kraji (49 622 korun).

Kvůli válce zchudneme
Válka na Ukrajině bude mít na naše hospodářství vážné následky. Jde jednak o problém se surovinami pro výrobu, které se dovážejí z Ruska a Ukrajiny, a jednak o problém související s nárůstem počtu ukrajinských zaměstnanců a tím pádem tlakem na snižování mezd: „Odbory apelují na to, aby byli ukrajinští zaměstnanci zaměstnáváni formou pracovních poměrů a aby jim byly poskytovány stejné pracovní a mzdové podmínky jako jiným zaměstnancům,“ konstatoval Jaroslav Souček. Předpokládá se, že hospodářský růst bude pomalejší a inflace naopak poroste rychleji, než se čekalo.
„Jako vždy v historii platí, že kvůli válce zchudneme,“ prohlásil dále. Válka ublíží zřejmě hlavně strojírenství, výrobě vozidel i ocelářství. Celkově propad obchodu s Ruskem zabolí konkrétní firmy, ekonomiku ale neohrozí. Nebezpečnější bude pro Česko růst cen energií.

Příspěvky do konta
Místopředseda Tomáš Valášek prezentoval stav Konta živelních pohrom, z něhož se odesílá pomoc členům OS KOVO, kteří byli zasaženi živelní pohromou. V současné době činí stav tohoto konta 11 143 234 korun, příspěvek od ZO OS KOVO je letos zatím 523 645 korun, přispělo 233 základních organizací. I v současné době se OS KOVO daří vyjednávat zajímavé benefity, ať už to jsou návštěvy kulturních událostí, sportovních zařízení nebo hotelů a při nákupech. Místopředseda Libor Dvořák pohovořil o stavu kolektivního vyjednávání OS KOVO, více o této problematice najdete v článku v tomto čísle Kováku. Místopředseda Ing. Pavel Komárek představil rozpočet svazu na letošní rok, který byl radou schválen.

15 bodů pro lepší Česko
Ve středu vystoupil s prezentací předseda ČMKOS Josef Středula, který na začátku poděkoval předsedovi OS KOVO Jaroslavu Součkovi za jeho dosavadní práci. V prezentaci poukazoval na makroekonomické ukazatele naší země, hlavním motivem byla opět inflace. Představil také strukturu dovozu z a vývozu do Ruska, se kterým se nyní velmi těžce obchoduje a panují obavy, že tento pokles bude mít velký vliv na domácí výrobu. Z Ruska se dováží hlavně suroviny, ty činí 63 % dovozu, výrobků je velmi málo. Naopak do Ruska se vyvážejí hlavně výrobky, nejčastěji z oblasti strojírenství a automobilového průmyslu.

Jako velký problém zmínil Josef Středula dovoz zemního plynu, na kterém je Česká republika ze 100 % závislá. Restrikce obchodu s Ruskem znamená pro náš HDP pokles o 1,16 %.

Pozor na šíření lží
Ve své prezentaci dále zmínil počet odpracovaných hodin na zaměstnanou osobu za rok, Česká republika s 1784 hodinami patří mezi ty největší „pracanty“ v Evropě, například v Německu se za stejné sledované období, tj. v roce 2017, odpracovalo průměrně 1360 hodin. Není překvapením, že naše minimální mzdy patří do spodní poloviny v Evropské unii, v současné době jde o nejnižší minimální mzdu ve střední Evropě. Na závěr Josef Středula představil 15 bodů ČMKOS pro lepší Česko. Jedním z nich byl také požadavek zákazu šíření lží. Po internetu se totiž začala šířit zpráva, že jistá firma vyhazuje české zaměstnankyně a místo nich zaměstnává Ukrajinky. To ale není pravda. Proto je dobré vždy podobné zprávy ověřovat.

Druhý den vystoupila na zasedání jako host ekonomka Ilona Švihlíková, která se věnovala ekonomické situaci v České republice v kontextu Evropské unie: „Politika EU je hysterická – sankce dopadají více na ty, kdo je uvalili,“ uvedla. Připomněla také starý problém Evropské unie: „Náš daňový mix je mixem rozvojových zemí, nelze pak očekávat
sociální soudržnost.“

Premiér Fiala se v Bruselu zúčastnil summitu NATO a Evropské rady

: Představitelé členských států NATO se na mimořádném summitu zabývali reakcí na ruskou agresi vůči Ukrajině, 24. března 2022. Zdroj: NATO

Předseda vlády ČR Petr Fiala se ve dnech 24. a 25. března 2022 zúčastnil v Bruselu mimořádného summitu NATO a zasedání Evropské rady. Hlavním tématem obou jednání byla ruská agrese vůči Ukrajině. Evropská rada, které se zúčastnil také prezident USA Joe Biden, se dále věnovala sankcím vůči Rusku, řešení uprchlické vlny, energiím a posílení obranné spolupráce.

Mimořádný summit NATO

Ve čtvrtek 24. března proběhl mimořádný summit Severoatlantické aliance (NATO), který byl zaměřen na ruskou agresi vůči Ukrajině a jehož se zúčastnili všichni lídři včetně prezidenta USA Joea Bidena.

„Summit ukázal velkou shodu, naprostou jednotu Severoatlantické aliance, pokud jde o podporu Ukrajiny a kroky proti ruské agresi. Konkrétním výsledem summitu je, že spojenci budou nadále poskytovat politickou i praktickou podporu Ukrajině v jejím statečném boji,“ uvedl po jednání premiér Fiala.

Summit se věnoval také posílení východního křídla NATO a dlouhodobému cíli navyšování výdajů na obranu. „My se budeme aktivně podílet a podílíme se na posilování východního křídla Severoatlantické aliance. Možná, že kdybych měl podtrhnout jeden z výsledků dnešního jednání, tak je to právě výrazné posílení vojenské alianční přítomnosti na východě. Jedná se celkově až o 40 000 vojáků, vzniknou čtyři nová bojová uskupení na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku. Česká republika už je zastoupena v bojových uskupeních, která jsou v Litvě a Lotyšsku, a Česká republika, to je také důležité říct, bude velet bojovému uskupení na Slovensku, kam pošleme asi 650 vojáků,“ řekl předseda české vlády.

Spojenci se dále shodli na prodloužení mandátu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga o další rok do 30. září 2023.

Jednání Evropské rady

Evropská rada se první den jednání rovněž věnovala vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině, sankcím vůči Rusku a pokračování podpory Ukrajiny. K lídrům se osobně připojil prezident USA Joe Biden a prostřednictvím videokonference také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský. „Jasně se ukázal jednotný postoj Severoatlantické aliance, Evropské unie a Spojených států. Ta jednota je zdůrazňována na všech úrovních a je důležitá, protože právě jednota západního světa, silná transatlantická spolupráce Evropské unie se Spojenými státy, to je něco, s čím Vladimír Putin nepočítal,“ zmínil Petr Fiala.

Vedoucí představitelé EU diskutovali také o sankcích proti Rusku a Bělorusku, které již byly přijaty a které mají na oba státy značný dopad. „Sankce, jak jsou teď nastaveny, tak fungují. Jsou rozsáhlé a zasahují ruské elity a ruskou ekonomiku. Čím déle budou trvat, tím budou účinnější. Ale domluvili jsme se na tom, že Evropská komise bude připravovat další balíček sankcí. To je důležitá věc, která bude zpřesňovat a rozšiřovat některé už zavedené sankce. Bude ale také zaměřen na to, abychom zjistili případné mezery, kterými by se sankce daly obcházet, a tyto mezery se ještě pokusili co nejlépe zacelit,“ vysvětlil premiér Fiala.

Evropská rada se během prvního dne věnovala také politické, finanční, materiální a humanitární pomoci Ukrajině, včetně podpory k obnově demokratické Ukrajiny po skončení agrese. „Důležitá pro Českou republiku je také informace, že byl schválen záměr vytvořit fond, ze kterého bude financována poválečná obnova Ukrajiny. Byl to jeden z bodů, které jsme prosazovali, jakási představa Marshallova plánu pro Ukrajinu,“ doplnil předseda vlády.

K dalším tématům prvního dne patřilo zvládání zátěže spojené s uprchlickou vlnou. „Další věcí, která je důležitá pro Českou republiku, je deklarace nebo úmysl Evropské unie podílet se finančně na zvládání zátěže spojené s uprchlickou vlnou. Takovou pomoc nabídl i americký prezident Biden,“ konstatoval premiér Fiala.

V pátek 25. března byla hlavním tématem jednání lídrů Evropské unie energetika, a sice otázka energetické bezpečnosti a setrvale vysokých cen energií. O postupném ukončení závislosti na dovozu ruského zemního plynu, ropy a uhlí vedoucí představitelé EU hovořili už na neformálním zasedání ve Versailles 10. a 11. března 2022. „Spojené státy a Evropa budou také pokračovat, a to je důležitá zpráva, na zajišťování evropské energetické bezpečnosti. To znamená, že můžeme počítat se spoluprací a podporou ze strany Spojených států ve společném úmyslu evropských zemí zbavit se závislosti na ruských energetických zdrojích, především ropě a plynu, ale také uhlí,“ uvedl Petr Fiala.

V otázce aktuálních vysokých cen energií se představitelé Evropské unie shodli na tom, že státní pomoc vedoucí ke snížení dopadů stále dražších energií musí být dočasná, musí být odůvodněná a členské státy by měly pracovat také na snižování dopadů na ty nejzranitelnější občany. „Což je přesně směr, kterým postupuje naše vláda, protože nám je jasné, že všechny dopady a náklady plošných opatření nakonec musí někdo zaplatit a nebude to nikdo jiný než střední třída,“ dodal premiér Fiala.

„Prosadili jsme také to, že při tvorbě energetického mixu mají být zohledňovány národní podmínky, to znamená potvrzení rozvoje jádra. Shodli jsme se také na tom, že všechny členské státy se budou muset před nadcházející zimou adekvátně předzásobit plynem. To co je důležité a je to potvrzení toho cíle a nové upřesnění, že se chceme zbavit závislosti na ruském plynu a ropě. Komise ve spolupráci s členskými státy vypracuje do konce května konkrétní plán jak toho co nejlépe a co nejrychleji dosáhnout,“ shrnul další závěry jednání český předseda vlády.

Diskuze se vedla také o posílení evropské obranné a bezpečnostní spolupráce. Evropská rada potvrdila Strategický kompas.

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace projednala pomoc ukrajinským výzkumníkům, rozpočet a operační programy

: Rada vlády pro vědu výzkum a inovace se zabývala mimo jiné návrhem státního rozpočtu pro vědu na rok 2023, 25. března 2022.

V pátek 25. března se ve Strakově akademii konalo zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), kterému předsedá ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Účastníci se zabývali aktuální pomocí ukrajinským výzkumnicím a výzkumníkům, dále projednávali rozpočet na vědu, výzkum a inovace, metodiku hodnocení vědy a plánované operační programy na podporu výzkumu a inovací.

V úvodu zasedání prezentoval náměstek Václav Velčovský z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy širokou podporu ukrajinským studentům a pedagogům poskytovanou ze strany MŠMT a též nástroje podpory ukrajinským vědkyním a vědcům, organizované ve spolupráci s kabinetem ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Jedná se zejména o spuštění informačního webu researchin.cz. „Válečné uprchlíky z Ukrajiny u nás nesmíme izolovat. Naopak je třeba jim nabídnout pomocnou ruku a dát možnost zapojit se. Koneckonců to může být přínosem i pro nás,“ sdělila k zavedenému nástroji podpory ministryně.

Dalším bodem jednání byl návrh výdajů na výzkum, vývoj a inovace (VaVaI) na následující kalendářní rok. Rada uvedla, že při přípravě návrhu rozpočtu na VaVaI na rok 2023 bude vycházet ze schváleného střednědobého výhledu ve výši 39,32 mld. Kč. Rada se k tomuto bodu vrátí v polovině dubna 2022.

Členové RVVI se dále zabývali dosavadními zkušenostmi s implementací hodnocení vědy a výzkumu dle Metodiky 2017+ a dosud ne vždy dostatečnou mírou využití jeho závěrů pro efektivní rozvoj systému. Po ukončení platnosti Metodiky 2013, tzv. kafemlejnku, byly prostředky podpory projektů z EU zdrojů převedeny do institucionální podpory hrazené ze státního rozpočtu. Dle místopředsedy Rady a předsedy KHV Štěpána Jurajdy je jedním z důležitých cílů hodnocení získání podkladů pro efektivní alokaci institucionální podpory. Předsednictvo Rady návazně projedná návrh doporučení a principů alokace institucionální podpory na rozvoj výzkumných organizací, který bude předložen na dubnové zasedání.

Následující body jednání se věnovaly operačním programům. K programu Jan Amos Komenský (OP JAK) se jednalo mj. o možnosti propojení s aktuálními společenskými výzvami, které RVVI dříve definovala, jako jsou výzkum dezinformačních procesů, adaptace společnosti na změny klimatu, energetická krize, výzkum v oblasti veřejného zdraví ad.

Členové RVVI byli zároveň seznámeni se stavem příprav programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost na období 2021-2027 (OP TAK). Schválení OP TAK je ze strany Evropské Komise očekáváno v dubnu až květnu, Ministerstvo průmyslu a obchodu již představilo harmonogram výzev pro rok 2022.

Po projednání návrhu Programu na podporu aplikovaného výzkumu a inovací SIGMA žádá RVVI Technologickou agenturu ČR, aby pro financování programu maximálně zapojila nároky z nespotřebovaných výdajů a ostatní disponibilní zdroje. Cíle Programu budou přispívat k naplňování priorit Národní RIS3 strategie 2021+ a jejich dosažení by mělo být vyhodnocováno v souladu s platnou metodikou.

V další části jednání RVVI schválila stanovisko k Analýze přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur ČR a odsouhlasila prodloužení misí vědeckých diplomatů v Izraeli, USA a pro oblast Jihovýchodní Asie do konce roku 2027.