Dárek podnikatelům i továrna na švarcsystém. Paušální daň očima expertů

Paušální daň má drobným podnikatelům ulevit od papírování a prý i hrozby kontrol. Návrh projedná vláda a pak zamíří do parlamentu. Pokud to půjde hladce, má novinka fungovat už pro příjmy za rok 2021. Uvedl to v pátek na svém webu on-line dvouměsíčník Finmag, který je zaměřen na informace ekonomice a o finančních souvislostech.

Časopis Finmag ve svém článku uvádí, že podnikatelé s příjmy do milionu ročně, a neregistrovaní k placení daně z příjmů, by si místo klasického přiznávání k dani mohli zvolit paušální daň ve výši zhruba 100 korun měsíčně. Zároveň by se jim o patnáct procent zvyšovalo sociální pojištění.

V České republice je podle loňských čísel 514 tisíc OSVČ s příjmy jen z podnikání. Roční příjem pod milion korun vykázalo 422 tisíc z nich. Ministryně financí Alena Schillerová odhaduje, že k paušální dani by se z nich mohlo přihlásit 140 tisíc OSVČ. Podle časopisu Finmag, ale jak se bude kontrolovat, že poplatníci splňují podmínky pro zavedení paušální daně, není ovšem zatím jasné.

Výhodou by mělo být sloučení platby daně a záloh na zdravotní a sociální pojištění do jediné platby pro finanční úřad, který by potom peníze rozpočítal a přeposlal i na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.

Jak ovšem upozornil finanční web Peníze.cz, i 100 korun měsíčně, tj. 1200 korun ročně, je víc, než většina osob samostatně výdělečně činných platí teď. Po odečtení slev na poplatníka, případně na děti a dalších, nejčastěji neplatí nic a díky daňovému bonusu můžou od státu naopak peníze dostat. Podle webu Peníze.cz by se tudíž velké skupině OSVČ dobrovolný přechod na nový systém finančně nevyplatil.

Proto se časopis Finmag ve svém pravidelné páteční anketě zeptal odborníků, jak se na navrhovanou paušální daň dívají oni. Položil jim tyto otázky: Je paušální daň se sloučenými platbami pro povinná pojištění dobrý návrh pro podnikatele? Prospěje státní pokladně? A je to zjednodušování daní, nebo jejich komplikování?

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý na ně odpověděl, že koncept jedné paušální daně Hospodářská komora ČR představila v roce 2016. Stojí za ní bývalý první náměstek ministra financí, nyní ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. Vladimír Dlouhý dále dodal, že oceňuje ministryni financí, že podnikatelům naslouchá a chce myšlenku uvést v život.

Návrh Hospodářské komory ČR byl reakcí na to, že vláda zmrazila projekt „Jednoho inkasního místa“, který měl zjednodušit platební povinnosti firem a živnostníků. Paušální daň Hospodářská komora ČR navrhla, aby podnikatelé nemuseli podávat tři různé formuláře, tj. daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích, a aby nemuseli komunikovat se třemi institucemi a posílat peníze na tři různé účty v různých lhůtách. Podnikatel by poslal jedinou platbu finančnímu úřadu a ten by prostředky přeadresoval i zbylým institucím, tedy České správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně.

Podle Vladimíra Dlouhého paušální daň může sice znamenat pro řadu OSVČ vyšší odvody, ale její přitažlivost spočívá v jednoduchosti a nižší administrativě včetně té spojené s kontrolami a pokutami. Možný pozitivní dopad na státní rozpočet je právě v tom, že by ji zaplacení daně mohli využít i ti podnikatelé, kterým účelové a často nekonzistentně upravované zákonné nastavení umožňuje žádnou daň z příjmů neplatit, přesto se ale kvůli nepřehlednosti zákona obávají šetření, kontrol, doměrků a sankcí. Podle něho by vláda měla, po 16 letech od vstupu do EU, vyjednat podobně jako jiné členské státy zvýšení jednomilionového registračního prahu pro DPH. Už jenom kvůli inflaci, která se za ty roky nakumulovala, konstatoval Vladimír Dlouhý.

Rektorka Mendelovy univerzity a členka Koronerv-20 Danuše Nerudová se domnívá, že předložený návrh by mohl fungovat, pokud by ovšem byl limit snížen na 600 tisíc korun za rok. Nastavení limitu na příjem ve výši milion korun za rok má totiž, podle ní, negativní konsekvence, neboť ještě dál výrazně rozvírá nerovnost mezi odvody zaměstnanců a OSVČ a zcela jistě bude ještě víc motivovat ke švarcsystému. Zaměstnanec ze superhrubé mzdy jeden milion ročně odvede zhruba 460 tisíc korun, zatímco OSVČ by při tomto návrhu z milionu odvedla 68.880 korun.

Podle ní má česká ekonomika aktuálně velký problém s tím, že je práce (závislá činnost) nadměrně daněna. Takto navržená paušální daň ale nijak nevede ke snižování zdanění práce, ba ještě zvyšuje nerovnost. Taktéž nijak neřeší nerovnost mezi stávajícími odvody zaměstnanců a OSVČ do důchodového systému.

Tomáš Goláň, senátor a daňový poradce, tvrdí, že návrh přináší určitě zjednodušení, což v obecné rovině vítá. Pro podnikatelé ho hodnotím jako pozitivní, protože ho mohou využít jen ti podnikatel, pro které bude tento postup výhodný.

Ne zcela pozitivně hodnotí to, že je návrh výhodný především pro určitou specifickou skupinu podnikatelů, kteří neuplatňují slevy na děti, mají spíše vyšší příjmy a nejsou to řemeslníci nebo zemědělci s možností uplatnit paušální výdaje ve výši 80 procent. Osobně by uvítal to, kdyby si mohl podnikatel uplatňující paušální daň jednou ročně dodatečně uplatnit slevu na děti a požádat o vyplacení daňového bonusu. Zároveň podotkl, že jistým úskalím návrhu by mohla být kontrola nepřekročení příjmu ve výši jednoho milionu korun za rok.

Filip Pertold, ekonom a výzkumník CERGE-EI, k tomu říká, že sjednocení plateb do jedné je jistě chvályhodný počin. Problém, podle něho, je ten, že v této podobě se zvyšuje rozdíl v celkovém zdanění práce zaměstnanců a OSVČ, který je už teď vysoký. Při superhrubé mzdě 60 tisíc korun bude příjem zaměstnance zdaněn 45 procenty (svobodný a bezdětný poplatník), OSVČ se stejným příjmem odvede 9 procent.

Nutno dodat že už současný stav vedl k tomu, že v minulé krizi vzrostl počet podnikatelů. Můžeme se těšit na další nárůsty. Načež dále poznamenal, že státní rozpočet bude krvácet z dalšího rozšíření švarcsystému. Právě o něm, jak dále uvedl, totiž vypovídá údaj, že máme jeden z nejvyšších podílů podnikatelů na pracovní síle v EvropěZnovu se také zvýší rozdíl mezi profesemi, které člověk může dělat jako OSVČ, a těmi, kde to možné není, tedy třeba IT experty na jedné a zdravotními sestrami na druhé straně.

Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR, tvrdí, že návrh podle názoru Komory daňových poradců ČR je problematický v tom, že poplatník musí sám dopředu vyhodnotit podmínky, za kterých je možné paušální daň aplikovat, a to ještě s tím, že na některé může mít následně správce daně jiný názor s poměrně fatálními důsledky, kdy poplatník například nepodá daňové přiznání, nedohledá doklady, protože vycházel z toho, že žádné nebude potřebovat apod. Podle daňového poradce Jiřího nesrovnala se přitom náhled správce daně a poplatníka může lišit, nnapříklad co je či není zdanitelný příjem, případně zda je či není tento příjem osvobozen od daně.

Jiným příkladem sporné situace může být švarcsystém. Přičemž poznamenal, že názory soudů, co pod něj spadá, se různí a nejsou jednotné. Konstatoval, že může dojít k situaci, kdy poplatník vystavuje faktury a vychází z toho, že je OSVČ. Po několika letech přijde správce daně na kontrolu k odběrateli této „OSVČ“ a posoudí daný stav jako švarcsystém. Daň tomuto odběrateli doměří, ale poplatník vystupující dosud jako OSVČ, se o tom z mnoha důvodů nemusí vůbec dovědět a doměření daně nemůže jakkoliv ovlivnit. Pak ovšem nesplňoval podmínky pro uplatnění paušální daně, a to se všemi negativními důsledky, které z toho vyplývají.

Proto Komora daňových poradců ČR navrhovala, aby součástí zákona bylo závazné posouzení, zda daný případ splňuje konkrétní podmínky pro aplikaci paušální daně. Aby měl poplatník stoprocentní jistotu, že zaplacením stanovené částky má vypořádány všechny vztahy se státem a nemůže přijít doměrek.

Jiří Nesrovnal k tomu dále uvedl, že pro určitou skupinu poplatníků může návrh určité zjednodušení představovat a v některých případech může představovat i úsporu na dani a pojistném. V praxi by šlo o výhodné řešení především u poplatníků, kteří neuplatňují větší množství odečitatelných položek a slev na dani, především daňových bonusů na děti.

Za nás k tomu můžeme jen dodat, že právě odbory v předchozích několika letech vždy upozorňovaly na problém značných rozdílů mezi odvody zaměstnanců a OSVČ, zejména v oblasti zdravotního pojištění. Proto také v rámci tripartity navrhovaly, aby se tyto rozdíly spíše srovnaly.

  • Zdroj: on-line dvouměsíčník Finmag

Ministr zemědělství Miroslav Toman: V šetrném zemědělském hospodaření máme náskok, jsme mezi trojicí zemí EU, kde spotřeba prostředků proti škůdcům klesá nejvíce

Společné zemědělské politice a budoucnosti českého zemědělství a také suchu bylo věnováno čtvrteční Žofínské fórum v Praze. Ministr zemědělství Miroslav Toman na něm hovořil o tzv. Nové zelené dohodě, Strategii Evropské komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Strategii k biodiverzitě. Účastníky fóra seznámil s procesem vyjednávání české agrární diplomacie v Bruselu a s požadavky, které prosazuje na podporu českého zemědělství. Velkou část svého vystoupení věnoval ministr Miroslav Toman suchu, a to zemědělskému i vodohospodářskému, a rovněž kůrovcové kalamitě.

Za jednu z priorit při vyjednávání nové podoby Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020 označil ministr Miroslav Toman zajištění dostatečných finančních zdrojů, a to proto, že peníze určené pro zemědělce budou využity také na plnění požadavků vyplývajících z tzv. Nové zelené dohody. Ta má představovat zásadní strategii s ambiciózními cíli pro přechod na klimaticky neutrální a udržitelnou ekonomiku bez skleníkových plynů do roku 2050.

Zároveň ocenil, že Evropská komise prosazuje dvě strategie zásadního charakteru, a to: zaprvé Strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a za druhé Strategii k biodiverzitě. Ministr Miroslava Toman je však přesvědčen, že je nutné přitom respektovat výchozí situace a specifika jednotlivých členských států při stanovování cílů v jednotlivých oblastech. V této souvislosti na Žofínském fóru prohlásil, že Evropská komise chce například do roku 2030 omezit o 50 procent používání pesticidů. Jenže, Česká republika je v jejich využívání pod průměrem Evropské unie a to samé platí v případě využívání hnojiv. Například spotřeba pesticidů u nás za poslední roky klesla o 27 procent, zatímco ve Francii ve stejném období vzrostla skoro o 40 procent. Přičemž v Rakousku dokonce o 53 procent. Česká republika, spolu s Portugalskem a Irskem, patří mezi ty unijní země, kde objem prodaných prostředků proti škůdcům klesá nejvíce. V šetrném zemědělském hospodaření jsme výrazně napřed. Pokud jde o to redukovat používání pesticidů a dalších prostředků proti škůdcům, tek je, podle ministra Miroslava Tomana, potřeba se podívat na země, které mají tři až čtyřikrát vyšší produkční zatížení.

Český ministr zemědělství rovněž za velmi důležité považuje nastavení Společné zemědělské politiky (SZP), které zajistí rovné a spravedlivé podmínky pro všechny zemědělce EU. Česká republika prosazuje například dobrovolnost při uplatňování nástrojů jako je zastropování přímých plateb, redistributivní platba či definice skutečného zemědělce. Vždyť její obdoba v uplynulém programovém období SZP byla zrušena, protože se prostě neosvědčila.

Ministr Miroslav Toman včera účastníky Žofínského fóra dále seznámil s dílčími závěry studie k závlahám a melioracím. Dokument, jehož oponentem byla Česká zemědělská univerzita v Praze, bude zveřejněn po víkendu a Ministerstvo zemědělství ČR jej dá k diskusi.

Na základě této studie bude Česká republika, podle ministra Miroslava Tomana, v následujících 10 letech postupovat a koordinovat veškerá naše opatření. „Zejména půjde o pozemkové úpravy, kterých chceme ročně udělat 150 s celkovými náklady na deset let zhruba 34 miliard korun. Státní pozemkový úřad bude například koordinovat, aby se tato opatření zaměřila do míst v suchých oblastech,“ řekl k tomu ministr zemědělství Miroslav Toman.

V souvislosti s opatřeními na zmírnění dopadů sucha ministr Miroslav Toman dále uvedl, že v loňském roce je ministerstvo zemědělství podpořilo částkou 13,6 miliardy korun. Pro letošní rok má ministerstvo zemědělství na boj se suchem slíbené navýšení o 2,6 miliardy korun. A slíbených má i 7 miliard korun na boj s kůrovcovou kalamitou. Všechna opatření, ať už zadržování vody v krajině, vodohospodářská nebo opatření v lesích, jsou, podle Miroslava Tomana, stejně důležitá, protože boj se suchem je komplexní záležitostí.

„V důsledku sucha se už několik let potýkáme i s kůrovcovou kalamitou. Naším cílem je zpomalit kalamitu, zajistit obnovu stabilních lesů a vytvořit adekvátní podmínky vlastníkům a správcům, aby mohli o lesy řádně pečovat. Kromě slíbených 7 miliard korun navíc na boj s kůrovcem pro letošní rok jsme pro nestátní vlastníky lesů na letošek připravili 2 miliardy korun na zalesnění a péči o lesy. Další peníze jdou například na klíčové lesnické projekty z Programu rozvoje venkova,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Připomněl i další opatření, jako například uvolnění zásad přenosu sadebního materiálu, kdy lze k výsadbě používat lesní dřeviny bez ohledu na pravidla přenosu mezi přírodními lesními oblastmi a lesními vegetačními stupni České republiky.

  • Zdroj: MZe

Odbory sehrají v koronavirové krizi významnou roli

Při ochraně zaměstnanců v důsledku dopadů koronavirové krize, jejíž skutečný rozsah je zatím stále jen těžko odhadnutelný, sehrají zcela zásadní a nezastupitelnou roli odbory. Na úterní krajské konferenci jihočeského sdružení Odborového svazu KOVO v Českých Budějovicích to řekla jihočeská hejtmanka Ivana Stráská.
 
„Čeká nás hluboký ekonomický propad, který velmi citelně zasáhne především nejpočetnější a současně nejzranitelnější skupinu ekonomicky aktivní populace, což jsou zaměstnanci. Z minulosti víme, že součástí každé krize byly různé snahy o omezování zaměstnaneckých práv i vlivu odborů. Význam odborů je nyní větší než kdy jindy,“ uvedla Stráská, která přijala pozvání OS KOVO na zmíněnou konferenci, aby zástupce odborů v nejvýznamnějších jihočeských strojírenských podnicích informovala o situaci v kraji v souvislosti s koronavirovou krizí.
 
„V současné době představuje propad příjmů Jihočeského kraje zhruba 100 miliónů korun každý měsíc. Prognózy do budoucna jsou ovšem mnohem horší. Cílem kraje přesto zůstává udržení plánované míry investic a zajištění služeb ve zdravotnictví, sociální sféře, školství a podobně. V žádném případě nesmíme ekonomiku kraje podvázat, což by mělo další negativní vliv na prohlubování krize,“ zdůraznila hejtmanka. Stávající navržené úspory ve výši cirka 500 miliónů korun půjdou na úkor provozních nákladů kraje.
 
Podle Ivany Stráské je hlavním cílem všech krajských opatření především udržení zaměstnanosti v regionu, respektive co nejnižší nezaměstnanosti. Hrozba propouštění totiž visí nad mnoha segmenty tuzemské ekonomiky, podobně jako obavy z druhé vlny pandemie COVID-19. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že nezaměstnanost by se mohla pohybovat na konci letošního roku v ČR na úrovni 8 až 10 procent.
 
„Některé firmy již propouštění avizují. V masovém měřítku mu sice zatím zabránil program Antivirus, v Evropě známý jako kurzarbeit, prostřednictvím něhož stát kompenzuje firmám mzdové prostředky v rámci dočasné nebo částečné nezaměstnanosti. Už je ovšem více než jasné, že po ukončení tohoto programu přijde o práci hodně lidí,“ konstatoval v této souvislosti jihočeských zmocněnec OS KOVO Jan Janoušek.
 
Celostátní vedení OS KOVO zastupoval na jednání v Českých Budějovicích místopředseda svazu Libor Dvořák. „Mám obrovskou radost, že na problematiku krize a zaměstnanosti, role odborů i pozice zaměstnanců, máme s paní hejtmankou shodný názor. Potvrzuje se tak, že nestojíme na různých stranách barikády a že jedinou cestou k hledání optimálních řešení jsou kompromisní kroky vzniklé ze společné dohody politiků, odborů a zaměstnavatelů. Formát tripartity v tomto směru prokázal, že funguje. Dopady krize nikdo nedokáže odhadnout a role odborů je tak zcela jasná. Nemůžeme si dovolit ani dočasně slevit z dodržování práv, která zaměstnance chrání,“ upozornil Dvořák.
Odborový svaz KOVO působí v současné době v 60 převážně strojírenských podnicích na jihu Čech. V regionu má více než pět tisíc členů, což představuje přibližně 24 procent všech zaměstnanců těchto firem. Zaměstnanci by si podle Dvořáka měli uvědomit, že svým členstvím v odborech posilují jejich mandát při vyjednávání se zaměstnavateli. „Odbory jsou v současné době jedinou organizovanou silou, která dokáže účinně a legální cestou hájit práva zaměstnanců. Čím více zaměstnanců odbory svým členstvím podpoří, tím lepší bude jejich vyjednávací pozice. Sám je každý slabý a více zranitelný,“ poznamenal Dvořák.
 
Mezi jihočeské firmy, kde OS KOVO působí, patří například Groz-Beckert Czech, Kern-Liebers CR, Jihostroj Velešín, ČZ Strakonice, Robert Bosch, ZVVZ Milevsko, Motor Jikov, Reinfurt Prachatice, Klima CZ Prachatice, Dura Automotive Blatná, písecký Schneider Electric či S.N.O.P. a další.
 
  • Zdroj: OS KOVO

LOK-SČL považuje za nejvážnější problém českého zdravotnictví trvale zoufalou personální situaci v českých nemocnicích!

Zhodnocení současné situace v českém zdravotnictví a volba nového vedení Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) byla na programu 23. sněmu LOK-SČL, který se uskutečnil ve středu 24. června v Praze.

Sněm nejprve zvolil nové vedení LOK-SČL. Předsedou byl opět zvolen Martin Engel a místopředsedy Jana Vedralová a Miloš Voleman.

Pokud jde o situaci v českém zdravotnictví sněm LOK-SČL se usnesl, že za nejváženější problém českého zdravotnictví považuje trvale zoufalou personální situaci v českých nemocnicích. Proto vyzval členy vlády a ministra zdravotnictví zvláště, aby tento problémy začali skutečně řešit.

Jako zásadní podmínku pro zlepšení personální situace ve zdravotnictví považuje sněm LOK-SČL navýšení tarifních platů. Jako minimální částku považuje sněm 15% nárůst od ledna 2021.

Sněm LOK-SČL rovněž vítá rozhodnutí vlády o zásadním navýšení plateb za státní pojištěnce do systému všeobecného zdravotního pojištění. Sněm dále apeluje na vládu a ministra zdravotnictví obzvláště, aby tyto prostředky byly využity pro úhrady zdravotnickým zařízením.

Sněm LOK-SČL nadále požaduje zavedení jednotného systému odměňování na základě platových tabulek, neboť stávající roztříštěný systém kritickou personální situaci ještě zhoršuje.

Při hodnocení situace v českých nemocnicích členové sněmu dospěli k názoru, že se de facto vytvořil naprosto neúnosný stav, kdy zajištění nepřetržité lékařské péče je prakticky stoprocentně závislé na práci nemocničních lékařů. Sněm požaduje od Vlády ČR přijetí takových opatření, která více zapojí přednemocniční sektor do poskytování nepřetržité péče.

Sněm LOK-SČL se dále věnoval i zhodnocení průběhu koronavirové krize, Přičemž konstatoval, že považuje činnost ministra zdravotnictví v jejím počátku, to je zejména v oblasti zajištění ochranných pomůcek, za absolutní selhání. Sněm proto také vyzývá Vládu ČR, aby zajistila do budoucna dostatečné množství těchto pomůcek a to v řádné kvalitě.

V této souvislosti Sněm Lok-SČL zároveň poděkoval všem zdravotníkům za zvládnutí krize v minulých měsících. Přičemž LOK-SČL apeluje na předsedu Vlády ČR, aby v součinnosti s odborovými organizacemi zajistil splnění slibů, které veřejně deklaroval 18. dubna 2020. Načež ve svém usnesení z jednání sněmu LOK-SČL konstatuje, že v případě, že tyto sliby nebudou splněny, lze předpokládat, že nasazení zdravotníků v případě opakování krizové situace již nebude s takovým zápalem.

K tomu můžeme jenom dodat, že splnění slibů od premiéra požaduje i další odborová organizace, tj. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, z čehož plyne, že nejen lékaři, ale i zdravotní sestry a ostatní zdravotnický personál, jsou ve svých požadavcích na zlepšení situace v českém zdravotnictví, zejména v nemocnicích, naprosto zajedno a vyzývají vládu ČR, aby urychleně přistoupila k řešení této neutěšené situace.

  • Zdroj: LOK-SČL
 

Martin Engel obhájil post předsedy Lékařského odborového klubu

Martin Engel obhájil post předsedy Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů (LOK-SČL). Chce dál jednat o odměnách pro zdravotníky za covid-19 a růstu platů v příštím roce. O výsledcích volebního sněmu lékařských odborů včera informoval na tiskové konferenci. Martin Engel vede klub vzniklý v roce 1995 od dubna 2006, byl také tváří protestní kampaně lékařů Děkujeme, odcházíme. 

„Odměny za péči v době koronaviru dostali pouze záchranné služby a zdravotníci v sociálních službách. S ministerstvem se lišíme v tom, kdo by měl mít na odměnu nárok,“ uvedl Engel. Podle LOK-SČL i zdravotnických odborů si odměnu zaslouží každý zdravotník, který ve třech krizových měsících působil v nemocnici, protože si nikdo nebyl jistý, že se nenakazí. Tento požadavek ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) již dříve odmítl. Odbory proto chtějí jednat přímo s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Peníze na odměny zdravotníků má zajistit úhradová vyhláška, která vejde v platnost od 1. července. Díky ní by nemocnicím měly zůstat peníze, které už jim pojišťovny vyplatily na zálohách i přesto, že péče odvedou méně. „Nemocnicím se ale náklady nesnížily, na osobní ochranné pomůcky musely vydat naopak víc,“ uvedl místopředseda klubu Miloš Voleman. Podle místopředsedkyně klubu Jany Vedralové jiné profese, jako hasiči nebo vojáci, byly podpořeny přímo z rozpočtu, jen zdravotníci stále čekají. Některé nemocnice jim odměny vyplatily, podle odborů ale ne všude.

LOK-SČL požaduje také navýšení základních platů lékařů od příštího roku o 15 procent. Přestože minulý pátek oficiálně skončilo dohodovací řízení, které má rozdělit peníze z veřejného zdravotního pojištění pro příští rok, možnosti podle Engela ještě jsou. Nemocnice, které spotřebují více než polovinu nákladů systému, se s pojišťovnami nedohodly, úhrady jim proto ministerstvo stanoví vyhláškou, kterou má vydat do konce října. V září bude o platech státních zaměstnanců, tedy i zdravotníků ve státních nemocnicích, jednat tripartita.

Příjmy veřejného zdravotního pojištění by měly příští rok být 315 miliard korun, na péči půjde zhruba o 13 miliard víc než v letošním roce.

 
  • Zdroj: zdravotnickydenik.cz, ctk

Nevinné vtípky, nebo šikana? Jak se bránit?

V práci trávíme třetinu svého života. Pokud zde s někým nevycházíme, ať už se šéfem, spolupracovníkem, nebo podřízeným, můžeme mít ze života peklo. Šikanu na pracovišti bychom měli tedy vždy řešit a nenechat ji vyústit v nechtěný odchod z firmy. Jak poznat, že jde o šikanu, a jak se jí bránit?
 
Trvalé a opakující se jednání
Každý nemá to štěstí, že se do své práce vyloženě těší a po uplynutí pracovní doby rozhodně neprchá okamžitě pryč. Pro někoho je však přítomnost na pracovním místě utrpením a snaží se zde svůj pobyt omezovat na minimum. Se šikanou se běžně setkáváme na škole, dříve šlo o typický jev na vojně. Bohužel není nic výjimečného potkat šikanující osobu na pracovišti. Jak poznáte, že se jedná skutečně o šikanu? Jednat by se mělo o jednání, které je trvalé a opakuje se, nikoliv tedy jednorázové incidenty. V zásadě rozeznáváme dva druhy šikany.
Odbornými termíny se nazývají mobbing a bossing. Zatímco mobbing je šikanou mezi stejně postavenými kolegy, u bossingu jde o šikanu ze strany nadřízeného, pro kterou se dříve vžil český termín „buzerace“. Kolegové mohou svého spolupracovníka šikanovat opravdu vynalézavě. Schovávat mu nářadí, schválně zaheslovat počítač, zalepit zámek od skřínky…
 
Vtípky, nebo šikana?
„Kolegové mi v práci dali obálku s mým jménem, kde byla uvedena částka 1500 korun. Sdělili mi, že jde o prémie, které mi zde nechal nadřízený. Šel jsem se ho tedy zeptat, kde jsou moje peníze, a ten nerozuměl a díval se na mě jako na blázna. Vše si kolegové pochopitelně
vymysleli,“ popisuje osobní zkušenost pracovník jisté výrobní firmy.
 
Právě to je často účelem šikany, zesměšnit dotyčného před největším počtem lidí a pokud možno i před nadřízeným a tím ho dostat do izolace. Ano, jisté vtípky se v některých kolektivech provozují běžně. Důležité ale je, zda tyto vtipy nevadí i napálenému a zda se i on směje. Pokud se v takové situaci necítí komfortně, jde o šikanu. Patří k ní i pomlouvání, záměrné vyčleňování z kolektivu, či dokonce sexuální obtěžování.
 
Zcela speciální je šikana kmenových zaměstnanců, kteří nejrůznějšími způsoby týrají zaměstnance agenturní. Ta je bohužel stále častější a vzhledem k tomu, že agenturní zaměstnanci bývají často cizinci, kteří se nedovedou bránit, i nepotrestaná.
 
Snížení peněz či zesměšňování
Nadřízení mají k možnému šikanování hned několik nástrojů. Své podřízené z pozice své funkce mohou úkolovat a hodnotit, obojí lze jednoduše zneužít. Šéf může své zaměstnance zavalovat prací a nařizovat jim nesmyslné, až potupné úkoly. Dále je může hodnotit před ostatními spolupracovníky, před kterými je může zesměšňovat, pronásledovat je, vše, co udělají hodnotit negativně, snižovat jim odměny,
či dokonce mzdu, odmítat veškeré jejich požadavky, neschvalovat návrhy na dovolenou, nebo třeba na zaměstnance křičet, či je jinak snižovat. Veškeré toto chování má obrovský vliv na psychické, ale i fyzické zdraví šikanovaného. Ocitá se ve stresu a stavu duševní nepohody, což se obrazí nejen na jeho pracovním výkonu, ale i na celkovém duševním stavu.
 
Útěk, nebo obrana?
Mnozí si v takovém případě řeknou, že moudřejší ustoupí, že není proč se s někým hádat, a z firmy odejdou. To by byla ale škoda, násilí je dobré se vždy postavit, navíc v některých případech není ani kam odejít. A konečně, podporu vyjadřuje v takovém případě i náš právní řád. Na stranu druhou je fakt, že šikana se bohužel nedokazuje právě snadno.
 
Prvním krokem je vždy pohovor s nadřízeným, v případě mobbingu i s jeho šéfem. Před tím si připravte soupis toho, jak šikana vypadá a co přesně vám vadí. Proto si během času veškeré toto jednání zapisujte.
 
Nebuďte v tom sami
Zjistěte, zda nebyl někdo jiný v podobné pozici, a zkuste se s ním spojit, ve dvou se vše řeší vždy lépe. Objednejte se na konzultaci k psychologovi, což některé větší firmy nabízejí i bezplatně. V případě, že se jedná o zvlášť závažný případ šikany, lze se obrátit i na oblastní
inspektorát práce, či dokonce na Policii ČR. Pokud veškerá možná řešení selžou a situace se nelepší, zvažte, zda vám toto pracovní místo za všechny ty potíže stojí. Porozhlédněte se kolem, soustřeďte se na hledání jiné práce, což vás může také patřičně rozptýlit a přivést na jiné
myšlenky. Pokud najdete místo, které by vám vyhovovalo, požádejte o výpověď dohodou. Rozhodně byste se však neměli smířit s tím, že za sebou prostě jen zavřete dveře.
 
  • Zdroj: OS KOVO, Kovák
 

Odbory mají vážné výhrady k daňovému balíčku pro rok 2021!

Rozhovor s předsedou Asociace samostatných odborů Bohumírem Dufkem

*Jaký je názor odborů, konkrétně odborové centrály Asociace samostatných odborů, na vládou schválený daňový balíček pro rok 2021?

Jako odbory, jsme toho názoru, že daňový balíček obsahuje několik konkrétních položek, s nimiž naprosto nesouhlasíme, protože je považujeme za chybná a nesprávná rozhodnutí vlády ČR. Zaprvé jde o otázku zavedení stokorunové paušální daně. Myslíme si, že v tomto konkrétním případě jde o nepatřičné zvýhodnění podnikatelského sektoru oproti zaměstnancům. Navíc, toto finanční zvýhodnění zaměstnavatelů se v budoucnu projeví i v tom, že se tato vláda, a přirozeně i další, budoucí vlády, budou potýkat s výběrem daní v mnohem nižších částkách, než je tomu dosud. Mimochodem, pandemie COVIDu-19 ukazuje v současné době, že opatření vlády v rámci nouzového stavu se snaží pomoci celému našemu hospodářství. Na druhé straně, kvůli výpadům ekonomiky, lze očekávat, že výběr daní bude letos, v příštím roce a možná i přespříštím, nižší, než se z této ekonomické krize, která se nyní projevuje, dostaneme.

Ještě musím dodat, že od doby bývalých vlád premiéra Václava Klause jsme, jako odboráři, slyšeli z jeho úst či tehdejších ministrů financí, že jde o pojištění na sociální a zdravotní platby a najednou současná ministryně financí Alena Schillerová zvolila úplně jinou rétoriku. Nyní hovoří o dani. Byl bych rád, abychom si to navzájem, to je vláda a odbory, vysvětlili. Jde totiž o to, že nejen zaměstnanci, ale i firmy odvádějí pojistné zdravotním pojišťovnám, takže, jak si myslíme, nelze používat výraz, že jde o daň. Pokud to tak paní ministryně financí myslí vážně, tak lze na to namítnout, že podle této rétoriky naši občané neplatí České televizi zákonem stanovený měsíční poplatek, ale že jde rovněž o daň. Vždyť tato rétorika, kterou paní ministryně pro média použila, zavání tím, že jde o matení pojmů, aby naše veřejnosti to tak prostě vzala jako bernou minci a hotovou věc.

*Promiňte, musím se vás, ale zeptat, čím to je, že ministryně financí volí jiné výrazy, než aby použila ty, které v těchto případech platily dosud?

Napadá mne jednoduchá odpověď. Díky špatně formulovanému zákonu o státní službě, který v době jeho přijímání, nebyl důkladně promyšlen do všech souvislostí, zůstali na různých ministerstvech pracovat i lidé, kteří tam působili v dobách, kdy u nás v čele vlád stáli lidé, jako byl Mirek Topolánek a Petr Nečas, s tím, že tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek se – svými nesprávnými ekonomickými rozhodnutími – nejvíce podepsal na problémech, které nastaly po vypuknutí globální krize po r. 2008. Vždyť jsme se z této krize dostávali dlouhých pět let. Přitom v té době odbory poukazovaly na to, že díky této krizi propadne česká ekonomika o více než pět procent, což se také stalo.

Abych se vrátil k současnosti. Jako odboráři jsme toho názoru, že mnozí vedoucí pracovníci z doby ministra Miroslava Kalouska se i nadále nacházejí na ministerstvu financí. Je pravděpodobné, že někteří z nich předkládají paní ministryni původní nápady Miroslava Kalouska, byť v trochu v jiném hávu, aby to nebylo nápadné. To je náš dojem. Jsme toho názoru, že v případě uskutečnění původních Kalouskových nápadů by na to doplatili běžní občané.

Zároveň bych k tomu dále poznamenal, že v současné době jsme svědky toho, že se na náš pracovní trh dostávají nešvary, řekl bych dokonce zásadního charakteru. Máme poznatky, že někteří zaměstnavatelé či podnikatelé nutí své zaměstnance k podpisu smlouvy o rozvázání pracovního poměru dohodou s tím, že jim slibují, že je budou i nadále zaměstnávat, ale za mnohem nižší mzdu. Mimochodem, sníženou o 20 až 30 %. Někteří zaměstnanci ze strachu, že přijdou o zaměstnání, na tyto smlouvy potom i přistupují. Dá se říci, že je to snaha těchto podnikatelů o návrat ke „švarcsystému“, který jsme u nás zažili počátkem 90. let minulého století, a proti němuž odbory po celou dobu ostře a důrazně vystupují. Je to tak, že mnozí podnikatelé by rádi viděli své zaměstnance jako „OSVČ“ s tím, že za ně nebudou odvádět sociální a zdravotní pojištění. Přičemž tito zaměstnanci by si sociální a zdravotní pojištění odváděli sami. Samozřejmě, že jako odbory, na tyto velice nesprávné tendence některých zaměstnavatelů, budeme i nadále upozorňovat příslušné státní orgány. V této návaznosti je potřeba se podívat i na personální agentury.

*Pokud vím, odbory rovněž nesouhlasí se zavedením stravenkového paušálu. Takže, předpokládám, že s jeho zavedením nesouhlasíte i nadále…

Ano, máte pravdu. Velice nás mrzí, že ministryně financí Alena Schillerová jej znovu předložila vládě ČR ke schválení. Přitom na minulých tripartitách jsem jí osobně, ale i premiéra Andrej Babiše, informoval, proč s jeho zavedením nesouhlasíme. Musím k tomu dále říci, že argument, proč byl stravenkový paušál vládou schválen, neodpovídá realitě života. Vždyť paní ministryně vůbec neví, o čem hovoří. Neví, jak systém stravenek funguje, a jak je podniky a firmy využívají s tím, že stravenky jsou pro zaměstnance vítaným bonusem, které odbory prosazují při uzavírání kolektivních smluv. Opět se tak dostáváme k otázce, komu vlastně jeho zavedení poslouží. Byl to Petr Nečas, který prosazoval likvidaci těchto benefitů. Já se ptám, jak je možné, že současná ministryně financí opakuje tento nesmysl po bývalé pravicové vládě Petra Nečase a vlastně tím nahrává pravicovému systému, který zde byl od ro. 2008. Vždyť tyto politické strany tehdy prohrály volby a Andrej Babiš se dostal do vládních pozic díky tomu, že se ve své volební kampani zasadil o zaměstnance, o jejich zájmy. Jsme totiž přesvědčeni, že pro hospodářská vedení řady firem to bude vítaná příležitost stravenky postupně nahradit tímto paušálem. Načež bude docházet i k tomu, že bude vyplácen spolu s měsíční mzdou. Přitom zde hrozí nebezpečí i daňových podvodů ze strany některých zaměstnavatelů. Čas ukáže, kdo měl pravdu!

Právě v této chvíli chci také připomenout, že na ministerstvu financí jsme měli v minulosti také některé významné kauzy podvodů. V prvé řadě jde o známou kauzu nafty a lehkých topných olejů. Všichni dobře víme, o jak velké miliardové částky na daních tehdy Česká republika přišla. Stát tehdy přišel o zhruba sto miliard korun na nezaplacených daních.

Druhým příkladem je otázka řezaného a neřezaného tabáku, kdy tabák v „doutníkovém balení“ je levnější a stát na daních tratí stamiliony korun, které neputovaly do státního rozpočtu.

Abych se vrátil ke stravenkovému paušálu. Odbory poukazují na to, jak majitelé firem před pár lety zneužívali cestovních příkazů u řidičů, kteří jezdili do ciziny, přičemž se jejich diety běžně započítávaly do výplat. Česká republika se potom následně divila, že Evropská unie přijala taková opatření, aby čeští řidiči nemohli podrazit ostatní evropské řidiče tím, že jim, těmito nesprávně vystavenými cestovními příkazy, snižují cenu práce. Takže, podle nás, jde o znovu o možnost, aby někteří zaměstnavatelé mohli stravenkového paušálu zneužívat k obcházení odvodů daní.

*Ještě se musím zeptat na názor odborů k návrhu skupiny poslanců, kteří navrhují zvýšit daňovou podporu důchodového spoření.

Návrh skupiny poslanců, kteří se snaží zvýšit otázku důchodového spoření mezi našimi zaměstnanci, je, podle našeho názoru, samozřejmě potřeba podpořit. Vždyť tyto formy spoření na stáří jsou tím, co zaměstnancům velmi prospěje, protože k normálnímu důchodu si tímto spořením přilepší. Zde bych rád poznamenal, že když bývalý ministr financí Miroslav Kalousek snížil výhodu stavební spoření, tak se dá přímo říci, že jej ve své podstatě tímto svým rozhodnutím de facto zlikvidoval, což se následně projevilo v poklesu bytové výstavby u nás. Byty pro lidi, kteří nemohou splácet předražené hypotéky, dnes nejsou. Proto také, vždyť jde o slušný život ve stáří, odbory podporují třetí pilíř důchodového zajištění, to je spoření na důchod. Tím, že lidé budou mít vyšší důchod, se příznivě projeví pro ně samotné, pro jejich rodiny a ve svých důsledcích i pro stát.

*Jak to, že jde o poslaneckou iniciativu a proč s tím nepřišla sama vláda?

Zde se totiž naskýtá otázka, s čím vlastně současná vláda přichází či nepřichází. Faktem je, že vládu premiéra Andreje Babiše je zapotřebí pochválit za snahu investovat, zejména do dopravní infrastruktury a do dalších velkých investičních staveb. To České republice pomůže, vždyť jak říkají někteří ekonomové, rozvíjí-li se stavebnictví, rozvíjí se celé hospodářství. To platí ve většině států na světě, zejména v zemích původní EU14. Ale u nás, jsme se za posledních 25 let propracovali k tomu, že pokud jde o stavební řízení a zahájení vlastní stavby, tak developerům v řadě případů nestačí ani 15 let na to, aby poprvé mohli kopnout do země. To je, aby dali dohromady v přijatelné podobě celý proces přípravy stavby, stavebního řízení a posouzení EIA neboli vlivu stavby na životní prostředí. V tom patříme k těm nejhůře postaveným zemím na světě, to je velká ostuda České republiky. Konkrétním příkladem jsou v současné době obchvaty středně velkých měst. Například město Přerov čeká tolik let na obchvat, načež stavba obchvatu byla opět pozastavena. Myslím si, že takovéto zádrhele ve stavebním procesu nejsou v pořádku. To by se mělo urychleně změnit. Hlavně by měli být potrestáni všichni státní úředníci, kteří neplní dobře své povinnosti při stavebním řízení.

Je sice pravdou, že v loňském roce se o to pokusila Hospodářská komora ČR, která hovoří za stavební podnikatele, a navrhla zásadní změnu stavebního zákona s tím, že by se v něm objevila řada prvků, které jsou využívány ve stavebním řízení v řadě západoevropských zemí. Ale to nakonec narazilo na odpor krajských samospráv, dále měst a obcí, neboť si vedení krajů, měst a obcí předložený návrh vysvětlilo tak, že je napsán v prospěch developerů. Takže nakonec vznikl kompromisní návrh, o jehož účinnosti, zda zrychlí či nezrychlí stavební řízení, se nyní vedou v naší společnosti debaty.

Víte, k tomu mohu ještě jenom dodat, že ve všem se prolíná politika, ať již na celostátní či krajské nebo na místní úrovni. Lidé, kteří jsou voleni do různých politických funkcí, mají své vlastní názory, které v těchto orgánech či institucích prosazují. Snad nejvíce markantně je to vidět i na jednání Poslanecké sněmovny. Záleží na tom, zda se současné, menšinové vládní koalici podaří prosadit rozumné návrhy na zlepšení fungování našeho hospodářství, a tím i zabezpečení lepší životní úrovně většiny našich občanů. Je logické, že opozice hraje kontrolní roli, ale musí to být opozice konstruktivní, nikoliv taková, která vše absolutně odmítá. Jako to po uplynulé téměř čtyři roky dělala většina opozičních stran. Navíc, chci dodat, že pokud jde o české problémy, měli bychom si je vyřešit v rámci České republiky a neuchylovat se k žalování do Bruselu. Jako to například udělali Piráti v Evropském parlamentu. V tom má, premiér Andrej Babiš, pravdu. Navíc, tyto strany, svými postoji a postupy, překračují míru rozumné tolerance v politickém životě České republiky. To není v pořádku. Záležitosti České republiky bychom si měli vyřešit na našem vlastním území, a netahat do toho evropské orgány, které to vidí jen z pohledu, který jim někdo naservíruje, a nedokáží se v daném problému přesně orientovat. Právě tato skutečnost mně připomíná, jak někteří lidé v minulém režimu jezdili žalovat do Moskvy, tak nyní je to do Bruselu.

Mimochodem, tato situace se týká i českého, potažmo evropského zemědělství. Jako předseda odborové centrály, tj. Asociace samostatných odborů, jsem zároveň i členem Evropského hospodářského a sociálního výboru, což je poradní orgán Evropské komise. Takže vím, o čem právě hovořím. To je o obhajobě zájmů České republiky v orgánech EU. Protože jsem také i předsedou Odborového svazu zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR, zítra se v pokračování našeho rozhovoru, věnujeme problematice zastoupení českých p

Kulatý stůl v Parlamentu k předškolnímu vzdělávání

Předsednictvo odborového svazu se na svém posledním zasedání 19. 6. 2020 zabývalo problematikou zařízení předškolního vzdělávání. Stalo se tak na podnět předsedkyně profesní sekce předškolního vzdělávání svazu Evy Soukalové.
 
Diskutovalo se o více tématech, která se jeví jako problematická:
– přijímání o dvouletých dětí,
– administrativní zátěž ředitelek mateřských škol (MŠ),
– úvazky přímé pedagogické činnosti učitelek a zástupkyň ředitelek těchto zařízení,
– rozpory ve financování pedagogické práce podle provozu,
– financování nepedagogických pracovníků ve školních jídelnách podle počtu dětí, navštěvujících MŠ.
 
Této profesní sekci se podařilo iniciovat kulatý stůl k předškolnímu vzdělávání v Poslanecké sněmovně  dne 30. 6. 2020. Akce je pod záštitou místopředsedkyně školského výboru  Kateřiny Valachové, má se konat za účasti představitelů ministerstva školství.
 
  • Zdroj: Českomoravský OS pracovníků školství
 

Firma má světové jméno, její zaměstnanci provinční mzdy

Společnost Sellier & Bellot má pozoruhodnou, téměř dvě stě let trvající tradici a záviděníhodné renomé. Její střelivo nakupují lovci, sportovní střelci a ozbrojené složky po celém světě. Municí vyrobenou ve Vlašimi se střílí nejen v Evropě či Spojených státech, ale třeba i v Austrálii, Tanzanii, Keni, na Novém Zélandu, v Thajsku nebo Venezuele, či dokonce na Islandu.
 
Hlavní důvod úspěšného obchodního tažení po evropských trzích spočívá nejen v dlouhé tradici a kvalitní technologii. Stojí za ním také kvalitní a profesionální práce zaměstnanců. Těch má firma v současnosti kolem patnácti set. A zatímco výrobky z vlašimské muniční továrny kupují zákazníci i z nejvyspělejších zemí světa, mzdy zaměstnanců za vyspělým světem víc než pokulhávají.
 
„Například ženy, a těch tu pracuje určitě více než polovina, mají mzdy někde kolem 18 až 20 tisíci korun, přitom pracují i ve dvanáctihodinových směnách. Ani ostatní zaměstnanci ve výrobě nejsou nijak zvlášť dobře ohodnoceni,“ připouští předseda kováků v Sellier & Bellot Jaromír Srb. „Vzhledem k tomu, jakou má firma na trhu pozici a jakých hospodářských výsledků dosahuje, je tu určitě velký prostor pro lepší ohodnocení lidí nejen na mzdách, ale i v poskytování benefi tů. Snažili jsme se například prosadit zavedení příspěvku na penzijní připojištění, ale zatím jsme neuspěli, přestože tento benefit je už i v České republice běžný. Ale nevzdáváme to, věřím, že si lidi uvědomí, čeho bychom mohli dosáhnout, a vstoupí do odborů. A pokud snad někoho odrazuje to, že by musel platit členský příspěvek, tak to jsou opravdu zbytečné obavy. Co na příspěvcích zaměstnanci odborům zaplatí, to se jim bohatě vrátí v benefi tech, lepších pracovních podmínkách, a hlavně mzdách,“ ujišťuje Jaromír Srb.
 
Jednotlivci jsou pro firmy neviditelní
Odbory v muniční továrně Sellier & Bellot fungovaly dlouhá léta víceméně jen setrvačností. Se třiceti členy přežívaly z roku na rok. Před dvěma lety současný předseda Jaromír Srb, místopředsedkyně Jitka Janáčková a několik jejich kolegů rozvířili stojaté vody.
 
„Spousta zaměstnanců ani nevěděla, že tady nějaké odbory vůbec máme. Začali jsme se o to zajímat, zjistili jsme, že tady sice odbory jsou, ale podepisují se každý rok stejné kolektivní smlouvy, a to bylo všechno. Takhle to fungovalo roky,“ vzpomíná místopředsedkyně Jitka
Janáčková. „Proč jsem do odborů vstoupila? Protože je to správné. Pokud ve firmě nejsou odbory, vedení se s vámi jako jednotlivcem nebude bavit. Jednotlivec je sám o sobě pro firmu v podstatě neviditelný. Může jedině nadávat a stěžovat si v šatně nebo na chodbě, ale vůbec nic tím nevyřeší,“ konstatuje místopředsedkyně.
 
Profitují i ti, kteří odbory ignorují
Poté, co se řízení odborů chopili noví lidé, přibyly desítky nových členů. „Na jaře roku 2018 jsme zorganizovali členskou schůzi, na ní bylo odvoláno staré vedení a my jsme museli začít úplně od nuly. Hned v začátcích se nám přihlásilo 70 nových členů, z toho bylo vidět, že lidi
ve firmě změnu chtěli. Rok nám trvalo, než jsme všechno dali trochu dohromady, bylo to složité, a složité je to i teď. Není lehké po tak dlouhé době, po tolika letech, kdy se v odborech nic nedělo, něco změnit,“ vysvětluje předseda Jaromír
Srb.
 
„Mysleli jsme si, že nastartovat odbory a dostat je mezi lidi bude jednodušší. Rozhodně jsme ale během té doby dosáhli toho, že se s námi vedení normálně baví a o kolektivní smlouvě se nejdřív vyjednává, teprve pak se podepisuje. Problém je v tom, že my vyjednáme
kolektivní smlouvu pro všechny, ať v odborech jsou nebo nejsou. Ale všichni si musí uvědomit, že čím víc nás bude, tím líp se bude jednat. Jsou to jednoduché počty. A sama za sebe si myslím, že je to výhodné pro obě strany, nejenom pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele,“ argumentuje Jitka Janáčková.
 
Investice s garantovaným ziskem
Odbory ve světoznámé muniční firmě se snaží dobýt ztracený kredit. Po letech stagnace hledají odboráři ve vlašimské společnosti Sellier & Bellot způsob, jak získat další členy, aby mohli upevnit svou pozici pro vyjednávání s vlastníkem.
 
Podle předsedy kováků Jaromíra Srba by impulsem, který přivede do odborů nové členy, mohl být výsledek nedávno uzavřené kolektivní smlouvy. Ta lidem mimo jiné zajistila zvýšení mezd o 5 % s platností od 1. ledna. „Členství v odborech je pro zaměstnance něco jako
dlouhodobá investice se zajištěným výnosem,“ říká s lehkou nadsázkou předseda vlašimských kováků. „Kolektivní smlouvu jsme podepsali před dvěma a půl měsíci, a navíc v době pandemie, což je pro nás o to významnější, protože loni, i když tomu žádné objektivní příčiny nebránily, s námi vedení podepsat kolektivku nechtělo. Zaměstnancům se tak od ledna paušálně navýšila mzda o 5 %, zvýšil se i vánoční
příspěvek a příspěvek na dovolenou, pro matky samoživitelky jsme prosadili o den delší nárok na placené volno,“ vypočítává předseda ZO OS KOVO SELLIER & BELLOT, a. s., Vlašim to nejpodstatnější, co dohoda se zaměstnavatelem lidem přinesla. „Rozumím tomu, že by si lidi přáli, abychom pro ně vyjednali víc, a to je i naším cílem, ale je to i na nich, musí nás podpořit, vstoupit do odborů. Pak budou naše vyjednávací pozice stabilnější a můžeme se bavit o lepších podmínkách,“ uzavírá Jaromír Srb.
 
 
 
  • Zdroj: OS KOVO, Kovák

BOZP dobrovolníků

Jak zajistit BOZP dobrovolníkům? V období nedávného nouzového stavu řada dobrovolníků pomáhala například seniorům, téma je stále aktuální. Problematiku upravuje zákon o dobrovolnické službě, kde se uvádí, že pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se použijí přiměřeně pracovněprávní předpisy. Ne všechny organizace využívající dobrovolníky však spadají pod tento zákon.
 
Pojem dobrovolnická služba je vymezen v zákoně č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě, dále jen „zákon“), ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o činnost, při níž dobrovolník poskytuje
a) pomoc nezaměstnaným, osobám sociálně slabým, zdravotně postiženým, seniorům, příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, jakož i pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase,
b) pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách, při ochraně a zlepšování životního prostředí, při péči o zachování kulturního dědictví, při pořádání kulturních nebo sbírkových charitativních akcí pro osoby uvedené v písmenu a), nebo
c) pomoc při uskutečňování rozvojových programů a v rámci operací, projektů a programů mezinárodních organizací a institucí, včetně mezinárodních nevládních organizací.
 
Je vykonávána bez nároku na odměnu. Dobrovolník může dostat osvědčení o vykonané dlouhodobé dobrovolnické službě, jehož vzor je přílohou k tomuto zákonu. Na některé dobrovolnické činnosti může být poskytnuto pracovní volno u zaměstnavatele (viz § 200 a násl. zákoníku práce). V § 5 odst. 6 zákona je uvedeno, že při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro udělení dovolené, kapesného a pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se použijí přiměřeně pracovněprávní předpisy. Z uvedeného vyplývá, že dobrovolníci také musí být mimo jiné školeni v BOZP.
 
V ustanovení § 5 a § 8 se ještě hovoří o přidělení osobních ochranných pracovních prostředků a vybavení pracovními prostředky. V případě, že dobrovolník je vysílán jednou organizací na práce u jiné organizace, součástí smlouvy mezi vysílající a přijímající organizací musí být rovněž ujednání o povinnosti přijímající organizace informovat vysílající organizaci o rizicích, která mohou ohrozit život nebo zdraví dobrovolníka, vzniklých v průběhu výkonu dobrovolnické služby, a přijmout neprodleně opatření, která tato rizika vyloučí, a v případě neodstranitelných rizik omezí.
 
Tyto náležitosti musí být také součástí předvstupní přípravy organizované vysílající organizací, která musí být stanovena ve smlouvě mezi dobrovolníkem a vysílající organizací o výkonu dlouhodobé (delší než 3 měsíce) nebo krátkodobé dobrovolnické služby při vyslání do zahraničí. Podle povahy dobrovolnické služby musí být součástí i potvrzení o zdravotním stavu dobrovolníka ne starší než 3 měsíce.
Dobrovolníkem na území České republiky se může stát osoba starší 15 let, pokud má vykonávat dobrovolnickou službu v zahraničí, musí být starší 18 let. Podle zákona s dobrovolníkem mladším 18 let nesmí být sjednán výkon takové dobrovolnické služby, která by byla nepřiměřená anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem jeho věku nebo při níž by byl vystaven zvýšenému nebezpečí úrazu nebo jinému poškození zdraví.
Někde ale můžeme v ulicích vidět i mladší žáky, jak například prodávají drobné předměty a vybírají peníze do kasiček při charitativních akcích.
 
Dobrovolníky využívá například organizace Liga proti rakovině. Iva Kurcová, ředitelka a místopředsedkyně Výboru Ligy proti rakovině Praha k tomu říká: „Co se týká dobrovolníků při květinové sbírce, každoročně jejich počet narůstá a v posledních letech přesahuje již 14 tisíc po celé republice. Koordinátoři před sbírkou obdrží velmi podrobné pokyny k celé organizaci akce a jejich součástí je i upozornění na dodržování pravidel etických i bezpečnostních. Podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nelze pověřit prodejem kytiček osobu mladší 15 let. Děti do 15 let se tedy akce mohou zúčastnit pouze v doprovodu osoby starší 15 let, jejíž jméno je uvedeno v příslušné plné moci, a která bude po celou dobu provádění sbírky v jejich blízkosti.
Dobrovolníci, kteří nám pomáhají na různých osvětových akcích pro veřejnost, jsou vždy seznámeni s místem výkonu činnosti (obvykle stánek s edukačními publikacemi) a poučeni o možných bezpečnostních rizicích spojených s výkonem činnosti. Samozřejmostí je vybavení stánku nezbytným zázemím (prostor k odložení věcí, dodržování pitného režimu apod.). Pokud je akce organizována jiným subjektem (školské či zdravotnické zařízení nebo městská část) je třeba se řídit také pokyny organizátora týkajícími se BOZP.“
 
Dobrovolníky samozřejmě proškoluje také například Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR předtím, než u ní začnou působit. Zejména pokud přijdou do kontaktu s členy nebo klienty, tedy obvykle s osobami s těžkým zrakovým postižením, musí se dozvědět alespoň základní informace, jak nevidomé správně v exteriéru vést, jak s nimi komunikovat, jaké informace je vhodné sdělit atd. Výjimečně pomáhají i osoby mladší 15 let, ale vždy se tak děje s písemným souhlasem zákonného zástupce.
 
Nedávno jsme dostali do redakce BOZPinfo dotaz, jestli musí být dobrovolníci také školeni z BOZP, ale že jde o dobrovolníky, jejichž práce neodpovídá shora uvedené definici (podle § 2 zákona o dobrovolnické službě). V tomto případě bychom mohli postupovat podle § 101 odst. 5 zákoníku práce: „Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.“ A mohli bychom tak postupovat i v případě, pokud nejde o organizace s akreditací od Ministerstva vnitra, na které se vztahuje zákon o dobrovolnické službě, to znamená i tyto dobrovolníky školit.
 
Mohou však také existovat čistě dobrovolnické organizace (složené pouze z dobrovolníků). Zde opět nabývá na významu slůvko přiměřeně z § 5 zákona o dobrovolnické službě. „Tam po nich nemůžeme vyžadovat například OOPP, ale i tak by organizátor prací měl dobrovolníky přiměřeně vybavit, poučit je. Nelze připustit práci, při které by byli lidé ohroženi,“ říká inspektor Milan Moravec z Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu.
 
  • Zdroj: BOZPinfo