Na dnešní schůzce vedení ČSSD (Jan Hamáček, Jiří Zimola, Kateřina Valachová) s představiteli ČMKOS (Josef Středula, Vít Samek, Radka Sokolová a makroekonomové ČMKOS Martin Fassmann a Tomáš Pavelka) byly dlouze diskutovány důvody, proč by měla být v ČR zrušena karenční doba.

Obě strany se shodly, že zaměstnavatelé reprezentovaní Svazem průmyslu ČR a Konfederací zaměstnavatelských svazů obhajují ryze ekonomické hledisko pro zachování karenční doby bez jakéhokoliv zájmu o dopady na zdraví zaměstnanců.

V diskuzi bylo připomenuto, že argument o zneužívání nemocenských dávek neuznal už v roce 2008 Ústavní soud, který konstatoval, že kvůli naprosto neurčitému počtu zneuživatelů postihuje všechny kategorie zaměstnanců. Ústavní soud už tehdy také upozornil, že v budoucnu může dojít k větším škodám na zdraví a vývoji zdravotních komplikací v důsledku neléčení původního onemocnění. Tím může dojít k nezanedbatelnému zvýšení nákladů na léčení v případě komplikací.

Dalším vážným argumentem, na kterém se ČSSD s ČMKOS shodují, jsou finanční dopady neplacení prvních tří dnů nemoci, které jsou značnou zátěží pro lidi s nižšími a průměrnými příjmy.

Nechceme, aby v ČR nemocný člověk, který se chce léčit, měl strach, zaznělo jednoznačně z obou stran.

Další část jednání byla věnována prezentaci odborné analýzy ČMKOS týkající se toho, kdy a za jakých podmínek by bylo vhodné přijmout v ČR euro.

V Praze 4.dubna 2018

Odborový svaz státních orgánů a organizací nesouhlasí s návrhem novely zákona o státní službě, který byl schválen vládou v demisi, ani s průběhem jejího projednání. Návrh stále obsahuje pro nás nepřijatelná ustanovení, která jsme jako problematická označili již během připomínkového řízení. Nebyly také dodrženy postupy pro projednání materiálu s odbory.

Některé dohodnuté úpravy nebyly provedeny, naopak text byl změněn v opačném směru, než jak bylo v rámci připomínek dohodnuto. Předkladatel neměl nejmenší vůli zabývat se jakýmikoli návrhy směřujícími sebeméně nad rámec původního návrhu, včetně nedostatků, na které jsme již dříve upozorňovali.

Za pobuřující považujeme předložení materiálu Radě hospodářské a sociální dohody, tripartitě, až po jeho schválení vládou. A to zejména v situaci, kdy k němu existují výhrady ze strany ČMKOS, při jejichž projednávání byly porušeny dohody i formální pravidla. Sociální partneři nebyli informováni o průběhu a obsahu projednávání materiálu vládou, ale ani o postoji Evropské komise k němu.

Výběrová řízení na služební místa představených

Navržené změny v obsazování služebních míst představených mohou znamenat možnost zásadních zásahů do depolitizace a oddělení politického a odborného vedení služebních úřadů. Umožňují snadněji a v kratších časových intervalech představené odvolat. Zmírňují se výchozí kritéria pro uchazeče v dalších kolech výběrových řízení zkrácením a rozvolněním požadované praxe. Výrazně se zjednodušuje přechod mezi prvním a druhým kolem výběrového řízení, a to bohužel značně netransparentním způsobem. Návrhy změn se týkají všech úrovní řízení, včetně vedoucích oddělení.

Služební hodnocení

Navržené změny považujeme za netransparentní, neefektivní a pro státní zaměstnance nevýhodné – zejména v opuštění principu výročního hodnocení. Není vhodné, aby se státní zaměstnanec musel domáhat ohodnocení své práce a osobního příplatku. Důstojná není ani obava z ad hoc hodnocení z popudu nadřízených v častých intervalech a bez zákonem jasně vymezených důvodů, když se rozšiřují negativní důsledky tohoto hodnocení. Takto navržená právní úprava oslabuje postavení státního zaměstnance a jeho nezávislost.

Činnost zástupců zaměstnanců

Až do verze pro jednání vlády – tedy bez možnosti odborů se k tomu vyjádřit – bylo do návrhu zařazeno ustanovení upravující projednání a informování státních zaměstnanců, respektive jejich zástupců. Navržená změna znehodnocuje vztah mezi odborovou organizací a služebním úřadem, a nechává na libovůli jednotlivých úřadů, kdo a na jaké úrovni bude se zástupci státních zaměstnanců jednat. To považujeme za nedůstojné.

Ačkoli neodmítáme všechny změny v návrhu obsažené, novela jako celek představuje nebezpečí destabilizace a posílení politického vlivu na státní službu, a jako takovou ji i nadále odmítáme. Stejně důrazně odmítáme způsob projednání návrhu a nerespektování odborů jako jedné ze stran sociálního dialogu.

Předseda ČMKOS Josef Středula spolu s hlavním makroekonomem ČMKOS Martinem Fassmannem představili dvě důležitá ekonomická témata pro Českou republiku. Největší odborová centrála v ČR navrhuje stanovit minimální mzdu pro rok 2019 na úrovni 13 700 Kč. 

Minimální mzda v roce 2019

 

Můžeme přijmout EURO?

 

Publikace POHLEDY: Přínosy a náklady přistoupení ČR k eurozóně

Prezentaci z tiskové konference naleznete v příloze tohoto článku níže.

 

Studie je přímým pokračováním zásadních ekonomických analýz Českomoravské konfederace odborových svazů, zpracovaných těmito autory v posledních letech. Především „Vize ČMKOS pro Českou republiku“ (2012) a „Vize změny hospodářské politiky ČR“ (2015) a také studii „Mýty, fakta, souvislosti kolem nemzdových nákladů práce“ (2016).